Bludy a halucinace: hnije mi mozek, vím to jistě

Bludy a halucinace: hnije mi mozek, vím to jistě

Mezi nejčastější mýty v psychologii patří zaměňování schizofrenie a mnohočetné poruchy osobnosti (rozštěp osobnosti). Oproti vzácné vícečetné poruše se schizofrenie (z řeckého schizein – štěpit a fren – mysl, tedy doslova rozštěp mysli) během života vyskytne u 1% populace. Schizofrenie se může projevovat velmi různorodě. Typicky je něco „navíc“ (např. Bludy a halucinace), nebo naopak něco „chybí“ (např. Emoční apatie, snížení aktivity, neradostnosť). Diagnóza schizofrenie neznamená, že člověk nemůže žít normální život. Obtíže spojené s tímto onemocněním zachycuje například film „Čistá duše“, inspirovaný skutečným příběhem talentovaného matematika Johna Nashe. Se schizofrenií žili i osobnosti jako Vincent van Gogh nebo Isaac Newton.

Blud – když v mysli vznikají zvláštní přesvědčení…

Blud je nepravdivé, nevyvratitelné a chorobně vzniklé přesvědčení. Tato porucha myšlení se často vyskytuje u schizofrenie, ale může být i symptomem jiných onemocnění.

Nejčastěji se týká kontrolovanosti, spiknutí, ovládání, ovlivňování, nadpřirozených schopností atd. Blud není (ve vašich očích) „chorobné“ přesvědčení kolegy o určité politické tématu.

Jedná se skutečně o bizarnosti v důsledku změny rovnováhy hladin chemických látek v mozku.

Blud se často rozvíjí postupně. Začíná nejasným pocitem, že se kolem něco zvláštního děje. Toto bludné ladění se pak krystalizuje v zřejmý blud prostřednictvím „aha-zážitku“. Jako příklad uveďme případ 25leté ženy, která začala nejasně tušit, že se kolem ní děje nějaké spiknutí.

Nedokázala přesně formulovat, co to je, dokud si nepřečetla v časopise článek o čipování vzácných zvířat. Náhle jí došlo, co se děje (aha-zážitek): tajně ji uspali a do hlavy jí vložili čip, kterým ji nyní sledují, kontrolují, ovládají a vkládají do hlavy myšlenky a slova.

Jsou do toho zapojeni i sousedé, kteří si na balkon umístili satelit, aby ji sledovali. Celá organizace je napojena na mezinárodní a meziplanetární síť. Na psychiatrii se tato žena dostala přes chirurgii, kam přišla s žádostí o vyoperování čipu z hlavy (příklad z Orel, Facová & kol.

, 2009).

Pokud se setkáme s člověkem s bludným přesvědčením, je důležité pamatovat si dvě pravidla:

  1. Blud NEVYMLOUVÁME („To je blbost, lžeš, tvá matka není mimozemšťanka a nemá v hlavě anténu“).
  2. Blud NEPOTVRZUJEME („Nyní je jasné, proč tvá matka nosí klobouky. Schovává pod nimi anténu! Že mě to nenapadlo dřív…“). To však neznamená, že člověka nevyslyšíme.

Iluze – když svět vnímame zkresleně…

Zatímco blud je poruchou myšlení, u iluzí a halucinací mluvíme o poruchách vnímání. V obou případech vnímá člověk vnější svět zkresleně. Na rozdíl od halucinací vycházejí iluze z reálného objektu, který vnímáme, ale náš mozek ho nepřesně zpracuje.

Může se jednat i o projev únavy, úzkosti (dítě jde do sklepa a v každém stínu vidí Bubák), velkého očekávání (někoho vyhlížíme tak dlouho, že ho vidíme v každém člověku) nebo omezenosti našich smyslů (např. Lžička ponořená ve vodě vypadá jako zlomená).

Kouzelníci využívají iluze pro svá představení a podléhají jim všichni lidé.

Halucinace – když vnímáme to, co neexistuje…

Halucinace jsou šalebné vjemy, které nejsou založeny na vnímání reálných objektů. Halucinující člověk vidí, slyší a cítí podněty, které ve skutečnosti neexistují. Zajímavé je, že i mozek halucinujícího se chová, jakoby dané podněty opravdu vnímal – aktivují se příslušné centra zraku, sluchu, čichu, chuti atd.

Kromě schizofrenie mohou být příznakem intoxikace nebo deliria. U pravých halucinací člověk nedokáže rozeznat, co je skutečné a co není. Pokud něco „vidím, ale vím, že to není skutečné“, mluvíme o pseudohalucinaci a nejedná se o patologický jev.

Halucinace mohou být velmi nepříjemné a obtěžující (nadávající hlasy, hadi vylézající z otvoru, pach spálené gumy, vkládání cizích myšlenek…), ne vždy to tak však musí být (např. Hlasy, které dlouho dobře radili programátorovi s prací, dokud neprevládly nefunkční bizarnosti).

Pro diagnózu schizofrenie musí určité příznaky trvat alespoň měsíc. Je také důležité, aby psychiatr vyloučil jiné možné příčiny (např. Nádor na mozku).

Zajímá vás o fungování mozku a různých psychických poruchách více? Doporučuji velmi čtivě napsanou knihu „Člověk, jeho mozek a svět“, která je také hlavním zdrojem tohoto článku: Orel, M., Facová, V. a kol. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. Praha: Grada.

  přečteno 25766×

Začít trénovat svůj mozek Zpět na výpis

Bludy a halucinace: hnije mi mozek, vím to jistě Mgr. Kristína Medalová
Absolventka jednooborové psychologie na FF UPOL v Olomouci. V současnosti pokračuje ve svých studiích na Université de Fribourg ve Švýcarsku, kde se specializuje na klinickou psychologii a psychologii zdraví. Zajímá se zejména o aplikaci výzkumu kognitivních a afektivních neurověd do každodenního života. O popularizaci psychologie se snaží také prostřednictvím vzdělávacích workshopů pro širokou veřejnost. halucinace nemoc

Bludy a halucinace: hnije mi mozek, vím to jistě

Věnováno památce doc. PhDr. Boleslava Bárty (1929–1991), autora samizdatového Psychopatologického slovníku, který se jeho studenti učili nazpaměť.

Budete pacientem pavilonu č. 5? Pokud ano, bude to váš „celý svět“, dí autor hymny onoho „místa, v němž se léčí rozum“! Jaromír Nohavica tvrdí:

Včera jsem měl kázání v Betlémské kapli nadával jsem na pány nežli mě chňapli zapálili hranici u mojí postele na naší světnici bývá často vesele pavilon číslo pět pavilon číslo pět

to je můj celej svět

(Jaromír Nohavica: Pavilon číslo pět)

Oč jde? V písni mimo jiné o „papíry na hlavu“. Vykoledujete si je mimo jiné tím, že budete trpět na bludy a halucinace.

Postižený si je svými bludy naprosto jistý

Blud je na chorobném základě vzniklý úsudek a přesvědčení, jež nelze racionálními nebo jinými praktickými důkazy vyvrátit. Bývá provázen pocitem jistoty. Ovlivňuje jednání postiženého ve svém směru.

Je patrna snaha odstranit pochyby jiných lidí hledáním dalších důkazů. Všechny jsou obsahově mylné a nepravdivé. Bývají provázeny sklíčenou, pokleslou, úzkostnou náladou.

Dále chorobným pocitem bezbrannosti a nemohoucnosti a také chorobným poklesem sebevědomí a sebedůvěry.

Zalezu na klozet mušle je trůnem a jsem od A do Zet Giordanem Brunem netřeba odvolat vyřčené názory v nejhorším sestra zavolá nějaký doktory a dají mi meprobamat dají mi meprobamat

dají mi meprobamat

Právě na ony „pokleslé“ stavy snad může částečně pomoci zvládnout i v písni citovaný meprobamat. Bludy ale sám o sobě určitě nevyléčí.

  • AUTOAKUZAČNÍ: chorobné sebeobviňování za vlastní nicotné činy, domnělé zločiny. Mravní hodnota sebe sama je proti druhým vnímána jako ta nejhorší a je patrna tendence k sebetrestání;
  • INSUFICIENČNÍ: hluboké, chorobné podceňování vlastností, schopností, dovedností, výkonností, jež je v rozporu s realitou dosavadních výkonů a úspěchů;
  • MIKROMANICKÝ: přesvědčení o bezvýznamnosti až škodlivosti své existence pro vlastní sociální skupinu. Důsledky své existence považuje postižený za tragické;
  • RUINAČNÍ: přesvědčení o ztrátě všech prostředků pro budoucí zabezpečení sebe a své rodiny;
  • OBAVNÝ: stálé tušení blížící se tragedie, jež má postihnout jedince i jeho rodinu;
  • NEGAČNÍ: popírání evidentních skutečností;
  • ENORMITY: zveličení špatných vlastností nebo zážitků do hrůzné podoby;
  • ETERNITY: přesvědčení o nemožnosti zemřít a věčném utrpení jako odplaty za vlastní domnělé špatné skutky;
  • HYPOCHONDRICKÝ: chorobné přesvědčení o onemocnění skutečně možnou, ale i nemožnou chorobou (hnije mozek);
  • EXPANZIVNÍ: chorobně zvýšená sebedůvěra, sebevědomí, veselá nálada;
  • EXTRAPOTENČNÍ: přivlastňování si biologicky nemožných vynikajících vlastností a výkonů;
  • ORIGINÁLNÍ: přesvědčení o vznešeném původu;
  • INVENTORNÍ: přesvědčení o vytvoření epochálního vynálezu;
  • REFORMÁTORSKÝ: přesvědčení o mimořádné povolanosti uskutečnit změny společenského života;
  • RELIGIOZNÍ: přesvědčení o výjimečné povolanosti v náboženské sféře nebo považování sebe sama za osobu z okruhu náboženských představ;
  • PARANOIDNÍ: dílčí chorobná přesvědčení o tom, jak postiženému škodit, vytvářejí souhrn souvislostí a celků ve vztahu k dané osobě. Význam osoby samotné je zdůrazněn;
  • PRONÁSLEDOVÁNÍ (PERZEKUČNÍ): přesvědčení o bezprávném, úmyslném sledování či pronásledování vlastní osoby s cílem ji zničit. Většina zájmu je věnována sledování domnělých nepřátel. Doprovází to pasivní (maskování, skrývání) formy obrany proti domnělým nepřátelům;
  • UKŘIVDĚNOSTI: domáhání se práv, zadostiučinění, odškodnění po domnělé křivdě;
  • NEDOCENĚNÍ: přesvědčení o úmyslném zabraňování v projevu vlastních pracovních kvalit druhými lidmi;
  • NEVĚRY: neodůvodněné přesvědčení o nevěře partnera;
  • EROTOMANICKÝ: neodůvodněné přesvědčení o mimořádné erotické přitažlivosti pro určitého jedince. Soustavné projevy zájmu o něj. Setrvání v tomto přesvědčení i po odmítnutí z jeho strany.
Budete mít zájem:  Chcete předejít nedostatku hořčíku? Je v potravinách i tabletách

Bludy bývají systemizovány, spojovány v jeden celek tak, aby každý nový jako by vysvětloval a doplňoval ty starší. Vzpomínky i aktuální prožitky bývají zkreslovány tak, aby do celku zapadaly a potvrzovaly ho. Skutečně negativní projevy lidí v okolí, o něž si postižený leckdy tzv. koleduje, jsou dalšími podněty ke vzniku chorobných přesvědčení.

Zdánlivé vjemy a prožitky, jež mají pro nemocného povahu jasného vjemu, například živého obrazu. Vznikají bez vnějšího podnětu a jsou spojeny s chorobným přesvědčením o existenci mylně vnímaného.

  • INTRAPSYCHICKÉ: přesvědčení o vnímání myšlenek jiných lidí, a to přímo mozkem. Pocit odebírání vlastních myšlenek jinými lidmi;
  • PSEUDOHALUCINACE: zdánlivé vjemy bez vnějšího podnětu spojené s přesvědčením o jejich realitě. Takřka okamžitě je ale vjem korigován a postižený připouští omyl;
  • SLUCHOVÉ: zdánlivé vjemy jednoduchých nebo složitých zvuků;
  • VERBÁLNÍ: zdánlivé vjemy slov, vět, hlasů, rozhovoru. Bývají to příkazy, zákazy, ale i posměšky, výhrůžky, nadávky;
  • ZRAKOVÉ: zdánlivé vjemy jednoduché, např. plameny, dým, ale i složité – známé i neznámé předměty. Může jít i o vjemy složitější – zvířata, postavy, a to i smyšlené. Velikost a barvy mohou v reálně existujícím vzoru halucinace jak odpovídat, tak i neodpovídat tomu, jak vypadá;
  • ČICHOVĚ-CHUŤOVÉ: zdánlivý vjem nepříjemného zápachu nebo chuti;
  • TAKTILNÍ: zdánlivý vjem dotyku, ale i svědění, škrábání, pálení;
  • TĚLOVÉ: zdánlivý vjem změn ve vnitřních orgánech – zkamenění, zástava krevního oběhu, pohyb červů;
  • KOMBINOVANÉ: zdánlivý vjem několika smysly;
  • INADEKVÁTNÍ: vnímání jiným orgánem než k tomu určeným, například kolenem;
  • REFLEKTORICKÉ: faktický vjem vyvolá halucinace. Např. reálný kouř vyvolá představu pekla;
  • EXTRTAKAMPINNÍ: zdánlivý smyslový vjem překračující možnosti daného smyslového orgánu v prostoru;
  • MOTORICKÉ: zdánlivý vjem pohybu končetin, částí těla nebo celého těla bez vlastní vůle, nebo vjem pohybu okolí s vlastní osobou – např. zemětřesení. Dále zdánlivý vjem pronášení řeči bez vlastní vůle, aniž by ovšem byla řeč proslovena, a také zdánlivý vjem píšící ruky bez vlastní vůle, aniž by bylo cokoliv napsáno.

Hrdinovi písně o pavilonu č. 5 lze v mnohém při zběžném poslechu závidět. Ve skutečnosti jsou bludy a halucinace vnímány až na výjimky jako nepříjemné až úzkostné. Ani úzdrava není snadná. Poněkud vousatý vtip dí: 

Pana Nováka propustili z léčebny, neb se již přestal považovat za žížalu, kterou každý kos slupne.
Po chvilce se ale vrátil a volal: „Kos, kos, je venku!“„Ale, pane Nováku, nebojte se, přece víte, že nejste žížala,“ chlácholí ho lékař.
„To vím,“ odpověděl Novák, „ale ví to taky ten kos?!“

Schizofrenie: příznaky, léčba (rozpolcenost osobnosti)

Schizofrenie je endogenní psychóza, která je
charakterizována jako rozpad osobnosti postihující zejména emocionální
součást psychiky. Toto duševní onemocnění se projevuje například
poruchami citů, jednání, myšlení a sklony utíkat od reality.

Tyto duševní projevy nejsou nikterak racionálně koordinované, a tak se
psychika postiženého pacienta může navenek tvářit
rozpolceně
.

Lidé trpící tímto onemocněním působí na okolí
chladným, lhostejným a otupělým dojmem, často vyhledávají samotu a mohou
mít i sklony k sebevražedným pokusům.

Právě příčinou neschopnosti
mozku koordinovaně řídit zpracování vjemů a počitků může pacient
často trpět halucinacemi.

Nejčastěji se schizofrenie objevuje v období puberty a
dospělosti
. Ve většině případů se poprvé projevila mezi
patnáctým a třicátým rokem života.

Rizikové faktory schizofrenie

Nejčastějšími viníky způsobujícími vznik schizofrenie jsou
genetické predispozice.

Pokud se ve vaší blízké rodině
vyskytuje případ tohoto onemocnění, je riziko vzniku schizofrenie u vašich
potomků vyšší. Například pokud schizofrenií trpí jeden z rodičů, je
pro děti riziko vzniku kolem 13%.

Jestliže rozpolcením osobnosti trpí oba
rodiče, riziko pro jejich potomka se zvyšuje až na 25%.

Na onemocnění schizofrenií se ale podílejí i vlivy vnějšího
prostředí
.

Mezi tyto rizikové faktory můžeme řadit podvýživu
matky v prvním trimestru gravidity, nízkou porodní hmotnost novorozence,
případné komplikace při porodu (hypoxie – nedostatek kyslíku
u novorozeněte), různé infekce, poruchy růstu plodu, psychosociální
aspekty, problémové vztahy a váznoucí komunikace v rodině, nedostatek
tělesného a citového kontaktu nebo těžké dětství.

Prevence schizofrenie

  • Vzniku schizofrenie můžeme zamezit zdravým životním stylem, psychickou
    pohodou, fyzickými aktivitami, pestrou stravou, absencí užívání
    tabákových výrobků a konzumace alkoholu.
  • V případě těhotných žen a matek dbáme na pečlivou
    prenatální i postnatální péči
    o svého potomka.
  • Je třeba nevytvářet v rodině dusné, stresující a na psychiku
    náročné prostředí.

Příznaky a projevy schizofrenie

Schizofrenie patří do skupiny psychóz, které jsou charakteristické tím,
že pro dané onemocnění nejsou diagnostikovány jednotné příznaky ani
jednotná léčba a každý pacient je svým způsobem unikát.

Schizofrenie se začíná projevovat nespecifickými potížemi, např.
plachostí, společenskou izolací a
antisociálním chováním, depresivními stavy,
oploštěním emocí atd. Poté se další projevy mohou
rozvíjet naráz nebo postupně.

U dětí můžou schizofrenii předpovídat poruchy svalové
koordinace a motoriky
. Děti můžou trpět zvýšenou tenzí
určitých svalových skupin a působí na okolí strnulým dojmem.

Často
mívají vadné držení ruky a prstů, špatně koordinují pohyby například
při lezení, různých hrách a psaní (tím pádem neuvěřitelně
„škrábou“, písmenka jim skáčou po lince, neudržují sklon a velikost
písmen atd.).

Příčinou těchto abnormálních projevů může být zvýšená
hladina
neurotransmiteru (látka, která přenáší impuls z jedné
nervové buňky na druhou, působí hlavně v oblasti jejich kontaktu)
dopaminu, která způsobuje hyperaktivní funkce center
myšlení, vnímání, paměti a emocí.

Hlavním pachatelem je však tzv. prefrontální kůra
(část šedé hmoty mozkové, která je centrem intelektuálních a
asociačních funkcí a centrem analýzy vjemů), která nedbale koordinuje
aktivitu jednotlivých oblastí, a tím tak může za vznik schizofrenního
onemocnění.

Prefrontální kůra se rozvíjí zejména ve druhé a poslední
třetině puberty, kdy její neurony rostou a vytváří nová spojení
s ostatními neurony.

Pokud však tyto neurony nová spojení nenaleznou,
vzápětí degenerují (což může vysvětlovat, proč se schizofrenie objevuje
hlavně v tomto období dospívání).

Mozek ztrácí schopnost jednotlivé vjemy koordinovaně analyzovat a naopak
vytvářet nové signály. Navíc zvýšená hladina dopaminu ovlivňuje vznik
tzv. rušivých signálů, které znemožňují a nabourávají
analýzu vjemů a počitků.

Postižený člověk tak není chopen jasně myslet,
setrvávat u jedné myšlenky a směřovat své myšlenky
k jednomu určitému cíli, koncentrovat se, souvisle uvažovat, vybavovat si
včas pojmy a události a správně je zařadit atd.

Pacient trpí defekty asociačního myšlení,
emotivní oploštělostí, halucinacemi a
bludy a uzavřením se před okolním prostředím do
vlastního vnitřního světa.

Pacienti často trpí sluchovými a zrakovými halucinacemi.
Tyto bludy jsou způsobené nenormálně fungující prefrontální kůrou.

Ta
způsobuje, že mozek nedokáže vnímat obraz jako celek, ale vizuální vjem
se mu rozpadá na zmatečnou mozaiku, které chybí pár součástí, které
mozek není schopen správně a rozumně zaplnit.

Tam, kde se vyskytuje
„prázdné“ místo, mozek dosadí naprosto nereálné prvky. Tak například
může nemocný vidět místo očí černé důlky, zjevují se mu různé
záblesky a jiskry apod.

Podrážděním určitých mozkových center se probudí i paměťové
stopy, které se samovolně vybavují, matou a proplétají.

Mysl si různé zkreslené a nereálné vjemy zařazuje do „skutečných a
funkčních“ celků. A proto jsou tyto zvukové a vizuální halucinace,
kterými schizofrenici trpí, tak autentické a skutečné. Tyto bludy mohou
někdy dojít tak daleko, že se vědomí pacienta jakoby
„roztříští“ a on si může uvědomovat sám sebe jako
jedno tělo obsahující více osobností.

Schizofrenii můžeme rozdělit do několika kategorií, např. paranoidní
schizofrenie, hebefrenní, katatonní, nediferencovaná, reziduální a
simplexní.

Budete mít zájem:  Nová pomoc pro rodiče s autisty

Nejčastější formou schizofrenní psychózy je paranoidní
schizofrenie
. Ta se projevuje zejména sluchovými, zrakovými,
tělesnými, čichovými a chuťovými halucinacemi.

Tyto bludy
se mohou vlivem stresových situací ještě více stupňovat a mohou nabývat
intrapsychického rázu, kdy si nemocný myslí, že mu jsou kradeny myšlenky
anebo naopak, že mu jsou vkládány cizí myšlenky.

U pacienta může být
zpozorováno agresivní chování.

Naopak vzácným typem je hebefrenní schizofrenie,
která je charakteristická poruchami chování.

Pacient
nedokáže adekvátně řídit své chování (chichotá se, přihlouple se
usmívá, dělá grimasy, opakuje fráze apod.), racionálně myslet a souvisle
mluvit. Tato forma schizofrenie nemá příliš povzbudivou prognózu.

Postižený ztrácí schopnost rozhodování a asertivitu, vzdává se svých
cílů, chová se povrchně, plaše a samotářsky.

Další formou je katatonní schizofrenie
vyznačující se psychomotorickým postižením. U postiženého se projevují
mnohé tyto poruchy od hyperkinéze až po
strnulost, od absolutní poslušnosti až po negativismus atd.
Pacient může zaujímat naprosto nepřirozené pozice a po delší dobu v nich
setrvávat.

Nediferencovaná schizofrenie obsahuje všeobecná
kritéria a příznaky této nemoci, ale nemůže být jednoznačně zařazena
do předchozích typů.

Reziduální schizofrenie je typická
psychotickými atakami v minulosti a přítomností mnoha negativních
příznaků (zpomaleným psychomotorickým tempem, otupělostí, pasivitou,
ztrátou iniciativy, chudostí řeči, nonverbální komunikace a sociálních
vztahů, zanedbáním zevnějšku atd.).

Dalším druhem této duševní choroby je simplexní
schizofrenie
, která má charakteristický plíživý průběh,
při kterém se postupně rozvíjí prapodivné chování,
neschopnost zařadit se do normálního života a do společnosti.

Stav pacienta
není tak jasně a jednoznačně psychotický jako u předešlých forem
schizofrenie. Postižený netrpí halucinacemi a na okolí
působí zahloubaným, lenošivým, toulavým
a neambiciózním dojmem.

Někdy, po odeznění schizofrenních psychóz, nastupují postschyzofrenní
deprese. Při těchto stavech nemocní trpí pocity absolutní
úzkosti a beznaděje a často pomýšlejí na pokus o sebevraždu.

Léčba schizofrenie

K léčbě schizofrenie se užívají tzv. antipsychotika,
což jsou léky, které mají pozitivní dopad na myšlenkové pochody,
zklidňují agresivní a divoké pacienty, tlumí bludy a zbavují pacienty
halucinací.

Tyto léky mají však na druhou stranu mnohé nežádoucí účinky, např.
mohou způsobit vznik Parkinsonova syndromu, který se objevuje
až u 80% pacientů užívajících antipsychotika a je způsoben změnou
v transportu neurotransmiteru dopaminu v mozku. Tento vedlejší účinek je
naštěstí reverzibilní (vratný) a po snížení dávky nebo vysazení léku
většinou příznaky ustoupí.

Další vedlejší účinky jsou zastoupeny neuroseptickou hypotenzí
(nízký tlak), tachykardií (zrychlená srdeční činnost), ovlivňováním
endokrinního systému, psychomotorickým útlumem, ikterem (žloutenka),
tendencemi k epileptickým záchvatům, poruchami jaterních funkcí, zácpou,
tremorem (třes) atd.

Kromě medikamentózního způsobu terapie jsou účinné i různé
rehabilitace a biologické postupy, např. šoková
terapie
.

Pacientovi mohou pomoci i všemožné psychoterapeutické
techniky
, jako například trénink empatie, pozitivního myšlení,
asertivní komunikace a cvičení vůle.

Užitek může přinést i psychoterapie, která pacienta vede
k přiznání si nemoci a hledání jejího původu ve svém
psychickém stavu.

Jak si mohu pomoci sám

Je nutné, abyste při prvních projevech schizofrenie omezili vliv dalších
rušivých faktorů.
Snažte se eliminovat stresující jevy v rodině a blízkém
kolektivu.

Konzumujte suroviny s vysokým obsahem jódu (např.
mořskou sůl), aby nedošlo k poruchám činnosti endokrinních žláz (žláz
s vnitřní sekrecí).

Vyhýbejte se alergenům, zvláště pokud u vás
způsobují tzv. mozkovou alergii, a začněte užívat antihistaminika (léky
proti alergii).

Odpočívejte a věnujte dostatek času spánku.

Dodržujte zdravou životosprávu, konzumujte pestrou stravu
bohatou na ovoce a zeleninu, věnujte se pohybovým aktivitám a vyhýbejte se
kouření tabákových výrobků a konzumaci alkoholu.

Komplikace schizofrenie

Komplikace mohou nastat při užívání antipsychotik, které na jednu
stranu zlepšují pacientův duševní stav, ale na druhou stranu mají celou
řadu vedlejších nežádoucích účinků, mezi které například patří
Parkinsonův syndrom, neuroseptická hypotenze, tachykardie, psychomotorický
útlum, ikterus, epileptické záchvaty, zácpa, třes, poruchy jaterních
funkcí a endokrinního systému.

Diskuse

Další názvy: rozpolcenost osobnosti, psychóza, paranoidní schizifrenie, hebefrenní schizofrenie, katatonní schizofrenie, simplexní schizofrenie, reziduální schizofrenie, nediferencovaná schizofrenie

Chat: doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D. — Dobré ráno — Česká televize

ANTI: „Nejste příbuzný hokejového rozhodčího Lipiny?“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, bohužel nejsem:-)“

DAYD: „Řeší neurochirugie nějak lymfosarkom?“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, jen v případě postižení mozku, což je však velmi vzácné. A i v tomto případě se neurochirurgie podílí spíše na diagnostice než na léčbě.“

STOP: „Je film Skalpel, prosím pravdivý?“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, film vychází ze skutečné situace a skutečných osobností neurochirurgie, byť je samozřejmě upravený. Fungování neurochirurgie ve své době však popisuje velmi dobře. Mimochodem, je to můj oblíbený film.“

DAYD: „Jaká je vztah neurochirurgie a psychiatrie?“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, neurochirurgie se obecně zabývá operační léčbou. Psychiatrie léčí duševní poruchy, lze říct, že vlastně funkční onemocnění mozku. Projevy některých onemocnění mozku mohou být však takové, že je diagnostikuje psychiatr, ale pacient je nakonec operován neurochirurgem. Jsou to tedy vzájemně spolupracující obory.“

Marcela: „Dobré ráno pane docente, je mi 73 let a mám problém ze spaním, usnu celkem rychle, kolem 22 hod., mezi 1-2 se probudím a už neusnu. Klidně 3 dny za sebou a nemám pocit únavy během dne. Jak odstranit moji nespavost, děkuji“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, ve Vašem věku jsou poruchy spánku, které popisujete, poměrně časté. Doporučuji Vám konzultovat potíže se svým lékařem, případně neurologem.“

Eva: „Dobrý den, je pravda, že mozek nám vybírá co sníme (jíme očima) a volí pomocí chuti suroviny, které mu tělo vyhodnotí, že potřebuje ? Děkuji a ať se Vám daří“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, do jisté míry ano, mozek analyzuje naše potřeby-například pocit žízně, potřebu sladného či slaného jídla a reaguje tak na potřeby organismu.“

Zuzana Řípová: „Dobré ráno, je součástí onemocnění Parkinsonem porucha krátkodobé paměti, zvukové a vizuální halucinace? Nebo to může být vlivem špatné kombinace nasazených léků? Děkuji.“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, porucha krátkodobé paměti bohužel může být součástí Parkinsonovy choroby. Posouzení vlivu léčby na Vaše potíže je takto obtížné, doporučuji se poradit se svým neurologem.“

Veronika Čechová: „Dobrý den,je mi 43let,v prosinci 2019,jsem měla rupturu aneurysmatu,která byla řešena katetrizací,kdy mi byly voperovány spiraly.Doktor mi řekl,že krvácení naštěstí nebylo masivní.Jsem bez trvalých následků.Jen na sobě pozoruji občas motání hlavy a při rozrušení nebo zátěži tlaky v hlavě(ne bolesti),je to běžné?Děkuji za odpověď Veronika“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, měla jste Veroniko velké štěstí, protože Vaše následky jsou minimální. Potíže jsou následkem proběhlého krvácení, je to však ještě krátký odstup od příhody a je šance, že by potíže mohly vymizet.“

Lucie Lálová: „Dobrý den, již třetím rokem mě trápí brnění končetin. Začalo to jenom brněním prstů na rukou, později na nohou, brnění se ozývalo hlavně v noci. S postupem času přetrvávalo brnění i přes den, v noci jsem cítila nervy v končetinách, takové jakoby táhnutí.

Další rok mě pak brnění přešlo i na kostrč a teď už mě to „táhne“ až k hrudníku od nohou, celou míchou. Mívám pocity rozlité vody v celém těle – jako by někdo upustil studenou a hned zase teplou. Brní mě i obličej. Věci mi vypadavájí z rukou při úchopu jen prsty, zakopávala jsem na rovném povrchu, ale to už trošku přešlo.

Budete mít zájem:  Prevence, homeopatika a vitaminy v boji s virózami

Brnění mě budí ze spaní, nebo vůbec nenchá usnout. Někdy se k tomu přidá i silné bušení srdce. Všechny tyhle problémy začaly po druhém porodu. Pobolívá mě taky pod žebry a v oblasti mezi lopatkami na levé straně. Byla jsem na vyšetření orgánů, tam je vše v pořádku. Krevní obraz je čistý. Paní neuroložka mě odeslala na MR mozku a krční míchy, vše negativní.

Byla jsem odeslaná k panu primáři na rehabilitační oddělení, ten mě vyšetřil a řekl, že od páteře mé problémy pravděpodobně nejsou, ale napsal mi rehabilitace, měkké techniky. Při nich mi sestřička různě vrtěla hlavou a další tři noci byly strašné, nebylo to jen brnění, ale bolest všech končetin.

Paní neuroložka mě odeslala ještě na lumbální punkci, ale tam jsem se bohužel ještě nedostala, protože už 2 měsíce bojujeme doma s virózami. Mohl byste mi prosím poradit, co by mohlo být ještě příčinnou? Už jsem bezradná. Děkuji“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, takto na dálku nejsem schopen Vaše potíže zhodnotit. Nicméně doporučuji trpělivost a po odeznění viróz dokončit diagnostiku pod vedením Vašeho neurologa.“

Věra Krajčovičová: „děkuji za kvalitní život po operaci v Porubě v roce 1997 13.květva byla stp.SAK s provalením do komor,V-P drenáž,následný hydrocephalus,snad jsem to přepsala dobře ,vím že si nemůžete pamatovat všechny pacienty ale mě provázíte celý život,vřelé díky,“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, moc děkuju za pozitivní zpětnou vazbu. Ať se Vám daří!“

Jana: „Dobrý den! Je pravidlem, že migrény, se nějakým způsobem zobrazí na mozku a jsou identifikovatelné? A mohou migrény vést k nějakým poškozením či poruchám mozku/mozkové činnosti? Děkuji a přeji Vám pěkný den!“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, v některých oblastech máte pravdu, ale léčbou migrén se zabývá specializovaný neurolog, doporučuji konzultovat spíše s ním.“

Soňa: „Dobré ráno pane docente, syn 9 let má v důsledku neurofibromatozy gliom na očním nervu. Čekáme na druhé NMR po půl roce, jestli roste. Je nádor operabilní? Jsou i nějaké jiné neinvazivní metody ( protoniva léčba, gama nůž)? Děkuji“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, ve většině případů není odstranění nádoru bohužel možné. Provádějí se ale operace, které uvolňují oční nerv. V některých případech je také možná onkologická léčba- chemoterapie. Doporučuji konzultovat syna na nejbližším pracovišti dětské neurochirurgie, kde Vám všechny možnosti vysvětlí.“

Eva Engelmannova: „Dobrý den pane doktore.Ráda bych se zeptala na mého bratra…Před rokem měl úraz hlavy,prodělal operaci,která se podařila. Při vyndávaní stehů měl příznaky epilepsie.Od té doby bere léky.

Vzali mu řidičský průkaz a je omezený v pracovním životě. Cítí se zcela zdráv,žádné jiné epilept.příznaky neměl. Je mladý a v kondici.

Je reálné,že by se mu řidičský průkaz někdy vrátil a veškeré omezení vymizí? Moc děkuji za odpověď..“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, při odebrání i navrácení ŘP je důležitý názor neurologa a jsou na to jasné daná kritéria. Ve srovnáním s minulostí se kritéria navrácení ŘP píše zmírnila. Obecně tedy navrácení ŘP po určité době bez potíží reálné je.“

Monika: „Dobrý den, minulý týden mi byl na MR potvrzen kavernom v mozkovém kmenu. Mám problémy s rovnováhou, v rodině máme několik případů mozkové mrtvice. Chtěla bych slyšet Váš názor na případnou operaci. Je mi 53 let.“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, případná operace je možná, a to v případě, že kavernom vykazuje známky proběhlého krvácení. Míra rizika závisí na tom, kde přesně je v mozkovém kmeni kavernom umístěný.“

Petra: „Dobrý den, při MG synovi diagnostikovali malé neměnné tečkovité léze v bílé hmotě mozkové. Můžete vysvětlit co to znamená? Syn trpí úzkostí a depresemi, má to souvislost? Velice děkuji za odpověď, s pozdravem Petra“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, v některých případech to nemusí znamenat žádný problém, záleží na potížích Vašeho syna.“

Bára Muriňová: „Dobré ráno pane doktore, chtěla bych se zeptat : Jak nastartovat u dítěte 14měsíců řeč? Syn rozumí prakticky všemu ,co po něm chci,ale vyjadřuje se svou „haťmatilkou“, i když mu čteme ,zpívám snažíme se artikulovat,aby viděl jak se otevírá pusa. Některá slova-táta,co to je,kde to je,ne ne ne,ale víceméně nic jiného. Když se snaží něco říci,tak to vypadá,že pusa „mluví dřív“ než mozek dokončí jeho myšlenku. děkuji za radu a děkuji za to co děláte a ať se vám daří….“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, určitě doporučuji se obrátit na dětského neurologa a logopeda.“

Lucie Bumbová: „Dobrý den, je mi 18 let a mám velmi silné a časté migrény. Občas mám i “oční”, že mě bolí bulvy a částečně nevidím. Byla jsem u očního lekáře a žádná závada tam nebyla. Co by jste mi doporučil?“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, určitě Vám doporučuji návštěvu neurologa.“

Šárka: „Dobrý den pane doktore, chtěla jsem se zeptat, uda-li může být nádor na mozku spojený se zažívacími problémy? Děkuji za odpověď“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, je to méně pravděpodobné, ale např. opakované zvracení může být příznakem zvýšeného nitrolebního tlaku.“

Soník: „Dobrý den, mám lézi na ulnarnim nervu, ruka mě bolí, někdy mravenčí malik a prsteník. Rehabilitace po 4 sezení bez zlepšení. Jsem hypermobilni, v anamnéze artróza a degenerativní změny v krční a hrudní páteři. Slyšela jsem, že hypermobilům se hůř vracejí po zákroku šlachy a vazy. Je dobré to operovat? Pravou ruku potřebuji. Děkuji“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, z Vámi uvedených informací si myslím, že operace Vám může pomoct.“

Zdeněk: „Dobrý den pane docente, mám dotaz na obnovu mozkových buněk. Je pravda že v mozku se obnovují mozkové buňky podobně jako jinde v těle? A při jakém množství alkoholu dochází k poškození, odumírání buněk. Děkuji.“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, ano regenerují a obnovují. Alkohol škodí mozku v každém množství.“

Alena: „Dobrý den pane docente, chtěla jsem se zeptat, pokud nádor na mozku (u řečového a pohybového centra) nepatrně roste a operaci manžel odmítl, za jaký čas by mohl mít problémy s pamětí a pohybem? Děkuji za odpověď, přeji krásný pohodový den A.“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, záleží to na typu nádoru. U nezhoubných nádorů může být stav stabilizovaný i několik let.“

čagala jan: „prosimvas mam nales na mosku a jemi řečeno že jeto vrozena vada arach jestlimito vysvětite děkuji“

doc. MUDr. Radim Lipina, Ph.D.: „Dobré ráno, arachnoideální cysta je vrozené onemocnění mozku. Operuje se jen v určitých případech.“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *