Bronchiální (průduškové) astma – příznaky, léčba

MUDr. Eva Křečková

Praktický lékař pro dospělé

Ordinace přestěhována do nových prostor:

Dobrovského 28 (roh Ovenecké a Dobrovského, zelený dům).

Praktický lékař pro dospělé Dobrovského 28 170 00 Praha 7 Tel.: 233 373 645 [email protected]

V případě, že se nám nedovoláte napište e-mail.

Vítejte v naší ordinaci!

Certifikát Who is Who

MUDr. Eva Křečková byla přijata do encyklopedie Who is Who v České Republice.

Bronchiální, neboli průduškové astma

Věděli jste?

Bronchiální, neboli průduškové astma Bronchiální, neboli průduškové astma (latinsky asthma bronchiale) je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Typicky se projevuje záchvaty dušnosti s intervaly normálního dýchání. Choroba pronásleduje lidstvo od pradávna. Trápila už obyvatele starověké Číny 3 tisíce let před naším letopočtem. Označení nemoci, které používáme dodnes, pochází z řečtiny a znamená „těžké dýchání“. Podle nejstarších představ způsobovaly onemocnění „hleny“ putující z mozku do dýchacích cest. Moderní vysvětlení příčin vzniku nemoci, které se již přiblížilo realitě, objevili lékaři až v 17. století. Astma se nevyhýbá ani slavným. Trpěl jím Ludwig van Beethoven, Che Guevara nebo třeba Charles Dickens. Ze našich současníků má své zkušenosti s astmatem třeba Elizabeth Taylorová nebo Tomáš Dvořák. V České republice trpí v současnosti astmatem asi 5 až 8 procent lidí. Bronchiální astma není nemoc, kterou byste se mohli „nakazit“ třeba jako rýmou. Na jeho rozvoji se podílí řada různých faktorů. Patří mezi ně:

  • dědičné dispozice
  • stav Vašeho imunitního systému
  • vlivy vnějšího prostředí.

Podle nejnovějších zjištění působí tyto faktory na úrovni buněk Vašich dýchacích cest. Jejich kombinace způsobuje chronický zánět průdušek. Při něm dochází k otoku sliznice, poškození výstelky dýchacích cest a zmnožení svaloviny v jejich stěně.

Všechny tyto zánětlivé změny způsobí zvýšení reaktivity Vašich průdušek. Při stykem se „spouštěči“ astmatu dojde k jejich podráždění, nadměrné reakci a náhlému zúžení dýchacích cest. Častými spouštěči astmatu jsou látky vyvolávající alergickou reakci (alergeny – např.

plísně, roztoči, pyly, zvířecí srst aj.), infekce dýchacích cest, dráždivé látky (tabákový kouř, chemické látky), počasí, strava, některé léky, tělesná zátěž nebo citové rozrušení. Každý člověk reaguje na kontakt se „spouštěčem“ odlišně.

Míru reaktivity Vašich dýchacích cest ovlivňují již zmiňované vrozené dispozice.

Jak se projevuje..

Mezi hlavní projevy nemoci patří suchý dráždivý kašel, dušnost a obtížný, prodloužený výdech provázený slyšitelným pískáním. Nemocné často přepadá náhlý pocit nedostatku vzduchu, který je nutí k rychlému a povrchovému dýchání. V těžkých případech se mohou začít i dusit. Díky obtížnému výdechu se vzduch zadržuje v plicích a postupně znemožňuje další nádech.

Výskyt těchto akutních příznaků se střídá s různě dlouhým obdobím, kdy je nemocný zcela bez obtíží. Záchvaty se často objevují v noci, ráno po probuzení, při rozrušení nebo při větší námaze.

Náhlé záchvaty kašle a dušnosti vznikají působením spouštěčů.

Kontakt s dráždivými látkami nebo alergeny může vyvolat „křeč“ (spasmus) zánětem změnných průdušek a jejich různě závažný uzávěr.

K rozvoji obtíží ale někdy dochází i postupně rozšiřováním zánětu, otokem sliznice a tvorbou hlenu. Nemocný pak o své chorobě nemusí zpočátku vůbec tušit. Zadýchává se jen při náročnější fyzické činnosti. Postupně jej dušnost začne omezovat i v klidu.

Jak se potvrdí..

Ne každé zakašlání je hned bronchiální astma. K diagnóze onemocnění se používá řada různých vyšetření a speciálních testů. Základem je pečlivé zhodnocení Vašeho stavu lékařem. Poklepem objeví zvýšenou vzdušnost Vašich plic, poslech odhalí prodloužený výdech a pískání. Může se však stát, že v klidu bude Vaše dýchání naprosto normální. Proto se k diagnóze astmatu používají tzv.

funkční vyšetření.

O Vašich plicních objemech, průchodnosti dýchacích cest a rychlostech vzduchu při nádechu a výdechu vypovídá spirometrické vyšetření. Mezi základní sledované parametry patří maximální výdechová rychlost (PEFR – peak expiratory flow rate). Hodnotí rychlost vzduchu, které jste schopni dosáhnout při maximálním výdechu.

Měření se provádí zvláštním přístrojem – výdechoměrem (PEF metrem). Podrobnější informace o druhu a závažnosti postižení Vašich dýchacích cest poskytnou tzv. bronchomotorické testy. Při nich Vám lékař do průdušek kontrolovaně (obvykle inhalací) aplikuje látky vyvolávající jejich stažení (konstrikci) nebo naopak roztažení (dilataci).

Za určitou dobu zopakuje spirometrické vyšetření a sleduje změnu Vašich dýchacích parametrů.

Jak se léčí..

Základem léčby astmatu je odstranění nebo omezení látek vyvolávající astmatické obtíže (spouštěčů). Na úspěšné léčbě se můžete podílet i sami. Vyhýbejte se situacím, které u Vás vyvolávají záchvaty kašle a dušnosti. Mezi nejčastější spouštěče patří dráždivé látky a alergeny.

Rozhodně nekuřte a omezte pobyt v zakouřených prostorách. Pravidelně měňte své ložní prádlo, odstraňte koberce a používejte vybavení bytu s hladkými a omyvatelnými povrchy.

Dalším důležitým krokem je protizánětlivá léčba.

Podle závažnosti a častosti vzniku Vašich obtíží Vám lékař předepíše léky, které potlačí zánět ve sliznici Vašich dýchacích cest. Patří mezi ně glukokortkoidy, teofyliny, kromoglykát nebo antihistaminika. Většinu z nich lze aplikovat pomocí inhalace i ústy (perorálně). V případě jejich užívání je důležitá pravidelnost.

Budete je užívat i v případě, že jste zcela bez obtíží. Díky nim byste měli bez obtíží i zůstat. Proto se jim říká léky „udržovací“.

Třetí důležitou částí Vaší léčby je podávání látek rozšiřujících Vaše průdušky (bronchodilatační léčba). Tyto léky dokáží rychle uvolnit Vaše dýchací cesty. Používají se při obtížích, jsou „úlevové“. Patří mezi ně především beta-2-sympatomimetika a anticholinergika.

Volba, kombinace a způsob podávání léků se liší podle závažnosti Vašeho onemocnění. O jejím nasazení i změně rozhoduje vždy pouze lékař.

Co dál..

Astma je dlouhodobé onemocnění a bohužel se ho nelze zcela zbavit. Není to důvod k zoufání. Účinná léčba „ušitá na míru“ podle projevů Vašeho onemocnění Vám umožní vést zcela „normální“ život bez větších omezení.

Astma je i v současnosti chorobou, na kterou lze umřít. Při těžkém záchvatu může dojít k výraznému omezení proudění vzduchu dýchacími cestami a dušení.

Tragickému konci lze ale ve většině případů včas zahájenou a správně vedenou léčbou předejít.

Jak se tomu všemu vyhnout..

Nejúčinnějším prostředkem boji proti nemoci bývá její předcházení. Postupů, jak zamezit samotnému vzniku onemocnění je bohužel jen velmi málo. Některé faktory (například dědičnost) zatím nedokážeme dostatečně změnit.

Prevence bronchiálního astmatu se soustřeďuje především na ovlivnění imunitního systému. Z výzkumů vyplývá, že pro jeho správný rozvoj je nejdůležitějších prvních šest měsíců života.

Mezi nejčastěji doporučované postupy prevence astmatu proto patří zamezení kontaktu novorozených dětí s tabákovým kouřem a co nejdelší kojení.

K omezení styku novorozence s domácím prachem přispívá odstranění závěsů, záclon, členitého nábytku a dalších „lapačů prachu“ z jeho okolí.

Prevence u již vzniklého onemocnění spočívá v odstranění spouštěčů z Vašeho okolí a důsledného dodržování předepsané léčby.

Nepřeceňujte, ale ani nepodceňujte dopady svého onemocnění. Uvedená jména slavných s astmatem jsou známkou toho, že s ním můžete skládat symfonie, vést revoluci, psát romány, ztělesnit filmovou Kleopatru nebo být mistrem světa v desetiboji. Musíte ho ale poznat a naučit se účinně léčit.

Chcete vidět, co Vás čeká? Poodhalíme Vám roušku medicínského tajemství. V naší fotogalerii můžete vidět vše od našeho vybavení přes Vaše vyšetření až po léčbu Vašeho problému.

Astma bronchiale u dětí – projevy, příznaky, léčba

Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Dochází ke zvýšené dráždivosti průdušek (bronchiální hyperreaktivita), která vede k typickým příznakům – dráždivý kašel, pískoty ve výdechu, noční kašel, projevy dušnosti.

Celosvětově se výskyt tohoto onemocnění odhaduje na 10 %, u dětí v rozmezí 10-12 %.  Od 80 let minulého století došlo k výraznému nárůstu počtu onemocnění, ale poslední roky se tento vzestup výrazně zpomalil. Téměř ¾ případů vznikají ve věku do 5 let.

Podstata onemocnění

  • Dědičnost – astma nebo závažnější forma alergie se vyskytuje u rodičů.
  • Alergie – v dětském věku je nejčastější příčinou vzniku onemocnění alergie. Často ve spojení s atopickým ekzémem.
  • Chronický zánět dýchacích cest.

Klinické projevy onemocnění – jak se astma bronchiale projevuje? 

  • Suchý dráždivý kašel, který se vyskytuje převážně v noci nad ránem nebo po probuzení, po fyzické zátěži, u malých dětí po smíchu, pláči apod.
  • Dušnost – je subjektivní pocit nedostatku vzduchu, projevy dušnosti u malých dětí – zatahování jugulární jamky (jamka na přední části krku), zatahování mezižeberních prostor, pískoty (sípání) během výdechu.

Diagnostika astma bronchiale

Základem správné diagnózy je podrobná anamnéza. Důležité jsou údaje o začátku obtíží, údaje o atopickém ekzému, informace z období kolem porodu, kdy se potíže vyskytují (během dne, noci, po zátěži, během smíchu, pláči, pobytu v určitém prostředí, v určitém ročním období…).

Dále jsou to informace o výskytu alergií nebo bronchiálním astmatu u rodičů. Ve věku do 3-4 let, kdy není možné provést spirometrii je anamnéza zcela zásadní pro stanovení správné diagnózy. V tomto věkovém období se velmi často vyskytují stavy spojené s “pískoty” a ne vždy se jedná o bronchiální astma. Děti často prodělají tzv.

obstruktivní bronchitidy, které jsou většinou způsobeny virovým respiračním infektem.

U malých dětí, které mají průdušky podstatně užší než dospělí, tak stačí i relativně malé zduření sliznice a dochází k rozvoji pískotů a sípání během výdechu event. i nádechu. U spolupracujících dětí je mimo anamnézy základním vyšetřením spirometrie.

To je vyšetření, během kterého zjistíme, jak jsou plíce velké a jaká je průchodnost dýchacích cest. Pro upřesnění diagnózy je nutné doplnit vyšetření ke stanovení bronchiální reaktivity (dráždivosti průdušek) tzv. zátěžový test.

Budete mít zájem:  Jujube neboli Cicimek datlový a zdraví – na co je toto ovoce dobré?

Ten probíhá tak, že se provede klidová spirometrie, pak následuje zátěž volným během po dobu 8 minut, a následně se provedou další 2 spirometrie. Součástí vyšetřovacího postupu je i alergologické vyšetření k ověření přecitlivělosti na nejčastější alergeny.

Další vyšetření se provádějí, pouze když je diagnóza nejasná, nebo se zvažuje možnost jiného plicního onemocnění.

Léčba astma bronchiale

Antiastmatické léky dělíme do 2 skupin.

  1. Kontrolující antiastmatika – léky, které léčí podstatu onemocnění, které mají protizánětlivý efekt. Tyto léky jsou zcela zásadní, bez nich se astma nedá léčit.
  2. Úlevová antiastmatika – to jsou léky, které pouze “roztáhnou” průdušky. Používají se na léčbu akutní dušnosti pouze na přechodnou dobu, nikdy by se neměly podávat delší dobu a vždy by měly být v kombinaci s protizánětlivými léky.

1. Kontrolující antiastmatika

Do první skupiny “kontrolujících antiastmatik” patří inhalační kortikosteroidy a antileukotrieny. Jiné léky se používají zcela výjimečně.

Inhalační kortikosteroidy se podávají v nízkých dávkách tak, aby se dosáhlo kontroly nad onemocněním, tzn., že dítě nemá žádné příznaky astmatu (kašel, pískoty, dušnost, normální spirometrii …).

Vždy se snažíme podávat tyto léky v minimálních dávkách. Rodiče se často bojí nežádoucích účinků těchto léků. Tato obava je zcela zbytečná.

Nízké dávky, cca do 400 mikrogramů nemají žádné systémové účinky, působí pouze v dýchacích cestách.

Antileukotrieny (montelukast – Singulair, Montelukast, Castispir, Monkasta, Montelar ….) se podávají ve formě tablet, u dětí do 15 let jsou to žvýkací tablety s ovocnou příchutí.

2. Úlevová antiastmatika

Úlevová antiastmatika se podávají pro okamžitou úlevu při rozvoji dušnosti (astmatický záchvat). Úlevové léky je vhodné podat již při prvních projevech dušnosti.

Každý pacient s diagnózou astmatu by měl mít od svého odborného lékaře vypracovaný tzv. “Akční plán léčby” pro případ rozvoje “astmatického záchvatu”.

Tam by mělo být rozepsáno jaké dávky jakého léku, jak často, kdy přidat další léky do kombinace atd..

Obecné doporučení léčby “astmatického záchvatu”:

Salbutamol (Ventolin, Ecosal …) podat 2 – 6 vstřiků přes inhalační nástavec, při nedostatečném efektu je možné dávky zopakovat po 20 minutách během první hodiny. Při přetrvávání obtíží je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Aplikace inhalačních léků

V současné době je na trhu řada inhalačních aplikátorů. Lékař, který předepisuje inhalační léčbu, musí vybrat správný typ inhalátoru, aby byla zajištěna správná technika aplikace léku. Jinak se lék nedostane tam, kde potřebujeme, aby fungoval, tzn. v průduškách.

Inhalační systémy

  1. Aerosolové dávkovače – lék je v tlakovém dávkovači, který se aplikuje stiskem. Všechny tyto léky se musí podávat přes inhalační nástavec. Jinak není dosažena dostatečná “plicní depozice” (účinné množství léku v dýchacích cestách). Malé děti ve věku cca do 4-5 let používají nástavce s maskou, větší děti mají nástavec s náústkem.

    Bez nástavce nemá lék dostatečnou účinnost. To platí i pro velké a dospívající pacienty.

  2. Práškové inhalátory – práškových inhalátorů je velké množství. Jsou určeny pro dobře spolupracující pacienty, protože správná technika použití není vždy jednoduchá.

Vždy je nutná podrobná edukace ve správné inhalační technice, při každé ambulantní kontrole u lékaře je potřeba ověřit inhalační techniku.

Je možné zabránit rozvoji astmatu u dětí?

Není zcela jasné, proč onemocnění u daného člověka vzniká a není jasné, jak rozvoji onemocnění zabránit. Vyšší pravděpodobnost je u dětí, které trpí alergickou rýmou, potravinovými alergiemi či atopickým ekzémem. Riziko se může zvyšovat v případě, že matka během těhotenství kouří nebo je dítě vystaveno tabákovému kouři (vč. pasivního kouření).

Co závěrem?

Správná léčba bronchiálního astmatu stojí na čtyřech zásadních pilířích:

  1. Prevence
  2. Edukace
  3. Farmakoterapie
  4. Compliance (spolupráce pacienta s lékařem)

Při zanedbání některého z těchto bodů nikdy nemůže být astma tzv. “pod kontrolou” (bez příznaků onemocnění).  

  • V naší léčebně absolvují léčebný pobyt i děti s diagnózou astma bronchiale.
  • MUDr. Petr Koťátko
  • pneumolog

Astma – příznaky, příčiny a léčba

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest, při němž dochází opakovaně k zúžení průdušek v reakci na různé podněty. Tato náchylnost ke stahování průdušek je do jisté míry předurčena geneticky.

Jako spouštěč se pak uplatňují infekce dýchacích cest, alergeny, fyzická zátěž, znečištěné prostředí, atmosférické změny. Astma se projevuje opakovanými pískoty při dýchání, dušností, tlakem na hrudi a kašlem.

Při vzniku astmatu hraje roli kombinace několika faktorů, k nimž patří například genetické predispozice, činitelé vnějšího prostředí i vývojové vlivy.

Astma neboli průduškové astma (astma bronchiale) patří mezi jednu z nejčastějších chronických chorob dýchacích cest.

Stěna průdušek u astmatu je postižena zvláštním druhem neinfekčního zánětu, který vede ke zvýšené dráždivosti průdušek na různé podněty projevující se zúžením. Astma může být spojeno s alergií, ale není to podmínkou.

I těžké astma může být zcela nealergické. Při reakci průdušek dochází také k otoku sliznice a nadměrné tvorbě hlenu.

Při vzniku astmatu hraje roli kombinace několika faktorů, k nimž patří například genetické predispozice, činitelé vnějšího prostředí i vývojové vlivy. Souhra těchto okolností pak mocně ovlivňuje intenzitu příznaků a odpověď organismu na léčbu.

U neléčeného nebo nesprávně léčeného astmatu může dojít k nevratným změnám stěny průdušek (ztrátě jejich pružnosti a trvalému zúžení). Následkem těchto změn je pak trvale zhoršené dýchání a jeho špatná ovlivnitelnost léčbou.

Astmatické příznaky

Mezi příznaky astmatu patří:

  • ztížené dýchání,
  • pískoty a sípání při dýchání,
  • dráždivý suchý kašel,
  • svíravý pocit na hrudi,
  • výdechová dušnost,
  • tvorba hlenu, který lze těžko vykašlat,
  • pocit nedostatku vzduchu.

Projevy astmatu se obvykle zhoršují v brzkých ranních a večerních hodinách.  Astma se může projevovat nejen náhlým záchvatem, ale i chronickým kašlem nebo námahovou dušností (zejména při delším běhu). Těžký astmatický záchvat může být život ohrožující a vyžaduje hospitalizaci a podání kyslíku.

Při alergickém astmatu je kašel nebo dušnost vyvolána kontaktem s alergenem (zvířata, prach, pyly, roztoči, plísně…). 

Astma u dětí

Astma je jedno z nejčastějších chronických onemocnění také u dětí. Může se projevit v jakémkoliv věku, většinou se tak děje kolem 5. roku života.

Je tedy důležité všímat si některých jevů a případně neodkladně navštívit lékaře. Záchvaty kašle se u dítěte často objevují během hry, v noci nebo při smíchu.

Přičemž i samotný kašel bez dalších projevů může být příznakem začínajícího astmatu. Vyskytnout se může také:

  • méně energie během hry, dítě fyzicky nestačí vrstevníkům;
  • zrychlené dýchání;
  • bolest a tlak na hrudi;
  • pískavé zvuky při nádechu či výdechu;
  • dušnost;
  • ztuhlé krční a hrudní svalstvo;
  • celková slabost a vyčerpanost.

Myslete vždy na to, že každé dítě může mít jiné příznaky, ne každé zakašlání však znamená astma. U dětí do 5 let je nejčastějším spouštěčem astmatu respirační infekce, zejména virová. Má-li vaše dítě problémy s dýcháním, neprodleně mu sjednejte lékařskou prohlídku.

Mezi příznaky astmatu patří dušnost, zrychlené dýchání při námaze a kašel. Foto: Julia Larson, Pexels

Léčba astmatu

Astma není možné zcela vyléčit, ale díky moderní inhalační léčbě lze ve většině případů minimalizovat potíže, a hlavně zabránit trvalým změnám v průduškách. Správně léčený astmatik pak může vést celkem normální život včetně sportu.

Kromě vhodné medikace je však nezbytné rozpoznání faktorů, které astma spouštějí nebo zhoršují, aby se jim nemocný mohl co nejvíce vyhýbat. K tomu je nutná konzultace s praktickým lékařem, alergologem či pneumologem.

„Léčba astmatu je individuální, takže každý pacient by měl se svým ošetřujícím lékařem sestavit specifický léčebný plán.

Ten by měl obsahovat také informace o postupu při náhlém zhoršení obtíží a o tom, kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Pacient by měl zároveň zaznamenávat každodenní situaci – četnost záchvatů, intenzitu, jejich vazbu na určité podněty, výskyt během noci,“ vysvětluje MUDr. Martina Spaziererová, praktická lékařka pro děti a dorost z EUC Kliniky Kladno.

Léky na astma

Lékaři rozlišují 2 hlavní skupiny farmak, která by měla pacientovi pomoci jeho onemocnění lépe zvládnout.

Jedná se o úlevové léky s krátkodobým účinkem a protizánětlivé preventivní léky, které pomáhají situaci kontrolovat.

Obě tyto skupiny léků máme v inhalační podobě, což zaručuje rychlé dopravení účinné látky do cílové tkáně (průdušek), bez ovlivnění ostatních orgánů.  Na trhu je celá řada moderních a účinných inhalačních systémů (spreje, disky, inhalační kapsle ad.).

  • Úlevové léky, bronchodilatační (= průdušky rozšiřující) se používají k rychlému a účinnému potlačení akutních projevů astmatu. Zmírňují dušnost rychlým rozšířením průdušek, proto jsou to léky první volby. Patří sem hlavně krátkodobě či dlouhodobě působící inhalační beta-2-agonisté neboli beta-2-mimetika (SABA, LABA) – třeba salbutamol nebo formoterol, salmeterol. Používají se i další bronchodilatační léky, anticholinergní léky, teofyliny.
  • Preventivní léky, protizánětlivé – účinek se projevuje až po nějakém čase, jejich užívání by mělo být dlouhodobé. Mezi nejznámější a nejúčinnější patří inhalační kortikosteroidy (IKS), často v kombinaci s dlouhodobě působícími beta-2-agonisty (LABA) – salmeterol nebo formoterol. Dále se někdy používají antileukotrieny, či kombinace léků.
  • U alergického typu astmatu je samozřejmě nutno užívat i antialergické léky.

Všechny zmíněné léky se přednostně podávají formou inhalace, jen výjimečně je nutné užívat je perorálně. Pacient tedy musí mít neustále při ruce svůj inhalátor na astma, přičemž správnou techniku inhalace by s ním měl nacvičit lékař.

Dlouhodobá inhalační léčba by měla vést ke stabilizaci nemoci – k získání kontroly nad nemocí. To znamená zredukovat a zmírnit záchvaty dušnosti a tím minimalizovat používání úlevové akutní léčby. Pacient by měl dobře rozumět strategii a taktice léčby a dobře ovládat techniku inhalace.

Díky inhalátorům na astma putuje léčivo přímo k průduškám. Foto: Lucy, Pexels

Astmatický záchvat – první pomoc

Dojde-li k záchvatu, je nutné držet se doporučeného postupu. Ten by měl být popsán ve specifickém léčebném plánu, který pacient dostane od lékaře. Bývá následující: 

  • uvolnit postiženému těsný oděv,
  • přimět ho použít inhalátor, který by měl mít vždy u sebe,
  • uložit ho do Fowlerovy polohy (v polosedu),
  • sledovat jeho stav – zda se zlepšuje, nebo naopak zhoršuje,
  • v případě stagnace či zhoršování stavu ihned přivolat záchrannou službu.

Astma cardiale

Pojmenování astma se používá pro bronchiální astma (astma bronchiale), existuje však také astma cardiale, neboli srdeční astma. Jedná se o srdeční selhání, kdy levá srdeční komora nezvládá odčerpávat krev z plic a ta se v nich hromadí. Nemocný mívá problémy s dýcháním, trápí ho dušnost, bolest na hrudi a otoky.

Pozor na rizika neléčeného astmatu

Neléčené astma pacienta často omezuje v běžných denních aktivitách, kdy je limitujícím projevem zhoršené dýchání. Zároveň dochází k trvalému poškození průdušek a plic. Ročně u nás na astma umírá kolem 100 osob.

  • Sledujete-li tedy u sebe či svého dítěte potíže napovídající astmatu, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc. Na odborníky ze sítě EUC můžete téma astma konzultovat i online:
  • Lékař online 24/7  
  • Můžete také využít pomoc některého z praktických lékařů ze sítě EUC:
  • Praktičtí lékaři EUC

Těžké astma

Těžké, na léčbu rezistentní, astma je vážné onemocnění dýchacích cest, které vyžaduje pozornost specializované péče. Je poměrně vzácné. V České republice těžkým, na léčbu rezistentním, astmatem trpí pouze asi 2 % všech astmatiků. Jeho nedostatečná či nesprávná léčba často vede k vážným zdravotním obtížím, zhoršené kvalitě života, častým návštěvám pohotovosti či hospitalizacím.

Léčba těžkého astmatu

Aby bylo těžké astma dobře kontrolováno, vyžaduje vysoké dávky inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dalšími léky. Někteří astmatici dokonce i přes veškerou terapii stále trpí dušností a kašlem a je tedy třeba přistoupit i k léčbě kortikosteroidy ve formě tablet či dokonce infuzí.

Kromě protizánětlivého účinku kortikosteroidů používáme u léčby příznaků těžkého astmatu:

  • bronchodilatační léky v inhalační formě, především beta-2-agonisty s dlouhodobým účinkem
  • inhalační anticholinergika, především tiotropium
  • antiastmatika ve formě tablet či kapslí – řadíme mezi ně antihistaminika, antileukotrieny (montelukast), teofiliny a některé další
  • při akutních stavech používáme rychle působící inhalační spreje či nebulizace s bronchodilatačním účinkem, infuze s kortikosteroidy a magnéziem

Biologická léčba u pacientů s těžkým astmatem

V poslední době preferovaným postupem léčby pacientů, kteří trpí těžkým astmatem, je takzvaná biologická léčba. V současné době je možné v České republice podávat dva základní typy biologické léčby:

  • prvním typ biologické léčby cílí na regulaci eozinofilů, které jsou jedním z podtypů bílých krvinek: nacházejí se v krvi, ale i přímo v orgánech, včetně průdušek, kde mohou u astmatiků ovlivňovat produkci hlenů, stažlivost průdušek, ale i postupné změny ve stěně dýchacích cest, které nazýváme remodelace (remodelace průdušek vede ke zhoršování plicních funkcí, které již nejde dostatečně ovlivnit léky s bronchodilatačním účinkem)
  • druhý a déle používaným je anti-IgE terapie monoklonální protilátkou, omalizumabem: je podávána v podkožních injekcích každé dva nebo čtyři týdny, je vhodná pro pacienty s těžkým astmatem, které je vyvoláváno alergickou reakcí na celoroční inhalační alergen, např. alergií na roztoče, prach, plísně apod.

Dalších slibných biologických preparátů v léčbě těžkého astmatu je ve vývoji spousta, některé jsou již dokonce k dispozici v zahraničí a v České republice se jen čeká na nastavení podmínek úhrady zdravotními pojišťovnami.

Biologická léčba obecně vede u těžkého astmatu ke snížení obtíží a četnosti astmatických záchvatů.

Klade si také za cíl snížit nebo dokonce i úplně omezit podávání kortikosteroidů ve formě tablet či infuzí. Celkově je dobře tolerována a má výrazně méně nežádoucích účinků než terapie kortikosteroidy.

Nedokáže však astma vyléčit a je spíše přídatnou léčbou k inhalačním lékům nežli jedinou léčebnou modalitou.

Centra pro léčbu těžkého astmatu v ČR

BRNOFakultní nemocnice BrnoJihlavská 20, 625 00 Brno HRADEC KRÁLOVÉFakultní nemocnice Hradec KrálovéSokolská 581, 500 05 Hradec Králové
OLOMOUCFakultní nemocnice OlomoucI. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc PLZEŇKlinika TRN FN a LF UK v PlzniEdvarda Beneše 13, 305 99 Plzeň – Bory
ZLÍNKrajská nemocnice Tomáše Bati ZlínHavlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín Fakultní nemocnice Plzeň – LochotínAlej Svobody 80, 304 60 Plzeň – Lochotín
PRAHAFakultní Thomayerova nemocniceVídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč OSTRAVAFakultní nemocnice Ostrava17. listopadu 1790/5, 708 52 Ostrava
Fakultní nemocnice MotolV Úvalu 84, 150 06 Praha 5 NOVÝ JIČÍNNemocnice Nový Jičín a.sPurkyňova 2138/16, 741 01 Nový Jičín
Nemocnice Na Bulovce Budínova 2, 180 01 Praha 8 ÚSTÍ NAD LABEMKrajská zdravotní, a.s.Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem
ČESKÉ BUDĚJOVICENemocnice České BudějoviceB. Němcové 585/54370 87 České Budějovice JIHLAVANemocnice JihlavaVrchlického 59, 586 33 Jihlava

Pacientský příběh

Paní Gabriela žije s astmatem už několik desítek let.

První problémy s dýcháním si odbyla v šestnácti letech. Začalo to kašlem, dušností a vyvrcholilo prvním astmatickým záchvatem, po kterém skončila v nemocnici. Dostala inhalační léčbu a jak sama říká, její stav se trochu srovnal a astma ji nějak extrémně neomezovalo.

Vše se začalo zhoršovat v jejích třiceti letech po druhém těhotenství. Těžké záchvaty dušnosti i další obtíže byly čím dál tím častější. Diagnóza zněla těžké astma.

Gabriela najednou nemohla „fungovat“ bez systémových kortikosteroidů, které ale měly řadu vedlejších účinků – začala jí narůstat váha, cukr v krvi i cholesterol a začaly se objevovat otoky celého těla.

Naštěstí se ale její léčby ujala paní primářka Krčmová z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ta přišla s tím, že by pro paní Gabrielu mohla být vhodná nová biologická léčba. První injekci biologické léčby dostala pacientka v září 2018 a následovaly další dvě vždy po měsíci.

Zajímá vás, jaké byly výsledky biologické léčby? Podívejte se na videorozhovor.

Další možnosti léčby těžkého astmatu

Bronchiální termoplastika – působení teplem přímo v průduškách vede k uvolnění hladkých svalů a opakování tohoto výkonu (provádí se ve 3 sezeních) vede k dlouhodobému snížení bronchiální hyperreaktivity.

IgE aferéza – pacientova krev je filtrována přes speciální kolonu, která z ní odstraňuje imunoglobuliny typu E, jednoho z původců alergické reakce nejen v dýchacích cestách. Krev očištěná od těchto látek je navrácena zpět do cév pacienta. Tento postup obvykle předchází následné podávání omalizumabu.

Astmatu (Bronchodilatancia, Antileukotrieny)

26. 8. 2020

Bronchiální astma je chronické onemocnění charakterizované zánětem a přestavbou průdušek. Průdušky nadměrně reagují na určité látky a stavy a dochází k jejich dočasnému zúžení, které vyvolává sípání, dušnost, svírání na hrudi a kašel. V ČR trpí astmatem asi 5–10 % dětí a 2–5 % dospělých.

Bronchiální astma může být alergické i nealergické. Vždy jde ale o onemocnění zánětlivé, které může vzniknout v kterémkoliv věku. Při jeho rozvoji se uplatňují znečištění ovzduší, infekce, fyzická a emoční zátěž.

Cíl léčby astmatu

Astma neumíme vyléčit, umíme jej ale dobře kontrolovat, takže pacienti vedou zcela normální aktivní plnohodnotný život. Někteří se věnují dokonce sportu na vrcholové úrovni.

Cílem léčby astmatu je úplná kontrola onemocnění.

Pacient by neměl mít žádné nebo jen zcela minimální příznaky během dne (nejvýše dvakrát týdně), žádné omezení denních aktivit včetně fyzické námahy, žádné noční příznaky ani probouzení pro astma, téměř by neměl potřebovat úlevové léky (nejvýše dvakrát týdně), měl by mít normální nebo téměř normální funkci plic a žádné potíže, které by vyžadovaly naléhavý lékařský zásah.

Zásady léčby

Je třeba, aby byl každý pacient s astmatem o svém onemocnění a jeho léčbě poučen, aby uměl správně užívat inhalační léky, dodržoval předepsanou léčbu a pravidelně docházel na kontroly k lékaři. Každý astmatik by měl mít písemný plán své léčby, včetně informací jaké léky brát pravidelně, co dělat při zhoršení a kdy volat lékaře.

Léčba astmatu zahrnuje režimová opatření, užívání léků (úlevových a preventivních), úpravu rizikových faktorů (vyhýbat se kouření, potravinovým alergenům, aspirinu) a léčbu případných dalších onemocnění (jako je alergická rýma, obezita, úzkost/deprese, potravinové alergie, refluxní choroba). Pacienti se závažným astmatem by měli být vyšetřeni ve specializovaném centru.

Režimová opatření

Prvním opatřením je úprava prostředí a vyhýbání se spouštěčům záchvatů. Úhlavním nepřítelem astmatiků je tabákový kouř a znečištění ovzduší. Také silné vůně a pachy astmatiky dráždí. Někomu mohou vadit určité léky či potravinová aditiva.

Dále je třeba hlídat profesní škodliviny – organické materiály, které obsahují prach, plísně, výpary, pachy. U alergického astmatu je nutné se co nejvíce vyhýbat alergenům.

Mnozí astmatici jsou alergičtí na zvířata, není proto vhodné pouštět zvířata do obytných prostor, vůbec ne do ložnice a do postele.

Proti roztočům můžeme bojovat odstraněním koberců a čalouněného nábytku z ložnice, častým praním lůžkovin při teplotě nad 60 stupňů Celsia, teplotou vzduchu okolo 20 stupňů Celsia a vlhkostí pod 50 %.

Vhodná je také prevence infekcí dýchacích cest a chřipky – nepobývat v době epidemií v přeplněných místnostech, včas podstoupit očkování proti chřipce.

Léky

Astma se v průběhu času vyvíjí, může se proto měnit i jeho léčba. Léčba se podává podle závažnosti onemocnění a probíhá v postupných krocích. Z důvodu probíhajícího zánětu v průduškách a jejich přestavby je nutné její včasné zahájení.

Používají se 2 skupiny léků. První z nich jsou léky úlevové, záchranné, které slouží k zastavení astmatického záchvatu. Jejich účinek nastupuje rychle a většina z nich má krátkou dobu působení. Nejsou ale rozhodně určeny k používání pravidelnému a dlouhodobému! Jsou to tzv. krátkodobě působící beta-2-mimetika (SABA), někdy v kombinaci s inhalačními kortikosteroidy.

Druhou skupinu tvoří léky kontrolující astma – preventivní, protizánětlivé. Užívají se pravidelně každý den a dlouhodobě. A to i v době, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky.

Léčí zánět probíhající v astmatických průduškách, a tak brání vzniku a opakování záchvatů dušnosti a sípání. Na jejich podávání nevzniká návyk ani po mnoha letech užívání. Svým dlouhodobým působením snižují v dýchacích cestách otok sliznic a hojí zánět.

V první řadě se podávají inhalační kortikosteroidy, u některých pacientů antileukotrieny, popř. metylxantiny.

K inhalačním kortikosteroidům může lékař přidat léky rozšiřující průdušky (tzv. bronchodilatancia) – dlouhodobě působící beta-2-mimetika (LABA).

Umožňují snížit dávkování kortikosteroidů a mnohdy se podávají společně jedním inhalátorem. Někdy se kombinují inhalační kortikosteroidy a antileukotrieny. Jako třetí lék lze přidat tzv.

anticholinergikum, další lék rozšiřující průdušky. Podává se také v inhalační formě.

U těžkého astmatu lze použít kortikosteroidy v tabletové formě nebo tzv. biologickou léčbu. U alergického astmatu se využívá také specifická alergenová imunoterapie.

Inhalační podání léků

Při léčbě astmatu podáváme léky nejčastěji inhalační cestou. Pacient je vdechuje přímo do průdušek. K tomu slouží řada inhalačních systémů.

Každý pacient musí techniku inhalace zvládat dobře i při zhoršení stavu. Je proto velmi důležitý správný výběr inhalačního systému a zvládnutí techniky inhalace pacientem.

U malých dětí jsou inhalační léky podávány přes dechový nástavec s obličejovou maskou.

(zza)

Zdroje:

GINA. Pocket guide for asthma management and prevention. 2018. Dostupné na https://ginasthma.org/wp-content/uploads/2018/03/wms-GINA-main-pocket-guide_2018-v1.0.pdf.

Vernerová E. Aktuální trendy v prevenci a léčbě alergie a astmatu. Med. praxi 2018; 15(2): 88–92.

Čillíková K. Léčba astmatu nabírá nový dech. Medicína po promoci 01/2020. 12.03.2020. Dostupné na: https://www.tribune.cz/clanek/45426-lecba-astmatu-nabira-novy-dech 

Bronchiální astma. Je důvodem astmatu až příliš hygienické prostředí?

Astma bronchiale je jedním z nejčastějších onemocnění moderní doby. V české populaci se vyskytuje zhruba u 12 až 15 % obyvatel, přičemž se toto procento nemocných stále zvyšuje, zejména u dětí.

Jedná se o závažné onemocnění, které může v případě akutního astmatického záchvatu bez lékařské pomoci skončit i smrtí. Léčba bronchiálního astmatu je obtížná.

Nemoc bohužel zatím nedokážeme vyléčit úplně, ale s pomocí medikamentů se její projevy dají výrazně omezit.

Bronchiální astma je chronický neinfekční zánět sliznice průdušek, který je doprovázen záchvatovitou dušností nebo kašlem. Je způsobený chybnou imunitní reakcí organismu, která vede k otoku sliznice průdušek a ke stahu jejich stěny. Obtížný je zejména výdech, který mohou doprovázet pískavé zvuky.

Astmatický kašel je suchý a dráždivý a zhoršuje se nejčastěji v noci, po námaze nebo ho také mohou spouštět různé zevní faktory, jako jsou emoce, stres, alergeny či znečištěné prostředí.

Akutní záchvat je doprovázen výraznou dušností, sípavými zvuky, lapáním po dechu, úzkostí a pocitem tlaku na prsou.

Frekvence záchvatů bývá různá, mezi jednotlivými obdobími, kdy se průběh nemoci zhorší, může existovat i období, kdy je pacient zcela bez obtíží.

Hygienická hypotéza

Hygienická hypotéza dává do souvislosti vyšší výskyt alergických onemocnění (a tím i astmatu) s téměř sterilním prostředím, ve kterém děti vyrůstají. S narůstající životní úrovní náš organismus přichází stále méně často do styku s bakteriemi a viry a přestává si vytvářet přirozenou „protiinfekční“ imunitu.

Ta se potom překlápí do polohy, kdy tělo začíná reagovat neadekvátně na jinak přirozené podněty z prostředí (vznikají alergie). Souvislost byla rovněž prokázána mezi vznikem astmatu a blahobytem společnosti. V rozvojových zemích s nízkou životní úrovní se astma (ani jiná alergická onemocnění) prakticky nevyskytují.

Výskyt a příčiny astmatu

Příčiny vzniku astmatu jsou velmi komplexní a na vzniku nemoci se podílí více faktorů. Velkou roli hraje dědičnost. Pravděpodobnost vzniku onemocnění stoupá s počtem jeho výskytů v rodině (je-li nemocný rodič nebo sourozenec). Právě dědičnost totiž hraje roli ve výskytu alergie, kterou zároveň trpí téměř každý astmatik.

Nejčastějšími alergeny, které mohou spustit astmatický záchvat, jsou pyly, trávy, plísně, roztoči, prach, popřípadě zvířecí alergeny. Negativní vliv na astma má také kouření, znečištěné prostředí, ale i opakované infekce dýchacích cest, stres a emoční vypětí.

Zda skutečně trpíme astmatem, určí lékař na základě popsaných obtíží, anamnézy (historie astmatu v rodině, prodělaná onemocnění, přítomnost alergií) a speciálního vyšetření plic, tzv. spirometrie. Při ní se měří rychlost vdechovaného a vydechovaného vzduchu, dechový objem a další funkční parametry plic.

Neméně důležité je odhalit příčinu, která astma spouští. Existují dva způsoby, jak se tato příčina zjišťuje. Prvním je provokační test, při kterém se pacient vystaví námaze, nebo se pacientovi podá látka, která astma pravděpodobně vyvolává  a sleduje se zhoršování obtíží.

Druhým způsobem jsou kožní testy na alergie, kdy lékař vpíchne různé typy alergenů do pacientova předloktí a podle reakce okolí vpichu sleduje, zda na daný alergen reaguje organismus ve větší míře, než je obvyklé.

Astma vyléčit neumíme

Jak již bylo řečeno, astma bohužel nedokážeme vyléčit úplně, protože zatím neumíme přeladit imunitní systém tak, aby přestal neadekvátně reagovat na běžné zevní podněty.

Ale při správném dodržování léčby a disciplíně ze strany pacienta dokážeme projevy astmatu téměř eliminovat a většina astmatiků je schopna žít plnohodnotným životem.

Z těchto důvodů je léčba dlouhodobá, dokonce ji velmi často můžeme označit za celoživotní.

Léky tlumící astma jsou dvojího druhu. Jednak úlevové, které se podávají krátkodobě při akutním zánětu a umějí rychle potlačit jeho akutní projevy (rozšiřují průdušky a potlačují dušnost). A jednak to jsou dlouhodobě podávané léky protizánětlivé, jejichž úkolem je zajistit dlouhodobou kontrolu a prevenci astmatických projevů.

Nejčastěji se používají kortikosteroidy, jež se zpravidla inhalují. Tento druh podání totiž umožňuje užívání nízkých dávek s minimálním rizikem nežádoucích účinků. Cílem inhalační léčby je získání plné kontroly nad nemocí, která by pacienta neměla v ničem omezovat.

Záchvaty dušnosti by se téměř neměly objevovat, a pacient by se tudíž měl obejít i bez úlevových léků.

V České republice se v současné době s astmatem léčí asi 500 tisíc lidí.

S prevencí by se mělo začít ideálně ještě před narozením dítěte. Ženy by během těhotenství neměly kouřit a poslední tři měsíce by se měly vyhýbat rizikovým faktorům. Po narození dítěte bychom měli dbát na to, aby vyrůstalo v nekuřáckém a bezprašném prostředí.

Pokud je bronchiální astma již diagnostikováno, je potřeba vyhnout se spouštěčům záchvatu. Určitě bychom měli zajistit bezprašné prostředí i doma.

Nevhodné je vše, co v sobě prach udržuje: koberce, záclony, závěsy, čalouněný nábytek. Důležité je také často vysávat, větrat, otírat prach vlhkým hadrem a nejméně jednou týdně měnit povlečení.

Dále se doporučuje omezit používání pronikavých parfémů, vonných tyčinek a aromatických látek.

Rozhodně bychom neměli kouřit a doporučuje se omezit styk s domácími zvířaty (nejsilnější alergeny produkují kočky). Zvířata vylučují alergeny především svými tělními sekrety (moč, slzy, pot, sliny).

Hlavním alergenem tedy není srst, jak se mnozí domnívají. Z hlediska potencionálního rizika alergie není důležité, zda má zvíře krátkou, či dlouhou srst.

Pokud se se svým domácím mazlíčkem nechcete rozloučit, alespoň ho nepouštějte do ložnice.

V pylové sezóně a při zhoršeném stavu ovzduší (smog apod.) je dobré omezit pobyt venku. Astmatikům prospívá sport, který pomáhá ke zlepšení funkce dýchacích cest a omezuje stres. Organismus by se však neměl přetěžovat.

Zhoršení stavu nemusejí vyvolávat jen alergeny, ale také stres či emoční vypětí. Proto se u citlivějších osob doporučuje jako součást léčby zařadit i psychoterapii. Vhodná jsou i jógová cvičení, velmi prospěšný je pobyt v sauně, v solné jeskyni a samozřejmě u moře

MUDr. Kateřina Uxová

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector