Kouřit, nebo nekouřit v restauracích? Je odmítnutí protikuřáckého zákona poslaneckou sněmovnou krokem nazpět? A jak se na problematiku dívají šéfkuchaři a majitelé restaurací?
Co si myslíte o protikuřáckém zákonu? Souhlasíte, aby se kouření zakázalo v restauracích?
Miroslav Grusz
Miroslav Grusz (šéfkuchař MG Restaurace)My jsme nekuřácká restaurace, kouří se jen na terase. Je to z mnoha důvodů – nekuřáky kouření obtěžuje, potlačuje to chut’ jídla a snižuje celkový požitek z něj, protože kouření otupuje chuťové buňky, no a poslední důvod je personál, když nekouří, tak proč by měl být v práci v zakouřeném prostředí.
Je to stejné jako v dobrých restauracích kdekoli ve světě, drtivá většina dobrých podniků je nekuřácká. Nikdy jsem na to neměl negativní ohlas, nikomu nevadí, přes obědy si kuřáci prostě skočí ven před restauraci. Je zkrátka spousta důvodů proti a jen málo pro. Nepřijetí zákona se mne tudíž netýká, máme už to zavedený i bez zákona, takž nám je to jedno..
změnila bych spíše na: máme to už takto zavedené i bez zákona, takže je nám to jedno.
Ale jsme jediný v Evropě, kteří se toho ještě drží. Dobrým příkladem je Itálie, kde kouří strašně moc lidí, i mladých, co chodí do restaurací – když jsem tam pracoval, zrovna zavedli zákaz kouření a vůbec tam s tím neměli problém, všichni chodí ven.
Jan Punčochář (šéfkuchař restaurace Grand Cru) Osobně považuji kouření v restauracích za absolutní přežitek. Je to znovu krok dál od západní kultury.
Přece když chci jít na skvělé jídlo a krásné víno, nechci být rušen nepříjemným závanem z cigarety. A to ani v momentě, když bych byl kuřák. Naši hosté nemají jediný problém s tím, si jít zakouřit ven.
V dobré restauraci je to zcela běžné a nikdo s tím nemá žádnou potíž.
Jan Punčochář
Matteo Brogi (šéfkuchař restuarace Ristorantino da Matteo)Když jsme se se spolumajitelem Ondrou Smejkalem před otevřením restaurace rozhodovali, jestli kuřácká nebo nekuřácká, bylo pro nás oba úplně jednoznačné, že se u nás kouřit nebude.
Myslíme si, že na té úrovni gastronomie, kde chceme být a kam lidi chodí primárně za dobrým jídlem, je správně nekouřit, cigareta do takové restaurace prostě nepatří. Nikdo s tím nemá problém, naopak jsou naši zákazníci rádi, a kuřáci prostě chodí ven.
Marek Fichtner (šéfkuchař Augustine Restaurant, porotce MasterChef)Jsem jednoznačně proti kouření v restauracích. To je za mě bez debat. Funguje to všude jinde, tak proč ne u nás. Na druhou stranu by mi asi moc nevadilo, kdyby nechali kouření ve večerních barech.
Marek Fichtner
Max Munsson (restaurace Jáma)Loni v létě jsme udělali z kuřárny zcela nekuřáckou restauraci – prvních pár měsíců byli stálí zákazníci nesví, ale rychle si zvykli a dnes si to nemůžu vynachválit.
Šéfkuchař Hiro (Yoshihashi Sushi)Naše restaurace je celá nekuřácká, ale kuřáky rozhodně nezatracujeme a máme pro ně venku připravený popelník. Kouř z cigaret je pro nekuřáka určitě nepříjemnější než čistý vzduch pro kuřáka. Myslím, že tak jsou spokojeni obě skupiny.
Dušan Jedlička (kavárna QCafé)Jedeme v modu stavebně oddělených prostor – večer k nám chodí opravdu hodně lidí, kteří kvůli nám kouřit nepřestanou, kdybychom to zavedli, a dovolit si najednou 20 – 30 lidí kouřících venku kvůli okolí prostě nemůžeme. Kdyby to bylo zakázané všude, je mnohem jednodušší to zdůvodnit před policií i sousedy, ale takhle se obávám, že by pro to neměli pochopení.
Nemyslím si, že by lidé najednou přestali chodit, i když prý některé z podniků, co to zavedly, mírný odliv pocítily.
Na druhou stranu máme vypozorováno, že kuřáci obvykle více pijí alkohol a vydrží déle – nekuřáci si dají jednu kávu, 2 skleničky vína a jdou, kdežto kouřící lidé jsou vlastně lepšími hosty, protože když už jsou venku, tak to neřeší a dopřejí si.
Co se zavedení protikuřáckého zákona týče, tak i pro mne jako kuřáka by to bylo lepší. Být v tom za barem celý den není nic moc, a když jdete někam ven, tak je pak oblečení na pračku.
Ale nejsem si právě jistý, jak chtějí řešit problém s nočním klidem – do desíti můžete lidi pustit ven, ale potom? Zároveň mám trochu strach, jestli to někteří zákazníci nevyužijí k odchodu bez placení, přece jen v létě jste většinou na lehko a zmizet je jednoduché. Vlastně asi nejlíp mi vyhovuje stávající systém stavebně oddělených prostor, ať si lidi vyberou sami. A nezakazoval bych to ani v barech, ani na diskotékách a podobných podnicích, které nejsou primárně o jídle.
| Podíl rezervací ke kuřáckým stolům podle dat rezervačního systému Restu.cz neustále meziročně klesá. Z dat vyplynulo, že podíl rezervací ke kuřáckým stolům neustále klesá. Ještě v roce 2014 to bylo až 20 %, v roce 2015 v průměru kolem 14 %. Letos tohle číslo osciluje kolem 8-9 % z celkového počtu rezervací. K nekuřáckým stolům tak aktuálně směřuje více než 90 % rezervací.„Čistě nekuřácké restaurace představují jen necelou pětinu z těch téměř 18 000, které celkem v našem online katalogu najdete. Většina podniků nabízí obě možnosti, ale očividně u hostů jasně vede možnost mít u jídla čistý vzduch, říká Pavel Suchánek, zakladatel rezervačního portálu. |
Josef Šupák (restaurace Máneska)Máme štěstí na dispozici, která umožňuje samostatnou kuřáckou část, a dokud to nezakážou, rozhodně to nebudeme měnit. Hodně našich klientů – stálých i nových – je rádo, že tento kuřácký prostor máme.
Nemyslím si, že by k nám přestali chodit, je to spíše taková služba navíc. A to pro klientelu, která obvykle déle zůstane a víc vypije – ale to je dáno i tím, že rodiny chodí do nekuřácké části.
Obecně pozorujeme trend zájmu o nekuřácké prostory, ale bývají naopak večery, kdy máme v kuřácích plno dlouho do noci a v nekuřácích ke konci pár stolků.
Jan Procházka (Sapori Restaurant)Restauraci máme plně nekuřáckou od přelomu ledna a února, kdy jsme dostali hodnocení, které extrémně chválilo obsluhu i jídlo, ale prostředí hodnotilo nejnižším stupněm, protože vzduch v malém podniku otrávil doutník a host očekával nekuřácký stůl, o který v rezervaci žádal. Vzal jsem to jako cennou zpětnou vazbu a už jsem u toho zůstal. I když můj obecný názor je spíše proti zákonu, myslím, že každý majitel restaurace si má moci sám vybrat, jak to bude chtít u sebe s kouřením mít.
Branislav Bogdanov (restaurace Ristorante Porto)Máme přední kuřáckou část i zahrádku.
S ohledem na to, že část našich významných zákazníků jsou kuřáci, respektujeme jejích návyky a zachováváme kuřáckou část.
Personál restaurace tvoří nekuřáci a nekuřácký zákon by uvítali jak z osobní, tak z profesní stránky – například náš sommelier Pavel Hrubý si myslí, že cigaretový kouř braní lepšímu vnímaní pokrmu.
Češi proti kouření, v restauracích vadí stále víc
Hlavní obsahIlustrační snímek
Foto: Profimedia.cz
„Letošní průzkum ukázal jasný nárůst lidí, kteří by rozhodně uvítali zákaz kouření v restauracích,“ řekl Miroslav Slíž, vedoucí studentského projektu FSV UK.
Průzkum podle něj ukázal, že celkově si zákaz kouření v restauracích přeje 78 procent dotázaných. Výsledky byly zveřejněny při příležitosti Světového dne bez tabáku, který je 31. května.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
 |
Lyžařské Nagano – Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >> |
Zákaz kouření v restauracích platí ve většině zemí EU. V Česku chce ministerstvo zdravotnictví kouření v těchto zařízeních zakázat pod hrozbou sankcí od roku 2016.
Míra kontroly tabáku je nepřímo úměrná míře korupce v dané zemi, tedy čím větší korupce, tím menší kontrola tabákuEva Králíková, odbornice na léčbu závislosti na tabáku
Zvýšit se má i ochrana dětí před kuřáctvím, cigarety by neměly být volně dostupné v automatech a na internetu. Zákaz by se týkal i elektronických cigaret a bylinných výrobků ke kouření.
To, že se zatím nepodařilo v ČR zákaz prosadit, ač naprostá většina obyvatel restrikce na kouření v restauracích podporuje, přičítá přední česká odbornice na léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková korupci.
„Ve světě to vychází tak, že míra kontroly tabáku je nepřímo úměrná míře korupce v dané zemi, tedy čím větší korupce, tím menší kontrola tabáku,“ řekla.
Podle průzkumu, v němž letos odpovídalo 1009 lidí, více vadí kouření vysokoškolákům, kde se tak vyslovilo 76 procent, zatímco u lidí se základním vzděláním a vyučených jen 51 procent.
Procento odpůrců zákazu se proti předchozímu průzkumu, v němž odpovídalo 8488 lidí, téměř nezměnilo, z 12 procent kleslo na 11. „Zajímavá je podpora zákazu kouření v restauracích u samotných kuřáků: 39 procent každodenních kuřáků by zákaz uvítalo, stejně jako 67 procent občasných a 79 procent příležitostných kuřáků,“ uvedl Slíž.
Za poslední tři roky se počty kuřáků téměř nezměnily, každý nebo téměř každý den si zapálí 24 procent Čechů. Stouplo nekuřáctví, zejména mezi muži, z 64 na 66 procent. Ostatní kouří několikrát za měsíc či výjimečně. Lidé s vyšším vzděláním kouří méně často než lidé s nižším vzděláním.
Alespoň jednou týdně si zapálí 28 procent patnáctiletých dívek a 22 procent stejně starých chlapců. Až polovina dětí dýchá doma tabákový kouř.
Další průzkum z roku 2013 potvrdil, že zákazem lze předejít tomu, aby s kouřením začínali mladí lidé. „Zjistili jsme, že kdyby platil zákaz kouření v restauracích, tak by 30 procent těch, kteří začali kouřit před 18. rokem, kouřit vůbec nezačalo,“ připomněl Slíž.
„Česko jako jediná z 28 členských zemí má pouze dobrovolnou regulaci kouření, majitelé restaurací se tedy mohou rozhodnout sami a teoreticky by tak všechny restaurace mohly být kuřácké,“ upozornil Jiří Jeřábek z iniciativy Česko bez kouře.
Varování provozovatelů restaurací, kaváren či barů, že po zákazu kouření kvůli nedostatku zákazníků zkrachují, nejsou podle průzkumu oprávněná. Lze naopak očekávat nárůst návštěv o tři až šest procent a nárůst tržeb pro celý trh až o šest miliard korun.
Hlavní zprávy
Stále více Čechům vadí kouření v restauracích
62 % Čechů vadí kouření v restauracích, hospodách, kavárnách a barech, ukázal aktuální výzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) a výzkumné agentury Ipsos. Výzkum navazuje na výzkum z roku 2012, kdy kouření v restauračních zařízeních vadilo 52 % populace.
Od roku 2012 se také razantně zvýšilo procento těch, kteří by rozhodně uvítali zákaz kouření v restauracích na aktuálních 40 % populace. Celkově si zákaz kouření v restauracích přeje 78 % Čechů.
V České republice se už několik let vleče diskuze nad zákonem, který by výrazně reguloval kouření v restauračních zařízeních, tak jako je tomu ve všech evropských státech. Roku 2012 skupina studentů FSV UK společně s výzkumnou agenturou Ipsos provedla největší výzkum postojů Čechů ke kouření, aby tak výrazně přispěla k společenské debatě o této problematice.
Uplynuly tři roky. Kouření v restauračních zařízeních v ČR stále není regulováno. „Aktuální situace v ČR si žádala, abychom zjistili, jestli a jak se proměnily postoje Čechů ke kouření od roku 2012,“ popisuje důvody pro aktuální výzkum Miroslav Slíž, vedoucí studentského projektu FSV UK.
Postoj ke kouření v hospodě, restauraci, kavárně a baru
Oproti roku 2012 se výrazně zvýšilo procento Čechů, kterým vadí kouření v restauracích. Zatímco
v roce 2012 kouření v restauracích a dalších podnicích vadilo 52 % Čechů, v roce 2015 kouření vadí již 62 %. Kouření také vadí ve větší míře vysokoškolsky vzdělaným lidem (76 %) než lidem s nižším vzděláním.
Postoj k zákazu kouření v restauracích
Výsledky letošního výzkumu ukazují jasný nárůst lidí, kteří by rozhodně uvítali zákaz kouření v restauracích. 40 % Čechů je rozhodně pro zavedení zákazu kouření v restauracích. V roce 2012 takto jasně rozhodnutých bylo 28 % populace.
Procento odpůrců zákazu se přitom nezměnilo. Celkově si zákaz kouření v restauracích přeje stále 78 % Čechů, stejně jako v roce 2012.
Zajímavá je také podpora zákazu kouření v restauracích u samotných kuřáků: 39 % každodenních kuřáků by zákaz uvítalo stejně jako 67 % občasných a 79 % příležitostných kuřáků.
Kouření v české populaci
Za poslední tři roky nedošlo téměř ke změnám. Každý nebo téměř každý den si zapálí 24 % Čechů. Došlo k nárůstu nekuřáků z 64 % na 66 %, především mezi muži. Ostatní kouří pouze několikrát za měsíc nebo naprosto výjimečně. Lidé s vyšším vzděláním kouří méně často než lidé
s nižším stupněm vzdělání.
Závěr
Z výsledků výzkumu jasně vyplývá stabilní a silná podpora zákazu kouření v restauracích, který si přeje 78 % Čechů. Oproti roku 2012 vzrostl o 12 % počet Čechů, kteří jsou rozhodně pro zavedení zákazu kouření v restauracích, na současných 40 % populace.
„Postoji Čechů ke kouření jsme se věnovali více než tři roky. Za tu dobu jsme uskutečnili tři výzkumy, které významně přispěly k společenské debatě o regulaci kouření. Dvěma výzkumy (2012 a 2015) jsme zjistili, že zákaz kouření v restauracích má silnou a stabilní podporu u více než ¾ české populace,“ říká Miroslav Slíž, vedoucí studentského projektu.
Zákazem kouření v restauracích lze také předejít tomu, aby mladí lidé s kouřením začali. „V roce 2013 jsme se speciálním výzkumem zaměřili na mladé lidi ve věku 18-22 let a zjistili jsme, že kdyby platil zákaz kouření v restauracích, tak by 30 % těch, kteří začali kouřit před 18. rokem věku, kouřit vůbec nezačalo,“ dodává Miroslav Slíž.
Shrnutí nejdůležitějších zjištění výzkumů FSV UK a agentury Ipsos z let 2012 – 2015
• 78 % obyvatel České republiky si přeje zákaz kouření v restauracích.
• Po zavedení zákazu kouření v restauracích lze očekávat 3-6% nárůst návštěv v restauracích.
• 30 % těch, kteří začali kouřit před 18. rokem věku, by nezačalo kouřit, kdyby platil zákaz kouření v restauracích.
Informace o výzkumu 2015
Výzkum realizovaný agenturou Ipsos ve spolupráci s FSV UK částečně navazuje na výzkum postojů Čechů ke kouření realizovaný na jaře roku 2012 (níže naleznete hlavní závěry z tohoto výzkumu).
Cílem bylo zmonitorovat postoje obyvatel ke kouření a případnou změnu těchto postojů v čase. Sběr dat probíhal metodou CASI – dotazováním respondentů prostřednictvím online panelu společnosti Ipsos. Celkem se výzkumu zúčastnilo 1 009 respondentů z celé ČR.
Výzkum byl plně reprezentativní pro populaci ČR starší 18 let.
90’ ČT24: Bude se v restauracích opět kouřit? — Česká televize
Jan: „Proč předkládáte novelu zákona? Není to příliš krátká doba na to, aby se daly objektivně zhodnotit dopady protikuřáckého zákona?“
Marek Benda: „Od začátku jsem říkal, že zákon je špatný (např. bez úmyslu zřízení kuřáren). Myslím, že se mělo jít postupnými kroky, ale tento současný protikuřácký zákon je příliš striktní.“
Ondřej: „Jak by měly fungovat oddělené prostory pro kuřáky? Půjde o samoobslužné zóny, do kterých si sám zákazník „přenese“ z baru kafé, víno, pivo atd…? Nebo tam bude smět i obsluha? Mohla by vzniknout jen kuřácká kavárna nebo hospoda, bez oddělených prostor?“
Marek Benda: „Ano, půjde o samoobslužné zóny, kam si zákazník nápoj sám donese. Obsluha nebude v kuřárnách fungovat. Mohla by vzniknout i malá kuřácká kavárna, hospoda nebo bar, pokud nebude podávat jídlo.“
Jurky´s: „Dobrý večer pane poslanče, neuvažujete v návrhu zákona i o změně u prodeje e-liquidů, kdy dnes lze zakoupit pouze do objemu 10 ml a tzv. báze na míchání lze zakoupit jen 0 mg nikotinu? Savo a ostatní chemikálie se také prodávají ve větším množství. Díky“
Marek Benda: „Tento problém nebyl řešen v protikuřáckém zákoně, ale vychází z ministerských vyhlášek.“
Lucie: „Dobrý večer, můžete mi prosím říci jedinou vyspělou zemi, kde je povoleno kouření v restauracích? Děkuji za odpověď.“
Marek Benda: „Uvidíte v průběhu vysílání v grafech.“
mates.cv: „Zajímalo by mě, proč se stát plete do soukromého sektoru a podnikání, až takovým způsobem. Když zrovna v tomto už nějaká regulace byla. #hpct24“
Marek Benda: „Odpovídá Rostislav Vyzula: Do restaurace by měli mít přístup všichni lidé, ať již kuřáci nebo nekuřáci. A nekuřáků je v populaci více. Stát by zákonem neměl „nabádat“ ke kouření povolením zřizování kuřáckých restaurací, kuřáren apod.“
Standa: „Pane Bendo,co sledujete svými návrhy na zmírnění zákazu kouření na úroveň předchozího zákona?Je to populismus?Chcete se sám zviditelnit a nebo snad získat preferenční hlasy pro ODS?Neměli byste spíše řešit otázky sestavení smyslupné vlády?Díky za odpověď.“
Marek Benda: „Pokládám stávající znění zákona za špatné, a proto se ho snažím změnit. Zákonů, které měním, je celá řada, ale zrovna tohle je věc, která vyvolává velkou veřejnou debatu.“
SK: „Vy sám jste nekuřák, že?“
Marek Benda: „Do loňského roku jsem kouřil. Před 14 měsíci po schválení zákona jsem přešel na e-cigarety, abych mohl hájit svobodu a nebyl označen za lobbistu za své vlastní zájmy. :)“
Martin Pospisil: „1) není zákon zakazující kouření svoji povahou hygienickým předpisem, který musí podnikatel respektovat, chce-li provozovat restauraci? (obdobně jako je to u nároků na kuchyň). 2) jak chcete stavebně technický zajistit, aby se nemísil vzduch z kuraren?“
Marek Benda: „Zda se jedná o hygienický předpis uvidíme až rozhodne ústavní soud o žalobě podané senátory. Já to cítím trochu jinak, ale neodvažuji se to rozhodnout. Technická řešení jsou známa např. z letišť.“
Tři čtvrtě Čechů chce zakázat kouření v restauracích
Většina kuřáků i nekuřáků shledává podstatným spíše setkání s přáteli, jídlo a pivo
Praha – Jen pro devět procent Čechů a Češek je důležitá možnost kouřit v restauracích. Pouhá čtvrtina kuřáků a kuřaček chodí do pivnic, barů či klubů hlavně proto, aby si tam mohla zapálit. Většina lidí ale shledává podstatným hlavně možnost setkat se s přáteli, dát si jídlo a pivo.
Zákaz kouření v restauracích by uvítalo 78 procent dospělých. Pro je 41 procent kuřáků a kuřaček. Vyplývá to z průzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a společnosti Ipsos.
„Všude kolem nás se kouření v restauracích zakazuje, jen v České republice to vázne. Jasně přitom převládají nekuřáci nad kuřáky, situaci to ale neodpovídá,“ uvedl vedoucí studentského projektu Miroslav Slíž.
Slíž uvedl, že podle průzkumu mezi tisícovkou mladých od 18 do 22 let ochutnali lidé první cigaretu ve 14 letech. V této věkové skupině si aspoň občas zapálí 53 procent Čechů a Češek.
Každý den kouří 27 procent dotázaných. Skoro dvě třetiny mladých kuřáků si zapálí v restauracích, barech či na diskotékách. Z příležitostných kuřáků to dělají tři čtvrtiny.
Tři z deseti mladých kuřáků a kuřaček by s kouřením vůbec nezačali, kdyby si v restauracích zapálit nemohli.
Zákaz kouření by uvítaly především ženy
Do průzkumu se loni zapojilo 8488 lidí nad 18 let, z nichž 2576 kouřilo. Proti zákazu kouření byla zhruba pětina všech dotázaných.
Zákaz by vadil skoro třem pětinám kuřáků a podporují ho více ženy než muži. Rozhodně by o něj naopak stálo 28 procent dotázaných, z kuřáků jen dvě procenta. Celkem si ho přálo 78 procent dospělých, z kuřáků 40 procent.
Víc než čtyři pětiny Čechů a Češek chodí do restaurací kvůli tomu, že se tam sejdou s přáteli. Pro polovinu dotázaných je dalším důvodem jídlo a pro 45 procent lidí pivo, jen devět procent si chce zakouřit.
Setkání s přáteli přivádí do restaurací i čtyři pětiny kuřáků. Polovina se zmínila i o pivu, 43 procent o jídle. S cílem zapálit si tam jde 24 procent těch, co kouří.
Od majitelů nekuřáckých podniků se autoři výzkumu dozvěděli, že pokud hosté nekouří, snědí a vypijí více. Dá se tak očekávat zvýšení návštěvnosti o tři až šest procent.
Podle Zdeňky Učňové z projektu Evropské komise na podporu odvykání, Ex-kuřáci jsou nezastavitelní, by sice kvůli zákazu kouření možná někteří kuřáci do restaurací přestali chodit, místo nich by ale přišla jiná klientela – třeba rodiny s dětmi.
„Kuřák sedí u pěti piv a vykouří 20 cigaret. Čtyřčlenná rodina přijde na jídlo. Dá si polévku, hlavní jídlo, nápoje. Utratí víc,“ řekla Učňová.
Ročně by to přineslo kolem šesti miliard korun, dodal Slíž. Podotkl, že například v Irsku zákazníků po zákazu kouření přibylo o 15 procent.
Podle předního českého chirurga Pavla Pafka 85 procent operovaných pacientů s rakovinou plic jsou kuřáci. U pasivních kuřáků se vyskytuje choroba o 18 procent častěji než u nekuřáků.
S názorem, že by zákaz kouření zasáhl do soukromého vlastnictví, profesor nesouhlasí. „Stát kontroluje jídlo, pití i sociální zařízení v restauracích. Když selhal, viděli jsme 40 rakví kvůli metanolu.
Na jedné straně máme soukromé vlastnictví, na druhé zdraví,“ uvedl Pafko. Podle něj se sice na daních za cigarety ročně vybere kolem 20 miliard korun, ale jen za nemocniční léčbu kuřáků se vydá 23 miliard.
MEDICINA.cz – První český zdravotnický portál
Aktuální výzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) a výzkumné agentury Ipsos ukázal, že 62 % Čechů vadí kouření v restauracích, hospodách, kavárnách a barech.
Výzkum navazuje na závěry výzkumu z roku 2012, kdy kouření v restauračních zařízeních vadilo 52 % populace. Od roku 2012 se také razantně zvýšilo procento těch, kteří by rozhodně uvítali zákaz kouření v restauracích na aktuálních 40 % populace.
Celkově si zákaz kouření v restauracích přeje 78 % Čechů.
V České republice se už několik let diskutuje nad zákonem, který by výrazně reguloval kouření v restauračních zařízeních, tak jako je tomu ve všech evropských státech. Roku 2012 skupina studentů FSV UK společně s výzkumnou agenturou Ipsos provedla největší výzkum postojů Čechů ke kouření, aby tak výrazně přispěla k společenské debatě o této problematice.
Výsledky letošního výzkumu ukazují jasný nárůst lidí, kteří by rozhodně uvítali zákaz kouření v restauracích. 40 % Čechů je rozhodně pro zavedení zákazu kouření v restauracích. V roce 2012 takto jasně rozhodnutých bylo 28 % populace.
Procento odpůrců zákazu se přitom nezměnilo. Celkově si zákaz kouření v restauracích přeje stále 78 % Čechů, stejně jako v roce 2012.
Zajímavá je také podpora zákazu kouření v restauracích u samotných kuřáků: 39 % každodenních kuřáků by zákaz uvítalo stejně jako 67 % občasných a 79 % příležitostných kuřáků.
Zákazem kouření v restauracích lze také předejít tomu, aby mladí lidé s kouřením začali. „V roce 2013 jsme se speciálním výzkumem zaměřili na mladé lidi ve věku 18-22 let a zjistili jsme, že kdyby platil zákaz kouření v restauracích, tak by 30 % těch, kteří začali kouřit před 18. rokem věku, kouřit vůbec nezačalo.“
Shrnutí nejdůležitějších zjištění výzkumů FSV UK a agentury Ipsos z let 2012 – 2015
- 78 % obyvatel České republiky si přeje zákaz kouření v restauracích.
- Po zavedení zákazu kouření v restauracích lze očekávat 3-6% nárůst návštěv v restauracích.
- 30 % těch, kteří začali kouřit před 18. rokem věku, by nezačalo kouřit, kdyby platil zákaz kouření v restauracích.
Po započtení výrazného nárůstu návštěv restaurací u nekuřáků v případě zavedení zákazu kouření
a analýzou důležitosti motivátorů pro návštěvu restaurací pro kuřáky, kde kouření je zcela okrajové a doplňkové, platí, že po zavedení zákazu kouření lze očekávat 3-6% nárůst návštěv v restauracích.
Tato zjištění jsou v souladu s výzkumy ze zahraničí, které proběhly před i po zavedení zákazu kouření v jednotlivých zemích. Navíc byly zjištěny nezpochybnitelné pozitivní dopady na zdraví jak kuřáků, tak i nekuřáků, kteří přestali být v restauracích vystavováni pasivnímu kouření.
Dobrou zprávou pro majitele restaurací, kaváren a barů proto je, že mohou počítat s nárůstem obratů. Celému restauratérskému trhu zákaz kouření v tržbách přinese až 6 miliard Kč. Tyto propočty vycházejí z údajů Českého statistického úřadu.
Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, která nemá omezeno kouření v restauracích. Zákaz kouření v restauracích přitom dnes vedle Velké Británie, Francie nebo Německa, už je běžným
i v zemích, jako je Řecko nebo Turecko.
www.ipsos.cz.
www.fsv.cuni.cz
Autor: MUDr. Olga Wildová
Zákaz kouření v restauracích
Ministr zdravotnictví chce znovu prosadit návrh na úplný zákaz kouření v restauracích. Zákon počítá i s omezením prodeje cigaret.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček chce znovu prosadit návrh na úplný zákaz kouření v restauracích. Zákon se přitom chystá předložit v téměř totožné podobě, v jaké ho navrhoval bývalý ministr Leoš Heger.
Zákon počítá i s omezením prodeje cigaret. Ministerstvo zdravotnictví chce zpřísnit zákony, aby ochrana nekuřáků byla větší.
Česko je stále zemí s nejbenevolentnějšími protikuřáckými pravidly, a také jedinou, kde mohou fungovat i jen čistě kuřácké restaurace.
O tom, jestli se v restauracích může kouřit, nebo ne, si podle současných pravidel mohou rozhodnout jejich majitelé sami. Rozhodnutí, jestli bude restaurace nebo kavárna nekuřácká, je tak dnes věcí podnikatelského záměru.
Zatímco ve větších městech mají dnes už lidé na výběr, na venkově stále vítězí spíš kuřácké prostředí. Zákazem kouření v restauracích a barech ale navrhované změny nekončí.
Zákon počítá i s omezením prodeje tabákových výrobků, například by se už cigarety nedaly koupit v automatech.
Aby byly povinně všechny restaurace nekuřácké, se zatím žádnému z politiků nepodařilo prosadit. Současný ministr zdravotnictví to chce zkusit znovu. Podporu má zákon i mezi jeho koaličními partnery.
Naposledy se na znění zákona v březnu 2013 neshodla celá tehdejší koalice. Na vládu se pak kvůli jejímu pádu ani nedostal. Jeden z nejčastějších argumentů proti zákonu bylo omezování vlastnických práv provozovatelů.
První český protikuřácký zákon z roku 2006 omezil například kouření ve školách, na úřadech nebo zastávkách. Další zákon z roku 2010 (zákon č. 305/2009 Sb., který novelizuje zákon č. 379/2005 Sb.
, o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami) přidal povinnost označovat, jestli je restaurace kuřácká, nebo má oddělené prostory.
Zároveň zmírnil pravidla na zastávkách, zákaz platí už jen v zastřešených částech.
Kouření v restauracích je důležité jen pro devět procent Čechů a Češek, jak vyplývá z průzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a společnosti Ipsos.
Jen čtvrtina kuřáků a kuřaček přitom chodí do hospod, barů či klubů proto, že si tam může zapálit. Naopak pro nekuřáky i pro většinu těch, co kouří, je podstatné spíš setkání s přáteli, jídlo a pivo.
Zákaz kouření v restauracích by uvítalo 78 procent dospělých, stejně jako 41 procent kuřáků a kuřaček.
Proti zákazu kouření se vyslovila zhruba pětina všech dotázaných. Zákaz by vadil skoro třem pětinám kuřáků. Pravidelně kouří třetina Čechů. Rozhodně by o zákaz naopak stálo 28 procent dotázaných, z kuřáků jen dvě procenta. Celkem si ho přálo 78 procent dospělých, z kuřáků 40 procent. Častěji zákaz podporují ženy než muži.
Česko je společně s Estonskem, Portugalskem a sousedním Slovenskem jedinou evropskou zemí, kde kuřáci zatím nemusí čelit přísným zákonům. Naopak ve 14 státech starého kontinentu vyhlásili absolutní zákaz kouření ve všech veřejných uzavřených prostorách. Patří mezi ně třeba Velká Británie, Francie, Španělsko, Řecko či Norsko.
Například ve Francii se prodávají jedny z nejdražších cigaret v Evropě a smějí je nabízet jen speciální prodejny kontrolované státem.
Kromě toho zákon zakazuje kouření ve všech veřejných prostorách, ve školách, v restauracích i v barech. Současné vládě to ale nestačí.
Chce prosadit další zdražování a cigarety by i ve speciálních prodejnách mohly časem zmizet z očí pod pulty, aby případné zákazníky moc nelákaly.
Mírnější než v těchto státech, ale zároveň daleko přísnější než u nás jsou zákonodárci v Polsku, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Dánsku a Švédsku.
V těchto zemích platí úplný zákaz v uzavřených prostorách a pro kuřáky musí být vytvořeny speciální stavebně oddělené místnosti.
V Rakousku platí podobné pořádky, restaurace do rozlohy 50 metrů čtverečních si ale mohou vybrat, zda budou zakouřené, či nikoliv. V Německu si pravidla upravuje každá spolková země jinak.
Zdroj: Health and Social Insider Monitor (HaSIM)
Dostupné na: http://www.hasim.cz//content/zakaz-koureni-v-restauracich
Nový průzkum o efektu protikuřáckého zákona: Lidé chodí do restaurací častěji než před třemi lety
Tento týden to bude přesně rok od zavedení takzvaného antikuřáckého zákona. Ten mimo jiné zavedl plošný zákaz cigaret v restauracích, hospodách a barech.
Podle kritiků měl zákon těžce zasáhnout zejména drobné hospodské na vesnicích. Mluvili o tom i poslanci, kteří se ve Sněmovně zabývali v minulých týdnech zmírněním plošného zákazu. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a výzkumná agentura Ipsos se zaměřily na dopady zákona na restaurace a názory kuřáků.
Lidé podle průzkumu chodí do hospod častěji než před třemi lety. V roce 2015 uvedlo 18 procent lidí, že chodí často do restaurací, nyní to bylo 23 procent. A z druhé strany – v roce 2015 uvedlo 5 procent, že nikdy nechodí do restaurace. Nyní to jsou čtyři procenta.
„Lidé častěji chodí do hospod. Má to dva důvody. Drtivá většina, která dřív nechodila, byli nekuřáci. Jejich hlavní důvod byl, že jim to tam smrdí. Samozřejmě druhým důvodem je lepší ekonomická situace,“ říká ředitel agentury Ipsos Radek Jalůvka.
Ten zároveň dodal i zjištění z jiného aktuálního průzkumu: Osmi procentům majitelů vadí, že se v jejich zařízeních nesmí kouřit. „Majitele restaurací a barů netrápí tolik zákaz kouření. Mnohem víc řeší obrovský nedostatek pracovních sil. To vnímají jako výrazně větší problém,“ uvedl.
Kouření se také začalo více vnímat jako činnost, která obtěžuje okolí. V roce 2012 se 28 procent kuřáků domnívalo, že omezují svobodu nekuřáků. V roce 2018 je to už 41 procent.
„Těch 13 procent je velký posun. Kuřáci více vnímají to, že jsou to oni, kdo omezují nekuřáky,“ uvedla Denisa Hejlová vedoucí výzkumu z Fakulty sociálních věd UK.
A co nyní lidem vadí v restauracích, když už se v nich nekouří? Významně vzrostl počet lidí, kterým vadí pachy z kuchyně, což nejspíš má souvislost s tím, že je kuchyň v nekuřáckém provozu více cítit než předtím. Dalším problémem, který lidé vnímají výrazněji, je hluk.
„V roce 2015 vadil hluk 25 procentům návštěvníků, dnes to negativně vnímá 38 procent lidí. To je výrazný nárůst,“ dodává Jalůvka.
Jak se staví lidé k samotnému zákonu?
Pouze 12 procentům lidí vadí, že si nemohou v restauracích zapálit. Z celkové populace 42 procent lidí zákaz uvítalo. Jen mezi kuřáky dopadl výzkum takto: 28 procent je proti zákazu, 19 procent naopak zákon vítá. U nekuřáků 79 procent lidí zákaz kouření v restauracích podporuje. Sedm procent nekuřáků je naopak proto, aby se zákaz zrušil.
Lékaři už dříve předložili data, jak se projevuje úplný zákaz kouření v restauracích na zdraví Čechů a zvycích kuřáků. Zjistili, že se kouří s menší intenzitou, která se projevuje i v tom, jak kouří doma.
Lékaři z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy porovnali zvyky 130 kuřáků mezi 19 a 77 lety a zkoumali je sedm měsíců před účinností zákona o úplném zákazu kouření v restauracích a dalších sedm měsíců, kdy zákon platil.
Zjistili, že po zavedení zákona klesl z 15 na 13 počet cigaret, které v průměru denně vykouří.
„Mírně se snížilo kouření cigaret a mírně se zvýšila motivace s kouřením přestat,“ říká Adam Kulhánek z kliniky adiktologie.
Změnily se i návyky kuřáků. Zatímco před zavedením zákazu vykouřili při posezení v restauraci v průměru pět cigaret, nyní je to necelá jedna cigareta.
Počet cigaret vykouřených na ulici vzrostl z necelých dvou na 4,5 cigarety.
„Ti, co původně kouřili v restauracích, barech, kavárnách, se většinou přesunuli na ulici, to se potvrdilo,“ dodává Adam Kulhánek.
Vliv zákazu kouření v restauracích zkoumal také – z jiného pohledu – Ústav zdravotnických informací.
Na začátku dubna uvedl, že za prvních pět měsíců platnosti zákona ubylo lidí, kteří museli být hospitalizováni kvůli nemocem způsobeným kouřením.
Zákon zcela zakazující kouření v restauracích platí od 31. května minulého roku. Ve Sněmovně připravila skupina poslanců jeho novelu, která by mohla zčásti cigarety do hospod vrátit. V dubnu také řešil zmírnění zákona Ústavní soud, pozměnil však jen drobné detaily.