Bylinkový speciál: Kopřiva dvoudomá

Není ale asi nejtaktičtější rodině hned prozradit, že ve špenátu jsou přidané kopřivy, případně že jsou to jenom kopřivy.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Působí močopudně, snižuje hladinu krevního cukru, pomáhá vázat železo v těle, užívá se při jaterních a žlučníkových chorobách, avitaminózách, chudokrevnosti a všeobecně k povzbuzení metabolismu.

V kuchyni můžete spařené a nahrubo pokrájené mladé výhonky kopřiv použít na mnoho způsobů. Takto zpracované jdou uchovat i v mrazáku, protože jinak jsou k dispozici opět až za rok.

Vynikající jsou přidávané do leča, nádivek, nákypů či do těsta na bramboráky zvané kopřiváky, dají se zapékat například s bramborami, pórkem sýrem, existuje i celá řada receptů na kopřivové polévky.

Dokonce se vaří i kopřivové pivo, například v Pivovarském domě v Lipové ulici v Praze ho mají v nabídce po celý rok.

Špenát z kopřiv využijete jako přílohu k masu, bramborám či s chlebem, výborný je i na plnění palačinek nebo do slaného závinu z listového těsta.

Mladé výhonky kopřiv spařte vařící vodou, nechte okapat a nahrubo pokrájejte.

Na pánev dejte zesklovatět nadrobno nakrájenou cibulku, přidejte kopřivy, sůl a prolisovaný česnek, případně můžete přidat i na nudličky nakrájenou slaninu. Nechte podusit a nakonec lehce zaprašte hladkou moukou.

Na kopřivovou polévku potřebujete pouze mladé výhonky kopřiv, velkou cibuli, česnek, polotučné mléko, strouhaný sýr nebo vajíčko a sůl.

Výhonky kopřiv, cibuli a česnek povařte v osolené vodě, před ukončením varu přidejte 400 ml polotučného mléka a směs rozmixujte do hladka.

Na talíři polévku posypte strouhaným sýrem nebo do ní rozšlehejte vajíčko. Výborná je i se zašlehanou zakysanou smetanou.

Na gratinované kopřivy si nejprve na oleji osmahněte nadrobno nakrájenou cibulku a přidejte spařené a nahrubo nakrájené kopřivy. Směs vložte do vymazaného pekáčku, osolte, případně dále okořeňte, navrch poskládejte plátky sýra, nejlépe eidamu nebo blaťáckého zlata, a zapečte. Podávejte s chlebem nebo s bramborem.

Česnek medvědí (Allium ursinum L)

Drobně nakrájené či nasekané listy můžete sypat na chleba s máslem, na brambory nebo přidávat jako koření do polévek. Připravuje se z nich i špenát. Aby nebyl štiplavý, doporučuje se smíchat listy česneku s kopřivovými výhonky alespoň půl na půl.

Na medvědí víno si připravte čtyři hrsti nadrobno pokrájených listů medvědího česneku na jeden litr bílého vína.

Listy ve víně krátce povařte, nechte přikryté jeden den louhovat, pak přeceďte, víno oslaďte medem podle chuti, slijte do lahve a uložte v chladu. Doporučuje se sklenka obden po doušcích.

Výborně pomáhá na trvale zahleněné průdušky a s tím spojené těžkosti při dýchání a dýchavičnost, což bývá problém hlavně u starých lidí.

Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea) 

Jakmile budou dostupné čerstvé rané brambory, připravte si omeletu s popencem. Brambory neloupejte, jen je důkladně omyjte, nakrájejte na jemnější kolečka, na pánvi na sádle osmahněte a přidejte pokrájenou zelenou cibulku. Rozšlehejte vejce, osolte, přidejte nadrobno nasekaný popenec a nalijte na pánev.

Bramborový salát s popencem je také výborný. Brambory uvařte ve slupce, oloupejte a nakrájejte na kostičky. Na kostičky pokrájejte i cibuli, pak ji přelijte vařící vodou, kterou po dvou až pěti minutách slijte. Vajíčka uvařte natvrdo a pokrájejte nadrobno.

Připravte si podle chuti tolik nálevu z octa, soli a cukru, aby všechen vsákl do brambor. Pokrájené brambory smíchejte se spařenou cibulí, zalijte je nálevem, pak vmíchejte nadrobno nasekaný popenec, opepřete a dobře promíchejte.

Salát posypte připraveným vajíčkem a nechte v chladu uležet.

Na náplň do bylinkových brambor si připravte tavený sýr, nať popence, máslo, utřený česnek a vejce. Brambory se slupkou upečte v troubě do poloměkka a vydlabejte je.

  Do misky přidejte k vydlabané bramborové hmotě ještě tavený sýr, nadrobno pokrájený popenec, kousek másla, utřený česnek podle chuti a vajíčko a dobře rozmíchejte.

Hmotou naplňte vydlabané brambory a nechte je v troubě ještě 20 minut zapéct.

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis)

Drobné listy a květy sedmikrásek se přidávají do jakýchkoliv salátů, nádivek, pomazánek, karbanátků, omáček, bramborové kaše, míchaných vajíček, rizota i těstovin. Můžete je přidávat na chleba s máslem, posypat s nimi omeletu nebo je používat na zdobení koláčů či dětem jako ozdobu na pudink.

Sedmikráskovou polévku připravíte z jednoho litru masového vývaru, krupice, cibulky šalotky, hrsti sušených hub, hrsti sedmikráskových listů a květů, kmínu, 4 vajec, pažitky a soli.

Houby uvařte ve vývaru s kmínem doměkka, přidejte lžící opražené krupice a povařte ještě deset minut. Pak přisypte listy a květy sedmikrásek.

Vajíčka umíchejte na cibulce, dejte na hluboký talíř a zalijte polévkou.

Z uzavřených poupat sedmikrásek připravíte falešné kapary jednoduše tak, že je nejprve omyjete pod tekoucí vodou a necháte okapat. Pak je nasypte do malých skleniček a zalijte sladkokyselým nálevem, například Deko. Podobně můžete zpracovat i poupata pampelišek, jen je musíte zhruba 10 až 15 minut předvařit ve slaném nálevu, protože jsou tužší.

Pokud se vám podaří nasbírat alespoň 500 sedmikráskových květů, můžete z nich připravit sirup, který se přidává do čaje při onemocnění dýchacích cest.

Květy spařte 750 ml vroucí vody, přidejte 1 nakrájený chemicky neošetřený citron, nádobu uzavřete či zakryjte a nechte stát do druhého dne.

Poté přeceďte, přidejte 750 g krystalového cukru, svařte do hustoty sirupu a nalijte do lahve se závitem. 

Fialka neboli violka vonná (Viola odorata)

Fialkovou rýži připravíte tak, že rýži jednoduše zalijete mlékem a uvaříte běžným způsobem doměkka. Dávkujte zhruba 10 fialkových květů na 250 g rýže. Podávejte jako přílohu.

Modrofialový fialkový ocet připravíte z běžného vinného octa, když do něj přihodíte květy violky vonné. Podle množství použitých květů ocet za pár dní získá více či méně modrofialovou barvu, používá se na saláty.

Fialkové cukrové květy, které se používají na zdobení a vypadají nádherně třeba na cukrové polevě, připravíte také jednoduše. Květy fialek prostě vložte do sklenice, bohatě zasypte cukrem krupicí a protřepejte.

Sklenici neuzavírejte a každý další den ji zkontrolujte – pokud je cukr navlhlý, přidejte další cukr a obsah sklenice vždy znovu protřepejte.

Za pár týdnů získáte kromě cukrových květů také krásně voňavý cukr do koláčů, pudinku, na poháry a nejrůznější dezerty. 

Pampeliška neboli smetanka lékařská (Taraxacum officinale)

Mladé listy pampelišek se dají do salátů míchat s listy hlávkového salátu, s mladými lístky šťovíku, pažitkou, s pokrájenými rajčaty, cibulkou šalotkou i petrželkou. Jako zálivka se osvědčil jogurt, vinný ocet či olivový olej, dochutit se dají sojovou omáčkou, hořčicí, solí, pepřem a podobně.

Pampeliškový med připravíte zhruba ze 400 rozkvetlých květů, ze kterých odstraňte hořké zelené části, přidejte k nim pokrájený chemicky neošetřený citron, 10 minut je povařte 1,5 litru vody a nechte do druhého dne louhovat. Pak je přeceďte, přidejte 1 kg cukru, povařte do zhoustnutí a naplňte do skleniček.

Kopřiva dvoudomá

Kopřiva dvoudomáUrtica dioica L.

Lidové názvy:

Žahavka, žíhavka, žihlava, prhlinka, velká kopřiva.

Výskyt:

Původně se kopřiva vyskytovala po celé Evropě, na východ až do Západní Sibiře a Iránu, zejména v náplavových lužních lesích a na vlhčích humózních lesních půdách od nížin do hor, především podél vodních toků.

Dnes je rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě okolo lidských sídlišť, podél znečištěných vodních toků, na rumištích, navážkách, příkopech, u cest a plotů a zemědělských objektů.

Kopřivu lze považovat za spolehlivý indikátor vyššího obsahu dusíku v půdě.

Popis:

Kopřiva je vytrvalá bylina, z jejíhož plazivého a bohatě větveného oddenku vyrůstá větší počet dutých čtyřhranných lodyh. Vstřícné řapíkaté listy s kopinatými palisty jsou stejně jako lodyha pokryty četnými žahavými a krycími štětinatými chlupy, silně zpevněnými minerálními látkami.

Mají vejčitou až široce kopinatou čepel s tmavě zelenou svrchní stranou a hrubě pilovitým okrajem. Na listech a na lodyze jsou četné tuhé chloupky, které jsou na konci velmi křehké, takže se snadno ulamují. Z dutiny chlupu vychází na kůži ostrá šťáva (kyselina mravenčí a pryskyřičný sekret), která kůži dráždí a způsobuje zánět nebo i puchýře.

Z úžlabí horních listů vyrůstají laty drobných zelenavých květů. Samičí květenství jsou dlouhá a převislá, samčí přímá, s kratšími větvemi. Květy jsou zpravidla jednopohlavné, čtyřčetné; samičí se svrchním semeníkem, samčí se čtyřmi tyčinkami. Rostliny jsou dvoudomé, tj. vytvářejí zvlášť samičí a samčí rostliny. plodem je kulatá nažka.

Rozmnožuje se četnými dlouhými a tuhými oddenky, takže se snadno vyplení. Kvete od června do září.

Sbíraná část:

List (Flores urticae) a nať (Herba urticae).

Sbíráme:

do 20. května, protože pak je v rostlině hodně dusičnanů. Také ještě můžeme sbírat mladé výhonky v září.

Sběr:

Nejčastěji se sbírají listy sdrháváním lodyh a někdy také nať, jejíž olistěné a nezdřevnatělé části v délce maximálně do 50 cm se sežínají z mladých a zdravých rostlin srpem. Suší se ve stinných vzdušných místech nebo uměle, přičemž teplota nesmí překročit 60 ° C. Je důležité ji sušit rychle, aby si droga zachovala původní zelenou barvu.

Účinné látky:

Chlorofyl, kyselina křemičitá, třísloviny, aminy – acetylcholin, histamin, serotonin, karotenoidy, vitamín B1, kyselina pantothenová (B6), glukokinidy, kyselina mravenčí, kyselina octová, vosk, vitamín C, fytoncidní látky a v žahavých chlupech je pryskyřičný sekret.

Použití:

• Snižuje hladinu krevního cukru,
• působí mírně močopudně,
• proti krvácení,
• protizánětlivě,
• urychluje hojení ran,
• regeneruje pokožku,
• proti pocení.

Čaj (nálev):

Užíváme při

• chudokrevnosti,
• anémii,
• a jiných těžkých chorobách krve – čistí totiž krev,  
• podporuje krvetvorbu,
• při nedostatku mateřského mléka na kojení,
• potížích látkové výměny a trávení,
• vodnatelnosti (zevně se omývá nálevem),
• větrech,
• zahlenění,
• obtížném nebo krvavém močení,
• nemocech a zánětech močových cest,
• chorobném zadržování moči,
• vyvolává dobrý průběh stolice,
• při ekzémech,
• bolestech hlavy,
• ledvinovém a močovém písku,
• vysokém obsahu cukru v krvi
• i při cukrovce,
• má dobrý vliv na slinivku břišní,
• velmi pomáhá při alergiích (senná rýma apod.) – kopřivový čaj pijeme delší dobu,
• při fistuli (píštěli),
• hnisavém kuřím oku,
• plísni nehtu
• a při rakovině například žaludku – pijte přes den větší množství čaje.
• Odstraňuje náchylnost k prochladnutí,
• pomáhá při revmatizmu
• a dně.

Tinktura:

• proti revmatizmu,
• astmatu,
• kolikách ze žlučových kaménků,
• zahlenění žaludku,
• žaludečních křečích,
• žaludečních vředech,
• pylorických křečích,
• vředech střev,
• chorobách jater,
• chorobách sleziny,
• tumoru sleziny,
• chorobách žlučníku,
• chorobách plic,
• dýchacích orgánů,
• a proti ekzému,
• čistí krev.

Zevně při

• vodnatelnosti – zároveň se pije i čaj,
• popáleninách,
• osutinách,
• při častém krvácení z nosu srkáme nálev nosem nebo vatičkou na špejli potíráme nosní dutiny.
• Při řídkém porostu nebo padání vlasů si masírujeme pokožku hlavy tinkturou z kořene – hlava bude
• bez lupů,
• vlasy budou kypré a lesklé,
• husté
• a poddajné.

Olej:

slouží proti holohlavosti – jsou-li zachovány vlasové kořínky, hlava brzy obroste vlasem.

Čerstvé rostliny

• se přikládají na tělo při
• padoucnici,
• mrtvici
• a u zdánlivě mrtvých (naskočení pupínků či zardění kůže svědčí o tom, že člověk je vklinické smrti).
• Používají se při ischiasu,
• bolestech kříže (lumbago),
• zánětu nervů na rukou a na nohou.

Čerstvá šťáva:

se užívá denně (50 – 140g)

• při žloutence,
• kopřivce,
• hemoroidech
• a průjmech.

Koupele:

• při bolestech páteře,
• ischiasu,
• zužování cév na nohou,
• zužování věnčitých (koronárních) cév srdce – oblast srdce omýváme a provádíme lehkou masáž.

Odvar z kořene kopřivy:

Používá se

• na posílení prsou,
• čištění plic
• a žaludku.

– 1 polévkovou lžíci strouhaného kořene kopřivy vaříme 10 minut v 1/2 litru vody. Pijeme 2 – 3x denně pomalu po doušcích.

Odvar proti padání vlasů:

100g jemně nařezané kopřivy vaříme půl hodiny v jednom litru vody okyselené octem.

Používá se

• k večernímu mytí vlasů
• jako prostředek zabraňující jejich vypadávání.

Čajová kopřivová kůra:

Ráno nalačno půl hodiny před snídaní jeden šálek a přes den opět pijeme jedem až dva šálky čaje. Po takové kůře se budete cítit velmi dobře, pružně a mladě. Pije se neslazený a můžeme do něho přimíchat trochu heřmánku nebo máty pro zlepšení chuti.

Směs na čištění krve:

• 30g měsíčku,
• 10g kopřivy,
• 10g řebříčku;

jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme.Pijeme 2 – 3x denně pomalu po doušcích.

Směs na hemoroidy:

• 15g kopřivy,
• 10g smetánky,
• 30g natě řebříčku
• a 30g natě jablečníku;

jednu čajovou lžičku spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a 10 min. vyluhujeme.Pijeme 2 – 3x denně pomalu po doušcích.

 …Moje kamarádka tři roky trpí bolestivým ischiasem, lékaři jí nedokázali pomoci. Po přečtení o léčivých rostlinách na Vašich stránkách jsem jí vytiskla informace o kopřivě. Zprvu nevěřila, a přesto si připravila kopřivovou koupel. Bolesti částečně ustoupily a tak nadšeně druhý den pokračovala. Po šesti celkových koupelích všechny bolesti zmizely…

Jaroslava V.

…Pěl let jsem trpěla velmi svědivým exémem. Byla jsem už zoufalá, denně jsem polykala 4 druhy prášků, začal se mi zvyšovat tlak, objevovaly se mi mžitky před očima, občasné bolesti hlavy a jiné neduhy.

Díky Vaší radě jsem pila kopřivový čaj z lékárny. Exém se začal pomalu hojit a kůže přestala svědit. Přestala jsem brát všechny léky na exém.

Za dva týdny mi exém téměř zmizel a také vedlejší účinky léků (mžitky a bolesti)…

Šárka C.

…Několik let jsem trpěla těžkou migrénou, která se časem zhoršovala. Už nepomáhal ani klid a zatažené rolety. Po psychické stránce jsem byla velmi často úplně vyčerpaná. Život pro mne pomalu ztrácel cenu. Cítila jsem bolest a bezmocnost.

Na jaře mi přítelkyně nasbírala kopřivy a doslova mě donutila pít kopřivový čaj. Bolesti trochu ustoupily, tak jsem s nadějí pokračovala v pití. Ráno jsem si uvařila čaj do termosky a přes den popíjela. Odpoledne jsem vařila druhou dávku.

Dnes už ani nevím, co to migréna je…

Vlasta R.

Zelenina – Kopřiva

Upozornění

Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře.

Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky.

Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.

Kopřiva je i léčivá bylinka, která prospívá nejen cévám a močovým cestám

Kopřivy patří mezi další tradiční přírodní poklady, které jsou velmi dobře dostupné. Mladé rostliny se nezaslouží zamířit na kompost. Využijte je v kuchyni a pro zdraví.

Kopřiva dvoudomá má různé lidové názvy. Ať už je to žahavka, žihlava, žíhavka, latinsky rostlinu známe pod botanickým označením Urtica dioica.

Jsou pro ni typické srdčité, po okraji ozubené listy, které jsou pokryté žahavými chloupky. Z rostliny se využívá mladá horní část rostliny (bez tuhého stonku), z oddenku se připravuje tinktura.

Podle Marie Treben si rostliny vážili už ve starověku.

Kopřiva čistí organismus. Foto: Styl života

Nutriční údaje

Kopřiva je poměrně bohatá na obsažené látky. Ať už se jedná o vitamíny A, C, vitamíny skupiny B, z minerálních látek je to selen, zinek, železo.

Mezi účinné látky v kopřivě patří i flavonoidy, fenolkarnonové kyseliny, včetně ß-sitosterolu. Pro organismus je důležitý i chorofyl.

Významné množství antioxidantů prospívá při zvládání většího množství volných radikálů.

Kopřiva prospívá zdraví

Kopřiva bývala hodně využívaná. Kopřivový čaj se i dnes podává k pročištění organismu. Rostlina podporuje fungování cévního systému a šťáva z kopřiv čistí krev. Má močopudné a protizánětlivé účinky.

V lidovém léčitelství se kopřiva užívá* na podporu krvetvorby, * jako podpora trávení a stimulant fungování slinivky, * antidiabetikum (pouze při lehkých neinzulinových formách cukrovky), * proti virům, * proti průjmu, * močopudně a celkově na podporu ledvin a močové soustavy, * na podporu srdeční činnosti, dýchání, * na podporu hojení ran, zlepšuje pružnost kůže, * mírní krvácení,

* na hmyzí štípnutí.

Maria Treben také doporučuje konzumovat čerstvou kopřivu pro její obsah železa. Traduje se, že kopřiva je prevencí revmatu, ale revmatologové nenašli biologický důvod. Rostlina ale může prospět proti bolesti, kdy se přikládají listy, případně se připravuje čaj.

Kopřivový čaj

2 čajové lžičky usušených kopřivových listůse přelijí čtvrt litrem vařící vody a nechají se 10 minut vyluhovat. Pak se scedí. Z čerstvých listů: vrchovatá čajová lžička na čtvrt litru vody, spaří se a krátce vyluhuje.

Požahání od kopřivy

Rostlina vám může pomoci v řadě ohledů. Co ale udělat, když vás kopřiva požahá? Podle lidových rad pomůže třeba moč, bláto. Aby rostlina nežahala a nevytvářela na kůži bolestivé puchýřky, zpracovává se sušením, varem.

Měli byste vědět

Pozor na dlouhodobé využívání kopřivy v případě omezené srdeční, případně ledvinové činnosti. Je třeba konzultovat s lékařem. Někteří bylinkáři také upozorňují na dlouhodobé užívání této byliny jako takové. Je totiž velmi silná. Po 14 dnech si je třeba udělat přestávku.

Sběr kopřiv

Na kopřivy byste se měli vydat nejlépe do poloviny května. Rostlina se dá ale trhat až do září. Při sběru je důležité vybrat neznečištěné místo. Určitě se hodí trhat kopřivy u silnice. Doporučuje se trhat listy mladších rostlin, které kvetou. Pak se suší ve stínu bez obracení. Sušit poté ve stínu a listy neobracet.

Přečtěte si:  Homeopatická lékárnička na cesty – co v ní nesmí chybět

Další využití

V kosmetice se využívá výluh z kopřiv proti lupům a mastným vlasům.

Využití v kuchyni

Z kopřivy si můžete připravit výbornou polévku, přidat ji do salátů, slaných koláčů. Dá se z ní ale i připravit pesto, bylinkové máslo. Jinak se využívá podobně jako špenát. Kopřiva se dá ale také využít jako náhrada syřidla při výrobě sýrů.

Zdroj: Léčivé byliny, Ottovo nakladatelství, 2010 Gill Daviesová. Byliny, Euromedia – Esence, 2016

Maria Treben. Zdraví z boží lékárny. Dona, 1991

Speciál Kopřiva

Speciál KOPŘIVA je svázaný v EXTRA SPECIÁLU ZDE. Samostatně již je vyprodán.

Objednejte si DIGITÁLNÍ ZDE

Vážení čtenáři, přinášíme vám další bylinkový speciál. Tentokrát je zaměřený na KOPŘIVU, tuto tradiční a jednoduše dostupnou léčivku. Vyzkoušejte naše rady a recepty, ochutnejte dobroty s kopřivou. Hlavně vám však přejeme, buďte zdraví a šťastní.

Ve speciálu KOPŘIVA najdete třeba NÁVOD NA KOPŘIVOVÉ AFRODIZIAKUM, str. 5 nebo recept na olej proti holohlavosti či kopřivový koláč. Prostě vše o kopřivě, jak JI SPRÁVNĚ VYUŽÍT? NAUČÍME VÁS SBÍRAT A VAŘIT KOPŘIVU, pochutnáte si a ještě

• budete zdraví A PLNI ENERGIE.
• POZNEJTE NEJLEPŠÍ ČISTICÍ KÚRU
• NÁVODY A RECEPTY – ZELENÁ HOSTINA – BYLINA NA REVMA I EKZÉM
• TIP: Skvělý recept na KOPŘIVOVOU POLÉVKU najdete na straně 12
• Proč právě kopřiva?

Před dávnými lety byla kopřiva využívána jako prostředek proti hadímu uštknutí. Podle moderních výzkumů mají listy této rostliny význam při léčení ekzému, senné rýmy a při tišení bolestí u záchvatu dny. Dnes ji však nejčastěji používáme jako účinný detoxikační prostředek.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je známá po celém světě především jako plevel. Nejčastěji ji najdeme na loukách, pasekách, na okrajích komunikací a potoků, v lužních lesích, na mezích, rumištích, v křovinách, příkopech apod. Pokud se ji však rozhodnete sbírat pro její léčivé účinky, je několik pravidel, které je nutno dodržovat.

• kopřivu vždy sbírejte mimo dosah civilizace, automobilové dopravy, velkých měst, továren… zkrátka v čisté přírodě
• vyhýbejte se místům, kde jsou doslova „kopřivové lesy“ – to nám totiž signalizuje, že je půda plná dusičnanů
• sbírejte ideálně mladé kopřivy – nejlepší je to samozřejmě na jaře (do půli května). Případně pak můžete sbírat mladé výhonky – nejpozději však do září

Více vám o kopřivě prozrazujeme na stránkách 4–5.

Pročištění a nová krevZ jarních kopřiv si můžeme připravit vitaminovou a minerální bombu. Stačí umixovat s trochou vody a několikrát denně popíjet po doušcích.

Zaručeně vitaminová zelená bomba či kopřivový čaj připravený obvyklým způsobem pomohou proti dně a revmatismu, ekzému, akné a jiným kožním nemocem, vyčistí organismus od usazenin a solí.

Kopřiva upravuje nepravidelnosti menstruace, povzbuzuje tvorbu mateřského mléka v období kojení, povzbuzuje krevní oběh a zdravý růst vlasů.

Další informace najdete na straně 10–11.

Kopřiva dvoudomá | Žena.cz

• Urtica dioica, Urtica majorLidové názvy: žahavka, žihlava, prhlinka, kopřiva kropivá
• Čeleď: kopřivovité

Popis byliny

Kopřiva dvoudomá je statnou bylinou s výškou od 50 až do 200 cm. Má plazivý oddenek nažloutlé barvy a přímou, nevětvenou lodyhu čtyřhranného profilu. Listy kopřivy jsou vstřícné, řapíkaté.

Mají široce vejčitý až kopinatý tvar, pilovitý okraj zakončený špičkou. Rostlina kvete od června do října. Samčí květenství vytvářejí převislé laty, samičí klasy nebo kratší hrozny. Květenství jsou drobná, světlezelená.

Plodem jsou malé nažky vejčitého tvaru a černé barvy.

Kopřiva je planě rostoucí bylinou, která je typická především žahavými chlupy. Ty pokrývají celou rostlinu. Při doteku dráždí kůži, vyvolávají svědivost a pocit pálení. Zatímco dříve se mělo za to, že toto podráždění způsobuje kyselina mravenčí, dnes je přisuzováno obsaženému histaminu, acetylcholinu a serotoninu.

Druhy

Kopřiva dvoudomá je nejznámějším a nejrozšířenějším zástupcem rodu kopřiva. V našich končinách najdeme i menší druh s názvem kopřiva žahavka, která osídluje teplejší oblasti. Vzácně lze natrefit i na kopřivu luční nebo zavlečené středomořské druhy jako je kopřiva Dodartova a kopřiva kulkonosná. Celkem existuje více než 30 druhů kopřivy.

Výskyt a pěstování

Kopřiva dvoudomá hojně roste nejenom u nás, ale po celé severní polokouli.Vytváří husté porosty v příkopech, na okrajích lesů a luk, ale i v parcích, na zahradách, na rumištích a skládkách. Její masivní výskyt jde ruku v ruce s nadměrným hnojením. Kopřivě totiž svědčí vlhké půdy bohaté na dusík. Upřednostňuje stinná stanoviště.

Léčitelství

Listy kopřivy jsou zdrojem chlorofylu, minerálních látek (hořčík, vápník, draslík, fosfor, železo) a vitamínů (C, B6, B12). Obsahují také flavonoidy, aminokyseliny, třísloviny, sacharidy, karotenoidy, kyselinu šťavelovou, mravenčí, octovou, křemičitou aj.

V léčitelství se využívá zejména list kopřivy, méně pak oddenek nebo květ.Listy se sbírají od jara do konce května, kdy skýtají nejvíce léčivých vlastností. Kořeny se sbírají od srpna do listopadu. Při sběru se hodí rukavice, které zabrání popálení.

Droga se suší ve stínu, při umělém sušení do 50 °C.

Na jaře se sklízejí mladé výhonky, stejně jako mladé listy nacházejí i výhonky kopřivy uplatnění v kuchyni. Poslouží jako špenát, ingredience polévek, nádivek, omelet apod.

Léčivé účinky kopřivy

1. – má protizánětlivé a antivirové vlastnosti- působí antisepticky, dezinfikuje- zvyšuje prokrvení vnitřních orgánů
2. – zlepšuje činnost slinivky, žlučníku a jater
3. – pomáhá při chudokrevnosti
4. – pomáhá proti průjmům
5. – zevně urychluje hojení ran

– má detoxikační účinky, čistí krev- zastavuje krvácení- posiluje cévní systém a srdce- snižuje krevní tlak- povzbuzuje metabolismus- je močopudná- funguje jako antirevmatikum- je prospěšná při chřipce a nachlazení

Podávání a užití

Vnitřní užití

Kopřiva se v léčitelství podává zejména jako čajový odvar nebo nálev (čajová lžička drogy na šálek vroucí vody, luhuje se 10 min., podává se 1 – 3x denně). Čaj má osobité aroma a mírně nahořklou chuť, stejně tak i šťávy a sirupy z kopřivy.

Čerstvé rostliny jsou mírně toxické, sušením nebo varem se toxické látky ztrácejí. Sušením mizí i svědivý účinek kopřivy, lihové extrakty si ho zachovávají.Kopřivu lze užívat i dlouhodobě, nemá žádné kontraindikace ani negativní účinky.

Není však vhodná pro děti.

Kopřiva bývá součástí čistících směsí, také metabolických, diuretických nebo protirevmatických bylinných čajů.

Vnější použití

Nálev z kopřivy slouží k obkladům a omývání špatně se hojících ran. Pomáhá léčit odřeniny, popáleniny nebo proleženiny.Rostlina potlačuje padání vlasů. Vlasová voda z kopřivy údajně posiluje vlasy, snižuje svědivost vlasové pokožky a omezuje tvorbu lupů.

Kopřivový sirup – recept

Na 1,5 l vody bude potřeba 250 g listů kopřivy. Vše přivedeme k varu a necháme odstát 12 hod. Výluh scedíme a přidáme 500 g cukru. Směs svaříme až do husté sirupové konzistence. Sirup slijeme do láhví. Mj. poslouží při nachlazení, kdy se podává po lžíci 3x denně.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Bylinkový speciál: Tyhle jarní druhy pomůžou s tlakem, žlučníkem i na akné

Foto: Kzenon, Shutterstock.com

Konečně je tu to správné počasí na procházky jarní přírodou a s nimi možná i na sběr bylinek, které v ní právě rostou. Ne nadarmo se říká, že právě ty jarní mají velkou sílu a hodně toho dovedou. Vyzkoušejte to!

Bylinky, které vám dnes představíme, potkáte na mezi, louce i na zahrádce, takže je můžete mít stále po ruce. Vyplatí se pro ně ale sehnout, protože vám uleví od mnoha neduhů!

Listy kopřivy jsou plné draslíku, vápníku, železa, vitaminů skupiny B – hlavně B1 a B6, vitaminu C, provitaminu A, serotoninu, chlorofylu, betakarotenu a dalších látek, které pomohou snížit hladinu krevního cukru, pročišťují organismus, mají protizánětlivé účinky a stimulují regeneraci pokožky – lze je využít v boji proti akné či ekzému. Účinkují při chudokrevnosti, protože umí v těle vázat železo. Uleví při onemocnění žlučníku, jater a celkové únavě.

Listy kopřivy i celé výhonky můžete posekat a připravit z nich špenát, přidat do nádivky, do těsta na bramboráky i mletého masa. Lze z nich vyrobit kopřivovou polévku, ke které se přidává mléko nebo smetana. Skvělý je i obyčejný kopřivový čaj – lístky jen spaříte vařící vodou a necháte odstát.

Foto: Kekyalyaynen, Shutterstock.com

Kopřivy můžete ihned zpracovat, ale lze si je dát do mrazáku a sáhnout po nich třeba v zimě

Bylinka, kterou můžete přidat do pomazánek, bylinkového másla, do salátů, dresinků, posypat s ní můžete vařené brambory nebo kaši.

Výhodou je, že pažitka vyraší brzy na jaře, ale pokud jí necháte alespoň pět centimetrů dlouhé zbytky listů, bude stále dorůstat.

Získáte tedy neomezený zdroj vitaminu C i B, vápníku, železa, draslíku, síry a fosforu. Obsahuje také riboflavin, beta-karoten a sodík.

Pažitku můžete využít i syrovou jako bylinku, která podporuje chuť k jídlu, likviduje střevní parazity, snižuje krevní tlak, má dezinfekční účinek, stimuluje imunitu, a jak se proslýchá, bojuje i s Alzheimerem.

Možná se zlobíte, že vám prorostla váš krásný trávník, ale spíš byste měli být rádi, že máte na dosah bylinku, který obsahuje vitamin C, hořčík, flavonoidy, organické kyseliny, inulin a další.

Právě díky tomu působí močopudně, pomáhá čistit krev, stimuluje žlučník a játra.

Odvar ze lžíce květů a asi čtvrt litru vody pomůže potlačit krvácivost dásní, při použití jako tonikum zas mírní akné a kožní obtíže všeho druhu.

Květy sedmikrásky můžete přidat do salátů, do pomazánky, míchaných vajíček i do mletého masa nebo těstovin. Nebojte se ji přidat jako ozdobu na dezert místo máty či meduňky. Z květů si můžete vyrobit čaj i sirup, ještě uzavřené květy lze zas zavařit ve sladkokyselém nálevu.

Fialky nejsou jen voňavé a krásné, ale patří mezi jednu z nejdéle používaných léčivek – použít lze květ i kořen. Fialka obsahuje vápník, železo, vitamin C a A, ale i saponiny a další prospěšné látky.

Uvolní i úporný kašel a uleví od bolesti hlavy. Vonnou složkou je ve fialce odoratin, který účinkuje proti vysokému krevnímu tlaku a celkově zklidňuje. Vnitřně působí fialka i proti dně, na astma a čištění krve.

Vně, třeba ve formě obkladu, pomůže s kožními obtížemi, zklidní popálenou kůži.

Pro vnitřní využití se většinou dělá nálev z kořenů, květů nebo celé rostliny – pak dejte lžičku byliny na čtvrtlitr horké vody a nechejte louhovat 10–15 minut. Zevně pak odvar z kořenů či květů, to se pak stejné množství alespoň pět minut vaří a pak ještě louhuje. Z fialky můžete po naložení do oleje a asi týden dlouhém ustátí ve tmě vyrobit skvělý a krásně voňavý tělový či koupelový olej.

Na zahradě je vnímána také jako plevel, ale listy, květy, kořen i stvoly jsou léčivé. Obsahují vitaminy C, A, B a betakaroten, křemík, draslík a vápník, v kořenech je inulin.

Právě listy mají močopudné účinky, jsou skvělé pro povzbuzení ledvin a jater, čili celkovou očistu těla, pomáhají při cukrovce, dokonce prý umí rozpustit žlučníkové kameny.

Pročišťuje krev, podporuje čištění krve, ale v neposlední řadě prý i omlazuje a zkrášluje.

Listy a stvoly pampelišky můžete přidávat do salátů nebo do polévky, mladé kořínky pak do polévek nebo je pražit a dělat z nich kávu nebo čaj – ten si nachystejte asi ze lžičky očištěného kořene, který nechte v hrnku vody přes noc a pak vše přiveďte k varu, stáhněte a nechte vystydnout. Z květů se dá uvařit skvělý med – pak potřebujete asi 400 květů, citron, 1,5 l vody a kilogram cukru.

Jakou jarní bylinku sbíráte a využíváte vy? Napište nám!

Jaké bylinky do nádivky? Kopřiva je klasika, skvělé jsou i sedmikrásky

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se do velikonoční nádivky dávají kopřivy? Naši předci totiž věděli, že jarní byliny, a to i takový plevel, jakým jsou například kopřivy, jsou skvělým způsobem, jak dodat tělu potřebné minerály a stopové prvky. V době, kdy ještě neroste čerstvá domácí zelenina a ovoce, jsou pro tělo oslabené zimními měsíci právě vyrážející byliny tím pravým. Mladé rostliny jsou plné síly, doslova životadárné.

Pro bylinky do lesa

Výhodou je, že si zdraví z přírody může dopřát každý, tedy i ten, kdo nemá zahrádku. Stačí vyrazit do lesa a na louku a s sebou vzít plátěný nebo papírový pytlíček, ve kterém budete natrhané bylinky skladovat, nesmí se totiž zapařit.

Bylinky vždy trhejte na místech, kde nechodí příliš lidí a nevenčí se psi. Nemusíte být ani studovaný biolog, jarní energii vám dodají právě takové rostlinky, které zaručeně pozná každý.

Mladé rostlinky sbírejte nejlépe ráno či brzy dopoledne, dokud jsou ještě svěží a nezavadlé od pražícího slunce.

Do velikonční nádivky můžete sbírat od každé trochu, nebo se zaměřit jen na pár druhů. Čím víc druhů ale vyzkoušíte, tím bohatší chuť bude mít vaše nádivka. Bylinky netrhejte příliš dopředu, povadlé rostlinky přicházejí o důležité látky. Na jednu nádivku budete potřebovat asi půl hrnku až hrnek nasekaných rostinek.

Kopřiva dvoudomá

Jarní měsíce jsou nejlepší dobou, kdy kopřivy sbírat. Zaměřte se na mladé výhonky a vrcholky starších rostlin přes rozkvětem, mají nejvíce tělu přínosných látek. Kopřiva se však hodí nejen do nádivky, můžete ji jako koření přidávat do polévek nebo nasušit listy a dělat z nich třeba čaj. Kopřivu se doporučuje používat výhradně tepelně upravenou.

Kopřiva dvoudomá

Hluchavka

Nemáte-li rádi kopřivy, sáhněte po jejich příbuzných – hluchavkách. V kuchyni využijete mladé lístky i fialové květy hluchavky nachové a hluchavky skvrnité. Jedlá je i hluchavka bílá. Rostliny působí protizánětlivě, podporují močení, ulehčují odkašlávání a uvolňují hlen.

Hluchavka (Lamium) – působí protizánětlivě, podporují močení, ulehčují odkašlávání a uvolňují hlen. Využijete lsítky i kvítky

Popenec břečťanolistý

Do stejné čeledi jako hluchavky patří i popenec břečťanolistý. Rostlina má spoustu přínosů pro zdraví – rozpouští hleny, působí protizánětlivě, hojivě, dezinfekčně a močopudně, zlepšuje trávení, podporuje látkovou výměnu, detoxikuje játra, tlumí záněty a svědění kůže.

Popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea) – rozpouští hleny, působí protizánětlivě, hojivě, dezinfekčně a močopudně, zlepšuje trávení, podporuje látkovou výměnu, detoxikuje játra, tlumí záněty a svědění kůže

Bršlice kozí noha

Dalším rozšířeným plevelem, ze kterého jsou zahrádkáři často nešťastní, ale milovníci čerstvých bylin na něj nedají dopustit, je bršlice. Ta se vyskytuje na vlhkých a stinných místech a je možné ji sbírat až do podzimu. Nejlepší chuť mají rostliny úplně mladé, světle zelené, které sotva rozvinuly lístky. Je příbuzná s kořenovou zeleninou a podobně i chutná, pikantně, kořenitě.

Bršlice kozí noha nebo také husí noha (Aegopodium podagraria) je strašná plevel, ale skvělá bylinka

Ve vařených jídlech ji můžete použít místo špenátu. Chcete-li ušetřit nějakou korunku, šup na nejbližší louku. Chcete-li ale opravdu podpořit své tělo, přidejte ji čerstvou do svého smoothie nebo do salátu.

Bršlice je bohatá na vitamin C a obsahuje řadu prospěšných látek, které pomáhají rozpouštět soli v těle, takže pomáhá při léčbě dny nebo revmatismu, ale také při rozpouštění a vylučování solí z ledvin.

Sedmikráska 

Sedmikrásky jsou jedny z prvních květinek, které na jaře rozkvétají, a kvetou až do pozdního podzimu. Celou tu dobu je můžete sbírat a využívat jejich síly. Květy můžete přidávat do smoothie či salátů, do vařených jídel, tedy i do nádivky, využijte spíš mladé, čerstvé lístky. Obsahuje vitamin C, podporuje odkašlávání a působí protizánětlivě.

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis). Květy můžete přidávat do smoothie či salátů, do vařených jídel, tedy i do nádivky. Obsahuje vitamin C, podporuje odkašlávání a působí protizánětlivě

Šup s fialkou na talíř

Fialových květů violek si také snadno všimnete, zde si ale natrhejte spíše lístečky. Do nádivky se budou skvěle hodit. Navíc rostlina obsahuje sloučeninu kyseliny salicylové, což je účinná látka acylpyrinu, takže tato bylinka má protirevmatický účinek, zlepšuje vylučování hlenu a usnadňuje odkašlávání.

Do velikonoční nádivky nemusíte dávat je kopřivy, ale můžete ji obohatit i výhonky dalších rostlin. Například kvítky violky. Rostlina obsahuje sloučeninu kyseliny salicylové, což je účinná látka acylpyrinu, takže tato bylina má protirevmatický účinek

Jitrocel

O léčivých účincích jitrlocelu slyšel asi každý, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, takže šup s pár listy do nádivky. A když už budete na té louce, natrhejte i pár listů mladého řebříčku, má peprnou chuť.

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) má protizánětlivé a antibiotické účinky, takže šup s pár listy do nádivky

Pampeliška lékařská

Do nádivky můžete přidat i mladé listy (ty starší jsou hořké) pampelišky a až tato rostlinka pokvete, pochutnejte si na těch žlutých hlavičkách. Na první pokus chutnají sice zvláštně, ale pak si zvyknete a můžete si zdraví trhat přímo na louce.

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) – přidejte pár mladých listů

Vydejte se pro medvědí česnek

Potřebujete ochutit jídlo? Nemusíte kupovat česnek, o jehož původu lze dost pochybovat, vyrazte zase do přírody a najděte česnek medvědí. Jedlé jsou listy, květy i cibule, na jaře se ale musíte zaměřit na listy. Nejčastěji roste ve vlhkých živinami bohatších lesích, hlavně luzích.

Česnek medvědí (Allium ursinum). . Jedlé jsou listy, květy i cibule, teď na jaře se ale musíte zaměřit na listy. obsahuje vitamin C a další účinné látky

Celá rostlina je cítit jako česnek a také obsahuje vitamin C a další účinné látky, které regulují činnost žaludku, podporují trávení, urychlují hojení ran a vředů a uklidňují křeče. Můžete používat jako kořenidlo, tedy právě do nádivky, nebo si můžete udělat například domácí pesto.

(kor)

Další užitečné články: