Aspartam a zdraví – může nám nějak ublížit?

Aspartam a zdraví – může nám nějak ublížit?

Co způsobuje aspartam z pohledu zdraví? Je nějak nebezpečný?

Aspartam je jedním z nejoblíbenějších umělých sladidel dostupných na trhu. A také je jedním z nejkontroverznějších. Ve skutečnosti je dokonce hodně pravděpodobné, že jste za posledních 24 hodin přímo vy nebo někdo z vašich blízkých vypili (např. dietní kolu) nebo snědli (např. nějakou sladkou tyčinku) cokoliv obsahující aspartam.

Toto sladidlo je u výrobců potravin hodně populární, ale posledních letech se také potýká s kontroverzí. Mnozí odborníci tvrdí, že aspartam je skutečně špatný pro vaše zdraví.

Existují také různá tvrzení o negativních důsledcích dlouhodobé konzumace aspartamu. Dokonce i byly provedeny rozsáhlé testy aspartamu, neexistuje však studie, která říká, že aspartam je 100% špatný pro naše zdraví.

Podívejme se však na aspartam z pohledu zdraví trochu blíže.

Co je tedy aspartam?

Aspartam je umělé sladidlo, které se prodává pod značkami NutraSweet a Equal. Používá se také hodně v klasických potravinách, které můžete koupit i u vás v obchodě – zejména u těch, které jsou označovány jako “dietní” potraviny. Aspartam v potravinách nahrazuje klasický cukr.

Složky aspartamu jsou kyselina asparagová a fenylalanin. Obě jsou přirozeně se vyskytující aminokyseliny. Kyselina asparagová je produkovaná tělem a fenylalanin je esenciální aminokyselina, kterou získáte z jídla.

Když vaše tělo zpracuje aspartam, část z něj se rozkládá na metanol (methanol). Konzumace ovoce, ovocných šťáv, kvašených nápojů a některé zeleniny také obsahují nebo mají za následek produkci methanolu.

Od roku 2014 byl však aspartam největším zdrojem methanolu v americké stravě.

Metanol je ve velkých množstvích toxický, přesto mohou být toxické i menší množství, pokud jsou spojeny s volným metanolem (protože ty mají zvýšenou absorpci).

Volný methanol, který se konzumuje pravidelně, může být problém, protože se v těle rozkládá na formaldehyd, známý karcinogen a neurotoxin. Agentura pro potravinářské normy však uvádí, že ani u dětí, které jsou vysokými spotřebiteli aspartamu, se nedosáhlo maximální bezpečné dávky methanolu.

V jedné alternativní medicínské studii z roku 2007 (autor je MUDr. Dr. Alan Gaby), že aspartam nacházející se v komerčních produktech nebo v zahřátých nápojích může být příčinou různých záchvatů.

Povolení a schválení užívání aspatamu

Řada regulačních agentur a organizací zabývajících se zdravím hodnotila aspartam relativně příznivě. Získal například schválení od následujících organizací:

  • US Food and Drug Administration (FDA)
  • Organizace OSN pro výživu a zemědělství
  • Světová zdravotnická organizace (World Health Organization)
  • Americká kardiologická asociace
  • Americká dietetická asociace

V roce 2013 dospěl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) k závěru o přezkoumání více než 600 datových souborů a studií aspartamu. Úřad nenašel žádný důvod pro to, aby musel být aspartam z trhu odstraněn. Současně nebyly hlášeny žádné bezpečnostní problémy spojené s normálním nebo zvýšeným příjmem.

Zároveň ale mají umělá sladidla dlouhou historii kontroverze. Aspartam byl vyvinut v době, kdy FDA zakázala umělé sladidlo cyklamát (Sucaryl) a sacharin. Laboratorní testy ukázaly, že masivní dávky těchto dvou sloučenin způsobily rakovinu a jiné poruchy u laboratorních zvířat.

Zatímco aspartam je skutečně schválen FDA i EFSA, organizace pro ochranu spotřebitelů Center for Science in the Public Interest (v překladu něco jako Centrum pro vědu ve veřejném zájmu) odkazovala na četné studie (doporučujeme přečíst), které naznačují problémy tímto sladidlem, včetně studie z Harvard School of Public Health.

Produkty (potraviny) s aspartamem

Kdykoli je výrobek označen jako “bez cukru”, obvykle to znamená, že má namísto cukru umělé sladidlo. I když ne všechny výrobky neobsahující cukr obsahují aspartam, je to stále jedno z nejpopulárnějších sladidel. Je široce dostupný v řadě balených výrobků. Na to vždy pamatujte.

Některé příklady produktů obsahujících aspartam:

  • dietní cola
  • zmrzlina bez cukru
  • ovocný džus se sníženým obsahem kalorií
  • žvýkačky bez cukru
  • jogurty
  • sladkosti bez cukru

Použití jiných sladidel může pomoci omezit příjem aspartamu. Nicméně, pokud se chcete vyhnout aspartamu úplně, budete se muset také ujistit, že ho neobsahují potraviny, které kupujete. Čtěte proto složení výrobků. Aspartam je nejčastěji označován jako “obsahující fenylalanin”.

Aspartam a vedlejší účinky

Podle dostupných údajů je aspartam přibližně 200krát sladší než cukr. Proto je zapotřebí jen velmi malého množství, aby potraviny a nápoje s aspartamem měly sladkou chuť. Přípustný doporučený denní příjem dle FDA a EFSA:

  • FDA: 50 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti
  • EFSA: 40 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti

Kupříkladu Coca-Cola light obsahuje 390 mg aspartamu/1000 ml nápoje.

Fenylketonurie

Upozornění: Lidé, kteří mají onemocnění nazývanou fenylketonurie, by neměli užívat aspartam. Lidé s touto nemocí mají ve své krvi příliš mnoho fenylalaninu.

Fenylalanin je esenciální aminokyselina, která se nachází v zdrojích bílkovin, jako je maso, ryby, vejce a mléčné výrobky. Je to také jedna ze dvou složek aspartamu. Lidé s tímto stavem nejsou schopni správně zpracovat fenylalanin.

Pokud máte tento stav, aspartam je pro vás vysoce toxický.

Tardivní dyskineze

A také lidé, kteří užívají léky na léčbu schizofrenie, by se měli vyvarovat aspartamu. Tardivní dyskineze (TD) se považuje za vedlejší efekt některých schizofrenních léků. Fenylalanin v aspartamu může způsobit nekontrolované pohyby svalů TD.

A jiná onemocnění

Aktivisté proti aspartamu tvrdí, že existuje spojení mezi aspartamem a množstvím onemocnění, například:

  • rakovina
  • záchvaty
  • bolesti hlavy
  • deprese
  • porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)
  • závratě
  • přibývání na váze
  • vrozené vady
  • lupus
  • alzheimerova choroba
  • roztroušená skleróza (MS)

Pokračuje výzkum zaměřený na potvrzení nebo vyvrácení spojení mezi těmito onemocněními a aspartamem, ale v současné době stále existují nekonzistentní výsledky studií. Některé výzkumy svědčí o zvýšeném riziku, symptomech nebo zrychlení onemocnění, zatímco jiné nezaznamenají žádné negativní výsledky příjmu aspartamu.

Složky aspartamu mohou tedy potencionálně vést k řadě zdravotních problémů. Nežádoucí účinky se mohou objevit postupně, mohou být okamžité nebo to mohou být akutní reakce.

Přírodní alternativy k aspartamu

Kontrola a studie ohledně aspartamu pokračují. Dostupné důkazy nenaznačují dlouhodobé negativní účinky, ale výzkum pokračuje. Před tím, než se vrátíte zpět k cukru (který má vysoký obsah kalorií a nemá nutriční hodnotu), můžete zvážit přírodní alternativy k aspartamu. Můžete vyzkoušet slazení potravin a nápojů těmito sladidly:

  • med
  • javorový sirup
  • melasa
  • stévie

Tato sladidla jsou ve skutečnosti mnohem “přirozenější” v porovnání s umělými variantami, jako je aspartam. Ale i tak byste měli tyto alternativy stále spotřebovávat v omezeném množství. To platí vždy. Proč? Stejně jako cukr mohou přírodní alternativy k aspartamu obsahovat spoustu kalorií s malou až žádnou nutriční hodnotou.

Co říkají o aspartamu organizace?

Podívejte se na vyjádření jednotlivých organizací o aspartamu.

FDA (The Food and Drug Administration):

Vzhledem k výsledkům velkého počtu studií týkajících se bezpečnosti aspartamu, včetně pěti dříve provedených negativních chronických studií karcinogenity, plus epidemiologická studie s negativními souvislostmi mezi použitím aspartamu a výskytem nádorů a negativními nálezy u myší, FDA nemá důvod změnit svůj předchozí závěr, že aspartam je bezpečný jako sladidlo pro potraviny.

EFSA (The European Food Safety Authority):

Celkově jsme dospěli na základě všech dostupných důkazů k závěru, že neexistují žádné náznaky genotoxického nebo karcinogenního potenciálu aspartamu a že neexistuje žádný důvod k revizi dříve stanoveného ADI (Přijatelný denní příjem) pro aspartam v dávce 40 mg / kg hmotnosti.

Kritičtější pohled na aspartam

Podle několika lékařů a lidí, kteří se zajímají o alternativní medicínu, obrovské množství populace trpí vedlejšími účinky spojenými s aspartamem, ale nemají tušení, proč je léky, doplňky a bylinky nezbavují jejich symptomů. Všichni jsme možná hodně náchylní k dlouhodobému poškození způsobenému excitačními aminokyselinami, fenylalaninem, methanolem. Nežádoucí účinky a vedlejší účinky aspartamu mohou tedy potenciálně být:

1. U očí

  • slepota v jednom nebo obou očích
  • snížená kvalita zraku a / nebo jiné problémy s očima, jako jsou: rozmazání, záblesky, tunelové vidění, snížená kvalita nočního vidění
  • bolesti v jednom nebo obou očích
  • snížené slzení, suché oči
  • potíže s kontaktními čočkami

2. U uší

  • tinnitus – zvonění nebo bzučení
  • netolerance hluku
  • výrazné sluchové postižení

3. Neurologické problémy

  • epileptické záchvaty
  • bolesti hlavy, migrény (některé závažné)
  • závratě, nestabilitě, případně obojí
  • zmatenost, ztráta paměti
  • těžká ospalost a klasická ospalost
  • parestézie nebo znecitlivění končetin
  • problémy s řečí
  • závažná hyperaktivita a nepokojné nohy
  • atypická obličejová bolest
  • závažné třesy
Budete mít zájem:  Léky Na Ucpaný Nos?

4. Psychologické / psychiatrické problémy

  • těžké deprese
  • podrážděnost
  • agrese
  • úzkost
  • změny osobnosti
  • nespavost
  • různé fobie

5. Problémy na hrudi

  • palpitace, tachykardie
  • dušnost
  • vysoký krevní tlak

6. Gastrointestinální potíže

  • nevolnost
  • průjem, někdy s krví ve stolici
  • bolest břicha
  • bolest při polykání

7. Problémy na pokožce a alergie

  • svědění bez vyrážky a zjevné příčiny
  • reakce na rtech a ústech
  • kopřivka
  • zhoršených respiračních alergií, jako je astma

8. Endokrinní a metabolické

  • ztráta kontroly nad diabetem, zhoršení diabetu
  • menstruační změny
  • výrazné zhubnutí nebo ztráta vlasů
  • ztráta hmotnosti
  • postupné zesílení hmotnosti
  • zhoršená hladina cukru v krvi (hypoglykemie)
  • závažné PMS

9. Jiné problémy

  • frekvence vylučování a pálení při močení
  • nadměrná žízeň, zadržování tekutin, otoky nohou a nadýmání
  • zvýšená náchylnost k infekci v těle

10. Kritické problémy

Další příznaky toxicity Aspartamu zahrnují nejkritičtější příznaky ze všech:

  • nevratné poškození mozku
  • vrozené vady, včetně mentální retardace
  • peptické vředy
  • závislost na aspartamu a zvýšená touha po sladkostech
  • hyperaktivita u dětí
  • těžké deprese
  • agresivní chování
  • sebevražedné sklony

Aspartam může vyvolat, napodobit nebo způsobit následující nemoci:

  • Syndrom chronické únavy
  • Epstein-Barr
  • Post-Polio syndrom
  • Lymskou boreliózu
  • Gravesovo onemocnění
  • Meniérová nemoc
  • Alzheimerova choroba
  • Epilepsie
  • Roztroušená skleróza
  • Hypotyreóza
  • Fibromyalgie
  • Lupus
  • non-Hodgkins lymfom
  • Porucha pozornosti

Nejsou to alergie nebo citlivost, ale onemocnění a syndromy onemocnění. Otrava aspartamu je běžně špatně diagnostikována, protože příznaky vysvětlují příznaky dalších chorob.

Aspartam mění poměr aminokyselin v krvi, blokuje nebo snižuje hladiny serotoninu, tyrosinu, dopaminu, norepinefrinu a adrenalinu.

Proto je typické, že symptomy aspartamu nelze detekovat v laboratorních testech a na rentgenu. Diagnostikované zmíněné nemoci mohou být ve skutečnosti toxické zátěže v důsledku otravy aspartamem.

Lékař nemůže najít příčinu choroby? A není na vinně vaše strava, vaše životní prostředí nebo obojí?

Detoxikace od aspartamu – je možná?

Aspartam je společným jmenovatelem více než 92 různých zdravotních symptomů, které jsou něco jako “moderní nemoci”. Taková detoxikace od aspartamu demonstruje někdy ten nejúčinnější způsob, jak zvrátit příznaky onemocnění. Jde samozřejmě o odstranění základní příčiny – aspartamu.

Začněte s detoxikací svého těla ze všech zbytkových chemických toxinů z aspartamu. Vyzkoušejte tuto detoxikaci a do 30 dnů mohou příznaky zcela zmizet nebo můžete zaznamenat výrazné zlepšení.

10 kroků pro aspartamovou detoxikaci

  1. Odstraňte z jídelníčku všechny “cukr free” produkty – ty bez cukru a s aspartamem.
  2. Naučte se “číst” vaše tělo. Začněte zaznamenávat jakékoli zdravotní změny.
  3. Čtěte složení potravin, které jíte. Vyvarujte se všech potravin, kde najdete aspartam.

  4. Můžete si zkusit udělat analýzu vlasů.
  5. Buďte šťastní sami se sebou.
  6. Obnovte vyčerpané živiny v těle. Jezte zdravě.
  7. Cvičte a dobře odpočívejte.
  8. Konzumujte 60-75% syrových (raw) potravin v každém jídle.
  9. Pijte vodu, vodu, vodu.

  10. Snažte se nestresovat. Berte život takový, jaký je.

A pár slov na závěr

Veřejné obavy a diskuze ohledně aspartamu zůstávají zajímavé i dnes. Vědecký výzkum neprokázal žádné důkazy o škodlivosti, což vedlo k přijetí aspartamu při každodenním užívání. Kvůli jeho těžké kritice mnoho lidí podniklo kroky k tomu, aby se vyhnuly aspartamu, či obecně umělým sladidlům.

Pamatujte, že je to vždy o množství. Co se týče aspartamu, nejlepší sázka – jako s cukrem a jinými sladidly – je na konzumaci v omezeném množství. Pokud ho budete přijímat málo, nic vám nehrozí.

Pokud to však budete s aspartamem dlouhodobě přehánět, mohou se objevit některé negativní dopady na vaše zdraví.

A co vy? Jak na aspartam a obecně na umělá sladidla nahlížíte vy? Budeme moc rádi za komentáře pod článkem.

A co si o sladidlech ještě přečíst?

VIDEO: Pozor na aspartam a další umělá sladidla

VIDEO: ASPARTAM – horká pravda o tomto toxickém sladidle

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Zabiják Aspartam? Né tak zhurta! Proč si myslíme, že aspartan ohrožuje naše zdraví?

O sladidlech mají skoro všichni špatné mínění, z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že to tak je. Chodí nám maily a volají lidi, co máme bez umělých sladidel, protože to jdou chemické …, nechtějte abych psala ty názvy, které často slýcháváme. Ale jak to je doopravdy? Pojďte mrknout na článek od kluků z Moderního institutu, kde to je suprově objasněné. 

“Věděli jste, že byl aspartam původně vyvinut jakožto bojová neurotoxická látka, která měla ovlivňovat myšlení nepřítele na bojišti pitím kontaminované vody?” 

Tak přesně podobné reakce a výmysli nás překvapily pod naším lednovým článkem pro Kalorické tabulky. Věděli jste, že například tento výmysl o tom, že aspartam byl původně vyvinutý Pentagonem jako bojová látka, má na anglické Wikipedii dokonce i svoji vlastní stránku?

Aspartam a zdraví – může nám nějak ublížit?

Bohužel se není čemu divit, že je tento výmysl tak rozšířený, když za jeho šířením stojí celosvětově známý šarlatán dr. Mercola či v ČR prof. Strunecká, která je držitelkou anticeny Bludný balvan. Jak je to s aspartamem ve skutečnosti?

Aspartam byl objeven v roce 1965 náhodou při hledání léku na žaludeční vředy, aspartam se skládá ze dvou biogenních aminokyselin – fenylalaninu a kyseliny asparagové, které se běžně vyskytují v přírodě i v lidském těle.

Neexistují žádné důkazy o tom, že by se aspartam někdy nacházel na jakémkoliv seznamu bojových látek, tuto informaci od sebe navzájem přebírají a publikují konspirační weby bez jakýchkoliv důkazů.

Používání aspartamu v potravinách je schváleno ve více než 90 zemích světa, přičemž se jedná o jedno z vůbec nejvíce otestovaných potravinových aditiv v historii a jeho zdravotní nezávadnost byla ověřována i na rozličných subpopulacích jako jsou např. diabetici, děti anebo dokonce i kojící ženy.

Někteří šarlatáni rádi zdůrazňují, že se aspartam v lidském těle metabolizuje na malé množství toxického methanolu.

Jenže ten vzniká přirozeně u každého z nás i po vypití ovocného džusu či rajčatové šťávy a to často i ve vyšším množství než po konzumaci nápoje obsahující umělé sladidlo aspartam.

Pro srovnání – při vypití jedné sklenice rajčatového džusu v těle vznikne přibližně 6x více methanolu a při vypití sklenice pomerančového džusu přibližně 3x více methanolu než při vypití jedné sklenice dietní koly.

A pokud jde o další metabolity aspartamu – kyselinu asparagovou a fenylalanin – každé jedno snědené vejce obsahuje 13x více kyseliny asparagové a každých 100 g snědeného masa přibližně 25x více fenylalaninu, než sklenice dietní koly s obsahem aspartamu.

Rádi bychom (asi po stopadesáté) velmi zdůraznili, že tímto NEDOPORUČUJEME pravidelné pití několika litrů dietních nápojů s umělými sladidly každý den, protože nadměrný příjem umělých sladidel se může negativně odrazit například na funkci střevního mikrobiomu.

Pokud vám jde o celkově zdravý životní styl, měli byste určitě preferovat co nejméně průmyslově zpracované potraviny (které zpravidla umělá sladidla neobsahují) a k pití volit čistou vodu nebo jiné neslazené nápoje, jako je například zelený čaj či kvalitní kávu. Přesto není černobílé a lživé démonizování umělých sladidel a aspartamu na místě.

Pokud máte problém s nadváhou a obezitou a v dietním režimu si nedokážete odepřít sladkou chuť, můžete bez větších výčitek občas sáhnout po produktu s aspartamem, čímž vhodně snížíte celkový obsah kalorií ve stravě.

Ať se nám to líbí nebo ne, v běžných dávkách je pro zdravé lidi aspartam bezpečný a ověřený a není to pro člověka „jed“, karcinogen ani bojová neurotoxická látka ovlivňující naše chování.

Mohlo by vás zajímat:

Cukr anebo sladidla? – PharmDr. Margit Slimáková

Cukrem se přejídáme. Fruktóza se díky dotacím na kukuřici stala ještě levnější surovinou než cukr, a proto se jí přejídáme ještě více. Umělá sladidla nefungují tak, jak jsou prezentována, a mohou vést k poškození zdraví. Můžeme vůbec něčím sladit? Jak se máme v  záplavě přirozených a umělých sladidel orientovat?

Pro zjednodušení řadím do skupiny cukrů kromě našeho běžného bílého cukru (sacharózy) také hnědé cukry, ovocný cukr (fruktózu), hroznový cukr (glukózu), koncentrovaný kukuřičný sirup (high-fructose corn syrup), kukuřičný sirup, med, javorový a další sirupy, sladěnky a sladovity.

Do skupiny umělých sladidel řadím všechny nekalorické chemické látky nabízené jako náhrady cukru ve výrobcích, na příklad Splenda, aspartam, Acesulfan K anebo sacharin.

Naše tělo ví, co s cukrem

V průběhu milionů let vývoje se lidský organismus naučil zpracovat a využívat v přírodě se vyskytující živiny včetně cukru.

Převáděním molekul cukru pomocí inzulinu, hormonu slinivky břišní, anebo jejich rozkladem v játrech (jak je tomu u fruktózy) získává organismus z cukrů okamžitou energii.

Energii, na které jsou mnohé buňky a orgány (na příklad mozkové buňky) přímo závislé. Přebytek cukru se potom ukládá v podobě zásobního svalového nebo jaterního glykogenu.

Potíže s cukrem

Cukr je dodavatelem prázdných kalorií, kterých má většina z nás spíše nadbytek. Konzumace sladěnky, medu či javorového sirupu sice přináší malé množství minerálů a dalších živin, ale všechna sladidla jsou z hlediska živin většinou méně hodnotná než kompletní potraviny, mezi které patří ovoce, zelenina, ořechy nebo celá obilná zrna.

Nadměrný příjem cukru vede k jeho přeměně na tuky. Dlouhodobě nadbytečně vysoký příjem cukru je typický pro obyvatele vyspělých zemí a podle mnoha odborníků je základní příčinou obezity.

Mechanismus přeměny nadbytku jednoduchých cukrů na tuky také vysvětluje neustálý rozvoj obezity navzdory skutečnosti, že příjem tuků zůstává v posledním desetiletí v našich jídelníčcích poměrně stabilní.

Nadbytek cukru ve stravě vede k hyperglykémii (vysoké hladině cukru v krvi), která poškozuje cévní stěny a z hlediska rizika rozvoje srdečně cévních onemocnění je pravděpodobně nebezpečnější než cholesterol.

Opakované přejídání se cukry vysiluje slinivku břišní a vede ke snížené senzitivitě inzulinových receptorů.

Oba mechanismy postupně, ale jistě vedou k rozvoji diabetu druhého typu a podle nových studií může ovlivnění inzulinových receptorů stát i za zvyšujícími se počty postižených Alzheimerovou chorobou. Cukr je návykovou látkou, jejíž konzumace vede k touze po stále se zvyšujících dávkách.

Umělá sladidla nic nevyřešila

Umělá sladidla nepřinášejí žádné (nebo jen minimální) množství kalorií, a proto se zdají být výhodná v terapii obezity. Představa, že pomohou řešit problémy s nadváhou, byla hlavním důvodem jejich uvedení na trh.

Za několik desítek let se zvýšil počet umělých sladidel a podstatně zvýšil počet produktů, ve kterých jsou cukry úplně nebo částečně nahrazovány umělými sladidly. Po celou dobu narůstají počty obézních lidí i průměrné počty kilogramů nadváhy na osobu.

Nejvíce obézních lidí najdeme právě v těch státech, ve kterých se v nejhojnější míře konzumují dietní pokrmy, umělá sladidla a dochucované polotovary.

Sladidla: obezita a oslabení imunity

Víme pramálo o tom, jak nakládá lidský organismus s chemicky vyrobenými sladidly. Jejich dlouhodobé a kombinované užívání není z hlediska zdravotní bezpečnosti dostatečně ověřeno. Postupně přibývá studií, které zjišťují, že příjem potravin s umělými sladidly vede ke stejnému, nebo dokonce ještě většímu nárůstu hmotnosti než srovnatelný příjem potravin slazených cukry.

O tom, proč je s konzumací umělých sladidel spojen i vyšší nárůst tělesné hmotnosti, se v odborných kruzích stále debatuje; v úvahu přichází několik teorií.

Kromě nárůstu hmotnosti je s konzumací umělých sladidel spojena ještě celá řada dalších závažných zdravotních rizik. Na příklad u Splendy bylo prokázáno narušení střevní mikroflóry, jejíž rovnováha je zásadní pro správné fungování imunitního systému.

Další studie prokázala, že příjem aspartamu vede k obdobnému navýšení inzulinu jako příjem cukru.

Co je lepší: cukr, nebo sladidla?

Vždy upřednostňuji přirozené potraviny, a proto považuji cukr za mnohonásobně vhodnější než jakékoliv chemické sladidlo. Vím, že nadbytek cukrů je rizikový, vím, jak organismus poškozuje. Proto jej omezuji, jím zdravě, občas nahrazuji cukr sladkou rostlinou stevia. Umělým sladidlům se vyhýbám.

Doporučuji všem, aby se snažili celkově omezovat příjem cukru, upřednostňovat jeho přirozenější varianty (na příklad obilné sirupy) a především přijímat zdravou výživu.

Fruktóza a cukrovka

Fruktóza je nejběžnější cukr v ovoci. Na rozdíl od glukózy nepotřebuje ke svému metabolismu hormon inzulin, a proto byla po mnohá léta doporučována jako zdravá alternativa pro diabetiky.

Což je další omyl moderní medicíny.

Novější studie, totiž zjišťují, že nadměrný příjem fruktózy může podporovat vznik diabetu jinou cestou a navíc i vést k rozvoji obezity a srdečně cévních onemocnění.

Glukózu používají k zisku energie všechny naše tělesné orgány, ale fruktóza se výhradně metabolizuje v játrech.

Tento proces může vést k nadměrné tvorbě tuků (ztukovatění jater), zvyšovat hladinu kyseliny močové, podporovat rozvoj inzulinové rezistence a takto nepřímo i cukrovky.

Některé studie na zvířatech dokonce zjistily, ža fruktóza snižuje senzitivitu leptinu, hormonu, který oznamuje pocit sytosti.

Chutě na sladké omezí:

  1. pravidelná strava se třemi hlavními jídly, případně menšími svačinkami,
  2. dostatek kvalitních bílkovin, tuků a komplexních polysacharidů v každém hlavním jídle,
  3. pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu.

Základní doporučení pro každého:

  • snažte se snižovat množství používaných sladidel celkově,
  • vybírejte podle potřeby ta nejvhodnější,
  • sladkosti berte jako občasné zpestření zdravého jídelníčku a ne naopak
  • naučte se pít jen neslazené nápoje jako vodu, minerální vody anebo neslazené čaje.

Co si myslíte o problematice cukru a umělých sladidel a jak zvládáte své chutě na sladké?

Aspartam – Wikipedie

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Aspartam

Strukturní vzorec

Obecné

Systematický název

Ostatní názvy

Racionální název N-L-α-aspartyl-L-fenylalanin 1-methylester

Sumární vzorec

C14H18N2O5

Identifikace

Registrační číslo CAS

22839-47-0

Vlastnosti

Molární hmotnost

294,3 g/mol

Teplota tání

246–247 °C

Hustota

1,347 g/cm3

Není-li uvedeno jinak, jsou použityjednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aspartam je jedno z nejznámějších umělých náhradních sladidel. Je asi 200krát sladší než sacharóza,[1] bez chuťově výrazných vedlejších pachutí.

Na trhu se objevuje pod různými obchodními značkami (nejznámější je asi NutraSweet, dále pak Canderel, Equal, Fansweet, Irbis). Jeho dopady na zdraví jsou předmětem sporů a spekulací.

Na potravinách bývá označován jako Aspartame, APM nebo E951.

Historie

Aspartam byl objeven ve společnosti Searle v roce 1965 při výzkumu léku proti vředům.[2][3] Od přelomu 60. a 70. let firma Searle prováděla testy s perspektivou pro komerční využití. Poprvé byl schválen v roce 1983 americkým Úřadem pro kontrolu léčiv (FDA, Food and Drugs Administration).

Použití

Aspartam se v současné době používá jako náhražka cukru v potravinách, především v tzv. nízkoenergetických nápojích a jako korigens v některých tekutých perorálních léčivech a přípravcích pro hygienu ústní dutiny. Aspartam je přísadou ve více než 6 000 druzích potravinářských výrobků.[4]

Vlastnosti

Aspartam je dipeptid, který je složen ze dvou aminokyselin (L-asparagové a L-fenylalaninu), které se běžně vyskytují v bílkovinách v přírodě (přesněji je methylesterem tohoto dipeptidu). Je to bílý krystalický prášek, málo termostabilní, a proto se doporučují jeho kombinace s acesulfamem K.

Protože je teplotně nestálý, nemůže být používán na pečení (těsto se „nenafoukne“ jako při pečení se sacharosou). Aspartam se totiž při teplotách nad 196 °C[5] rozpadne na výchozí složky, a tím ztratí svou sladkou chuť. Z tohoto důvodu se aspartam sype na moučníky až po upečení.

Vzhledem k používání nízkých dávek je jeho kalorická zátěž (0,02 kcal/g[zdroj?]) zanedbatelná. Jedním z metabolitů aspartamu v lidském těle je fenylalanin, je tedy nevhodný pro konzumenty trpící fenylketonurií.
Při dlouhém skladování se aspartam postupně rozkládá a ztrácí svou sladivost.

Tyto látky můžou být i toxické – oddělí se methanolová složka, ovšem ta zcela vytěká.[6] Při teplotě 30 °C se rozkládá jen pomalu, při vyšších teplotách rychleji. Například cola uchovávaná při teplotě 40 °C obsahuje po 8–10 týdnech jen 40 % původního množství aspartamu.

[7][8] Při teplotě 30 °C je třeba k dosažení stejného efektu doby asi 20 týdnů.

Při zpracování je v těle metabolizován jako bílkovina, přičemž vzniká malé množství toxického metanolu.

Z 0,35 l sladkého nápoje vznikne 18 mg methanolu, přičemž maximální doporučená (bezpečná) denní dávka methanolu je podle FDA 7,1 až 8,4 mg na kilogram hmotnosti příjemce (tj. pro 60 kg člověka je to 426 až 504 mg).

[9] Při metabolizaci přírodních sladkých nápojů vzniká metanol také, často ve vyšším množství (ze stejného množství pomerančového džusu vznikne 23 mg metanolu, z jablečného džusu 29 miligramů, z grepového džusu 65 miligramů a z rajčatové šťávy dokonce 107 mg.

Tedy 6× více než z nápoje s aspartamem).[9] Při metabolizaci přírodních sladkých nápojů – na rozdíl od nápojů slazených aspartamem – vzniká ovšem současně i ethanol, který lidský organismus před škodlivými účinky methanolu chrání.

Zdravotní nezávadnost

Aspartam je obsažen prakticky v každém nealkoholickém nápoji s označením „light“ nebo „diet“.

Aspartam byl předmětem polemik a nepravdivých zpráv již od dob svého schválení americkým úřadem pro potraviny a léčiva (FDA) v roce 1974. Kritici tvrdí, že schválení provázel střet zájmů, poukazujíce na kvalitu počátečních výzkumů, jež potvrzovaly bezpečnost aspartamu,[10][11][12] a předložili řadu údajných zdravotních rizik, které mohou být spojeny s užíváním aspartamu.
Platnost těchto tvrzení byla ověřována a následně zamítnuta.[10][13][14]
Použití aspartamu bylo povoleno pro používání do potravin ve více než devadesáti zemích, včetně České republiky,[15][16] s oficiálním stanoviskem FDA, že se jedná o „jednu z nejvíce testovaných přídatných látek, které byly úřadem schváleny“ a bezpečnost aspartamu je „nepochybná“.[17] Dosavadní existující klinické zázemí ukazuje, že aspartam je v množství, které je v současnosti povolené pro použití jako neenergetické sladidlo, naprosto bezpečný.[13] Ovšem i závěry EFSA jsou netransparentní a zpochybňována.[18]

Kumulativní účinky z přijmu vícero potravin, obsahujících Aspartam, nejsou prozkoumány[zdroj?] a u konzumentů většího množství potravin s Aspartamem příjem methanolu může několikrát překročit limit EPA (Environmental Protection Agency).[zdroj?]

Studie provedená v roce 2012 odhalila negativní vliv dlouhodobé konzumace aspartamu na nervovou soustavu krys.[19]

V roce 1984 se objevily zprávy arizonského ministerstva zdravotnictví, že se objem methylalkoholu v Aspartamu při vyšších než obvyklých teplotách zvyšuje nad přípustnou úroveň a stává se toxickým. FDA na to odpověděla, že podobné úrovně methylalkoholu se objevují přirozeně v ovocných džusech a že je tudíž riziko nepodložené.

Běžný nápoj slazený aspartamem (0,35 l) se přemění na 18 mg metanolu, což je příliš malé množství na to, aby mohlo organizmu nějak uškodit. Ze stejného množství pomerančového džusu vznikne 23 mg metanolu, z jablečného džusu 29 mg, z grepového džusu 65 mg a z rajčatové šťávy dokonce 107 mg (tedy 6× více než z nápoje s aspartamem).

[9]

Je potřeba dalších studií ke stanovení pevného závěru ohledně jeho škodlivosti, množství studií nedává jasný závěr a důkazy o jeho škodlivosti jsou prozatím kontroverzní.[20]

Snášenlivost

Aspartam je velmi nebezpečný při poruchách enzymatické činnosti, které jsou příčinou onemocnění zvaného fenylketonurie (PKU). Osoby postižené touto nemocí nemohou v těle přirozenou cestou snižovat látky, které vznikají z aspartamu (aminokyselina fenylalanin). Aspartam obsahuje mimo jiné právě fenylalanin, který při zmíněné nemoci tělo nedokáže zpracovat.

Vysoká koncentrace fenylalaninu v krvi tak může způsobit poškození mozku.[21] U citlivějších osob se použití aspartamu mohou objevit silné bolesti hlavy. Kromě toho byly zaznamenány bolesti břicha, nevolnost, zmámenost, poruchy vidění, ztráta paměti, deprese a alergie kůže.

Před nedávnem se objevily poznatky, které vyvolaly diskusi o tom, že aspartam je rizikovým faktorem při vzniku mozkových nádorů. [22]

Aspartam neškodí zubům a je vhodný pro diabetiky.[zdroj?]

Kritika

Podle tvrzení v knize Doba jedová od Anny Strunecké (známé jako odpůrkyně přídatných látek v potravinách) byl Aspartam původně vyvinut jako bojová neurotoxická látka.

[23] Měl ovlivňovat myšlení nepřítele na bojišti a v zázemí měl být roznášen kontaminovanou vodou a dlouho trval spor, zda aspartam schválit jako potravinářské sladidlo.

[23] Tyto skutečnosti však nelze ověřit z odborných zdrojů a vyskytují se na konspirativních webových stránkách, odkud je Strunecká čerpala.[9]

Anna Strunecká v knize Doba jedová tvrdí, že náruživý konzument nápojů slazených aspartamem do sebe může dostat až 250 miligramů metanolu denně, což prý 32× překračuje bezpečný limit.

Podle FDA je sice maximální doporučená (bezpečná) denní dávka metanolu 7,1 až 8,4 mg, ale na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud tedy člověk váží 60 kilogramů, je nutné výše uvedené číslo hmotností člověka vynásobit. Toho si zřejmě prof.

Strunecká nevšimla, a proto píše o 32× překročeném limitu.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.sladidla.cz/biomasa.html
  2. ↑ http://www.wnho.net/history_of_aspartame.htm
  3. ↑ http://leda.law.harvard.edu/leda/data/244/Nill,_Ashley_-_The_History_of_Aspartame.html Archivováno 13. 12. 2010 na Wayback Machine – History of Aspartame
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.emulgatory.cz [online]. [cit. 2016-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-31. 
  5. ↑ http://www.bezlepkovadieta.cz/?url=vykricnik&clanek=1804
  6. ↑ Perry R. H., Green D. W.: Perry’s chemical engineers’ handbook, 1998.
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.mcshelle.dk [online]. [cit. 2009-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-28. 
  8. ↑ Archivovaná kopie. dorway.com [online]. [cit. 2009-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-21. 
  9. ↑ a b c d e http://vtm.e15.cz/kontroverzni-ecka-je-ale-aspartam-opravdu-skodlivy – Kontroverzní éčka. Je ale aspartam opravdu škodlivý?
  10. ↑ a b GAO 1987. „Food Additive Approval Process Followed for Aspartame“ Full GAO Report United States General Accounting Office, GAO/HRD-87-46, June 18, 1987
  11. ↑ SUGARMAN, Carole. Controversy Surrounds Sweetener. pqasb.pqarchiver.com. Washington Post, 1983-07-03, s. D1–2. Dostupné online [cit. 2008-11-25]. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. ↑ Henkel J. Sugar substitutes. Americans opt for sweetness and lite. FDA Consumer Magazine. DIANE Publishing, 1999, s. 12–6. Dostupné online. ISBN 9781422326909. PMID 10628311. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. ↑ a b Magnuson BA, Burdock GA, Doull J, et al.

Názory k článku Aspartam ve žvýkačkách vás položí. Když jich bude 415 naráz

Dobrý den paní Čepelíková.

Ještě jsem neměl čas si výzkum podrobně projít, ale předpokládám, že Vy jste odvedla svou práci dobře a přinesla čtenáři informace na základě prostudování informací z obou táborů a kritického zhodnocení šetření orgánů evropské unie ohledně aspartamu. Proto bych Vás rád poprosil, zda můžete uvést podrobnosti ohledně toho jak výzkum probíhal a zda mě můžete na informace o něm ponavigovat – ať to nemusím hledat.

Každopádně z uvedených limitů je zřejmé, že aspartam byl i evropskou unií uznán jako jed a bohužel je dnes v módě přidávání jedů do potravin tolerovat zákonem, takže výsledek je takový, že např.

1/4 dávku jedu může spotřebitel zkonzumovat, zatímco 4/4 už by byl problém.

Osobně mi to tedy přijde jako velmi málá rezerva, že se opravdu děsím jaké dopady užívání aspartamu na obyvatelstvo může dlouhodobě mít.

Na novém výzkumu by mě zajímaly zejména tyto klíčové věci:

1. Byl zkoumán dopad „čistého aspartamu“ nebo dopady aspartamu z běžné obchodní sítě tj. po nějakém tom zacházení, vystavení letním teplotám při převozu nebo skladování, v kombinaci s jinými éčky a látkami (např. citrusovými štávami aj.), které min. z části mohou mít vliv na rozklad aspartamu?

(protože jak se dočteme v odborných zdrojích Aspartam se časem v průběhu skladování nebo vlivem vyšších teplot (mimochodem nižších než teplota tělesná již cca od 30ti stupňů) rychleji rozkládá na silné jedy s mnohými negativními dopady zejména na žaludek, nervovou soustavu a tedy i funkci mozku, kvalitu pokožky, fungování zraku, chuť k jídlo, psychický stav, vznik rakoviny a jinými závažnými obtížemi)

Dokonce jsem někde kdysi četl, že měla v USA být snad i zakázána jeho konzumace u amerických vojenských pilotů, protože může vést za ztížených podmínek až ke ztrátě vědomí.

2. Co se podle výzkumu nestane při konzumaci 1/4 množství tohoto jedu, ale stane se při konzumaci 4/4 (denního limitu) tohoto jedu? Co přesně je ta hranice co se v těle odehraje, která již je brána jako poškození zdraví a jak se tyto dvě fáze tedy od sebe liší.

3. Pokud není uváděno množství aspartamu v nápoji, kdo kontroluje jeho skutečné množství nebo se při plnění limitu spoléhá na prosté tvrzení výrobců?

4. Byl výzkum prováděn na lidech nebo zvířatech?

5. Jak je zajištěna znalost dlouhodobých dopadů konzumace Aspartamu v potravinách na člověka (domnívám se, že na takový výzkum nebyl od doby, kdy byla věc znovu řešena, vůbec dostatečný čas).

Děkuji za odpovědi, případně se až najdu čas na položené otázky po vyhledání informací o výzkumu pokusím zodpovedět sám.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector