15. 9. 2014
Vhodné očkování vždy doporučí lékař na míru každému cestovateli.
Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: archiv společnosti Avenier
Ochranu před nemocemi Češi při cestách do zahraničí často podceňují. Zdravotní problémy během cesty nebo po ní má skoro polovina cestovatelů, přičemž leckdy si z dovolené přivezou vedle běžných průjmů a respiračních infekcí například i malárii, horečku dengue, kapavku či hepatitidu.
A to i přesto, že proti některým těmto nemocem existuje možnost účinné a bezpečné prevence v podobě očkování. „Před každou dovolenou je třeba myslet i na zdravotní rizika s ní spojená. A nemusí jít pouze o dovolenou v exotické krajině. Zdravotní přípravu by neměli podceňovat ani lidé, kteří chtějí dovolenou strávit u moře v Evropě.
Bez ní se totiž kouzelný zážitek z dovolené může snadno změnit v noční můru. Nemoc jedné osoby může pokazit pobyt nejen postiženému, ale i celé rodině nebo celé skupině cestovatelů. Navíc je v mnoha oblastech světa lepší vyhnout se místní zdravotní péči, která nejenže nevyléčí, ale hrozí dalšími komplikacemi,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.
D., odborný garant center očkování a cestovní medicíny společnosti Avenier.
Pane docente, jaké jsou nejčastější choroby, které postihují cestovatele? Nejčastější jsou průjmy a jiné zažívací potíže. V některých oblastech postihují většinu návštěvníků z Evropy.
Může jít pouze o stav vyvolaný jinými druhy koření, než na jaké jsme zvyklí, dále jinou zeleninou, ovocem, masem či dalšími přísadami do jídla.
V méně rozvinutých zemích, včetně turisticky populárních oblastí, je však problémů mnohem více – nedostatečná hygiena rukou personálu, nesprávná příprava jídla, fekální kontaminace mořských plodů, led vyráběný z nepitné vody, chybějící kontroly úřadů a mnoho dalších.
Výsledkem může být nejen dehydratující virový průjem, ale i těžší a dokonce invazivní bakteriální či parazitární infekce s následnou dlouhodobou léčbou. Pro cestující děti jsou však největším rizikem nákazy přenosné vzdušnou cestou, klidně už v letadle nebo na letišti.
Na co si v cizině dávat pozor při jídle a pití? Důležité je vyhýbat se nedostatečně tepelně upraveným pokrmům, zvláště pak z masa, ryb a mořských živočichů. Rizikové jsou zejména mořské plody ulovené v blízkosti přístavu a do dvou kilometrů od pobřeží. Pozor dávejte i na ovoce a zeleninu. Vše, co lze loupat, oloupejte.
Ostatní řádně omyjte pitnou vodou. Problémem je hlavně listová zelenina a saláty z ní připravené, dále různé krémy a majonézy. Při nákupech dávejte přednost potravinám z rozvinutých zemí. Nepijte vodu z neznámého zdroje, používejte pokud možno balenou pitnou vodu. Novinkou je speciální filtrační láhev měnící užitkovou vodu na pitnou.
Hrozí něco při koupání? Při pobytu v exotických zemích je na místě se vyhýbat koupání v povrchových stojatých a pomalu tekoucích vodách s bohatou vegetací. V exotické cizině je potenciálně rizikový každý kontakt kůže se sladkou vodou, zejména kvůli parazitům bilharzie.
Ti jsou schopni se do těla zavrtat i přes neporušenou kůži. Při koupání a potápění v moři nepřeceňujte své síly, neboť může dojít k vyčerpání, křečím a podchlazení. Pozor také na velké vlny, víry a spodní proudy. Při koupání nepodceňujte vliv alkoholu. Tragédie jsou často souhrou náhod a drobných nepříznivých okolností.
V moři hrozí také riziko setkání s nepříjemnými a jedovatými tvory – mořskými ježky, medúzami, rybami. Na požahání medúzou je nejlepší ocet nebo čpavek, a pro tyto účely existuje také speciální čpavkové pero Afterbite. Bez těchto surovin alespoň postižené místo zasypejte suchým pískem a ten následně dřívkem seškrábněte.
Zásadně na dané místo neaplikujte vodu ani mokrý písek.
Jaké riziko hrozí od zvířat a hmyzu? Ze zvířat je relativně časté pokousání vzteklým psem. Ale například v Thajsku, na Bali nebo v celé Indonésii jsou nebezpečné opice. Zejména v Africe je pak možný i útok větších zvířat, je proto nutné vždy respektovat rady průvodců a místních obyvatel.
Bez očkování končí nemoci z kousnutí či napadení i smrtelně. Místní vakcíny mohou být špatně skladovány mimo lednici nebo je jejich kvalita snížená častými výpadky elektřiny. Očkovat se je proto vhodné už před odjezdem vakcínami, které jsou zaručeně bezpečné.
Zatímco výskyt malárie v některých turistických oblastech, zejména v Asii, klesá, naopak prudce narůstá počet případů horečky dengue přenášené komáry v průběhu dne, a to i u českých cestovatelů.
Expandují i další, bodavým hmyzem přenášené nemoci, například horečka chikungunya, která v letošním roce poprvé pronikla na západní polokouli a momentálně její epidemie postihuje karibské ostrovy. I na Evropský kontinent už pronikla původně čistě africká nemoc západonilská horečka.
Kromě toho se v jižní Evropě vyskytují i další exoticky znějící, hmyzem přenosné, nákazy jako papatači, viscerální leishmanióza či krymsko-konžská hemoragická horečka. Kvalitní repelent je proto základní výbavou na cesty do všech teplejších oblastí.
V rizikových oblastech je nutné po poradě s odborníky na cestovní medicínu použít vhodnou antimalarickou profylaxi. Mnohé oblasti a země rovníkové Afriky a Jižní Ameriky vyžadují povinně očkování proti žluté zimnici. V letní sezóně dešťů je před cestou do některých oblastí Asie vhodné očkování i proti japonské encefalitidě.
Co cestování dopravními prostředky? Klimatizace vysušuje sliznice a většinou neumí vzduch zbavit virů ani bakterií, které naopak velice efektivně šíří. Od momentu zapnutí klimatizace dochází k rozšíření virů od nemocné osoby do celého letadla nebo autobusu do čtyř minut.
K přenosu patogenů dochází však i bez klimatizace, hlavně na vzdálenost do dvou metrů. Do této vzdálenosti se k nám v průběhu jedné cesty dostanou i desítky osob, například při čekání na pasovou kontrolu, zavazadla, nástup do letadla a podobně. Někdy je samotná cesta rizikovější než pobyt v cílové oblasti.
Při cestách přelidněnou hromadnou dopravou v cílové zemi pak hrozí nejen riziko vzduchem přenosných nákaz jako TBC, pneumokoků nebo meningokoků, ale například i svrab.
Při cestě autem také samozřejmě hrozí autonehody – o to nebezpečnější, že v některých oblastech se nepoužívají dětské sedačky a často v autě ani nejsou fungující bezpečnostní pásy. V chudých zemích neexistuje ani autoškola a řidičský průkaz je vydán za poplatek, nebo se prostě běžně jezdí bez něj.
Tomu potom odpovídá úroveň místních řidičů. Špatná je i kvalita silnic a dopravních prostředků. Lidé, koňské či volské povozy jsou na silnicích za tmy bez jakéhokoli značení či osvětlení. Hrozí i kolize s velkými zvířaty, která se mohou po setmění vyhřívat na asfaltu.
V Austrálii například proto po setmění přestává platit pojištění auta z půjčovny. V méně rozvinutých zemích je lepší půjčit si auto rovnou i s řidičem, cenový rozdíl není moc velký. Nejrizikovější je ale jízda na motorce a motorovém skútru bez helmy, kdy závažné následky může mít i pád v malé rychlosti.
Z ciziny si lze také přivézt pohlavní nemoci. Zejména v některých oblastech je sexuální turistika poměrně významnou součástí cestovního ruchu.
Nechráněný pohlavní styk s cizí osobou může znamenat i několik infekcí najednou, z nichž některé mohou být obtížně léčitelné – například hepatitida C, a některé nevyléčitelné – jako HIV infekce.
Ochrana očkováním je u této skupiny nákaz možná jen proti žloutence typu B. Více než kdy jindy je proto na místě používat ochranu.
Měli by si lidé vzít na cesty lékárničku? Lékárnička patří k základnímu vybavení každého cestovatele. Nejen těch, kteří se vypravují do divokých končin daleko od civilizace.
Lékárnička by měla být přizpůsobena délce pobytu, specifikům navštívené země, způsobu cestování i věku a zdravotnímu stavu cestovatele. Neměly by chybět léky proti průjmům, horečce, bolesti, kvalitní repelent, léky proti alergiím, obvazy, náplasti, dezinfekce.
Při delším pobytu, cestě do méně vyspělé oblasti či cestování s dětmi, bude samozřejmě obsah lékárničky mnohem rozsáhlejší. Léky lze v rozvojové cizině sice většinou koupit běžně i bez receptu, jejich kvalita, bezpečnost a obsah účinné látky jsou však nejisté. Nezapomeňte na léky, které užíváte pravidelně.
Důležitá je i ochrana kůže a rtů přípravky s ochranným faktorem proti slunci. Děti musí mít neustále pokrývku hlavy a oblečení i plavky ideálně s UV filtrem.
Doporučujete cestovat s nejmenšími dětmi? Od jakého věku? Děti do dvou let nepatří do méně rozvinutých oblastí světa, ideálně ne mimo evropský kontinent kam počítám i Turecko.
S dětmi do pěti let není vhodné cestovat do oblastí s vysokým rizikem nebezpečných nákaz, jako jsou subsaharská i rovníková Afrika, Amazonie a nejchudší části Asie. Starší děti by měly pobyt v turistické oblasti s dobrou přípravou a péčí rodičů zvládnout.
Děti by se na cestování ale měly připravovat ještě pečlivěji než dospělí. Doporučuje se navštívit některé z očkovacích center a zde konzultovat možná očkování, zajištění proti malárii a další.
Informují o možnostech očkování také cestovní kanceláře? Není to ještě úplnou samozřejmostí. Většina informuje jen o povinném očkování. Mělo by to však být i v jejich zájmu. Když jejich klient v cizině onemocní, nikdy už asi nebude chtít cestovat nikam daleko. Naštěstí seriózních a informovaných cestovek přibývá.
Kdy je největší zájem o očkování? Zájem je celoroční. Češi se vydávají na cesty v průběhu celého roku. Největší nápor je však na podzim na začátku turistické sezóny do exotických destinací.
Jak dlouho před odjezdem je dobré očkování plánovat? To záleží od mnoha faktorů, ideálně je to alespoň 4 až 6 týdnů předem. Lepší je však i pozdější očkování, než žádné.
I když máme objednací termíny obsazené někdy až několik týdnů předem, v našich centrech neodmítáme ani cestovatele na poslední chvíli – i za cenu, že s nimi zůstaneme po oficiální ordinační době. Jejich zdraví je pro nás důležité.
Naše časové možnosti však nejsou neomezené.
O jaké očkování je největší zájem? Nejčastěji provádíme vakcinaci proti virové hepatitidě A, B, břišnímu tyfu, meningokokové meningitidě, vzteklině, klíšťové encefalitidě a chřipce.
Očkujeme však i proti choleře, pneumokokovému zápalu plic, lidskému papilomaviru či japonské encefalitidě. Novinkou je vakcína proti pásovému oparu, která je určena i pro necestovatele ve věku nad 50 let.
Jaké očkování si vybrat? Univerzálně správná volba neexistuje, vhodné očkování vždy doporučí lékař na míru každému cestovateli.
I dobře očkovaní cestovatelé z minulých let k nám přichází na konzultaci se informovat, jestli v tom dalším místě kam plánují vyjet, není nějaké aktuální zdravotní riziko.
Příprava na cestu však není jen o očkování, v porovnání s počtem existujících patogenů jevakcín bohužel jenom pár. My proto radíme i ohledně prevence těch nemocí, proti kterým nelze očkovat a doporučíme vždy nejvhodnější výbavu lékárničky na cestu.
Kolik stojí očkování? Jeden měsíc ochrany stojí obvykle jen velmi malou částku. Vyšší cena je většinou u vakcín, které chrání na delší dobu – někdy až doživotně. V dnešní době však přispívají na očkování všechny zdravotní pojišťovny, a to až do částky 1 500 korun ročně. Aktuální ceník a další užitečné informace lze najít na adrese www.ockovacicentrum.cz.
Češi se loni v zahraničí nejčastěji nakazili horečkou dengue
dengue
Češi se loni v zahraničí na dovolené nejčastěji nakazili horečkou dengue, nemoc postihla 40 cestovatelů. Druhou nejčastější byla malárie, kterou se nakazilo 29 Čechů. Třetí byla horečka chikungunya. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu.
Mezi příznaky horečky dengue patří vedle horečky intenzivní bolesti hlavy, svalů a kloubů, zvětšení mízních uzlin na krku, někdy i svědivá vyrážka.
Letos se mezi cestovatelských nemocemi objevil virus zika. Této nemoci Nemocnice Na Bulovce zachytila letos už osm případů, sdělil ČTK mluvčí Martin Šalek.
„Některé okolní státy nemají podchyceny žádné případy nákazy virem zika, ale to spíše znamená, že je u nás kvalitní systém odhalení nákazy, než že by Češi více riskovali.
Dva muži a šest žen, žádná nebyla těhotná, se nakazili v Dominikánské republiky a Martiniku,“ uvedl.
Podle doporučení odborníků by lidé měli možné nákaze předcházet. Jedním z opatření je očkování, za cestovatelský základ se považuje ochrana proti žloutence A, případně v kombinované vakcíně proti žloutence A a B. Ochranu lze doplnit dalšími vakcínami podle potřeb cestovatele a směřování cesty.
„Doporučují se antimalarika, zvláště do subsaharské Afriky. Také je dobré mít z ČR repelent s 50procentní účinnou složkou, přípravky proti dehydrataci a černé uhlí,“ vyjmenoval Šalek.
Zdůraznil i ochranu proti vzteklině, kterou nelze vyléčit. Očkování, jež zabrání propuknutí nemoci, musí nastoupit co nejdřív. Naprostá většina států, kde nákaza hrozí, je na to připravena. Lidé by v takovém připadě měli vyhledat pomoc ihned, jinak jim hrozí smrt.
Z lokalit, kam Češi hodně cestují, je riziko vztekliny například v Turecku, kde při pobytech u moře je třeba dávat pozor na kočky a psy. Zvýšené riziko je také v severní Africe a Asii, například v Indii se potuluje velké množství vzteklých psů. V národních parcích se zase nedoporučuje mazlení s opicemi. Se vzteklinou se v minulosti léčil na Bulovce i muž, kterého v Malajsii pokousala vydra.
Nejčastějším zdravotním problémem Čechů v zahraničí zůstává průjem, který tvoří až 80 procent obtíží, dále nemoci srdce a cév a plicní embolie. Následují úrazy a infekce. Zdravotní obtíže má až 70 procent cestovatelů, pět procent musí vyhledat zdravotní péči.
Exotické suvenýry z cest: Malárie, průjmy nebo tyfus
Pražané často a rádi cestují za dalekými horami, plážemi a pralesy. Na zpáteční cestu se s nimi bohužel vydávají také viry a bakterie.
Na malárii každý rok umře zhruba milion lidí. Také humanitární pracovnice Markéta Kutilová měla před několika lety strach o život, když ji komár v Demokratické republice Kongo nakazil touto nebezpečnou nemocí.
„Hned po příjezdu do města Bukavu, na hranicích se Rwandou, mi teplota zničehonic vylétla nad čtyřicet stupňů. České léky nezabraly, ke všemu mi přes noc ještě otekla noha,“ popisuje Markéta Kutilová své nepříjemné zkušenosti.
Přestože jako spolupracovnice organizace Člověk v tísni procestovala několik kontinentů a zastavila se například na Srí Lance, v Ugandě či Pákistánu, bylo to její zatím jediné setkání s tropickou nemocí.
Horečky a zvětšující se otok nohy byly jen uvedením do dramatu, kdy se mladá Češka uprostřed tvrdé africké reality snažila sehnat léky a účinnou zdravotnickou pomoc.
„Pomohla mi až kamarádka, která mi sehnala potřebné injekce ve rwandském Kigalli a přivezla mi je do Bukavu. Tam na mě čekal i můj zachránce, doktor Musa z Pobřeží slonoviny. Každý den mi podával silná antibiotika přímo do žil, a tím mi nejspíš zachránil nohu,“ vypráví Kutilová.
Kvůli zánětu v noze se ale ještě musela vrátit do Česka, kde ji čekalo další léčení.
Markéta Kutilová měla velké štěstí. „Nedávno v Kongu-Brazzaville jeden Čech na malárii zemřel,“ uzavírá jedenatřicetiletá humanitární pracovnice.
Tropy v Praze bez obětí
Tropické nemoci jako je malárie, žlutá zimnice nebo horečka dengue si ročně řeknou na celém světě o statisíce obětí. Pražané si je ale z dalekých zemí naštěstí vozí vzácně. Jde o jednotlivé případy ročně.
„Potěšující také je, že loni jsme neměli hlášené žádné úmrtí na dovezenou tropickou nemoc,“ říká vedoucí protiepidemického odboru pražské hygieny Zdeňka Jágrová.
Co se týče hojně rozšířené malárie, mají lidé z metropole v poslední době docela příznivou bilanci. „Letos se s malárií v Česku léčilo šest lidí, ale žádný v Praze. Loni jich bylo za celý rok osm, z toho jen jeden případ jsme řešili v hlavním městě,“ vypočítává Zdeňka Jágrová.
Malárii provázejí vysoké horečky, které přicházejí v periodě tří až čtyř dnů. U těžkých forem nemoci může dojít i k selhání ledvin a postižení mozku.
Proti chorobě, kterou přenáší komár rodu Anopheles, neexistuje očkování. Lidé, cestující do subsaharské Afriky, jihovýchodní Asie či Jižní Ameriky, by se měli chránit antimalariky, repelenty a chodit v oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi.
Mezi nejčastější a nejvážnější tropické nesnáze patří také horečka dengue. Loni se tímto virovým onemocněním přenášeným komáry nakazilo pět lidí z Prahy, v celé republice pak lékaři napočítali hned sedmnáct případů. Před deseti lety dohnala i zoologa Aleše Dolného při expedici v Thajsku.
„V džungli jsme schytali nespočet komářích vpichů. Dostal jsem horečku dengue, což znamená v překladu horečka zlomených kostí,“ vypráví Dolný. Název přesně odpovídá tomu, jak se cítil. Měl vysoké horečky a extrémně ho bolely svaly a klouby.
„Jako byste si představili chřipku a znásobili ji několikrát,“ přirovnává vědec.
K příznakům se navíc přidal i špatný psychický stav, hraničící až s depresí. Někteří nemocní mohou mít až sklony k sebevraždě. „Tak špatně jsem na tom nebyl, ale bylo mi fakt zle,“ dodává Dolný.
Ani proti horečce dengue neexistuje žádné očkování.
Očkování? Jen výmluvy
Nejvíc nemocí si Pražané vozí z jihovýchodní Asie.
„Neukazuje to ale na to, že jde o nejrizikovější oblast. Lidé tam jezdí častěji než do subsaharské Afriky či Latinské Ameriky, kde je větší pravděpodobnost zdravotního rizika,“ podotýká Evžen Hrnčíř, který vede Kliniku pracovního a cestovního lékařství vinohradské nemocnice.
Pražané patří, co se tropických nákaz týče, mezi nejohroženější Čechy. Důvod je jednoduchý, bydlí v nejbohatším regionu v zemi a podle cestovních kanceláří velmi rádi cestují za exotikou.
„Pražané si můžou dovolit létat do dalekých zemí. V nakupování zájezdů za exotikou je jejich podíl naprosto zásadní,“ popisuje Tomio Okamura z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
Jenže často si neuvědomují nebezpečí, která na ně ve světě číhají. Podle odborníků lehkomyslně podceňují třeba očkování proti běžné žloutence typu A.
„Jsou nezodpovědní. Neuznávají očkování, mají spoustu trapných výmluv, bojí se. Nevěří v ochranný efekt očkování a hlavně si myslí, že oni se nakazit nemůžou,“ upozorňuje pražská hygienička Zdeňka Jágrová.
Ne všechny viry a bakterie přivážené z dovolených a cestovatelských výprav znamenají ohrožení života. Ale nadělají hodně nepříjemností.
„Nejčastěji lidé v epidemiologicky rizikových oblastech onemocní infekčními průjmy. Velmi často se objevují i u turistů pobývajících v Egyptě,“ podotýká lékař Evžen Hrnčíř.
Známé jsou také případy, kdy si průjmy a žloutenky odvážejí lidé i z lepších egyptských či jihoevropských hotelů.
Češi si z cest vozí průjmy, žloutenky, malárie i tropické horečky
Hlavní obsah
Letos leží na klinice hodně lidí se žloutenkami, na rozdíl od loňska ale zdaleka nejde jen o cestovatele. Z půlky jde o lidi, kteří doplatili na epidemii hepatitidy A, která letos vypukla zejména mezi injekčními uživateli drog v Praze a ve středních Čechách.
Podle Roháčové v současnosti lékaři na klinice pečují o 30 pacientů s „áčkem“. Od počátku letošního roku hygienici v celém Česku zaznamenali celkem 220 případů hepatitidy typu A, ve stejnému období loňského roku napočítali 58 případů.
„Malárií letos byla už celá řada,“ řekla Roháčová. Každoročně se v Česku s malárií léčí kolem 25 lidí. Loni to bylo 27. Proti malárii se nedá očkovat, ale ordinují se léky antimalarika. Je jich několik druhů a ne pro každého se hodí stejné. Spolu s lékařem je třeba před cestou vybrat vždy ty nejvhodnější.
Lékaři Na Bulovce řeší ročně také desítky případů tropické horečky dengue. „Je to velmi rozšířené onemocnění v celé zeměpisné šířce subtropů a tropů,“ řekla Roháčová. Rizikové jsou oblasti močálů v období dešťů.
Nemoc přenášejí komáři. Češi si tropickou horečku dengue vozí například ze Střední a Jižní Ameriky, afrických zemí a z jihovýchodní Asie. „Nedávno byla epidemie těžké formy této horečky v Brazílii,“ dodala Roháčová.
Horečka dengue se projevuje podobně jako chřipka, může ale přerůst i v krvácení do kůže a vnitřních orgánů a skončit i smrtí. Na tuto tropickou horečku ale zatím v Česku podle primářky nikdo nezemřel.
K exotickým nemocem patří také takzvaná leishamitóza. Tato nemoc ohrožuje vnitřní orgány a kůži, lidé si ji vozí z Jižní Ameriky. Jeden člověk byl loni hospitalizován také se schistomatózou, kterou způsobují motolice ve znečištěných a stojatých vodách například v Africe.
Jistě nejrozšířenější nemocí, kterou si lidé vozí z cest, jsou ale průjmy. Nebývají nijak těžké pro zdravého člověka. Mohou být ale nepříjemné.
Lidé si průjem přivodí třeba konzumací neumytého ovoce nebo vypitím čerstvého džusu s ledem.
Podle místa nákazy se lidově cestovní průjmy nazývají například „faraónovou pomstou“, pokud lidé přijedou z Egypta, nebo „aztéckou pomstou“, když se nakazí v Jižní Americe.
Infekční klinika Na Bulovce má 170 lůžek. Klinika i centrum pro vysoce nebezpečné choroby ročně hospitalizují přes 4000 pacientů. Více než 30 000 pacientů ošetřila klinika ambulantně. Co se týká nemocí dovezených z exotických zemí, Bulovka řeší téměř všechny, které si lidé do ČR dovezou, tedy několik stovek ročně.
Hlavní zprávy
Horečka dengue ohrožuje Čechy! Počet nákaz roste
Vysoká teplota s třesavkou, kožní vyrážka, zvětšení mízních uzlin. Tak se projevuje virové onemocnění známé jako horečka dengue. Nákaza se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech, tedy v destinacích, kam také tuzemští turisté poslední dobou často jezdí na dovolenou.
Dvakrát více nakažených
V minulém roce onemocnělo horečkou dengue více než 100 našich cestovatelů. V roce 2015 přitom bylo zaznamenáno „pouze“ 40 případů nákaz tímto virovým onemocněním. Jedná se tedy o více než dvojnásobný nárůst počtu zasažených.
Na vině je mimo jiné zvyšování výskytu horečky dengue v subtropických a tropických oblastech. Virus se v současnosti vyskytuje v destinacích, kam jezdí za zážitky i Češi.
Asie, Afrika, Karibik, Latinská Amerika – tady všude mohou turisti narazit na nepříjemné onemocnění, které přináší řadu zdravotních komplikací. Podle odborníků představuje dokonce větší nebezpečí než virus zika.
Závažný stav
Co vlastně o horečce dengue víme?
- Zdroj nákazy tvoří člověk, přenašečem jsou komáři.
- Inkubační doba je 4–7 dnů.
- Nemoc postihuje převážně mladé osoby včetně dětí.
- Horečka dengue probíhá nejčastěji ve dvou fázích. Pro tu první jsou typické horečky, pro druhou charakteristická vyrážka, zejména s postižením trupu.
- Komplikací může být zánět srdečního svalu nebo poškození nervové soustavy.
- Závažné případy se projevují krvácivou horečkou s krvácivými projevy na kůži, často s břišním a hrudním výpotkem. Přidat se mohou neklid, zvracení a bolesti břicha.
- Těžká forma nemoci se objevuje zejména při opakovaných infekcích.
Řešení zatím neexistuje
Léčba horečky dengue se zaměřuje na příznaky onemocnění. V těžkých případech je nutná hospitalizace a intenzivní podpůrná terapie. V současnosti bohužel není k dispozici ani účinná vakcína, jedinou možností ochrany je prevence komářího bodnutí. Pokud vás zajímá, v čem ochrana spočívá, přečtěte si tento článek.
Pokud vyrážíte do oblasti s výskytem horečky dengue, nezapomeňte na uzavření cestovního pojištění. Náklady za léčbu v zahraničí se totiž mohou vyšplhat velmi vysoko. Cestovní pojištění navíc pokryje i náklady spojené s převozem nemocného zpět do naší země.
(holi)
Zdroje:www.webmd.com www.zdravotnickydenik.cz http://szu.cz
Další článek
Líbí se Vám tento článek?
- Arabské trhy aneb Skrytá rizika číhající na turisty
- Autem po Evropě: na co se připravit?
- Autostop – levné cestování, ale s riziky!
- Bezpečné cestování v těhotenství: rady, tipy, zásady
- Braňte se nákaze: co na cestách (ne)jíst
- Břišní tyfus: chytit ho můžete i ve Středomoří
- Čeká vás dlouhý let? Nedávejte trombóze šanci!
- Češi jsou národem cestovatelů, trendem je digitální nomádství
- Cestování bez signálu? To se vám se satelitním telefonem nestane
- Cestování kráse neuškodí: 4 triky, jak na to
- Cestování na Blízký východ. Kam můžete bezpečně vyrazit?
- Cestování po Mexiku: rizik stále přibývá
- Cestování po zbytek roku? Podle světel semaforu a tak trochu jinak
- Cestování s chronickou nemocí: důkladná příprava je základ
- Cestování s léky vyžaduje důkladnou přípravu
- Cestování v důchodu? Pro stále více seniorů běžná realita!
- Cestování v Pobaltí: od křižáků po secesi
- Cestování v těhotenství? Ano, ale rozumně
- Cestování za zimou: pozor na podchlazení a omrzliny!
- Cestovatelé, pozor! Infekce může číhat i v nejdražším hotelu
- Cestovatelé, pozor! Infekce může číhat i v nejdražším hotelu!
- Cestovatelé, pozor! Komáří bodnutí může být i smrtelné
- Cestovatelský průjem: nepříjemná komplikace dovolené
- Cestovní pojištění s ERV
- Chorvatsko a Černá Hora: úspěch dovolené je ve vašich rukách
- Chystáte adrenalinovou dovolenou? Dobře se pojistěte!
- Chystáte se dobýt americký kontinent? Bez přípravy nemusíte uspět!
- Čína a Mongolsko: výběr očkování nepodceňujte!
- Čína: jak přežít pobyt ve znečištěných městech
- Čína: odvrácená tvář asijského giganta
- Co takhle strávit silvestrovskou noc v zahraničí? Máme několik tipů
- Desatero pro cestovatele – pravidla chování v zemích třetího světa
- Desítka nejčastějších mýtů spojených s cestovními nemocemi
- Dítě „na palubě“: tipy pro spokojenou posádku
- Do Austrálie jen s očkováním, pojištěním a repelentem
- Dovolená na čtyřkolce? Nezapomeňte doma zodpovědnost!
- Dovolená na jachtě? Jen pro zodpovědnou posádku!
- Dovolená na motorce aneb Co před startem nezanedbat
- Dovolená příští rok? Vybírejte podle tipů Lonely Planet!
- Dovolená se zážitkem: Láká vás sexuální turistika?
- Dovolená v Egyptě – krása doprovázená riziky
- Egypt: krásy a rizika země faraonů
- Ekoturistika jako naděje pro budoucí generace?
- Extrémní dovolená? Zážitek (ne)jen pro drsňáky!
- Hit současné dovolené? Obytné vozy a karavany!
- Horečka při cestování v zahraničí. Víte, jak správně postupovat?
- Horečnatá infekce – nechtěný suvenýr z dalekých krajin
- Horská turistika: zahraniční velikány pokořujte jen s dobrým pojištěním
- Hroch – nejnebezpečnější zvíře Afriky
- Hygiena na cestách. Na co běžně nemyslíme?
- I při cestách po Evropě nás ohrožují závažné infekce
- I s astmatem se dá cestovat, chce to ale důkladnou přípravu!
- Indonésie bez rizika: myslete na zdraví i osobní věci
- Itálie, Španělsko, Řecko: víte, co musíte udělat před dovolenou?
- Jak se při cestování po velkoměstech nenechat napálit
- Jak se vyhnout nákaze z vody? Dodržujte 5 jednoduchých pravidel
- Jak ve zdraví zvládnout pobyt v Tatrách
- Jak zvládnout návrat z teplých krajin zpátky do zimy?
- Jet lag neboli nemoc z časového posunu
- Kam na Blízký východ aneb Nejdůležitější je bezpečí
- Kam za polární září aneb Podívaná nejen pro romantiky
- Kam za teplem? Nejoblíbenější destinace českých cestovatelů
- Když začnou v zahraničí zlobit zuby…
- Klimatizace sice přináší zdravotní rizika, má však i své výhody
- Klíšťata – hrozba doma i na cestách
- Koupání ve sladkých vodách: pozor na skrytá nebezpečí
- Koupání ve volné přírodě má i své stinné stránky, buďte raději o krok napřed
- Krásy a rizika zlatého trojúhelníku: Barma, Thajsko, Laos
- Kuba má své kouzlo – ale i dobře skrytá rizika
- Kulinářská turistika: jak si nepřivézt „nákazu z talíře“
- Kulinářská turistika: jak si nepřivézt „nákazu z talíře“
- Láká vás Indie? Bez pojištění a očkování necestujte!
- Láká vás poušť? Nezapomeňte na teplé oblečení!
- Láká vás sexuální turistika? Pozor na nechtěný „dárek“ s následky na celý život
- Láká vás vyzkoušet vodní dýmku? Pak pozor nejen na infekce!
- Lékárnička na cesty: co s sebou vzít do kufru
- Letištní salonky: cestování na křídlech luxusu
- Letíte na dovolenou? Pozor na velikost zavazadel!
- Lyžování v cizině: znáte pravidla a dodržujete je?
- Maghreb: vyjeďte do zemí zapadajícího slunce
- Malárie by měla být vymýcena do roku 2030
- Medvědí destinace: jen se sprejem a dobrým pojištěním
- Mexiko: nebezpečná země plná lákadel
- Milovníci hlubin, kryjte si při potápění záda!
- Moderní trendy v cestování. Které jsou nejvíce v kurzu?
- Mořská nemoc: jak se vyhnout strašákovi lodního cestování?
- Na cestovatelské střevní potíže zabírá nejlépe prevence!
- Na která jídla si dát při cestování pozor? Některá vás možná překvapí!
- Návštěva deštného pralesa: na co si dát pozor?
- Návštěva USA? Zjistěte vše o lékařské péči za velkou louží
- Nebaví vás mrazivé počasí? Vyrazte za teplem!
- Nebezpečí číhající v hotelových pokojích
- Nebezpečí o dovolené: Na co si dát pozor v hotelech?
- Nebezpečí pro cestovatele: V ČR je už osm nakažených virem Zika
- Nebezpečná setkání: jedovatí hadi a pavouci
- Nejčastější mýty o cestovní medicíně. Znáte je?
- Nejcennějším vybavením na cesty jsou informace
- Nejkrásnější pláže světa: i na ně se vydávejte jen dobře vybavení
- Nejnebezpečnější zvíře Austrálie? Překvapivě včela!
- Nejužitečnější aplikace pro cestování. Máte je v mobilu?
- Nemoc z letadla? Klimatizace viníkem nebude!
- Nezkazte si dovolenou žloutenkou
- Ochrana před dotěrným hmyzem: jak se ubránit malým parazitům
- Očkování před cestou: lepší v poslední chvíli než vůbec!
- Očkování proti žluté zimnici: kam je aktuálně potřeba?
- Odjíždíte na dovolenou? Čtyři tipy, jak odradit zloděje
- Okradli vás v zahraničí? Tady je návod, jak postupovat
- Olympiáda v Riu se blíží: 7 tipů pro vaše bezpečí
- Osm pravidel pro bezpečné opalování
- Paraziti: Kde všude na ně narazíte a co vám udělají
- Parazitická infekce: pomoci může jen odborník!
- Pásmová nemoc? Raději buďte o krok před ní!
- Pět kritérií při výběru správné cestovní postýlky
- Pět rad na cestu do muslimských zemí
- Pět stravovacích přešlapů, které mohou zkazit dovolenou
- Plánujete exotickou dovolenou s dětmi? Pozor si dejte hlavně na infekce a úrazy
- Plně vybavená lékárnička – pro turistu to nejdůležitější!
- Plnou parou vpřed aneb Karibikem na luxusním parníku
- Pochoutky, kterým je lepší se na cestách vyhnout
- Polévka s vůní orientu: jak si připravit domácí Pho Bo
- Poranění od zvířat: nevyzpytatelná rizika cestování
- Poznejte USA i z jiné perspektivy. Našli jsme utajené zajímavosti
- Připojení k elektrické síti: Do zahraničí raději vozte adaptér
- Průvodce po místech, kam míří jen ti odvážní
- První exotická dovolená s dětmi: deset praktických rad na cestu
- Putování po Srí Lance: nutné doklady i očkování zařiďte včas!
- Rádi cestujete na vlastní pěst? Pak nezapomeňte přibalit krabičku „přežití“
- Rádi surfujete? Pak pozor nejen na žraloky!
- Rizika potápění aneb hlubiny plné nebezpečí
- Rok 2018 ve znamení festivalů. Víme, kam vyrazit
- Rozhovor s odborníkem na cestovní medicínu
- Rozzlobené slunce: v Austrálii pálí nejsilněji na světě
- Rozzlobené slunce: v Austrálii pálí nejsilněji na světě
- S udičkou do zahraničí? Jen po pečlivé přípravě!
- Sama na dovolené? Deset pravidel, jak si to bezpečně užít!
- Sedm důvodů, proč si zamilovat cestování mimo sezónu
- Sedm tipů, jak si golf v zahraničí užít bez stresu a nepříjemností
- Šest rad pro klidnou dovolenou v Thajsku
- Šest tipů, jak při volbě dovolené nesáhnout vedle
- Setkání s exotickými zvířaty – nebezpečí představují živá i ta na talíři!
- Stali jste se obětí trestného činu v zahraničí? Víme, jak postupovat!
- Stres z cestování na vás může zanechat trvalé následky
- Střevní potíže po návratu z dovolené nepřehlížejte!
- Svatojakubská cesta: po stopách dávných poutníků
- Svrab: svědivá památka na zahraniční dovolenou
Češi si stále častěji vozí z exotických zemí horečku dengue
„Jeden kamarád mě upozornil na to, že když byl na loňské dovolené s přítelkyní, tak se jim stalo, že přítelkyně byla infikovaná komárem a po návratu domů skončila v nemocnici. Samozřejmě jako každý jsem si řekla, to se stane jednou, proč by se to mělo stát mně,“ vypráví Brňanka Marie, která se chystala v únoru na dva týdny do Dominikánské republiky.
Marie nic nezanedbala, přečetla si o možných rizicích, co se dalo, a nakoupila speciální repelenty do exotických zemí. Přesto se už v prvních dnech dovolené na jejím příteli objevily štípance. V letadle zpátky už seděl s horečkou.
„Po návratu do Brna jsme se rozhodli okamžitě navštívit praktického lékaře a ten nám sdělil, že momentálně v Brně vypukla chřipka, takže to bude spíš chřipkového charakteru, a udělal mu základní testy.“
Po čtyřdenních vysokých horečkách se ale objevila vyrážka připomínající spálu, a proto zamířili na Kliniku infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno. Tam se potvrdila tušená diagnóza – horečka dengue.
To nejhorší už měl přítel za sebou a lékaři si ho tam nechali na pozorování. Horečka dengue totiž snižuje hladinu krevních destiček, čímž hrozí větší krvácivost.
„Léčba není možná a není možná ani vakcinace proti této nemoci, ačkoliv na účinné vakcíně, podle zpráv, které máme, se pracuje,“ varuje lékař zaměřující se na cestovní medicínu Radomír Křenek.
Virů je více, všechny se podobají chřipce
Nemoc představuje čtyři odlišné typy virů. Nákaza může mít průběh podobný chřipce, který doprovází silná bolest v kostech. V nejhorších případech může skončit šokovým syndromem. Bránit se lze pouze tišením příznaků.
Po prodělání infekce je nemocný proti konkrétnímu typu horečky dengue obvykle imunní. Nakazit se ale může zbylými třemi typy.
„Pokud se nakazí znovu, tak se dá očekávat, že prodělá poměrně závažné onemocnění, kdy se můžou projevit i poměrně dost závažné komplikace,“ upozorňuje lékař. Právě proto Marie s přítelem do budoucna dovolenou v exotické zemi neplánují. A pro ty, co ano, doporučuje být v pátrání po rizicích ještě důslednější.
Nejdůležitější je zjistit, zda v místě není epidemie
„Určitě se informovat o tom, zda tam už nevypukla epidemie. My jsme se to dozvěděli až zpětně. Už když jsme letěli, jsme věděli, že tady možnost nákazy je, ale až po návratu jsme se dozvěděli, že tam už opravdu je vyhlášený epidemiologický stav.“
Za posledních dvacet let si čeští turisté přivlekli horečku dengue nejčastěji z Thajska, Malediv, Indie, Indonésie a Vietnamu. Jedná se však pouze o sledované případy. Kolik cestovatelů prodělalo horečku doma s tím, že se jedná pouze o chřipku, se těžko odhaduje.
Související příspěvky
Hry Britského společenství v Dillí ohrožuje horečka dengue
Jihem Francie se šíří tropické nemoci přenášené komáry
Při cestách za exotikou hrozí nejčastěji nákaza žloutenkou typu E nebo malárií
Nejen západonilská horečka. Češi si z cest vozí i malárii či dengue
Do Česka dorazila potenciálně smrtící západonilská horečka. Nejde ovšem zdaleka o jedinou tropickou nemoc, se kterou se čeští cestovatelé potýkají. Časté jsou případy malárie či horečky dengue.
Abyste si z dovolené v exotické zemi přivezli jen ty suvenýry, o které opravdu stojíte a ne například právě některou z chorob, je dobré sledovat webové stránky Ministerstva zahraničních věcí, kde jsou zveřejňována upozornění o epidemii či jiném nebezpečí v dané zemi.
Podle Státního zdravotnického ústavu se v roce 2017 v Česku vyskytlo 57 případů horečky dengue, 38 případů malárie a 4 případy amébózy. V tomto směru byl rekordní rok 2016, kdy bylo zaznamenáno dokonce 123 případů horečky dengue, 38 případů malárie, 21 případů amébózy či dva případy horečky chikungunya.
„Narozdíl od malárie se dengue častěji než na venkově vyskytuje ve městech a její přenašeč, komár Aedes, je aktivní přes den. Oblasti jejího výskytu se překrývají s podobnou nemocí, horečkou chikungunya,“ říká Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty v Ostravě.
U malárie roste také počet komplikovaných případů. Loni jich tak na jednotce intenzívní péče skončil rekordní počet a dva lidé nemoci podlehli.
„Měli jsme případ mladé ženy, která odjela na svatební cestu do malarické oblasti Afriky a bohužel se vrátila s těžkou tropickou formou malárie, na kterou zemřela.
Na dotaz, proč se to nezajistilo, byla odpověď, že jim řekli, že stačí repelenty – prý když si je koupí v Německu, tak to bude fungovat a nic se nestane,“ popisuje Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
V Evropě se v posledních letech rozšířila právě také západonilská horečka, kterou sem přináší migrující ptáci a přes místní komáry se šíří do lidské populace.
Jak se při cestách chránit?
Základem prakticky pro všechny cesty do zahraničí, včetně vyspělých oblastí, je očkování proti virové hepatitidě A+B a kontrola platnosti očkování proti tetanu. Do rozvojových zemí se pak doporučuje očkování proti břišnímu tyfu a dále podle potřeby. Očkování stačí většinou absolvovat pár týdnů před odjezdem, někdy ovšem i s několikaměsíčnímm předstihem.
Rodiče často podceňují cestování s malými dětmi. Podle primářky Hany Roháčové jsou častým případem průjmová onemocnění u těch nejmenších, které s sebou rodiče vzali na Bali nebo Maledivy.
pez TN.cz
Nechtěné suvenýry z letošní dovolené: horečka dengue, malárie i žloutenka
Na protiepidemickém odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě nyní zaznamenali již 54 případů takzvaných importovaných nákaz. Lidé se jimi nakazili během svého pobytu v zahraničí. Za celý loňský rok se jejich počet vyšplhal na 62, údaje jsou za celý Moravskoslezský kraj.
„Převládaly nákazy zažívacího traktu salmonelóza, bacilární úplavice, virová střevní onemocnění. Zaznamenali jsme i typické exotické nákazy jako malárie, horečka dengue. Dále se jednalo o virový zánět jater typu A a C, pokousání zvířetem a spalničky,“ komentoval letošní údaje Radim Mudra z Krajské hygienické stanice v Ostravě.
Cestovatelé si často nepřipouštějí, že nakazit se mohou i v zemích, kam se v současnosti jezdí v masovém měřítku. „Například případy salmonelózy jsme letos zaznamenali u lidí, kteří se vrátili z Chorvatska, Černé Hory, Turecka a Tunisu.
Bacilární úplavici si zase přivezli z Egypta nebo Bulharska. Jde o vysoce nakažlivou bakteriální nákazu, proti které se očkovat nedá. Souvisí zejména s hygienou rukou. V zemích s nízkou hygienickou úrovní vodovodů dochází i k šíření vodou.
Není ale řečeno, když si umýváte ruce, dáváte si pozor na vodu a potraviny, které konzumujete, že se nenakazíte. Zaznamenali jsme i případy z Egypta, kdy lidé měli pobyt all inclusive a nakazili se.
Nikdy totiž nevíte, kdo to jídlo připravuje,“ vysvětluje Irena Martinková z protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice.
Své o tom ví i Karin Španihelová z Ostravy, která procestovala na sto zemí celého světa. „Ještě jsem si nikdy nic takového nepřivezla. Je to o základní hygieně. Ne té místní, al té, co člověk dodržuje doma. Ne všude je voda z kohoutku pitná. Když si někde dávám jídlo na ulici, pečlivě si vybírám a sleduji jeho přípravu.
Ovoce si kupuji jedině to, které se dá loupat banány, pomeranče… Průjmovým onemocněním jsem se nakazila jen jednou. Bylo to ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Bangkoku. Už když to jídlo přinesli, se mi moc nezdálo, ale měla jsem hlad a tak jsem ho snědla.
A pak jsem se doslova problila a prosrala až do Evropy,“ vzpomíná žena, která navštívila kromě Austrálie a Antarktidy všechny kontinenty.
Střevní onemocnění, doprovázené často dehydratací, celkovou schváceností a vysokými teplotami, jsou nejčastějšími importovanými nákazami a mohou zkomplikovat nejen dovolenou, ale i návrat domů.
Lidé však stále častěji cestují do exotických zemí, kde se mohou také setkat jak s exotickými nemocemi malárií, žloutenkami A i C, cholerou, žlutou zimnicí, tak i u nás známými spalničkami nebo vzteklinou.
Ve statistikách hygieniků se v této souvislosti objevuje například pokousání netopýrem, opicí nebo toulavým psem v Indii. „Ne každý si uvědomí, pokud cestuje mimo civilizaci, že by se měl naočkovat proti vzteklině,“ říká Martinková.
K závažným onemocněním patří zejména horečka dengue, která se letos také ocitla na seznamu dovezených nemocí. Jde o onemocnění, které přenáší určitý druh tropických komárů z Afriky nebo Asie.
Bez zajímavosti není, že loni byl tento druh zachycen i na jižní Moravě.
Nemoc se projevuje vysokými teplotami až kolem čtyřicítky, bolestmi hlavy, svalů a kostí, nevolností, někdy dochází k výsevu vyrážky a vnitřnímu krvácení.
Bývá také laicky nazývána „lamač kostí“, pro úporné bolesti kloubů a svalů. „Účinná léčba ani očkování zatím neexistuje. Potírají se pouze projevy nemoci bolesti, horečky, dehydratace.
Pokud se ale člověk nakazí podruhé, může jej ohrozit na životě,“ doplňuje Martinková. Zároveň doporučuje zajímat se už před samotnou cestou do ciziny o informace o možných nákazách a jejich předcházení, o repelenty, očkování i léky do cestovní lékárničky.
Tyto služby poskytují například centra cestovní medicíny nebo fakultní nemocnice.
Dovolená v tropech snadno končí závažnou nákazou
K raketovému nárůstu zájmu dovolenkářů dochází hlavně u asijských destinací, zejména Thajska a Indonésie (nejoblíbenější je Bali), populární je i Vietnam a Čína. „U těchto asijských cílů roste návštěvnost našich klientů tempem 30 procent ročně,“ uvádí Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.
„V případě Jižní Ameriky dominuje zájem o Brazílii, Peru, Argentinu a Patagonii – asi o pět až deset procent ročně,“ nastiňuje Svobodová, jež rovněž uvádí, že přibližně o pětinu, narostl zájem o Mexiko.
„V Africe je aktuálně v kurzu Zanzibar a Madagaskar, kam jezdí meziročně o třetinu více Čechů,“ dodává.
Podceňovaná malárie a zrádná dengue
Velmi závažnou tropickou chorobou je malárie. Přenáší ji komár a ročně jí podlehne asi milion lidí. Nejvíce se vyskytuje v subsaharské Africe, ve vybraných oblastech Latinské Ameriky, vzácněji i v jižní a jihovýchodní Asii. „Léčba může probíhat nekomplikovaně, musí se však zahájit včas.
Pokud se podcení, můžou nakažení skončit na jednotce intenzivní péče a v nejhorším případě nemoci také podlehnout. Nejlepší a bezpečnou ochranou je užívání antimalarik.
Pokud jsou nastavena individuálně, jsou snášeny velmi dobře,“ uvádí Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty v Ostravě.
Mezi další strůjce horečnatých stavů u cestovatelů patří tropické arbovirózy. Nejznámější z nich je horečka dengue, se kterou se našinci potýkají nejčastěji.
„S horečkou dengue přenášenou komáry v denních hodinách je nutné počítat už téměř ve všech teplých exotických oblastech s výskytem dešťových srážek. Platí to i pro města a turistické lokality v jižní a jihovýchodní Asii či v Karibiku.
Vhodným lékem na horečku a bolest jsou zde přípravky s paracetamolem. Aspirin a léky obsahující ibuprofen by mohly zvýšit tendenci ke krvácení a zhoršit průběh nákazy,“ říká Rastislav Maďar.
Repelenty nestačí
|
Podle Hany Roháčové, primářky Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce se stává, že cestovní kanceláře prodávající zájezdy do tropů neinformují o rizicích dostatečně.
Mnozí cestovatelé si stav v dané destinaci sami neověří nebo mají informace ze špatných zdrojů. „Měli jsme případ mladé ženy, která odjela na svatební cestu do malarické oblasti Afriky a bohužel se vrátila s těžkou tropickou formou malárie, na kterou zemřela. Údajně jim řekli, že stačí repelenty – prý když si je koupí v Německu, tak to bude fungovat a nic se nestane,“ popisuje Roháčová.
Dostatečný limit pojištění
O cestě bez pojištění raději vůbec ani neuvažujte, vzhledem ke všem možným situacím by takový krok byl spíše hloupostí než hrdinstvím. Důležité však je nastavit jeho dostatečnou výši, aby mohlo pokrýt veškeré eventuální léčebné výlohy.
„Ze zkušenosti víme, že v odlehlých regionech bez infrastruktury, exotičtějších, případně zaostalých nebo naopak velmi vyspělých zemích, limit jednoho milionu korun prostě nestačí, a to ani třeba na zlomeninu jedné končetiny.
Včetně toho je dobré zvážit i pojištění odpovědnosti pro případné způsobené škody na majetku nebo újmy na zdraví třetím osobám,“ upozorňuje Svobodová z pojišťovny Uniqa.
Neodkládejte očkování
Základem prakticky pro všechny cesty do zahraničí, včetně vyspělých oblastí, je vakcinace proti virové hepatitidě A+B a kontrola platnosti očkování proti tetanu. Do rozvojových zemí se pak doporučuje očkování proti břišnímu tyfu a dále podle lokálních doporučení a individuálních faktorů.
Vakcinaci stačí podstoupit dva až tři týdny před odletem, jindy je však třeba i několik měsíců. Před cestou do tropických oblastí se obraťte na svého praktického lékaře či specialisty z ambulancí cestovní medicíny a informujte se o všech zdravotních rizicích.
Pakliže se léčíte s nějakým závažnějším chronickým onemocněním, navštivte i svého lékaře specialistu a o dané cestě jej informujte.
Počítejte se střevními potížemi
Pokud vyrážíte na jih, rozhodně byte se měli připravit na průjem, nevolnosti, případně i alergické reakce, neboť tyto obtíže postihnou většinu osob pobývajících v exotických zemích.
Důležité je to nepodcenit, umět reagovat a dostatečně doplňovat tekutiny. „Při průjmech v exotických oblastech se předpokládá infekční příčina, proto se nedoporučují jako první volba léky zastavující pohyb střev, které se běžně užívají u nás. Tím totiž patogeny dostanou více času na své negativní působení v těle.
Vhodný je přípravek obsahující 200 mg nifuroxazidu, který ačkoli je na lékařský předpis, má identické množství účinné látky jako slavný egyptský Antinal,“ uvádí Rastislav Maďar s tím, že například černé uhlí se hodí na otravy jídlem, kdy dominuje nevolnost a zvracení bez horečky. Abyste měli větší pravděpodobnost dovolené bez průjmu, nepodceňte prevenci. „Dbejte na konzumaci tepelně upravených, respektive balených poživatin, a k tomu preventivně užívejte probiotika,“ doplňuje Maďar.