Bolest hlavy a migréna – nejčastější otázky + jak na ni?

Migréna je onemocnění charakterizované opakovanými záchvaty bolesti hlavy s typickými doprovodnými příznaky: nevolnost, zvracení, světloplachost, větší citlivost na zvuky, zápachy atd.

Má několik stádií, přičemž ve fázi záchvatu se projevuje krutou a zpravidla jednostrannou bolestí hlavy, která může trvat několik hodin, ale i mnohem déle.

Migrénou trpí častěji ženy než muži a věk migreniků je nejběžněji mezi 30. a 40. rokem.

První signály migrény vyvolává nadměrné stažení cévního řečiště v oblasti zrakového centra. Silná bolest hlavy nastupuje až v druhé fázi, kdy dochází k rozšíření cévního řečiště v okolí mimolebních tepen, zejména krkavice.

Záchvaty bolesti přichází ve vlnách a většinou postihují jednu polovinu hlavy. V některých případech se objevuje tzv.

migréna s aurou neboli oční migréna provázená vizuálními nebo senzorickými symptomy, kterým se říká aura. Migrénami trpí častěji ženy.

V dospělosti se migréna častěji objevuje u žen (cca 15 %) než u mužů (cca 7 %). Postihuje i děti, ačkoliv takové případy nejsou tak obvyklé. Migrény se objevují i během těhotenství, nejčastěji v 1. trimestru. Ovšem u některých žen migrény díky těhotenství naopak ustupují.

Spouštěcí mechanismy a příčiny migrény

Přesné příčiny migrény nejsou zcela objasněny. Mezi hlavní stimuly neboli spouštěče migrény (tzv. triggery), které vedou k vyvolání záchvatu, patří:

  • Hormonální vlivy – migrény často souvisí s menstruačním cyklem, běžně se objevují se začátkem menstruace, kdy dochází k velkému výkyvu hladiny estrogenů. Podobně tomu může být také během těhotenství a v klimakteriu.
  • Stres a nedostatek spánku – spouštěčem může být velké fyzické či psychické vypětí, nedostatek či nadbytek spánku, případně nedostatek pohybu. 
  • Změny prostředí – zejména pak rychlé změny atmosferického tlaku a výkyvy počasí.
  • Nevhodná strava − např. čokoláda, alkohol, glutamáty atp.
  • Medikace – mezi léky zhoršující migrény patří např. hormonální antikoncepce a látky s vazodilatačním působením (látky rozšiřující cévy).

Dalšími spouštěči může být např. nepřiměřené sluneční záření, špatně zkorigovaná oční vada, zubní problémy, prudké či blikající světlo, nadměrný hluk, prašné prostředí, hypoglykémie, kouření, alkohol, hlad a žízeň, stavy po úrazech hlavy. Migrénu ale může vyvolat i nadužívání léků na bolest.

Průběh a příznaky migrény

„Migréna je zpravidla velice silná bolest pulzujícího charakteru, která typicky trvá hodiny, v extrémních případech i dny. Bolest je většinou jednostranná a může vystřelovat do spánků, zadní/přední části hlavy nebo do očí.

Migréna je typicky provázena nevolností až zvracením a světloplachostí. Až už 20 % pacientů předchází samotné bolesti hlavy tzv. aura,“ říká MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7.

Jednotlivá stádia migrény jsou následující:

  • Prodromální stádium – trvá zhruba hodinu a provází ho např. výkyvy nálady, zívání bolest břicha, napětí ve svalech, změny chutí, nutkání pít bez pocitu žízně.
  • Aura – vyskytuje se u cca 20 % migreniků. Trvá zhruba hodinu a provází ji pocit slabosti, porucha čichu a vyjadřování, nejasné nebo dvojité vidění, výpadky zorného pole (skotom) nebo např. obrna očních svalů.
  • Vlastní záchvat – má individuální průběh a trvání, a to od 3 hodin do zhruba 3 dnů. Může se také vracet několikrát během 1 týdne. Typická je zde pulzující krutá bolest ve spánku, za uchem nebo v týlu, která se šíří do celé poloviny hlavy, případně se soustředí do okolí oka (cluster headache). Často je přítomna nevolnost (nauzea), zvracení, závratě, pocit otupělých končetin a světloplachost.
  • Postdromální stádium – bolest se uklidňuje, přichází úleva, ale také pocit vyčerpání. V této fázi migrenik zpravidla upadá do spánku. Několik dní pak přetrvává citlivost na dotyk a tepelné podněty. Je třeba doplnit tekutiny a minerály, hlavně pokud došlo na zvracení.

Migréna se často projevuje bolestí ve spáncích. Foto: Marcus Aurelius, Pexels

Léčba migrény

Léčba migrény pomocí léků se dělí na terapii akutní a preventivní. Pokud záchvat již probíhá, lze sáhnout po volně prodejných lécích – analgetika s obsahem paracetamolu, ibuprofenu nebo kyseliny acetylsalicylové.

Při opakovaném výskytu migrény se doporučuje také léčba preventivní. Příčiny migrény pozitivně ovlivňují léky ze skupiny triptanů, které mírní průběh a mohou až zastavit nástup migrenózního záchvatu. 

Pro efektivní léčbu migrény je velmi důležitá úprava životosprávy. Ideální je získat přehled o stimulech záchvatů a vyhýbat se jim. Hlavní součástí léčby je tedy celoživotní dodržování zdravé životosprávy. Při počátečních příznacích je nutné včas podat antimigrenózní léčivo a být v klidu. Platí zde zásada: Klid, ticho, temno, analgetika.

Co pomáhá na migrénu

  • Pravidelný pohyb – nejlépe na čerstvém vzduchu, pomáhají také různá relaxační cvičení.
  • Reflexní terapie – masáž šíje éterickými oleji, obstřiky, vodo/elektroléčba.
  • Duševní hygiena – eliminace stresu, regulace výkyvů nálad, harmonie v životě, muzikoterapie, pozitivní myšlení, smích, kontakt s blízkými lidmi, volný čas a aktivní odpočinek, kontinuální trénink paměti.
  • Kvalitní spánek – myšleno pravidelný, dostatečný, nikoli však přehnaný.
  • Racionální životospráva – omezit dusitany, dráždivá jídla a umělá sladidla, nehladovět (riziko hypoglykémie), nepřejídat se, nepodstupovat nevyvážené diety, jíst pravidelně a pestře.
  • Pitný režim – nejméně 2 litry neslazených tekutin denně a střídmost v pití alkoholu, kávy atp.

Od migrény uleví pravidelný pohyb, eliminace stresu i úprava jídelníčku. Foto: Gustavo Fring, Pexels

Vhodné potraviny jsou ty s vysokým obsahem mědi, např. tmavé pečivo, čerstvé dietní maso, játra, drůbež, ryby, vejce, nízkotučné mléčné výrobky, zelenina (celer, mrkev, řepa), ovoce (ananas, třešně), koření (petržel, česnek, bazalka), mandle, luštěniny, zelené olivy, bylinkové čaje, káva bez kofeinu, zázvor, minerální voda s obsahem hořčíku.

Nevhodné potraviny jsou naopak ty s vysokým obsahem tyraminu, např.

uzeniny, uzené a sušené maso, kvašené nápoje, tučné mléčné výrobky, ořechy, semínka dýně, arašídy, nakládané zelí, ryby a sýry, fermentované potraviny, sója, cibule, brambory, citrusové plody, banány, avokádo, aromatické koření, glutamát, kvasnice, umělá sladidla, čokoláda, kofein, kolové nápoje, destiláty, červené víno, pivo.

TIP: Babské rady proti migréně využívají např. kopretinu řimbabu, pupalku dvouletou, rozmarýn, levanduli, mátu, kozlík lékařský. V rámci doplňků stravy pak pomáhá hořčík, vápník, koenzym Q10 v kombinaci s vitaminem E, C, B, D, rybí tuk a ginko biloba.

Na migrénu platí úprava životního stylu i léky

„Migréna je chronické záchvatovité onemocnění, které dokáže velmi zkomplikovat život. Má několik stádií, přičemž ve fázi vlastního záchvatu je hlavním příznakem krutá a většinou jednostranná bolest hlavy.

Ta může trvat pár hodin, ale i několik dní. Pro efektivní léčbu migrény je důležitá úprava životosprávy.

Pokud se migréna ozve, je nutné včas podat antimigrenózní léčivo a být v klidu,“ vysvětluje MUDr. Bomberová Kánská.

Migréna je jedním z problémů, které můžete s našimi lékaři řešit online:

Lékař online 24/7

Bolest hlavy – civilizační nemoc

Bolest hlavy patří k nejčastějším důvodům návštěv u lékaře. Lékaře však navštíví pouze jedna třetina těch, kdo bolestmi hlavy trpí. Je to dáno tím, že bolest hlavy je natolik rozšířeným postižením, že ji většina lidí přijímá jako přirozenou součást života.

Bolest hlavy zažil alespoň jedenkrát v životě každý z nás. Je to běžná lidská zkušenost, která často sama od sebe přejde a nezanechá následky. Pak nevadí.

Problém nastane, pokud je bolest tenzní, provázena dalšími nepříjemnými příznaky a pokud se opakovaně vrací nebo trvá dlouho. Někteří nenavštíví lékaře proto, že nemají dobrou zkušenost. Nebo se domnívají, že s jejich problémem  se stejně nedá nic dělat.

Není to pravda, u většiny pacientů, trpících opakujícími se bolestmi hlavy, se pomoci dá, alespoň částečně nebo postupně.

Podle některých pramenů lze rozpoznat až 360 typů bolestí hlavy. Při bolestech hlavy nás nebolí samotný mozek, jak by se často mohlo zdát, ale jsou více či méně podrážděné nervy provázející cévy dovnitř lebky. Dalo by se tedy říci, že příčina bolesti může být jak uvnitř hlavy, tak i jinde v těle, odkud ji nervy mohou přenést až do naší hlavy.

V západních zemích světa okolo 65 % mužů a 80 % žen trpí různými druhy bolesti hlavy, které se dostavují s určitou pravidelností. Pouze 2-5 % populace uvádí, že se u nich bolest hlavy nikdy neprojevila. Před dosažením 15.

roku života se až u 75 % dětí vyskytnou případy bolesti hlavy. Ve skupině dětí ve věku 5 až 7 let se až u 30 % vyskytoval případ migrény. Mezi dospívajícími mladšími 15 let se bolest hlavy vyskytuje v 38 až 46 % případů.

Bolest hlavy se nejčastěji vyskytuje u žen. Sedm z deseti lidí trpících migrénou jsou ženy. Navíc šest z deseti lidí trpících bolestí hlavy je mladších 45 let.

Bolest hlavy, která se objevuje u dětí, většinou přetrvá až do dospělosti. Existují však případy, a to zejména u migrény, kdy bolest hlavy po dosažení dospělosti zmizela.

Je velmi důležité, aby rodiče tento problém nezanedbali, protože zdravotní stav dítěte pak může ovlivnit jeho prospěch ve škole.

Důležité je rozlišit typ bolesti

Jakákoli bolest hlavy bez ohledu na příčinu vzniku se označuje bolest hlavy (cefalea). Rozlišujeme dvě základní kategorie bolesti hlavy:

  • Primární bolesti hlavy – migréna, tenzní bolest hlavy, tzv. cluster headache, jsou primárními bolestmi hlavy. Jedná se o skupinu bolestí hlavy bez prokázaného poškození struktury mozku s normálními nálezy na CT. Nejsou nebezpečné – jsou nepříjemné, obtěžují, ale většinou jsou ovlivnitelné léčbou.
  • Mnoho lidí, kteří trpí migrénou, se snaží bolest vydržet nebo si předepsat léčbu, která však bývá neefektivní. přitom se ukazuje, že migrénu, ačkoli ji většinou nelze zcela odstranit, lze až v 90 % případů zmírnit s pomocí jednoduchých prostředků přírodní léčby nebo s pomocí léků, které předepíše specialista.
  • Sekundární bolesti hlavy – v těchto případech se jedná o průvodní znak jiného onemocnění, jako např. nachlazení, zánětu dutin. V těchto případech patří bolest hlavy do skupiny příznaků, které jsou pro konkrétní onemocnění typické. Způsob léčby bude vždy záležet na typu onemocnění, které bolest hlavy vyvolává. Příčinou bolesti hlavy však může být mnohem vážnější onemocnění – zánět mozkových blan, poranění mozku, nádory na mozku.
  • Jak rozpoznáme nebezpečí? Bolest hlavy se v těchto případech silně zhoršuje, přidává se zvracení, dochází ke změnám vědomí. Vznikne-li bolest po silné tělesné námaze a máte pocit, že takovou bolest jste ještě „nezažili“, vyhledejte lékaře!
Budete mít zájem:  Pekanové ořechy a účinky na zdraví – co mohou nabídnout?

Kdy vyhledat lékaře?

  • Bolest hlavy se dostaví jako obvykle, ale její průběh je netypický.
  • Silně vás rozbolela hlava a pociťujete další příznaky, např. závrať, poruchy vidění, necitlivost nebo slabost v končetinách.
  • Máte horečku a ztuhlou šíji.
  • Bolest se objeví v důsledku změny postoje či fyzické námahy.
  • Bolest se objevila po poranění hlavy.
  • Užíváte analgetika ke zmírnění bolesti více než dvakrát týdně.
  • Bolest hlavy trvá nepřetržitě několik dní.
  • Bolesti hlavy se dostavují nejméně jednou za týden nebo trvají déle než 24 hodin.

Umíte popsat svou bolest hlavy?

Prvním krokem ke zdárnému průběhu léčby je včasné a správné stanovení diagnózy. Nepožadujte hned po lékaři vyšetření  na CT, při první návštěvě lékaře je mnohem důležitější detailní rozhovor, popsání vašich potíží. Teprve na základě těchto informací lékař doporučí další postup.

Veďte si záznam o záchvatech bolesti hlavy. Poznamenávejte si datum, čas a příznaky každé bolesti. Uveďte, co jste jedli, pili a dělali v průběhu šesti až osmi hodin předtím, než se bolest objevila. Snažte se zjistit, co může vaši bolest vyvolávat.

Lékař  bude chtít znát odpovědi na tyto otázky:

  • Odkdy máte bolesti hlavy? – Od dětství, puberty, začaly až v dospělosti…
  • Jak vaše bolest vypadá? – Je záchvatovitá nebo stálá, pulzuje. Je tupá nebo narůstá? Je stejně silná již od začátku?
  • Kde cítíte bolest? – Ve spáncích, v oblasti čela, temene, v týlu a v oblasti šíje, v celé hlavě…?
  • Jak dlouho trvá záchvat bolesti? Přejde bolest po vyspání?
  • Jak je bolest silná? Stupeň bolesti udáváme na pomyslné stupnici 1 – 10.
  • Jsou přítomné doprovodné příznaky? – Přecitlivělost na hluk, přecitlivělost na světlo, nevolnost…
  • Který lék nebo léčebný postup vám od bolesti pomůže?
  • U žen jsou taktéž důležité informace o menstruaci (pravidelnost cyklu, vazba záchvatu bolesti na určité fáze cyklu, užívání hormonální antikoncepce).

Většina specializovaných poraden pro léčbu bolestí hlavy má dotazník, který pacient buď vyplňuje sám, nebo přímo v ordinaci zaznamenává odpovědi do otazníku lékař. Pacient si během léčby svůj stav zaznamenává do speciálního diáře, kde sleduje frekvenci a typy bolesti hlavy, užité léky apod.

Tenzní bolest hlavy

Tato bolest je nejrozšířenějším druhem bolesti hlavy. Vzniká v důsledku ztuhlosti svalů šíje a zakusila ji většina z nás. Většinou je dávána do souvislosti s životním stylem – je pravdou, že nevíme, jestli a v jaké míře tento typ bolesti sužoval lidi v dřívějších dobách.

Rozlišujeme dva druhy tenzní bolesti hlavy, které se od sebe liší především četností výskytu:

  • Chronická bolest hlavy – tato bolest sužuje člověka více než 15 dní v měsíci nejméně šest měsíců v roce.
  • Občasná bolest hlavy – obtěžuje nás méně než 15 dní v měsíci, nejméně šest měsíců v roce. Nevyskytne-li se více než desetkrát za rok, jedná se o vzácný výskyt.

Tenzní bolest hlavy má od migrény odlišný charakter, bolest není tak silná, neomezí běžnou denní aktivitu, ale trápí tím, že trvá déle, vyskytuje se častěji a obtěžuje svým opakováním.

Odpověď na otázku, proč tenzní bolest vzniká, není jednoduchá. Za jeden z důležitých faktorů při vzniku bolesti se považuje zvýšené svalové napětí ve svalech podél krční páteře a svalech, které mají úpony na lebce. Přímá souvislost mezi napětím či tuhostí svalu a intenzitou bolesti hlavy však není.

Na vzniku bolesti se podílí i únava z přemíry práce či tělesného cvičení, stres, deprese, úzkost. V odborné literatuře se řeší otázka, zda je deprese spíše reakcí na opakující se bolest hlavy nebo zda se jedná o současný výskyt obou nemocí – deprese a tenzního typu bolesti hlavy.

Neopomenutelná je i únava očí – například v důsledku mnoha hodin strávených prací na počítači.

U lidí, u nichž došlo k vážnému poškození hlavy (poranění lebky, mozková mrtvice), je nejen větší pravděpodobnost výskytu bolesti hlavy v důsledku poúrazových podmínek, ale i výskytu tenzní bolesti hlavy vlivem zvýšené úrovně stresu ze vzniklé situace.

Bolest je popisována jako tlaková, oboustranná, nemá charakter bolesti jedné poloviny hlavy. Bolest má maximum v oblasti temene, s propagací za oči. Nástup je na rozdíl od migrény pozvolný.

Délka trvání této bolesti se pohybuje od 30 minut do 7 dní s tím, že v průměru trvá přibližně 12 hodin. Provází ji pocit sevření či bodání, nikoli však pulzování.

Tělesná námaha bolest nezvětší, naopak někdy může i ulevit.

Cluster headache neboli salva bolesti

Tento typ bolesti se vyskytuje mnohem řidčeji než tenzní bolest hlavy nebo migréna. Jedná se o záchvaty sériových bolestí neboli kumulovaných bolestí hlavy. Cluster headache bývá často zapříčiněn sinusitidou (zánět vedlejších nosních dutin) nebo duševní poruchou.

Tato bolest hlavy patří do kategorie primárních bolestí hlavy, jejíž ataky se objevují opakovaně na stejném místě a mizí až po několika týdnech. Sériovými bolestmi trpí více muži než ženy. Bolest hlavy se většinou dostavuje ve stejnou denní dobu, většinou v nočních hodinách, takže naruší spánek. Bolest pacienti popisují jako velmi intenzivní, téměř nesnesitelnou.

Zmírnit cluster headache lze odpočinkem v temné místnosti, ale ne vleže, to by mohlo bolest ještě zhoršit.

Cluster headache je často provázen následujícími příznaky, které postižený pociťuje ve stejné části hlavy jako samotnou bolest:

  • Překrvení spojivek (zčervenání), slzení zornice, ochabnutí očního víčka nebo otok víčka.
  • Zduření nosní sliznice.
  • Pot na čele i obličeji.

Tyto záchvaty bolesti propukají náhle a dostavují se v sériích trvajících týdny nebo měsíce. Příčiny jejich vzniku nejsou dosud známé. Následující uvedené faktory mohou vyvolat bolestivou fázi:

  • Chlad.
  • Nadměrná fyzická zátěž.
  • Stres, deprese, úzkost.
  • Napětí v důsledku strnulosti zádových svalů a šíje.

Rozlišujeme dva druhy cluster headache:

  • Občasný cluster headache – bolestivá fáze může trvat dva týdny až tři měsíce. Bezbolestná nastupuje po bolestivé fázi a většinou trvá několik měsíců, nejméně však jeden měsíc. Pak opět nastává bolestivá fáze.
  • Chronický cluster headache – bolestivá fáze trvá rok a více. Toto dlouhé období většinou nebývá přerušeno bezbolestnou fází. Když se bezbolestná fáze dostaví, trvá méně než měsíc.
  • Asi u devadesáti procent lidí, kteří trpí cluster headache, se vyskytuje občasná forma a jen u deseti procent forma chronická.

Bolesti hlavy z napětí

U tohoto typu bolestí hlavy jsou příčiny známé – může za ně stres, deprese, zhoršené mezilidské vztahy doma i v zaměstnání, sedavé zaměstnání a špatné držení těla.

To vše může vyvolat poruchu ve změně napětí a prokrvení šíjových, obličejových a krčních svalů. To utiskuje a dráždí nervy a cévy směřující k mozku.

pak vzniká tupá, vytrvalá a silná bolest hlavy, která se soustřeďuje do temene, spánků a týla. Přidat se může též strnulost a ztuhlost šíje a ramen.

Bolesti hlavy nebo bolesti v oblasti šíje, spojené s onemocněním krční páteře, jsou velice časté. Málo se pohybujeme, nevěnujeme více času relaxaci a aktivnímu odpočinku. Velmi často zaujímáme nefyziologickou, vynucenou polohu (např. v práci), nespíme na odpovídajícím lůžku.

Pak se objeví bolesti hlavy, které jako by vystřelují z oblasti krční páteře do hlavy – do čela, za oči. Mohou být spojeny s nevolností, přecitlivělostí na podněty, zvýšenou dráždivostí, mohou se objevit i závratě. Obtíže se často objeví již ráno a trvají pak celý den.

Bolest je často asymetrická – bývá postižena jedna polovina hlavy, strany se během jedné ataky bolesti nestřídají. Bolest je provokována nebo se zhoršuje určitými pohyby šíje nebo zátěží šíje vynucenou polohou.

Provede-li lékař rtg vyšetření, často v něm najde strukturální změny oblasti krční páteře jak na obratlech, tak i na meziobratlových ploténkách.

Bolest hlavy může být způsobena také poruchou pohybového aparátu, zejména horních zad. Bolesti hlavy spojené s poruchami páteře jsou způsobeny poruchou funkce různých struktur. První variantou je porucha vazů – např.

u dětí s dlouhodobým sedem s předklonem hlavy. Další možností je porucha svalů – přetěžování určitých svalových skupin a oslabování jiných při práci.

Poruchy kloubů a blokády páteře bývají často spojeny s centrální poruchou řízení pohybu z oblasti mozku.

Proklínaná migréna

Migréna je chronické onemocnění cévního původu, které se projevuje tehdy, když se cévy v hlavě a krku zúží a následně rozšíří. Jedná se o velmi rozšířené onemocnění, projevující se záchvatovitou bolestí, které se dostavuje v různých intervalech a může přetrvávat až tři dny.

Na blížící se migrénu může ty šťastnější z nás upozornit několik příznaků. Objevit se mohou pár dnů až hodin před nástupem záchvatu. Jde většinou o přecitlivělost na okolní podněty, neklid, podráždění, špatné sny, ztuhlý krk a velmi časté poruchy vidění.

Někdo zase pociťuje chuť na určitý druh potravin či mu nechutná vůbec. Prvním náporům bolesti někdy předchází i aura. Při ní lze vidět pár minut zrakový vjem v některé části zorného pole, který se pohybuje v závislosti na pohybu vašich očí a může se i zvětšovat.

Oblast se bude lesknout, blikat, vlnit se nebo třpytit. Jde o výpadek zorného pole. Když pak zmizí, současně či v několika minutách se objeví bolest. Tyto tělesné příznaky (aura) obvykle přetrvávají 5-60 minut. Většinou krátce před záchvatem zmizí, ale někdy přetrvávají i po nástupu bolesti.

V 15 až 30 % případů bolest hlavy předcházejí varovné příznaky.

O migrénu bez aury se jedná tehdy, pokud se před záchvatem nedostavují příznaky. Abychom mohl říct, že se jedná o migrénu bez aury, musí být splněny tyto podmínky:

  • Nejméně pět záchvatů migrény.
  • Délka trvání záchvatu migrény bez užití léku se pohybuje mezi 4 až 72 hodinami.
  • Dostaví se silná pulzující bolest, často pouze na jedné straně hlavy, nejvíce v oblasti čela, oka, či na jednom nebo druhém spánku.
  • Vše může doprovázet nevolnost a zvracení, vadit vám budou i světlo a zvuky.
Budete mít zájem:  Vitamíny Na Růst Prsou?

Po zhruba 4 až 72 hodinách následuje konečná fáze, při které postižený cítí celkovou únavu, bolí ho všechny svaly a postupně se mu bude vracet normální nálada. V rozvinutém záchvatu pacienti již většinou popisují, že je bolí hlava celá. Pacient s migrénou většinu vyžaduje klid vsedě nebo vleže, v temné místnosti. Každá tělesná námaha stav při migréně zhoršuje.

Vznik migrenózního záchvatu není dosud plně objasněn. Předpokládá se, že u nemoci existuje genetický podklad – jedná se o vrozenou dispozici pro zvýšenou citlivost center v oblasti mozkového kmene, které mohou reagovat přecitlivěle na změny ve vnějším nebo vnitřním prostředí.

Z vnějšího prostředí to může být změny počasí, požití některého jídla či nápoje, působení chladu, z vnitřního prostředí pak hormonální změny během menstruačního cyklu, hlad, žízeň, nízká hladina krevního cukru. Kolísání hormonů souvisí s ovulací a menstruací, s užíváním perorální antikoncepce či s hormonální léčbou během menopauzy.

U klasických migrén je zakázána klasická hormonální antikoncepce vzhledem k možnosti vzniku cévní mozkové příhody.

Tento podnět pak způsobí aktivaci migrénového centra v oblasti mozkového kmene, které aktivuje dále cestou trojklanného nervu nervová zakončení ve stěně drobných mozkových tepen.

Zde dojde k uvolnění specifických látek, mediátorů, které způsobí prosáknutí cévních stěn, jejich rozšíření a zpětné podráždění vláken trojklanného nervu, která vedou informaci o poškození tkáně a o bolesti opačným směrem zpět do oblasti mozkového kmene, a dále do podkorových center bolesti a do center v oblasti mozkové kůry.

Potraviny a migréna

Potrava s vysokým obsahem tyraminu či fenyletylaminu a dále s vysokým obsahem ochucovadel a konzervačních látek může migrénu vyvolat. Látky, které mohou zapříčinit bolest hlavy, se nacházejí v těchto potravinách:

  • Tyramin – vyzrále sýry
  • Dusitany – slanina, klobásky, párky, salámy
  • Fenyletylamin – čokoláda
  • Aspartam – náhražka cukru v konzervovaných potravinách a slazených nápojích
  • Alkoholické nápoje – zvláště červené víno, neboť obsahuje tanin
  • Kolísání hladiny kofeinu – u lidí, kteří pijí pravidelně kávu, se může při vynechání obvyklé dávky dostavit migréna.

Vysoké dávky léků mohou uškodit

Trpíme-li chronickými bolestmi hlavy, užíváme mnoho léků. Lék nám zpočátku přinese úlevu, ale pokud se lék užívá příliš často, snižuje se jeho efekt a spotřeba léků proti bolesti stoupá.

Lék proti bolesti, pokud je nadužíván, může sám o sobě bolest vyvolat. Nadužívání léků proti bolesti se nejčastěji týká kombinovaných přípravků s kofeinem, kodeinem nebo barbituráty.

Návyk na opiáty se v našich podmínkách naštěstí pacientů s bolestmi hlavy tolik netýká.

Bolesti z nadužívání se objevují po denním užívání medikace po dobu tří měsíců a déle. Bolest hlavy se objevuje denně – často je provázena zvýšeným neklidem, podrážděností, problémy s pamětí nebo poruchami spánku. Bolest má charakter tupé bolesti v celé hlavě, může mít i charakter tlakové bolesti v čele, nad očima. Bolest nepulzuje, jedna strana hlavy není postižena více než druhá.

PHARMA NEWS – odborný časopis

Řekneme-li bolest hlavy, každému se vybaví nepříjemná bolest, která čas od času postihne každého z nás. Může být krátkodobá, mnohdy závislá na správné životosprávě. Jsou ale mezi námi lidé, které bolest hlavy provází opakovaně s velmi specifickými příznaky a dalšími komplikacemi. Bolest hlavy označovaná jako migréna se pak stává takovou „noční můrou“ pro každého z nich. Jedním z faktorů bývá často kvalita spánku (tomu jsme se věnovali v minulém čísle), někdy je to jen konzumace přemíry alkoholu. 

Bolest hlavy je ovšem mnohem komplikovanější. Většina z nás je přesvědčena, že bolesti hlavy přichází a odchází, často bez varování a nelze s nimi účinně bojovat.

Jaké jsou typy bolesti, jaké jsou pocity těsně před nástupem migrény, možnosti se bránit či jim úplně předcházet? Na to se pokusíme postupně odpovědět.

Protože nejhorší protivník je ten, o kterém nic nevíme, to nám pak nedává možnost se bránit. 

Bolest hlavy 

Bolesti hlavy jsou staré jako lidstvo samo. Dochované zmínky jsou již z období starého Egypta, nejstarší popis migrény se dokonce objevil na sumerské destičce (přibližně 4-3 tisíce let př.n.l.). Také slavný lékař, Hippokrates, se zabýval popisem migrény někdy kolem roku 400 př.n.l. Vznik slova migréna je připisován Galénovi, který kolem roku 200 př.n.l.

použil k popisu bolesti hlavy slova hemikranie. Bolesti hlavy se dělí na dvě základní skupiny. U primární bolesti hlavy neprokazujeme postižení centrálního nervového systému (CNS), zatímco sekundární bolest hlavy je projevem organického onemocnění. Bolesti hlavy jsou děleny podle klasifikace IHS (International Headache Society).

Primární bolesti hlavy jsou děleny do čtyř hlavních skupin: •migréna •tenzní bolest hlavy •cluster headache •další primární bolesti hlavy Tyto bolesti nemají prokazatelný strukturní podklad, neprokážeme je pomocí běžných zobrazovacích metod. Klasifikace vychází z popsaných pocitů pacienta.

My se budeme zabývat dvěma nejčastějšími typy bolestí hlavy, kterými jsou migréna a tenzní bolest hlavy – TTH (Tension type headache). 

Tenzní bolesti hlavy člověka spíše obtěžují, ztěžují běžné denní činnosti. Migréna naproti tomu může způsobit během svého průběhu naprosté vyřazení člověka z jakékoliv činnosti. 

Tenzní bolest hlavy (TTH) 

Tento typ bolesti stejně jako ostatní primární bolesti neohrožuje pacienta na životě, ale je nepříjemným onemocněním, které snižuje kvalitu života. To se pak při chronickém opakování stává obtížným a promítá se do dalších onemocnění.

Až 80% populace se během svého života setkalo s tímto typem bolesti v nějaké formě. Bolest je popisovaná jako tlaková, difuzní, oboustranná, nemá charakter bolesti jedné poloviny hlavy. Maximum bolesti hlavy je často v oblasti temene s propagací za oči.

Nástup tenzní bolesti je pozvolný, její intenzita je mírná až střední. Délka bolesti se pohybuje v hodinách maximálně dnech, často s nástupem až v druhé polovině dne (odpoledne či večer). Obecně se u bolesti hlavy sice doporučuje klid, ale tělesná námaha stav bolesti většinou nezhorší.

Někdy může pohyb bolesti dokonce ulevit. Pacienti často uvádí neurčité pocity, jako je sevření lebky, tlak („asi se mi rozskočí hlava“), citlivost vlasové pokožky.

Tenzní bolest může být vyvolána různými faktory. Nejčastější je náhodný výskyt bolesti způsobený nedostatkem spánku. Dalšími faktory jsou stres, rozrušení, případně očekávání nějaké nepříjemné situace. Stres pak může být opakovanou reakcí na bolest hlavy, čímž se pacient dostává do kolotoče, ze kterého není úniku.

Jako se stále řeší otázka, zda bylo dříve vejce či slepice, někteří vědci řeší, zda stres vyvolává bolest hlavy, bolest hlavy vyvolává stres nebo je to souběh obou nemocí. I tenzní bolest hlavy je třeba léčit Léčba tenzní bolesti zahrnuje farmakologickou i nefarmakologickou složku.

Mezi nefarmakologické postupy patří například nastolení správné životosprávy, důslednost spánku, psychoterapie, relaxační cvičení či fyzioterapie. Farmakologická léčba nabízí možnost řešení akutních bolestí hlavy (analgetikum, nesteroidní antirevmatikum), ale i preventivní nasazení léčby tam, kde klasickou léčbu pacient špatně snáší.

V takovém případě je lékem první volby tricyklické antidepresivum. Možné jsou i kombinace obou metod. Pokud jsou pochyby o možné sekundární bolesti, pak je vhodné, aby ošetřující lékař odeslal pacienta s opakovanými bolestmi hlavy k neurologickému vyšetření a případně zvážil i další vyšetření, například CT.

Tato vyšetření jsou důležitá k vyloučení strukturálního poškození mozku. Migréna – slovo nahánějící hrůzu Jak již bylo řečeno, slovo migréna bylo pravděpodobně odvozeno od označení hemikranie – tedy poloviny hlavy.

Migréna není nic neobvyklého a trpěla jí řada významných historických postav z řad panovníků, vědců či umělců, jako byli Caesar, Helmholtz, Pascal, Freud či Chopin. Migréna představuje závažný medicínský a hlavně socioekonomický problém. A proč socioekonomický? Pacient s migrénou je jistým způsobem „diskvalifikován“ z normálního života.

Při záchvatech se stává člověk dosti často práce neschopným, což se promítá nejen do jeho finanční situace, ale i pro zaměstnavatele to znamená jisté náklady. Na problém migrény je ročně vynaloženo velké množství financí. Ale jen jedna desetina je vynaložena na tzv. přímé náklady. To jsou náklady vynaložené na léčbu.

Zbytek je označován za náklady nepřímé a zahrnuje výdaje spojené s absencí v zaměstnání a snížení produktivity práce. Četnost výskytu migrény se pohybuje někde okolo 18% u žen a 6% u mužů. Toto procentuální zastoupení je zprůměrováno, okolo 12 roku je výskyt migrény častější u mužů, okolo 43 roku častější u žen. Názory na vznik migrény jsou různé, byla vytvořena řada různých hypotéz. Nejčastější teorie jsou shrnuty v tabulce 2.

Rozlišení migrenózních stavů 

Dělení migrenózních stavů vychází z mezinárodní klasifikace IHS, která zahrnuje 4 typy primárních forem bolesti hlavy, ale také dalších 10 skupin sekundárních bolestí (bolesti hlavy vyvolané nějakými organickými příčinami).

Klasifikace migrény byla vypracována pro příznaky dospělého pacienta, proto u diagnostiky dětské migrény byly zpracovány jisté drobné modifikace, týkající se délky trvání a doprovodných příznaků. Migréna bez aury a s aurou patří mezi nejčastěji se vyskytující typy. Aura je jistá forma předzvěsti migrény.

Obvykle předchází bolest hlavy, někdy však může přetrvávat i do fáze bolesti. Běžně se rozvíjí v průběhu 5–20 minut a odeznívá do 60 minut. Aura označuje neurologické symptomy pocházející většinou z mozkové kůry.

Rozeznáváme několik typů, nejčastější je však aura zraková (vizuální vjemy – mžitky před očima, obrazce). Mezi ostatní typy patří aura senzitivní, motorická nebo čichová.

Migréna v dětském věku 

Migréna se nevyhýbá ani dětskému věku. Jsou popisovány stavy dítěte již ve věku 3 let. Ve věku 6-15 let trpí bolestmi hlavy až 78% dětí. Nejčastějším typem jsou tenzní bolesti hlavy (TTH), ale i migrény, a to buď samostatné, nebo v kombinaci s dalšími příznaky. Klasifikace dětského onemocnění má jisté odlišnosti od klasifikace migrény dospělého člověka.

Budete mít zájem:  Dlouho cestujete? Hrozí vám žilní trombóza!

Specifičnost dětských migrén se týká především lokalizace bolesti samotné (mnohem častěji se jedná o bolest oboustrannou), migrenózní záchvat má také mnohem kratší délku trvání (1-48 hodin) než u dospělého (4-72 hodin).

U dětí bývají více zastoupeny doprovodné příznaky, jako jsou nevolnost, zvracení, ale i zvýšená citlivost na světlo a hluk (fotofobie a fonofobie). Mimo to se objevují příznaky, které migrénu dospělých neprovázejí. Patří sem bolest břicha, závratě, bledost, pocení, změny nálady, někdy se objevuje i zvýšená teplota.

Doba nástupu migrény se také liší a s narůstajícím věkem se posouvá začátek z pozdního odpoledne (mladší děti) blíže k ranním hodinám (starší adolescenti) a kopíruje tak nástup migrény u dospělých. 

„Miláčku promiň, dnes mě šíleně bolí hlava“ 

Menstruační bolest hlavy (PMM) je dle klasifikace IHS řazena mezi podtypy migrény bez aury. Bolest je evokována kolísáním hormonů v ženském těle, zejména estrogenů. Patofyziologie migrény je složitá a existuje řada hypotéz, které řeší její vznik.

Když žena pronese tu osudnou větu směrem k partnerovi, nemusí se nutně jednat o rozmar, ale může jít právě o hormonální výkyv. Často proto bývá bolest hlavy spojena u citlivých pacientek s užíváním antikoncepce. Pokud se toto podezření potvrdí, lze to řešit výměnou preparátu za jiný, s vhodnějším složením – konstantní koncentrací estrogenu.

Mezi spouštěcí faktory se řadí (mimo běžné migrenózní spouštěče) emoční vlivy, silné vůně, nikotin, antikoncepce, menstruace, gravidita a klimakterium. Při akutní léčbě této formy migrény se podávají jednoduchá analgetika, případně nesteroidní antirevmatika. Pokud tyto léky nemají patřičný efekt, přechází se na triptany.

Jako „výhoda“ u PMM je označován fakt, že období migrény lze předvídat. U preventivní medikace pak hovoříme o tzv. subakutní profylaxi. 

Léčba migrény 

Jak lze řešit problém migrény? Nejjednodušší by se mohlo zdát mít stále při sobě pilulku, která vám účinně pomůže při záchvatu migrény a jako mávnutím kouzelného proutku vás zbaví bolesti. Tak snadné to ovšem není. Migréna je zákeřná.

Pokud pacient cítí, že se blíží, bývá často na „prášek“ už pozdě. Paradoxem na tom je, že přestože tyto odzbrojující bolesti mohou pacienta z minuty na minutu úplně „odstavit“, procento případů, které řeší odborníci z řad neurologů, je vzhledem k četnosti migrén velice nízké.

Léčba migrény zahrnuje dva základní přístupy (a týká se to většinou i jiných typů bolesti, jak jsme se zmínili u TTH). Prvním z nich je léčba akutního záchvatu – tzv. abortivní přístup, druhým je léčba profylaktická, neboli preventivní.

U silných a četných atak migrény je dobré oba tyto přístupy vhodně kombinovat. 

Farmakologická léčba 

Akutní léčba migrény zahrnuje dva základní přístupy, které se většinou kombinují. Jedná se o metodu „krok za krokem“ a stratifikovanou léčbu. Metoda „krok za krokem“ postupuje při podávání antimigrenik od nejslabšího preparátu k nejsilnějšímu bez ohledu na intenzitu prodělávaných záchvatů.

To představuje pro pacienta jistý diskomfort a často vede ke svévolnému přerušení léčby z důvodu nedůvěry k lékaři. Stratifikovaná léčba je obecně považována za účinnější. Vychází z jednoduchého hodnocení nemoci podle MIDAS škály (Migraine Disability Assessment Scale).

Jedná se o jednoduchý dotazník, který umožní pomocí několika otázek určit závažnost migrény a podle toho vybrat odpovídající lék (Tabulka 4). 

Nefarmakologické postupy 

Prevence migrény nezahrnuje pouze pravidelné užívání medikace, jak se o tom zmíníme později, ale znamená to nastolení důsledného terapeutického plánu, vyžadujícího začlenění aktivního přístupu pacienta i pomoc odborného lékaře. Prevence by měla být zaměřena na edukaci, behaviorální a psychologickou složku problému. Součástí by mělo být také nastolení pravidelného režimu spánku a bdění, dodržování zdravé životosprávy, případně relaxační cvičení.

  • Jedním z velice důležitých bodů je vyhýbání se známým spouštěčům: 
  • • nedostatečný spánek 
  • • nadměrné teplo a vlhkost ovzduší 
  • • některé typy jídel (čokoláda, tvrdé sýry, ořechy, citrusy) 
  • • konzumace alkoholických nápojů 
  • • nadměrný příjem kofeinu, nebo jeho náhlé vysazení
  • • některé léky (antikoncepce, přemíra analgetik)
  •  • lehké pouliční sympatomimetické drogy
  •  • intenzivní senzorické stimuly (ostré oslnivé světlo, blikající světlo, intenzivní pachy, dým či dlouhodobé vystavení chladu) 
  • Můj milý deníčku… 

Najít vhodné vysvětlení a řešení migrenózních stavů, ale i bolesti hlavy obecně, vyžaduje spoustu času. Nejen pro výběr vhodného léku, ale i kvůli diagnostice samotné. Z tohoto důvodu je vhodné vést si deník, který umožní lékaři určit správnou diagnózu, určit spouštěcí faktory a ty následně eliminovat. Lze se tak vyhnout i nesprávnému zařazení bolesti hlavy (primární / sekundární). 

Farmakologická profylaxe 

Farmakologická profylaxe migrény je indikována tam, kde se vyskytují více jak 3 těžké ataky za měsíc, 2 akutní ataky v jednom týdnu, pokud délka ataky přesáhne 48 hodin. Dalšími možnostmi nasazení profylaxe je neúčinná léčba, nepřijatelné nežádoucí účinky, výskyt specifických migrénových komplikací, či snížení efektu léčby vlivem abúzu.

Profylaktické léky a jejich zástupci jsou shrnuty v Tabulce 5. Snahou profylaxe je snížení frekvence migrén, snížení intenzity jednotlivých migrén a délky atak. Začíná se s nízkými dávkami, které jsou postupně zvyšovány. Optimum je dosaženo tehdy, když dojde k poklesu frekvence migrén o 50%.

Délka profylaktické léčby by se měla pohybovat kolem 6 měsíců, ideální je však délka 12 měsíců a následné postupné vysazování. U menstruační migrény se doporučuje léčba minimálně během 3 cyklů. Opětné nasazení profylaktika se doporučuje při eventuelním zhoršení stavu.

U některých pacientů dochází po vysazení k rychlému návratu příznaků, v takovém případě je pak potřebné užívat kontinuálně minimální dávku. 

Přírodní léčba 

Léčivé rostliny se využívají při bolestech hlavy již dlouho. Běžné je použití rostlinných silic do balzámů či masážních olejů. Takovými typickými zástupci jsou levandule (Lavandula spica), máta (Mentha piperita) či blahovičník (Eucalyptus globulus). Pro vnitřní užití je výběr léčivých bylin poněkud jiný.

Typickým pomocníkem při bolestech hlavy a migrenózních stavech je jinan dvoulaločný, známější pod svým latinským názvem (Ginkgo biloba). Jeho využití je mnohostranné, doporučován je při migréně bez aury (hlavně při antikoncepci), ale i migréně s aurou a tinitu (hučení v uších). Ginkgo ovšem není jediné při boji s bolestmi hlavy.

Do skupiny bylinných antimigrenik lze zařadit například řimbabu obecnou (Tanacetum parthenium), vhodnou k dlouhodobějšímu užívání jak u migrén, tak u tenzních bolestí hlavy a menstruačních bolestí obecně. Dále sem patří devětsil (Petasites hybridus), mučenka pletní (Passiflora incarnata), ale i miřík celer.

Máta spolu s tužebníkem patří mezi byliny vhodné k aplikaci jak zevní tak vnitřní. Vhodnou pomocí menstruačních bolestí hlavy je ale i pupalka (Oenothera biennis), ta sice nepůsobí přímo proti bolestem, ale pomáhá regulovat hormonální nerovnováhu u žen.

Otestujte sebe a své blízké Díky jednoduchému dotazníku MIDAS, každý člověk trpící bolestmi hlavy může zjistit během pár minut, jak na tom je.

  1.  Dotazník MIDAS 
  2. • Kolik dní v posledních 3 měsících jste pro bolesti hlavy nebyl v práci nebo ve škole? 
  3. • Kolik dní v posledních 3 měsících byla Vaše produktivita v práci nebo ve škole snížena na polovinu nebo méně v důsledku bolesti hlavy? (nezapočítávejte dny, které byly již uvedeny v otázce 1) 
  4. • Kolik dní v posledních 3 měsících jste nebyl schopen vykonávat domácí práce pro bolesti hlavy? 
  5. • Kolik dní v posledních 3 měsících byla Vaše produktivita v domácnosti snížena na polovinu nebo méně pro bolesti hlavy? (nezapočítávejte dny, které byly již uvedeny v otázce 3)
  6. • Kolik dní v posledních 3 měsících jste nebyl schopen rodinných, sociálních či společenských aktivit pro bolesti hlavy? 
  7. Hodnocení naleznete v kapitole Farmakologická léčba – Tabulka 3 Vzhledem k rozdílnosti migrén v dospělosti a v dětském věku byla vytvořena alternativa dotazníku Ped- MIDAS, odpovídající rozdílnostem v projevech dětské migrény.
  8.  Dotazník PedMIDAS
  9.  • Kolik celých dnů jsi v posledních 3 měsících zameškal ve škole z důvodů bolesti hlavy? 
  10. • Kolik školních dnů jsi v posledních 3 měsících zmeškal částečně z důvodů bolesti hlavy (pozdní příchod, dřívější odchod ze školy nebo pobyt během vyučování mimo třídu)? (nezahrnovat celé dny, které byly již uvedeny v otázce 1) 
  11. • Kolik dnů v posledních 3 měsících byla tvoje výkonnost ve škole menší než poloviční z důvodů bolesti hlavy? (nezahrnovat dny započtené v předchozích otázkách) 

• Kolik dnů v posledních 3 měsících jsi nebyl schopný dělat domácí aktivity (domácí práce, úkoly, etc.) z důvodů bolesti hlavy?

 • Kolik dnů v posledních 3 měsících ses neúčastnil dalších aktivit (hry, pobyt venku, sport, návštěva kamarádů) z důvodů bolesti hlavy?

 • Kolik dnů v posledních 3 měsících ses účastnil aktivit z předchozí otázky, ale tvoje výkonnost byla menší než poloviční? (nezahrnovat dny z předchozí otázky) 

Hodnocení PedMIDAS je mírně odlišné, bodové ohodnocení má širší škálu: stupeň I (0-10), stupeň II (11-30), stupeň III (31-50), stupeň IV (50 a více). A na úplný závěr: Naše hlava je důležitá pro většinu činností v životě, tak se o ni dobře starejme! 

RNDr. Lenka Grycová 

Donáth V.: Preventívna liečba migrény, Neurologie pro praxi, 2003, 2, 63. Marková J.: Primární bolesti hlavy – klasifikace, diferenciální diagnostika, Interní medicína, 2003, 5. Mastík J.: Migréna – nová mezinárodní klasifikace a moderní léčebné postupy, Interní medicína pro praxi, 2004, 10, 495. Medová E.

, Diagnostika a terapie migrény, Interní medicína pro praxi, 2005, 12, 551. Marková J.: Tenzní bolesti hlavy, Medicína pro praxi, 2006, 2, 80. Bartoušek J.: Ginkgo biloba v současné medicíně, Praktické lékárenství, 2006, 3, 142. Kotas R.: Profylaktická léčba migrény, Klinická farmakologie a farmacie, 2006, 1, 26. Muchová M.

, Ošlejšková H.: Migréna v dětském věku, Neurologie pro praxi, 2007, 3, 163. Šmídová J., Komárek V.: Bolest hlavy v dětském věku, Bolest, 2008, 2, 84. Mastík J.: Léčba menstruační a perimenstruační migrény, Neurologie pro praxi, 2008, 9, 356. Muchová M.

: PedMIDAS – dotazník k hodnocení dětské migrény, Neurologie pro praxi, 2009, 10, 117.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector