Až 40% českých teenagerů ráno nesnídá

Mnoho maminek se trápí se snídaní. Pracně jí připravují, ale děti jí odmítají jíst. Všichni víme, že není chytré děti do jídla nutit. Ale co s tím, když všude slyšíme, že snídaně je základ? Po letech pozorování a vlastních zkušenostech s několika dětmi, které u mě roky snídaly, už vím, čím to často bývá a co pomůže.

Až 40% českých teenagerů ráno nesnídáMami, mám hlad

Velmi často se potkávám s tím, že maminky nemohou do dětí dostat po ránu snídani. Dlouho jsem tomu nerozuměla, protože moje první dcera se budila někdy až ukrutně brzy a její první slova byla: „Mám hlad!“.

S ukončením kojení to přešlo a já byla ráda, že s jídlem „neotravuje“, dokud ho nemám připravené. Pak sedla, snědla a šla. Tak proč jiné děti ráno nejedí? Nešlo mi to do hlavy.

Z různých studií jsem znala čísla, která potvrzovala, že stále více Čechů ráno nesnídá a s nimi ani jejich děti. Ale proč?

Mnoho jídla večer

Částečně jsem to pochopila, když jsem se jako rodič ocitla s jinými rodiči na prvních rodinných akcích přes noc. Když jsem viděla, co všechno jsou některé maminky schopny večer do dětí nacpat, bylo mi jasné, že ráno jíst prostě nemohou.

Koneckonců, sama jsem měla zkušenost s tím, že když mě večer přepadne mlsná a uvařím si třeba v jedenáct v noci krupicovou kaši (ano, to jsem skutečně dělala v době, kdy jsem přes den jedla saláty a jogurty a večer umírala únavou a hlady), tak do oběda nemám na jídlo pomyšlení.

Takže první odpověď jsem dostala už před lety – když se jí pozdě večer, není ráno ten správný zdravý hlad na snídani.
Ale pak tu byla velká skupina rozumných maminek, které děti krmily z mého pohledu normálně, zdravě a dobrým jídlem, a přesto měly ráno s dětmi potíže.

„Jak do nich tu snídaní máme dostat?“ ptaly se a já nevěděla, co poradit. Netušila jsem, proč některé děti nechtějí jíst, když moje dítě by klidně jedlo pořád a hned od rána.

Nástup do školky

Prozřela jsem až s nástupem dcerky do školky. Chodila dvakrát týdně a já dvakrát týdně nutila své jinak žravé dítě, aby už konečně začalo jíst nebo dojedlo, že přijdeme pozdě. V té době jsme byli doma zvyklí snídat miso polévku a obilnou kaši se zeleninou.

Jedla obojí s velkou chutí a najednou ve čtvrtek a pátek stávkovala. A podotýkám, že to nebylo proto, že by se jí do školky nechtělo. Místo, kam chodila, milovala. A nebylo to ani tím, že by tam spěchala tak moc, že by neměla čas se najíst. Spíš seděla, hleděla zasněně kamsi do dáli a myšlenkami vůbec nebyla s námi u stolu.

V tu chvíli jsem úplně pochopila, proč se některé maminky nechtějí dělat se snídaní, když ji pak lijí do záchodu.

Zbytečně moc jídla

Navíc mi vadilo, že v ty dva dny, kdy chodila do školky, měla zbytečně moc jídla, které jinak ani nepotřebovala. Doma v osm snídaně, ve školce v deset svačina, ve dvanáct oběd a ve dvě další svačina.

Na to jsem nebyla zvyklá, vystačili jsme si se snídaní, obědem a večeří, svačiny od tří let byly potřeba jen na výlety a akce, kde ostatní jedli.

A teď tohle! Ráno stres nad snídaní a domů chodila tak nacpaná, že kakala i třikrát denně.

Později chodila do školky třikrát týdně a mně třikrát týdně tekly nervy u jídla. Když jsme ráno nejvíc pospíchali, tak nebyla schopná se najíst. Ale zbývající dny v týdnu byly opět bez problémů.

Zkoušela jsem začít se snídaní už v půl osmé, aby měla dost času i s tím svým rozjímáním. Ale všechno marné, prostě ji to vůbec nezajímalo.

Hlad dostávala až cestou do školky, kam jsme se vždycky řítili pozdě na devátou hodinu jako poslední.

Snídaně ve správný časAž 40% českých teenagerů ráno nesnídá

Když se narodila druhá dcera, odstěhovali jsme se z města, já zůstala s dětmi doma a snídaně v tu ránu přestaly být problém. Časem jsem začala doma učit a chodilo mi na osmou ráno několik dětí, kluci i holčičky. Za ty roky jsem to dávno pochopila.

Moje děti jsou jasnou demonstrací toho, jak je pro nás nepřirozené jíst brzy. Koneckonců já sama taky před devátou nemám chuť něco sníst.

Chytré knihy říkají, že do devíti hodin se naše trávení čistí a žaludek není do té doby na příjmu a není ani radno do něj něco cpát násilím.

Nerady jedí samy

Další věc, kterou jsem vypozorovala díky všem těm dětem, co u nás kdy snídaly, je, že děti mnohem lépe a radostněji jedí v kolektivu. I děti, které se dle slov svých rodičů v jídle po ránu rýpají, u nás většinou jedí s chutí.

Posadíme je s našimi jedlíky ke stolečku a necháme je, aby si samy nasypaly do polévky nasekanou petrželku nebo semínka.
Běžný model však je, že matka ráno posadí dítě ke snídani a sama běhá po bytě a chystá sebe a dítě na odchod. Děti sedí u stolku a nebaví je to. Ale představte si sebe v téhle roli. Zkusme se do nich vžít.

Jak by nás bavilo sedět samotné u stolu a slyšet někoho dalšího, jak lítá okolo, vyřizuje hovory, hledá věci a tříská dvířky od skříněk?

IdeálAž 40% českých teenagerů ráno nesnídá

Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby celá rodina posnídala společně kolem deváté hodiny. My to tak máme a můžu to vřele doporučit. Nezávisle na tom, že děti vstávají kolem sedmé, jíme až kolem deváté.

Mezitím je převlékání, mytí, česání, cvičení, trénování na violoncello, vyběhnutí na zahradu, skákání na trampolíně apod. Já vařím snídani, uklízím, peru prádlo, manžel pracuje. Někdy se tak zapomeneme, že jíme až před desátou. Když mají holky zábavu, nemají hlad.

A když ho pocítí, hezky a s chutí se najedí. Žádné nucení do snídaně se už roky nekoná.

Roky nám to ve dvou nešlo

Po letech snídání v poklusu mezi schůzkami nebo za volantem jsme se s Romanem propracovali až díky dětem k výše popsanému stavu.

Několik let jsme se předtím marně snažili snídat doma společně ve dvou a v klidu už v době, kdy jsme ještě děti neměli.

Byl to nedosažitelný ideál napsaný na lístečku s našimi plány, který jsme každý rok přepisovali v plánovacím sešitu na nový rok jako výzvu. A stále se nám to nedařilo dosáhnout.

Někdy stačí málo

Mnoho maminek na naši radu snídani posunulo a je po problému. Někdy stačí málo. To je ale, bohužel, pro většinu lidí nedostupné řešení. Brzy ráno spousta z nás opouští domovy a žene se do práce, škol a školek a všichni jsou ve spěchu a ve stresu. To se pak těžko sedí v klidu a pohodě s rodinou u jídla.

Jíme Jinak doporučujeAž 40% českých teenagerů ráno nesnídá

  • Pokud jste doma na mateřské, posuňte čas snídaně adekvátně vašim potřebám. Jezte, až když máte hlad a chuť k jídlu. Devátá hodina je fajn, pokud máte hlad dříve, klidně snídejte dříve. Ale nenuťte děti v sedm do jídla. Leda by nutily ony vás 🙂
  • Jezte s dětmi společně.
  • Pokud nemáte možnost se najíst doma v čase, kdy je to pro vás příjemné, je potřeba si vzít snídani s sebou. 
  • V některých školkách mají svačinu už v 9 hodin, některé maminky ji využívají místo snídaně, když jim doma děti dříve nejsou schopny jíst.
Budete mít zájem:  Selen a zdraví – důležitý antioxidant

Jak to dělám já

Na fotkách vidíte, jak vypadají naše snídaně – velký hrnec, zelené posypky, někdy semínka, děti si samy nalévají polévku.

Když musím já sama z domova brzy ráno, tak nesnídám. Vyhovuje mi spíš se najíst až později a v klidu než ve spěchu a příliš brzy. Do školy nebo na akce si nosím polévku s sebou. Přijdu dřív a najím se.

S dětmi to dělám stejně. Když jedeme někam hodně brzy, nesnídáme a bereme s sebou termosky s jídlem. Pokud odjíždíme mezi osmou a devátou, dáme si trochu miso polévky a s sebou bereme kaši na svačinu, protože ten pravý hlad po polévce teprve přijde.

Jak to děláte vy?

Zajímají nás vaše zkušenosti se snídaněmi. Z vašich komentářů jsem vybrala tyto pro inspiraci dalším maminkám:

Pavlína: Mám 3 syny, 7,10,13 let, ten nejstarší, pokud vstává sám, kdy chce, např. o víkendu tak se nasnídá, ale pokud ho vzbudím do školy před 7 hod. tak nechce ráno snídat.

Pod tlakem okolí, hlavně babičky a informací z médií, jak je snídaně důležitá jsem ho přemlouvala, vysvětlovala, ale nic nepomohlo. Pak jsem se uklidnila a řeším to tak, že dostane větší svačinu do školy a skutečně hlad dostává po 1. vyučovací hodině, tzn.

kolem 9 hod. a s chutí se nají. Je pravda, že ani já nemám brzy po ránu hned hlad.

Geena: Já si ráno uvařím polívku nebo kaši, dám do sklenice a do devíti v práci to v pohodě vydržím. Jsem v kanceláři jen s kolegyní, takže když nepřijde zrovna klient, můžu si dlabat, jak chci.

 ? A když nějaký klient přijde a zastihne mě u jídla, ještě se mi zpravidla omlouvá, že mě vyrušuje… ?Jako dítě na prvním stupni jsem sice okolo sedmé snídala chleba, ale pamatuju si, že to byl vždy jen malý krajíček, který jsem do sebe horko těžko soukala, jak jsem měla stažený žaludek. Svačina ve škole už byla v pohodě.

Muff: Já dceři vařím na ráno než jdeme do školky obilné mléko se zeleninou, jezdíme 6.45 autobusem, tak si ho vždycky vypije. Obědy jí od září vařit nemůžu, tak má aspoň tento dobrý základ.

Tornado-Lou:  ….v létě jsme neměli se snídaní problémy. Kluci dlabali kaši, kolikrát ani nestačila. V září nástup do školky a od řijna rýpání ve snídani. Vstáváme před sedmou, před osmou odcházíme, o půl deváte mají ve školce snídani (chleba a zeleninová pomazánka)…

Verunura: Zatím jsme v té “žravé” fázi, ale já osobně to mám nějak přirozeně nastavené tak, že před osmou snídat nedokážu a většinou je to až kolem deváté.

Malá to má stejně, někdy mě popohání, aby už byla kašička na stole a s pokřikem ham ham ham se vrhá k židličce, jindy v klidu počká, hraje si a bloumá po bytě, ale zásadně jíme se spolu nebo, pokud vařím, abychom stihly včas odejít z domu ještě oběd, snídá aspoň s tátou. Jíst s dítětem je podle mě hodně důležité.

Já jsem jako děcko byla na jídlo příšerná, jedla jsem v podstatě jen sladkosti. Jsem přesvědčená, že je to tím, jak k jídlu přistupovala moje máma – hlavně mi něco dát, abych se zaplácla – cokoli, hlavně když to sním a bude klid.

Tomu jsem se chtěla vyhnout, takže u nás se zásadně jí u stolu, mimo se výjimečně může jíst svačina (máme jednu během odpoledne a většinou je to jen ovoce) a to z toho udělám velký svátek.

Jíme společně a dítě vidí, že se u jídla nedávají nohy na stůl, jídlo se neprská, nepohazuje po okolních stolovnících a neplive zpátky na talíř ani stůl (toto jsou opravdu běžné scénky, které vídám na dětském cvičení u jiných maminek a mrňat). Také očekává, že oběd je prostě polévka a hlavní jídlo.

A všechny maminky se diví, že mi malá sní deci a půl i víc polévky a pak ještě 250 ml kelímek s hlavním jídlem. Ony mají problém nacpat do těch svých dětí jednu 200 gr skleničku z krámu a v lepším případě malou mističku domácího jídla. Uznávám, že jsou děti, které prostě nejí, ale rozhodně by to nemusel být tak častý problém, kdyby se maminky víc zamyslely nad tím, co, jak a kdy jí ony samy. Když to tak vidím kolem, jsem přesvědčená, že ve většině rodin dnes vůbec neprobíhá něco jako stolování. To je škoda ne?

Zajímá nás, zda jste podobný problém museli řešit také a co pomohlo. Snídají vaše děti? Mají svačiny? Pokud máte nějaký tip či zkušenost, neváhejte se podělit s ostatními.

Your account will be closed and all data will be permanently deleted and cannot be recovered. Are you sure?

Děkujeme, že jste se stavili. Vemte si ještě

VIDEO KURZ ZDARMA

Zlepšete zdraví i postavu a začněte podle Jíme Jinak.
45 minut videí, rady a recepty.

PŘIHLÁSIT ZDARMA

Až 40% českých teenagerů ráno nesnídá

Češi si dopřávají dopolední svačinu 2x více než lidé ve světě

Snídaně je základ dne, a proto 73 procent Čechů neopomíná snídat. V dopřávání si dopolední svačiny Česká republika vyniká ve srovnání se světem, kde si 2 z 5 lidí pochutnají na dopolední svačince. Co se týká oběda, primát drží čeští důchodci, kteří si dopřávají oběd více než penzisté ve světě.

Při pohledu na bio potraviny jsme zjistili, že se o ně čeští spotřebitelé zajímají až 3x méně než ostatní země. Naopak při pohledu na podporu lokálních potravinových produktů, jsou na tom Češi téměř stejně jako v ostatních zkoumaných zemích. Inovace a novinky v oblasti FMCG české zákazníky nelákají v takové míře jako ve světě.

Tato zjištění pocházejí ze studie GfK Consumer Life.

BIO, nebo ne-bio

Ve výzkumu jsme zjišťovali, jak důležité je pro lidi složení jídla a pití, které konzumují. Propastný rozdíl mezi Čechy a ostatními národy je v pohledu na bio-potraviny.

Zatímco ve světě je za důležitou, nebo velmi důležitou součást života považuje skoro polovina dotázaných, v Čechách je to jen 14 procent.

Největší důraz na bio v ČR dává věková skupina lidí od 20 do 29 let, a to ve 22 procentech.

Lokální produkty ano, nebo ne?

Pokud si lidé vybírají jídlo nebo pití, jak moc dbají na nálepku výrobku vyrobeno v České republice? 36 procent Čechů nakupuje výrobky, které jsou vyrobeny v jejich rodné zemi. Podobně jsou na tom i lidé ve světě, kde svým lokálním produktům dává přednost 38 procent.

Nové produkty a inovace v FMCG

Zeptali jsme se respondentů, pokud se rozhodují při výběru jídla nebo pití, jak důležité pro ně je, zda se jedná o něco nového nebo inovativního.

Budete mít zájem:  Rakovina Děložního Čipku Příznaky?

„Pouze jeden z deseti Čechů potvrdil, že ho nové a inovativní potravinové produkty oslovují. Největší skupina českých fanoušků do nových věcí a inovací v oblasti FMCG je ve věkové skupině od 15 do 19 let.  Ve světě se o inovace v potravinách a nápojích zajímá 28 procent lidí,“ říká Lenka Harmon, Sector Leader, Consumer Goods v GfK.

Až 40% českých teenagerů ráno nesnídá

Stravování Čechů versus svět

Nejdůležitějším jídlem dne je podle odborníků snídaně. 73 procent lidí v České republice snídá, což je porovnatelné se světem, kde snídá jen o něco více lidí (79 procent).

Pravidlo, že snídaně je základ dne, dodržuje více něžnější polovička Česka, která snídá daleko více než muži (76 procent respektive 69 procent). Naopak snídani přehlíží nejvíce teenageři (15 -19 let), kteří snídají ze všech věkových skupin nejméně.

„Druhé jídlo dne bývá obvykle pro některé z nás dopolední svačina.

Zajímavostí je, že ve srovnání s ostatními zeměmi si dokonce dopřáváme dvakrát více dopolední svačinky než lidé ve světě (39 procent respektive 20 procent).

Dopolední snack je dominantou především českých teenagerů ve věku od 15 do 19 let, naopak dopolední jídlo si méně dopřávají lidé ve věku nad 60 let,“ dodává Lenka Harmon.

Podíváme-li se na jídlo uprostřed dne, tedy oběd, potom 87 procent Čechů obědvá, a stejná situace je i ve světě, kde si oběd dopřává 85 procent lidí. Největšími českými konzumenty poledního jídla jsou senioři nad 60 let, z nich obědvá až 94 procent (v ostatních zemích se tato věková skupina s 87 procenty obědvajících průměru populace nevymyká).

Odpolední svačinu si dopřává téměř polovina Čechů (45 procent). V konzumaci svačin mají Češi náskok před světem, kde si odpolední „snack“ dopřeje jen 34 procent lidí.

85 procent Čechů večeří, a stejné procento večeřících lidí můžeme nalézt i ve světě. Naopak nejméně večeří věkové kategorie českých respondentů od 15 do 19 let (78 procent), nejvíce zase lidé nad 50 let.

Večerní svačinu nebo nějaký mls před spaním si dopřávají v České republice (ČR) především lidé mladší věkové skupiny, a to ve věku 15-29 let (30 procent).

O výzkumu

Data pocházejí z volně prodejné studie GfK Consumer Life. GfK uskutečnilo celosvětový online průzkum u více než 36 000 spotřebitelů ve věku od 15 let výše. Sběr dat byl dokončen v červnu 2015.

Zdroj a grafy: GfK Czech

Foto: pixabay.com

České děti nesnídají a svačí sladkosti: Hrozí jim obezita a cukrovka. Co radí odborníci?

Zdravý a kvalitní jídelníček je základem nejen správného biologického růstu a vývoje každého školáka, ale z velké části se od něj odvíjí, jaká bude i kvalita jeho výkonu při vyučování a učení se.

Navíc jak ukazují data Státního zdravotního ústavu (SZÚ) více energie, především z jednoduchých cukrů, přijímají školáci odpoledne, což nasvědčuje tomu, že dopolední příjem energie není dostatečný.

Děti pak mají tendenci sahat během odpoledne po rychlých cukrech, která nepochází z potravin, které by kromě samotné energie přinesly i kvalitní nutrienty. Chcete-li, aby váš školák byl zdravý a plnil s lehkostí všechny povinnosti a úkony, které s sebou vzdělávání přináší, myslete i na to, jakou má snídani a svačiny.

Děti snídani zanedbávají

„Z hlediska příjmu energie víme, že snídani děti často zanedbávají. Měla by představovat asi 18 % denní energie, v průměru však žáci přijímají o třetinu energie méně, než se obecně doporučuje.

Energetický deficit se projevuje i u přesnídávky, nebo chcete-li svačiny. Průměrně se doporučuje asi 15 % energie na svačinu. Problém je často u dívek na druhém stupni, kdy už řeší své tělo,“ popisuje MVDr.

Jiří Ruprich, vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ.

„A pokračuje to i s obědem, který místo 35 % denní energie představuje v průměru u školních dětí 30 % energie, pokud si na něj vůbec do jídelny dojdou a jídlo snědí. Situaci nepomáhají ani stres ve škole, emoce či přísně vymezený čas na konzumaci jídla,“ dodává odborník.

Jak by měla vypadat ideální snídaně?

Snídaně by měla obsahovat všechny základní živiny – sacharidy (celozrnné pečivo, ovesná kaše…), bílkoviny (mléko, sýr, jogurt, tvaroh, vejce…

) a tuky (jsou často součástí bílkovinných potravin, nebo se mohou vhodně doplnit třeba o kvalitní olej například v podobě margarínu apod.). A také porci zeleniny nebo ovoce (dodají vlákninu, vitaminy, minerální látky, antioxidanty).

Pitný režim (ideálně voda, neslazený čaj) jsou pak zdrojem tekutin.

Když chybí svačina..

Tělesný výdej energie dětí přitom vzrůstá od rána a vrcholí zhruba v době odpolední svačiny. Po obědě tak vznikne u mnoha dětí v těle energetický deficit.

Když svačina chybí, vzniká deficit, který odpoledne děti doplňují často rychlými potravinami typu: sušenky, oplatky, čokoládové tyčinky, bonbóny, sladké pečivo, chipsy, kolové nápoje aj.

,

které jsou významným zdrojem přidaného cukru, nasycených tuků, případně soli.

Navíc tyto potraviny nedodávají kvalitní bílkoviny, tuky, vitaminy, minerální látky, takže by měly být spíše pochutinami, které se zařazují výjimečně, než pravidelnými svačinovými chody.

„Odpolední svačina by měla obsahovat asi 10 % energie. V průměru ale vidíme, že u takového jídla odpoledne děti přijímají více energie, a to především 2-3x více přidaných cukrů.

Je to pochopitelné, uspokojí svůj hlad rychlými cukry, u chlapců často dominují uzeniny. Mozek dětí je rychle uspokojen. A pokračuje to i večeří a druhou večeří, kdy děti večer konzumují více energie před spaním.

Z takového stravovacího režimu se nesmí stát zvyk, protože následky na zdraví dětí jsou pak téměř nevyhnutelné,“ varuje profesor Ruprich.

Jak by měla vypadat svačina?

Svačiny by měly být pestré a opět složené ze všech komponent. Na svačiny je vhodné podávat například nějaký mléčný výrobek (jogurt, tvaroh s ovocem, mléčnou rýži, kefír…

), kousek ovoce, v případě slané varianty kousek celozrnného pečiva,

třeba nějakou domácí pomazánkou z tvarohu, lučiny, cizrny apod. a samozřejmě kouskem zeleniny.

Pitný režim v podobě vody je samozřejmostí.

České děti mají nadváhu

SZÚ se dlouhodobě věnuje monitorování zdravotního stavu dětí a nadváha až obezita těch školních se v posledních letech stále zvyšuje. U třetiny českých dětí je pouhým okem jasně patrná, a to ještě nevidíme klinické nutriční parametry.

Prázdné kalorie jsou spojeny s nedostatkem vitamínů a minerálních látek.

To znamená nejen špatný poměr tuků a svalové hmoty, ale může to už v dětském věku přispět k rozvoji diabetu, nežádoucímu zatížení rostoucího těla, deformaci kloubů, zanášení cév a podobně. 

„Lidé většinou znají zásady zdravé výživy, ale nemají vůli si pozitivně nastavit svůj životní styl. Pochopí to snad jen tehdy, kdy přijdou s akutními problémy k lékaři, někdy tam jdou už jejich děti. Jediná cesta je opravdu v hlavách rodičů a vštěpování zásad zdravého života dětem,“ shrnuje poznatky z praxe profesor Jiří Ruprich.

Obecná doporučení pro dětskou stravu:

  • Jíst pravidelně, ideálně 5-6x denně, nevynechávat denní příjem zeleniny a ovoce
  • Omezovat příjem tuků, preferovat rostlinné před živočišnými
  • Dodržovat pitný režim, omezit slazené nápoje i nadměrnou konzumaci potravin s vysokým obsahem cukrů
  • Nezapomínat na zdroje vápníku, tedy tradiční mléčné výrobky
  • Nezapomínat na kvalitní zdroje bílkovin (libové maso, luštěniny, tvaroh, aj.). Patří k nim i pravidelná konzumace ryb, které jsou zdrojem omega-3 mastných kyselin, především v tučných rybách
Budete mít zájem:  Zákon O Ochraně Zdraví Před Škodlivými Účinky Návykových Látek 2017?

Miloš Čermák: 10 věcí, které byste měli vědět o snídani, než vás na ni někdo pozve – Říká kdo?

Jestli v něčem pandemie koronaviru změnila naše návyky, pak v tom, že víc snídáme. Před dvěma lety vyšlo v jednom průzkumu, že 40 až 50 procent Čechů pravidelně nesnídá. Nyní jiný výzkum ukázal, že je to méně než třetina.

Tím, že hodně lidí pracovalo (nebo ještě pracuje) z domova, ušetřili čas věnovaný rannímu dojíždění. Ale přesto potřebují nějaký „předěl“, který oddělí ráno od „pracovní“ části dne. No a pro mnohé se tím předělem nově stala snídaně.

Když chodili do kanceláře, koupili si často po cestě velký kelímek kávy. Dnes si ji uvaří doma a dají si k ní jídlo.

2) Chutě se mění.

Například ve starém Egyptě jedli lidé chléb s cibulí a zapíjeli to pivem. To si sem tam dáme i dnes, ale je to většinou signál, že máme za sebou velmi těžký večer. Pokud si opravdu dáme něco s cibulí a k tomu pivo, spíš to znamená, že bychom radši vůbec nebyli naživu.

Ve středověku se nesnídalo, lépe řečeno snídaně nebyla považována za regulérní jídlo. Spíš se „dojídalo“, než jedlo, například studené maso od večeře. A opět se pilo pivo! Navíc jíst před ranní modlitbou považoval Tomáš Akvinský za obžerství, tedy jeden ze smrtelných hříchů.

3) Snídani vynalezl novověk.

Formálním jídlem se snídaně stala v době, kdy lidé začali „chodit do práce“. Je tedy, podobně jako parní stroj, něčím, co nám přinesla průmyslová revoluce. V angličtině existuje toto slovo asi od 15.

 století a etymologicky vychází ze slov „to break“ a „to fast“, znamená tedy jakýsi „konec půstu“, míněno samozřejmě toho nočního. České slovo snídaně má původ ve slově jíst, lépe řečeno sníst, a po vzoru večeře je ženského rodu.

S pojídáním daní, jak by se možná mohlo zdát, nemá nic společného.

4) Anglická snídaně je trik mířící na turisty.

Něco jako v Praze trdelník, jeho prodejci také předstírají, že většina Čechů od dětství netouží po jiné laskomině než po trdelníku. I proto jedí anglickou snídani v Anglii hlavně cizinci.

Podle nedávného průzkumu takto snídají pouhá tři procenta Angličanů (a bůh ví, co jsou zač, že ano).

Rovněž typ čaje označovaný English Breakfast (silný černý čaj vhodný pro kombinaci s mlékem) vznikl v Americe, jako značku ho poprvé použil importér z Bostonu. Až pak se obloukem vrátila zpět do Británie.

5) Soudí se, že je zdravé snídat hodně a pravidelně.

Potvrzují to i lidová moudra a rčení, viz „Snídej jako král, obědvej jako princ a večeři si dej jako žebrák“, případně „Snídej sám, o oběd se rozděl s přítelem a večeři dej nepříteli“.

6) Nebo ne? Snídaně je nebezpečné jídlo.

Tak se jmenuje knížka, kterou v roce 2017 napsal britský biochemik Terence Kealy. Ten tvrdí, že všechna pozitiva jsou mýty. Zejména to, že kdo poctivě a hodně snídá, netloustne, nýbrž naopak hubne. Tuto už na první pohled poměrně nelogickou teorii zdůvodňovali výživoví specialisté tím, že snídaně pomůže nastartovat metabolismus, který pak jídlo během dne lépe spaluje.

A že člověk, který se normálně nasnídá, v úhrnu často sní méně kalorií než ten, který nesnídá, ale hřeší během dopoledne méně zdravými „svačinkami“. Mimochodem, „snídaně se do kalorií nepočítá“ je jeden z deseti železných zákonů mého kolegy komika Luďka Staňka.

Vzhledem k tomu, že jiným zákonem je „malé příjmy se nemusí danit“, asi si dokážete představit, jak moc vědecky podložené tyto zákony jsou.

7) Ano, po snídani se tloustne.

Významně to potvrdila metastudie (tedy studie založená na studování jiných studií) publikovaná v časopise BMJ, považovaném za nejprestižnější odbornou lékařskou publikaci na světě. Ta zjistila, že je úplně jedno, jestli jídlo konzumujete ráno, v poledne, nebo večer. A že snídaně tudíž není zázračnou černou dírou, do které padají kalorie místo do našeho těla.

Sorry! Naopak dnes jedna z nejpopulárnějších (a dle dietologa i nejúčinnějších) metod hubnutí, založená na přerušovaném půstu, spočívá v tom, že lidé jedí či pijí kalorické nápoje pouze osm hodin denně. Toto období si většina lidí stanovuje od večera (například od sedmi) do přibližně poledne druhého dne (v tomto případě do jedné).

To znamená, že mohou obědvat i večeřet, ale ráno pak přeskočí snídani.

8) Kde se to vzalo? Celé je to PR.

Že je dobré začít den pořádným, na kalorie bohatým jídlem, má kořeny v první polovině 20. století. Konkrétně ve smlouvě mezi firmou Beech-Nut a Edwardem Bernaysem. Obě jména stojí za bližší představení.

Beech-Nut byla potravinářská firma založená v roce 1890, která měla ve dvacátých letech v nabídce spousty produktů: mimo jiné burákové máslo, fazole, kečup, marmeládu či kávu. A taky slaninu. O ni šlo, jak asi tušíte, a vlastně i o další zmíněné produkty.

A kdo byl člověk, který původně utajovanou smlouvu s touto firmou podepsal? Edward Bernays, původem Rakušan, je považován za otce PR. Tedy oboru, který dokázal, že když máte dostatečný rozpočet a všech pět pohromadě, dokážete nacpat lidem do hlavy jakoukoli pitomost. Třeba i to, že snídaně je zdravé jídlo.

Bernays o tom sepsal veřejný dopis, pod který se mu podařilo sehnat podpisy 500 význačných lékařů té doby. Takže to bylo oficiální. Snídaně je nejdůležitější jídlo dne a vyuzené nakrájené tlusté maso z vepřového bůčku zase lahůdka k pohledání. Povedlo se, dobrou chuť!

9) Když muž se ženou snídá?

Nikoli, nebudu připomínat hity zapomenutých normalizačních let. Ale rád bych zmínil několik let starý německý průzkum, z kterého vyplynulo, že snídaně je nejlepší začátek pro nevěrné muže a ženy.

Lépe řečeno, pokud si chcete „odskočit“ od svého partnera a prožít románek například s kolegou nebo kolegyní, je tím ideálním startem pozvání na snídani. Odpolední káva je příliš bezvýznamná, oběd úmorný a bez jiskry, večeře to zase žene moc „na sílu“ a hrozí odmítnutí. Snídaně? Tam nic nehrozí.

Zvlášť když ji ještě orámujete slovem „pracovní“. Nemusíte se bát, že vás někdo známý uvidí a dostanete se do řečí. Nemusíte se bát ani toho, že nebudete stačit intelektem. Jak napsal Oscar Wilde do jedné ze svých divadelních her: „Jen hlupáci jsou oslniví u snídaně,“ říká paní Cheveleyová ve hře Ideální manžel.

 A když mezi vámi a dotyčným či dotyčnou nepřeskočí jiskra, můžete v klidu předstírat, že vás ANI NENAPADLO nic nad rámec „pracovního“ setkání. Geniální!

10) Snídaně je fajn, ne že ne.

Jak ostatně potvrzuje i Medvídek Pú. Když se ho Prasátko zeptalo, jaká je první myšlenka jeho dne, odpověděl, že myslí na to, co bude k snídani. Prasátko řeklo, že přemýšlí o tom, co ho daný den čeká zajímavého. „To je v podstatě totéž,“ přikývl souhlasně Pú.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector