Braillovo písmo – co je to + 8 zajímavostí o tomto písmu

↓ přeskočit obsah ↓ k vyhledávání

Aktualizováno 23. října 2019, 20.17 hod.

Braillovo písmo je zvláštní způsob zápisu textu, umožňující čtení hmatem. Používají ho hlavně slepci, ale může se hodit i pro šifrování (a to hned několika způsoby zápisu).

Jak funguje Braillovo písmo

Každý znak Braillova písma tvoří 6 bodů uspořádaných do obdélníku 2 x 3. Na každém z těchto bodů může nebo nemusí být do papíru vytlačena hmatatelná tečka. To dává 64 možných kombinací pro jednotlivá písmena, pokud prázdný znak (bez teček) považujeme za mezeru, zbývá nám 63 znaků.

Historie Braillova písma

Braillovo písmo vytvořil francouzský učitel Louis Braille (1809-1852), který ve třech letech oslepl následkem nehody.

Ve dvanácti letech se setkal s vojákem Charlesem Barbiersem, který mu ukázal tajnou vojenskou abecedou určenou ke čtení za tmy. Abeceda využívala systém dvanácti vystouplých teček, byla však obtížně čitelná a tudíž nepoužitelná.

Louis Braille počet teček zredukoval na šest a během následujících třech let ji ještě zdokonalil (tou dobou mu bylo teprve patnáct let!)

První kniha v Braillově písmu vyšla v roce 1829, velký zájem o ni však nebyl. Přestože Louis Braille své písmo průběžně vylepšoval (např. přidáním číslic a matematických symbolů), do jeho smrti se mezi slepými téměř nerozšířilo.

Jak využít Braillovo písmo k šifrování?

První možnost je zřejmá – prostě znaky opíšeme nebo špendlíkem vyznačíme na papír. Má-li být zpráva čitelná i poslepu, do silnějšího papíru je vytlačíme. Nezapomeňte, že při vytlačování znaků je třeba psát zrcadlově obráceně – vytlačujeme zespoda, aby bylo možné číst shora!

Je-li třeba zapsat delší zprávu, je užitečné si nejprve připravit jakousi šablonu v podobě proužku čtvrtky, na niž si vypíšeme jednu řadu znaků.

Typická velikost Braillova písmena je asi 5 x 7,5 mm, na jeden řádek by se mělo vejít asi 30 znaků (srovnejte si s 80 znaky na řádek u tištěného textu a pochopíte, proč jsou knihy využívající Braillovo písmo tak tlusté).

U každého znaku vytvoříme špendlíkem 6 otvorů na místě každé potenciální tečky a těmito otvory pak příslušné tečky snadno vypisujeme bez složitého měření.

Další zajímavou možností je zapsat Braillovo písmo textově – do závorky se zapisují číslice 1–6 označující jednotlivé body po sloupcích. Např.

písmeno „a“ zapisované jedinou tečkou vlevo nahoře bude (1), znak „c“ obsahující obě horní tečky jako (14).

Je-li třeba zapsat celé slovo, jednotlivá písmena se oddělují znamínkem „+“, např. slovo „shaman“ se zapisuje (234+125+1+134+1+1345).

Základní znaky Braillova písma

Braillovo písmo v jednotlivých jazykových verzích se od sebe liší, např. slovenská základní sada se od české odlišuje v sedmi znacích. V některých jazycích také existují komplexnější formy Braillova písma, v nichž každý znak reprezentuje celou skupinu hlásek.

Braillovo písmo a znaky s diakritikou

Braillovo písmo v české verzi obsahuje následující znaky s diakritikou:

Braillovo písmo a interpunkce

Kromě těchto znaků snad existují i další znaky umožňující zapsat složitější matematické záznamy.

Prefixy v Braillově písmu

Protože 63 znaků stačí jen pro jednotlivá malá písmena a interpunkci, byly vymyšleny tzv. prefixy, speciální znaky, které mění význam znaků následujících:

Poznámky k prefixům:

Při zápisu čísla se číselný prefix vztahuje pouze na řetězec písmen „a“ až „j“, desetinnou čárku a tečku, oddělující tisíce – platnost číselného znaku je tedy ukončena mezerou, dalším prefixem nebo jiným než zmíněnými znaky.

Prefix pro velké písmeno platí pouze pro jediný následující znak. Řetězec velkých písmen se používá pro označení řetězce za sebou jdoucích velkých písmen, jeho platnost je ukončena mezerou, interpunkčním znaménkem nebo prefixem jiného významu.

Prefix pro malé písmeno latinské abecedy se užívá pro ukončení platnosti prefixu pro řetězec znaků při zápisu malého písmene bez mezery (např. PhDr., 12a) . Prefix malého řeckého písmene nebo velkého řeckého písmene se používá pro jediný po něm následující znak.

Řecká písmena odpovídají počátečním písmenům latinské abecedy s prefixem řeckého velkého nebo malého písmene – alfa = a, beta = b… Výjimkami jsou písmena dzéta = z, théta = h, ksí = x, psí = ý a omega = ř.

Zaujal vás článek? Najděte si další v kapitole Šifrování a signály.

↑ na začátek stránky

Obsah této stránky je přístupný na většině zobrazovacích zařízení. Jen některá však dokáží zobrazit stránku s pokročilým formátováním (CSS). Pokud čtete tuto zprávu, váš prohlížeč mezi ně nepatří (doporučuji upgrade) nebo používáte některé z alternativních zařízení. Pak možná přivítáte systém klávesových zkratek.

Braille Louis

Pánbůh rozdělil lidi na slabé a silné. Až Samuel Colt tento nedostatek napravil – a dokonce už jako teenager. A nebyl sám. Náctiletí vymysleli například i nanuk nebo slepecké písmo.Pánbůh rozdělil lidi na slabé a silné. Až Samuel Colt tento nedostatek napravil – a dokonce už jako teenager. A nebyl sám. Náctiletí vymysleli například i nanuk nebo slepecké písmo.Evropským stromem roku se stala 350 let stará Chudobínská borovice rostoucí u přehrady Vír na Žďársku. Porazila například portugalský kaštan nebo anglický dub. V letošním ročníku ankety se vybíralo z 16 stromů. Na druhém místě skončil chorvatský j…Íránská policie zatkla pět lidí kvůli žertovnému videu, na kterém je vidět, jak před teheránskou dominantou, věží Bordž-e mílád, prší z nebe lilky.Na ostrovech Nového Zélandu žije nejtlustší a zároveň jeden z nejvzácnějších papoušků na světě, kakapo soví. Noční nelétavý pták měří kolem 60 centimetrů a váží 4 kila. Zajímavý je také voňavým peřím a legračním způsobem běhání. Kakapo patří ale m…Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nabízí všem zájemcům on-line dostupný program „do nepohody“ FUD STREAM – Extrémní přednášky pro extrémní dobu.Louis Braille sestavil v roce 1829 soubor znaků, který umožňuje lidem se zrakovým postižením číst, když zjednodušil systém „nočního psaní“ kapitána Charlese Barbiera. Díky Braillovu písmu mohou číst zrakově postižení lidé po celém světě.O lásce k Paříži psali již dávno mnozí básníci, umělci, spisovatelé, novináři a mnoho dalších. Je to místo, které září svou kulturou, sofistikovaností, určitým stylem a prestiží. Stačí jediná návštěva, a toto město si zamilujete. Pojďme společně n…Dětská fantazie nezná mezí. Většina nápadů zapadne prachem, ale jsou i takové, které spatří světlo světa. Některé z nich se dokonce staly běžnou součástí našeho života. Které to jsou? Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější vynálezy, které vznikly …Když se pubertálnímu Brailleovi v hlavě zrodí smělý nápad, netuší, že jde o senzaci, která jednou umožní nevidomým poznávat svět. A to jen za pomoci dotyku. Osud mu sice v mládí rozdá špatné karty, naštěstí mu ale k zadním vrátkům poskytne klíč. K…Braillovo písmo je systém čtení a psaní pomocí dotyku, který používají nevidomí. Skládá se z uspořádání teček, které tvoří písmena abecedy, čísla a interpunkční znaménka. Základní symbol Braillova písma, nazývaný Braillova buňka, se skládá ze šest…

Martin Luther King – Americký baptistický kazatel Emília Vášáryová – Slovenská herečka KSČM – Levicová politická strana SARS-CoV-2 – Nový koronavirus způsobující onemocnění COVID-19

Zajímavosti z historie literatury[Literární doupě] Největší on-line knihovna v ČR |

ÚvodemVznikpísmaVývojlatinkyVynálezpapíru a knihtiskuVývojpísma v českých zemíchPřehledpísem používaných v dnešní doběZajímavosti

Úvodem

K dnešnímu písmu vede 5 tisíc let dlouhá cesta, na jejímž začátku je snahačlověka zaznamenat myšlenky jeskynní malbou a zapamatovat si je pomocíjednoduchého znamení, například zářezů na holi nebo uzlíků a šipek..

Prvnívývojový stupeň směřující k písmu tvořil obrázek – piktogram -např.postava se zvířetem. I když se obrázek graficky zjednodušoval, znázorňovalcelou větu. Nebyl znakem pro slovo, tím méně hlásku.

Druhý stupeň bylideogram, ve kterém znak vyjadřoval kratší či delší řady hlásek. Napříkladnohy označovaly končetiny i chůzi.

K vyjádření myšlenky byla nutná znalostmnoha znaků, pro představu, století, se mohlo zaznamenat spojením znakučíslice 100 a ptáka, který symbolizoval pohyb letu. Posledním anejdokonalejším stupněm vývoje byly fonogramy, které zaznamenávaly zvuky,hlásky.

     Každá kultura dospěla k různémustupni vývoje písma. Tento vývoj ovlivňovala zeměpisná poloha, společensképotřeby, osobitost jazyka, vliv vlastních předcházejících písemnýchsoustav a písma národů sousedních. Na grafickou stránku písma i rychlostjeho šíření působily i psací materiály a nástroje.

Vznik písma

Počátky vzniku písma je třeba hledat v povodí Eufratu ,Tigridu a Nilu, ale takéJang-ć-´tiang (Veliké řeky) Chuang-che (Žluté řeky), v oblastech sídelvyspělých kultur.

     Egypt(4. tisíce př.n.l. až do 3. stol. n. l.). Hieroglyfy (z řec. posvátnérytiny), jsou nejznámějším typem zobrazení. Počet hieroglyfů přesahoval700 a každý znak vyjadřoval slovo, slabiku i souhlásku. Pro lepšíčitelnost byl doplněn vysvětlujícím znakem – determinantem. Hieroglyfysloužily k monumentálním nápisům psaným na kámen, popřípadě do nějtesaným.

Směr psaní znaků lze určit podle pohledu zobrazených postav.Zpočátku byly znaky řazeny svisle, až kolem roku 2 tisíce př.n.l.vodorovně. Potřeba rychlého psaní vedla ke zjednodušení hieroglyfů v písmohieratické (kněžské) a 6. stol. přineslo další zjednodušení – písmodémotické (lidové). Obecné užívání písma usnadnil vynález papyrusovýchsvitků (2200-1500 př.n.l.

), na které se psalo rozžvýkaným rákosem ainkoustem ze sazí.

     Mezopotámie (asi 3 000 př.n.l. až do 1.stol. př. n. l. ). Zde sídlil národ Sumerů a vytvořil písmo klínové. Totopísmo bylo původně obrázkové, ale více se vázalo ke zvukové podobě slova,slabiky. Například ‚šu‘ klínový obrázek označující ruku byl použit i projiné slovo obsahující ‚šu‘. Větší přehlednosti napomáhaly vysvětlujícíznaky.

Sumerové psali seříznutým rákosem do hliněných destiček a nastvrzení jejich pravosti používali pečetní válečky. Zachovaly se i kamennéstély s reliéfy pro kultovní účely. Klínové písmo převzali ve 3.tisíciletí př.n.l. Chetité, národ neznámého původu.

Písmo tohoto národa sepodařilo rozluštit českému vědci Bedřichu Hroznému (1879–1952), z nápisůna hliněných tabulkách z královského paláce Boghazköy (Turecko). Klínovéhopísma užívala převážná většina národů Přední Asie. Vrcholu vývoje dosáhloklínové písmo ve fonetické podobě klínové abecedy z nálezu v syrském RasŠamra, starobylém Ugaritu.

Toto ugaritské klínové písmo vzniklo ve2.tisíciletí př.n.l. v oblasti dnešní Sýrie a Palestiny. Obsahovalo 30znaků.

     Féničané byli semitským národemmořeplavců a obchodníků. Sídlili na libanonském pobřeží a při svýchcestách Středomořím poznali egyptská písma i klínopisy. Své písmovytvořili kolem roku 1 300 př. n. l. písmo fénické obsahovalo 22hláskových znaků. Písmo se čte i píše zprava doleva a mezi slovy nejsoumezery.

     Čínské písmo vytvořil podle pověsti ve27. stol. př.n.l. císařský rádce Cchang Ťie. Toto písmo mělo také původ vobrázcích, používáním ovšem zabstraktněly. Znak zachycuje symbol projednoslabičné slovo a symbol pro výslovnost.

Znaky, jejichž početpřesahoval desetitisíce se psaly svisle do sloupců. V Číně se psalo nabambusové destičky, zvířecí kosti nebo želví krunýře. Velkou změnuzpůsobil v prvním století př.n.l.. Cchaj Lun vynálezem papíru.

Významnýmvynálezem je i deskotisk ze dřevěných matric používaný od roku 868. Tisklose na papír i hedvábí.

     V oblasti Jižní Ameriky neexistovalopísmo v našem slova smyslu. K zaznamenávání početních údajů sloužilouzlové písmo Inků – kipu. Naopak tokapu byly vytkávané geometrické vzory vinckém obřadním oděvu, které informovaly o společenském postavení jedinceve společnosti.

Z území Peru se zachovala na textiliích a keramicevyobrazení zdobených fazolí – pallares. Fazole snad sloužily k předávánízpráv na dálku. V oblasti Střední Ameriky, Mexika, existovaly kodexyMixtéků, Mayů a Aztéků. První z nich odkryly historii starého Mexika odroku 692.

Aztécké obrázky byly kreslené z profilu černou obrysovou linkoua nakonec dobarvené. Mayské obrázkové písmo bylo stylizováno a zasazeno dočtverce.

Vývoj latinky

Původ národů a měst je často opředen pověstmi. Podobně je tomu i s bájí o vznikuřeckého písma. Podle pověsti naučil Řeky psát fénický mořeplavec Kadmos,který se usadil na ostrově Thérá.

     Řecképísmo má bezesporu fénický základ. Vzniklo v 8. stol. př.n.l. a měloněkolik variant. Existovala dvě centra: východořecké, které ovlivnilo typabecedy iónské a atické, a centrum západořecké, kde vznikla variantadórská. Klasická řecká abeceda se vyvinula z iónského typu v r.403 př.n.l.

Písmu, které bylo tesané do kamene, se říká monumentální (kapitální). DáleŘekové psali na papyrus a pergamen štětcem nebo psací tyčinkou. Ze 7.stol. př.n.l. se dochovaly nápisy psané tzv. bustrofedonem: řádky se psalystřídavě zprava doleva a naopak. V 5. stol. př.n.l. proběhla reformatohoto směru na psaní zleva doprava.

Klasická řecká abeceda seprostřednictvím Etrusků přenesla a dále rozvíjela v říši římské.

     Tak vzniklo latinské písmo, které bylotvořeno 24 písmeny, která se psala a četla zleva doprava. Římané tesalipísmena do kamene. Psané texty se dochovaly na papyrech, pergamenech, alei na zdech domů v Pompejích. Ve 3. stol př. n. l. vyústil vývoj stejněvysokých a silných písmen nerozlišujících velká a malá písmena v římskoukapitálu.

Tato kapitála byla slavnostním písmem. Staří Římané používalipísmena abecedy i pro čísla: X-10, L-50, C-100, D-500, M-1000. Dalšímtypem, který se používal byla kvadráta a v 1. stol. n. l. rustikála(štíhlý tvar). Tvary těchto římských kapitálek se nezměnily dodnes, pouzebyly doplněny o některá písmena. Snaha o rychlejší psaní vedla ke vznikukurzívy (currere – běžeti, z lat.

), která je nápadná šikmým sklonem.

     Snaha o snadnější čitelnost a plynulejšípsaní vedla ke vzniku okrouhlého, zjednodušeného písma nazvaného latinskáunciála.

     Stěhování národů a rozklad říšese odrazily v národních osobitých stylech. Latinské písemnictví nezaniklopádem římské říše r. 476 n.l., a to díky katolické církvi, která z latinyvytvořila liturgický jazyk.

Po rozpadu římské říše převzala řeckořímskoukulturu Byzanc. Když se Karel Veliký pokusil koncem 8. stol. opětsjednotit říši římskou, ukázala se potřebnou změna písma. Vznikla maláabeceda latinky minuskula karolínská.

Vynález papíru a knihtisku

První papírna na evropském kontinentě byla ve španělské Játivě založena počátkem12. stol. Do té doby byly svitky a kodexy pouze pergamenové. Papírznamenal úsporu na váze i velikosti knihy. Vynález papíru pocházel z Číny,ovšem do Evropy jej přinesli Arabové přes Egypt a Španělsko. Arabštípapírníci začali poprvé papír barvit a škrobit.

     V polovině 15. stol. zasahuje do vývojepísma vynález knihtisku, připisovaný Johannu Gutenbergovi (Mohuč). Ovšem vČíně vznikl už v roce 868 deskotisk.

     Gutenbergovy pohyblivé litery, pozdějikovové odlitky do forem urychlily tisk. Liter bylo 290 a zdvojená písmenaumožňovala tisk stejně širokých řádek. Zásluhou knihtisku se zlevnilavýroba knih a znalost čtení a psaní se rychle šířila. V této době vedlesebe pracoval tiskař i písař.

Vývoj písma v českých zemích

Nám nejbližší a zároveň nejstarší písemné památky ze 2. stol. n. l , sezachovaly v podobě římských nápisů v Trenčíně, Boldogu (jižní Slovensko) aMušově. Všechny nápisy jsou psány kapitálním písmem kvadrátním. Tytopamátky však neovlivnily užívání písma u nás v době existence Sámovy říše.

Rozhodujícím mezníkem byla byzantská mise věrozvěstů Konstantina (Cyrila)a Metoděje, pocházejících ze Soluně. Tito učenci, pozváni knížetemRastislavem v roce 863, vytvořili písmo na překlad evangelií – hlaholici.Byla tvořena 38 písmeny. Tzv. Cyrilice byla jednodušší vznikla koncem 9.stol. a měla 43 písmen. Cyrilice vycházela z hlaholice a řecké unciály .Od 10.

století se v českém státě prosazovalo latinské písmo. Jedinýmdruhem latinského písma do 13. století byla Karolínská minuskula.

     Od 1. poloviny 13. století zasahuje ičeské prostředí gotizace písma, projevující se v lámání dosud zaoblenýchtvarů. Potřeba používání písma ve všech oblastech kulturních,hospodářských a politických si vynutila vznik písma psaného – písmokursivní. Bylo nakloněné ve směru psaní a písmena spolu plynule splývala.

     Velký rozkvět typů písem nastal ve 14.stol.. Byl podmíněn vznikem univerzity v Praze a pronikáním písma meziširší vrstvy společnosti, zejména městské. V této době se psalo gotickouminuskulou, gotickou kurzívou a písmem bastardním.

     Na počátku 15. století dochází napodkladě Husovy práce ‚ De Orthographia Bohemica‘ k reformě psané češtiny.Spřežky (rz= ř, cz= č) byly nahrazeny tečkou a čárkou nad písmeny. Pozdějibylo přejímáno písmo humanistické a českou novogotickou kurzívu zatlačilněmecký kurent. Od konce 18.

století se v rámci národního obrozeníprojevila snaha zavést český typ písma – antikvu. Návrhy vytvořil MikolášAleš, Josef Mánes a další. Do počátku 20. století se totiž české knihytiskly písmy kreslenými, řezanými i odlitými v sousedních německýchzemích.

Významným mezníkem české typografie byla příprava na Světovouvýstavu dekorativních umění v Paříži v roce 1925. Na tuto výstavu přispělnávrhy písma zvaného antikva Vojtěch Preissig. Další z významných grafikůa typografů Josef Váchal vytvořil gotizující písmo pro tisk svýchbibliografií.

Současně se vznikem nových typů písma se formovalo i písmoškolní. Od druhé poloviny 18. století, kdy byla zavedena povinná školnídocházka se projevuje snaha sjednotit a formovat psané písmo. Vzorníkypísma pro školní výuku byly převzaty z Vídně a přizpůsobeny českémuprostředí.

V roce 1933 byl krasopis vystřídán požadavkem rychlého aosobitého písma.

     Písmo 20. století ovládlopsaní na psacích strojích. V dnešní době nám poskytují velké množství typůpísma počítače.

Přehled písem používaných v dnešní době

Podle odborníků vzniklo 80% známých abeced z fénické abecedy. Její rozšíření navýchod ovlivnilo vznik aramejského písma v 9. stol. př.n.l. a z něj pakvzniklo písmo arabské a hebrejské. Celkově existuje na 400 druhů písem. znichž nejrozšířenější je latinka. Latinkou se píše angličtina, evropskéjazyky (26 písmen), dokonce se jí píší i jazyky jako vietnamština aindonézština.

     Při psaní se kroměpísmen používají i interpunkční znaménka (.,!). Některé jazyky, jako např.francouzština nebo čeština mají navíc diakritická znaménka, jenž ukazujívýslovnost. /ź´/

     Arabské písmo jepojmenované podle města Kufa na Eufratu – kufické. Je jím psán i Korán,posvátná kniha Islámu. Dnešní písmo má 28 písmen a je ornamentální.Používá se v oblasti Sýrie, Saúdské Arábie, Libye, Tuniska, Alžírska,Maroka, Egypta.

     V Indii,zemi mnoha jazyků, se používá řada písem. Základem těchto moderních písemse stalo písmo bráhmí (šíření budhismu), které se ve 13. stol. vyvinulo vdevanágarí. Je nejrozšířenější a obsahuje 50 slabičných znaků.

     V Číně je nejpoužívanějším jazykemmandarínská a kantonská čínština. Všechny jazyky jsou psány znakypředstavujícími slovo nebo myšlenku. V denním tisku se dnes používá 2 – 3tisíce znaků. Významná je tradice kaligrafie – psaní krásného písma.

     Japonci používají písmo kana – slabičné.

     Africká písma. Rozsáhlý kontinent ovládá13 jazykových skupin. Na severu je to arabština a berberské jazyky, vestředu kontinentu mande, kwa a další, podle různorodosti národů.Kolonizátoři zde zanechali své jazyky jako francouzštinu a angličtinu.

     Izraelci používají kvadrátní hebrejsképísmo psané zprava doleva.

     Azbukavznikla reformou staroslovanské církevní garaždanky v roce 1918 a tovypuštěním archaických písmen. Ruská abeceda má 30 písmen.

     Zvláštní písmo mají Tibeťané, Arméni,Mongolci, Korejci. Jsou to tzv. národní písma. Používá se i písmocyrilské, řecké a gruzínské.

Zajímavosti

• Papyrus se vyráběl z dřeně rostliny Cyperus papyrus, která rostla vbažinách Nilu až do výšky 3 metrů. Dlouhé, sušené a posléze vyklepávanérostliny se máčely a lisovaly. Nakonec se vzniklé proužky klížily a křížempropletly. Plocha papyru se svinovala do svitku. První papír čínštípapírníci vyráběli z morušových větví, které pařili v kádích. Sušily se,dokud se vrstvy dřeva nedělily. Vnitřní části větví se roztloukaly aředily vodou, aby vznikla kaše. Ta se nabírala sítem a potom lisovala asušila.
• První štětec byl ze zaječích chlupů. Pochází také z Číny, kde jej zhotovilv roce 200 př.n.l. Meng Tien.
• Nejstarší nález papíru z konopí se našel v čínské provincii Šan-si apochází z roku 74 př.n.l.
• Nejstarší tištěná kniha pochází také z Číny, je datována r.863 a nazývá se’Diamantová sútra‘.
• Filigrány – vodotisky jsou evropského původu. Nejstarší pochází z roku1282 z Bologne. Byly vytvářeny pomocí drátku svinutého do znaku. V místě,kde byl drátek umístěn, byl papír tenčí a průsvitnější.
• Číslice představují zvláštní složku písemné soustavy. Počet byl v historiiznázorněn předměty, body, nebo čárkami. Nejdokonalejší zápis číslicpochází z Indie z 5. stol. n.l.. Obsahuje znaky od 0 do 9. Tuto soustavupřevzali Arabové, odtud arabské číslice.
• Braillovo písmo je určeno nevidomým. Tento systém v roce 1835 vytvořilLouise Braille. Je to vlastně reliéfní šestibodový zápis, jenž se vyrážína Pichtově stroji. Obsahuje znaky pro interpunkci, číslice i noty.
• Morseovu telegrafickou abecedu zavedl Američan Samuel F.B. Morse. Značkyjsou přizpůsobené i pro číslice a myšlenky. Například – o- o – znamenápozor!
• Stenografie (těsnopis) je dílem Franze X. Gabelsberga, který roku 1834vydal její učebnici. U nás se používá soustava S. Mikulíka a A. Herouta zroku 1921. Ve stenografickém záznamu se vynechávají samohlásky a existujesada zkratek pro předpony, přípony, názvy a některé slovní druhy.
• První ocelové pero s pružnou špičkou zkonstruoval Čech Alois Senefelderkoncem 18.stol. Strojová výroba začala v Anglii ve 30. letech 19. stol.
• Kuličkové pero popsal dánský pastor Malling-Hause r.1865. Trubice naplněnápsací hmotou je uzavřena kuličkou. Výrobě dlouho bránily technické obtíže.
• Na výrobu tužek měla dlouho monopol Anglie. Až na konci 18. stol. Rakušan J.Hardtmuth a Francouz N.J. Conté vynalezli grafitovou směs s jílem.
• Břidlicové tabulky na které se děti učily psát břidlicovou tyčinkou, sepoužívaly od nepaměti. Až později mohly používat papír a tužku nebo pero ainkoust v kalamáři.
• První psací stroj sestrojil Ch.L. Sholese roku 1867.

© Moravské zemské muzeum

Braillovo písmo

Braillovo písmo Typ Abeceda (nelineární) Mluvené jazyky různé Vytvořeno Louis Braille Časové období od roku 1824 Potomci národní varianty Rozsah unicode U+2800 to U+28FF ISO 15924 Brai Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Brailleovo slepecké písmo (psáno také Braillovo[1]; výslovnost [brajovo][1]) je speciální druh písma, resp. systému psaní, určeného pro nevidomé, slabozraké a se zbytky zraku. Funguje na principu plastických bodů vyražených do materiálu, které čtenář vnímá hmatem. Písmo je pojmenováno podle francouzského učitele Louise Brailla, který poté, co v dětství ztratil zrak, v patnácti letech vytvořil toto písmo úpravou francouzského vojenského systému umožňujícího čtení za tmy.Braillovo písmo je netradičním příkladem binárního kódu používaného mimo svět počítačů.

Znaky Braillova písma

Každý znak Braillova písma tvoří mřížka šesti bodů uspořádaných do obdélníku 2×3. (Na jednotlivé body se odkazuje čísly 1–6.) Na každém z těchto šesti míst buď bod (vyvýšené místo) je, nebo není. Tímto způsobem je možno zakódovat 26 = 64 různých znaků, z nichž se ovšem úplně prázdný znak používá jako mezera, takže zbývá 63 použitelných znaků.

1	4
2	5
3	6

Z těchto znaků obsahuje základní sada hlavně znaky pro písmena a interpunkci. Velká písmena a číslice se zapisují pomocí těchto písmen s tím, že jim předchází speciální symbol.

Existují také způsoby zápisu dalších symbolů (jako např. z matematiky či hudby) pomocí Braillova písma. Později byla k šestibodové mřížce přidána další řada dvou bodů, čímž počet použitelných symbolů vzrostl na 255.

Takovou sadou symbolů je možno zapisovat všechny znaky ASCII. Sada všech těchto symbolů je součástí standardu Unicode (Braille Patterns, U+2800–U+28FF). Osmibodové Braillovo písmo se však v praxi příliš nepoužívá.

Základní sada symbolů používaná v Česku obsahuje následující znaky:[2]

• Základní znaky abecedy
• A, 1
• B, 2
• C, 3
• D, 4
• E, 5
• F, 6
• G, 7
• H, 8
• I, 9
• J, 0
• K
• L
• M
• N
• O
• P
• Q
• R
• S
• T
• U
• V
• W
• X
• Y
• Z

• Znaky s diakritikou
• Á
• Č
• Ď
• É
• Ě
• Í
• Ň
• Ó
• Ř
• Š
• Ť
• Ú
• Ů
• Ý
• Ž

• Interpunkce
• . tečka
• , čárka
• ! vykřičník
• ? otazník
• : dvojtečka
• ; středník
• ( začátek závorky
• ) konec závorky
• + plus
• − minus
• = rovná se
• větší než
• ‚ uvozovky
• * hvězdička
• / lomítko
• | svislá čára
• ' apostrof

• Speciální prefixy
• Číslo
• Malé písmeno
• Velké písmeno
• Skupina velkých písmen
• Malé řecké písmeno
• Velké řecké písmeno

Pomocí speciálních prefixů se mění význam následujícího znaku či znaků. Např. pro psaní číslic se používá symbolů pro písmena A–J, která značí číslice 1–9 a 0. Symbol za normální situace označuje písmeno, ale pokud ho předchází prefix pro číslici, má význam číslice. Např. ve výtahu se lze setkat s označením:

Takto se označuje tlačítko šestého patra (prefix pro číslici + písmeno F znamenající číslici 6).

Je vidět, že některé interpunkční symboly nejsou jednoznačné (např. uvozovky a rovnítko sdílí jeden znak), mezi nimi je třeba rozhodnout podle kontextu.

Nástroje

Pichtův psací stroj na psaní textů v bodovém písmu Pichtův psací stroj na psaní textů v bodovém písmu

Braillovo písmo se dá ručně psát pomocí speciální destičky s perem, kterým se zezadu (zrcadlově) přes dírky v destičce vytváří v papíru body (tzv. pražská tabulka). K rychlejšímu psaní slouží Pichtův psací stroj či speciální počítačové tiskárny.

Jako nástroj pro práci s počítačem slouží nevidomým hmatový displej (též braillský řádek), což je zařízení, které převádí část jednoho řádku textu (obvykle z počítačové obrazovky) do hmatové podoby.

Formy Braillova písma

Kromě základní podoby (plnopis, Grade 1), ve které se slova přepisují znak po znaku, existují komplexnější formy (zkratkopis, Grade 2), ve kterých každý znak reprezentuje celou skupinu hlásek. V češtině se tato forma příliš nepoužívá, ale např. v angličtině či němčině se Braillovo písmo používá převážně právě takto a základní přepis používají prakticky pouze začátečníci.

Problémy Braillova písma

Základní nevýhodou Braillova písma je, že znaky jsou výrazně větší než znaky běžného barevného tisku. Typická velikost znaku je cca 5×7,5 mm, což umožňuje na běžné straně formátu A4 zaznamenat asi 800–900 znaků, přičemž běžným tiskem se na stejný rozměr vejde zhruba 4–5 tisíc znaků. Knihy v Braillově písmu jsou tudíž výrazně rozsáhlejší.

S touto nevýhodou souvisí i typografické problémy: jelikož na jeden řádek se vejde pouze asi 30 znaků, jen těžko se dají používat tabulky či jiné běžné formátovací postupy. Místo nich je třeba všechny informace psát sekvenčně, což jen dále zvýrazňuje potřebu zvýšeného rozsahu.

Dalším velkým problémem je nejednotnost systému. Různé země používají různé normy Braillova písma, které se navzájem poměrně výrazně odlišují. Např. i jenom mezi českou a slovenskou normou je už v základních písmenech abecedy 7 rozdílů.

Další výraznou komplikací je linearita zápisu, což se projevuje zvláště při přepisu matematických, fyzikálních a chemických textů – i jednoduché rovnice mohou zabírat několik řádků.[3]

Reference

1. ↑ a b Internetová jazyková příručka
2. ↑ Slepecká Braillova abeceda, SONS ČR
3. ↑ Příručka pro přepis černotisku do bodového písma. www.teiresias.muni.cz [online]. [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Braillovo písmo ve Wikimedia Commons
• Braillovo písmo v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)

Autoritní data: AUT: ph303205 | GND: 4145976-3 | LCCN: sh94008942 | WorldcatID: lccn-sh94008942Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Braillovo_písmo&oldid=18875248“