Brčka, kelímky, obaly: co se smí a nesmí při omezování plastů

Plasty to mají nahnuté, bojuje proti nim EU i velké řetězce

Evropský parlament koncem října schválil směrnici omezující znečištění z jednorázových plastů. Od jejich prodeje už upoštějí i velké obchodní řetězce.

Odpad nejen v oceánech je celosvětový problém. Evropská unie se rozhodla tento problém postupně a systematicky řešit.foto: RitaE, licence CC0 Creative Commons

Pro omezení znečištění jednorázovými plasty se při hlasování v Evropském parlamentu vyjádřila naprostá většina europoslanců. Následně tento záměr schválila i Evropská rada.

Protože množství škodlivého plastového odpadu v oceánech a mořích se stále zvyšuje, navrhla Evropská komise nová unijní pravidla pro deset druhů jednorázových plastových výrobků, které nejčastěji končí na evropských plážích a v mořích, a také pro ztracená a opuštěná lovná zařízení.

NEPŘEHLÉDNĚTE Siemens vyvíjí plasty s novými vlastnostmi

Nová pravidla zakáží používání určitých plastových výrobků na jedno použití, v jejichž případě existují alternativy. Kromě toho budou zavedena konkrétní opatření s cílem omezit používání nejčastěji odhazovaných plastových výrobků – zejména těch, se kterými se často setkáváme na evropských plážích.

Tyto předměty dohromady tvoří 70 % všech odpadků v mořích. Nová pravidla jsou přiměřená a zacílená tak, aby dosáhla co nejlepších výsledků. Na různé výrobky se proto budou uplatňovat rozdílná opatření.

Plastový odpad vyplavený na plážíchfoto: hhach, licence CC0 Creative Commons

Pokud existují dostupné a cenově přijatelné alternativy, bude prodej plastových výrobků na jedno použití zakázán.

U produktů, které nelze snadno nahradit, se návrh zaměřuje na jejich omezení prostřednictvím snižování spotřeby v jednotlivých státech, požadavků na design a označování a povinností výrobců ohledně nakládání s odpady / odklízení odpadků. Díky souboru nových pravidel získá Evropa náskok v řešení této problematiky s celosvětovým dopadem.

Komise navrhla, aby náklady na odstraňování znečištění nesli producenti plastových výrobků. Rada chce tuto povinnost rozšířit tak, aby se vztahovala i na společnosti, které takového jednorázové plastové výrobky nebo obaly do Evropy dovážejí nebo je zde prodávají.

Frans Timmermans, první místopředseda Komise odpovědný za udržitelný rozvoj, prohlásil: „Tato Komise slíbila, že bude ambiciózní v důležitých věcech a ostatní ponechá na členských státech.

Plastový odpad takovou důležitou věcí nepochybně je a Evropané musí na řešení tohoto problému pracovat společně, protože plastový odpad se nakonec dostává do našeho ovzduší, půdy a oceánů i do našich potravin. Dnešní návrhy prostřednictvím řady opatření omezí plasty na jedno použití v našich obchodech.

Některé z těchto produktů zakážeme, a nahradíme je ekologičtějšími alternativami, aby lidé o své oblíbené výrobky nepřišli.“

Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, doplnil: „Plasty mohou být skvělá věc, ale musíme je používat odpovědněji. Plasty na jedno použití nejsou ekonomicky ani ekologicky ideální a dnešní návrhy pomohou podnikům i spotřebitelům přeorientovat se na jejich udržitelné alternativy.

Evropa se tak může dostat do čela tohoto úsilí, vytvářet produkty, po nichž bude ve světě v příštích desetiletích poptávka, a získávat z vzácných a omezených zdrojů, které máme k dispozici, vyšší hospodářskou hodnotu. Náš cíl pro sběr plastových lahví kromě toho přispěje k vytvoření potřebného objemu pro prosperující odvětví recyklace plastů.

“

Plasty tvoří celosvětově 85 % odpadků v mořích. A ve formě mikroplastů, jejichž účinky na lidské zdraví jsou zatím neznámé, se ve vzduchu, vodě a potravinách dostávají až do našich plic a na náš stůl. Řešení tohoto problému je nezbytné a může navíc přinést nové příležitosti pro inovace, konkurenceschopnost a vytváření pracovních příležitostí.

Podniky získají konkurenční výhodu: Když bude pro celý unijní trh platit jeden soubor pravidel, dá to evropským firmám možnost dosáhnout úspor z rozsahu a zvýší to jejich konkurenceschopnost na prudce se rozvíjejícím globálním trhu udržitelných výrobků.

Zavedením systémů pro opětovné používání (např. systémů vratných záloh) si mohou podniky zajistit stabilní přísun kvalitního materiálu. Díky tomu, že budou motivovány nacházet udržitelnější řešení, pak mohou získat technologický náskok před konkurenty na světovém trhu.

Různá opatření pro různé výrobky

Poté, co byla v roce 2015 přijata opatření týkající se plastových tašek, uvedlo 72 % Evropanů, že používání plastových tašek omezili (Eurobarometr). Nyní EU obrací pozornost k deseti druhům plastových výrobků na jedno použití a lovným zařízením, které společně představují 70 % odpadků v evropských mořích. Nová pravidla zahrnují tato opatření:

Těžko rozložitelné plastové sítě tvoří nemalou část plastového odpadu v oceánechfoto: A_Different_Perspective, licence CC0 Creative Commons

Zákaz některých plastových výrobků: Pokud existují dostupné a cenově přijatelné alternativy, bude prodej plastových výrobků na jedno použití zakázán.

Zákaz se bude vztahovat na plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům, které budou muset být vyrobeny výlučně z udržitelnějších materiálů.

Nápojové obaly na jedno použití obsahující plasty budou na trhu povoleny pouze v případě, že jejich uzávěry a víčka zůstanou připevněny k nádobě.

Cíle snížení spotřeby: Členské státy budou muset omezit používání plastových nádob na potraviny a nápojových kelímků.Mohou například stanovit vnitrostátní cíle pro snižování spotřeby, poskytovat v místě prodeje alternativní produkty nebo zajistit, aby plastové výrobky na jedno použití nebyly nabízeny bezplatně.

Povinnosti pro výrobce: Výrobci se budou podílet na nákladech spojených s nakládáním s odpady a úklidem a také s osvětovými opatřeními, pokud jde o nádoby na potraviny, sáčky a obaly (např.

od bramborových lupínků a cukrovinek), nápojové obaly a kelímky, tabákové výrobky s filtry (např. cigaretové nedopalky), vlhčené ubrousky, balonky a lehké plastové tašky.

Dostanou také pobídky k vývoji méně znečišťujících alternativ k těmto produktům.

Cíle v oblasti sběru: Členské státy budou povinny do roku 2025 zajistit sběr 90 % jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh.

Požadavky na označování: Některé produkty budou muset mít jasné a standardizované označení, které obsahuje informace o tom, jak se má odpad odstraňovat, o negativním dopadu výrobků na životní prostředí a o přítomnosti plastů v nich. Jedná se o hygienické vložky, vlhčené ubrousky a balonky.

Osvětová opatření: Členské státy budou povinny zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativních dopadech vyhazování plastů na jedno použití a rybolovných zařízení a také o dostupných systémech pro opětovné použití a možnostech nakládání s odpady ze všech těchto výrobků.

Pokud jde o lovná zařízení, která tvoří 27 % všech odpadků na plážích, hodlá Komise doplnit stávající rámec politiky zavedením systémů odpovědnosti pro výrobce lovných zařízení, která obsahují plasty.

Výrobci těchto zařízení budou povinni hradit náklady na sběr odpadu z přístavních zařízení pro příjem odpadu, jeho přepravu a zpracování. Ponesou rovněž náklady na osvětová opatření. Informace o nových pravidlech pro lovná zařízení naleznete zde.

Další kroky

Návrhy Komise budou nyní předloženy k přijetí Evropskému parlamentu a Radě. Komise ostatní orgány vyzývá, aby se tímto tématem zabývaly prioritně a zajistily pro evropské občany hmatatelné výsledky ještě před volbami v květnu 2019.

U příležitosti Světového dne životního prostředí dne 5. června Komise rovněž zahájí celoevropskou informační kampaň, kterou chce upozornit na možnosti volby pro spotřebitele a zdůraznit úlohu jednotlivců v boji proti znečištění plasty a odpadkům v moři.

Řešení problému odpadků pocházejících z EU ovšem představuje pouze jednu část širší celosvětové problematiky. Avšak díky tomu, že se Evropská unie postaví do čela, bude mít dobrou pozici k podpoře změn na globální úrovni – působením v rámci skupin G7 a G20 a prováděním cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Souvislosti

Dnešní iniciativou se uskutečňuje závazek obsažený v evropské strategii pro plasty, totiž řešit problematiku nehospodárného a škodlivého plastového odpadu prostřednictvím legislativních opatření, který byl příznivě přijat Evropským parlamentem a Radou i občany a zainteresovanými stranami.

Dnešní směrnice vychází ze stávajících pravidel, jako jsou rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí a směrnice o odpadech, a doplňuje další opatření proti znečišťování moří, například v rámci směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu, a navrhovaná omezení mikroplastů a oxo-rozložitelných plastů.

Znečištěné břehy řeky Drina v Bosně a Hercegoviněfoto: geraldsimon00, licence CC0 Creative Commons

Využívá podobný přístup jako úspěšná směrnice o plastových taškách z roku 2015, která se dočkala kladného přijetí a vedla k rychlé změně chování spotřebitelů. Navrhovaná směrnice bude znamenat přínos z hlediska životního prostředí i hospodářství. Nová opatření například:

Zamezí emisím 3,4 milionu tun ekvivalentu CO2, zabrání škodám na životním prostředí, které by do roku 2030 představovaly ekvivalent 22 miliard eur,podle odhadů ušetří spotřebitelům 6,5 miliardy eur.

Spolu s novými pravidly a cíli EU v oblasti odpadu, které byly přijaty, zajistí nové předpisy jasnost, právní jistotu a úspory z rozsahu, které podniky v Unii potřebují, aby mohly zaujmout vedoucí úlohu na nových trzích s alternativními výrobky pro vícenásobné použití, novými materiály a lépe navrženými produkty.

V rámci veřejné konzultace od prosince 2017 do února 2018 souhlasilo 95 % respondentů s tím, že je nezbytné a naléhavé přijmout opatření v otázce plastů na jedno použití, a 79 % se domnívalo, že tato opatření by měla být přijata na úrovni EU, aby byla účinná. Také 70 % výrobců a 80 % značek odpovědělo, že opatření jsou nezbytná a naléhavá. 72 % uvedlo, že omezili používání plastových tašek, a 38 % tak učinilo v uplynulém roce.

Reagují už i prodejní řetězce

IKEA zavazuje využívat plasty, které by jinak skončily v oceánu. Ve světových oceánech se nachází více než 86 miliónů tun plastů. IKEA chce být proaktivní a zabránit dalšímu znečišťování oceánů plasty.

Rozhodla se proto zapojit do iniciativy NextWave, jejíž cílem je využívat plastový odpad dříve, než skončí v oceánu. IKEA se tak stane součástí prvního dodavatelského řetězce na světě, který se zaměřuje na využívání odpadních plastů. Cílem je vyrobit první prototypy výrobků koncem roku 2019.

IKEA zároveň letos oznámila, že do roku 2020 vyřadí ze své nabídky všechny plastové výrobky na jedno použití. Je to jedna z iniciativ, díky které se IKEA chce stát do roku 2030 cirkulární společností.

Na cestě k tomuto cíli se teď IKEA přidala k iniciativě NextWave, která angažuje soukromé společnosti, vědce a neziskové organizace, aby ve svých výrobcích začali v co největší míře využívat plasty, které znečišťují oceány.

Mezi plasty, které označujeme jako „ocean-bound″, čili plasty znečišťující oceány, patří všechny plasty nacházející se ve vzdálenosti 50 km od nejbližší vody. A je jedno, jestli se jedná o řeky, jezera nebo moře. Když se tento druh plastů neodstraní, dostane se časem až do otevřeného oceánu, kde se přidá k už existujícím 86 miliónům tun plastového odpadu.

V souladu s cíli v oblasti udržitelnosti si IKEA dala závazek vyrábět do roku 2030 všechny produkty a obalové materiály z obnovitelných nebo recyklovaných materiálů, což zahrnuje i postupné vyřazení plastů vyráběných přímo z fosilních surovin.

IKEA svým členstvím v NextWave udělala důležitý krok na cestě k tomuto cíli. Koncem roku 2019 chce představit první prototypy výrobků vyrobených z plastů, které mohou znečistit oceán.

„Chceme, aby se z plastů, které znečišťují oceány, stala v budoucnosti komodita. Rovněž plánujeme podniknout kroky, které zabrání tomu, aby plasty skončily v oceánu. Doufáme, že toto členství nám přinese nové poznatky a inovace a že budeme inspirací pro další společnosti, aby se k nám přidali,“ dodává Lena Pripp Kovac, Sustainability Manager v Inter IKEA Group.

V Česku bojuje Lidl

Na jaře letošního roku Lidl Česká republika oznámil, že do roku 2025 sníží množství plastů u zboží svých privátních značek o 20 %. Nyní činí první konkrétní opatření.

V prvním kroku zruší ve všech prodejnách v České republice do konce roku 2019 prodej jednorázových plastových výrobků. K těm se řadí plastová brčka, kelímky, talíře a příbory na jedno použití, ale i vatové tyčinky do uší obsahující plast.

Místo nich chce Lidl nabízet výrobky z alternativních a recyklovatelných materiálů, na nichž již nyní spolupracuje se svými dodavateli. Ve druhém kroku Lidl zruší i používání jednorázových plastových příborů a brček v oblasti čerstvých potravin a nápojů určených k okamžité spotřebě.

„Naše strategie v oblasti plastů má jasný cíl: plastům se chceme vyhýbat, snižovat jejich množství a recyklovat je. Vyřazením jednorázových plastových výrobků z naší nabídky přispějeme ke snížení jejich používání,“ komentuje rozhodnutí Michal Farník, jednatel společnosti Lidl odpovědný za sortiment.

Dobrovolníci čistí pláže od plastového odpadufoto: 3dman_eu, licence CC0 Creative Commons

Lidl ČR počítá s tím, že stávající množství plastových výrobků, které pro své prodejny již nakoupil, ještě odprodá a poté postupně přejde na alternativní materiály. To zákazníkům zajistí, že i nadále budou moci v prodejnách Lidl pořídit výrobky, na které jsou zvyklí.

Přispět ke snížení spotřeby plastů je jedním z dlouhodobých závazků společnosti Lidl. Jako celosvětově působící obchodní společnost si je vědoma své odpovědnosti vůči životnímu prostředí. Proto vyvinula rozsáhlou strategii, v rámci které pracuje na vývoji a realizaci nejrůznějších opatření, jejichž cílem je snížení spotřeby plastů.

V České republice tak například Lidl ve svých prodejnách nikdy nenabízel jednorázové igelitové tašky zdarma a před rokem jejich prodej zrušil úplně. Tento krok vedl ke snížení spotřeby jednorázových igelitových tašek minimálně o 27 milionů kusů, což odpovídá více než 796 tunám plastu.

Nyní ve své snaze přispět k redukci plastů pokračuje a činí první kroky pro splnění svého závazku, že nejpozději do roku 2025 zredukuje množství plastů u výrobků svých privátních značek o 20 %.

tiskové zprávy, vlastní

Začátek konce doby plastové: jaké produkty a obaly to mají kvůli nové legislativě sečtené? – dReport

Poradenství  Deloitte živě 

Všichni už nějakou dobu v médiích a na sociálních sítích slýcháme o obrovském znečištění moří plasty. V červnu tohoto roku byla přijata směrnice Evropské unie o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, která na plastový problém reaguje. Je to však jen jeden z dílů skládanky zvané oběhové hospodářství (neboli cirkulární ekonomika). Pod tímto pojmem si můžeme v kostce představit způsob životního cyklu výrobků, který má za cíl zachovat v co největší možné míře hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů a minimalizovat tak vznik odpadu.

O zákazech, které tato směrnice přináší, se toho popsalo již hodně. Každý zákaz sebou ale nese také množství příležitostí, které lze využít. Jelikož se však jedná o směrnici, bude v mnoha ohledech záležet na tom, jak se Česká republika k implementaci postaví a jaká opatření přijme k dosažení cílů, které směrnice stanovuje.

Plasty tvoří 85 % celkového odpadu v mořích, cílem je zabránit dalšímu znečišťování

Hlavním cílem směrnice je zabránit znečišťování moří odpadem z plastových výrobků. Plasty totiž tvoří cca 85 % celkového odpadu v mořích (měřeno dle odpadu nalezeného na plážích), přičemž polovina z toho jsou právě plastové výrobky na jedno použití.

Směrnice tak cílí na to, aby se namísto jednorázových plastových výrobků vyráběly vhodné alternativy, které budou opakovaně použitelné a nebudou zatěžovat životní prostředí.

To samozřejmě není úplnou revolucí, jelikož jednorázové plastové výrobky zde nebyly odnepaměti a jde spíš o výdobytek posledních let.

Klíčový rok 2021: I když se může zdát, že právní úprava je zatím pouze na papíře a nové povinnosti jsou ještě v nedohlednu, opak je pravdou.

Na implementaci mají členské státy obecně dva roky, což znamená, že v roce 2021 bychom již měly mít nové předpisy reflektující tuto regulaci.

S ohledem na délku legislativního procesu v České republice je tedy nejvyšší čas zahájit diskuzi o tom, jak se k novým povinnostem postavit a jak by měla být směrnice v Česku implementována.

Konec plastů (nejen) v Čechách. Aneb čeho se zákaz týká?

• plastové vatové tyčinky,
• příbory, talíře,
• brčka a nápojová míchátka,
• nádoby a kelímky na nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu,
• tyčky od balónků.

Toto opatření se dotkne zejména restaurací, kaváren, festivalů a podobně. Už dnes můžeme vidět první projekty, které se snaží o využívání zálohovaných obalů v restauracích.

Je zde nicméně velký prostor pro rychlé zavedení udržitelných alternativ, například prostřednictvím platforem zajišťujících rozvoz potravin a nápojů z restaurací. Základem je ale nepropadnout panice a nesáhnout po první „ekologické“ alternativě.

V praxi se totiž vyskytují alternativy, které samy o sobě nejsou recyklovatelné, co zasazuje ránu jejich ekologičnosti. Obdobně je potřebné zohlednit to, zda má konečný uživatel možnost alternativní výrobek správně vytřídit.

Například u biologicky rozložitelných výrobků to dnes ještě může být problém. Výrobky pak končí ve směsném komunálním odpadu, odkud putují přímo na skládku, v lepším případě k tepelnému využití. I zde tak platí, že nejlepší odpad je ten, který nevznikne.

Vedle zákazu vybraných plastových výrobků ještě povinnost zavést taková opatření, která sníží spotřebu jednorázových obalů na jídlo a nápojových kelímků.

Zatímco výše uvedené obaly z expandovaného polyesteru budou zakázané úplně, u ostatních budou muset být přijata opatření, která zajistí, že v roce 2026 dojde ke snížení jejich spotřeby v porovnání se spotřebou těchto výrobků v roce 2022.

Jaká konkrétní opatření členské státy k dosažení snížení spotřeby zvolí, je už v jejich kompetenci.

Příkladem opatření vedoucího ke snížení spotřeby může být např. povinnost zajistit, aby v místě konečného prodeje zákazníkům byly k dispozici opakovaně použitelné alternativy plastových výrobků.

Další variantou je případné poskytování vybraných plastových výrobků koncovému zákazníkovi za poplatek. Tento přístup byl zaveden např. u plastových nákupních tašek, které od 1.

ledna 2018 již nesmí prodejci zákazníkům poskytovat zdarma.

Tyto změny budou mít dopad samozřejmě zejména na výrobce těchto výrobků, kteří budou muset od základů změnit portfolio svých produktů. I v tomto případě se změny se dotknou také gastronomického sektoru. V posledních letech již ale vidíme, že mnoho podniků nabízí kávu a jiné nápoje do vratných kelímků.

I zde se otevírá obrovský prostor pro zlepšení současné situace za současného zlepšení vnímání značky. Ve světě je například běžné, že je sdílení kol financováno soukromými společnostmi, které díky tomu získávají pozitivní publicitu. Obdobný model si zde představit i při nádobách na potraviny a nápoje.

Pokud se kterékoliv společnosti podaří do oběhu zavést „TEN“ zálohovaný kelímek, který se stane standardem, má o pozitivní publicitu své značky vystaráno na několik let dopředu.

Správně zvolenými opatřeními tak lze nejen posílit pozitivní vnímání značky, ale také zintenzivnit svůj vztah se zákazníkem, který bude opakovaně používat nádoby konkrétní značky.

Směrnice se dále dotkne také označování výrobků. Dámské vložky, tampóny, vlhčené ubrousky, nápojové kelímky a filtry tabákových výrobků tak budou muset nést nové informace. Důvodem k tomuto opatření je fakt, že dámské hygienické potřeby a vlhčené ubrousky jsou častokrát vyhazovány do odpadní kanalizace, čímž dochází k jejímu poškození a ucpávání.

Co bude nové?

1. Na obalu bude uvedeno, jak vhodně nakládat s odpadem z těchto výrobků nebo naopak jakému způsobu se vyhnout.
2. Povinné bude označení, zda se ve výrobku vyskytují plasty.
3. Stejně tak, jaké nepříznivé dopady na životní prostředí má vyhazování těchto výrobků mimo místa určena k ukládání odpadu.

Specifikace týkající se označování budou následně blíže určeny prováděcím aktem Evropské komise. Výrobci těchto výrobků by tedy měly počkat do doby, než budou harmonizované standardy vypracovány. Tyto mají být zveřejněny nejpozději rok před koncem lhůty pro implementaci směrnice. Výrobci tak teoreticky budou mít dostatek času na to, aby se novým požadavkům přizpůsobili.

Převedení povinnosti osvěty na výrobce produktů jako jedna z možností

Jedním z častých nástrojů v oblasti práva životního prostředí jsou různé osvětové kampaně a opatření. Přináší je i směrnice, která členským státům stanovuje povinnost přijmout opatření s cílem informovat spotřebitele a motivovat je k zodpovědnému chování ve vztahu k jednorázovým plastovým výrobkům.

Osvětová opatření se vztahují pouze na plastové rybářské potřeby a vybrané plastové výrobky, tj. nádoby na jídlo a nápoje, sáčky na balení potravin, nápojové kelímky, filtry tabákových výrobků, vlhčené ubrousky, balónky, lehké plastové tašky, dámské vložky a tampony.

Cílem těchto opatření by mělo být snížení „litteringu“, tedy vyhazování odpadků do přírody.

Osvěta se bude týkat např. informací o dostupnosti opakovaně použitelných alternativ, vhodných možnostech nakládání s odpady z takových výrobků, dopadu odhazování těchto výrobků mimo místa k tomu určené, či jejich dopadech na kanalizaci.

Opět je otázkou, jaký způsob opatření členské státy zvolí. Jednou možností je přenést povinnost osvěty na výrobce těchto produktů. Takové nastavení funguje zejména v sektoru rozšířené odpovědnosti výrobců, tedy např. v rámci elektrozařízení, pneumatik či baterií.

Další možností jsou dobrovolné kampaně či inciativy vedené Ministerstvem životního prostředí, do kterých se firmy můžou dobrovolně zapojit. Jakým směrem se ubereme, je nyní nejasné.

Je však vhodné s předstihem vést širší diskusi mezi zapojenými stranami o tom, jaký způsob osvěty bude nejefektivnější.

Směrnice také dále členským státům stanovuje novou povinnost zavést systémy rozšířené odpovědnosti výrobců pro výrobce vybraných plastových výrobků či povinnosti na sběr, složení a design plastových lahví. O těchto opatřeních Vás budeme informovat příště.

Téma bylo publikováno v časopisu Euro v rubrice Hyde Park

Žádný obal není ekologický

Jídlo a nápoje s sebou prožily vrchol slávy, která teď opadá stejně jako nadšení z jednorázových obalů. EU i Česká republika navrhují opatření a plánují způsoby, jak planetě ulehčit od odpadu, kterého produkujeme víc, než jsme schopni efektivně zpracovat.

V roce 2020 se tak z provozů povinně ztratí plastové příbory, míchátka, talíře, brčka, nádobí z OXO plastů a polystyrenové boxy, omezení spotřeby se dotkne nádob na potraviny a nápojových kelímků. Většina podniků se udržitelné myšlence nebrání, někteří se však, stejně jako hosté, ocitají ve spleti protichůdných názorů a informací, které je třeba vyjasnit.

Tlak veřejnosti

Nabídka je závislá na poptávce, a tak se i gastronomie přizpůsobuje tlaku veřejnosti, která se čím dál víc ohlíží na životní prostředí. „Pro restaurace je to někdy složité. Hosté často odmítají plasty a neekologické obaly, ale zároveň si chtějí jídlo odnést s sebou.

Podniky bojují s praktickým použitím eko materiálů a s poptávkou, která se teď řídí hlavně zelenou barvou a nápisem ,eko‘.

Snažíme se jim pomoct, jsme v kontaktu s panem Manhartem z Ministerstva životního prostředí a sledujeme vývoj nové směrnice EU,“ vypráví Michaela Dědicová, která se stará o obalové materiály v restauracích Ambiente.

Zvýšený zájem o ekologické obaly ovlivňuje tzv. green washing, marketingová strategie spousty firem, které se díky šíření dezinformací dělají zelenější, než reálně jsou.

„Na obalech najdeme spoustu značek, ale většina restaurací ani hostů nemá čas na to, aby si nastudovali jejich význam a skutečné složení obalů. Sama jsem si dřív myslela to co ostatní – vidím eko, beru to.

Plánujeme exkurzi do pražské třídírny odpadů, abychom si udělali představu o tom, jak to probíhá v praxi,“ dodává Míša.

Restaurace by (se) měly vzdělávat, ale zodpovědnost za životní prostředí nenesou jen ony. Přebírá ji i každý, kdo si do jednorázového nádobí nechá zabalit jídlo nebo nalít kávu.

Plast, bioplast a spol.

Špatná pověst plastu přivedla na svět spoustu nových materiálů, jenže s nimi neumíme pracovat. Alternativy z biomasy, především hojně diskutované bioplasty, tak představují dobrý, ale bohužel nevyužitý nápad. K jejich rozkladu a kompostování jsou totiž třeba oxo degradační činidla a mikroorganismy, ale taky vysoké teploty a ty dovede vytvořit jen větší kompostárna.

„V České republice neumíme bioplast zpracovat, tím pádem končí ve spalovně anebo na skládce. Skládkování je u nás totiž bohužel levnější než odvoz tříděného materiálu specializovanou firmou,“ říká Míša.

Zpracování bioplastů není jediný problém, ten první přichází už při výrobě. Pěstování rostlinných proteinů, nejčastěji celulózy a škrobu z kukuřice, brambor, ze sóji, cukrové řepy a třtiny, může mít horší následky než produkce a spalování plastů.

Rostliny se jen málokdy pěstují v ekologickém režimu a konvenční přístup vede ke kácení lesů, k narušení biodiverzity a k velké spotřebě vody i energie.

I když nám bioplasty svými vlastnostmi dokážou plně nahradit plast, v budoucnu bychom téhle varianty mohli litovat.

Další minus představuje špatné třídění – bioplasty končí ve žlutých kontejnerech a na třídicí lince páchají velké škody. I jediný eko kelímek může zničit várku plastu, který by se mohl v podobě drti zrecyklovat a znovu použít.

„Třídění je naprostý základ, jenže spousta provozů se teprve učí a dozvídá, co všechno to obnáší. Bioplast musí skončit ve směsi! A pokud restaurace nabízí alternativní obal, měla by hostům zároveň vysvětlit, kam ho vyhodit, “ zdůrazňuje Míša.

No ano, s kelímkem od kávy i jiných drinků. Uprostřed festivalové sezony o tom pouvažoval Ondřej Štökl, hlavní barista Ambiente.

Více zde

Existuje vůbec ekologický obal?

Mohlo by se zdát, že vítězem duelu je plast, protože s tím si aspoň víme rady, takhle jednoduché to však není. Češi jsou mistři v třídění, přesto se dotřídí a zrecykluje pouze okolo 60 % plastového odpadu. A co obaly z papíru, slámy, kávového lógru, vosku, mléčného proteinu nebo mořských řas?

Na trhu najdeme spoustu inovací, ale skutečně ekologický obal není jednorázový: „Nemůžeme jen říct, že je tenhle materiál lepší než druhý. […] Nejekologičtější je vždycky to, co používáme nejvíckrát.

Musíme se zaměřit na to, abychom se vyvarovali jednorázových produktů, a nemusíme řešit, co je lepší.

Pojďme ty věci používat znova,“ řekla v pořadu Fokus Václava Moravce Soňa Jonášová, zakladatelka a ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Co na to restaurace?

První otázkou, kterou si může položit každý podnik, je množství používaných obalů. „Kromě toho, že se v restauracích špatně třídí, se taky často plýtvá materiálem. Podle mě je nesmysl odsoudit plast a vnímat ho jen jako problém. Průšvih je jeho nadužívání. Nejdřív bychom se měli zaměřit na to, jestli v některých podnicích není přeobalováno,“ navrhuje Míša.

Chcete redukovat odpady ve vašem podniku? Máme pro vás 6 tipů, jak si poradit s obaly a komunikovat s dodavatelem i zákazníky.

Hlavním cílem však není třídit a recyklovat, stěžejní je vracet obaly do oběhu.

Sleva na kávu nebo oběd do vlastní nádoby (ano, už je povoleno si ji přinést) a vyšší poplatky za krabičky na jídlo s sebou – podobná opatření vás příliš nezatíží a pomůžou životnímu prostředí.

Není divu, že se projekty jako Otoč kelímek, Vratné misky nebo Rekrabička stávají hitem sociálních sítí i gastronomie.

Podtrženo, sečteno

Pro restaurace je někdy obtížné vytřídit pravdivé informace od klamavých, vytvořit si vlastní postoj a předat ho hostům.

Jedno je ale jisté – ekologické obaly nejsou trvale udržitelným řešením, představují spíš impuls, který nás má dovést k otázkám, co, jak a proč třídit, recyklovat, anebo vůbec nevyhazovat.

Změny se nemusí odehrát ze dne na den, každý podnik však může postupně nahradit jednorázové pohodlí za udržitelnou osvětu, kterou jednou všichni oceníme.

Incien a Cirkulární kavárny doporučují podnikům:

• Přejděte na znovupoužitelné nádobí, které si může zákazník koupit, nebo za symbolický poplatek půjčit.
• Drobnými slevami motivujte hosty k nošení vlastního nádobí. To jednorázové naopak zpoplatněte.
• Odstraňte nebo omezte nadbytečné položky, jako jsou brčka, míchátka, porcovaný cukr a podobně. Nakonec zjistíte, že je host nepotřebuje.
• Zapojte se do některé z akcí, které vám pomůžou zredukovat zbytečné obaly i náklady.
• Informujte hosty o slevách a poplatcích, vysvětlujte jim své rozhodnutí a připojte návod na správné třídění obalů. Nejlepším kanálem jsou sociální sítě a šikovný, proškolený personál.

Potřebuje potravinářský průmysl plasty?

Doba, kdy lidstvo konzumovalo potraviny na místě, kde byly vypěstovány, je dávno pryč, dnes k nám jídlo putuje i tisíce kilometrů. Třeba takový banán z Ekvádoru jich urazí hned 10 235 a steak z Argentiny nacestuje téměř 12 tisíc kilometrů, než se dostane na náš stůl.

Během těchto cest na sebe potraviny často nabalí plastový materiál, ať už během přepravy, či až v jednotlivých prodejnách. Obal je v celém přepravním řetězci chrání proti vnějším vlivům, ale také prodlužuje jejich trvanlivost.

Plasty mají vliv na čerstvost a zároveň omezují plýtvání, které je velkým problémem současnosti.

Balit, či nebalit?

To, oč tu běží, je hledání rovnováhy mezi výhodami, které s sebou používání plastů přináší, a potřebami snižování jejich dopadu na životní prostředí. Často jde také o hledání rovnováhy mezi výhodami používání plastů v obchodní síti a tlakem spotřebitelů na snižování jejich množství.

Přitom obaly mohou významným způsobem udržet kvalitu potraviny a prodloužit její čerstvost. „To lze demonstrovat na okurkách balených v plastu, kdy omezením uvolňování vlhkosti z okurky a omezením respirace lze prodloužit dobu jejich skladování.

Stejný princip lze aplikovat i u ovoce,“ říká Lukáš Vápenka, vedoucí Nezávislé obalové laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). „Dalším příkladem může být balení čerstvého masa v modifikované atmosféře, kdy právě vhodná volba plastového materiálu umožní udržet maso čerstvé po delší dobu.

U mraženého zboží zase plasty omezují vysychání zboží,“ dodává Vápenka, který si nedokáže představit, že by se potravinářský průmysl bez plastů zcela obešel.

Také obchodní řetězce potvrzují, že to bez plastových obalů v současnosti nejde. Například Tomáš Kubík, tiskový mluvčí Penny Marketu, upozorňuje, že se bez balených výrobků nelze obejít v případě masa a masných produktů u bezpultového prodeje. I v Lidlu hledají odpověď na klíčovou otázku.

„V případě ovoce a zeleniny řešíme vždy dilema, zda zabalit produkt do igelitového sáčku, nebo zda plýtvat potravinami,“ říká jeho tisková mluvčí Zuzana Holá. „Díky tenkému plastovému sáčku například u mrkve nebo petržele s natí prodloužíme čerstvost zeleniny a ochráníme ji třeba proti vnějším vlivům při transportu,“ dodává.

Podle jejích slov lze takto životnost produktu prodloužit až třikrát, což zamezuje plýtvání. „Potravinový odpad u těchto druhů zeleniny jsme díky tomuto obalu téměř eliminovali, zatímco před jeho zavedením zůstávalo až 30 procent plodů v prodejnách neprodejných,“ dodává Holá. „Obal je přitom z velmi tenkého plastu, který je recyklovatelný.

Tato zkušenost se týká mimo jiné i salátových okurek,“ připomíná.

V některých oblastech se potravinářský průmysl bez plastů neobejde, v jiných je jejich používání zbytečné, proto řetězce řeší možnosti redukce obalů s ohledem na čerstvost a kvalitu produktů.

„Zachování plastových obalů má smysl v případech, kdy mají výjimečnou nebo těžce nahraditelnou funkci.

Redukce je naopak smysluplná vždy, když existuje vhodná ekologičtější varianta, která nemá zásadní vliv na cenu pro koncového spotřebitele,“ potvrzuje Tomáš Kubík z Penny Marketu.

Snižování plastové stopy

Boj proti plastům je vidět na každém kroku. Košík.

cz ve spolupráci s Mattoni spouští projekt zálohovaných PET lahví, ve Švédsku si v tomto roce, jako v první zemi na světě, vypijete Coca-Colu už jen z použitých a zrecyklovaných „petek“ a společnost Nestlé na český trh nedávno uvedla tyčinku v novém, plně recyklovatelném papírovém obalu. Cukrovinka je tak poprvé zabalena do papíru za pomoci vysokorychlostní balicí technologie, u které bylo dosud možné používat pouze plastové nebo kombinované materiály.

V posledních letech je snaha snižovat gramáž obalů, zvyšovat recyklovatelnost a odklánět se od materiálů, jako jsou PVC či polystyren.

Foto: Shutterstock

„Rozvoj a nárůst produkce plastů nutně přináší otázky ve vztahu k životnímu prostředí. Obzvlášť v poslední době jsou plasty terčem až drtivé kritiky a stávají se veřejným nepřítelem.

Jak to v podobných případech bývá, nemůže za to produkt, ale ten, kdo s ním zachází,“ říká Ladislav Novák, předseda České technologické platformy pro udržitelnou chemii SusChem. Snaha o lepší zacházení s plasty je ale už nyní vidět ve všech oblastech potravinářského průmyslu.

Třeba obchodní řetězce mohou správnými postupy využívat výhod plastových obalů a přitom snižovat svoji ekologickou stopu. Lidl se například zavázal, že nejpozději do roku 2025 sníží množství plastů u výrobků svých privátních značek o 20 procent a všechny používané plastové materiály budou recyklovatelné.

„Na tomto opatření intenzivně spolupracujeme s našimi dodavateli, kdy u každého jednotlivého výrobku prověřujeme možnosti nahrazení plastového obalu nebo jeho zmenšení. Jako příklad můžeme uvést snížení hmotnosti PET lahví a síly obalové fólie u balení šesti kusů nápojů naší privátní značky Saguaro.

Tímto krokem uspoříme až 300 tun plastů ročně,“ uvádí tisková mluvčí Lidlu. Gramáž plastových lahví u privátní značky vody K-Classic snížil také Kaufland. V loňském roce díky tomu uspořil 65 tun odpadu v porovnání s předchozími lety.

Samotnou kapitolou jsou jednorázové plastové výrobky. Stopku s platností od července 2021 dostaly od Evropské unie jednorázová brčka, kelímky, plastové tyčinky do uší či nádobí z plastu na jedno použití.

V Lidlu a v Kauflandu si tyto produkty většinou nekoupíte už nyní, řetězce je nahradily výrobky z alternativních materiálů.

V tuto chvíli najdou zákazníci v jejich prodejnách jen jednorázové vatové tyčinky, u kterých se podle vyjádření řetězců doprodávají zásoby.

Nové technologie mírní dopady

Plasty používané v potravinářském průmyslu mají za sebou značný vývoj. Stačí srovnat dnešní plasty s těmi, které se používaly před 30 lety. Změnilo se materiálové složení, používané technologie, ale také funkce obalu. „Dříve měl obal primárně jenom chránit, nyní vám může poskytovat důležité informace o stavu potraviny.

Umožňuje jednodušší manipulaci, otevírání, znovuuzavíratelnost a tak dále,“ říká Lukáš Vápenka z VŠCHT. Nový výzkum podle něj v současnosti ovlivňuje hlavně rostoucí ekologické cítění veřejnosti a s tím spojená poptávka po bioplastech a po nových recyklačních postupech umožňujících opětovné použití plastů pro kontakt s potravinami.

„Velkým tématem je také ekodesign, tedy uvažování o tom, jak obal zodpovědně navrhnout a jaký použít materiál s ohledem na co nejmenší energetické nároky a co nejlepší další materiálové využití,“ říká Ivo Benda, generální ředitel Greiner Packaging Slušovice, předního českého výrobce plastových obalů, který jich jen v roce 2019 vyrobil 11 300 tun.

„Z posouzení životního cyklu obalu a zejména fáze jeho výroby už dnes víme, o kterých obalech můžeme říct, že jsou ekologičtější, a mohou být z tohoto důvodu preferovány,“ doplňuje. Zároveň potvrzuje, že se v posledních letech změnily požadavky odběratelů směrem k ekologickým řešením.

„Je zde snaha snižovat gramáž obalů, zvyšovat recyklovatelnost a odklánět se od materiálů, jako jsou PVC nebo polystyren,“ uvádí. „V minulosti se v obalovém průmyslu používal především polystyren, my jsme se ale už před mnoha lety rozhodli používat převážně polypropylen, který je jedním z nejvhodnějších materiálů pro styk s potravinou.

Navíc je to i jeden z materiálů s nejvyšším potenciálem pro recyklaci,“ dodává Benda. V Greiner Packaging používají při výrobě především polypropylen a polyetylen. Také testují tzv. bio-based polyolefiny, u kterých se pro výrobu plastu používají přírodní materiály.

„Množství těchto materiálů je ale zatím velmi limitované a zůstává otázkou, zda je to udržitelná varianta. Tedy zda využívat zemědělské plodiny pro výrobu plastů, když už máme v oběhu tolik nevyužitého plastu,“ zamýšlí se Ivo Benda. „Zde přichází možnost využívat recykláty, ale to je v našem odvětví velmi problematické.

Obal má chránit potravinu a nesmí existovat ani minimální riziko kontaminace. Proto testujeme chemicky recyklované materiály, které zajistí recyklování plastového odpadu a zároveň garantují stejnou čistotu jako při výrobě z primární suroviny,“ vysvětluje.

Kromě používaných materiálů ovlivňují plastové obaly nové technologie a postupy. Dochází například k odlehčování obalů, při kterém se kombinuje převážně recyklovaný papír s plastem, čímž se může snížit gramáž plastu až o desítky procent. Jedná se o tzv. technologii K3 (Karton-Kunststoff-Kombination).

Podle Bendy poptávka po této kategorii obalů v posledních letech raketově roste.

„Společnost Olma například odlehčováním kelímků a částečným přechodem na K3 kelímky dosáhne roční úspory na polymerech okolo 70 tisíc kilogramů, což se musí logicky promítnout i do snížené uhlíkové stopy,“ říká ředitel Greiner Packaging.

Kolem ekologických dopadů plastů zůstává ale stále mnoho otázek. Někteří oslovení odborníci upozorňují, že pro ekologický přínos je lepší jedna těžší plastová lahev, která vydrží několik obrátek na trhu, než tenkostěnné lahve, na které se nyní výrobci zaměřují.

Lukáš Vápenka z VŠCHT zase částečně varuje před používáním bioplastů. „Bioplasty ve formě materiálů z obnovitelných zdrojů smysl dávají, biodegradabilní plasty už méně. Reagují totiž s vodou, což omezuje použití těchto materiálů pro širokou škálu potravinářských výrobků,“ varuje.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Moderní plasty.

Jednorázové plasty by od července 2021 neměly jít na trh

Od července 2021 by měl v Česku platit zákaz uvádění plastových vatových tyčinek, příborů, talířů nebo brček na trh. Doprodej zásob bude možný, úplný zákaz uvádění do oběhu by měl začít platit nejpozději o rok později.

Týká se vybraných jednorázových plastových výrobků včetně těch z bioplastu a též všech výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Nový zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí představil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Předpis chce resort dát do meziresortního připomínkového řízení tento týden.

Zákon převádí do české legislativy evropskou směrnici. Kromě zmíněných výrobků nebudou moci být uváděny na trh nádoby na potraviny a nápoje a kelímky z expandovaného polystyrenu. Oxo-rozložitelné plasty obsahují přísady, které prostřednictvím oxidace rozkládají plast na mikroplasty. Ne však beze zbytku, a mikročásti se pak stávají součástí potravinového řetězce živočichů.

Podle odhadů ministerstva se v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu.

Zákon zavádí i další povinnosti a požadavky pro výrobce. Od července 2024 budou muset u nádob na nápoje z plastu či kompozitních materiálů do objemu tří litrů připevnit uzávěr nebo víčko k nádobě. Týká se to i tetrapakových obalů na mléko nebo džusy.

Zároveň se členské státy EU dříve dohodly, že do roku 2029 by mělo být recyklováno devět desetin plastových lahví.

Do roku 2025 se budou muset takové lahve vyrábět alespoň se čtvrtinovým použitím recyklovaného plastu, do roku 2030 by měl tento podíl vzrůst na 30 procent.

V druhé polovině příštího roku by měla podle návrhu začít platit povinnost informovat spotřebitele, že výrobek je z plastu a jak s ním zacházet ve chvíli, kdy se stane odpadem.

Značení nebude vyžadováno u obalů s povrchem menším než deset centimetrů čtverečních. Týkat se bude hygienických vložek, tamponů a jejich aplikátorů, vlhčených ubrousků, tabákových výrobků s filtry či nápojových kelímků.

Evropská komise podle Brabce vydá pokyny pro jednotnou podobu značení, dosud se tak ale nestalo.

Výrobci budou také povinni působit na změnu chování uživatelů, snížit spotřeba by se měla u nádob na potraviny či nápojových kelímků. Cíle zatím Evropská komise nestanovila, od roku 2023 budou ale členské státy muset reportovat množství spotřebovaných výrobků.

Zákon dále zavádí povinnost výrobcům finančně se podílet na úklidu odpadů prostřednictvím smluv s obcemi a také podílet se na jejich nákladech na úklid odpadu odloženého mimo určená místa.

Pro producenty tabákových výrobků bude povinnost platit od roku 2023, vlhčených ubrousků nebo balonků se to bude týkat o rok později.

Už nyní se rozšířená odpovědnost výrobce vztahuje třeba na nádoby na potraviny nebo nápoje do tří litrů, nápojové kelímky či lehké plastové tašky.

Výrobci budou muset od července 2021 také informovat spotřebitele o dostupnosti alternativ a recyklaci výrobků a o tom, jak správně nakládat s odpady. Týkat se to bude nádob na potraviny a nápoje do tří litrů, sáčků a obalů na potraviny k okamžité spotřebě, nápojových kelímků, plastových tašek, vlhčených ubrousků, tabákových výrobků s filtry nebo hygienických vložek a tamponů.

Kontrolovat dodržování povinností daných zákonem by podle návrhu ministerstva měly Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, krajské hygienické stanice či Česká inspekce životního prostředí.

Autor: www.enviweb.cz

Blíží se konec plastových výrobků: nebudou brčka, talíře ani vatové tyčinky

Jedno hezčí než druhé. Podívejte se Jiří Janda

V lázních Poděbrady si to poprvé vyzkoušeli už před dvěma lety.

Na letošní zákaz jednorázových plastových obalů se začali připravovat při oslavách 17. listopadu, kdy jednoduše zrušili jednorázové plastové kelímky.

Kdo si chtěl zakoupit občerstvení, dostal nápoj do vícekrát použitelného kelímku. Musel za něj přitom složit padesátikorunovou vratnou zálohu. 

Jednorázové plasty – Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

„Při odchodu si jej mohl ponechat jako suvenýr, nebo mohl žádat zálohu zpět,“ vysvětlila mluvčí poděbradské radnice Radka Kakrdová. Návštěvníkům to nevadilo, systém se jim zalíbil a středočeské město se na svých akcích od té doby bez jednorázových plastů obejde. A platí to i pro další tuzemská města, která především na různých městských či vánočních akcích plastové nádobí odbourala.

Od poloviny letošního roku to už ani jinak nepůjde.

Plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, kelímky a míchátka z plastu i nádoby na potraviny a nápoje z expandovaného polystyrenu jsou od července oficiálně zakázány a nepůjde je koupit.

Ze stánků či obchodů však nezmizí okamžitě – obchodníci a restauratéři budou smět doprodat své zásoby do července 2022. Místo plastů se objeví hlavně dřevěné nádobí a papírové obaly. Případně výrobky na opakované použití.

Přečíst článek ›

„Jsme na cestě ke skoncování se zbytečným nádobím pro pouhou jednu konzumaci,“ sdělil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jeho úřad již zařídil podporu snížení používání jednorázových plastů pro více než dvacet projektů měst a obcí, mezi něž z evropských prostředků rozdělil téměř šedesát milionů korun.

Obcím by se zodpovědné jednání ohledně jednorázových plastů nemělo nijak zvlášť prodražit. „Zákon o jednorázových plastech zavádí povinnost výrobců plastů finančně se podílet na úklidu plastového odpadu prostřednictvím smluv s obcemi a také podílet se na jejich nákladech na úklid odpadu odloženého mimo určená místa,“ řekla Deníku mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.

Hladká změna přístupu

Podle experta na odpady Iva Kropáčka z Hnutí Duha s koncem plastových kelímků, tácků a příborů nehrozí žádná katastrofa. „Může to fungovat stejně dobře jako dříve, když jsme žádné takové věci neměli. Dají se znovu používat sklenice a hrnečky, jenom je potřeba zajistit mytí. A myčky už patří do standardní výbavy,“ uvedl pro Deník Kropáček.

Přečíst článek ›

Hladké změně přístupu lidí podle Kropáčka navíc paradoxně hraje do karet nynější zákaz hromadných akcí. „Teď jsou hromadné, zejména kulturní, akce kvůli epidemiologické situaci odsunuté na druhou kolej,“ vysvětlil. Po jejich opětovném povolení by si lidé podle něj mohli na přechod ke „klasickému“ nádobí na veřejných akcích snáze zvyknout.

K podobným změnám již delší dobu přistupují také různé obchodní řetězce. Třeba Tesco jednorázové plasty z jídelních koutků už zcela vyřadilo a zbavuje se jich i Globus.

• Co končí:• jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky)• jednorázové plastové talíře• plastová brčka• plastové vatové tyčinky• plastové tyčky k balonkům
• • jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu

24.1.2021

• plast,
• Kelímek,
• nápoj,
• Poděbrady,
• Tesco,
• Richard Brabec

Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Škoda Rapid první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Subaru XV nové vozidlo, servisní knížka Škoda Superb první majitel, servisní knížka, nehavarované Mazda 6 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Suzuki Vitara nové vozidlo, servisní knížka, předváděcí vozidlo, v záruce Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované + PRODAT AUTO

Některé jednorázové plasty mají být zakázány. Obaly zdražují, tvrdí dodavatel, je prý snaha o předzásobení

video

Byznys ČT24: Konec plastových obalů se blíží

„Posledních pár dnů nás všichni evropští výrobci informují o zdražení těchto produktů, protože se obrovským způsobem navýšily objednávky. Lidé se chtějí předzásobit,“ nastínil Mitánek. Tyto jednorázové plasty podle něj zdražily o pět až deset procent.

Mizet by měly začít plastové tácky, příbory a polystyrenové nápojové kelímky. Totéž platí třeba i pro brčka a vatové tyčinky.

„To je zásadní věc, zbavíme se tak určitě mnoha stovek tun, dokonce tisíců tun a opravdu miliard výrobků, které mnohdy pak hyzdí naše životní prostředí.

Kromě toho zákon stanovuje ještě celou řadu dalších povinností pro výrobce i jiných plastů,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Například klasické PET lahve budou muset mít víčko připevněné přímo k lahvi.

Spotřebu plastů nyní navýšila pandemie koronaviru. Kvůli šířící se nákaze vzrostla poptávka po jednorázových rukavicích nebo rouškách. Do plastu jsou zabalené také dezinfekce. Začalo se používat i více plastových potravinových obalů nebo kelímků. Restaurace po celém světě totiž většinou fungují pouze v režimu výdejních okének.

Podle Mitánka se aktuálně z obalů nejvíce prodávají jednorázové vaničky na hotová jídla. „Není se čemu divit, protože tento produkt drží nad vodou spoustu gastro provozů, které nemají jak jinak prodávat své pokrmy,“ řekl. V minulosti podle něj dominovaly jednorázové kelímky. „Dnes už jsou na většině velkých akcích nahrazeny kelímky znovu použitelnými,“ dodal.

Plastového odpadu během pandemie ale vzniká víc i proto, že jeho výroba zlevnila. K výrobě je potřeba ropa, hospodářský útlum po ní ale snížil poptávku a to vedlo ke zlevnění. Nový plast je tak pro firmy levnější a dostupnější než ten recyklovaný.

Spotřeba plastů v Česku roste

Spotřeba plastových obalů v tuzemsku roste delší dobu. Mezi lety 2003 a 2019 vzrostl jejich objem o více než 90 tisíc, a to na 264 tisíc tun. A roste i celosvětová produkce plastů. Před dvěma roky se na celém světě vyprodukovalo 368 milionů tun. Bylo to o devět milionů tun více než rok předtím.

V Evropě pak meziročně objem plastů klesl, a to o čtyři miliony tun. Největším světovým producentem pak byla v roce 2019 Asie. Ta byla na první příčce s 51 procenty. Druhé místo mezi největšími producenty plastů obsadila s 19 procenty Amerika, Kanada a Mexiko. Evropa skončila se šestnácti procenty třetí.