Osobně velmi oceňuji jednoduchost aplikace – pacient se nemusí svlékat, není potřeba speciální místnost pro terapii, a základní vybavení ušního akupunkturisty se vejde do malé krabičky. Všechny tyto výhody uvítám například při cestování.
Další výhodou, již zmiňovanou, je menší náročnost na stanovení naprosto přesné diagnózy. Toto je nutno pochopit v správném slova smyslu – nejde o laický přístup k akupunktuře, nebo o možnost stanovení chybné diagnózy. Mám tím na mysli spíše jednoduchost aplikace. Určíme diagnózu dle principů TČM, sestavíme si v hlavě seznam bodů a sondou zjišťujeme dle citlivosti, zda jsou dané body aktivní.
Samy body nás vedou a napovídají. Dále napíchnuté jehličky většinou neovlivňujeme další manipulací s nimi, dobou ponechání jehel, hloubkou napíchnutí atd. Hlavně v případech, kdy si nejsme jistí, zda se jedná o plnost či prázdnotu-většina bodů je ambivalentních, tj. nedoplňujeme či nevypouštíme, necháváme léčbu působit harmonizačně, a jak toho bod dosáhne, necháváme na inteligenci mikrosystému.
Velkou výhodou je i to, že nemusíme nutně používat jen jehly. Ušní akupunktura úspěšně pracuje i s akupresurním působením, lepením různých semínek či malých magnetků na akupunkturní body, což často oceňují lidé, kteří mají z jehliček nepřekonatelný strach a díky tomu akupunkturu zcela zavrhují.
Ušní akupunktura má díky různým způsobům aplikace jehel i možnost delšího působení. Používáme např. jednorázové intradermální jehly, které v uchu můžeme nechat působit např. týden, a tím pacienta stimulovat po celou dobu mezi jednotlivými sezeními. To samé platí pro různé doplňkové metody (semínka, magnetky, lepení náplastí, laserové ošetření ušních bodů …).
Ušní akupunktura má stejně jako celotělová akupunktura své kontraindikace pro použití, ale v zásadě jde o metodu bezpečnou. Při dodržování základních zásad nabodávání bodů neobsahuje nebezpečné body, kterými by terapeut mohl pacientovi ublížit (např. penetrace do vnitřních orgánů apod.). Proto je velmi oblíbenou metodou akupunkturistů – začátečníků.
Díky dopodrobna zpracované mapě akupunkturních bodů je orientace na uchu snadná a dohledávání bodů napomáhá i citlivost bodů (bod = oblast, a dle citlivosti dohledáváme konkrétní místo k napíchnutí). A pro praktika, který zná základy TČM, již není nutné další teoretické studium, kromě dobré orientace na uchu.
Ne zdaleka zanedbatelnou výhodou ušní akupunktury je i fakt, že působí analgeticky, což je možné využít např. před obávanou návštěvou zubaře. Stačí pár jehliček v uchu a zákrok je o mnoho snesitelnější.
Aurikuloterapie – ušní akupunktura – moderní přístup v léčbě bolesti
Za normálních okolností nelze na ušním boltci zjistit žádné reflexní projevy, objevují se pouze tehdy, jestliže z organismu přicházejí signály, že něco není v pořádku.
Aurikuloterapie – ušní akupunktura, je efektivní metoda nejen léčení, ale i jako diagnostický prostředek.
Aktivní, neboli citlivé body na ušním boltci jsou jen tehdy, když je na odpovídajícím orgánovém místě nějaký problém. Když je bod bolestivý – resp. citlivý – tak je na daném orgánu problém, i kdybychom ho neuměli diagnostikovat jinou formou nebo i když o něm nevíme. Pro západní medicínu je ušní boltec vlastně nezajímavý orgán, resp.
kus kůže a chrupavky – ale pro nás je to významný mikrosystém, na kterém dokážeme účinné a relativně bez rizika (v porovnání s tělovou akupunkturou) zasahovat, ovlivňovat “vnitřního lékaře” a aktivizovat léčebné pochody v těle, spolehlivě diagnostikovat, a zároveň vše bez jakýchkoliv vedlejších účinků.
Maximální neúspěchem terapie bude, že možná nezabere.
Ale při citlivém přístupu terapeuta a dobré diagnostice nám poskytne v krátkém čase (3 – 4 sezení) dobré výsledky léčby v porovnání s tělovém akupunkturou (cca 10 sezení). Je hlavně velmi efektivní metoda při problémech s pohybovým aprátem a akutních bolestech.
V těchto případech je známý tzv. “Vteřinovými fenomén” – když při informovaném zásahu odpovídajícího bodu třeba pár jehlami nastává okamžitá úleva pro pacienta, hlásí okamžité zlepšení, ustoupení až úplné zmizení bolesti.
Při takovém zásahu bývá i dlouhotrvající léčebný efekt a problém se i několik let nemusí objevit.
Ostatně po vyléčení je jen na nás, jak budeme dále se svým zdravím zacházet a zda se poučíme z problému a připojit i jiná preventivní opatření (cvičení, strava, životospráva, pitný režim – voda, masáže atd.) nebe po roce, dvou zas přijdou na řadu dveře ordinace terapeuta.
Trocha z historie
I když se některé dílčí poznatky o účinných bodech na ušním boltci vynořují z hlubin dávnověku, zrod této metody umíme určit poměrně přesně. Stalo se tak v r. 1951.
Tehdy si francouzský lékař Paul Nogier, všiml na uchu svých pacientů trpících na chronické bolesti v kříži, drobné jizvičky. Zjistil, že jizvičky jsou pozůstatkem po úspěšném zákroku, který podstoupili u místní léčitelky.
Tato paní se s tajemstvím léčby bolestí zad seznámila prostřednictvím čínského přistěhovalce. Používala na dnešní poměry dost drsnou metodu, připalovala určité místo na uchu rozžhaveným drátem.
Nogier si ověřil, že jde o opravdu účinný postup, pacienti měli pak se zády na dlouhou dobu klid. Zaujalo ho, že jizvičky jsou vždy na stejném místě.
To ho přivedlo na myšlenku, zda mezi jednotlivými částmi lidského těla a boltcem není více takových vztahů.
Důkladným a trpělivým pozorováním a vyšetřováním boltce při rozličných chorobných stavech i na zdravých dobrovolnících, si postupně začal vytvářet mapu projekcí jednotlivých orgánů a částí těla.
Zjistil, že onemocnění, nebo experimentální podráždění kdekoliv v organismu vyvolává zvýšenou citlivost až bolestivost a kožní změny v příslušných bodech a zónách na ušním boltci. Tyto pak lze využít jak při diagnostice, tak při léčbě, protože jejich stimulací lze dosáhnout nápravy funkce postižených orgánů.
V r. 1953 zformuloval hypotézu, podle níž ušní boltec připomíná embryo (plod), v děloze. Pokud budeme považovat ušní lalůček za projekci hlavy, tak pak je dokonce i ve správné poloze.
Jste zdraví? Pak na ušním boltci nemáte projevy…
Za normálních okolností nelze na ušním boltci zjistit žádné reflexní projevy, objevují se pouze tehdy, jestliže z organismu přicházejí signály, že něco není v pořádku. Nejčastěji to bývá v důsledku onemocnění, bolestivého stavu, poranění, nebo jiné poruchy.
V současnosti již léčebnou stimulaci bodů boltce neděláme připalováním rozžhaveným drátem.Lékař může k tomuto účelu použít akupunkturní jehlu, ale jsou i jiné, stejně efektivní metody, například pomocí elektrických impulsů, světla z laserové diody, nebo se na bod, na několik dní náplastí nalepí kulička ze speciální kovové slitiny – magrainu. I masáž nebo opakované zatlačení reflexního bodu pomáhá.
Odezva na stimulaci bývá při akutních problémech s páteří nebo pohybovým ústrojím často okamžitá. Dochází k rychlému ústupu bolestí a nápravě omezené pohyblivosti.
Skutečnost, že podráždění vnitřních orgánů lze zaznamenat prostřednictvím změn na povrchu boltce, lze s výhodou využít k prevenci.
Reflexní plošky se totiž stávají citlivými dlouho před propuknutím klinických příznaků onemocnění.
Aurikuloterapie a psychika
Na počátku byla doménou aurikuloterapie léčba bolesti. Dnes se uznává i její regulační působení na oblast psychiky a hormonální sféru. Kromě onemocnění pohybového ústrojí, nachází uplatnění při celé řadě zdravotních potíží.
Kdy jít na aurikuloterapii?
- Hlavní doménou aurikuloterapie je léčba bolesti (zuby, pooperační a posttraumatické stavy …).
- Problémy pohybového aparátu (kříže, klouby …).
- Jako podpůrná terapie při snaze zhubnout.
- Při stresech a nespavosti.
- Na eliminaci kouření, pití alkoholu, odvykací kúry.
- V případě ischiasu.
- Při migrénách.
- Na posílení imunity.
- Trávicích problémech.
Kdy nepodstupovat aurikuloterapii?
Pokud máte:
- Těhotenství.
- Hemofilie.
- Nádorová onemocnění.
- Pokud je kůže na uchu zanícená, infikovaná.
- Při akutních psychózách, bezprostředně po psychickém vyčerpání.
- Bezprostředně po těžkém jídle.
- V zimě nepoužívat na omrzlé uši. Uši je vhodné si chránit.
- Lidé se zvýšeným tlakem v lebeční dutině, nebo s kardiostimulátorem nesmí používat magnety, ale semínka ze stromu Vaccaro
Mapa ucha dle aurikuloterapie
Akupunkturní body ucha
Na závěr – jak to tedy funguje?
- Číňané používají ušní terapii s několika tisíciletou tradicí.
- Lidské ucho je malý orgán, ale odráží zdravotní stav celého těla.
- Každý bod na uchu koresponduje s některým orgánem v těle, nebo jeho částí.
- Ucho je velmi senzitivní a o zdravotním stavu informuje svou barvou, otokem, bolestí, šupinami, tečkami, zduřelostí … zkrátka při nemoci můžeme pozorovat na uchu změny.
- Bolestivé místo na těle se skoro vždy projeví bolestivým místem na ušním boltci.
- Odborník pozorováním ušního boltce stanoví diagnózu a podle předpisu použije takovou kombinaci akupresurních bodů, které následně působí na lidské tělo léčivo.
- Malé kuličky – semena čínských herbů, nebo magnety se na akupresurní body nalepují.
- Při chronickém onemocnění se aplikují na tři dny na jedno ucho.
- Při akutním onemocnění se doporučuje přelepení obden.
- Akupresurní body při jejich stlačování působí na celé tělo, nejen na jeho polovinu.
- Klient si při koupání chrání uši, aby nalepené akupresurní kuličky nenavlhly a nezměnily pozici. Musí zůstat suché.
- Při stimulaci klient nalepený herb jen tlačí, nepohybuje ním.
- Po aplikaci nedochází ke alergiím, ani infekcím, jsou velmi bezpečné.
- Tento druh terapie se používá i u starých lidí a dětech od věku 3 let.
- Dobré výsledky můžeme očekávat již po třech přelepení.
- Doporučuje se kombinovat s masážemi a baňkováním.
TIP: Jak na správnou ušní hygienu?
VIDEO: Aurikuloterapie
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Akupunktura vychází z čínské medicíny. Proto jehly nejčastěji míří do ucha
Akupunktura pracuje s energií, která proudí v těle. Její nerovnováha se projevuje zdravotními potížemi. Akupunkturista vyhledá bod, který odpovídá konkrétnímu problému, a stimuluje jej – nejčastěji napíchnutím speciální sterilní jehlou. Tím se proudění energie přirozeně obnovuje.
Častý dotaz u akupunktury zní: jak hluboko, jak často, jak dlouho? Univerzální odpověď není možná, hloubka vpichu i délka působení je pro každého klienta individuální.
To, zda akupunktura zabírá, můžete někdy poznat hned po prvním sezení, jindy je potřeba přijít čtyřikrát nebo pětkrát.
Protože ale pracuje s lidským tělem jako celkem, často se jako „vedlejší účinek“ léčí i problém, o kterém jste nevěděli.
S jehlami i bez jehel
Jednou z nejčastějších metod je aurikuloterapie, tedy používání akupunkturních jehel na ušních boltcích. Uši jsou podle čínské medicíny místem, do kterého se promítá celé tělo, najdeme na něm stovku specifických bodů, které odrážejí všechny vnitřní orgány. Stimulovat tyto body je ale možné i na energetických drahách (tzv. meridiánech), které procházejí celým tělem.
Kromě dočasných akupunkturních jehel, které má klient napíchnuté v kůži jen po dobu jednoho sezení, lze akupunkturu provádět i pomocí jehel trvalých.
Vedle jehel lze využít i neinvazivní metody, které nabízejí některé moderní kliniky – například akupunkturu laserem nebo elektrostimulací.
- Při chronické i akutní bolesti. Zmírňuje bolesti páteře a kloubů, revmatologická onemocnění či bolesti pohybového aparátu. Je možné ji využít i na urychlení regenerace při nadměrné zátěži, například po sportu. Tlumí bolest po úrazech, menstruační bolesti nebo migrénu.
- Při dýchacích onemocněních – astmatu, senné rýmě, bronchitidě nebo problémech s dutinami.
- Při onemocněních duše – poruchách spánku, úzkostech, únavovém syndromu, onemocněních z přepracování a depresivních stavech.
- Při odvykání kouření
- Při poruchách zažívání a metabolismu
Akupunkturu může provádět lékař i člověk bez medicínského vzdělání. Názory na to, co je „lepší“, se velmi liší.
Ujasněte si, co chcete. Pokud berete akupunkturu jako doplněk ke klasické medicíně, může vám být bližší akupunkturista – lékař. Pokud se zajímáte o orientální medicínu jako celek, oceníte přístup terapeuta, který se více věnuje tradiční čínské medicíně.
Prověřte odbornost. Udělení licence na provádění akupunktury předchází nejméně čtyř až pětileté studium. Ujistěte se, že má váš zvolený terapeut dostatečně dlouhou praxi. Informace o terapeutech jsou například na webu České lékařské akupunkturistické společnosti.
Důstojné prostředí. Terapie by měla probíhat v příjemné a především čisté místnosti. Nebojte se zeptat na to, zda akupunkturista používá sterilní jehly. Pokud vám prostředí nebo terapeut „nesedí“, raději běžte jinam.
Tipy a rady
- Před ošetřením je dobré se velmi zlehka najíst a napít. Vyhněte se těžkým jídlům, alkoholu a kofeinu.
- Oblečte si volný, pohodlný oděv, který vás nikde neškrtí. U terapie většinou není potřeba kompletní odkládání oděvu jako například při masáži.
- Akupunktura je bezbolestná, ale můžete cítit tlak, teplo nebo brnění. Pokud je vám vpich velmi nepříjemný nebo cítíte bolest, akupunkturista jej upraví.
- Několik hodin po prvním ošetření můžete být výrazně unavení. Neplánujte si proto činnosti, které vyžadují zvýšené soustředění. Raději odpočívejte.
- Někdy dochází i ke zhoršení prvotních obtíží. Tento stav ale brzy přejde.
Cena za akupunkturu
Cena za jedno sezení se pohybuje od pěti set do dvou tisíc, záleží na konkrétním akupunkturistovi, délce sezení i metodách, se kterými pracuje.
Na akupunkturu neexistuje přesný návod. Délka i frekvence jednotlivých ošetření se odvíjí od konkrétního pacienta. Počítejte raději se čtyřmi až pěti návštěvami.
Pro koho se akupunktura nehodí
Přestože akupunktura je léčebný systém, který je využíván stovky let, nefunguje na každého. „Literatura uvádí, že zhruba deset procent lidí je vůči ní rezistentní. Ze své praxe vidím, že je to číslo možná menší, ale každopádně jsou lidé, na které akupunktura vůbec nezabírá,“ říká terapeutka Eva Hájská z Brna.
A kdy akupunkturu vynechat? Třebaže je podle Evy Hájské vhodná téměř pro každého, nehodí se ale pro osoby, které jsou dlouhodobě chronicky vyčerpané. „Dobrý terapeut ale pozná, co konkrétní klient potřebuje. Někdy stačí místo akupunktury vhodná směs bylin nebo jiná alternativa,“ vysvětluje terapeutka.
Výhody akupunktury:
- Nemá vedlejší účinky a není omezená věkem ani zdravotním stavem.
- Dokáže nastartovat i léčení dalších potíží.
Nevýhody akupunktury:
- Jako většina východních léčebných systémů očekává spolupráci ze strany pacienta. Možná budete měnit jídelníček nebo životní styl.
- Na deset procent pacientů prý akupunktura vůbec nezabírá, její (ne)účinnost se ale projeví až po několika návštěvách.
Odborná spolupráce:
Eva Hájská
Terapeutka přírodní medicíny. V roce 2013 absolvovala na pražské Škole přírodní medicíny, věnuje se akupunktuře, tradiční čínské medicíně, reflexní terapii, fytoterapii a masážím, www.celostni-medicina.com. Žije v Brně.
Aurikuloterapie – Wikipedie
Série článků na téma Alternativní medicína
- Všeobecné informace
- Alternativní medicína
- Pseudověda
- Evidence Based Medicine
- Antiscientismus
- Skepticismus
- Vědecký skepticismus
- Lékařství
- Bioetika
- Alternativní medicína
- Akupresura
- Akupunktura
- Alternativní metody v léčbě rakoviny
- Apiterapie
- Aplikovaná kineziologie
- Aromaterapie
- Aurikuloterapie
- Bachova květová terapie
- Baňkování
- Biomagnetismus
- Bioterapie
- Breussova dieta
- Detoxikace (alternativní medicína)
- Detoxikační náplasti
- Funkční medicína
- Gemmoterapie
- Holotropní dýchání
- Homeopatie
- Hypnoporod
- Chromoterapie
- Iridologie
- Kraniosakrální biodynamika
- Moxování
- Naprotechnologie
- Naturopatie
- Paňčakarma
- Psychotronika
- Radionika
- Reiki
- Reflexologie
- Rolfing
- Su Jok terapie
- Šiacu
- Techniky emoční svobody
- Tejpování
- Terapeutický dotek
- Urinoterapie
- Ušní svíce
- Vaginální napařování
- Tradiční medicína
- Ájurvéda
- Středověké lékařství
- Starořecké lékařství
- Šamanismus
- Tradiční čínská medicína
- Konspirační teorie
- Big Pharma
- Očkování a autismus
- Chemtrails
Body na ušním boltci podle aurikuloterapie
Aurikuloterapie (auricula = latinsky ušní boltec) patří do rámce metod, předpokládajících existenci tzv. mikrosystémů. Podle této představy se na povrch ušního boltce promítá ve zmenšeném měřítku lidské tělo, nejčastěji v podobě, jakou zaujímá lidský plod v děloze (homunculus). Na ušním boltci tak vzniká mapa jednotlivých orgánových systémů, na které se aurikuloterapie snaží působit na více než 100 bodech. Bolest, vyvolaná dotykem jemnou sondou v těchto místech má mít diagnostickou hodnotu, tlakem nebo píchnutím jehlou do bodů (o velikosti 0,2 mm) lze orgány ovlivnit léčebně.[1]
Účinnost metody, stejně jako mapování uší není založeno ani není podloženo lékařskými nebo vědeckými důkazy.[2][3]
Historie
Egyptolog Alexandre Varille (1909-1951) popsal zvyk žen ve starověkém Egyptě, kdy propichování nebo kauterizace ušního boltce mělo fungovat jako antikoncepce. Řecký lékař Galén ve druhém století našeho letopočtu komentoval léčivou hodnotu skarifikace vnějšího ucha.
V roce 1637, pravděpodobně poprvé v Evropě, portugalský lékař Zacatus Lusitanus popsal léčbu bolesti sedacího ústrojí kauterizací vnějšího ucha po té, co pouštění žilou nepomohlo.
Italský anatom a chirurg Antonio Maria Valsalva (1666-1723), tvůrce prvního moderního anatomického popisu ucha, roku 1717 publikoval práci Aura Humanus Tractatus, ve které popisuje léčbu bolesti zubů skarifikací antitragu. V roce 1810 prof.
Ignazio Colla popsal v italské Parmě případ pacienta, kterého do ušního boltce bodla včela, což mělo mít za následek výraznou úlevu od bolesti nohou a ve stejném roce jiný italský lékař, doktor Cecconi, provedl kauterizaci ucha jako terapii bolestí sedacího ústrojí.
V roce 1850 francouzský Journal des connaissainces medico-chirurgicales publikoval 13 různých případů bolestí sedacího ústrojí, které byly léčeny kauterizací ucha rozžhaveným železem. Pouze jeden z pacientů se zcela nevyléčil. Teprve o jedno století později tento druh léčby znovu objevil francouzský lékař Paul F.M. Nogier.
Nogier roku 1956 na základě náhodného pozorování vytvořil moderní aurikulopunkturu.[4] Podle něj má aurikuloterapie působit reflexně prostřednictvím vegetativního nervstva na orgány. P. Nogier si všiml, že při stimulaci určitých bodů došlo k výrazné změně pulsové frekvence. Tento jev pojmenoval aurikulokardiální reflex (Vascular Autonomic Sign). Schopnost detekovat tento hypotetický reflex na levé ruce pacientů pak má umožnit identifikovat chorobný orgán. Přesné využití aurikulokardiálního reflexu bylo nezbytné pro diagnostiku a léčbu podle principů Nogierovy auricolomedicíny.[1][4]
Záhy poté byla převzata čínskými lékaři a zařazena do rámce tzv. „Tradiční čínské akupunktury“ a vysvětlována podle její teorie. Metoda se rychle rozšířila zejména po zjištění, že může vyvolat i celkové znecitlivění.
[1]
Po vydání několika učebnic po roce 2000 zdomácněla i v České republice.[5] Roku 1991 MUDr. Jaroslav Debef založil sekci pro aurikuloterapii v rámci České lékařské akupunkturistické společnosti, po čtyři roky byl jejím předsedou a následně předsedou čestným. MUDr.
Debef roku 1982 časopisecky vydal svou první monografii Aurikuloterapie, roku 2000 pak monografii dvoudílnou (Votobia, Praha).[6] V roce 2002 byla sekce pod tlakem skeptiků na základě doporučení předsednictva České lékařské společnosti J.E.
Purkyně zrušena vzhledem k jejímu pseudovědeckému charakteru.[1]
Terapie
Aurikulopunktura, resp. aurikulopresura, je vlastně akupunkturou ušního boltce.
K terapii se používají jen velice jemné jehly, zaváděné do podkoží boltce podle francouzské nebo čínské mapy, někdy s pomocí orientačních čar a schémat. Aurikulopunktura, stejně jako většina léčebných metod a preparátů, které nabízí alternativní medicína, je doporučována jako panacea.
Vedle pneumonie, hypertenze, ledvinových kamenů, zlomenin a schizofrenie má být účinná i při léčbě závislostí, problémech pohybového aparátu, či alergických onemocnění. [1][7][8]
Aurikuloterapii by neměly nepodstupovat těhotné ženy, lidé s hemofilií, nádorovým onemocněním, při akutních psychózách, bezprostředně po psychickém vyčerpání, nebo bezprostředně po těžkém jídle.
[8]
Kritika
Veškeré reflexní systémy, jako aurikulopunktura, iridologie, reflexologie apod. neodpovídají současným vědeckým znalostem anatomie a fyziologie.[9]
Aurikulopunktura, využívající metody akupunktury, trpí stejným problémem, zejména placebo efektem. Je potřeba prokázat realitu somatických a aurikulárních akupunkturních bodů jako snadno reprodukovatelný, nepopiratelný, vědecký fakt.
[10] Po více než třech tisících studií se to však prokázat nepodařilo – i po tak rozsáhlém výzkumu neexistují žádné přesvědčivé výsledky ve prospěch akupunktury.
Přínosy tedy pravděpodobně neexistují, nebo v nejlepším případě jsou příliš malé a příliš dočasné, než aby měly jakýkoli klinický význam.[11]
Jedním z mnoha problémů aurikulopunktury je existence řady rozdílných map ucha a malá shoda ohledně umístění jednotlivých aurikulárních akupunkturních bodů.
[9] V současnosti se pro mapování nejčastěji používají dva různé systémy – lineární, nebo kruhový vzor.
Aby byla aurikuloterapie přijata lékařskými organizacemi, je důležité eliminovat mapování, které není vědecky přijatelné, a navrhnout mapu na základě vědeckých experimentů s klinicky prokazatelnými výsledky.[10]
Odkazy
Související články
- Akupunktura
- Akupresura
- Reflexologie
- Alternativní medicína
- Pseudověda
Reference
- ↑ a b c d e HEŘT, Jiří. Stručný výkladový slovník českých skeptiků [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2007-09-06 [cit. 2013-04-22]. Heslo Aurikuloterapie. Dostupné online.
- ↑ BARRETT, Stephen. Auriculotherapy: A Skeptical Look [online]. Acupuncture Watch, 2.2.2008. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEE, M.S.; SHIN, B.C.; SUEN, L.K.; PARK, T.Y.; ERNST, E. Auricular acupuncture for insomnia: a systematic review. S. 1744–1752. International Journal of Clinical Practice
Aurikuloterapie a akupunktura | Polikliniky MEDICON Praha
Aurikuloterapie vychází z učení tradiční čínské medicíny. Je postavená na léčení i diagnostice na ušním boltci.
Jde vlastně o akupunkturu ucha, které je citlivé na podněty jen v případě, kdy je v těle nějaký problém.
V praxi je popsán i takzvaný „vteřinový fenomén“, tedy situace, kdy úleva nastává téměř okamžitě, dochází ke zlepšení stavu až úplné ustoupení bolesti.
Pracovní doba pracoviště aurikuloterapie a celotělové akupunktury
| Pondělí | |
| Pondělí | 15:00 – 16:00 |
| Úterý | |
| Úterý | 15:00 – 16:00 |
| Středa | |
| Středa | 15:00 – 16:00 |
| Čtvrtek | |
| Čtvrtek | 15:00 – 16:00 |
| Pátek | |
| Pátek | 15:00 – 16:00 |
MUDr. Dagmar Pospíšilová
Paní doktorka Pospíšilová provozuje ordinaci aurikuloterapie a celotělové akupunkutury
Jestliže je člověk zdravý, nelze najít žádné reflexní projevy na uchu. Na uchu se reflexní signály projeví ve chvíli, kdy z organismu přicházejí signály, že něco není v pořádku. Nejčastější původce bývá onemocnění, bolestivý stav, poranění nebo jiné poruchy. Léčba je dle tradiční čínské medicíny řešena stimulací citlivého bodu.
Odezva na stimulaci bývá při akutních problémech často okamžitá. Dochází k rychlému ústupu bolestí a nápravě omezené hybnosti. Aurikuloterapii lze dobře využít i v prevenci. Reflexní plošky se stávají citlivými dlouho před propuknutím klinických příznaků onemocnění.
Kdy jít na aurikuloterapii
- alergie
- bolesti hlavy
- vertebrogenní potíže
- neuralgie trojklanného nervu
- obrna lícního nervu
- hubnutí
- podpora při odnaučování kouření atd. dle konzultace
Jak to funguje?
Ucho odráží zdravotní stav celého těla. Každý bod odpovídá některému orgánu v děle nebo jeho části.
V průběhu první konzultace společně projdeme veškeré projevy a signály na uchu a podle toho nastavíme plán péče.
Kdy je naopak dobré se aurikuloterapii vyhnout?
- hemofilie
- nádorová onemocnění
- pokud je kůže na uchu poškozená, infikovaná
- při akutních psychózách nebo vyčerpání
- bezprostředně po těžkém jídle
Akupresura, aurikuloterapie – ušní akupunktura
Nejen od bolesti, žravosti či nespavosti může výrazně pomoct stimulace některých bodů na povrchu těla. Pokud se body stimulují jehlou, jedná se o akupunkturu.
Mohou se ale stimulovat také masáží, tedy tlakem (akupresura) nebo využitím speciálních semínek, která se obvykle lepí na ucho. Tuto ušní „akupunkturu“ pomocí semínek provádím také ve Zlíně v rámci tradiční terapie.
Objednat se můžete pomocí emailu [email protected] i telefonicky na 608770506.
Ušní akupunktura není jen na redukci váhy či nespavost
Většina laiků si pod pojmem ušní akupunktura představí pouze léčbu obezity nebo pomoc při odvykání kouření. V rámci čínské medicíny se ale používá na všechny běžné problémy, včetně akutních bolestí, léčbu psychiky, různých alergií apod. Díky dopodrobna zpracované mapě akupunkturních bodů je orientace na uchu snadná a dohledávání bodů napomáhá i citlivost bodů.
Všeobecně se dá říct, že při akupunktuře (akupresuře) dochází k upravení vnitřní rovnováhy. Jedná se o ověřenou lékařskou disciplínu vycházející z tradiční čínské medicíny. Její princip spočívá ve stimulaci přesně určených aktivních bodů na povrchu těla. Akupresura využívá pouze tlak na akupresurní body; na rozdíl od akupunktury, která využívá jehličky, je tudíž neinvazivní.
Díky tomu, že je v místě aktivních bodů spousta nervových vláken, je možné odhadnout stav orgánů, ke kterým nervové dráhy vedou. V tradiční čínské medicíně je akupunktura (akupresura) součástí léčby téměř všech typů onemocnění, často se kombinuje s bylinnými přípravky.
Dle principů TČM dochází skrze přímo zaměřené akupunkturní body také dochází k vypouštění škodlivin, jako je horko, chlad, vítr, vlhkost, nebo sucho.
Procedura dále rozpouští energetické shluky a dokáže zprůchodnit energetické dráhy (každý vnitřní orgán má svoji energetickou dráhu (tzv. meridián), která se nachází z větší části pod povrchem těla).
Akupunkturní body, které jsou součástí meridiánů, mají různé funkce – například stimulující, tlumící, přepouštěcí. Díky těmto akupunkturním bodům se dá regulovat vnitřní prostředí a počasí organismu.
To, jak aktivní body fungují, zkoumali už na konci 19. století a na začátku 20. století Dr. Sarlandier a Dr. De La Fuye. Jejich experimenty potvrdily, že aktivní bod má zvýšenou tepelnou a elektrickou vodivost. Na základě těchto poznatků funguje i takzvaná Vollova diagnostická a léčebná metoda, kterou uznala i Světová zdravotnická organizace (WHO).
Jedním z účinků akupresury je také zlepšení látkové výměny v důsledku detoxikace organismu. Mnohaleté zkušenosti a pozorování dokazují, že příčinou vzniku mnoha nemocí jsou právě poruchy vylučování toxických látek.
Proč se na ucho lepí semínka
Ušní akupunktura úspěšně pracuje i s akupresurním působením, lepením různých semínek či malých magnetků na akupunkturní body, což často oceňují lidé, kteří mají z jehliček strach. Při ušní akupunktuře (akupresuře) se nejčastěji využívají semena rostliny Vaccaria Segetalis (česky kravinec obilní).
Důvodem je tvar a velikost semínek této rostliny, která jsou drobná, tvrdá a kulatá a lze je použít místo akupunkturních jehliček. Na uchu se nachází přibližně 200 akupunkturních bodů. A právě díky ušním semínkům lze na tyto body účinně a relativně bez rizika působit, stimulovat skrze ně konkrétní orgány nebo části těla a nastartovat léčebné procesy.
Ucho je mikrokosmos těla, podobný reflexologii rukou nebo nohou, je to způsob, jak lze proniknout do nervového systému a podpořit samoléčení.
Ušní akupresura pracuje s člověkem jako celkem, nikoliv s jednotlivými obtížemi či nemocemi. Výborně si poradí v oblasti léčby psychiky, astmatu, alergií, problémy s trávením, bolestmi hlavy, menstruací, na podporu hubnutí a různé odvykací kůry (kouření, alkohol). Působí i velmi dobře analgeticky, což je možné využít například před návštěvou zubaře.
Stimulace kůže často vede k vylučování látek, které řídí a upravují fyziologické funkce organismu, endorfiny. Naše tělo endorfiny přirozeně vylučuje jako odpověď na jakoukoli odchylku od „normálního“ stavu organismu.
Vylučování může spustit například bolest, sex, ztráta krve, nedostatek kyslíku, cvičení nebo výborné jídlo. Nové studie ukazují, že kožní stimulace vedou k významnému vyplavování endorfinů. Na tomto fenoménu je založeno tlumení bolesti. Díky endorfinům dochází k pozitivní úpravě funkcí organismu.
Stimulace kůže dokáže poukázat na vnitřní potřeby těla, jelikož dnešní civilizovaný člověk už ztratil schopnost tato upozornění vnímat. Tělo, které dostane upozornění na problém, pak spustí řadu procesů, díky kterým si je schopno s potížemi poradit samo.
Akupunktura a akupresura jsou přirozenými pomocníky, kteří dokáží dávku podnětů pro kůži zvýšit, a tím pomoci příznivým změnám v organismu.
Hledání harmonie
-
- Onemocnění může mít vnitřní a vnější příčiny, proto lékaři soustředí svou pozornost na celkovou fyziologickou a duševní stránku jednotlivce, přičemž zohledňují veškeré souvislosti ovlivňující zdravotní stav: životní prostředí, roční dobu, podnebí, celkovou tělesnou konstituci pacienta, jeho povahu, věk, zaměstnání apod.
-
- V rámci rozlišovací diagnostiky postupují čtverým způsobem:
- Pozorováním
- Nasloucháním
- Dotazováním
- Zkoumáním pulzu
Shromažďují a vzájemně propojují veškeré symptomy i znaky charakteristické pro pacienta, poznávají jeho konstituci, vnitřní počasí, dokud neutvoří tzv. „obraz disharmonie“. Terapeut se snaží posuzovat i zdánlivé maličkosti, jako je vzhled a barva pokožky, kvalita nehtů, vlasů, atd., a podle nich usuzuje na funkčnost příslušných vnitřních orgánů.
-
- Zvláštní pozornost věnuje tradiční medicína zkoumání jazyka, na kterém se projevují veškerá vnitřní oslabení.
-
- V TČM je otázka příčiny a následku vždy na druhém místě, za celkovým obrazem jedince, důležitý je vztah mezi tělesnými pochody, k nimž současně dochází.
-
Symptomy, které jsou projevem nemoci (např. bolesti hlavy, horečka, kašel, zvracení, charakter pulzu, vzhled jazyku) se nemusí při určitém onemocnění vždy opakovat, protože stejná nemoc může mít různé příčiny – každý je jiný.
-
- Také obrazy disharmonie, jakožto souhrny symptomů, mohou být u stejné nemoci různé – v souvislosti s konkrétním stadiem onemocnění nebo v důsledku odlišných příčin.
-
Cílem léčby je odstranit příčinu nemoci a obnovit tělesnou harmonii pacienta, přičemž léčba, vzhledem k propojenosti lidského organismu, nemusí být zaměřena přímo na jeho postiženou část.
Léčba je důsledně zaměřena na podstatu věci: vyhýbá se pouhému odstraňování chorobných symptomů, ale i paušálnímu užívání stejného léku na stejnou nemoc, které nehledí na příčiny, stadia a další okolnosti onemocnění.
-
- Zdravý člověk nevykazuje symptomy bolesti a vyzařuje mentální, fyzickou a duševní rovnováhou.
-
Čínská medicína používá celou řadu léčebných metod, které vzájemně kombinuje s cílem nastolit rovnováhu v těle a vyléčit organismus jako celek. Léčí pomocí přirozených prostředků a snaží se vyvarovat chemických léčiv.
Samotná léčba se zpravidla skládá z fytoterapie a dietoterapie v kombinaci s akupunkturou (akupresurou) či masážemi. Pro upevnění zdraví a prevenci onemocnění jsou vhodná lehká zdravotní cvičení (čchi-kung, taiči, jóga, chůze apod.) a dodržování zásad životosprávy.
Akupunktura
Definice[upravit | editovat zdroj]
Akupunktura (lat. acus jehla; punctum bodnutí) je alternativní léčebná metoda vycházející z tradiční čínské medicíny. Spočívá časově omezené aplikaci tenkých jehel do specifických bodů na povrchu lidského těla.
Historie[upravit | editovat zdroj]
Stáří této léčebné metody se nedá stanovit přesně, ale předpokládá se, že má kořeny již v době kamenné. První objevené akupunkturní jehly byly vyrobené z kostí a jejich předpokládaný věk je 7000 let. Největšího rozvoje se metoda dočkala v 7. století v Číně, kde byla uznána samostatným léčitelským oborem.
Tradiční principy[upravit | editovat zdroj]
Metodika akupunktury vychází z tradiční čínské medicíny a filozofie a opírá se o empirii.
Jin & Jang[upravit | editovat zdroj]
Princip Jin – Jang vychází z taoismu. Tato filosofie jej popisuje jako dva opačné neustále spolu soupeřící prvky, které však jeden bez druhého nemohou existovat. Jejich vnitřní boj utváří životní energii – čchi.
Jin[upravit | editovat zdroj]
Ženský prvek zahrnuje negativní spektrum energie: tmu, chlad, klid, noc, atd. Z hlediska léčby sem spadají tzv. plné orgány, které provádějí resorbci, zpracovávání a ukládání látek: srdce a jeho obal, plíce, játra, ledviny, slezina.
Příliš mnoho energie Jin může způsobovat únavu, zadržování tekutin, výtoky nebo mravenčení.
Jang[upravit | editovat zdroj]
Mužský prvek je opakem, analogicky tedy kladnou energií: světlo, teplo, aktivitu, den, atp. Příslušejí mu tzv. duté orgány přijímající živiny a vylučující zbytky: žaludek, střeva, žlučník, močový měchýř, cévní systém a tři ohřívače.
Příliš mnoho této energie může zapříčiňovat vysoký krevní tlak, migrénu či jiné akutní bolesti.
Je ale důležité si uvědomit, že na základě své fyziologické funkce má každý orgán jistý podíl Jin i Jang, ty do sebe vzájemně přecházejí a transformují se.
Zdravý organismus má tyto principy v rovnováze a jejich energie proudí akupunkturními drahami, tj. meridiány. Je-li tento stav dlouhodobě narušen, lidské tělo je nemocné.
Akupunktura se snaží předcházet vzniku nerovnováhy, popřípadě odbourávat její příčiny.
5 základních prvků[upravit | editovat zdroj]
Prvky mající vliv vždy na dva orgány, z nichž jeden odpovídá principu Jin a druhý Jang. Vytváří tak párové akupunkturní dráhy:
Element Vody[upravit | editovat zdroj]
Je zásobárnou energie, kterou tělo potřebuje, je-li v déle trvajícím stresu. Dráha ledvin uchovává tyto zásoby a umožňuje je tělu využít v okamžiku pohotovosti. Dráha močového měchýře hospodaří s tělními tekutinami. Ovlivňuje také zdraví kostí, sluch a sexualitu.
Z hlediska chování vyvolává strach, který v rozumné míře zvyšuje šanci organizmu přežít.
Nerovnováha se může projevovat studenýma rukama a nohama, přehnanou chutí na slané,
infekcemi močových cest, lámáním vlasů, fóbiemi, neplodností, pomalým hojením fraktur či bolestí v dolní části zad.
Element Dřeva[upravit | editovat zdroj]
- Dráhy: játra a žlučník,
- barvy: purpurová a zelená (tradiční barvy uzdravení a proměny),
- chuť: kyselá,
- období: jaro.
Tento prvek působí na zdraví svalů, šlach a vazů. Zároveň se podílí na samotném trávení, zpracovávání živin a pročišťování krve.
Zlepšuje zrak (a to jak silné oči a snadnou akomodaci, tak pomyslné vnitřní vidění, pohled na situaci z více stran).
Pokud je tento element v rovnováze dodává energii pro dosažení vytoužených cílů, čímž umožňuje stárnutí bez lítosti.
Naopak jeho nerovnováha se projevuje agresí, přejídáním, bolestmi hlavy, alergiemi, nerozhodností, problémy očí a páteře nebo záněty šlach a svalovými křečemi.
Element Ohně[upravit | editovat zdroj]
Oheň ovlivňuje tvořivost a zdraví srdce, reguluje krevní oběh a obecně celý systém meridiánů. Podílí se také na zpracovávání potravy a jejího oddělení od zbytků, odpadů. Trojitý zářič řídí tři energetická centra, a to dutinu hrudní, břišní a pánevní. Je jediným meridiánem, který není vázán na určitý orgán.
Emočním projevem tohoto prvku je radost.
Symptomy ukazující na nerovnováhu tohoto prvku jsou srdeční potíže, špatný krevní oběh, nízké libido, deprese, apatie, nefyziologické změny teplot, kožní onemocnění nebo např. bezohlednost a nedostatek empatie.
Element Země[upravit | editovat zdroj]
- Dráhy: slezina a žaludek,
- barvy: žlutá, oranžová a hnědá,
- chuť: sladká,
- období: pozdní léto.
Země je základním prvkem působícím na tělesnou i duševní vyrovnanost. Dále ovlivňuje sexualitu, plodnost, správnou tvorbu krve i trávení. Reguluje mimo jiné také menstruační cyklus.
Emoce spjatá s tímto prvkem je soucit. Je-li v rovnováze, dává pocit stability. Naproti tomu špatné odchylky této energie mohou způsobovat přehnanou nejistotu, zbytečné omlouvání či příliš vstřícný přístup k druhým na vlastní úkor.
Onemocnění související s elementem Země jsou kožní nebo žaludeční vředy, nevolnosti, zvracení, poruchy příjmu potravy, diabetes a hypoglykémii, nepravidelnou ovulaci, předmenstruační syndrom, neplodnost nebo plísňové infekce.
Element Kovu[upravit | editovat zdroj]
Kov ovlivňuje zdraví našich vnitřností, dýchacího systému a kůže. Detoxikuje tělo ve smyslu fyzických i psychických „odpadů“. Posiluje smysl pro čest a spravedlnost.
Emocí tohoto prvku je smutek. V rovnováze nám pomáhá zbavit se nepříjemných zážitků a nabýt nové naděje. Opakem je dlouhé truchlení a neschopnost překonat minulost.
Příznaky nemocí souvisejících s narušením rovnováhy jsou akné, ekzémy, popraskaná kůže, záněty dutin i průdušek, chronické rýmy, astma, bolesti hlavy v čelní části, zácpy nebo naopak průjmy.
Orgánové hodiny[upravit | editovat zdroj]
Energie prochází všemi zmiňovanými orgány v přesně stanovených drahách a časech. Během celého dne se postupně dostane na všechny.
Orgánové hodiny nám ukazují dobu, kdy je daný orgán maximálně aktivní, tudíž jím právě prochází nejvíc energie. V těchto charakteristických momentech lze také patologický stav orgánu nejlépe ovlivnit.
Nové medicínské studie ohledně biorytmů v mnohém odpovídají právě tomuto starému čínskému učení.
Intervaly maximální aktivity[upravit | editovat zdroj]
Akupunkturní body a jejich dráhy[upravit | editovat zdroj]
Akupunktura se snaží diagnostikovat jakékoliv špatné odchylky energie a ty pak vyrovnat. Terapie spočívá ve vpichování ocelových jehliček do příslušných akupunkturních bodů.
Tradiční čínská medicína popisovala 365 takovýchto bodů, dnes jich je uváděno až 2000. Valná většina z nich leží na některých ze 14 drah, tzv. meridiánech. Jednotlivé meridiány nesou jména podle orgánu, který reprezentují.
Správným působením na jednotlivé dráhy můžeme však ovlivňovat i celou řadu dalších orgánů[1] (viz tabulky níže).
| Převzato z [2] |
Orgánové dráhy a možnosti jejich ovlivnění:
| Cesta | sestupně od hrudníku k ruce | vzestupně od nohy k hrudníku | sestupně od hrudníku k ruce | vzestupně od nohy k hrudníku | sestupně od hrudníku k ruce | vzestupně od nohy k hrudníku |
| Orgány | nos, hrdlo, plíce, hrudník, horní končetiny | plíce, břicho, střeva, žaludek, slezina, játra, urogenitální systém, dolní končetiny | srdce, hrudník, CNS, horní končetiny | plíce, vnitřní orgány, urogenitální orgány, hrdlo, dolní končetiny | cévní systém, nervový systém, srdce, hrudník, žaludek, horní končetiny | játra, žlučník, postranní části trupu, pankreas, urogenitální orgány |
| Cesta | vzestupně od ruky k hlavě | sestupně od hlavy k noze | sestupně od hlavy k noze | vzestupně od ruky k hlavě | sestupně od hlavy k noze |
| Orgány | ústa, zuby, hlava, hrdlo, jazyk, tváře, jícen, horní končetiny | hlava, tváře, ústa, zuby, hrdlo, žaludek, střeva, dolní končetiny | hlava, šíje, záda, CNS, oblast hýždí, kůže, vnitřní orgány | uši, oči, postranní části hrudníku, lokty, ramena | uši, oči, hrudník, játra, žlučník, hýždě, kolena, dolní končetiny |
| Cesta | od středu hráze k prostředku brady | od kostrče, přes páteř a hlavu, na uzdičku horního rtu |
| Orgány | močový měchýř, tenké střevo, žaludek, srdce, obal srdce, tři ohřívače | žaludek, žlučník, játra, urogenitální oblast |
Akupunktura pracuje ještě se sekundárními drahami, pro ty je potřeba hlubší znalosti jak akupunkturních bodů, tak jejich meridiánů.
Vzdělání v akupunktuře[upravit | editovat zdroj]
Předpoklady[upravit | editovat zdroj]
Lékař musí mít atestaci v klinickém oboru (nebo doložit minimálně tříletou praxi v klinickém oboru) a zúčastnit se základního školení v akupunktuře, které obnáší 200 hodin teoretické a praktické výuky.
Školení probíhá ve dvou blocích, které jsou odděleny pauzou, a je zakončeno zkouškou, po které se lékaři vydá diplom.
Chce-li lékař provádět akupunkturu v ČR, musí být tento diplom vydán akreditovanou českou institucí.
Nejedná-li se o takovou společnost, diplom musí být nostrifikován splněním jak lhůt, tak obsahu výuky, praxe a náplně zkoušky.
S tímto základním vzděláním (tzv. oprávnění – kredit I. stupně) je lékař oprávněn provádět akupunkturu ve svém oboru (ale nikoliv mimo obor).
Základní školení[upravit | editovat zdroj]
(uvedeno dle [3])
- Témata prvního bloku přednášek:
- Legislativa, Teorie a mechanizmy působení akupunktury (AP) z hlediska současné medicíny
- Morfologické a fyziologické základy AP
- Komplexní pohled na člověka ve zdraví a nemoci, systémový přístup v medicíně
- Historie a současné postavení AP v tradiční čínské medicíně (TČM) a ve světě. Filozofické základy AP. Základní klasické teorie a pravidla
- Přehled diagnostiky v TČM, diagnostika pulzová a z jazyka
- Obecné a speciální indikace a kontraindikace AP
- Charakteristika aktivních bodů (AB) – morfologická, fyziologická, klinická. Způsoby vyhledávání AB
- Systematika 12 hlavních orgánových a 2 středních drah, jejich základní AB. Body mimo dráhy a nové body
- Přehled mikrosystémů. Základy aurikuloterapie
- Komplikace AP, jejich prevence a terapie
- Technika jehlové AP
- Různé formy AP dle způsobu stimulace AB (akupresura, jehlová AP, sono-, elektro-, magneto-, foto-, laser- punktura)
- Základy moderní AP diagnostiky (měření elektrických parametrů, tepelné snášenlivosti)
- Zásady výběru forem AP, technik a AB
- Výběr AB v konkrétních indikacích různých oborů
- Preventivní AP postupy, První pomoc akupunkturou
- Praktická cvičení
- Témata druhého bloku přednášek:
- Neurofyziologie bolesti, možnosti, způsoby a mechanizmy analgetického působení AP
- Klinické použití klasických teorií
- Doplňky k hlavním orgánovým drahám a jejich AB
- Sekundární dráhy, jejich průběhy, indikace a symptomatologie, tradiční čínská masáž
- Mimořádné dráhy, jejich průběh, symptomatologie, indikace
- EAV – úvod do metodiky
- Systém základní regulace (Pischinger) a možnosti AP
- Aurikuloterapie (vyšší stupeň – aurikulomedicína)
- Další mikrosystémy a modifikace AP
- Akupunkturní analgézie – teorie, indikace, provádění
- Terapie akupunkturou v různých oborech a indikacích
- Praktická cvičení
- Novinky v moderní AP
Vzdělání vyššího typu[upravit | editovat zdroj]
Chce-li lékař provádět akupunkturu i mimo svůj klinický obor (oprávnění-kredit II. stupně) musí splnit následující podmínky:
- doložit oprávnění – kredit I. stupně,
- mít po ukončení základního školení minimálně sedmiletou praxi v akupunktuře, s minimálně 500 ošetřenými pacienty (nikoli monotematickými),
- doložit další kurzy (v celkové délce minimálně 200 hodin),
- absolvovat odbornou zkoušku nebo dosáhnout 1800 bodů (body se získávají za účast na kurzu/ školení/ přednáškách; za zveřejnění odborné publikace/ časopisu; za výzkumnou činnost apod.).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- EMMEROVÁ, Jarmila. Rodinná encyklopedie alternativní medicíny. 1. vydání. Praha : Reader's Digest Výběr, 1997. 399 s. ISBN 80-902069-3-X.
- BAUER, Cathryn. Akupresura pro ženy. 1. vydání. Praha – Hodkovičky : Pragma, 2006. 94 s. ISBN 80-7349-012-9.