Cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce
Život je někdy hektický, ubírá se více či méně plánovanými směry a člověk se uprostřed toho zmatku na moment musí zastavit, aby to vše rozdýchal. A k takovým momentům u mne patří i dobré jídlo, nejlépe rychle a snadno připravené. Cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce je právě takový typem pokrmu. Budete nadšeni voňavým aroma a delikátní chutí.
Má spižírna oplývá slušnou zásobou koření ze všemožných koutů světa a je na čase je provětrat a uvařit si něco dobrého. Navíc cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce je vegetariánské jídlo, které se dá velmi snadno přetvořit i na verzi pro milovníky masa přidáním kuřecích kousků.
Cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce je recept velmi variabilní, takže se nebojte zaexperimentovat a přidat klidně něco navíc ???? . V sekci Tipy naleznete možné obměny tohoto receptu. Zejména použití kokosového mléka při vaření rýže je TOP nápad!
Pokud budete mít všechny suroviny po ruce připravené, tak věřte, že vaření vám půjde svižně a je to doopravdy velmi snadné. Následující rozpis je pro 2 osoby.
Cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce
Ingredience
- 200 ml suché rýže; nejlépe basmati, propláchnuté
- 400 ml vroucí vody NEBO kokosového mléka, viz Tipy
- oříšek másla
- špetka soli a špetka kurkumy, pokud ji máte rádi
na omáčku potřebujete:
- cca 200 g vařené (konzervované) cizrny; slíté a okapané z tekutiny
- hrst mraženého hrášku (není podmínkou)
- 1 plechovka drcených rajčat (400 g)
- cca 100 ml kokosového mléka nebo nahraďte 1:1 mléko se smetanou
- 1 cibule, oloupaná a pokrájená na kostičky
- 2 stroužky česneku, oloupané a pokrájené na drobno
- cca 2 lžíce olivového oleje
- 1/2 lžíce kari koření
- 1/4 lžičky drceného římského kmínu (pozor nezaměnit s českým kmínem)
- 1/4 lžičky mleté skořice
- na špičku nože sušeného mletého zázvoru
- 1/4 lžičky mletého koriandru
- sůl na dochucení
jako bonus na ozdobu a dochucení můžete použít:
- bílý jogurt či zakysanou smetanu
- pár kapek limetky
- zelené lístečky koriandru či petrželky
- kdo rád ostré, může přidat chilli nebo srirachu
základní suroviny
Postup
Uvařte vodu na rýži, osolte a přidejte oříšek másla a uvařte rýži podle návodu na obalu. Kdo má rád, tak do rýže může dát půl lžičky mleté kurkumy – je to zdravé a krásně žluté voňavé koření podporující trávení. Doopravdy jedno z mých nejoblíbenějších pro své široké využití v gastronomii.
Indickou voňavou omáčku připravíte velmi snadno a rychle, pokud máte všechny suroviny přichystané při ruce (zejména očištěnou a pokrájenou zeleninu, nasypaná sypká koření do jedné mističky). -Tohle je v podstatě základ většiny rychlých receptů-poctivá příprava a pak klid při vaření.
Na pánvi si na středním výkonu rozpalte olej a osmahněte na ně něm cibulku, opékejte do sklovata, cca 4-5 minut. Přihoďte do pánve na 30 vteřin i česnek a promíchejte, nepřipalte.
Vzápětí přisypte všechna koření a za stáleho míchání ho nechte rozvonět (necelou 1 minutu), přihoďte cizrnu a obalte ji v okořeněné směsi.
Po celou dobu často míchejte a od sporáku neodcházejte, neb připálené koření umí být pěkně hořké…
Nakonec přidejte drcená rajčata a kokosové mléko (nebo ho nahraďte smetanou s mlékem, ale to fakt není ono..), lehce osolte, opět celé dobře zamíchejte odspoda hrnce/pánve.
cizrnu osmahněte na cibulovém základu s kořením a zalijte drcenými rajčaty s kokosovým mlékem. Mražený hrášek přidejte až úplně před koncem vaření
Přiveďte omáčku k varu, výkon sporáku stáhněte na méně než polovinu. Nechte cca 15 minut provařit, aby se vše prohřálo a chuťově prolnulo.
Pokud budete přidávat i zelený mražený hrášek, tak ho do omáčky vmíchejte poslední 3-4 minuty před úplným koncem, aby si udržel svou svěže zelenou barvu a pevnou strukturu bez rozvaření.
Vypněte sporák, omáčku dochuťte solí a pár kapkami limetkové či citronové šťávy. Omáčka je tedy hotova!
Cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce s trochou jogurtu, který zjemní kořeněnou chuť
Mezitím už je připravená rýže. Pokud v ní zbyla ještě nějaká tekutina, tak ji slijte, rýži načechrejte vidličkou a naservírujte porce do mističek. Cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce se bude podávat během pár okamžiků! Sledujete ten fičák, jo? ????
Nádherně voňavou a barevnou omáčku servírujte na rýži, zakapejte limetkou, ozdobte zelenými lístečky koriandru či petržele. Na vrch si podle libosti dopřejte lžíci bílého jogurtu (zakysané smetany), přelité srirachou či jinou vámi oblíbenou ostřejší omáčkou.
Cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce je velmi snadné vegetariánské jídlo, které zvládnete připravit do půl hodinky i s přípravou. Vůně a barvy se zde krásně prolínají, vše je velmi vyvážené a lahodné.
Klasická kombinace orientálního koření koriandr-římský kmín-skořice nikdy nezklame a tady navíc je vše vyšperkováno trochou sušeného zázvoru, což dává tušit indický směr ještě dál na východ.
Nemáte-li sušený mletý zázvor, nastrouhejte tam 1 lžičku čerstvého. Což ale platí i o kurkumě – čerstvá kurkuma je prostě TOP!
Cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce je jídlo plné vůní a barev
Tipy na obměnu receptu
Cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce je recept sice veganský, ale vy si můžete do omáčky přidat klidně kousek kuřete či jiného masa dle libosti.Syrové kuřecí kousky přidejte hned na začátku na lehce osmahlou cibuli. Pokud máte ale již tepelně upravené kuřecí maso (třeba obrané z grilovaného kuřete), tak ho stačí přidat do omáčky ve fázi, kdy přidáte rajčata.
Další variantou dodání dalších proteinů do pokrmu může být přidání opečených kostiček halloumi sýru,nebo tofu, či v neposlední řadě opražených různých semínek na závěr při servírování. Fantazii se meze nekladou.
Pikantnost si polaďte přidáním chilli papriček či sušených vloček, neb jogurt na závěr vám příjemně zchladí chuťové buňky, buďte bez obav!
Chcete přidat trochu víc zelené barvy a vitamínů do téhle úžasné voňavé omáčky? Jednoduše tam přisypte 2 hrsti čerstvého špenátu, zamíchejte a hned odstavte ze sporáku. Jestliže máte jen mražený špenát, dejte ho do horké omáčky opět ke konci, ale nechte ho provařit do úplného rozmražení (2-3 minuty).
Naprosto zásadní závěrečný krok mi přijde pokapání omáčky limetkovou šťávou, která celý pokrm opravdu příjemně osvěží. Zelená ozdoba ve formě čerstvých koriandrových lístečků je také narosto delikátní „třešínka na dortu“.
Určitě vyzkoušejte variantu s kokosovým mlékem, neb to dodá omáčce exotickou delikátní jemnost, kterou mlékem se smetanou nikdy nedocílíte (ale jako náhražka jsou v pořádku, pokud kokosové mléko doma zrovna nemáte).
Kokosové mléko se zde dá báječně využít i při vaření rýže: dobře rýži propláchněte opakovaně ve studené vodě, kterou pak slijte.
Vlhkou rýži dejte do kastrůlku na sporák (vyšší střední výkon) a na pár okamžiků nechte tekutinu z rýže odpařit za častého míchání. Pak do rýže vlijte namísto vody odpovídající množství kokosového mléka, osolte a doře rozmíchejte.
Přiveďte k varu a postupujte dál jako obvykle při vaření rýže (dle návodu na obalu). Budete mile překvapeni výslednou chutí!
Cizrna s rýží ve voňavé indické omáčce – hřejivý pokrm nejen do mrazivých skandinávských dnů..
Přeji vám všem dobrou chuť a dejte vědět, jak se vám podařilo uvařit tento recept ve vašem podání, budu ráda!
S láskou Madla
Inspirace z Anglie? Bůček voňavě, bez námahy a s asijskou noblesou
Pečený bůček vcelku anebo nakrájený na kostky jako vepřové výpečky, takzvaní vrabci,
patří k typickým pokrmům české kuchyně. Naše tradiční jídlo prověřené generacemi se podává většinou se zelím a knedlíkem a zapíjí se dobře natočeným pivem s řízem.
Pokud se v Británii ptáme na bůček, nejdůležitější je pro Angličany anglická slanina, která se z boku vyrábí.
Jaká by byla anglická snídaně bez slaniny? Nepředstavitelná! A jak by vypadal jeden z nejmilovanějších sendvičů “streaky bacon” sendvič? Asi čistě vegetariánsky a vegansky, protože jedinou ingrediencí, která by zbyla, by byl křupavý ledový salát mezi dvěma toasty a možná trochu klasické omáčky “brown sauce”.
V zimním období tělo žádá zahřívací pokrmy
I když všichni víme, že bůček jako nejtučnější část z vepříka je totálně nezdravý a kalorický, raději před lékařským varováním zavíráme oči a často podlehneme křupavé tučné pečínce s chutným měkkým masem. Otázky jsou nastoleny a já se ptám sama sebe – proč? Protože tuk je nositelem chutí a s přidáním koření, česneku a soli a upečením do křupava získáme cosi, čemu jednoduše nelze odolat.
V době novoročních diet bychom o tučném bůčku asi moc mluvit neměli, a pokud chcete v chladném lednu nastartovat pomocí zelených superzdravých koktejlů, samozřejmě nic proti tomu, jděte do toho.
Tělo však občas vydá signál, že potřebuje zahřívací a sytý pokrm plný hřejivého koření. Ne nadarmo britští odborníci zjistili, že Britové v lednu nejvíce holdují kari, čemuž velmi rozumím.
Takže je vidět, že žádné dietní programy se nekonají a my nasloucháme svému tělu – radí to i lékaři.
Renesance bůčku v Británii?
V Británii zažil v posledních letech bůček doslova renesanci. Pokud byste před pár lety Angličanovi nabídli do křupava upečený bůček, asi by poděkoval a s lehkým úsměvem odvětil, že snad až někdy příště – ve skrytém významu nikdy.
Tento celkem levný kus masa, který byl dříve k sehnání jen na objednávku v řeznictví, nikdy nebyl tou typickou anglickou pečínkou na stole. Ale časy se mění a pečený bůček se stává opět oblíbenou pochoutkou.
Angličané pečenému vepřovému bůčku nemohou odolat ani při tradičním nedělním obědě Sunday roast, při němž jinak vévodí pečené hovězí nebo jehněčí nebo nově vegetariánské “cosi”. Není divu, když víte jak na to a dokážete toto maso přetvořit v měkkou, voňavou a na povrchu křupavou pochoutku.
A pokud zajdete do anglické hospody, pubu, jenom na pivo, u pípy na vás dělají oči malé sáčky se škvarky (anglicky “craclings”) a to v různých obměnách. Dokonce se zjistilo, že jsou zdravější jak sáček bramborových lupínků. Před pár lety nemyslitelné!
Nakonec ani se bůčkovému opojení nedivím, relativně ne prémiový kousek masa, který je k dostání v supermarketu již posypaný kořením, dokáže kdokoli dát na plech a podle návodu jej přetvořit v měkkou, voňavou a křupavou pečínku.
Dušený bůček asijského střihu
Angličanky jdou na bůček tak trochu od lesa. Způsob vaření a přípravy jídel v Británii se pod vlivem různých světových kuchyní za poslední léta velmi změnily. Bůček má své pevné místo především v asijské kuchyni, zvláště čínské, japonské, korejské a vietnamské.
Inspirací je tudíž nepřeberně a spíše než klasickou pečeni Angličanky raději zvolí recept, jehož příprava je stojí nejméně námahy. A žádné velké přílohy, jen rýži, aby plejáda voňavých exotických chutí vyzněla. Těmto požadavkům výsostně odpovídá pro tentokrát dušený bůček na zázvoru v miso omáčce.
Fermentované pasta miso je velmi zdravá surovina a vybalancuje tučnější pochoutku. Příprava je snadná, žádná starost s podléváním jako při pečení, jen čekáte až se bůček podusí. Výsledek? Skvostné chutě, zvláště s rýží nebo jen tak.
A na chvilku zapomeňte na kalorie a váš cholesterol, jsou období, kdy potřebujete zahřá a tenhle recept to umí na duši i na těle.
Dušený bůček se zázvorem v omáčce miso
- inspirováno Shu Han Lee
- Ingredience:
- 1 kg vepřového bůčku bez kosti
asi 6 cm kořene čerstvého zázvoru
1 svazek jarních cibulek
1 lžíce sezamového oleje
5 lžic pasty miso, středně tmavé sojové nebo z ječmenu
3 lžíce tmavé sojové omáčky
100 ml mirinu (japonské rýžové víno, lze nahradit suchým bílým vínem, cherry nebo vermutem) - 300 ml vody
Koření, které zahřeje
05Leden
Známe to všichni, s podzimem se k nám pomalu vkradou chladná rána, sluníčko sice svítí, ale zdaleka nehřeje tak krásně jako v létě. Ze skříní vytahujeme kabáty, šály a čepice a v kuchyni se ke slovu dostává koření, které prohřeje zkřehlý organismus.
Těchto šikovných pomocníků je celá řada, přizvali jsme proto na pomoc experty v oboru – jihomoravského výrobce čajů a koření v biokvalitě SONNENTOR. Ti pro vás připravili malý manuál koření, které vám rozhodně v kuchyni nesmí chybět! Začneme u sladších zástupců, bez kterých si svátky neumí představit asi nikdo.
Na řadu přijdou i typicky česká koření a dostaneme se i k opravdovým ohnivákům. Máte je všechny doma?
SKOŘICE
Vánoce bez skořice jako by nebyly, na tom se shodneme asi všichni. Na dálku vonící roličky jsou vlastně srolovaná kůra stromu skořicovníku. Nejznámějšími druhy skořice jsou Cejlon a Cassia. Tu cejlonskou poznáte podle vícevrstvé roličky a má více prospěšných látek než její intenzivnější sestřenice.
Cassia má roličku hezky hladkou a jednolitou, proto se s oblibou používá i jako dekorace. Skořice má široké spektrum prospěšných látek, a tak není divu, že našla uplatnění v kosmetice, parfumérství, likérnictví i farmaceutickém průmyslu.
My ji ale nejradši máme na talíři, v šálku čaje nebo ve vánočním punči!
KARDAMOM
Věděli jste, že kardamom je po šafránu a vanilce třetím nejdražším kořením světa? Malé lusky tvoří součást klasické ajurvédy, ale i v Evropě si toto omamně vonící koření našlo své místo.
Díky intenzivní chuti se kardamom bude vyjímat ve společnosti jablek, tradičně ale září i ve vánočním cukroví.
Pokud potřebujete opravdu prohřát, vychutnejte si šálek horké kávy se špetkou tohoto koření.
HŘEBÍČEK
Drobná poupátka hřebíčkovce kořenného mají jemně nasládlou chuť a peprné aroma, díky kterému nejen prohřeje, ale také upevní imunitu. Vedle klasického využití do svařáku nebo vánočního jablíčka zkuste špetku hřebíčku přidat do mléčné rýže nebo ranní kaše.
BADYÁN
Kouzelné hvězdičky badyánu k Vánocům jednoduše patří. Přidejte ho do jakéhokoliv sladkého pečiva, cukroví nebo perníku, prohřeje vás ale i v kompotu nebo čaji.
VANILKA
Sladká vůně tohoto aromatického koření okouzlila nejednoho kuchaře i parfuméra.
Mnozí ji považují za afrodiziakum, rozhodně vás vynese do oblak v nadýchaných dezertech, pudincích nebo třeba vanilkových rohlíčcích. Prohřát může také v šálku čaje, kterému dodá jemně nasládlé aroma.
Pokud se vám lusk nechce složitě vyškrabovat, oceníte vanilkový extrakt, který se díky pipetce dávkuje na kapku přesně.
ZÁZVOR
Známý bojovník proti nachlazení k nám přišel z Asie. Výrazná chuť i vůně čerstvého zázvoru ho proslavila ve všech koutech světa, neobejdou se bez něj orientální karí ani staročeské zázvorky.
Pikantní chuť si skvěle rozumí s citrusy, pokud ale hledáte spíše prohřívající účinky, zkuste ho se špetkou skořice. Nejenže vás tento úžasný kořen v chladných dnech krásně prohřeje, ale má také protizánětlivé účinky a podporuje vitalitu.
Ocení jej i cestovatelé a v rozumné míře také ženy v období těhotenství, je totiž ceněným pomocníkem při nevolnosti.
KURKUMA
Máme tu ještě jeden kořen, je jím zlatá královna Indie. Kurkuma je kořením, které díky barvě prostě nepřehlédnete.
Zlatý kořen v podobě koření i čaje pomůže udržet nervy na uzdě, ale také se umí postarat o játra a dobrý stav kostí. O kurkumě se dnes mluví jako o všeléku, posílí imunitu a rozhodně zahřeje.
Nezapomeňte k ní vždy přidat i špetku pepře – kurkumin a piperin jsou totiž nejlepšími parťáky!
PEPŘ
U pepře rovnou zůstaneme. Věděli jste, že ve středověku sloužil jako cenné platidlo? Dnes je asi nejznámějším kořením nejen v té naší kuchyni a nikoho nepřekvapí, že jeho peprná chuť umí příjemně prohřát.
Plody pepřovníku se v našich kuchyních mohou objevit v černé, bílé nebo zelené barvě.
Růžový pepř je sice také oblíbeným kořením kuchařů, nicméně se jedná o plody pepřovce a s pepřem jako takovým vlastně příbuzné nejsou.
ČESNEK
Postrach upírů je známým bojovníkem s bacily, využijte jeho síly i letošní zimu! Příjemně rozproudí krev v hutných krémových polévkách, karí nebo třeba klasických bramborácích. Pokud se mu vyhýbáte kvůli ostré chuti, vyzkoušejte jeho sušenou variantu nebo si pochutnejte na česneku pečeném, ten má jemnou, příjemně nasládlou chuť.
KŘEN
Dalším tradičně českým životabudičem je křen. Kromě toho, že zevnitř hezky prohřeje, je také nabitý vitamínem C a u tučných jídel pomůže s jejich trávením. Pokud máte zahrádku, zasaďte si jej pod ovocný strom, poskytne mu ochranu proti nemocem. A navíc ho budete mít kdykoliv po ruce!
CHILLI
Pokud jste milovníci ostřejších chutí, ani chilli vám jistě doma nechybí. Prohřeje vás v ohnivých marinádách a dipech, omáčkách na těstoviny, guláších a máte-li odvahu, příjemně překvapí i v čokoládových dezertech. Vybírat dnes můžete z celé škály ostrostí, od jemně štiplavých chilli vloček až po opravdové ohniváky.
KOŘENÍ A ČAJE Z JIHU MORAVY
V jihomoravském SONNENTORU vznikají již téměř tři desítky let voňavé směsi bylin a koření v té nejvyšší kvalitě.
Díky ekologickému hospodaření, šetrnému zpracování suroviny a vysokému podílu ruční práce dnes firma patří mezi přední výrobce biočajů a biokoření u nás.
Logo usměvavého sluníčka vykukuje z regálů zdravých výživ i tří vlastních prodejen v Praze, Brně a v Čejkovicích, kompletní sortiment ale najdete také na www.sonnentor.cz.
Autor: Marek Řípa | Rubrika: Tipy | Přidáno: 05.01.2021 0
Zahřívající a chladivé potraviny
Říká se, že co se týče výživy, měli bychom poslouchat, co si náš žaludek žádá. Občas ale není třeba ani tolik napínat uši. Jakmile totiž začne být venku chladu, začne přímo volat po teplé stravě.
Chuť na čerstvé saláty nebo osvěžující meloun je najednou ta tam. Naše tělo naopak touží po vydatných polévkách a horkých kaštanech.
V podzimních a zimních měsících se tedy teplá jídla těší přirozeně větší oblibě než syrová strava.
A i určité potraviny a přísady teď zažívají svoji hlavní sezónu. Místo letních ovocných salátů s ananasem, kiwi a mátou si mnohem raději vychutnáme ovocný kompot se skořicí a kardamomem nebo pečená jablka dochucená rozinkami a vlašskými ořechy.
Kdo se nechce vzdát vanilkové zmrzliny, dá si ji s horkými malinami. A Mikuláš nám pak s radostí nadělí mandarinky plné vitamínů, které tělo zároveň příjemně osvěží, a nejrůznější oříšky, které nás zevnitř zahřejí.
Již prastaré nauky z Dálného východu jako tradiční čínská medicína a ajurvéda, ale také evropské lidové léčitelství připisovaly potravinám tepelné účinky na tělo.
Červené maso, především zvěřina, zahřívá náš organizmus zevnitř víc než například kuřecí.
Také dýně, pórek nebo cibule pomáhají, když je nám zima, stejně jako ořechy a kaštany. A ostré druhy koření jako chilli, pepř nebo zázvor jsou všeobecně známé tím, že nás dokáží pořádně rozpálit. Proto jsou jim někdy připisovány i afrodiziakální účinky.
Zároveň však dráždí sliznici v ústní dutině a jícnu. Tím je stimulováno prokrvování. Cévy se rozšiřují, srdeční tep se zrychluje, zvyšuje se tělesná teplota a tělo se začíná více potit, aby zabránilo přehřátí.
Proto je také ostře kořeněné jídlo tolik oblíbené v oblastech, kde panuje horké klima.
V důsledku zvýšeného pocení, které pálivá sousta vyvolají, se totiž organismus příjemně ochladí. V chladných regionech naopak pomáhají chránit proti nachlazení a promrzlým končetinám.
Žhavé. U některých druhů koření je třeba dávat pozor na dávkování, abyste se místo příjemného zahřátí spíše nespálili.
Teplé
Asijská nauka pěti elementů zařazuje každou potravinu do jedné z pěti skupin: studené, osvěžující neboli chladivé, neutrální, teplé a horké neboli zahřívající.
Jelikož je podle tradiční čínské medicíny i v oblasti stravování třeba jít zlatou střední cestu a hledat harmonii, doporučuje se nejvíce používat potraviny na škále teplé až neutrální nebo neutrální až chladivé.
Horké a studené potraviny by měly přijít na řadu jen v případě, kdy je třeba vybalancovat nerovnováhu v těle, která může být způsobena například extrémními výkyvy teplot.
Také způsob přípravy jídla přitom hraje svou roli. K zahřívajícím pokrmům a potravinám patří kari, chilli, zázvor, pepř, plísňové sýry, skořice, jehněčí, zvěřina a všechna grilovaná masa. Dále obiloviny jako rýže, jáhly nebo špalda, která je sama o sobě neutrální, ale při opražení nebo vaření získává zahřívající účinky.
Z ovoce pak jde například o švestky, broskve, meruňky a granátová jablka. Ze zeleniny je to fenykl, batáty nebo dýně. Výčet může pokračovat rozinkami, kakaem, ořechy, ovčími a kozími sýry a parmezánem. K tomu se přidávají tučnější nebo uzené ryby a mořské plody.
A samozřejmě nesmíme zapomenout na celou řadu koření a bylinek, například petrželku, bazalku, oregano, tymián, jalovec a skořici. Není tedy divu, že poslední zmiňovaná neodmyslitelně patří k vůni i chutím Vánoc.
Hřejivá. Polévka zahřeje naše tělo a pohladí nás po duši. I vědecké studie prokázaly, že oblíbený slepičí vývar má blahodárné účinky.
Studené
Chladivé – a pro sychravé zimní dny proto méně vhodné – jsou naopak jablka, hroznové víno, pomeranče, artyčoky, olivy, hlávkový salát, pampeliška, ředkvičky, avokádo, lilek, brokolice, chřest, špenát, cukety, kyselé zelí, ústřice, kešu ořechy, olivový, sezamový a slunečnicový olej, pšenice a ječmen, šlehačka, tofu, šalvěj a řeřicha. Mezi vyloženě studené potraviny pak patří rajčata, ananas, kiwi, citrony, jogurt, okurky, banány, mango, vodní meloun, bílý cukr, kaviár, krabí maso, řasy, sojová omáčka a sůl.
Obzvlášť nápoje, které bývají běžně konzumovány spíše studené a navíc ještě mají chladivé účinky – jako třeba pomerančový džus přímo z lednice – bychom proto měli podle tradiční čínské medicíny v zimě raději omezit, neboť příliš zatěžují náš zažívací systém.
Ale i některé horké nápoje jako zelený čaj nebo různé bylinkové čaje, například mátový, lipový, heřmánkový nebo bezový, prý tělo spíše ochlazují. To samozřejmě neznamená, že bychom tyto potraviny měli v zimě zcela vyřadit ze svého jídelníčku.
Jde jen o to, vykompenzovat je podle potřeby zahřívajícími potravinami.
Pokud se nemůžete nabažit špaget s rajčatovou omáčkou, které samy o sobě ochlazují, zkuste je „rozehřát“ pořádnou porcí parmezánu navrch. Kdo je zvyklý vymačkávat si do čaje citron, měl by sáhnout raději po zázvorovém než po osvěžujícím mátovém.
Celkově by na stůl místo syrové stravy měly přijít spíše vařená, dušená a pečená jídla, která naše tělo pěkně zevnitř roztopí. Jako přílohu si pak můžete klidně dopřát i malý osvěžující salát, aniž byste se vystavovali riziku, že začnete mrznout.
Tip: Zeleninu konzumujte v chladných zimních měsících nejlépe vařenou v polévce, dušenou či grilovanou.
Polévka je grunt
Asi neznámějším a neoblíbenějším zahřívacím pokrmem je polévka. Už naše babičky ji v sychravých dnech nechávaly rády dlouze probublávat na plotně. Vždyť už jen samotná její vůně linoucí se z kuchyně dokáže vykouzlit útulnou atmosféru.
A i v dnešní době patří zejména v chřipkovém období mezi osvědčené domácí prostředky právě silný slepičí nebo kuřecí vývar, který posiluje obranyschopnost organismu a pomůže nám postavit se znovu na nohy.
Tento recept najdeme mimochodem zaznamenaný už ve spisech jednoho židovského učence z 12. století.
Dnes jsou blahodárné účinky této legendární zimní polévky dokonce vědecky doložené. Tým amerických vědců z univerzity v Nebrasce potvrdil, že čerstvá slepičí polévka skutečně působí proti infekcím horních cest dýchacích.
A to tím, že brzdí aktivitu bílých krvinek, které se podílí na nachlazení. Které konkrétní látky však tyto pozitivní účinky způsobují, dosud ještě nebylo objasněno.
Každopádně je jisté, že horká pára vycházející z talíře polévky zvlhčuje sliznice a usnadňuje odtékání hlenů.
A polévka jako taková samozřejmě představuje i zvýšený přísun tekutin, což je rovněž důležité pro náš imunitní systém.
Kdo by chtěl její protizánětlivé a zahřívající účinky ještě zesílit, může v ní navíc povařit kousek zázvoru. Nebo chilli papričku či fenykl. Anebo to, co nám zrovna radí náš žaludek.
Žádný strach, po okurce nebo kiwi určitě toužit nebude. Ví totiž moc dobře, co tělu prospěje.
Ideální zimní snídaně: číst dál
Optimální snídani pro chladná rána, která nás zahřeje, nastartuje a dodá energii na celé dopoledne, představuje například ovesná kaše s hruškami: Oloupejte hrušku a nakrájejte ji na kostičky.
Poté smíchejte hrst ovesných vloček se špetkou soli, přidejte bobulky goji a vše zalijte vařící vodou. Následně přimíchejte i kousky hrušky, trochu rozinek, skořice nebo mletého hřebíčku a vše povařte na mírném plamenu asi 5 minut.
Před podáváním zakápněte medem a případně dozdobte nasekanými vlašskými ořechy.
Zahřívací. Ovesné vločky a hrušky jsou ideální kombinací pro zimní snídani.
Přehled hřejivých a chladivých potravin
Zima se blíží. Jaké koření a bylinky nás zahřejí?
Podzim už přinesl sychravá rána, chladné večery a noci. Nastal čas, kdy si naše tělo bude stále častěji říkat o zahřátí. Kromě teplého oblečení a deky jsou skvělými ohřívači koření a některé byliny. Mnohé z nich nás nejen zahřejí, ale také na zimu posílí naši imunitu a jsou přírodním lékem při nachlazení a virózách.
Neléčí každého
Koření a bylinky, které nás zahřívají, mají v sobě látky, které způsobují rozšíření cév a prokrvení tkání. Podle dietoložky Karolíny Hlavaté ale právě to nemusí být vždy žádoucí, například pokud má člověk vysoký krevní tlak, žaludeční vředy či zažívací potíže obecně nebo v těhotenství.
„Když se podíváme na danou problematiku z pohledu ajurvédy, tak energie ohnivých typů pitta se pod vlivem zahřívajících potravin jen znásobí. Naopak mohou ale prospívat lidem s převahou životního principu vatta,“ říká dietoložka.
- K zahřívacímu koření a bylinkám bychom proto měli přistupovat s citem a rozumem.
„Konzumace velmi horkých a kořeněných pokrmů také souvisí se zvýšeným výskytem nádorů jícnu a žaludku u asijské populace, pro které jsou ostře kořeněná jídla typická,“ upozorňuje Karolína Hlavatá.
Pokud se ale budeme držet onoho známého „všeho s mírou“, pak můžeme najít v koření a bylinách silné spojence v souboji se zimou, prochladnutím a viry.
Skořice a hřebíček
Kdo má rád exotická jídla, může ji přidat také do polévek, a to nejen rajské či dýňové. Zajímavou chuť dodá i polévce fazolové či dokonce drůbeží.
Skořice nás nejen prohřeje, ale také má dezinfekční účinky a působí jako přírodní antibiotikum. Podobně funguje i hřebíček, který lze se skořicí kombinovat. Citliví jedinci však mohou být na tato koření alergičtí.
I zázvor zdomácněl
I když je zázvor nepostradatelnou součástí především indické a čínské kuchyně, i u nás si už vydobyl nepostradatelné místo. Přidává se do polévek, omáček i pod maso. Při nachlazení a jako prevence proti chřipce splní svou léčebnou roly nejlépe spařený jako čaj s medem a citrónem.
Co je pikantní, to hřeje
Pokud vás čaje a exotika s příchutí skořice, vanilky či zázvoru neoslovují, postačí v chladnu pokrm pikantně okořeněný pepřem nebo chilli. Piperein obsažený v pepři stimuluje nervový systém, a tak rovněž podporuje prohřátí těla. Podobně fungují chilli papričky, v nichž je zase obsažen takzvaný kapsaicin povzbuzující krevní oběh.
„Zatopte“ si sladkým
Už jen při samotné představě vanilky se člověku tělem rozlévá příjemné teplo babiččiny kuchyně. Nejde ale jen o psychický klam vyvolaný vzpomínkou na dětství.
I vanilka dokáže příjemně zahřát, a to jak v nápojích, tak v bábovce, pudinku, krému a dalších pokrmech. Avšak pozor.
Důležité je, abychom kořenili skutečně pravou vanilkou a ne její náhražkou, která je například v prodávaném vanilínovém cukru.
Se sladkým je spojován i badyán, typická vůně perníku. Přidává se také do kompotů, povidel, některých omáček a do čajů. Jeho aroma a chuť jsou rovněž zajímavé v kombinaci s masem, děláme-li ho na sladko, například kachní.
Dary „babiččiny zahrádky“
Zkřehlé či nachlazením nebo virózou oslabené tělo nám pomohou prohřát a posílit také bylinky. V jejich případě nemusíme sahat po „pokladech“ exotických krajů, ale bohatě stačí „babiččina zahrádka“.
Potřebujeme-li se pořádně vypotit, pomůže osvědčená lípa. Uvařit si můžeme lipový čaj, anebo si dopřejeme z lipových květů koupel. Její teplota by ale neměla přesáhnout 38 stupňů. S ohledem na silný potící účinek je lepší podstoupit kůru spíše večer, abychom už nikam nemuseli a mohli si zalézt rovnou do postele.
Zahřívací jsou také čaje z heřmánku a mateřídoušky. Můžeme je pít zvlášť, nebo z nich vytvořit směs. Léčivý čaj se doporučuje pít dvakrát denně.
Zatímco jemný heřmánek si můžeme dopřávat bez omezení a je vhodný i pro děti, mateřídouška by se měla konzumovat jen krátkodobě. Velmi účinná je při onemocnění horních cest dýchacích.
Při nachlazení a chřipce pomáhá také černý bez.
Byliny pro zahřátí těla i duše
Prochladli jste venku? Takový vánoční svařák vás zahřeje a zaručeně přivede i na jiné myšlenky. Foto: Profimedia.cz
Do hrnce nasypte směs zahřívacího koření (skořici, hřebíčky, badyán a kardamom), dvě až tři kolečka citronu či pomeranče a přilijte deci vody. Pro zlepšení chuti můžete přidat i dva plátky jablíčka.
Pomalu přiveďte k varu, nechte probublávat asi pět minut, v případě potřeby přidejte vodu. Pak přidejte červené víno a nechte opět prohřát. Nevařte, jakmile se začnou tvořit bublinky, vše odstavte. Přislaďte podle chuti medem.
Skořice vám pohladí trávení, působí protizánětlivě, zlepšuje krevní oběh, snižuje tlak a pomáhá při kašli a nachlazení.
Foto: Profimedia.cz
Nepálí jako zázvor, ale účinky má podobné. Zkuste si špetku skořice přisypat třeba do horkého černého čaje a uvidíte, jak rychle vám začne být teplo. Stejně tak si můžete dát se skořicí kávu nebo kakao.
Při skořicových zábalech se prokrví celé tělo, jsou proto oblíbené ve wellness na hubnutí a proti celulitidě. Výborná je také skořicová mast. Stačí přidat skořici do běžného krému. Máte-li chuť mlsat, upečte si hrušky nebo jablka se skořicí – zahřejete se, a ještě vás okouzlí jejich chuť i vůně.
Skořice i káva jsou pro organismus prospěšné, hlásí vědciZahraniční
Skořice vám navíc kromě jiného pomůže k chuti k jídlu, pohladí trávení, působí protizánětlivě, zlepšuje krevní oběh, snižuje tlak a pomáhá při kašli a nachlazení.
Tato známá směs koření je silným antioxidantem, má skvělé protizánětlivé účinky a také snižuje hladinu cholesterolu. Příznivě působí na psychiku a činnost jater.
Zjistilo se, že kurkumin z kurkumy, jež je součástí kari, zabraňuje růstu tukových buněk, je tedy výborným bojovníkem proti obezitě. Nejlepší je přidávat kari do jídel.
Smil italský bývá v čínské medicíně někdy označovaný za bylinu nesmrtelnosti.
Foto: Profimedia.cz
Říká se tak bylině s názvem smil italský a jeho vynikajících omlazujících účinků hojně využívají výrobci kosmetiky. Slaměnka je bohatá na biologicky aktivní sloučeniny, má povzbuzující účinky, dokáže rozproudit krev, zahřívá, regeneruje, působí proti křečím, antioxidačně a protizánětlivě.
Nejčastěji se z této rostliny připravuje čaj s příjemnou nasládlou chutí. Prohřeje tělo, ale dokáže i rozpouštět a ředit hlen, změkčovat kašel, snižovat kyselost žluči a podporovat její tvorbu. V čínské medicíně je někdy označovaná za bylinu nesmrtelnosti.
Prohřeje vás až do morku kostí. Ať už si uděláte horký čaj z čerstvého zázvoru (stačí šest sedm plátků na šálek), nebo použijete sušené koření, výsledek je zaručen. Podobné účinky má i v horkém jídle.
Působí protizánětlivě a účinně pomáhá i při rýmě – silný čaj (čerstvý zázvor je dobré nastrouhat) vám krásně protáhne nos a prokrví sliznice.
Devět zázračných kořenů na nejrůznější zdravotní neduhyStyl
Kromě toho povzbuzuje metabolismus, uklidňuje žaludek (pozor, někteří lidé ho naopak nemusejí dobře snášet) a zlepšuje odolnost proti nachlazení. Údajně má i analgetické účinky.
Výborný je jak v nálevu, tak nakládaný nebo přidaný do smoothie. Minimálně v zimě by se měl v našem jídelníčku objevovat pravidelně.
Prokrvuje, povzbuzuje, zahřívá a pomáhá tak lidem s nízkým tlakem. Také posiluje paměť a usnadňuje soustředění.
Výborný je proti studeným nohám, kromě toho má i antibakteriální a antiseptické účinky, pomáhá při nadýmání a upravuje trávení včetně činnosti jater, proto rozmarýn najdeme v receptech zejména na pečená tučná masa.
Rozmarýn je výborný proti studeným nohám.
Foto: Profimedia.cz
Pozor, neměl by se používat v těhotenství, prokrvuje totiž i dělohu. Vnitřně ho můžete užívat formou tinktury, výborný je i jako mazání na tělo a klouby a při nachlazení skvěle pomůže éterický olej.
Pokud venku prochladnete nebo máte pocit, že na vás něco leze, doporučujeme rozmarýnovou zahřívací koupel. Můžete do ní nakapat pár kapek oleje nebo nalít silnější odvar.
Nejúčinnější je namočit bylinu přes noc do studené vody, pak krátce povařit a nechat asi patnáct minut louhovat. Po přecezení odvar vlijte do teplé až horké lázně. Zkuste v ní vydržet asi dvacet minut. Po celém těle se vám rozlije teplo.