Červené maso a zdraví – skutečně poškozuje naše srdce? opravdu je tomu tak?

Člověk je všežravec, červené maso proto do jídelníčku patří. Měli bychom si ho dopřávat pravidelně. Zároveň ale musíme mít na mysli, že se opravdu může spolupodílet na vzniku zdravotních problémů. Jak to tedy s ním je?  

Mezi červené maso řadíme v České republice běžně dostupné maso vepřové, hovězí, telecí, skopové a jehněčí.

„Červené maso má oproti drůbežímu vyšší obsah železa a vitamínu B12, určitě by mělo být součástí jídelníčku,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá. Je i skvělým zdrojem zinku. A obsahuje mastné kyseliny, které lze přirovnat těm v rybách.

Ty mají vliv na snižování rizika vzniku srdečně-cévních chorob. Zapomenout nelze ani na plnohodnotné bílkoviny, stavební „kameny“ organismu.

„Jedinou nevýhodou je, že mívá vyšší obsah tuku. Ale zase záleží na tom, co si člověk koupí.

Když si přinesete domů kuře a připravíte a sníte ho i s kůží, tak je to po stránce obsahu tuku stejné, jako když si dáte krkovici,“ překvapuje Karolína Hlavatá. U červeného masa je jediná věc, aby bylo libové.

„Jinak by se mělo zařazovat do jídelníčku pravidelně, ideálně i dvakrát týdně,“ doporučuje dietoložka.Červené maso a zdraví – skutečně poškozuje naše srdce? Opravdu je tomu tak?

Maso by nemělo chybět v jídelníčku těhotných žen, dětí ani seniorů. Zároveň se jím nemusíme „cpát“ denně, vyzkoušejte i netradiční zdroje bílkovin jako je tofu, robi maso, seitan, tempeh či opomíjené luštěniny.

Kde jsou rizika?

Rizik spojených s červeným masem lze vyjmenovat hned několik. Pokud na ně budete myslet, nemusíte se červeného masa bát.

Problémem prvním, je již zmiňovaný tuk. Rizikovým faktorem vzniku nemocí srdce a cév, ale i různých typů rakoviny, je obezita. A na ní se podílí vysoký příjem tuku. V mase přijímáme takzvaný skrytý, ani si jeho konzumaci neuvědomujeme. Kupujte proto vždy jen libové maso, případně přebytečný tuk před kuchyňskou úpravou odstraňte.

Problémem druhým je způsob tepelné úpravy. Při teplotách nad 180 až 200 °C vznikají látky s prokázaným karcinogenním účinkem. Jak tedy tepelně upravovat třeba hovězí? „Spousta lidí dělá chybu, že maso nasolí, okoření a pak na tuku upravuje. Tak se to nemá.

Vezměte si osušený plátek masa, dejte ho na rozpálenou nerezovou či teflonovou pánev, z obou stran orestujte. Udělejte si takový steak. Teprve pak ho upravujte na cibulovém základu, podlijte a doduste. Cenné látky zůstanou v mase.

Při opékání masa na tuku, cibuli, soli vznikají právě nebezpečné karcinogenní sloučeniny,“ uvádí Karolína Hlavatá.

Problém třetí jsou uzená masa a uzeniny. Doma uzená masa bývají sice chutnější, ale na rozdíl od velkovýroby nemáte doma udírnu s odlučovači rakovinotvorných látek vznikajících při nedokonalém spalování. O vysokém obsahu tuku, mnohdy zcela zbytečně přidávaných přísadách a soli je u uzenin jistě zbytečné se zmiňovat.

A co tataráček?

Když máte kvalitní maso, víte, že je kontrolované, nepochází třeba z „pytlákem“ odstřeleného kance bez veterinární prohlídky, není problém. Dá se říci, že dokonce naopak. „Je třeba mít libové čerstvé maso. Na tataráku není nic špatného.

Musíte počítat s tím, že je určité riziko syrového vejce. Potíž je spíš ta, že k němu lidé sní dvanáct topinek osmažených v oleji. Takže se z jídla stane energetická bomba.

Ale kdyby byly topinky udělané nasucho, tak je v podstatě dietní jídlo,“ říká Karolína Hlavatá.

Odbornice: Červené maso je důležitou součástí výživy

Tým Navalného popsal, jak na vlastní pěst získal důkazy o otravě

Červené maso je podle nutriční terapeutky Kateřiny Šimkové důležitou součástí výživy a do zdravého jídelníčku patří.

V Česku sní podle statistiků každý v průměru 50 kilogramů červeného masa ročně, nejvíc muži od 18 do 59 let. Světová zdravotnická organizace doporučila jíst červené maso jen dvakrát týdně, poukazuje na zdravotní rizika nadměrné konzumace.

Červené maso řadí do skupiny tzv. lehčích rakovinotvorných lá­tek.

Ilustrační foto. | Foto: shutterstock.com

‚Pokud budeme předcházet rizikům plynoucím ze špatné manipulace, nešetrné úpravy a budeme jíst doporučené množství, nemusíme se červeného masa bát. Jídelníček zdravého životního stylu musí být pestrý a vyřazení takto hodnotné potraviny je velká škoda,‘ řekla Šimková, odborná garantka společnosti Zdravé stravování.

Červeným masem se myslí vepřové, hovězí, skopové, telecí a jehněčí. Energetická hodnota 100 gramů svaloviny je zhruba 450 kilojoulů, tukové tkáně 3500 kilojoulů. Vepřové maso obsahuje méně bílkovin a více tuku, proto bývá hůř stravitelné.

„Vysoký příjem tuků je jedním z rizikových faktorů vzniku nemocí srdce a cév, obezity a některých typů rakoviny. Do jídelníčku bychom proto měli zařazovat pouze maso libové a před kuchyňskou úpravou přebytečný tuk odstranit,‘ doporučila odbornice.

Bílkoviny

Syrové červené maso obsahuje 20 až 24 gramů bílkovin na 100 gramů. „Bílkoviny jsou stavebními kameny organismu, jsou součástí svalové bílkoviny, ale také enzymů, hormonů či protilátek. Bílkoviny přijímáme, abychom nahradili jejich ztráty, protože tělesné tkáně se neustále obměňují,‘ vysvětlila Šimková.

V červeném mase jsou nenasycené mastné kyseliny snižující riziko nemocí srdce a cév, železo, které je lépe využitelné než z rostlinné stravy, zinek podporující imunitu a vitamín B12 pro silné nervy a duševní zdraví.

V průměru sní každý v Česku 140 gramů červeného masa denně, muži od 18 do 59 let 232 gramů, to ale včetně drůbeže a ryb, průměr pro muže celkem vychází na 50 gramů za den, pro ženy na 30 gramů. K tomu snědí muži v průměru denně 100 gramů masných výrobků, ženy polovinu.

„Do jídelníčku bychom měli zařazovat různé zdroje bílkovin. Vedle masa červeného i maso bílé a především ryby. Z ostatních zdrojů bychom se měli zaměřit na luštěniny, obiloviny a ořechy,‘ uvedla odbornice za zdravou výživu. Doporučila naopak z jídelníčku zcela vyřadit masné výrobky, protože v nich je hodně tuku, soli a přídatných látek.

Autor: ČTK

20.1.2016

Toyota Yaris první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Rapid první majitel, servisní knížka, koupeno v F, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, nehavarované Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Dacia Duster nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO

Proč přidávám maso na talíř? – PharmDr. Margit Slimáková

Představuji vám aktualizovanou verzi Zdravého talíře, do kterého jsem přidala maso. Je maso vhodnou, potřebnou a nezbytnou součástí naší výživy?

Roky sleduji výživová doporučení jednotlivých zemí a odborných organizací. V Česku je stále aktuální výživová pyramida, která doporučuje totéž co historicky první švédská výživová pyramida z roku 1974.

Nesouhlasím s těmito doporučeními a nechtělo se mi čekat, než se česká ministerstva a odborné společnosti proberou a konečně aktualizují zastaralé informace.

Proto jsem vloni na základě nejnovějších amerických výživových doporučení vytvořila Zdravý talíř.

Zdravý talíř byl opakovaně představen v tištěných médiích, v rozhlase i v televizi.

Jeho publikace mi přinesla celou řadu mimořádně pozitivních ohlasů a už nyní jej pro výuku používají některé školy, poradci a lékaři.

Z připomínek ke Zdravému talíři se jednoznačně opakovala pouze jediná, totiž že na něm chybí maso. Proto Zdravý talíř nyní představuji v jeho druhé, aktualizované podobě.

Jaké jsou změny a proč?

  • Ve skupině bílkovin je nyní zastoupeno i maso, protože mnohým z vás chybělo. Maso nebylo ani v původní verzi Zdravého talíře zavrhováno, ale bylo uvedeno pouze slovně v komentáři u bílkovin. Faktem však je, že konzumace masa je v naší zemi běžná, a proto se mu chci blíže věnovat.
  • Jogurt a vejce jsou nakresleny názorněji.
  • Avokádo je ve skupině zdrojů super zdravých tuků nahrazeno rybou, protože ty se u nás stále konzumují častěji než avokáda.
  • Do skupiny polysacharidů jsem přidala brambory a rýži.
  • Přidala jsem prvek, který znázorňuje, že mnoho potravin může být dobrým zdrojem více druhů makroživin, například brambory mohou patřit k zelenině i k polysacharidům, ryby či ořechy a mandle můžeme zařadit mezi dobré zdroje bílkovin i tuků.

Co Zdravý talíř nabízí?

  • Zdravý talíř nabízí jednoduché a funkční doporučení, jak se stravovat, pro každého z nás, a to bez potřeby počítat porce anebo kalorie, bez jakýchkoliv nepřirozených diet a hladovění. Pro zdraví nikdo nepotřebujeme nepřirozeně analyzovat a propočítávat obsahy jakýchkoliv živin na talíři.
  • Při konzumaci převážně přirozených lokálních potravin a jídel, která jsou z nich připravena, v poměrech zhruba uvedených na talíři je zajištěn základ zdravé výživy.
  • Při přednostním nákupu přirozených potravin nepotřebujeme studovat rizika aditiv, protože ta v přirozených potravinách nejsou.
  • Při dodržování uvedených snadných doporučení ani není nutné diagnostikovat svůj konstituční typ, protože po několika týdnech nebo měsících zdravého stravování se budete cítit lépe. Každý pozná, jestli mu například více vyhovuje strava tepelně upravovaná, nebo ta syrová.
  • Pokud se stravujete podle Zdravého talíře, ani nepotřebujete studovat nejnovější živiny, protože ty jsou v přirozených potravinách v těch nejpřirozenějších správných poměrech. Přirozené potraviny totiž nejsou ochuzovány o jakékoliv živiny, nejsou ani fortifikovány dalšími živinami, a tak nemůže vzniknout jejich nepřirozený poměr.

Mnozí antropologové stále diskutují o detailech, ale převážně se shodují na tom, že maso skutečně bylo po většinu lidské historie pravidelnou součástí jídelníčku. Po tisíciletí naši předci lovili a jedli maso, které bylo jen minimálně nebo vůbec tepelně upravené a které nebylo průmyslově zpracovávané.

Živili se masem zvířat, která se pohybovala v přírodě a krmila se stravou, která je jim přirozená. Naši předkové se živili masem zvířat, která nebyla léčena antibiotiky a hormony ani krmena geneticky modifikovanou stravou.

Dnešní realitou je však maso z konvenčního chovu a konvenční zpracování. Naprostá většina masa a masných výrobků, které jsou běžně dostupné a které běžně konzumujeme, je kvalitativně mimo únosné meze.

Zvířata v konvenčních chovech jsou běžně vykrmována stravou, která není přirozená a která může obsahovat geneticky modifikovanou kukuřici a sóju.

Tato zvířata žijí v nezdravých nepřirozených podmínkách, kvůli kterým jsou opakovaně nemocná a vyžadují opakované terapie. Maso těchto zvířat obsahuje méně prospěšných živin, např. omega-3 mastných kyselin.

Celou další kapitolou je potom způsob zpracování masa a jeho další vysoce průmyslové úpravy, za které můžeme jmenovat např. slepování masa směsí krve a bakterií, jak bylo nedávno představeno v Pekle na talíři.

Přestože byla konzumace masa v historii běžná, obecně nijak jeho konzumaci nedoporučuji. Vím, že ze zdravotního hlediska je možné, pro některé typy i přínosné maso pravidelně konzumovat, ale prospěšné může být jen skutečně kvalitní maso zdravých a správně krmených zvířat.

Jsem přesvědčená, že příjem masa z nezdravých trpících zvířat, které je ještě většinou vysoce průmyslově upraveno, nikomu neprospívá, jak potvrzují i studie, které dávají do souvislosti nadměrnou konzumaci masa s výskytem srdečně cévních onemocnění anebo některých druhů nádorů.

Myslím, že obecně je konzumace masa a živočišných potravin v České republice nadměrná a že většině z nás by více prospěla strava založená na rostlinných zdrojích potravin, jak propaguje i Michael Pollan ve svém bestselleru In Defence of Food.

Upřednostňování převážně rostlinných zdrojů potravin dnes podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). Ve svých doporučeních definuje kroky, které vedou ke zdravé výživě dětí a dospělých. V prvním bodě je napsáno, že je vhodné preferovat potraviny rostlinného původu před živočišnými.

Kolik masa jíst, jaké maso vybrat a pro koho je maso vhodné?

  • Maso může být každodenní součástí zdravého jídelníčku. Musí se však jednat výhradně o vysoce kvalitní maso, ideálně od známého zdroje.
  • Podle tradiční čínské medicíny je maso prospěšné pro slabší konstituce s nedostatečností krve. V takovém případě nejvíce prospívají vývary ze zahřívajících druhů masa, jako je zvěřina nebo hovězí.
  • Většině z nás prospěje omezení nadměrné konzumace masa na dvě až tři porce masa týdně.
  • Maso není v jídelníčku mnoha z nás nezbytné. Perfektní zdraví je možné zajistit i při zcela bezmasé stravě.
  • Nedostatek bílkovin není v našich podmínkách, ve kterých je celá řada rostlinných zdrojů bílkovin snadno dostupná, žádným problémem.
  • Důležitější než otázka, jestli jíst drůbež, ryby nebo červené maso, je zásadní kvalita zdroje a zpracování masa. Například i velmi zdravé mořské ryby mohou být chovány namačkané jedna na druhou, podobně jako zvířata ve velkochovu, vykrmované sójovými granulemi a léčené antibiotiky. Kvalitní ryby, které jsou upraveny do podoby vysoce zpracovaných rybích prstů a smažené v nekvalitním rostlinném oleji, více škodí než prospívají.

Jak naše konzumace masa poškozuje chudé země

Vysoká konzumace masa, která je ve vyspělých zemích zcela běžná, má dalekosáhlé následky pro životní prostředí a obyvatele chudých zemí. Evropské konvenční zemědělství je závislé na krmivech, která jsou pěstována v jižní Americe.

Například sója, která se používá jako krmivo pro kuřata, skot a prasata v Evropě, pokrývá v současnosti v jižní Americe 11 miliónů hektarů, tedy plochu, která svou rozlohou odpovídá orné půdě celého Německa.

Aby se uvolnilo místo pro sójové plantáže, dochází ke kácení pralesů, k vyhánění tisíců lidí z jejich půdy a s tím i ke ztrátě jejich potravinové soběstačnosti. Velká část pěstované sóji je geneticky modifikována, což výrazně zvyšuje používání pesticidů.

Následkem je otrávení venkovských komunit, vodních zdrojů a přírodního prostředí, jak výborně vysvětluje krátký anglický dokument „Vražedná pole: bitva za zásobení farem s intenzivním chovem zvířat“. (české titulky, 12 minut)

Stáhněte si:

Napište mi, u kterých potravin je pro vás nejobtížnější dodržet uvedená doporučení anebo v jaké podobě nejraději konzumujete bílkoviny? 

Milan Calábek: Fruktóza jako sladidlo ničí naše játra, způsobuje obezitu a stojí za celou řadou nemocí

  • Ve druhém díle jsme hovořili o tom, že si s potravou můžete vkládat do úst věci, které vás udrží v kondici, nebo ty, které vás postupně umoří.
  • Hostem Martiny Kociánové byl zakladatel Univerzity nové doby Milan Calábek.
  • Do másla, které je jinak velmi zdravé, se přidává řepkový olej. Ale nepíše se o tom

Martina: Už jsme se dotkli několikrát tuků.

Ale mohli bychom zpřehlednit, jaké tuky jsou dobré a které špatné? Existuje takové dělení?

Pokud jde o metabolismus, tak určitě. Existují tuky, které se štěpí na mastné kyseliny s krátkým a středním řetězcem. Tam patří kokosový olej, avokádo, DHA.

To je zázračný tuk omega 3, který se nachází v rybím tuku a který je součástí našeho mozku (90 %). Je důležitý i pro srdce. Tento tuk je klíčový, bez toho se téměř neobejdeme.

To je také důvod, proč jsem začal jíst ryby. Dále je to EPA, která je také součást omega 3.

A kromě toho máslo z pasoucích se krav, které obsahuje vitamín K2. K nám je bohužel dováženo irské máslo, které je přebaleno v Německu a smícháno s řepkovým olejem. To tam ale už uvedeno není. Řepkový olej, který má dlouhý řetězec, to všechno degraduje.

Jeden z největších léků, který existuje, je ovčí máslo. Výborné je také kozí.

Lepek je skrytá hrozba. Ovlivňuje naši paměť a myšlení

Pokud k tomu ale jíme chléb, tak ten by hlavně neměl obsahovat lepek. Protože lepek patří k jedné z nejvíc nebezpečných věcí, které můžete v naší potravě přijímat. Má taky vliv na neuvěřitelnou spoustu nemocí. Já třeba lepek vůbec nejím.

Martina: Vy také zastáváte názor, že chléb je první fast food na světě?

Dřív to bylo jinak. Naši předkové jedli chléb a zapíjeli ho mlékem. Jenže to mléko nebylo pasterizované. Navíc lepek tenkrát byl tak 10 %, dnes tvoří asi 80 % bílkoviny. Bílkovina je v zrnu uměle zvyšována. A to nemluvím o genetické úpravě.

U každého z nás se lepek v žaludku mění na gluteomorfin. A to je opiát, který napadá váš mozek. Zhoršuje paměť, kognitivní schopnosti a poškozuje vaše myšlení. A totéž dělá kasein z mléka. Ten se v žaludku mění na kaseomorfin. Ale dříve to nedělal. To se ale ještě používalo nepasterizované mléko.

Nepasterizované mléko má dostatek enzymů, které změní kasein tak, že působí na prostupnost střev. Ale léčivým způsobem.

Lepek střeva otevírá a tím se nevhodné bakterie, a nedokonale strávená strava, dostávají do organismu. Pak vznikají autoimunitní nemoci.

Nepasterizované mléko umí uzavřít střeva tak, aby nebyla propustná. Proto u našich předků nedocházelo k těmto pohromám.

Čtěte také

Jezte takové tuky, které nevyvolávají tvorbu inzulinu

Ale pojďme zpátky ke klíčovým tukům. Z exotických je to avokádo. Dále je to žloutek ze slepic, které se ale pasou na trávě.Důležité je vyhnout se všem řepkovým, sezamovým a sojovým olejům. Tedy všem, které mají dlouhé řetězce.

Martina: Takže ta dnešní tvrzení, že řepkový olej je neprávem opomíjený, je jen propaganda?

Jíme velké množství glukózy, k tomu bílkoviny, které potřebují inzulin, a když k tomu ještě přidáme tuky, které opět vyvolávají tvorbu inzulínu, tak dochází k metabolickému syndromu a k dalším problémům. Třeba k poškození slinivky.

Protože obrovské množství inzulinu, které se vypouští, přestává fungovat a v naší krvi potom kolují všechny tyto cukry, ničí nám cévy. Proto bychom měli jíst tuky, které toto nevyvolávají. Inzulín vyvolává i olivový olej.

Při ketogenní dietě zahynou nemocné buňky v našem těle

Když se léčíme pomocí ketogenní diety, tak pro Čechy nejsnáze dostupný kokosový olej, bychom měli brát dvě čajové lžičky každé tři hodiny. Tím postupně provedeme ketogenní vyčištění.

Když se nám podaří přejít na ketogenní dietu, tak v tom okamžiku všechny nemocné buňky v našem těle zahynou. Pouze zdravé buňky, se správným genomem, mohou spalovat tuky.

A k tomu vám buď pomůže půst, který můžeme mít na začátku, nebo postupná cesta, kdy čím dál tím víc vyřazujete z jídelníčku uhlovodany. Nakonec je snížíte až na 30, 40 gramů.

Martina: A to nám pak zůstane jen maso, zelenina a ovoce?

Ne, vůbec ne. Ale musíte začít den kokosovým olejem. A každé jídlo by mělo mít určité množství zdravých tuků. A v tom momentě budou buňky daleko lépe spalovat.

Je prokázáno, že naše srdce, kosterní svaly i ledviny, potřebují právě energii, která vzniká spalováním tuků.

Dříve se tvrdilo, že mozek může jet pouze na glukózu. Ale není to pravda.

Martina: Hodí se ta ketodieta, kterou popisujete, pro úplně všechny? Sám říkáte, že se lidé dělí na nejrůznější typy a to co svědčí jednomu, vůbec nevyhovuje druhému.

Záleží na množství. Kdybychom zůstali na té dietě, kdy spalujeme glukózu, tak potom můžeme rozdělit lidi na ty s pomalým spalováním, to jsou potomci neolitických zemědělců, kteří mohou mít trochu více glukózy a uhlovodanů a na lidi s rychlým spalováním, kteří potřebují protein, nebo nějakou bílkovinu a pokud možno těžkou bílkovinu, aby zpomalili ten strašně rychlý způsob spalování.

A pak je ještě můžeme rozdělit na ty, kterým v nervovém systému dominuje sympatikus a na ty kterým dominuje parasympatikus. A to je rozdělení, které odpovídá Hippokratovi, protože to pomalé spalování je flegmatik, to rychlé cholerik, sangvinik je sympatikus a melancholik je parasympatikus.

  1. To všechno funguje, ale záleží na tom, jestli jedeme na glukózu nebo na tuky.
  2. Pokud vám nejsou některé pojmy z našeho rozhovoru s panem Calábkem jasné, podívejte se na stručný slovník pojmů
  3. Od našich prarodičů sice dědíme zdravotní dispozice, ale můžeme je měnit
  4. Ale to, jestli budeme tlustí nebo hubení, jak na tom zdravotně budeme, o tom rozhodují naši dědečkové a babičky.
  5. Martina: Geny?

