Zmrzlé muže máme za sebou, zahradnictví
i tržnice
přetékají sazenicemi, takže už není moc na co čekat. Zelenému
pučení — zdar, zdar, zdar! 😉
Loni jsem si pro vás spolu s Kami (autorkou Celoroční kuchařky) připravil návod na miniaturní zahrádku na dvou
metrech. Letos bych vás chtěl uvrtat do pěstování ovoce a zeleniny
přímo na balkoně či terase.
Nic složitého to totiž není a dá se to zmáknout skoro na každém
městském balkonu. Za pár let experimentování s takovým pěstováním (OK,
přesnější by bylo slovo klohnění 😉 mám pár tipů do čeho se pustit a
jak to i s minimální péčí zvládnout, aby to nebyla otrava.
Vybral jsem plodiny, které vás budou bavit, a kterým je navíc na
balkóně dobře. Pokud si nakoupíte pěkné sazeničky od zkušených
zahradníků a nebudete je nějak systematicky trápit — jste v pohodě.
Mrkněte se pak i na konec, kde přidávám pár praktikálií co a jak.
Rajčata
Nejvděčnější balkónová zelenina co znám. Rajčata potřebují jen
dostatek slunce, dostatečně rozměrnou nádobu a semtam zalít. Můžete si
koupit dva druhy sazenic — buď zakrslé třešňové odrůdy speciálně na
balkon, nebo obyč tyčková rajčata v plné velikosti. S prvníma to jde
skoro samo, stačí i středně velká nádoba (20 cm průměr), základní
zahradnický substrát a jedete.
Sám tyhle trpaslíky nemám moc rád, a proto sázím normální rajčata do
větších nádob (30 cm průměr, 30 cm hloubka, třeba i děravý kýbl).
K těm musíte dát navíc tyčku a ještě v průběhu růstu odlamovat
boční výhonky, které se tvoří v úžlabinách listů (když zapomenete,
udělá se vám z rajčete obří liána).
Práce navíc ale stojí za to, a
pokud rajčata i dobře pohnojíte, budou z vás rajčobaroni! Každý rok
nakoupím šest nebo osm sazenic, jednu dvě uzdeším, ale zbytek je zdrojem
radosti až do září.
Trvale plodící jahody
Balkonová blbuvzrodnost! Měly by se správně sázet trochu dřív, ale
opakovaně jsem sezónu zaspal a nic zásadního se nestalo. Sazenice trvale
plodících jahod vám vydrží 2 až 3 sezóny za sebou. Já je pěstuji
v samozavlažovacím truhlíku, kde mám tři potvory na asi 80 cm široký
truhlík.
Jahody můžete mít klasické (velké) nebo měsíční (pidi, lesní, voní
jinak). Sežeňte si určitě oboje, ať se nenudíte. Sklízet budete od konce
května až do září — jahoda sem, jahoda tam. Sazenice se prodávají ve
vaničkách po více kusech, proto k zahradníkovi vyrazte ve více lidech a
podělte se, ať ušetříte! 🙂
Papriky a chilli
Vedle rajčat další teplomilnost, které se bude dařit pěkně na
sluníčku. Malinké chilli odrůdy jsou spíš na koukání a vejdou se i do
menších nádob (20 cm průměr). Klasické papriky jsou náročnější a
vyžadují i pravidelnou a dostatečnou zálivku. Papriky jsou na balkoně
něco jako rajčata, akorát to nejsou rajčata. Nic víc v tom není —
pusťte se do nich!
Bylinky
Na začátku sezóny nakupte malé sazeničky tymiánu, majoránky,
rozmarýnu, máty (pokud chcete tu na mojito, tak mátu klasnatou), saturejky a
oregana (stačí fakt ty malinké okolo 20 korun). Přesaďte je do většího
truhlíku s lehčím substrátem pro bylinky a máte až do konce roku
vystaráno. Tymián a rozmarýn vemte dvakrát, při vaření děsně rychle
mizí. V průběhu sezóny pak vysévejte bazalku (klasickou a thajskou),
koriandr a perillu dle temperamentu.
Rychlé listy do salátu
Bezva tip k výsevu – rychle rostoucí listí! Odzkoušeno v menších
nádobách i v obyčejném truhlíku. Hledejte rukolu, roketu, šruchu, mizunu
a mibunu. Postupujte podle návodu na pytlíku se semínky a za dva až tři
týdny sklízíte. Všechny tyhle mladé lístky jsou aromatické a lehce
nahořklé (šrucha je kyselá). Dají se otrhávat postupně, takže je
můžete skoro pořád trousit k jídlům a salátům jako zpestření.
Nejlepší vynález a faktická nutnost!
Brambory v pytli
Zkouším letos poprvé, ale už mi to skoro přerůstá přes hlavu!
Sežeňte si brambory
na sadbu (ideálně nějakou pozdní odrůdu) a jutový pytel nebo velkou
nádobu (> 30 cm průměr, > 30 cm hloubka). Funguje to děsně
jednoduše — na dno srolovaného pytle vysypete asi 10 cm vysokou vrstvu
substrátu, přidáte 3 brambory, lehce zasypete a čekáte. Jakmile brambory
vystrčí zelené růžky, tak postupně substrát přisypáváte do výšky co
to jen půjde.
Je to děsná rychlovka a v mém pokusném pytli i v nádobě to brambory
profičely děsným tempem. Brambory se sklízejí v momentě, kdy jim začne
uvadat a žloutnout nať. Nemůžu se dočkat! 🙂
Fazolky a hrášek
Obojí je děsná pohodovka! Hrášek se v pohodě vejde do truhlíku (dvě
řady, s mezerami 5 cm od sebe), fazole je o něco náročnější a je
lepší na ně mít větší nádobu (30 cm průměr pro 3 rostliny).
Hrášek
stačí vysít podle návodu od semenáře a v momentě, kdy rostlinky
vykouknou, tak ještě přidat tyčky, po kterých se budou šplhat.
Zkuste si
koupit hrášek dřeňový (jí se jen hrášek) i cukrový (jí se celé
lusky) a udělat jim závod.
Nic se nevyrovná čerstvému a supersladkému hrášku přímo ze
záhonku!
Fazole jsou zase buď tyčkové (budou se pnout po opoře) anebo
keříčkové (vytvoří keř a oporu nepotřebují), což můžete skvěle
využít pro ideální zaplnění balkonu do výšky. Pokud dáte tyčkovým
fazolím ke stěně mřížku nebo bambusové tyčky, vyplazí se klidně i dva
metry. Podle odrůdy se pak jí celé mladé lusky nebo zralé a vysušené
fazolky.
Praktikálie
Opravdu dobré rady pro pěstování dostanete nejlépe od zkušeného
zahradníka. Nebojte se s nimi dát do řeči. Tady jen něco málo
na cestu.
Nádoby
Na balkon berte plast. Je lehký, takže se s ním nepropadnete k sousedům
a mimo sezónu se dobře skladuje. Při nákupu nádob bacha — dá se při
tom utratit hodně zbytečných peněz.
Pokud máte co, recyklujte!
U truhlíků doporučuji i ty úplně obyčejné a nejlevnější (na
samozavlažovací se vyprdněte). Před nákupem si balkón proměřte a mějte
pro nákup plán, jinak jste předem ztraceni (např.
3 velké 30 cm,
3 střední 20 cm, 2 truhlíky 100 cm, misky a hotovo).
Hnojení
Tady je nutné si uvědomit, že při pěstování v nádobách se
nemůžete spolehnout na přirozený cyklus živin v půdě. V truhlíku se
vám nepasou krávy, nemáte tam žížaly ani stejné spektrum mikrobů jako
v plnohodnotné půdě.
Zároveň z toho ale není potřeba nijak šílet a
rvát si vlasy. Pro malý balkon a nízkoúdržbové ambice doporučuji
univerzální tekuté hnojivo, které se přidává po kalíšcích do zálivky.
Pokud se pak u rajčat, paprik nebo jahod chcete pouštět dál, tak
samozřejmě můžete. I to se vyplatí… 😉
Hlína
Čili substrát. Kupujte ho v co největším množství najednou, jinak se
nedoplatíte. Substrát v nádobách se postupem času znehodnocuje
(zaléváním vodou z vodovodu a vyčerpáním živin), takže počítejte se
ztrátami.
Jsou to ale ztráty užitečné! 😉 Krom kupovaného substrátu se
vyplatí pořídit si jako doplňek i písek (nebo perlit) a kompost. Písek
substrát odlehčí, kompost jej zase obohatí o živiny.
Na takové to malé
první pěstování ale netřeba zbytečně prožívat.
Výsadba sazenic
Každá nádoba na pěstování musí mít otvor, kterým odteče
přebytečná voda do misky pod květináčem.
Na otvor se dává střep
(kamínek), na něj lehká vrstva drenáže (písek, kamínky, střepy, perlit)
do výše okraje misky a pak teprve substrát. Rostlinky přesazujte vždy
večer a po přesazení je zalijte.
Pak je den dva nechte vzpamatovat mimo
přímé slunce a nakonec je usaďte na stálé místo, které už
neměňte.
Semínka
Semínka vysévejte vždy podle návodu na obalu (hloubka a rozestupy).
Zhruba ovšem platí, že se semínka dávají do hloubky, která odpovídá cca
pětinásobku rozměru semene (bazalka povrchově, hrášek hluboko). Semínka
mají ráda vlhko a teplo. Z počátku zalévejte rosením a ne obřím proudem
z konve, který je vyplaví.
Zalévání
Pokud můžete, zalévejte dešťovou vodou. Pokud ji nemáte, zalévejte
vodou z vodovodu, kterou necháte vždy předem odstát. 90 % problémů se
zaléváním plyne z toho, že se zálivka přežene a rostliny trpí
přemokřením. Tak bacha.
Využití prostoru
Prostor balkónu zaplňujte i s ohledem na výšku, abyste zaplnili co
nejvíce místa. Zkuste si udělat vždy alespoň dvě patra — velké
květináče ke stěně, ty menší před ně.
Použijte stoličku (na rajče,
pod to bylinky), police a schůdky (pro truhlíky), nebo cokoliv, co vám
pomůže lézt do výšky! Truhlíky a vysoká rajčata vždy dobře
zajistěte před převrácením od větru, ať vám nic neulítne (a nezabije
nebohého souseda v přízemí). Využijte stěny i zábradlí. Buďte
horolezci. Sápejte se vertikálně!
Ztráty a nepodarky
Určitě budou, tak se nelekněte a nenechte se odradit. Sám prosazuji na
zahrádce přístup — více je více. To jest vždycky si toho vyseju
o něco víc, pořídím si různé odrůdy, jednu až dvě sazenice navíc a
všechno ještě rozkládám v čase. Takže když se nedaří, nebo se něco
podělá, tak ztráty oplákávám jen krátce a jdu dál. Optimismus
podložený dostatečnými rezervami! 🙂
Máte tip na osvědčenou jedlou plodinu na balkon? Přidejte ji prosím
do komentářů, ať se všichni poučíme. Jsem děsně zvědavý, v čem
jedete! 😉
Noo, rajčata bych pro ušetření místa zavěsila do vzduchu, daří se jim
tam moc dobře, nelámou se a ještě stíní 🙂
Chystám se na to už druhým rokem, jenže mám balkón v mezipatře a
ještě do dvora na sever. Sluníčko jedině dopoledne, tak nevím co na to
rajčata a jahody budou říkat. Nějaká zkušenost?
Pěkné pozdravení, zahradníci. Sami nedostatek prostoru pro sázení a
pěstování neřešíme, dovedu si ale celkem klidně představit, že bych
v domácích podmínkách v šikovné mělčí obdélníkové nádobě
zvládla pěstovat třebas ředkvičky.
Jinak k jahodám a kombinaci měsíční a klasické pohromadě na malém
prostoru – nejsem si jistá, zda ty klasické pak „nezvlčí“ a nestanou
se z nich takové paskvily, něco mezi. Hlavně ale ztratí velikost plodů a
mají jen malé jahůdky. Možná ne první, ale následné roky se nám to při
kombinaci obou typů na zahradě stávalo.
A poslední poznámka pro autora – v odstavečku „Výsadba sazenic“
je několik písmenkových přežbleptů 🙂
Pěkný den, lucie
Já zkouším kedlubny a cuketu v truhlíku na balkoně
Tak já letos zkouším maliny, ostružiny a angrešt. Uvidíme co z toho
vzejde… 🙂 Loni jsme měli i ředkvičky a byly výborné 🙂 Jahody jsou
samozřejmostí, stejně tak i bylinky.
Všem ať se daří pěstování!
Libeček. Již 3 roky vydržel na balkoně i celou zimu a stříhám ho
již od začátku dubna. Hezký den
↪ 2 Lištice: Sever
je pro tyhle slunomily blbej, ale jestli vám tam svítí dopoledne, tak to
máte alespoň trochu východně 🙂 Rajčata, papriky, jahody asi moc
nepofrčí.
Co jsem hledal, tak ve stínu by mohly uspět následující rostliny:
- listová petržel
- pažitka, obyč i česneková
- špenát, saláty
- měsíčníi jahody
- listový celer
- máta (je sice slunomilná, ale zase superodolná), perilla
- mangold, kadeřávek
- lichořeřišnice
- listová hořčice (Brassica juncea)
- šťovík
- mařinka vonná (svízel)
- medvědí česnek (a všechny další podivné česneky)
- rukola
- hrášek a fazolky (alespoň při troše přímého sluníčka)
- meduňka
- jahodka indická
Více vám určitě poradí i v zahradnictví. Chce to jen nenechat se
odradit tradičními tipy (kapradí etc.) a pořádně zapátrat 🙂
↪ 4 David: Kedluby jsem
zkoušel loni, ale měl jsem z toho spíš takové bonzaje 🙂 Cuketu
(s lilkem) ale letos zkouším taky, 30cm kontejnery tak uvidíme!
↪ 5 Tetris: ↪
3 lucianka: JJ, ředkvičky jdou naprosto v pohodě 🙂 Ad jahody —
zajímavé, musím si zjsiti víc. Díky 🙂
Na samozavlažovací truhlíky se vyprdněte, pokud hodně necestujete, jinak
je to nutnost.
↪ 9 Alenka: Záleží
na jak dlouho jezdíte pryč 🙂 Mám odzkoušeno, že i bez samozavlažovacího
to rostliny přežijou 3–5 dní. Týden a více už je ale i tak spíše na
zálivku sousedkou 🙂
Letos zkouším z bylinek poprvé citronovou trávu a smil italský (voní
jako maggi), zatím se jim na slunci evidentně líbí 🙂
Super tipy, ahhh ty brambory jsem měla zkusit taky.
Chystám se vytvořit samozavlažování přes barel s vodou.
Jinak tenhle rok testuju hrášek.
↪
12 Anonymní: Na brambory je ještě stále čas, sadbové se prodávají
cca do konce května 🙂 Ať se daří!
↪ 10 pan
Cuketka: mám balkon na který svítí sluníčko od jedné hodiny až do
zapadnutí, myslím, že i když nikam nejedu je samozavlažovací truhlík
super, jinak jsem musela zalévat ráno i večer a vždycky se modlila, aby se
mi rostlinky vzpamatovaly
Pokud mate nestineny balkon orientovany na jih, tak samozavlazovaci truhliky
berte jako nutnost. Jinak sazejte jenom suchomilne rostliny a skalnicky…
↪ 15 marie: ↪
14 Anonymní: Já mám zrovna ten balkon na jih a bez samozavlažovacích
to jde naprosto v pohodě. Ani ty 2 zálivky denně jsem nikdy nedělal.
Nechci jim určitě brát funkčnost, na druhou stranu se zase někdy děsně
přeceňují 🙂
My letos zkusíme vypěstovat v pytli kromě normálních brambor
i batáty. Už mi tu šplhají po okně, ven se je zatím dát bojím. Jeden
jsem zasadila mezi petunie jako okrasnou kytku (inspirace Pinterestem) a do
týdne bylo po něm. Chce fakt teplo…
↪ 17 Pájuša:
A jako normálně z obchodu nebo se kupuje nějak speciálně? Žebych taky
zkusil 🙂
My na zahradě pěstujeme kanadské a kamčatské borůvky. Plodí celé
léto a stačí pilně zalévat a je jich spoustu 🙂 letos jsme přikoupili
angrešt tak se uvidí 🙂
↪ 18 pan
Cuketka: Koupila jsem normálně v zelenině dva batáty, rozpůlila je,
křížem je propíchla špejlema, posadila na kelímky od jogurtu s vodou tak,
aby byly tím řezem ponořený. Pak se dlouho nic nedělo, až asi 3 týdnech
pustily klíčky.
Teď už se jich docela bojím, držej mi závěs v kuchyni a
lezou po cuketách a dýních, co mám zatím taky na parapetu 🙂
Není to můj nápad, náhodou jsem na něj narazila na Pinterestu.
Na fotkách
to vypadalo na pěknou úrodičku, tak jsem zvědavá 🙂
Mel bych dva dotazy.Neni uz na papricky pozde? A pak…ma tu nekdo tip jak
vypestovat pekne velkou koriandovou nat? diky
Na balkon na jih jsem letos nasadil samozavlazovaci truhlik a je super.
Dolevam po trech dnech 5 l vody, obcas s hnojivem – na bylinky zasadne jen
organicke! Tymian mam bokem v kvetinaci, je to suchomilna bylinka.
Koriandr roste jako divy, ale uz jsme ho dost otrhali, zkratili tak 5–10 cm
nad zemi. Jak ho omladit, proste jen pod soucasny nasypat seminka a doroste
novy?
Stejne tak s bazalkou? U te mi vloni fungoval list ve vode, zakorenil, ale
seminka by byla jednodussi.
Mirek: Koriandr jsem koupil jako sazenicku na trhu, ze seminek se mi
nedari – trva to dlouho a na te trose pudy co jsem mel za oknem jsem prvni
zeleny vyhonek hned ususil. V samozavlazovacim supliku sazenicka vyrostla za
mesic na pul metru! Asi zkusim sit rovnou do truhliku, teplo na to snad
uz bude.
Snažím se v paneláku zahradničit od loňského roku. Něco se daří,
něco ne. Ale letos jsem si všimla u souseda, že má na balkoně ve velkém
květináči třešeň. Žádného trpaslíka, už má tak 150 cm a normálně
plodí. Bomba. 😀
Rézi, prosím, kolik potřebují borůvky světla? Mám sice dobře
orientovaný balkon, ale v zábradlí nemám sklo a těsně u něj se mi nic
nedaří, protože se tam moc sluníčka nedostane. Tak přemýšlím, co
jiného tam pěstovat.
A ještě jedna otázka. Jak na přezimování jahod. Mě letos zašly,
protože jsem o ně měla strach a dala na mezipatro v chodbě paneláku.
Nejspíš jsem je ulila. Bylo by lepší je nechat na balkoně? Radil mi to
jeden zahradník.
Zelenina vhodná do pařeniště
Rubrika: Skleníky a pařeniště, Užitková zahrada, Zahradní stavby
Kdysi byla pařeniště součástí každé zahrady, dnes již téměř vymizela. Mají ještě opodstatnění, nebo jsou již přežitkem dob dávno minulých? A opravdu je ještě využijete?
V nabídce mnoha firem sice stále najdete pařeniště, ovšem většinou jde spíš o nízké a přenosné miniskleníky z nerezového plechu pokryté polykarbonátem nebo standardním sklem.
Ty ale s pařeništěm, jak bylo známo z příměstských zahradnictví devatenáctého a dvacátého století, moc společného nemají. Ta klasická tvořila dřevěná nebo betonová konstrukce zakrytá unifikovanými okny o rozměru metr krát metr a půl.
Rozlišovaly se typy jednoduché nebo sedlové, s okny vždy umístěnými šikmo tak, aby co nejlépe využívala sluneční záření časného jara.
Méně peněz, více práce
Základem pro založení byl chlévský hnůj, optimálně koňský. Ten se v zimě, při zakládání, našlapal do vyvezeného pařeniště a zakryl zhruba dvaceticentimetrovou vrstvou zeminy. Když se začal pařit, vznikalo teplo, které zajistilo komfort pro pěstované rostliny. Nejen slunce samo, ale především výška hnoje rozhodovala o tom, zda budete mít pařeniště teplé, poloteplé nebo studené.
Oproti skleníkům byla výstavba pařenišť podstatně levnější. Za nevýhodu lze označit vyšší náročnost při zakládání i následné péči o rostliny. Vždy se muselo pracovat z vnějšku, často se při tom leželo na speciálních deskách zavěšených v sedle konstrukce.
Pařeniště byla a jsou náročná také na každodenní péči – vzhledem k malému množství vzduchu se musejí během slunečných dnů otevřít, aby se rostliny nepřehřály. Hrozí-li mrazíky, je třeba je naopak zakrýt rohožemi.
Navíc stále méně je k mání základní součást pařeniště – chlévská mrva.
Na salát i okurky
Pařeniště se používala na předpěstování sadby a rychlení prvních zelenin – salátů, kedlubnů a ředkviček. V tom teplém jste mohli získat všechny sazenice pro jaro, rajčata a papriky nevyjímaje.
Ty z pařeniště bývají dokonce kompaktnější a pevnější než z parapetu oken, a to díky dostatku světla.
V průběhu léta se prostor využíval na pěstování melounů nebo salátových okurek, odtud tedy pochází i termín pařeništní okurka.
Dnešní mobilní pařeniště a minipařeniště většinou slouží jako malé a nízké skleníky. Jsou výborné pro pěstování rané jarní zeleniny – salátů, kedluben nebo ředkviček. Většinou jim ale chybí to, podle čeho dostala pařeniště název – pařící se chlévská mrva.
TIP REDAKCE
Pařeniště ze slámy
Jestli máte přístup ke klasickým hranatým balíkům slámy, můžete si z nich na jaře poskládat mobilní pařeniště, zakryté standardními pařeništními okny. Je výborné na předpěstování sazenic. Balíky slámy fungují jako výborná tepelná izolace, na začátku léta je pak můžete použít jako mulč pod jahody nebo zeleninu.
- Odrůdy vhodné pro pěstování v pařeništi
- Jestliže klasické pařeniště na zahradě stále máte, vyzkoušejte v něm pěstování této jarní zeleniny:
- Kedlubny
KREF F1
KREF F1 ─ jde o velmi raný hybridní kedluben pro rychlení i celoroční polní pěstování. Bulva bývá ploše kulovitá, s jemnou a lahodnou dužninou a odolná proti praskání, dřevnatění i přerůstání. Vegetační doba od výsevu je 75 až 80 dnů. Dále můžete zkusit i odrůdy DVORANA či LUNA.
Ředkvičky
ESTER
ESTERje raná ředkvička, určená pro rychlení i celoroční polní pěstování. Bulvičku má větší, kulovitou, jasně šarlatově červenou a s tenkým kořínkem. Odrůda se vyznačuje vysokou odolností proti vybíhání do květu, praskání bulviček i houbovatění. Olistění bývá spíš jemnější. Vegetační doba výsevu se pohybuje do 31 do 34 dní. Vhodné jsou i odrůdy FARAON, PRIMA, PRIMARA F1, RIA, TEKO.
Saláty
SAFÍR je oblíbený salát určený pro rychlení ve fóliovnících a studených pařeništích. Tvoří větší hlávky se světle zelenými, mírně bublinatými listy o hmotnosti 100 až 140 gramů. Vyniká odolností proti spále okrajů listů a plísni salátové. Vegetační doba se pohybuje mezi 90 až 95 dny od výsevu a třicet až čtyřicet dnů od výsadby. Vyzkoušet můžete i odrůdy DĚVÍN, NEFERIN či SMARAGD „S“.
- Peter Gajdoštín, foto archiv autora
- Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2017.
Mohlo by vás zajímat:
Vždycky je pracně hledám na internetu… Co přesně? No osevní plány a vhodnou dobu výsevu semen. A především v létě matně vzpomínám, kdy že bych měla zaset bílou ředkev pro podzimní sklizeň, polníček nebo to zkusit s ozimou zeleninou. A tak jsem, především pro sebe, sepsala přehledový osevní plán. Pařeniště a skleníky vynechávám, protože je jednoduše nemám.
Přidávám pouze klasické místo na parapetu za oknem doma. Postupně budu seznam aktualizovat a upravovat a doplňovat, podle toho, co ještě zjistím, co se mi osvědčí a co půjde.
LEDEN
Sice se obvykle píše, že už můžete předpěstovávat různé druhy zeleniny, ale mně se to nikdy takto brzy nevyplatilo. ÚNOR
Hned na začátku února je čas na předpěstování letních pórků pro brzkou sklizeň a brokolice, abyste ji stihli sklízet, než jí bude moc horko. V průběhu února je nejvyšší čas předpěstovat papriky, pokud to s nimi chcete zkoušet, a také některé chilli papričky. Všem celerům trvá klíčení dlouho, na ty byste taky neměli zapomenout.
- Předpěstovat doma ze semen: letní pórky pro brzkou sklizeň; klasické, balkonové i některé chilli papriky a feferonky; klasické i výhonkové brokolice; listový, bulvový i řapíkatý celer, jarní kapusta, rané kedlubny, raný květák, lilek, měsíční jahody ze semen, salát Venezianer, bílá ředkev Rex,
- Set a sázet ven: cibule, šalotka, mák, někdy už i černý kořen a polníček
- Rychlit: řeřicha
- Do květináče na doma: bazalka, potočnice
BŘEZEN
Nastává hlavní předpěstovávací sezona, na začátku stíháte ještě balkonové mini papriky a v půlce března už lze začít s rajčaty a dalšími sazeničkami, které přijdou ven potom v květnu.
Hlavně některá zimní zelenina potřebuje brzy zaset, aby dostatečně zesílila a vyrostla. Ven se na záhony seje vícero otužilé zeleniny, využívá se jarní vlhkosti a dešťů, spěchat byste měli s černým kořenem, špenátem a s ředkvičkami, těm by pozdní setí nevyhovovalo.
Mrkev a petržel se též doporučují set právě v březnu. Také předpěstovaná brokolice by měla brzy zamířit ven na chladnější a vlhčí vzduch a do půdy by měla i cibule a šalotka.
Růžičková kapusta, stejně jako letní i zimní pórky se obvykle v této době sejí buď dočasně na záhon nebo do truhlíku ven a na své pevné místo přijdou sazeničky později.
- Předpěstovat doma ze semen:balkonové mini papriky, jarní kapusta, rané kedlubny, lilek, rajčata, divoká rajčata, melouny, aksamitník, batáty naklíčit z hlíz, pór letní i zimní
- Předpěstovat venku ze semen: růžičková kapusta, letní i zimní pórek
- Set ven: mibuna, mizuna, cizrna, černý kořen, hlávková kapusta, mák, mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, křez (divoká roketa), bílá ředkev, heřmánek, směs provensálského salátu, některé hlávkové saláty, polníček, bob obecný
- Sázet ven sazenice: brokolice (jestli má už 5 listů), salát Venezianer, zakoupené sazenice měsíčních jahod, cibule, cibule sečka (zimní), šalotka
DUBEN
V dubnu je už dostatečně teplo pro správné klíčení mnoha druhů zeleniny, bylinek i rostlin. Například hrášek u nás má význam set až v dubnu a ne dříve. Stejně tak mám i zkušenosti s příliš brzkým předpěstováním ačokčy. Ta potom leze skoro až do nebes, parapet je jí malý a přitom ven může až po zmrzlých.
Nene, ačokču doporučuji předpěstovávat až někdy za půlkou dubna. Duben je také vhodnou dobou pro výsev červené řepy a jejího příbuzného mangoldu, oba jsou prý trochu citlivější na případné mrazíky, takže se pro výsev doporučuje až půlka dubna.
Tento měsíc je v začátku také ideální pro výsev většiny salátů.
- Předpěstovat doma ze semen:ačokča, lufa, aksamitník do záhonků, cukety (ale není nutné)
- Set ven: mibuna,mizuna, cibule, cibule sečka (zimní), cizrna, cukrový hrášek, hrách, hlávková kapusta, kedlubny, mrkev, kopr, cukrová kukuřice, majoránka, mák, mangold, měsíček lékařský, směs provensálského salátu, růžičková kapusta, červená řepa, měsíček lékařský, římský salát, hlávkový salát
- Sázet ven sazenice: měsíční jahody, sazenice klasických jahod, brokolice, saláty, letní pórky, předpěstovaný bob obecný
 |
| Ačokča doma klíčí poměrně rychle a za chvíli je jí truhlík malý. |
KVĚTEN
V chladnějších oblastech lze sázet ven i brokolice, v teplejších a suších to obvykle moc nevyjde. Stěžejní dobou na setí a sázení mnoha choulostivých druhů zeleniny a bylinek jsou tzv. zmrzlí muži. Tj. poslední chladná vlna s možnými mrazíky, která obvykle přijde lehce za polovinou měsíce května.
Po ní již lze ven sázet například sazenice rajčat, paprik, aksamitníků. Cukety stačí po zmrzlých rovnou vyset ze semen, stejně jako fazole, keříčkové fazole, kukuřici a fenykl.
Na místo sklizených ředkviček se obvykle seje ven ještě červená řepa, mrkev pro pozdější sklizeň nebo černý kořen.
- Předpěstovat doma ze semen: salátová čekanka (radicchio), růžičková kapusta,
- Set ven: hrách, kadeřávek, hlávková kapusta, kedlubny, kopr, kukuřice, mangold, letní saláty, červená řepa, slunečnice, černý kořen, cukety, čekanka, fazole, keříčkové fazole, fenykl, pozdní květák, bazalka, majoránka
- Sázet ven sazenice: papriky, chilli, rajčata, aksamitníky
 |
| Sazenice rajčat a paprik čekají za oknem na svoji chvíli. |
ČERVEN
Na volná místa po sklizené zelenině jde ještě v červnu dosévat poměrně dost druhů, kterým tato doba vyhovuje. V červnu je především obvyklé set do záhonů semena kadeřávku.
- Set ven: čekanka, endivie (od druhé pol. června), fenykl, hrách, kadeřávek, kedlubny, kopr, cukrová kukuřice, směs provensálského salátu, pozdní květák, mangold, mrkev, červená řepa (pro menší bulvičky), černá ředkev
ČERVENEC
V horkém červenci si musíte hlídat, aby zasetá semena nevyschla. Stále jde ještě zaset například sibiřský kadeřávek. Někteří za okne předpěstovávají brokolici pro podzimní sklizeň.
- Předpěstovat doma ze semen: brokolice
- Set ven: cibule sečka (zimní), čínské zelí, fenykl, kopr, směs provensálského salátu, bílá ředkev, černý kořen (hodně zalévat), endivie, sibiřký kadeřávek
SRPEN
Suchý a horký srpen není úplně obvyklým měsícem na setí zeleniny. Když si ale pohlídáte vláhu pro klíčící semena, mělo by jít set ještě poměrně dost zeleniny pro podzimní sklizeň. Časté je v některých oblastech setí semen ředkviček nebo nízkých odrůd hrachu.
- Set ven: mibuna, mizuna, ozimá cibule, cibule sečka (zimní), čínské zelí, kopr, polníček (jen pokud ho opravdu uzaléváte), sibiřský kadeřávek, směs provensálského salátu, černý kořen (hodně zalévat), nízké odrůdy hrachu, pozdní mrkev, mrkev Rondo, červená řepa (malé bulvičky), rukola, špenát, ředkvičky, vodnice, bílá ředkev
- Sázet ven: předpěstované sazenice brokolice
ZÁŘÍ
Nejjistější je ale podzimní zeleninu set hned z počátku měsíce září. Obvyklé je zaset různé lístky a saláty, jako je mibuna, mizuna, roketa či špenát a hlavně polníček, který chce hodně vláhy na klíčení. V září je také ideální sázet cibulky medvědího česneku.
- Set ven: mibuna, mizuna, cibule sečka (zimní), polníček (na prosinec), roketa, špenát, mangold na jaro, listová petržel na jaro
- Sázet ven: medvědí česnek (cibulky)
ŘÍJEN
Říjen je především měsícem sázení česneku a ozimé zeleniny, od které očekáváme, že začne růst především na jaře, případně, pokud vyklíčí ještě v říjnu, tak zvládne přezimovat.
- Set ven: cibule sečka (zimní), polníček na jaro, listová petržel na jaro, raná karotka, ozimý salát (např. Humil), ozimé odrůdy květáku a kapusty nebo zelí
- Sázet ven: česnek (stroužky)
LISTOPAD
Poslední možnost pro zasetí ozimé zeleniny, která potom velmi brzy z jara vyklíčí a poroste.
- Set ven: raná karotka, kořenová i naťová petržel, salát, cibule, ozimé odrůdy květáku a kapusty nebo zelí
Třeba se vám můj seznam a přehled bude hodit. Každopádně každá oblast je jiná a doba setí a sázení se může v rámci jednoho měsíce i dvou docela měnit.
Zahrádku na balkoně zvládnou i úplní začátečníci: Pěstujte květiny, bylinky a zeleninu
Myslíte si, že zeleninu a květiny kromě notoricky známých balkonovek mohou pěstovat pouze majitelé zahrádek? Omyl! Jde to i na balkoně či terase. Stačí si jenom dobře rozvrhnout prostor, zeleninu kombinovat v jedné nádobě s květinami i bylinkami, a uvidíte, že na své zahrádce jako dlaň vypěstujete mnohem více, než by vás kdy napadlo.
Vypěstujte si bohatou úrodu
Vlastní výsev
Sazeničky květin i zeleniny si samozřejmě můžete jednoduše koupit, ale pokud už se na pěstování těšíte a nemůžete se dočkat vlastních rostlinek, vysejte semínka, ať můžete jejich růst pozorovat pěkně od začátku.
V obchodech najdete nepřehlédnutelné stojany a na nich sáčky se semínky. Dobře si na zadní straně přečtěte, kam se daná rostlina hodí, co potřebuje a hlavně, kdy semena vysít.
Semínka pak vysejte do pěstebních misek s výsevním substrátem nebo do pěstebních rašelinových tablet. S tabletami je práce mnohem jednodušší, semínka se do nich vkládají po jednom, a tak odpadá práce s pracným jednocením vzešlých rostlinek.
U tablet však musíte počítat s mnohem větší finanční náročností.
Praktické jsou rašelinové tablety pro výsev
Vysetá semínka umístěte na parapet, budou ke svému růstu potřebovat dostatek tepla, světla a přiměřenou zálivku.
Zelenina z přímého výsevu
Na druhou stranu je tu i zelenina, kterou můžete vysévat v polovině března rovnou venku, tedy i na balkoně, do půdy. Pro takové pěstování se výborně hodí ředkvičky.
Postačí vám dokonce i jednoduchá bednička nebo přepravka, tu vyložte igelitem, nasypte substrát, ten urovnejte, vytvořte řádky, vysejte semínka, řádky zahrňte a přitlačte.
Stejným způsobem můžete pěstovat například i listový salát, skvělý je pro tento způsob pěstování salát dubáček, který netvoří hlávky, ale sklízejí se mladé samostatné lístky. Ředkvičky, listový salát, hrášek, a dokonce i špenát mají krátkou dobu vegetace, proto jim postačí i tento zjednodušený způsob pěstování.
Ředkvičky a salát z bedýnky
Kdy přijde čas výsadby na balkon
Teprve v druhé polovině května budou moct mladé rostlinky, pěstované zatím na parapetu za oknem, přesídlit na balkon, tedy v době, kdy už nebudou hrozit ranní mrazíky. Sazeničky můžete dávat na balkon i dříve, ale musíte pečlivě sledovat předpověď počasí a při hrozícím poklesu teploty je zase uklidit, alespoň na noc, do místnosti.
Jdeme vysazovat
Máte připravenou vlastní sadbu nebo si pro ni zajdete do zahradnictví nebo květinářství? I když… my dáváme hlas spíše tomu zahradnictví, kde máte jistotu čerstvé sadby, která nikam necestovala, a je tak v nejlepší kondici.
V jakých nádobách pěstovat
Pro začátek vám samozřejmě postačí obyčejné truhlíky a květináče, ale pokud chcete množstvím své úrody své sousedy přímo omračovat, pořiďte si samozavlažovací truhlíky nebo ještě lépe kontejnery.
Nasypte do nich substrát, určený přímo pro pěstování v samozavlažovacích květináčích, ale postačí vám i levnější, běžný substrát pro balkonové rostliny. Zalévat je budete jenom jednou týdně, pořádnou dávkou vody.
Jenom v hodně horkých letních dnech bude potřeba zálivka dvakrát týdně.
Samozavlažovací kontejner
Zelenina do truhlíku
Úplně nejlepší zeleninou pro pěstování na balkonech jsou rajčata, okurky a papriky. Rajčata a papriky už potřebujete předpěstované, ať už vlastnoručně, nebo máte kupovanou sadbu, okurky se vysazují přímo ven na konci dubna. A mezi semínka okurek klidně přihoďte i pár semínek kopru. To pro případ, že by vaše úroda byla tak veliká, že by stačila i na zavařování.
Paprikám se na balkonech daří
Pro tyto druhy zeleniny se výborně hodí ony samozavlažovací kontejnery, ve kterých můžete pěstovat i rajčata tyčková, nejen balkonová. Pro pěstování na balkoně jsou skvělá i tzv. divoká rajčata. Jen se musíte připravit na jejich skutečnou divokost. Pokud je někde u stropu balkonu nezaštípnete, budou na podzim nakukovat na balkon i partaji o patro výše.
Bylinky pro balkony
Nejčastěji využívanými bylinkami budou asi pažitka, petrželka a bazalka. Nenechte se zlákat jednoduchým zakoupením mladých rostlinek v květináčku v běžném supermarketu.
Jsou určené k rychlé spotřebě a většinou také rychle uvadnou a uhynou. Takhle jednoduše to nepůjde, i když výjimky se samozřejmě stávají.
Jestliže jste si nepřipravili vlastní sadbu, vážně raději zajděte do zahradnictví.
Pokud bylinky rádi používáte při vaření, můžete pěstovat i oregano, tymián nebo rozmarýn. Bylinky pěstujte raději v samostatných květináčích, protože mají nižší nároky na vodu než ostatní květiny či zelenina. Na druhou stranu pažitka a petrželka se například s paprikami v jedné nádobě snesou velmi dobře.
Bylinky pěstujte raději samostatně
Květiny pro balkonové zahrádky
Pokud chcete pěstovat květiny spolu se zeleninou v jedné nádobě, pak zvolte například aksamitník neboli afrikán, který zeleninu dokonce dokáže ochránit od nájezdu škůdců, nebo lichořeřišnici a měsíček zahradní. Tyto rostliny mají také ochranné účinky.
Afrikány zdobí i chrání ostatní rostlinky
Mezi zeleninou však můžete pěstovat i další druhy květin, například pro balkony typické petúnie nebo lobelky.
A co ovoce?
Pro balkonové pěstování se výborně hodí i jahody. Zvolte buď tzv. jahody měsíční, drobné jahůdky, chutí i vůní podobné jahodám lesním, nebo jahody zahradní, opakovaně plodící.
Měsíční jahody
Bylinky, květiny i zelenina ze zahrádky na výšku
Vertikální zahradnictví se spoléhá na skutečnost, že rostliny porostou všude, kde mají světlo, živiny a podporu. Tedy i v patrech nad sebou.
Buď si můžete koupit závěsný systém spojovatelných modulů nebo si sestavit vlastní řešení svépomocí.
A při správné péči pak můžete na pár metrech čtverečních sklízet jahody, angrešt, rybíz, okurky, fazole, a třeba i ředkvičky a hlávkový salát.
Domeček pro rostliny
Na jakékoliv místo vašeho balkonu, kam jde slunce, si můžete vybudovat policový systém, kde se v jednotlivých patrech dá pěstovat téměř cokoliv. Pokud jste kutilové, „domeček“ pro menší rostliny zvládnete celkem snadno vytvořit sami.
Barvu dřeva zvolte takovou, aby se hodila ke zbytku balkonu. I ošklivá zeď touto terapií prokoukne. A pak už záleží na vaší chuti, kam postavíte bylinkové květináče, kam truhlíky osázené ředkvičkami nebo hlávkovým salátem.
Pro zeleninu jsou nevhodnější pyramidální truhlíky, na jejichž jednotlivé plochy jde během dne dostatek slunce.
Využití starých schůdků
Když nejste tak šikovní, abyste si vyrobili takovýto systém truhlíků, stejného efektu dosáhnete použitím rozevíracích schůdků. I když jsou třeba už staré a rozvrzané, pro naše účely budou ideální. Dopřejte jim nový nátěr a doplňte je pár deskami ve stejném odstínu. Právě ty poslouží jako poličky pro rostlinky.
Bylinkové schody si můžete postavit na terase dokonce oboustranné. Můžete je třeba postavit i o něco vyšší než na balkoně. Strmý sklon a patrovitost po obou stranách schodů nabízejí dostatek prostoru pro květináče a nádoby s voňavými bylinkami.
Dbejte ale následujících rad: Nejvyšší stupeň by měl mít dvojnásobnou šířku než ostatní. Na něm pak mohou stát i velké květináče. Schody musí být pevné a stabilní, protože ponesou velkou váhu. Umístěte schody tak, aby slunce svítilo na všechny stupně. Tedy ne jednou stranou k jihu, protože pak jsou všechny rostliny na druhé straně ve stínu.
Nejlepší je postavit schody na délku ve směru východ-západ a rostliny, které milují slunce, umístit na jižní stranu stupně.
Závěsné mřížky
Pro vertikální využití malého venkovního prostoru vám dobře poslouží dřevěné ozdobné mřížky, jakési paravany, které koupíte v každém zahradnickém marketu. Mřížky můžete díky různým tvarům kombinovat a sestavit si tak originální komplet ne jen pro zavěšení květináčů, ale i jako oporu pro pnoucí se rostliny.
Okurky na síti
Třeba i okurky se dají pěstovat ve vertikálním systému. Jeho podstatou je vybudování dobré opěrné konstrukce pro rostliny a natažení sítí, po kterých se budou okurky pnout.
Podpůrná síť na okurky, kterou běžně koupíte, výrazně zvyšuje úrodu, prodlužuje plodnost rostlin a oddaluje napadení plísňovými chorobami. Síť můžete používat několik let, aniž by se rozplétala.
Podpěrná síť je vhodná i pro upevnění všech dalších popínavých rostlin, díky ní si můžete na balkoně pěstovat třeba hrášek nebo fazole.
Kapsy na klipsy
Základním článkem domácích minizahrad je modul o velikosti tří řad po třech kapsách, tedy celkem pro devět rostlinek.
Moduly jsou opatřeny kruhovými klipsy, proto se dají mezi sebou spojovat a díky tomu si s nimi můžete dosytnosti pohrát – spojovat je do delších řad či svislých pásů a vytvořit si tak zahrádku přímo podle vlastní představy.
Problém není sestavit ani oboustrannou „pěstící stěnu“, fantazii se zde opravdu meze nekladou. Kapsy se dají použít venku i v interiéru, podle řady výzkumů jsou navíc rostliny v domácnosti velmi vítaným doplňkem.
Nejen, že interiér zpříjemňují na pohled, ale starají se také o čištění vzduchu. Díky svým přirozeným uhlíkovým filtrům odstraňují znečišťující organické látky z ovzduší a vytváří tak zdravé a příjemné vnitřní prostředí.
Interiérová hydroponie
Nemáte balkon ani venkovní parapety? Nevadí, i vy si můžete pěstovat vertikálním způsobem spoustu zeleně. A to ve speciálně upravených pet lahvích.
Takzvaný „windowfarm“ je vertikální, hydroponický systém, který umožňuje celoroční pěstování v téměř každém okně za využití přirozeného světla z okna, teploty vašeho interiéru a organické „tekuté půdy.
“ Voda s přídavkem živin se čerpá z nádrže ve spodní části systému, protéká z láhve do láhve a v intervalech „koupe“ kořeny rostlin. Ty se nerozrůstají, jsou kompaktní a nevyžadují tudíž tolik prostoru jako kořeny rostlin pěstovaných v zemině.
TIP
Samozavlažovací květník z PET lahve
Ve jménu ušetření prostoru je nápad na využití PET lahví dokonalý. Potřebujete PET lahev s víčkem (ideálně dvoulitrovou a větší) a cca 10 cm dlouhý knot (koupit se dá v železářství nebo galanterii).
Láhev zhruba v třetině ode dna rozřízněte na dvě části, zarovnejte okraje. Spodní část bude sloužit jako zásobárna vody, horní jako nádoba na substrát. Do víčka lahve udělejte dva otvory a protáhněte jimi knot tak, aby volné konce byly na horní/vnější straně víčka.
Víčko našroubujte pevně na lahev. Horní část lahve naplňte substrátem až po víčko a zasaďte či vysejte do něj vybranou bylinku. (Většina bylinek má ráda vzdušný a propustný substrát.
Pokud si ho budete míchat sami, snažte se poměr půdy, kompostu a písku, navýšit ve prospěch hrubého písku zhruba 1:1:2). Zalévejte z vrchu nebo do spodní části lahve. Knot se časem ve vodě může rozložit a je třeba ho vyměnit.
Stačí pak jen odšroubovat víčko, protáhnout nový knot a víčko zase zavřít. Vhodnější je použít lahve z tmavého plastu, v průsvitných se mohou tvořit zelené povlaky z řas, které nevypadají úplně nejlépe.
Text: Gabriela Koulová