Kde se nacházíte: iROZHLAS.
cz / Ekonomika | Související témata: Česko Praha vejce klec slepice klecový chov drůbežárna drůbež zdražení obchodníci řetězce obchodní řetězce
Před pár dny oběhly internetem záběry z českých klecových chovů slepic. Zveřejnil je spolek na ochranu zvířat s názvem Obraz. Na záznamu je vidět, jak se víc než desítka slepic tísní v malém ohraničeném prostoru a zobáky naráží do klece.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Vajec z klecových chovů na pultech obchodů ubývá. Více si poslechněte v reportáži Zuzany Švejdové
Právě podobné záběry přiměly před více než rokem řadu obchodníků změnit nabídku vajec. „V souvislosti s naším závazkem jsme v minulém roce začali vejce z klecových chovů sami vyřazovat ze stálé nabídky.
O přechod na vejce z bezklecových chovů usilujeme i u vybraných výrobků našich privátních značek – třeba vaječné vafle, třený řez s čokoládovou polevou nebo croissanty.
Vše ale závisí na kapacitách a možnostech dodavatelů,“ popsala Radiožurnálu Iveta Barabášová ze společnosti Lidl.
Z jakých chovů vajíčka pocházejí, poznají zákazníci z kódu na obalu nebo přímo na vejci. Třeba nula značí biochov, trojka jsou pak vejce od slepic v klecích. Bezmála 60 procent zákazníků přesto typ chovu vůbec neřeší. Podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK se lidé rozhodují hlavně podle ceny a země původu.
Nejnižší cenu vyhledává asi třetina zákazníků. „Klíčovou roli stále hraje cena. Od roku 2017 jsme se zaměřili na halové chovy a tento podíl se začal zvyšovat. Můžeme uvést rok 2013, kdy klecové chovy a prodeje představovaly zhruba 97 procent. V případě roku 2019 klecový chov představuje zhruba 88 procent podílu,“ potvrdil mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček.
Prodej táhnou maloobchody
Přestože velké obchody nabídku vajec z klecových chovů omezují, v prodejích jsou stále na špičce. Nabídka vajec z šetrnějších chovů se ale v regálech obchodů zvětšuje a lidé na ni slyší.
Zlevněná vejce jsou před Velikonocemi nejdražší od roku 2012. Průměrně stojí tři koruny za kus
Číst článek
„V uplynulém roce jsme rozšířili nabídku vajec z volného chovu a na podestýlce, v čehož důsledku zde vidíme rostoucí prodeje. Zařadili jsme do nabídky více velikostí balení – třeba cereální a omega pro. Můžeme potvrdit, že tahounem růstu prodeje vajec z šetrných chovů jsou maloobchodníci, zde vidíme 27 procentní nárůst,“ dodala mluvčí společnosti Makro Romana Nýdrle.
Trendu se musí přizpůsobit také drůbežáři. Někteří proto klece nahrazují voliérami s podestýlkou. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jsou na trhu i podnikatelé, kteří změnu neustojí a s chovem skončí.
„Větší chovatelé se snaží přizpůsobit tomu trendu a přestavují – asi o 10 procent se už změnil poměr klece versus alternativy. Třeba některá zemědělská družstva říkají, že jakmile přestanou řetězce vykupovat ta vejce, tak skončí s chovem,“ popsala předsedkyně drůbežářské unie.
Skončí pětina drůbežáren?
Podle Dlouhé může do pěti let skončit v Česku až 20 procent ze všech drůbežáren. „Chovatelé jednak nemají půdu a bude trvat roky, než získají stavební povolení. Jedna nosnice ve výběhu potřebuje čtyři metry čtvereční a samozřejmě nestačí jeden výběh,“ dodala.
Nová ventilace i budovy za miliardy. ‚Chov slepic bez klecí se prodraží,‘ upozorňují drůbežáři
Číst článek
Třeba e-shopy Rohlík a Košík.cz už vejce z klecových chovů svým zákazníkům vůbec nenabízejí. Stejný přístup zvolily i restaurace na pražském letišti. K výzvě se přidávají třeba i kavárny nebo rychlá občerstvení.
Gabriela Dlouhá ale upozorňuje, že kvůli investicím, které budou do šetrnějších chovů zapotřebí, by mohla vejce podražit. „V České republice je cena vajec v posledních 20 letech stejná – je hluboko pod evropských průměrem.
Vstupy na alternativní způsoby ustájení u nosnic jsou vyšší, je to minimálně o 20 procent. Je tam nižší užitkovost – to je nižší snáška, vyšší spotřeba krmiva a vyšší úhyn těch nosnic.
Takže chovatelé samozřejmě budou za vejce chtít víc,“ myslí si.
Průměrná cena jednoho vejce se podle Českého statistického úřadu pohybuje kolem tří korun a dvaceti haléřů. U vajec z biochovů ale bývá běžně i dvojnásobná.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
O slepicích a vejcích
Kur domácí alias slepice žije s člověkem relativně dlouho. Jde o tvora nenáročného na bydlení, stravu i ošetřování, navíc je přizpůsobivý a užitečný. Po staletí se pohyboval kolem domu, kde se živil tím, co našel, a přebýval, kde se naskytlo – například ve větvích stromů nebo na trámech. Sběr vajec probíhal spíš náhodně než organizovaně.
Slepice, které kvůli poklesu produktivity skončí se snáškou vajec, a stanou se tak z ekonomického hlediska pro výrobce přebytečnými, většinou čeká neblahý konec na jatkách. Existuje však i jiná možnost a tou je odkoupení (stále ještě) mladých zvířat do domácí péče.
Přirozeně se slepice dožívají mnohem vyššího věku, než kolik je jim vyměřeno ve velkochovu. Adopcí slepic a propagací slepičí pohody se zabývá nezisková organizace Slepice v nouzi. Ta na svých stránkách uvádí, jak mohou lidé slípky z průmyslu zachránit a dát jim šanci na lepší život.
Chov drůbeže pro vejce ve velkém začal v naší zemi až v 60. letech minulého století. Do té doby šlo typově spíš o větší malochovy, kde měly slepice obdobné podmínky jako v domácích hospodářstvích, jen kurníků bylo víc pohromadě.
Taková výroba vajec byla náročná zejména na manuální práci a nepříliš rentabilní. Bez zefektivňujících postupů, které známe dnes (prošlechtěná nosná plemena, řízené krmení a svícení) se nevyplácela, byť tehdy byly slepice jistě spokojenější.
S rozvojem zemědělské velkovýroby a krmivářského průmyslu vznikly i drůbežářské velkochovy, které uzavřely slepice do klecí.
Od 80. let roste ze strany spotřebitelů celosvětově požadavek na životní pohodu (takzvaný welfare) slepic chovaných ke snášení vajec (nosnic). Komfort slepic a jejich podmínky jsou pak tématem k diskuzi i v našich zeměpisných šířkách. Také proto dnes existují alternativní chovy, které jsou k slepicím ve větší či menší míře ohleduplnější.
Vejce ze zemědělské velkoprodukce se rozlišují podle toho, jak a kde žijí slepice, které je snášejí. Dnes již mnozí vědí, že čísla 0, 1, 2 a 3, jimiž začíná kód na skořápce každého vejce, tuto skutečnost spotřebiteli prozrazují. Pojďme si o typech chovů říct něco víc.
Klec jako životní prostor
Nejčastěji se v běžném obchodě setkáváme s vejci, jejichž skořápkový kód začíná trojkou. Jde o vajíčka, která přišla na svět v klecích.
Ze všech typů vajec bývají nejlevnější, což je způsobeno vyšší a častější snáškou slepic spolu s jejich menší chutí k jídlu.
Chov slepic v klecích se považuje za ekonomicky nejvýhodnější, což je nejspíš důvod toho, proč tak žije drtivá většina nosnic v Česku (v roce 2016 šlo o 90,24 % z nich).
Pokud jsme schopni odhlédnout od skutečnosti, že jde o živé tvory, lze konstatovat, že nosnice v kleci představuje nejnižší výrobní náklady na jedno vejce.
Dodejme, že v klecových systémech jsou vejce nejméně znečištěna trusem, což zároveň představuje i nižší riziko bakteriální nákazy. Výhodu představuje i nižší počet slepic chovaných pohromadě, což snižuje riziko vzájemného napadání.
Klece skrývají také další překvapivé pozitivum: je v nich nejnižší úmrtnost zvířat.
Od počátku roku 2012 se mohou k chovu slepic používat pouze takzvané obohacené klece. Do té doby mohla zvířata trávit svůj život v klecích neobohacených, ve kterých měla menší prostor, konkrétně alespoň 550 cm2 na nosnici, s výškou klece 40 cm.
Sedmým rokem ovšem platí, že klec pro chov slepic musí každé slepici poskytovat nejméně 750 cm2 a minimální plocha celé klece musí být 2000 cm2.
Vedle přidaného prostoru odpovídajícího zhruba ploše dopisní obálky zaručuje legislativa slípkám v obohacených klecích i snáškové hnízdo, prostor s podestýlkou pro hrabání a zobání, 15 cm hřadu pro každou obyvatelku nebo plochu pro zkracování drápů.
Zrovna tak je vymezena i minimální délka krmítka (12 cm na nosnici) a dvě napáječky v kleci. Klece mohou být určeny pro 6, 20 nebo i 40 slepic a úměrně jejich počtu pak roste i velikost klece.
Na druhou stranu se zvířata v klecích během svého života nesetkají s denním světlem a potlačeny jsou i jejich další přirozené touhy, jako je například vyhrabávání a zobání drobných živočichů či kořínků. Otázkou také zůstává, jak kvalitně jsou předepsané požadavky dodržovány.
Zatímco nosnice z domácího chovu je za rok schopna vyprodukovat zhruba 200 vajec, nosnice ze zemědělské výroby pak 300, nebo dokonce víc.
Hala plná slepic
Vajíčka označená číslicí 2 oznamují, že spatřila světlo světa v halách. Halové chovy jsou buď podestýlkové, nebo ve voliérách. Hustota osídlení nesmí v obou případech překročit devět slepic na metr čtvereční a sklon podlahy musí být menší než 14 % či 8 °. Místo na hřadu mají nosnice v halách také 15 cm.
Podestýlková zařízení musejí disponovat 1 m2 na 9 nosnic, třetinu plochy má tvořit podestýlka k hrabání a zobání.
Používají-li se ke snášce jednotlivá hnízda, musí jich být tolik, aby na jedno připadlo maximálně sedm ptáků.
Slípky v podestýlkových chovech tráví v porovnání s nosnicemi v klecích více času pohybem, popelením i hrabáním. Mají také o 10 % vyšší denní spotřebu krmiva než slepice ustájené v klecích.
Voliérový chov poskytuje slepicím v halách hřady a krmítka v různých patrech – ta smějí být nanejvýš čtyři. V moderních voliérových chovech se řízeným osvětlením imituje stmívání, díky čemuž mají slepice dost času dostat se na hřady. V těchto typech ustájení se slepice v rámci boje o pozice vzájemně napadají (i požírají) častěji, než je tomu u slepic v klecích.
Výlet na vzduch povolen
Slepice, které mají možnost prožít část svého života venku a pohybovat se podle libosti, snášejí vejce označená číslicí 1. Taková zvířata mají z haly či kurníku celodenní přístup do otevřených výběhů.
Jejich hustota nesmí být vyšší než 2,5 tisíce na jeden hektar půdy, případně jedna nosnice na 4 m2.
Výběhy se nesmějí rozprostírat dále než v okruhu do 150 metrů od nejbližšího hrabaniště budovy, případně se musí ve výběhu nacházet dostatečný počet přístřešků. Na papíře vypadá takové bydlení jako ráj.
Krabice s vajíčky mohou nést různá označení a přízviska, jen málo z nich však má svůj význam ukotvený v legislativě. Jde často spíše o výsledek práce drůbežárenských marketérů. Zákonné označení vajec na balení je například „čerstvá“. Taková jsou však prakticky všechna, která patří do třídy A (jiná na českých pultech nenajdete, více jsme o nich psali v minulém vydání).
Ovšem vágní přídomky jako „pohodová“, „farmářská“, případně „fit“ nemusejí znamenat nic výjimečného. Za farmu lze považovat jakoukoliv drůbežárnu a o tom, co je slepičí pohoda, se můžou vést sáhodlouhé diskuze. Pokud se však setkáte s konkrétním tvrzením, jako například Omega-3, je povinností výrobce dodržet konkrétní minimální obsah omega-3 mastných kyselin v tuku.
Okem producenta však ustájení slepic ve volném chovu znamená vyšší náklady a spotřebu krmiva, nižší snášku a horší hygienické podmínky. Vejce z takového chovu jsou také více znečištěná a nosnice častěji umírají v důsledku kanibalismu a stresu.
Vztahy mezi slepicemi se řídí hierarchicky, a pokud je mnoho zvířat pohromadě, může se stát, že se ozobávají a působí si navzájem těžká poranění až smrt. Volné chovy se proto hodí pro menší skupiny nosnic, které nepřesahují dva tisíce zvířat.
Ekologie a udržitelnost na prvním místě
Slepice z ekologicky udržitelných chovů snášejí vejce, jejichž označení na skořápce začíná nulou. Vybavení haly, kde ptáci žijí, je podobné jako u volných chovů s výběhem, zrovna tak jako požadavky na slepičí životní pohodu. Rozdíl je v krmení. V ekologické produkci musejí nosnice dostávat ke krmení směsi z ekologického zemědělství.
V těchto chovech mají podobně jako slepice z volného chovu lepší životní podmínky blízké jejich přirozenému chování. Mohou pobývat venku, popelit se, hrabat či se uchýlit do přístřešku podle vlastního uvážení.
Úhyn takových zvířat je stejně nízký jako u nosnic v klecích, což je způsobeno menšími hejny s méně konflikty.
Jejich vejce jsou větší, na druhou stranu jich není tolik a doba, po kterou snášejí, je ze všech zmiňovaných chovů nejkratší.
Vyřčené i nevyřčené otázky
Na rozdíl od přesvědčení mnoha lidí je používání antibiotik v drůbežích chovech povoleno výhradně k léčebným účelům. Po léčbě antibiotiky existuje zákonná podmínka dodržovat takzvané ochranné lhůty.
Ty zajišťují, že vejce i samotná drůbež smějí na trh až když je po léčbě a antibiotika jsou z organismu vyloučena.
Za uplynulý rok zaznamenal evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) pouze jeden případ záchytu antibiotik ve vejcích v celé EU.
Používání růstových hormonů je zakázáno, a to jak u nosnic, tak u jiných hospodářských zvířat. Vysoké snášky u nosnic jsou výsledkem šlechtění plemen, nikoliv hormonální stimulace. Jiné slepice se chovají na vejce (leghornky, vlašky, minorky) a jiné na maso (plymutky, australky, sasexky, hempšírky).
Používání pesticidů v drůbežářských chovech je pod veterinární kontrolou. V době fipronilové kauzy se u českých vzorků nevyskytly žádné problémy. Každá šarže dovozových vajec je v současné době na fipronil před puštěním do prodeje kontrolována, v případě pozitivního nálezu se vůbec neuvede na trh. Zároveň je třeba dodat, že objevení pesticidu fipronilu ve vejcích bylo víceméně náhodné.
Barva skořápky, žloutky a nákaza
Domácí vajíčka jsou obecně spotřebiteli vnímána jako lepší. Většinou pocházejí od slepic, které mají přirozenější životní prostředí než ty, od nichž pochází většina vajec kupovaných.
Výsledkem může být barevná intenzita žloutků závislá na ročním období a bohatší nutriční výbava. Menší počty slepic v domácích podmínkách mají jasnou hierarchii, kterou členové hejna většinou respektují.
Vztahové problémy (a související stres) typické pro volné chovy tak odpadají.
Mikrobiální kontaminace může být na druhou stranu u domácích vajec větší problém než u kontrolovaných velkochovů. Toto riziko také údajně roste s věkem slepic.
V klecových chovech snášejí nosnice 48 až 64 týdnů. Když klesne jejich snáška pod 65 %, bývá snáškový cyklus ukončen. To představuje pro slepici z důvodu zhoršování kvality skořápky porážku.
Domácí slípky mohou snášet i ve zralém věku.
Barva skořápky – ovlivňuje ji plemeno nosnice. Bílá vejce snáší například leghornka, rodajlendka červená, hempšírka nebo sasexka pak hnědá. Vejce plemene araukana mají skořápku zelenou.
Brýle proti kanibalismu – vypadají jako brýle, ve skutečnosti jde o klapky před oči, které sedí na zobáku, k němuž jsou skrz nozdry připevněny. Slepice nevidí a neklove ostatní.
Hrabaniště – suchý prostor pro hrabání slepic. Může jím být podestlaná podlaha nebo kryté místo s jemným pískem, hoblinami či popelem. Slepicím slouží k čistění a zbavování se parazitů.
Hřad – bidýlko pro slepice, na kterém ptáci během spánku nebo odpočinku sedí (neboli hřadují).
Kauterizace zobáku – technika, jíž se slepicím speciálním přístrojem zkracuje zobák, aby se navzájem nezraňovaly. Někdy se slepice v chovu oštipují, až požírají.
Důvodem je jejich nespokojenost, která může mít mnoho příčin (nevhodná teplota, vlhko, sucho, málo místa, mnoho slepic v hejnu, parazit, hlad, žízeň, choroba, nevhodné krmení).
Kauterizací se elektrickým proudem zkrátí slepici zobák tak, aby mohla přijímat potravu, ale nemohla klovat.
Přepeření – pelichání a následná obnova peří. Slepice během tohoto období přestávají snášet vejce, protože jde o vysilující proces, při němž se tělo detoxikuje a regeneruje. V přírodě je řízen hormonálně jako reakce na délku slunečního svitu. Probíhá rychle a postupně, nejčastěji pozdě na podzim.
Na pelichání však může mít významný vliv také stres, čehož se využívá ve velkochovech při takzvaném nuceném přepeřování. To je u nosnic vyvoláváno snížením dávek krmiva a nedostatkem svícení. Cílem je snaha o minimalizaci výrobních nákladů. Po čase snášení totiž klesá kvalita skořápky. Přepeřením dojde k detoxikaci organismu a nosnice po něm může zahájit druhý snáškový cyklus.
V něm snáší větší vejce s pevnější skořápkou než dřív, ale už jich nebývá tolik.
Sprej proti kanibalismu – funguje tak, že jím nastříkané slepice jsou od sebe pachem odpuzovány a neklovou se.
Snáška – kladení vajec u slepic. V ornitologii a myslivosti se používá častěji „snůška“.
Skořápka – Základem skořápky je organická hmota, která je tvořena bílkovinnými vlákny kolagenové povahy. Vlákna tvoří jemnou síť prostupující celou skořápkou, která je vyplněna anorganickou hmotou, v níž převládá uhličitan vápenatý.
Pevnou skořápku pokrývá kutikula, což je bílkovinná kluzká vrstva, která slípce usnadňuje snášení. Po snesení vejce zasychá a zakrývá póry ve skořápce, čímž chrání vejce před pronikáním mikroorganismů dovnitř a odpařováním vody z bílku ven.
Běžně je skořápka silná 0,2 až 0,8 mm a velmi pevná, i když křehká. Tvoří zhruba 10 % celkové hmotnosti vejce.
Tvorba vejce – Proces tvorby vejce trvá 22 až 27 hodin, jednotlivá vajíčka rostou ve vaječníku slepic postupně. Za 15 minut po ovulaci se dostává žloutek do nálevky vejcovodu slepice. Tudy prochází během 18 až 25 minut. V části vejcovodu, kde se tvoří bílek, se zdrží zhruba tři hodiny, v krčku vejcovodu dalších cca 60 minut. Nejdéle tráví vejce v děloze – 20 až 24 hodin.
Užitková nosnice – dospělá slepice kura domácího, která dosáhla snáškové zralosti a jejím životním posláním je snášení vajec.
Drůbežárny míchají klecová a podestýlková vejce, ukazují záběry. Zákaz klecí projednají poslanci
„Každý má asi nárok na to, aby viděl, jak to v takovýchto chovech vypadá. Slepice jsou oškubané, jsou zraněné a spousta z nich umírá,“ komentoval před dvěma lety nahrávku z tuzemských drůbežáren její autor.
Klece jsou přitom v Česku nejrozšířenějším způsobem chovu slepic. Z pěti milionů jich takto žije osmdesát procent, zbytek se chová v šetrnějším podestýlkovém chovu, ve volném výběhu nebo v bio chovu. Zákazník to pozná podle první číslice kódu vytištěného na vejci.
V reakci na zveřejněné záběry z klecových chovů a pobouření spotřebitelů většina obchodních řetězců i výrobců v reakci avizovala, že vejce z nich přestanou od roku 2025 odebírat. Mezi zákazníky současně vzrostl zájem o vejce z podestýlky.
Fakta
- Kód 0 – vejce z nosnic v ekologickém bio chovu
- Kód 1 – vejce z nosnic ve volném výběhu
- Kód 2 – vejce z nosnic v podestýlkovém chovu
- Kód 3 – vejce z nosnic v klecovém chovu
„Poté, co se odvysílaly záběry z klecových chovů, se odbyt zlepšil a bylo znát, že veřejnost má o kvalitu života nosnic zájem.
Podestýlkový chov se od klecového liší hlavně tím, že slepice se mohou pohybovat po celé hale volně, tím jsou zdravé, pohybem své tělo čistí a mají kondici.
Skáčou, lítají, jak je jim přirozené v přírodě, cítí se dobře,“ popisuje chovatel slepic v podestýlce Jan Král.
Podestýlková vejce se cenově od těch klecových dramaticky neliší, v průměru jsou dražší pouze o desítky haléřů. Starat se o slepice na podestýlce je ale pro chovatele nákladnější. „Voliéry na náš podestýlkový chov byly poměrně nákladné. Proti klecovému je tam polovina slepic,“ doplňuje Král.
Klecový chov slepic aktuálně řeší také politici. V Poslanecké sněmovně leží návrh na jejich zákaz do roku 2027, zákonodárci však nejsou jednotní. Jedním z hlavních argumentů odpůrců zákazu je, že si zákazníci mohou vybrat, jaká vejce si koupí.
Míchání klecových a podestýlkových vajec se děje každý den, líčí zaměstnankyně
Ve skutečnosti je to ale složitější problém. Důkazem je případ firmy Bohemia Vitae Jindřichův Hradec. Drůbežárna uvádí, že chová 66 tisíc slepic, které ročně snesou 30 milionů vajec, která poté putují do obchodních řetězců.
Ve třech halách slepice žijí na podestýlce, v šesti v klecích. Záběry, které letos získala organizace Obránci zvířat, ale ukazují, že klecová a podestýlková vejce se v Bohemia Vitae míchají.
Zákazník si sice připlácí za kvalitu, ale odnáší si i lacinější vejce.
„Míchání klecových a podestýlkových vajec se tam děje každý den. Na velkých pásech přijíždí vajíčka z klecového chovu a potom v půlce směny nebo ke konci směny se přisypou z palet podestýlková vajíčka,“ popisuje autorka zveřejněných záběrů, která v drůbežárně v Jindřichově Hradci krátce pracovala.
Přimíchávání klecových vajec do balení s vejci z podestýlek potvrzuje na záběrech pořízených skrytou kamerou i další zaměstnankyně drůbežárny.
Zákazníci vědí, že chuťově jsou vejce z podestýlky a klecí stejná. V prvním případě si ale připlácí za to, aby se slepicím žilo lépe. Rozdíl mezi klecovými a podestýlkovými navíc nepozná ani odborník, a jediným vodítkem tudíž zůstává kód na skořápce.
„Vejce je identické. Nikdo není schopen rozeznat, jestli je to z podestýlky, nebo je to z klece,“ konstatuje Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity.
„Pokud se k tomu (míchání) uchylují, je to podvod na spotřebiteli, protože ten očekává, že když chce vejce z dané technologie, tak ho dostane. Tady je po prokázání možno uložit sankce do milionu korun,“ dodává ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
„Já si myslím, že se to neděje, já žádné takové záběry k dispozici nemám. Naše produkce vajec z podestýlky je větší, než kolik máme objednávek od našich zákazníků,“ tvrdí předseda představenstva dotčené jindřichohradecké drůbežárny Miroslav Ondřej. Míchání podestýlkových a klecových vajec ale potvrzují i další pořízené záběry.
„Přimíchávání podestýlkových vajíček je u nich běžná praxe a nevidí na tom nic špatného. Kolem desáté hodiny tam přivezou kontejnery, kde jsou už jenom podestýlková vajíčka, a ta přisypávají na pás k těm klecovým,“ popisuje autorka záběrů.
Natočené záběry Reportéři ČT poslali předsedovi představenstva společnosti, která drůbežárnu provozuje. V písemném vyjádření jakákoliv pochybení odmítl s tím, že materiál byl účelově sestříhán.
„Ponechávám bez komentáře způsob, jakým byl materiál pořízen.
Pokud se někdo nechá zaměstnat za zcela jiným účelem než výkon závislé činnosti a takto pořizuje záběry skrytou kamerou, zasahuje tak do práv našich zaměstnanců i firmy.
Dojde-li tak k poškození pověsti firmy a jejích obchodních partnerů, bude se muset naše společnost hájit, bránit a požadovat přiměřené zadostiučinění,“ píše Ondřej.
video
168 hodin: Z klece ven
Podobné záběry a svědectví jako v Jindřichově Hradci získali letos Obránci zvířat také z drůbežárny Osík u Litomyšle. Provozuje ji společnost Agropodnik Hodonín z koncernu Agrofert. V celkem devíti halách tu chovají přes 200 tisíc slepic – v sedmi halách v klecích, ve dvou na podestýlce.
„Během asi prvních deseti minut se mi paní vedoucí farmy přiznala, že tam vajíčka takto míchají, i když ví, že by to dělat neměli. Potom mi to potvrdila i další zaměstnankyně, která říkala, že se to takhle míchá, že to nikdo neřeší,“ líčí autor záběrů z Litomyšle.
Výpověď je zachycena na skryté kameře: „Tak samozřejmě, že když jsou nějaké objednávky, jako velké, že chtějí třeba podestýlku, tak nejsme schopni to dát. Takže se jedou normální klecové do toho, vůbec se to nedělí.
To nepoznáš, prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je označena dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka, nebo klec.
Když jsou velký objednávky, tak se to nedá udělat, takže naše mašina to značí na dvojku všechno a jede se.“
Místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský připouští, že pokud by k míchání klecových a podestýlkových vajec docházelo, jde o klamání zákazníka. Pořízené záběry přímo z drůbežáren ale nepovažuje za důkazní materiál. „Muselo by být jasně vidět značení na vajíčkách, že do obalů opravdu padají vejce, která tam být nemají,“ míní.
Poté, co Reportéři ČT záběry poskytli drůbežářské unii, dostaly se do Agrofertu, kde zaměstnankyni identifikovali. Místopředseda unie odmítá, že materiál holdingu poslal. Společnost podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky slova zaměstnankyně z nahrávky prověřuje.
„Dotyčná paní je zaměstnána jako dělnice a nemůže ze své pozice znát nebo dokonce rozhodovat o procesech sběru třídění a o celkové logistice výrobků. O to víc není nijak kompetentní k tomu, aby se k této oblasti jakkoliv vyjadřovala. Podle svých slov se cítí být zneužita a podá trestní oznámení na neznámého pachatele,“ sděluje mluvčí.
Veterinární správa zkontrolovala provoz v Jindřichově Hradci tři dny poté, co Reportéři oslovili tiskového mluvčího společnosti a informovali ho, že mají k dispozici záběry z drůbežárny.
„V jižních Čechách kontrola dosud není uzavřená. Nemůžeme ji komentovat blíž.
Nicméně na Pardubicku kolegové z Krajské veterinární správy neshledali žádné pochybení,“ konstatuje mluvčí Veterinární správy Petr Vorlíček.
Obránci zvířat trvají na tom, že jejich záběry zachycují realitu drůbežáren, kterou oficiální kontrola nemůže odhalit. „Nelze s jistotou říct, kolik let tahle praxe trvá a kde všude se odehrává. Jediná věc, která to může vyřešit, je, když klecová vejce a klecové chovy v Česku prostě nebudou,“ je přesvědčen tiskový mluvčí spolku Obraz.
Babiš slíbil zákaz podpořit, pro zemědělce chce peníze za zmařenou investici
Už tento týden by právě o zákazu klecového chovu mohli rozhodovat poslanci. Pokud by zákaz klecových chovů podpořili, zmizela by tato technologie chovu možná už v roce 2027. Reportéři ČT záběry z drůbežáren zákonodárcům ukázali.
„Samozřejmě zákaz by přispěl k tomu, že by se nic takového nemohlo dít,“ komentuje předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Margita Balaštíková z hnutí ANO podle svých slov nechce házet všechny chovatele do jednoho pytle kvůli jednomu porušení. Roman Sklenák (ČSSD) považuje záběry za další argument pro zákaz chovů.
„Přímo se nabízí pro některé nepoctivé chovatele, že by si právě takto přilepšovali,“ dodává.