Do jisté míry. Rozhoduje epigenetika (vědní podobor genetiky, jenž studuje změny v genové expresi). To znamená, že dědíme to, jaké geny budou zapnuté nebo vypnuté.

Na muže – to je slabší pohlaví – to dopadá jak od otce, tak matky. Kdežto u žen je to jen mateřská linie. Pokud epigeneticky nezměníme vypnutí a zapnutí našich genů, tak ženy následují babičku nebo maminku. Můžeme to ale zvrátit a ta dědičnost není dědičností tragickou.

Martina: Není tedy dědičnost definitivní?

I genovou mutaci mohou změnit přírodní látky. Třeba u Downova syndromu je prokázané, že u dítěte mladšího 12 let lze zlepšit kognitivní schopnosti nasazením epigalokatechin galátu ze zeleného čaje spolu se zeleným čajem.

Dědičnost je definitivní, když jde o mutaci genů, jako je třeba Downův syndrom nebo o cystická fibróza. Nemocí z mutací genů je 1-2% max. 5%.

Jinak je to naše volba a máme to ve svých rukou. Chemicky to změnit nejde, to nefunguje, ale můžeme to dělat na základě přírodních látek, tak jako jsme to dělali po tisíciletí.

  • Fruktóza je hlavním důvodem epidemie obezity
  • Martina: Existuje nějaká potravina, která nesvědčí nikomu?
  • Přemíra glukózy, cukru a vůbec nejhorší je fruktóza.
  • Martina: I když se fruktóza považuje za tu lepší alternativu, tak kvůli ní je Amerika tlustá, je to tak?

Přesně. Evropská unie je tak chytrá, že když nahradíte glukózu levnou fruktózou z kukuřičného sirupu, tak můžete označit potravinu jako zdravou.

Takže se dočtete na internetu třeba zdravé sušenky oslazené fruktózou s margarinem. A přitom tam máte lepek, ztužené tuky a fruktózu.

Fruktóza má stejně zničující účinek jako panák rumu

Fruktóza na nás působí úplně jinak než glukóza. Glukózu mohou totiž spalovat buňky v celém těle, ale fruktóza, protože nepotřebuje inzulin, jde přímo do našich jater. A v našich játrech je jí obrovské množství, takže enzymy ji nestihnou zpracovat. A fruktóza se pak mění na tuk.

A ten tuk způsobuje ztučnění jater. Je to něco podobného jako u alkoholiků. V Americe má dneska ztučněná játra 1/3 lidí a10% dětí.

Fruktóza má stejně zničující účinek jako panák rumu. Ztučnění jater fruktózou je nealkoholické ztučnění jater. A od toho se odvíjí celá řada nemocí.

Když nahradíme glukózu fruktózou, uděláme to nejhorší, co můžeme udělat.

Naši předkové samozřejmě fruktózu přijímali, ale pouze v ovoci a zelenině, kde je vláknina, která zpomaluje nástup fruktózy a tomu zpomalenému nástupu naše tělo může čelit.

Proto neříkám nic proti ovoci, které je vynikající a bez kterého se neobejdeme. Ale bohužel je dnes ovoce natolik poškozené pesticidy, že ta nejdůležitější část – slupka, je téměř nepoužitelná.

Pesticidů se můžeme na povrchu zbavit tím, když ovoce a zeleninu namočíme na 15 min do přípravku Vegiwash (poznámka redakce: Pokud nemáte po ruce přípravek, namočte aspoň potraviny do roztoku vody a octa v poměru 9:1).

Tím, že přijmeme glukózu, tak základní gen, který je GF21 (gen obezity), tak jeho činnost se nijak nezvýší. V momentě, kdy přijmeme fruktózu, tak se zvýší minimálně 4x.

Fruktózu ale máme úplně ve všem, těžko jí tedy objevit. Tím, že je tak levná a tak „zdravá“, tak se jí všechno sladí, protože je 200x sladší než normální glukóza. A tak se vytváří velmi podobná závislost jako ta na alkoholu.

Kromě toho obrovsky zvýší stejnojmenný enzym, který tento gen kóduje. Moderní stravovací věda se domnívá, že obezita je ztráta citlivosti na tento gen. A jakmile se ho vytváří obrovské množství, tak on přestane pracovat.

On totiž určitým způsobem pomáhá spalovat bílý tuk, nikoli hnědý, který je velice prospěšný. A tím, že ho likviduje, tak si můžeme udržet štíhlou postavu a neohrožuje nás. Ale v momentě kdy tento gen nefunguje, tak se nám čím dál tím víc tuků z fruktózy ukládá, teď už nejenom v játrech, ale ztuční další části – svaly a podobně.

A jsme na tom hůř a hůř. Fruktóza je jedním z hlavních důvodů obrovského nárůstu obezity. Proto je Amerika tak tlustá.

Pokud chceme přežít, musíme změnit společnost

Martina: Já úplně teď vidím posluchače, jak rozhazují rukama a říkají si: ale já už tedy opravdu nevím, co ještě mohu jíst. Nevím, jestli majitelka mého mléka běhala po louce, nevím, jestli si mohu vzít máslo, jestli má cenu shánět drahé žitné biochleby… Co mají lidi dělat?

Musíme změnit společnost.

Martina: Výborně. To jsme jim to ulehčili:).

Musíme změnit naše vědomí. Jinak zahyneme. Jestli budeme upřednostňovat ekonomické náboženství, jestliže se poženeme za ziskem, tak skončíme opravu špatně.

My jsme všechno, co jsme mohli, během jedné generace poškodili

Podívejte se, dnes nás Čína předběhla skutečně ve všem. A především nás předstihla, pokud jde o bylinnou terapii. Tam se Číňanům vůbec nemůžeme rovnat. V Americe ve vědeckých týmech zabývajících se bylinami nacházíte Číňany, Indy a případně nějaké Izraelce. Normální Američan je na burze. Protože tam je největší zisk.

Na vyhladovění buněk Číňané například běžně používají šikonin, což je látka z tradiční čínské medicíny. Ale je to levná přírodní látka a s těmi my nepracujeme. My pracujeme pouze s chemií, která nebude fungovat, ale přináší zisk. A to platí úplně o všem.

My jsme všechno, co jsme mohli, během jedné generace poškodili. Já jsem ještě vyrůstal bez očkování, na naprosto zdravé stravě. Moje generace si vytvořila určitý základ, který naše děti nemají.

Martina: Známé civilizační choroby jsou kardiovaskulární nemoci, cukrovka, Alzheimer. Které byste ještě doplnil?

Parkinson, roztroušená skleróza, pak máme obrovskou spoustu autoimunitních nemocí nebo revmatoidní artritidu, osteoartritidu, Bechtěrevovu nemoc. Nic z toho neumíme léčit.

Martina: Tak, jak jste ty nemoci vyjmenoval, můžeme je vyléčit jen prostřednictvím jídla?

Ano, prostřednictvím jídla a bylin. Jsem o tom hluboce přesvědčen.

Martina: I cukrovku?

Zcela určitě. Vyléčení cukrovky pomocí kokosového oleje už bylo několikrát popsáno. Samozřejmě jsou i jiné studie. Třeba v poslední Meduňce se píše, že kokosový tuk vyvolává rakovinu. Pořád ještě těmto věcem věříme. Ale opravdu tomu tak není.

Stravujme se jako staří Řekové

Martina: Mnohokrát jsme slyšeli teorie o tom, že bychom měli raději konzumovat věci, které se vyskytují v místě, kde žijeme. A vy trochu adorujete kokosový olej. Když by ho nebylo možné k nám dopravit, co bychom měli dělat?

Jíst jako staří Řekové. Máslo, sýry – ovšem pouze z nepasterizovaného mléka, na to mají výjimku jen Francouzi, ovčí a kozí sýry a červené víno.

  1. Ještě důležitější než kokosový olej je vitamín K2 a D3, který vlastně není vitamínem, protože působí asi na 2500 našich genů.
  2. Jinak mluvím o kokosovém oleji, protože je dostupný a prospěšný, protože obsahuje obrovské množství kyseliny laurové a osvědčil se například u diabetu, astmatu a rakoviny.
  3. Dobrá zpráva: červené víno léčí
  4. Martina: Mluvil jste o červeném víně
  5. Uvedu příklad: Anglický expert kardiolog Roger Corder navštívil v roce 2002 Sardinii, kde studoval vnitrozemí, protože tam na počet obyvatel žije nejvíc stoletých lidí.

A zjistil, že tamní lidí jí naprosto strašně. Husy, sádlo, vepřové sídlo, žádné ryby. Ale to, co tvoří základ té jejich dlouhověkosti, je vysoký obsah proantokyanidu v místním víně, které z tohoto hlediska patří k nejlepším na světě.

A je to proto, že po katastrofě s révokazem císařský výnos v Evropě přikázal fermentovat sedm dní. Nicméně Sardové na to kašlali a jejich víno doteď fermentuje minimálně tři neděle. Víno, které se déle fermentuje, tak získá víc resveratolu a proantokyanidu.

Stejně kvalitní jsou pak ještě sicilská vína primitivo a nebo vína z francouzské oblasti pod Pyrenejemi, z oblastí, kde je chudá půda. Také ta z Chile, kde byly hrozny vystavené slunci a suchu. Všechna tato vína mají obrovskou kvalitu a jsou léčivá.

Martina: Teď jste naše posluchače uchlácholil, že se mají kam obrátit.

Ale pozor, jakmile muži vypijí víc jak 4 dcl, tak se to obrací proti nim. Pro ženy je pak maximum 3 dcl. Jinak víno nepracuje v náš prospěch.

Žena Rogera Cordera onemocněla rakovinou prsu.

On jí ráno ordinoval několik kostiček čokolády bez cukru (100% kakao), v poledne co nejvíc granátového jablka, protože má mimo jiné velký podíl kyseliny elagové a večer pila jeho paní 2 dcl vína.

Vyloučil všechny ostatní uhlovodany. Ona se vyléčila a je zdravá. Nevím sice, který z těch pěti druhů rakoviny měla, ale odbourání lepku a glukózy sehrálo při jejím léčení klíčovou roli.

Záznamy pořadu najdete v iRadiu.

Související příspěvky

Parkinson, Alzheimer, rakovina, cukrovka. Milan Calábek radí, jak tyto nemoci léčit přírodními látkami

Víme, co jíme? I. díl: Jaké látky jsou v potravinách nejškodlivější?

Víme, co jíme? II

Opravdu víme, co jíme?

Jak je na tom kokosový olej? Je vhodný a zdravý?

Poradenská zpráva AHA se zabývá dietními tuky a kardiovaskulárními chorobami. Ale přísné varování o kokosovém oleji je to, co skutečně byl pro veřejnost šok.

Zde je jen pár titulků, které se objevily od vydání zprávy: „Kokosový olej pro vás není tak dobrý, jak si myslíte.“ a „Kokosový olej není zdravý. Nikdy nebyl zdravý.

„A pak to bylo: kokosový olej nezdravý jako hovězí tuk a máslo. “

Opravdu to není tak jednoduché a v tomto článku se zaměříme na to, abychom zdůraznili, kde se AHA spletlo a jak odstranění kokosového oleje může být pro některé z vás velkou zdravotní chybou

Už dávno si dávám dávky kokosového oleje, zejména od doby, kdy bylo prokázáno zlepšení zdraví mozku. A i když je ve zprávě AHA nějaké to zrnko pravdy (dostaneme se k tomu později), můj největší problém je následující: Autoři AHA situaci zjednodušují. Navíc to, co vám říkají, abyste nahradili kokosový olej, je podle mého názoru špatně. Podívejme se tenhle problém trošku hlouběji …

Je kokosový olej zdravý? Zde je to, co potřebujete vědět

Mnoho lidí bude znepokojeno touto zprávou o kokosovém oleji od American Heart Association, ale je důležité si pamatovat, že její pokyny neříkají lidem, aby konzumovali nulové nasycený tuky, aby se snížilo riziko onemocnění srdce. AHA doporučuje průměrný denní příjem nasycených tuků 30 gramů denně; 20 gramů pro ženy.

To je asi ekvivalent 2 lžic kokosového oleje pro muže a 1,33 polévkové lžíce pro ženy. Většina lidí na to nepřejde za pouhý den, pokud nebudou na dietě s vysokým obsahem tuků nebo v ketogenní stravě. (A někteří lidé si vedou velmi dobře na stravě s vysokým obsahem tuků, jelikož konzumují zdravé tuky.)

Největší pozitivum bylo doporučení organizace, aby lidé konzumovali nebo řídili své stravovací návyky středomořskou dietou s potravinami bohatými na zdravé mastné kyseliny, jako jsou ryby na divoko, olivy, avokáda, ořechy a semena. Ale pojďme se vrátit ke kokosovému oleji…

Problém cholesterolu

AHA radí proti nepoužívat kokosový olej, protože zvyšuje hladinu LDL, neboli „špatný“ cholesterol a „nemá žádné známé kompenzující příznivé účinky.“ (Jejich slova, ne moje.) Nemám problém s něčím z toho – kokosový olej může zvýšit hladinu LDL. Ale to, co zpráva nezmiňuje, je, že kokosový olej může také zvýšit HDL, neboli hladinu „dobrého“ cholesterolu.

Ve skutečnosti našli brazilští vědci, kteří do stravy vložili extra panenský kokosový olej, pociťují a pozorují zdravý nával HDL cholesterolu. Dokonce pomáhá pacientům se srdečními chorobami ztratit nadbytečnou tělesnou hmotnost a zužuje jejich pas – dva faktory, které mohou chránit vaše srdce.

Kromě toho, že měření cholesterolu nemusí být nejlepším způsobem, jak odhalit onemocnění srdce, existuje další BOOM, který chci pochopit.

Důvod, proč American Heart Association doporučuje jít proti kokosovému oleji je, že organizace říká, že LDL cholesterol zvyšuje riziko srdečních onemocnění.

Ale studie více než 12 000 lidí zjistila, že kdy je hladina cholesterolu nízká, fakticky zvyšuje riziko dřívějšího úmrtí člověka.

Aby se zlepšil stav našeho srdce, je třeba zaměřit pozornost od od vysokého cholesterolu jako největšího rizikového faktoru pro srdeční onemocnění a namísto toho se zaměřit na snížení zánětu a oxidace prostřednictvím stravy, protože právě zánět je hlavní příčinou srdečních onemocnění. Je to všechno o tom, jak se dostat k hlavní příčině onemocnění. Vaše játra začnou produkovat cholesterol jako opravnou látku vašeho těla. K tomu dochází, protože dochází k zánětu a oxidaci v tepnách.

Představte si své tepny jako trubky ve svém domě. Pokud je potrubí poškozené a praskne únik, musíte jít a opravit oblast. Problémem není vysoký cholesterol. To je jen příčina zánětlivého životního stylu.

A pokud opravdu chcete vědět, jaká by měla být hodnota vašeho cholesterolu, pokud jde o riziko srdečních onemocnění, musíte vyhodnotit své poměry cholesterolu, ne celkové množství.

Co bylo zřejmé, když jsem si přečetla analýzu AHA, je to, že mnoho studií nezohledňovalo hladiny HDL cholesterolu ani poměry. Zde je snadné vysvětlení od společnosti Harvard Medical: „Poměr celkového cholesterolu k HDL je důležitý; čím menší číslo, tím lépe.

Například někdo s celkovým cholesterolem 200 a HDL 60 by měl poměr 3,3 (200 ÷ 60 = 3,3). Pokud hodnota HDL této osoby byla nízká – řekněme 35 – poměr celkového cholesterolu k HDL by byl vyšší: 5.7. „(8)

Snad nejvíce překvapivá část doporučení AHA je, že odborníci radí konzumovat více kukuřičného a sójového oleje. Takže. Více než 90 procent těchto plodin je geneticky modifikováno.

A norský výzkumník ještě navíc zjistil, že americká sója obsahuje „extrémní“ hladiny glyfosátu, hlavní složku v herbicidu Roundup. (Ano, je to vlastně uvnitř jídla. Nemůžete to vypláchnout.

) Ale tady je největší červená vlajka: Revizní studie z roku 2016, zveřejněná v britském lékařském časopise, se zabývala tím, co se stane, když lidé vezmou nasycené tuky z potravy a nahradí tuky rostlinného oleje bohaté na kyselinu linolovou.

Namísto konzumace nasycených tuků lidé jedli více kukuřičného oleje a margarínu bohatého na polynenasycené tuky. Ukázalo se, že nahrazení nasycených tuků kukuřičným olejem a podobnými oleji skutečně zvýšilo riziko koronárních onemocnění srdce a smrti ze všech důvodů.

 Oleje z kukuřice, sóji a jiných zelenin jsou vysoké v omega 6 mastných kyselinách. A zatímco potřebujeme některé omega 6 tuky, standardní americká strava je příliš těžká na omega-6 tucích a příliš lehká na omega 3 tucích. Poměr kukuřičného oleje omega 6 a omega 3 je 49: 1.

Existují také důkazy, že omega-6 těžká strava může zvýšit riziko rakoviny prsu u postmenopauzálních žen a rakoviny prostaty u mužů.

Zde jsou některé další klíčové body k přemýšlení, když se snažíte rozhodnout: „Je kokosový olej zdravý?:“

  • Společnost American Heart Association také v minulosti vydala sporné pokyny týkající se výživy. Jedná se o konzumaci nízkotučných zpracovaných potravin (které jsou často naloženy cukrem) a volby margarínu namísto másla.
  • V minulosti jsme viděli příklady výživových tvrzení, často s katastrofálními účinky. Pamatujte si, když vědci řekli, že veškeré červené maso je špatné, nerozlišuje mezi masem vyráběným z farmy a krmením trávou. V 80. letech byl celý tuk označen jako špatný. To, co se změnilo na celý tuk, je špatné, kromě omega-3 tuků. Teď už slyšíme, že musíme být opatrní i s nasyceným tukem. Co bude příští týden?
  • Pravda o nasyceném tuku? Potřebujeme to. Nejméně 50 procent našich buněčných membrán je vyrobeno z nasycených mastných kyselin. Toto dělá vše od posílení imunitního systému až po ochranu jater před toxiny.
  • Úloha cholesterolu v lidském zdraví je komplikovaná. Skutečně ho potřebujete pro optimální zdraví mozku. A stále víc vědců odhaluje myšlenku, že některé potraviny s vysokým obsahem cholesterolu pro nás nejsou zas tak špatné. Například studie z roku 2017 v American Journal of Clinical Nutrition ukázala, že vejce a cholesterol v potravě nevyvolávají demenci.
  • Někteří lidé se domnívají, že zpráva z roku 2017 je ve skutečnosti krokem nahoru od starších doporučení American Heart Association. Tady, ačkoli vědci nedoporučují kokosový olej, neříkají, že se mu zcela vyhnout.
  • Výkonný způsob, jak snížit riziko srdečních onemocnění, zahrnuje omezení rafinovaných sacharidů a cukru. Tyto nezdravé sacharidy podporují nižší hladiny HDL cholesterolu, inzulinovou rezistenci, malé částice LDL a vysoké triglyceridy.

Podívejte se na tohle:

Neurologické zdraví

Existuje důkaz, že zvýšení vašeho příjmu správného typu nasycených tuků (kokosový olej, kakao, maso ze zvířat živících se trávou) může zvýšit produkci HDL cholesterolu vašeho těla.

Váš mozek, mícha a nervy jsou tvořeny 25 procenty cholesterolu, což je alespoň zčásti důvodem, proč spotřeba více cholesterolu může pomoci zlepšit neurologické zdraví. Pro ty, kteří potřebují neurologickou podporu, kokosový olej může být právě to, co lékař doporučí.

Ve skutečnosti může nasycený tuk pomoci těm, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, záchvaty a depresemi.

Hubnutí pomocí ketogenní diety

Stále více studií naznačuje výhody ketogenní stravy s vysokým obsahem tuku a nízkého obsahu karbidu. To platí, zejména pokud jde o úbytek hmotnosti, diabetes typu 2 a paměť. Nedoporučuji, aby lidé zůstávali ve stavu ketózy dlouhodobě, ale v období 30 až 90 dnů keto, a poté se pohybují a vystupují z ketózy jako naši předkové.

Nejlepší způsoby, jak snížit riziko onemocnění srdce pomocí potravy

Různí lidé reagují na různé potraviny odlišně. To je důvod, proč je opravdu těžké vytvořit ucelený výživový „plán“. Někteří lidé dobře tolerují kokosový olej a vidí velké zlepšení v hormonálních profilech, náladě, paměti a hmotnosti.

U ostatních nemusí být kokosový olej tou správnou odpovědí. Tato zpráva AHA je dalším připomenutím, že musíme prosazovat personalizovanou výživu a léky. Co funguje pro jednu osobu, nemusí fungovat pro jiné.

Obecně platí, že i zde je více potravin, které můžete zařadit do vaší stravy pro zdravější srdce:

Kukuřice, česnek, rozmarýn a skořice ukázaly, že snižují riziko srdečních onemocnění.

Bitter Greens

Je dobře zavedeno v tradiční čínské medicíně a ájurvédské medicíně, že hořká zelená zelenina podporuje zdraví srdce. Patří sem arugula, brokolice rabe, pampeliška zelená, kopr a řeřicha.

Omega-3 bohaté potraviny

Divoké ulovené ryby s vysokým obsahem EPA a DHA, jako je makrela, losos, sardinky a tuňák, mají obrovské protizánětlivé účinky, stejně jako ořechy. ALA-bohaté semena chia, lněné semínko a vlašské ořechy jsou také bohaté na omega-3s.

Konečné myšlenky k otázce „Je kokosový olej zdravý?“

  • Obecně platí, že doporučení obsažená ve zprávě American Heart Association „Dietní tuky a kardiovaskulární onemocnění: prezidentské poradenství z American Heart Association“ jsou krátkozraké.
  • AHA se zaměřuje pouze na zdraví srdce v závislosti na celkové hladině cholesterolu. To není nutně nejpřesnější způsob.
  • Je důležité si uvědomit, že každý je jiný. To je důvod, proč v budoucnu uvidíme další důkazy o významu personalizované medicíny.
  • Chcete-li dnes ochránit vaše srdce, používejte ve vaření více bylin, jezte více hořké zeleniny a ujistěte se, že získáte zdravé omega-3 mastné kyseliny z ryb.
  • Je kokosový olej zdravý? Pravdou je, že nasycené tuky z kokosového oleje, kakaové, gheeové a zdroje masa přijímací trávu jako potravu pravděpodobně nejsou viníky, pokud jde o srdeční onemocnění. Hydrogenovaný olej, rafinované zrna, cukr a zpracované potraviny jsou největší darebáci.

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *