Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

[email protected] | 3. 8. 2016  

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Brixton Balls – bistro, které má vskutku koule. Foto: Brixton Balls

VINOHRADY

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

  • Amorino na Malostranském náměstí servíruje zmrzlinu v podobě úžasných květů. Foto: Amorino
  • MALÁ STRANA

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Bar Gin & Tonic Club se přestěhoval do nových prostor. Teď má i úžasnou zahrádku. Foto: Gin & Tonic

NOVÉ MĚSTO

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Retro herna? To je Joystick kousek vedle Václaváku. Foto: Joystick

STARÉ MĚSTO  

JOSEFOV

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

  1. Interiér nové kavárny Café Trilobit, kterou najdete na Újezdě kousek vedle Švandova divadla. Foto: Café Trilobit
  2. ANDĚL & SMÍCHOV  
  3. HOLEŠOVICE  
  4. KARLÍN

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

  • Japonská restaurace Hiro se specializuje na japonské grilované maso yakiniku. Foto: Hiro
  • DEJVICE & BUBENEČ  
  • VRŠOVICE  
  • ŽIŽKOV  
  • STODŮLKY  
  • STRAŠNICE  
  • LHOTKA  
  • ŠTĚRBOHOLY  
  • HORNÍ POČERNICE  
  • LIBEŇ  
  • ČERNÝ MOST  
  • KOLOVRATY  
  • ČAKOVICE  
  • A na závěr ještě jeden tip třeba na víkendový výlet – byla totiž zprovozněna a vyznačena nová turistická trasa spojující Velkou Chuchli a Modřany.   

Pokud kdykoli objevíte nějaký nový podnik v centru nebo na okraji Prahy, cokoli od nové restaurace po dětské hřiště, dejte nám prosím echo na mail [email protected]. Díky!

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Bistro Brixton Balls: Koule s koulema

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule Zdroj: Hynek Glos

Malé streetfoodové bistro nabízí jen masové koule. Budou vám chutnat.

Brixton Balls je název miniaturního podniku, který na pražských Vinohradech servíruje svým hostům masové koule v několika podobách sotva tři týdny.

Standardně dávám novým restauracím alespoň měsíc na záběh a vychytání nedostatků počátku provozu. Výjimečně ale narazím na podnik, který dobu hájení nepotřebuje.

Od počátku funguje tak, jak má, a že je nový, byste v podstatě ani nepoznali. Brixton Balls je právě takový.

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule
Bistro měsíc hájení nepotřebuje. Vše v něm funguje, jak má. (Autor: Hynek Glos)

Označení bistro je spíše nadnesené. Podniku dominuje pult, za nímž je kuchyně a u kterého se děje veškerá komunikace s personálem, respektive spolumajiteli podniku.

U něj si objednáte a zaplatíte a za malou chvíli dostanete na stůl, vlastně spíš na improvizovaný stolek, koule dle svého výběru. Standardní stoly tu nejsou, jen pulty přidělané na zdi a u nich pár barových židlí.

Za podnikem stojí Luděk Netušil, kterého můžete pamatovat z restaurace Divinis, kde dlouhá léta pracoval, a britský hudební producent Tim Simenon, původem z Brixtonu.

Nevím, jestli tam jsou masové koule nějak zvlášť populární, ale mě si oba pánové s nabízeným produktem získali poměrně rychle. Nejvíc mi chutnají hovězí masové koule s čedarem a nejméně koule z vepřového masa s chorizem.

Každá porce obsahuje tři padesátigramové koule, omáčku, které by ale mohlo být o malou trochu víc, basmati rýži a spoustu zelného salátu. V nabídce jsou i hranolky, ale až k večeru. V době oběda se koule servírují jen s rýží.

V menu jsou koule na pět způsobů – hovězí, hovězí s čedarem, pikantní hovězí, vepřové s chorizem a vegetariánské. Čistě hovězí jsou umírněnější verzí chutí nabušených hovězích koulí s čedarem. Je to harmonické spojení dobrého masa, sýra, trochy kaparů a koření a rajčatové omáčky.

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule
Brixton Balls nabízí koule na pět způsobů. (Autor: Hynek Glos)

Pikantní hovězí koule jsou ve skutečnosti pikantní jen velmi lehce. Červená kari omáčka vás přenese do Indie, ale kvalitní hovězí maso z Milovic vás vrátí zase zpátky k nám.

Mile mě překvapila i vegetariánská verze, ve které převládala čočka, doplněná o žampiony a mrkev.

Z vepřových koulí s chorizem jsem cítila hlavně koření, a přestože nejsou špatné, v mém žebříčku obsadily až poslední příčku.

Vše je tu tak trochu streetfoodové. Nemají tu porcelánové talíře ani nerezové příbory. Jí se z papírových misek na jedno použití a ekologickou dřevěnou vidličkou. Otevřít si podnik založený jen na masových koulích mi vlastně přijde jako dost šílený nápad, ale zatím mě moc baví. A co teprve až budou v nabídce avizované koule jehněčí a kachní!

Brixton Balls
Korunní 23, Praha 2
tel.: +420 776 602 306
e-mail: [email protected]
www.brixtonballs.cz
  • Přečtěte si recenze na další restaurace:
  • Horoměřická Unico Osteria: Bravo, Davide!
  • Příliš drncavá gastronomická plavba
  • Michelinský Alcron: na návštěvě v ideálním světě

Koule v hlavní roli! Podniky s příběhem, kde si pochutnáte nejen na masových kuličkách

Stylových podniků, kde si opravdu pochutnáte, vzniklo za poslední dobu opravdu dost. Našli jsme pro vás pražské bistra s příběhem, odkud budete odcházet…

Stylových podniků, kde si opravdu pochutnáte, vzniklo za poslední dobu opravdu dost. Našli jsme pro vás pražské bistra s příběhem, odkud budete odcházet spokojeně přejedeni.

Brixton Balls

Unikátní street food bistro na pražských Vinohradech vzniklo na popud dvou zajímavých chlápků.

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Hudební producent Tim Simenon produkoval singly zpěvačky Sinéad O'Connor, skupin Massive Attack i Depeche Mode.

Zřekl se svého glamour života plného hudby, cestování s kapelami a mejdanů do rána, aby raději ráno vstával a šel dělat masové koule. Díky němu si můžete být jisti, že playlist v tomto podniku opravdu stojí za to.

Jeho kolega Luděk Netušil zase vyměnil svoji slibně rozjetou kariéru v jedné z výborných restaurací Divinis a šel prodávat masové koule na pražské Vinohrady.

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Jejich bistro Brixton Balls je plné pohody a masových koulí na různé způsoby. Teď v létě si můžete pochutnat například na salátu s koulemi, ve kterém nechybí čočka, olivy a čerstvá máta. Masové koule vám tu zabalí třeba i do pita chleba s různými dresinky.

Jam & CO.

Asian fusion bistro, které si otevřel Mike Trafik z PSH hned zkraje Krymské ulice, má na svém menu spoustu asijských dobrot. Nabízí to nejlepší z asijské kuchyně, která je nakombinovaná z našich lokálních surovin. Pochutnat si tu můžete na drobnostech typu tapas, ve večerním menu mají i takové speciality jako je kachní miso polévka či burger z vepřových ocásků.

Na své si tu přijdou i vegetariáni, například batátové hranolky se sépiovou majonézou nemají chybu. Interiér podniku připomíná velmi industriální prostor, který je ale velmi útulný. Přes oběd Jam & CO. nabízí i obědové menu a vítáni jsou tu i psy.

Bistrot 104

Severský nádech kuchyně na pražských Vinohradech kam chodí opravdoví gurmáni, Bistrot 104 je velmi neformální finedining bistro, které se řídí podle svého základního manifesta, kam patří například udržitelnost, sezónnost a lokální zdroje. Ať si zde vyberete cokoliv, veřte, že neuděláte chybu.

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Na talíři se vám objeví skvěle naservírované umělecké dílo, které nejen božsky vypadá, ale i chutná. Objednat si zde můžete degustační menu i vybírat z klasického menu á la carte. Svůj gastronomický zážitek pak můžete doplnit víny z kolekce Living Wines, což je projekt podporující naturální vína.

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Hned první večer, kdy se poznali, se domluvili na tom, že spolu otevřou bistro. Co na tom, že každý se pohyboval v jiných pracovních sférách a bydlel v jiné zemi, co na tom, že mluvili jiným jazykem. Když se něco má stát, tak se to prostě stane.

Luděk a Tim jsou toho důkazem. Před necelými dvěma lety se tak začal psát příběh dnes vyhlášených masových koulí s luxusními omáčkami a skvěle vyladěnou přílohou dle libosti. Začal se psát vinohradský příběh Brixton Balls Luďka Netušila a Tima Simenona.

Neznali se, poznali se

Ještě před dvěma lety Luděk Netušil pracoval v Divinisu, italské restauraci Zdeňka Pohlreicha, a nevedlo se mu vůbec zle. Tim Simenon se živil jako hudební producent takových hudebních es, jako jsou Depeche Mode, Sinéad O'Connor či nedávno zesnulý David Bowie.

Tim žil ve Vídni a Luděk v Praze, přesto se jednoho krásného večera před rokem a půl potkali v našem hlavním městě, které Tim znal a obdivoval už od dob, kdy tu byl prvně s Depeche Mode.

„Skoro třicet let jsem byl hudebním producentem, hodně času jsem trávil ve studiu u počítače, byl to skvělý byznys, báječná práce, ale jednoho dne jsem pocítil, že potřebuji změnu.

Když jsem se seznámil Luďkem, začali jsme se bavit o jídle a zjistili jsme, že po té profesní změně toužíme oba. Ještě ten večer jsme se domluvili, že si otevřeme společný podnik,“ popisuje osudové setkání Tim.

Protože oba milují jídlo, bylo jasné, že volba padne na nějaký podnik s kvalitním a čerstvým jídlem, které se bude něčím vymykat. Nechtěli zapadnout do šedi ostatních restaurací či bister. „Chtěli jsme něco speciálního, ne pizzu nebo hamburgery. Nakonec jsme vybrali masové koule, které jsem znal z Brixtonu, odkud pocházím,“ vypráví Tim.

Budete mít zájem:  Kvalitni Ocni Lekar Praha?

Všechny dodavatele osobně známe, říká Luděk

Když Luděk s Timem našli ten správný prostor, kterým je Korunní ulice kousek od náměstí Míru v Praze, plni odhodlání začali s přípravami.

„Půl roku před otevřením jsme si všechno nacvičovali, měsíc a půl předem jsme tu vařili každý den, testovali jsme všechny postupy, ladili přípravu a chuť, aby bylo vše stoprocentní,“ vypráví Luděk. S přípravou ale nesouvisela jen práce v kuchyni, ale i hledání těch správných dodavatelů.

„Všechny jsme ještě před otevřením bistra osobně navštívili, ať už jde o řezníka, dodavatele zeleniny, nebo výrobce piva z malého pivovaru. Základem pro nás byly a stále zůstávají kvalitní a čerstvé suroviny,“ říká zcela nekompromisně Luděk.

Maso z Milovic od pana Fialy chodí do Brixton Balls už namleté přesně podle požadavků. Maso mele jen jeden člověk, který přesně ví, kolik procent tuku musí výsledný produkt obsahovat.

„Nemůžete mít v koulích jen libové maso, byly by suché.

Je třeba, aby obsahovaly kolem čtyřiceti procent tuku, jen tak budou koule šťavnaté,“ vysvětluje Luděk a dodává: „Dodržujeme stále stejné postupy i přípravu, aby jídlo, které si u nás lidé dají, chutnalo každý den stejně dobře.“

Začínali s hovězími koulemi a hovězími s čedarem, postupem času ale došlo k rozšíření i některým změnám v nabídce. Teď jsou navíc k mání ještě hovězí pikantní, hovězí slaninové a vegetariánské koule, do kterých kluci využívají čočku, quinou, slunečnicová semínka, ricottu i kukuřičnou mouku. Zakrátko budou k mání i koule kuřecí. Maso bude pocházet od anglického řezníka Tima Robertsona.

Pokud jste konzervativní, klidně si sestavte vlastní jídlo dle svých preferencí. Vybírejte z pěti druhů masových koulí, k nim si dejte rajčatovou nebo kari omáčku a doplňte přílohou. V nabídce je každý všední den kaše s přepuštěným máslem, rýže, pita nebo těstoviny. Jaké jídlo si nakombinujete, takové ho budete mít.

„Málokdy se stane, že by nám něco zbylo, v 99 % všechno jídlo prodáme. Na začátku, když jsme nevěděli, kolik lidí přijde, se nám stalo, že jsme už ve dvě hodiny odpoledne neměli co prodávat. To už se nestane, ale může se stát, že dojte nějaká příloha. Třeba včera v šest večer jsme doprodali kaši, tak jsme ke koulím nabízeli jen rýži,“ říká Luděk.

A lidé se nezlobí, už vědí, že je možné, že se něco vyprodá, ale to, co tu je, že je vždy čerstvé.

Hovězí s čedarem je hit

A jestli toužíte po zdejším majstrštyku, objednejte si hovězí koule s čedarem doplněné třeba rýží. Tohle jídlo tu sbírá body už od otevření v loňském roce. Hodně oblíbené jsou i koule zabalené do pity nebo specialita pinsa s masovými koulemi. Jde vlastně o jakousi menší nadýchanější pizzu s koulemi, kterou si nakrájíte na šest dílků a jíte rukou. 

Jídlo si můžete dát buď přímo na místě, kde je několik málo míst tzv. na stojáka, nebo si ho vezmete s sebou do krabičky z cukrové třtiny.

Budete-li jíst na Korunní, nečekejte servírování na talíř a příbor jako v restauraci, tady se jí z pevných papírových misek a dřevěným příborem.

Proč to tak je? „Mají krásný design a je příjemné z nich jíst,“ říká Luděk, v tu chvíli se k nám ale nakloní Tim a se smíchem zašeptá: „Prostě se nám nechtělo mýt nádobí…“

Prodávat masové koule není stereotypní

Říkáte si, že prodávat masové koule je bláznivý nápad, že tohle prostě nemohlo vyjít? Omyl. Koule, ať už jsou z hovězího, nebo z čočky, mají neskutečnou variabilitu, a pokud si s nimi umíte hrát, dokážete vykouzlit vždy něco nového. Dokazuje to nesmírná obliba tzv. tematických dnů, které v Brixton Balls čas od času probíhají.

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Luděk s Timem totiž hodně spolupracují s dalšími šéfkuchaři, kteří přinášejí do podniku nový svěží pohled a netradiční chutě.

„Na podzim tu například tři dny hostovala švédská kuchařka, v lednu v Brixton Balls čtyři dny vařil kuchař ze zámeckého hotelu Chateau Mcely a v březnu tu proběhly japonské dny s Yamato restaurant.

Měli jsme na tyto akce skvělé ohlasy,“ vypráví Luděk a Tim dodává: „Máme rádi Yamato a jejich pokrmy a oni jsou zas fandové našeho jídla, my chodíme k nim a oni chodí k nám. Jsme všichni kamarádi,“ říká Tim. O žádné rivalitě tedy nemůže být řeč.

Timovo srdce tluče jen pro Brixton Balls

Každý den tu prodají asi dvě stě padesát masových koulí, přičemž jedna porce čítá obvykle tři masové koule o váze padesáti gramů. Masové koule dodávají i dvakrát týdně do jídelny pro více jak tisíc lidí, v plánu mají i dodávky do kanceláří v blízkém okolí, hodně lidí si ale pro masové koule dojde osobně.

Otevřeno je tu ve všední den od dvanácti do dvaceti hodin. Nově se tu koule koulí i o víkendu, přijít můžete mezi desátou a šestnáctou hodinou. „Někdy jsme samozřejmě unavení, ale stále nás to baví. Lidé otevřou dveře a nás to nabije skvělou energií.

Na víkend tu teď navíc máme pomocníky, kteří připravují Brunch balls a víkendové menu,“ popisuje aktuální dění na Korunní Luděk.

A co Tim, nestýská se mu po hudbě, nemá snad zaječí úmysly? „Miluji to tu, tohle je teď moje radost. Nedávno jsem dělal dýdžeje na setkání fanoušků Depeche Mode, ale to byla ojedinělá akce. Byla to legrace, relax.

Čas od času se někdo i po dvou letech, co jsem z hudební branže odešel, ozve, ale takové nabídky už nepřijímám, vím, že bych je už nemohl plnit na sto procent. Ta doba je pryč.

Ale pokud někdo přijde a chce podepsat desku, to je pro mě obrovský kompliment a moc mě to těší.“

Masové i vegetariánské. Kuličky depešáckého dýdžeje ochutnáte na Vinohradech | Dobrá chuť

Bistro Brixton Balls na pražských Vinohradech má otevřeno čtyři měsíce a jako první podnik v metropoli se specializuje na masové i vegetariánské kuličky. Za pultem je připravuje dvojice chlapíků, z nichž jeden mluví česky a jeden anglicky.

Tomu druhému se občas stává, že někdo ze zákazníků zaostří na jeho obličej a řekne: Hej, nejsi ty Bomb the Bass? A má pravdu: pod touhle přezdívkou Tim Simenon léta nahrával alba, která se prodávala po milionech.

Bez pseudonymu produkoval nahrávky Neneh Cherry, Sinéad O’Connorové nebo Depeche Mode, spolupracoval s Davidem Bowiem a Björk.

LN Jak se stane, že někdo, kdo hraje celosvětovou šňůru s Depeche Mode a prodává spoustu desek, skončí v Praze v bistru s masovými kuličkami?Je to nejspíš změna životního kurzu. Jinak to asi nemůžu popsat. Šestadvacet let jsem dělal muziku, remixy, dýdžejoval… A pak mě to prostě přestalo bavit.

Tím tedy nechci říct, že už mě muzika absolutně nezajímá. Možná naopak: od doby, co nehraju, jsem mnohem větší hudební fanoušek, než jsem býval. Když jsem dělal muziku jako práci, věnoval jsem jí tolik času, že už jsem si ji nedokázal užít jako prosté potěšení. Možná mi chybělo i vzrušení, které jsem cítil v prvních letech.

Rutina je nebezpečí i té nejkreativnější branže.

LN Jak proces odchodu od muziky do kuchyně vypadal? Bylo to náhlé rozhodnutí, nebo jste se k němu dostával postupně?Trvalo to asi dva roky, kdy jsem si říkal, že potřebuji pořádnou změnu. Začít dělat něco úplně jiného.

A jedna z věcí, které mě vždycky bavily, bylo vaření, řešení věcí kolem kuchyně, zkoušení nových postupů a receptů. Ve stejné době jsem se začal vracet do Prahy.

Poprvé jsem se sem dostal jako dýdžej, když jsem jel turné s Depeche Mode, za těch pár dní se mi tu zalíbilo.

Když jsem se pak přestěhoval do Vídně, měl jsem to blíž, a tak jsem se znova a znova vracel a potkal jsem Luďka Netušila, který dělal v restauraci Divinis, kam jsem rád chodil. Začali jsme se bavit, hodiny jsme vedli diskuse a nakonec jsme se dohodli, že bychom se mohli do něčeho pustit společně…

Britský hudebník, diskžokej, hudební producent a skladatel se narodil v roce 1967. Vyrůstal v Londýně. Od roku 1987 působil v projektu Bomb the Bass. Během své kariéry spolupracoval s mnoha muzikanty, mezi něž patří například Depeche Mode, Hector Zazou či Sinéad O’Connorová. Nyní žije v Praze, kde otevřel s Luďkem Netušilem bistro specializované na masové kuličky.

LN … a dospěli jste k masovým kuličkám.Nebyl to první nápad, hledali jsme, co na trhu chybí. Přemýšleli jsme o pizze, burgerech, ale těch tu už byla spousta. Chtěli jsme něco originálního.

Budete mít zájem:  Lehká Mozková Dysfunkce Příznaky?

Masové kuličky jsou zábavné jídlo a taky bylo jasné, že na nich může stát celý koncept. A důležité bylo i to, že je zvládneme vlastně ve dvou. Šlo nám taky o prvotřídní ingredience, aby se tady daly sehnat.

Maso se dá dobře pořídit z lokálních zdrojů, stejně jako většina zeleniny. Používáme sice nějaké exotické koření, ale grunt je místní.

LN To, co teď hraje tady v bistru, je vaše muzika?Ne, to fakt ne. Možná mám v té smyčce pár svých remixů, ale devadesát procent toho, co tu pouštíme, je muzika jiných lidí. Baví mě věci z šedesátých a sedmdesátých let, hodně různorodá muzika.

LN Využíváte v kuchyni něco z dovedností, které jste získal za ta léta v hudební branži?Jsou to hodně odlišné obory, ale něco společného se najde. Třeba plánování. Hudební produkce obnáší jednání se spoustou lidí, naslouchání trhu, organizování věcí. Vždycky je spousta variant, jak věci udělat, a jde o to, najít tu správnou. Tu nejlepší. Dostat z toho, co mám na stole, maximum.

LN Uměleckou stránku své osobnosti při vaření nejspíš také uplatníte.Je to kreativní proces. Dát dohromady recepty, ladit je do perfektní podoby… Každý den se snažíme vymyslet novou omáčku, trochu posunout kořenění. Je to uspokojující, z kreativního hlediska jednoznačně.

LN Tenhle úzký koncept, postavený jenom na kuličkách, jste zvolili schválně?Různé formáty jednoho jídla jsou něco, co mi připadá skvělé. Prostě se jednu věc naučíte dělat perfektně a stále na ní pracujete v trošku odlišných podobách.

Nejde jenom o kuličky samotné, ale i o přílohy: třeba děláme domácí tabouleh nebo tzatziki. Kuličky nabízíme nejen různě kořeněné, ale taky s různými omáčkami a variacemi. A to je další škála chutí.

Baví mě si s tím pořád hrát, vymýšlet, co se všechno do našeho konceptu vejde.

LN Vidím, že maso na každou kuličku vážíte: takže žádný punkově umělecký přístup, ale přísné měření?Dost by mě naštvalo, kdybych přišel do restaurace a moje porce by byla jinak velká než to, co dostane můj soused. Tady není prostor na žádné punkové dělení porcí, prostě kousky děláme na milimetr stejně velké.

LN Pokud vím, máte vlastního řezníka. Jak jste jej našli?Pana Fialu jsme objevili díky Luďkovým kontaktům. Zajeli jsme za ním, strávili tam odpoledne a vyjasňovali si, co přesně budeme potřebovat, včetně hrubosti mletí masa: ta je u kuliček hodně důležitá.

A on byl schopen to na tři milimetry namlít, zajistit, že maso bude mít obsah tuku mezi čtyřiceti a padesáti procenty… Prostě uměl udělat všechno, co jsme chtěli. Chvíli taky trvalo, než jsme my sami zjistili, co přesně potřebujeme, aby byla konzistence kuliček naprosto dokonalá.

On to pak vždycky dokázal zrealizovat.

LN Takže on nejen chová zvířata, ale taky má jatka?Přesně tak, je to ideální kombinace. Máme kontrolu nad vším a všecko je super čerstvé. Každý týden nám dodává nějakých pětatřicet kilo.

LN Pracujete pouze s čistým hovězím?Kombinujeme různé části hovězího, abychom se dostali na správnou tučnost a šťavnatost.

LN Jak jste vlastně vymýšleli menu: jsou to vaše oblíbené chutě?Vlastně ano. Hovězí je samo o sobě docela neutrální, logickou kombinací byla tedy třeba slanina nebo čedar, které se k němu hodí jaksi z podstaty.

Mám moc rád indické jídlo, takže bylo jasné, že jedna z variant bude chuťově otočená tímhle směrem. Zákazníci si oblíbili oboje. Úspěch má taky vegetariánská verze, až nás překvapilo jaký.

Chceme proto postupně rozšiřovat nabídku bezmasých kuliček.

LN Možná skončíte jako vegetariánské kuličkové bistro…To asi ne, ale možná bude další pobočka: Brixton Green. Už jsme se o tom trochu bavili, byť zatím spíš vtipkovali. Ale to neznamená, že na to nedojde.

Hodně lidí nejí maso, anebo ho alespoň nechce jíst pořád. Právě různé varianty omáček a salátů jsou způsob, jak si vyhrát i s výsledkem.

Základ kuliček teď připravujeme z čočky a quinoy, výsledek kombinujeme s červenou kari omáčkou a pálivou paprikou.

LN Zkoušeli jste už nějaký ulítlý kuličkový experiment?Zkusili jsme jehněčí, ale nebyl jsem z něj nakonec úplně „urvaný“. To byl asi nejodvážnější pokus.

Možná se k němu časem vrátíme, ale zatím jsem nepřišel na způsob, jak ho okořenit tak, abych byl spokojený. Přemýšlíme o kachně. Možná s omáčkou hoisin nebo nějakým podobně klasickým párováním.

Jak sílí podzim, právě nad kachnou přemýšlím čím dál víc.

LN Mohou být kuličky z jakéhokoliv masa, anebo něco prostě nedá tu správnou konzistenci?Je to docela věda; zkoušeli jsme kuře, vepřové, ale výsledek prostě nebyl tak šťavnatý a křehký, jak má být. Kuře bylo tuhé jako cihla, i když jsme přidali slaninu. Hovězí má zkrátka nejlepší konzistenci a strukturu.

LN Jste Brit: masové kuličky jsou pro vás jídlo dětství, součást britské kuchyně?Spíš je beru jako mezinárodní věc. Snad každá země má nějakou variantu masových kuliček. Japonci, Španělé, Italové, Portugalci, všude najdete nějakou podobu meat balls. I v Německu.

Ale je pravda, že nejvíc v životě jsem si užíval masové kuličky, když jsem žil v Londýně. Tam jsou hodně populární. Nedávno jsme se setkali se švédskou šéfkuchařkou, která se sem přišla najíst. Pracuje jako sous chef pro bistro Divine na Londýnské.

Nakonec jsme se domluvili, že přijde a zkusíme vymyslet švédskou variantu kuliček pro naše menu.

LN Takže budete konkurovat IKEA…To by přesně měl být ten fór – udělat pořádné švédské masové kuličky v zemi, kde na ně většina lidí jezdí do IKEA. Rádi bychom je podávali s houbovou omáčkou, bramborami… Za pár dní se do toho pustíme.

Chtěli bychom takových spoluprací s jinými šéfkuchaři navázat víc. Možná s nějakým kuchařem z japonského podniku, který by sem přinesl napařované masové kuličky, jež by se mohly podávat v polévce.

Tady vidíte, jak kreativní může celý proces být, jak snadno přibývají nové impulzy.

LN Co nějaká česká variace na meat balls?No jasně, právě takhle si tu spolupráci se spřátelenými šéfkuchaři představuji. Už tu jednoho takového máme, který by se do českých kuliček mohl pustit – je to kluk, který dřív vařil v Puppu. Luděk zná spoustu šéfkuchařů a jeho kontakty jsou v tomhle nedocenitelné.

No a nejde jen o českou nebo japonskou verzi samotných kuliček: hrát si budeme i s omáčkami. Teď máme dvě: kari a smetanovou rajskou. Hodně by se mi líbila pepřová omáčka, jako se dělá ke steakům, černý pepř, redukovaný vývar… Ale to už je vyšší šéfkuchařská a já šéfkuchař nejsem. Uvidíme, jak se to vyvine.

LN Zní to, jako byste preferoval hodně tradiční chutě – vlastně všechny ty kombinace jsou dost klasické…Rozhodně! Mám fakt rád tradiční věci. Většinou má nějaký důvod, že se kombinace stala tradiční. Prostě ji někdo dotáhl do takové dokonalosti, že se z ní stal letitý evergreen.

LN Kuličky servírujete s omáčkou a přílohou – ta má taky víc variant?Dáváme k nim rýži a salát. Pak je tu alternativa do ruky pro někoho, kdo spěchá a nemá takový hlad, a to je chléb pita. Je to takový sendvič: dvě kuličky zalité tzatziki. Je o něco lehčí než kuličky s hutnou omáčkou a rýží.

LN Vědí lidé, kteří sem chodí, o vaší hudební minulosti?Někteří ano; tak na mě kouknou a zeptají se, jestli jsem ten týpek Bomb the Bass. A pak třeba řeknou, že to druhé album bylo super. Ale spousta dalších to netuší.

A obecně myslím, že je jim moje minulost jedno, přišli na dobré kuličky. A já jsem tu taky šťastný, neohlížím se zpátky a soustředím se na současnost, na to, co tady a teď děláme. Mám rád, když se věci dějí tak nějak přirozeně.

Není třeba je moc pošupovat, prostě se dějí. A to je tenhle případ.

LN A co říkají lidé, s nimiž jste léta spolupracoval na hudební scéně? Tuší vůbec, co děláte?Myslím, že někteří ano. S částí z nich jsem ve spojení dlouhodobě. Přece jenom, trávíte spolu léta spoustu času, tak nějak se sblížíte prací, která je hodně kreativní, dáváte do ní hodně ze sebe samého.

Vlastně je to celkem intimní věc. Takže není divu, že přátelství, nebo alespoň nějaký užší kontakt přetrvává i poté, co spolu ti dva už nepracují. Máme to takhle třeba s Martinem z Depeche Mode. Ale on je vegetarián, takže ho na masové kuličky neutáhnu.

Ale mají přijet příští rok v květnu v rámci turné, tak uvidíme, třeba se kapela staví a něco ochutná.

Budete mít zájem:  První Příznaky Puberty Chlapců?

Brixton Balls: bistro, co má koule. Masové koule

Pohodlí a slávu v Londýně vyměnil za úspěšné bistro v Praze

Tim pochází z Londýna, sedmadvacet let se věnoval hudební kariéře producenta a skladatele elektronické taneční hudby pod přezdívkou Bomb The Bass. Do Prahy ale jezdil tak často, až si tu rozhodl otevřít bistro Brixton Balls, které se specializuje na masové koule.

Už si někdo přišel koupit masové kuličky a poznal ve vás slavného producenta BombThe Bass?Ano, ale víc mě asi potěší, když sem chodí pravidelní zákazníci kvůli tomu, že jim u nás chutná.

Pořád mi to nedá. Byl jste velmi úspěšný britský interpret. Co vás přivedlo k tomu, že jste si otevřel bistro v Praze?Jídlo a hudba jdou pro mě ruku v ruce.

Zkoušel jsem nejrůznější pokrmy i styly. Jako hudební producent jsem hodně cestoval a ochutnával opravdu spousty věcí. Odjakživa jsem rád vařil, naučil jsem se to sám, stejně jako v hudbě jsem samouk.

Muziku a jídlo miluju z celého srdce.

Jakou hudbu posloucháte, když vaříte?Mám takový mix, věci, co jsem poslouchal jako dítě, elektronickou hudbu, filmové soundtracky z 60. a 70. let. Prostě všehochuť.

Jak se člověk sám něco naučí tak dobře, že ho to začne živit?Musíte tu činnost milovat a zkoušet se v ní zlepšovat pořád dokola. Rád se učím, chyby mi nevadí, snažím se něco získat i z nich.

Přesto jste s hudbou skončil. Napořád?Teď mě naplňuje Brixton Balls, nemám na nic jiného čas. Navíc dokážu dobře dělat pouze jednu věc, potřebuju se plně soustředit.

Poprvé jste Prahu navštívil během turné s Depeche Mode. Už tehdy jste věděl, že tu zůstanete?To bylo v roce 1998, na šňůře The Singles. Do Prahy jsem znovu přijel asi před čtyřmi lety, žil jsem ve Vídni.

Tehdy jsem chtěl cestovat po světě a produkovat hudbu. Londýn mě přestal inspirovat a líbilo se mi, že si můžu vzít počítač a pracovat odkudkoli s nejrůznějšími hudebníky v rozličných zemích.

Nejdřív jsem se přemístil do Amsterdamu, pak do Vídně, odkud jsem jezdil často do Prahy. 

Často jsem chodil do restaurace Divinis, kde jsem se seznámil s Luďkem, mým současným obchodním partnerem. Pracoval tam jako číšník, jednou jsme se dali do řeči a vznikl nápad na společné podnikání. Měl jsem radost, protože to byl důvod, proč zůstat v Praze, do které jsem se zamiloval.

Dá se říct, že jste začal podnikat v gastronomii proto, že jste se coby muzikant cítil vyhořelý?Působil jsem v hudebním průmyslu sedmadvacet let. Většinu času jsem seděl ve studiu před počítačem. Chtěl jsem začít pracovat rukama, tvořit něco, čeho se můžu dotknout. Ano, měl jsem toho už opravdu dost.

Jako producent jste spolupracoval s těmi nejlepšími na světě, s Depeche Mode, Sinéad O’Connor, Davidem Bowiem či Massive Attack. A pak jste si otevřel malé bistro, kde vaříte a obsluhujete kohokoli, kdo sem zavítá. To je docela životní změna.

Nejsem tu sám, jsme tu společně s Luďkem pět dní v týdnu. Vážně rád dělám rukama a ve společnosti lidí, které mám rád. Když něčemu věřím, chci to realizovat sám. Delegovat takový úkol někomu jinému by pro mě postrádalo smysl.

V hudbě to bylo stejné, pracoval jsem na tracku od jeho vzniku do konce. Asi rád dřu.

V minulosti jste na jednom místě vydržel jen chvíli. Myslíte, že v budoucnu dáte sbohem i Praze?To bych byl trochu blázen. S Luďkem jsme investovali veškerou energii do našeho podniku, nemůžu ho opustit. Navíc jsem tu šťastný, těším se do práce. Výzvou je pro mě jazyk, protože neumím česky, jen rozumím pár slovům.

Řada Čechů vyzkoušela obrácený model, žili v Londýně, pracovali v pohostinství, pak se vrátili a často tvrdili, že si neuvědomujeme, jakou máme v Praze pohodu.To je pravda. V Londýně musíte opravdu tvrdě pracovat, ale právě proto, že jsem tam dlouhá léta žil, jsem dospěl ke změně.

Nechtěl jsem přijít o veškerou inspiraci a chuť do života. Teď jsem nadšený z našeho bistra, podobně jako mě předtím bavila hudba. Vaření a skládání hudby je pro mě vlastně podobný proces. Zkoumáte ingredience, které se tam hodí, jestli a jak pokrm nebo skladbu dochutit a přitom nezabít jejich přirozené kvality.

Vokál, bubny, zvukové efekty mi připomínají suroviny, ze kterých vařím.

Proč se vlastně bistro jmenuje Brixton Balls?Není za tím žádná hluboká filozofie, prostě jsme si hráli s různými jmény. Brixton je čtvrť v jižním Londýně, kde jsem žil. Plánujeme další podnik za rohem, zase bude mít v názvu Brixton, ale zaměřený bude jinak. 

Koulovačka na Vinohradech

Jestliže vaše fantazie ve věci masových kuliček nesahá dál než k rajské omáčce a k těstovinám nebo ke kuličkám z Ikea, určitě si zajděte do malého podniku kousek od Náměstí Míru.

Bistro Brixton Balls založili v červnu 2016 dva muži, kteří již nebyli tak úplně spokojeni se svou původní prací – Luděk Netušil a Tim Simenon.

A když přemýšleli, co ve svém podniku budou nabízet, napadly je masové koule, které bývalý hudební producent Tim znal z Brixtonu, odkud pocházel.

Přečíst článek ›

Počáteční nabídka nebyla nijak velká, za necelé dva roky, co je bistro v provozu, se ale značně rozšířila. Masové koule dělají ve třech variantách (hovězí a bylinky, pikantní hovězí a hovězí s čedarem), podávají je ale na několik způsobů. Nabídka se navíc obměňuje. Už samotné koule jsou vynikající.

Jejich výrobu zajišťuje přímo na míru připravuje řezník Fiala z Milovic. Díky tomu nejsou koule vysušené, ale krásně šťavnaté. Ochuzeni ovšem nejsou ani ti, kteří masu nefandí. V Brixton Balls nabízejí i vegetariánské koule z čočky, quinoy, slunečnicových semínek, kukuřičné mouky a ricotty.

Koule připravují přímo před zákazníkem z kvalitních a čerstvých surovin pečlivě vybraných u různých dodavatelů.

Přečíst článek ›

Vytvořte si svou kombinaci

Ke koulím si pak můžete dát různé přílohy a omáčky. To, jak si poskládáte celý pokrm, pak už záleží jen na vás. V jedné porci dostanete tři masové koule o váze 50 g. Ty si pak můžete vylepšit třeba klasicky rajčatovou omáčkou, milovníci pikantnějších chutí si pak určitě raději vyberou červenou kari omáčku.

Z příloh je kromě rýže a těstovin fusilli v nabídce i opečená brambora, černé fazole nebo zeleninové kari s kokosovým mlékem. Mě také velmi zaujaly koule s arabským humusem, který je vynikající. Tuto kombinaci navíc doplňuje rajčatový salát s okurkou, tahini a chilli omáčka a arabská směs koření za'atar.

Uspokojeni tu tak budou milovníci nejen klasických, ale i exotických chutí.

Přečíst článek ›

V Brixton Balls si totiž uděláte takový menší kulinární výlet do Thajska, na Střední východ i do Mexika, a to jen díky masovým koulím. Kuličky vám také naservírují na pečené chlebové placce pinsa, kde je doplní rajčata, čedar a uzená mozarella. K veganským koulím vám nabídnou rajčatovou nebo tahini omáčku.

Na pevné papírové misce koule podávají také se zeleninou. Objednat si ovšem můžete i samotný zeleninový salát.

Za vyzkoušení určitě stojí salát z červené řepy s opečenými slunečnicovými semínky, balzamikovou zálivkou vinaigrette a tahini omáčkou nebo místním coleslaw salátek z červeného zelí s majonézou s vinaigrettem.

Bistro,co má koule

Brixton Balls je sympatické street food bistro v Praze na Vinohradech. Jeho úspěch stojí na ručně vyráběných domácích masových koulích. Je to místo, kde na vás dýchne originální atmosféra a skvělá obsluha.

  • Spolupráce měla trochu jiný průběh, než jsme očekávali. Zadáním klienta bylo upravit právě navržené logo Brixton Burger od konkurenčního studia, ale nakonec se spolupráce rozrostla na kompletní redesign loga a přípravu kompletní identity. V průběhu realizace došlo také ke změně názvu na Brixton Balls a celého konceptu bistra. Nyní se těšíme z hotového díla a rádi se do Brixton Balls vracíme za skvělým jídlem! Klient: Brixton Burger s.r.o. Druh: Branding2016-2017
  • Jedním z velkých úkolů bylo připravit identitu tak, jako by koncept již existoval a byl k nám přivezen z Anglie. Důvodem bylo vedle navození specifické atmosféry také to, že jeden z majitelů food bistra Tim Simenon, slavný DJ, o kterém se toho už hodně napsalo, pochází z Londýna.

  • Při poskytování služeb nám pomáhají cookie. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. | Více informací o cookie |

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector