Arytmie srdce (porucha srdečního rytmu) a její projevy – co dělat?

V srdečním svalu jsou skupiny buněk, které mají odlišnou úlohu oproti
všem ostatním srdečním svalovým buňkám. Vznikají v nich opakovaně
vzruchy, který se šíří na další buňky, až se rozšíří po celém
srdci a tím dochází k opakovaným stahům srdce.

Tyto buňky tvoří
převodní systém srdeční. Poruchy srdečního rytmu způsobuje
chybná tvorba vzruchů, nebo chyba v jejich
šíření po srdečním svalu (porucha v převodním systému
srdečním, jizvy v srdečním svalu, atd.).

Poruchu vedle postižení srdečního svalu může vyvolat i změna hladin
minerálů (nízká hladina draslíku, hypokalémie). Také vzniká při změně
hladin hormonů (porucha štítné žlázy, tyreotoxikóza), při intoxikaci
alkoholem, po požití léků a jiných návykových látek.

Podle frekvence srdeční akce lze rozdělit arytmie na akce s nižší
frekvencí (bradyarytmie, pod 60 tepů za minutu) a s frekvencí vyšší
(tachyarytmie, nad 100 tepů/min).

Bradyarytmie  

Sinusová bradykardie

Srdeční frekvence pod 60 tepů/min. Fyziologicky se vyskytuje
u trénovaných jedinců (sportovců). Může se vyskytnout při podchlazení,
při léčbě β-blokátory, při nitrolební hypertenzi.

Syndrom chorého sinu

Je kombinací sinusové bradykardie a některé další arytmie, nejčastěji
supraventrikulární tachykardie. Vyskytuje se ve starším
věku, příčina je většinou nejasná. Nejpravděpodobnější je
mikroskopické poškození sinoatriálního uzlu (SA uzel, část převodního
systému srdečního).

Syndrom karotického sinu

Přílišná reakce na stimulaci karotické sinu. Po jeho podráždění
přichází bradyarytmie.

Maligní vazovagální synkopa

Porucha je na úrovni žilního návratu k srdci při vzpřímené poloze.
Nastává náhlá krátká ztráta vědomí s bradykardií.

AV blokáda

Porucha při převodu vzruchu ze síně na komoru (poškozený AV uzel,
atrioventrikulární uzel, součást převodního systému srdečního).
Existuje několik typů (Wenckebachova AV blokáda, Mobitzova AV blokáda).

Jednotlivé typy se vzájemně liší podle podílu převedených a
nepřevedených vzruchů.

Nejvíce vyhraněnou formou je AV blokáda třetího
typu, kde se vzruch ze síní na komory nepřevádí vůbec a síně i komory
se stahuji svou vlastní vzájemně rozdílnou frekvencí.

Extrasystoly  

Termín označuje předčasné stahy, které pochází
z ložisek mimo SA uzel, kde by měla veškerá srdeční aktivita začínat.

Podle toho, kde se nachází zdroj patologické aktivity lze použít dělení
na síňové extrasystoly, junkční
extrasystoly (zdroj v oblasti junkce, neboli přechodu mezi síní a
komorou) a komorové extrasystoly.

Jednotlivé extrasystoly lze
rozlišit podle jejich vzhledu na EKG (elektrokardiografie, vyšetření, které
zobrazuje elektrickou aktivitu srdce, záznam z tohoto vyšetření má
typický průběh, kde lze identifikovat všechny poruchy srdečního
rytmu).

Supraventrikulární tachyarytmie  

Fibrilace síní

Jeden z nejčastějších typů arytmií. Podkladem je tzv. reentry
fenomén (patologické kroužení vzruchu po srdečním svalu).
Srdeční síně se pouze chvějí, ale nestahují. Je velmi vysoké
riziko embolií (ucpání cévy krevní sraženinou a
následná mozková mrtvice).

Flutter síní

Také způsoben reentry fenoménem. Frekvence síní je
okolo 300 tepů za minutu. Převod tak vysoké frekvence ze síní na komory
není fyziologicky možný, frekvence komor se zde pohybuje okolo poloviny
frekvence síní.

Pokud existuje nějaký zkrat (přídavná dráha, nebo
některými léky ovlivněný převodní systém srdeční), mezi síní a
komorou, lze převést frekvenci síní na komory a jde potom o život
ohrožující stav. Jde o tzv. deblokovaný flutter.

Často se
může vyskytovat společně s jiným typem arytmie. Je zde také velké riziko
embolických komplikací.

Síňová tachykardie

Častý je výskyt po srdečních operacích. Existuje několik typů.
Fokální síňová tachykardie při srdečním nebo plicním onemocnění.
Síňová tachykardie s blokádou 2:1 při nadužití digitalisu.
Multifokální síňová tachykardie při akutním nedostatku kyslíku
(hypoxémie).

AV junkční tachykardie

Rozlišují se dva typy. AV nodální reentry tachykardie je
záchvatovitá dobře léčitelná arytmie vyskytující se
v dospívání a produktivním věku. Neparoxyzmální junkční tachykardie
bývá způsoben digitalisem, akutním infarktem myokardu nebo jako pooperační
komplikace.

AV reentry tachykardie

Jsou zde přídavné spojky mezi síněmi a komorami, přes které mohou
vzruchy kroužit. Je zde zvýšené riziko vzniku fibrilace komor.

Tachyarytmie – Komorové tachyarytmie  

Komorová tachykardie

Patologická aktivita zde vzniká v komorách. Podle tvaru křivky EKG (tzv.
QRS komplexu popisujícího elektrickou aktivitu komor) se tato arytmie dělí
na monomorfní (kde QRS komplex je stále stejný) a
polymorfní (QRS komplexy se vzájemně liší).

Příčiny monomorfních komorových tachykardií jsou ischemická choroba
srdeční, arytmogenní kardiomyopatie pravé komory, hypertrofická
kardiomyopatie, dilatační kardiomyopatie, Fallotova tetralogie, idiopatická
komorová tachykardie.

Příčiny polymorfních komorových tachykardií jsou ischemická choroba
srdeční, syndrom Brugadových (porucha mezibuněčných transportů sodíku,
poškození srdečního svalu), syndrom Torsade de pointes (porucha iontových
transportů- nejvíce draslíku a hořčíku).

Fibrilace komor

Svalovina komor se chvěje, ale nestahuje a nastává zástava krevního
oběhu. Je nejčastější příčinou smrti u akutního infarktu myokardu.
Neléčená fibrilace vede během několika minut ke smrti. Pokud pacient
fibrilaci přežije, je velké riziko opakování.

Tachyarytmie – Akcelerovaný idioventrikulární rytmus

Vyskytuje se při zprůchodnění tepny při terapii akutního infarktu
myokardu a její přítomnost ukazuje, že terapie probíhá úspěšně.
V tomto případě se označuje jako reperfuzní arytmie.

Parasystolie

Způsobena souběžným vznikem vzruchů ve dvou místech. Je zde typický
tzv. splynulý stah. Arytmie doprovází poškození srdečního svalu a
nevyžaduje terapii.

Rizikové faktory arytmie  

Nejvíce jsou ohroženi vznikem arytmie lidé s poškozenou
svalovinou srdeční. Ta může být poškozena na základě vrozených
poruch, absolvovanou operací nebo traumatem. Nejčastější jsou však
následky nedostatečného okysličení srdečního svalu (infarkt myokardu)
zapříčiněné aterosklerózou.

Dalšími rizikovými faktory jsou
především nedostatek (nadbytek) některých iontů či hormonů (způsobené
složením potravy, užíváním některých léků, nerozpoznání či
nedostateční léčení chorob).

Nejvýznamnějším rizikovým vlivem je
špatný životní styl vedoucí k ateroskleróze, následně
k infarktu a arytmiím (nedostatek pohybu, složení potravy, nekompenzovaný
vysoký tlak).

Prevence arytmie  

Nejsnazší prevencí je změna životního stylu směrem
k prevenci aterosklerózy, obezity a vysokého krevního tlaku, což může
dělat sám pacient.

Důležité je také vyhýbat se stresovým
situacím a věnovat dostatek pozornosti psychickým obtížím.

Prevencí spíše následků arytmií jsou pravidelné preventivní
prohlídky u lékaře a včasné odhalení zhoršení
zdravotního stavu.

Příznaky arytmie  

Příznaky onemocnění se liší podle jednotlivých druhů arytmií, podle
vyvolávající příčiny arytmie a kompenzačních schopností oběhového a
dechového systému (schopnost změnou výkonu daného systému vyrovnat jeho
poruchu).

Bradyarytmie mají projevy způsobené sníženou srdeční
frekvencí. Je přítomna svalová slabost, únava, točení hlavy až
závratě, dušnost (klidová i zátěžová) a náhlé mdloby (synkopa,
Adams-Stokesův syndrom).

Tachyarytmie mají projevy ze zvýšené srdeční
frekvence. Je přítomen svíravý pocit bušení srdce (palpitace), dušnost,
bolesti na hrudi a mdloby.
U některých arytmií lze cítit již pohmatem změnu pulsu.

Léčba arytmie  

Léčba je stejně jako příznaky závislá na druhu arytmie a druhu
postižení srdečního svalu přítomnosti dalších onemocněních.

Farmakologickou léčbou u bradyarytmií je většinou
Atropin nebo Isoprenalin. U tachyarytmií se podávají léky ze skupiny
antiarytmik. Těch je několik skupin a výběr léku je podle druhu
arytmie.

Elektrická defibrilace-kardioverze se používá, pokud
farmakologická léčba nestačí a je riziko srdeční zástavy. Je zaveden
kardioverter-defiblirátor, který snímá srdeční aktivitu a pokud nastane
život ohrožující tachyarytmie, změní elektrickým výbojem srdeční
rytmus směrem k normě.

Při elektrické kardiostimulaci je srdeční rytmus
udáván kardiostimulátorem. Může být pouze dočasná (krátkodobá), která
se používá pro terapii akutně vzniklé arytmie. V tomto případě je
kardiostimulátor mimo tělo pacienta. U trvalé kardiostimulace je stimulátor
implantován do těla (oblast pod klíční kostí).

Velmi užívanou metodou, vhodnou však pouze pro některé arytmie, je
zničení patologických zdrojů arytmie v srdci. Při operačním zákroku
(chirurgická ablace) je odstraněno patologické ložisko (často kryogenní
cestou, náhlým lokálním zmražením). Při katetrizačním výkonu
(katetrizační ablace) je patologické ložisko zničeno radiofrekvenčním
výbojem.

Jak si mohu pomoci sám  

Pacient si nejlépe pomůže sám, pokud sníží zátěž srdce. Platí zde
vše, co je vhodné při prevenci kardiovaskulárních onemocněních (nemoci
oběhového systému) obecně.

Tedy je vhodná změna životního
stylu a změna dietních návyků. Pacient by měl
omezit množství konzumované soli a tekutin. Je nutné omezit
až úplně vyloučit alkohol a kouření.

Vhodné je
u obézních pacientů redukovat hmotnost.

Důležité je důsledně užívat předepsané léky, docházet na
pravidelné kontroly a nepodceňovat žádné příznaky zhoršování
zdravotního stavu.

Komplikace arytmie  

U srdečního selhávání a ostatních onemocnění kardiovaskulárního
systému přítomnost srdečních arytmií velmi zhoršuje prognózu
základního onemocnění. Způsobují dřívější dekompenzaci a zvyšují
riziko úmrtí pacienta. Většina arytmií může také sama způsobovat
srdeční selhávání.

U většiny arytmií, s původem v srdečních
síních, často vznikají krevní sraženiny (tromby) na
stěnách síní. Je zde zvýšené riziko embolizace (vmetení trombu).
Embolizací ucpaná tepna způsobí v nedokrvené tkáni
infarkt.

Jednou z nejčastějších a nejzávažnějších
komplikací je embolizace v mozkových tepnách, s následnou cévní mozkovou
příhodou (CMP). Některé z arytmií vedou, bez dostatečné léčby,
v krátké době ke smrti.

Diskuse  

Další názvy: Poruchy srdečního rytmu, Poruchy srdeční automacie, Bradyarytmie, Sinusová bradykardie, Syndrom chorého sinu, Syndrom karotického sinu, Maligní vazovagální synkopa, Wenckebachova AV blokáda, Mobitzova AV blokáda, Síňové extrasystoly, Junkční extrasystoly, Komorové extrasystoly, S

Arytmie: nejčastější příčiny a jak jim předcházet?

Foto: metamorworks, Shutterstock.com

Srdeční arytmie potrápí sem tam každého. Jejich příčin je totiž spousta. Mohou provázet pouhý stres a vyčerpání, ale také vážný zdravotní problém. Bývají vrozené, ale můžete je získat i v průběhu života. Víme, jak jim předcházet i co dělat, když vás postihnou.

Srdeční arytmie jsou poměrně častý zdravotní problém a postihují u nás stále víc lidí. Dochází při nich k poruchám rytmu srdce, což dokáže dost vylekat. Může jít o banalitu, ale v horším případě mohou způsobit třeba i mozkovou mrtvici. A protože mozkové příhody patří k nejčastějším důvodům úmrtí starších lidí, je dobré vědět víc také o arytmiích.

POTÍŽE SE SRDCEM MOHOU ZPŮSOBIT I MRTVICI

Srdeční arytmie jsou poruchy rytmu srdečního svalu. Dochází k nim kvůli nesprávné tvorbě nebo vedení elektrických signálů, díky kterým se srdce pravidelně stahuje.

Normálně se stáhne 60–100krát za minutu. V závislosti na aktivitě se tento rytmus v průběhu dne zpomaluje, nebo naopak zrychluje.

Pomaleji pracuje v klidu a ve spánku, rychleji při cvičení nebo jiné fyzicky náročné aktivitě.

Typy arytmie podle rychlosti úderů jsou dvě: bradykardie, při níž se srdce abnormálně zpomaluje a nezrychlí se ani v případě fyzické zátěže, a tachykardie, kdy srdce naopak zrychluje, takže má nemocný závratě, točí se mu hlava a zadýchává se.

Arytmie se také rozdělují na benigní, tedy takové, které jsou jen nepříjemné, ale nezpůsobují žádné zásadní potíže, a na maligní, které mohou vést k okamžitému selhání srdce, a tudíž ke smrti.

Kardiologové rozeznávají mnohem víc podtypů, patří sem i fibrilace síní. Je to nebezpečný a zároveň nejběžnější druh arytmie, který patří mezi časté příčiny srdečního selhání a mozkové mrtvice.

Když srdce přeruší pravidelný rytmus, v srdečních síních zůstane krev, která se srazí a může v krevním oběhu putovat po těle. Když sraženina ucpe tepnu vedoucí k mozku, zabrání přítoku krve do mozku a vznikne mrtvice.

Jak se pozná fibrilace síní?

Foto: Dragana Gordic, Shutterstock.com

Bolesti na hrudi a dušnost jsou vedle bušení srdce dalším častým příznakem arytmií

S arytmiemi srdce se můžete už narodit, nebo jimi v průběhu života onemocnět. S přibývajícím věkem se pravděpodobnost potíží zvyšuje, ale arytmiemi mohou trpět i mladí lidé.

Nejčastější příčinou je ischemická choroba, mezi další patří vrozené vady srdce, onemocnění srdce a projevují se tak i jiné potíže, např.

porucha štítné žlázy nebo nevyhovující hladiny hořčíku či draslíku v krvi.

Obrovskou roli hraje také životní styl, velký vliv na srdeční sval má dlouhodobý stres a úzkost. Častým onemocněním spojeným s chorobami srdce je vysoký krevní tlak a cukrovka (diabetes). Někdy se v této souvislosti užívá pro toto nebezpečné spojení termín kardiabetes.

A jak tedy arytmii bezpečně poznat? Mezi hlavní příznaky patří především bušení srdce. Může se přidat pocit tlaku a bolesti na hrudi, závratě, točení hlavy, dušnost nebo nemožnost se dodechnout, někdy i krátká ztráta vědomí.

Pokud vás náhle zasáhnou arytmie, nepropadejte panice, nemusí jít o nic vážného. Jako první pomoc funguje stimulace bloudivého nervu, tak to zkuste. Když to nepomůže, snažte se klidně dýchat, nahmatejte si pulz a zjistěte, zda je nepravidelný a jak je rychlý.

Pokud zjistíte, že je pod 60 stahů za minutu, nebo naopak více než 100 za minutu, raději vyhledejte lékařskou pomoc. Kdybyste měli závratě anebo by vám bylo na omdlení, položte se na zem nebo se posaďte, abyste si pádem neublížili. V každém případě se poraďte s lékařem o možných vyšetřeních a případné léčbě.

Uvědomte si, že nemusí jít o náhlou arytmii, ale i o smrtící infarkt!

Foto: megaflopp, Shutterstock.com

Důkladné vyšetření srdce pomocí monitorovacího zařízení může trvat i několik dní

Srdeční arytmie se diagnostikují pomocí elektrokardiogramu (EKG). V případě podezření na poruchu srdce se používá Holterovská monitorace, která zaznamenává změny srdečního rytmu během celého dne.

Když lékaři odhalí arytmii, léčí ji podle toho, o jaký typ přesně se jedná. Někdy stačí změnit životní styl, jindy se nasazují léky, pacientovi je možné voperovat kardiostimulátor či defibrilátor a existují i různé chirurgické zákroky (např.

katetrizační ablace), které dokážou cíleně zničit ložiska arytmie přímo v srdci.

• Jiný název – Poruchy srdečního rytmu
• Popis – Nenormálně rychlá či pomalá práce srdce, která vzniká kvůli nesprávné tvorbě nebo vedení elektrických signálů, díky kterým se srdce pravidelně stahuje. Někdy se jedná jen o nepříjemnost, v jiných případech může způsobit srdeční selhání či mozkovou mrtvici. O jaký druh arytmie se jedná, určí kardiolog na základě EKG.
• Příznaky – Srdce bije rychleji, pomaleji či „poskakuje“, mohou se přidat závratě, dušnost, mdloby. Subjektivní pocity nejsou v korelaci se závažností stavu. Existují lide, kteří trpí život ohrožujícími arytmiemi a nevědí o nich.
• Léčba – Změna životního stylu, léky, kadiostimulátor, defibrilátor, operace
• Statistika – Nějakou arytmií trpí 2 % lidí mladších 65 let a 9 % starších.
• Prevence – U vrozených srdečních vad žádná, jinak zdravý životní styl, nekouření, léčba vysokého krevního tlaku, obezity i cukrovky

Znáte pět nejčastějších věcí, které ničí vaše srdce?

Srdeční arytmie – příznaky, diagnostika a léčba

• Arytmie je velmi časté onemocnění srdce, v jehož důsledku dochází k poruchám srdečního rytmu.
• Pro zdravého člověka nepředstavuje srdeční arytmie žádné větší riziko, pacienti s dalším onemocněním srdce však může vážně ohrozit na životě.
• Při arytmii dochází k poruchám rytmu srdce v důsledku nesprávné tvorby nebo vedení elektrických signálů, díky kterým se srdeční sval pravidelně stahuje.
• Mezi hlavní příznaky brachyarytmie, kdy je srdeční rytmus výrazně zpomalený, patří závratě, motání hlavy a také ztráta vědomí.
• Trachyarytmie, která je typická zrychleným srdečním rytmem, se projevuje prostřednictvím palpilace (tlak na hrudi a zrychlený tep), dušnosti, slabosti či závratě.
• Lékaři diagnostikují srdeční arytmii pomocí elektrokardiogramu (EKG).
• Léčba srdeční arytmie dnes spočívá kromě podávání léků také v implantaci kardiostimulátoru či ve využití katetrizační techniky.

Arytmie je poměrně časté onemocnění, v jehož důsledku dochází k poruchám rytmu srdce. Pro jinak zdravého člověka obvykle nepředstavuje nijak velké riziko.

Ohroženou skupinou jsou naopak pacienti, kteří současně trpí jiným onemocněním srdce. Arytmie může být jak vrozená, tak získaná. Postihuje lidi v jakémkoli věku.

Srdeční arytmie patří k nejčastějším onemocněním srdce, která pro jinak zdravého jedince obvykle nepředstavují nijak velké riziko. Pacienty s dalšími onemocněními srdce však mohou vážně ohrozit na životě.

Jak už název nemoci napovídá, jedná se o nemoc, při které dochází k poruchám rytmu srdce, a to v důsledku nesprávné tvorby nebo vedení elektrických signálů, díky kterým se srdeční sval pravidelně a dle potřeby stahuje. S arytmií srdce se může člověk narodit nebo jí onemocnět v průběhu života, a to v jakémkoli věku. Se stářím se však pravděpodobnost nemoci zvyšuje.

Typy a příznaky arytmie

Srdeční arytmii můžeme dělit hned několika způsoby. A to například podle závažnosti onemocnění na:

• Benigní arytmii, která obvykle nezpůsobuje žádné zásadní potíže ani život ohrožující stavy
• Maligní arytmii, která může vést k okamžitému selhání srdeční činnosti a bez příslušné léčby také ke smrti

Zdravé srdce je poháněno rytmickými impulsy a stahuje se šedesátkrát až stokrát za minutu. V případě, že dojde k poruše tvorby nebo šíření vzruchů, na základě kterých dochází ke stahování srdeční svaloviny, srdeční rytmus se abnormálně zpomalí či naopak zrychlí. V takovém případě rozlišujeme:

• Bradyarytmii
• Tachyarytmii

Bradyarytmie

Bradyarytmie je stav, kdy je srdeční rytmus výrazně zpomalený a nezrychlí se ani v případě zátěže. Při vyšší fyzické aktivitě nemocný pociťuje závratě, točí se mu hlava a zadýchává se. Může dojít i ke ztrátě vědomí.

Tachyarytmie

Jedná se o pravý opak bradyarytmie, tedy o abnormálně zrychlený srdeční rytmus.

Při tomto typu arytmie pacienti často pociťují takzvanou palpilaci, tedy nepříjemný a obvykle náhlý stav, který je spojený s tlakem na hrudi a vnímáním silného a zrychleného tepu.

Může být doprovázena dušností, slabostí a točením hlavy či závratí. Někdy dochází i ke ztrátě vědomí.

Typická je pro toto onemocnění také fibrilace síní, což je stav, kdy dochází k poruše normálního šíření vzruchů, které u nemocného nesprávně krouží v srdečních síních po mnoha měnících se okruzích.

Diagnostika arytmie

Srdeční arytmie je diagnostikována pomocí elektrokardiogramu, tedy vyšetřovací metody, kterou většina z nás zná pod zkratkou EKG. Kromě klasického jednorázového měření, se častěji provádí také jeho celodenní verze – takzvaná Holterovská monitorace, která zaznamenává i krátkodobé změny srdečního rytmu.

Holterovská monitorace probíhá velmi podobně jako klasické vyšetření EKG. Pacientovi jsou na hruď připevněny lepící elektrody, které jsou napojeny na záznamové zařízení, jenž nosí nemocný celý den u sebe.

V průběhu dne musí pacient zaznamenávat veškerou aktivitu, pocity (emoce, pocení, návaly horka či zimu…) a zdravotní potíže jako dušnost, bušení srdce či slabost. Každý zápis musí být doplněný o přesný čas.

Pokud je to potřeba, může vyšetření probíhat i déle než jeden den, maximálně však po sedm dní.

Léčba arytmie

Kromě podávání léků se dnes v případě bradyarytmie provádí také implantace kardiostimulátoru, který zajišťuje stimulaci srdce vždy o určité frekvenci. Léky užívají i pacienti trpící tachyarytmií. Stále častěji se však používá také katetrizační technika.

To ve zkratce znamená, že je do srdce skrze vpich v třísle vedený elektrodový katetr, který pomocí tepla ovlivňuje ty oblasti, v nichž problémy vznikají. Jedná se o takzvanou katetrizační ablaci, tedy odstranění malé části srdeční tkáně. Tento zákrok lze podstoupit také chirurgicky.

Při léčbě tachyarytmie lze uplatnit také implantaci kardioverter-defibrilátoru, který kontroluje případný rychlejší srdeční rytmus.

Prevence

Jako prevence proti onemocněním srdce funguje pravidelný sport, který posiluje jeho zdravou funkci. Naopak se doporučuje vyhýbat stresu, kouření a nadměrnému pití kávy či jiných nápojů s kofeinem.

Babičky zase doporučují konzumovat rybí tuk a omega tři mastné kyseliny. Jako prevence poslouží také čaj z kozince, dřišťálu nebo anděliky.

Na dobré prokrvení srdce je pak vhodný jinan dvoulaločný, který většina zná také jako ginkgo bilobu.

Roste výskyt poruch srdečního rytmu, jakási „arytmická epidemie“. A sraženiny krve mohou být osudové

Jaké můžou být příčiny srdeční arytmie? Souvisí to přímo s nízkým a vysokým tlakem a také věkem? Může to také souviset s psychickou pohodou? Někdy se bušení srdce objeví z rozrušení nebo může doprovázet úzkost. Některé druhy arytmií doprovází někdy i dušnost. Jak rozpoznat prvotní příčinu? 

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. v naší radioporadně na téma: poruchy srdečního rytmu. Fibrilace síní a nepravidelný tep.

Nejčastější poruchou srdečního rytmu je takzvaná fibrilace srdečních síní. Podle statistik její výskyt v populaci dokonce roste.

Jak se fibrilace projevuje a co ji způsobuje?

Fibrilace síní se může u každého projevit různými příznaky. Nejčastěji si pacienti stěžují na bušení srdce a rychlý puls.

Jiní si zase všimnou nepravidelného tepu svého srdce.

U některých lidí se fibrilace síní projevuje sníženou výkonností při tělesné zátěži, zadýcháváním se, nadměrným pocením nebo svíravou bolestí na hrudi.

Pacienta mohou také postihnout mdloby, může trpět průjmy nebo hubnout. Někteří lidé však nemají žádné příznaky, fibrilace síní se u nich odhalí zcela náhodou při vyšetření elektrokardiografie (EKG).

Dá fibrilace srdečních síní léčit?

Fibrilace síní patří mezi nejčastější druhy poruch srdečního rytmu.

Během arytmie se srdeční síně rychle, nekoordinovaně a nepravidelně stahují, což se projeví nepravidelným tepem. V srdci tak může dojít ke vzniku sraženiny. Pokud se uvolní, může směřovat krčními tepnami do mozku a ucpat některou z mozkových tepen.

U poruchy srdečního rytmu jednoznačně platí známá lékařská poučka, že čím dříve se na chorobu přijde, tím větší šance je vyhnout se mnohem závažnějším komplikacím.

Dostatečným varováním by mělo být to, že téměř celá polovina pacientů do jednoho roku po prodělané cévní mozkové příhodě umírá.

Zdravý životní styl

Nejlepší prevencí před změnou srdečního rytmu, respektive cévní mozkové příhody, je zdravý životní styl. Ani to ovšem nemusí být dostatečnou zárukou.

Lidé s poruchou srdečního rytmu by proto neměli brát na lehkou váhu doporučení svého lékaře, obzvlášť pokud jim předepíše léky na ředění krve, které mají pravidelně užívat. Tyto léky dokážou významně snížit riziko vzniku obávané mozkové příhody.

Nárůst výskytu, tedy jakási arytmická epidemie, je podmíněn nejspíše kombinací více faktorů, ale jedním z nejzásadnějších je změna životního stylu. Je ale také často sdružen s dalším srdečním onemocněním.

Sraženiny krve mohou být osudové

Nejčastější komplikací fibrilace síní je cévní mozková příhoda. Vzniká tím, že při nepravidelném průtoku krve srdcem vznikají v srdci krevní sraženiny. Ty pak cestují tepenným řečištěm dále ze srdce a nejblíže na této cestě ze srdce jsou krční tepny, které zásobují mozek.

Pokud do nich sraženina vnikne, zastaví se průtok krve do mozku a dochází k nezvratnému odumření tkáně, tedy pokud nedojde k urychlenému obnovení průtoku. Je to velmi obdobné jako při vzniku infarktu myokardu; tam se ale ucpávají tepny – říkáme jim věnčité, koronární.

Jak „zpomalit“ rychlé srdce

Volba vhodného typu léčby je u pacientů s fibrilací síní individuální. Při jejím výběru bere lékař v úvahu aktuální zdravotní stav pacienta.

U některých pacientů se odstraňuje porucha srdečního rytmu tzv. elektrickou kardioverzí. Cože je jednorázový zákrok, kdy se pomocí defibrilátoru přes hrudník do srdce pošle elektrický proud, který přeruší arytmii. Pokud se fibrilace síní po zákroku objeví znovu, je vhodné zvolit jiný typ léčby.

Celou radioporadnu s prof. MUDr. Radkem Pudilem, Ph.D. si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

Arytmie – druhy, příznaky a léčba

Arytmie patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Jedná se o souborné označení poruch srdečního rytmu, zejm. frekvence, šíření vzruchu v srdci či jejich kombinace.

Často jde o nezávažné arytmie, které lze zachytit pouze dlouhodobým monitoringem elektrokardiogramu. Ovšem u osob s postižením srdce mohou být některé arytmie životu nebezpečné.

O jejich vzniku, dělení, projevech i léčbě se dočtete v článku.

Vznik nespočtu druhů arytmií mohou provokovat různé faktory a podněty, které ovlivňují nervový systém člověka. Spouštěčem srdeční arytmie tak může být např. stres, kouření, nadměrné pití alkoholu, kávy, zvýšená fyzická zátěž atp.

„Arytmie vznikají důsledkem odlišného vytváření či vedení elektrických vzruchů v srdci. Existuje velké množství poruch srdečního rytmu, a to jak v plusových hodnotách (zrychlený rytmus), tak v těch mínusových (zpomalený rytmus, případně delší výpadky v srdeční činnosti). Ty pak mohou působit různorodé obtíže,“ popisuje MUDr. Pavel Poláček, kardiolog z Canadian Medical.

U jinak zdravých jedinců takové arytmie zpravidla neznamenají bezprostřední ohrožení života, ale pro osoby s postižením srdce (např. po infarktu myokardu) mohou mít některé druhy arytmií fatální následky.

Druhy arytmie srdce

Za normálních okolností se srdce stahuje cca 60 až 100× za minutu. I běžně však srdce pracuje pomaleji (např. během spánku) a někdy zase rychleji (např. při fyzické námaze). Při arytmiích tedy může být srdeční rytmus abnormálně pomalý (bradyarytmie), nebo naopak rychlý (tachyarytmie).

Arytmie lze klasifikovat na základě několika hledisek:

• Dle patogenetických mechanismů vedoucích k jednotlivým arytmiím rozlišujeme poruchy tvorby vzruchu, poruchy vedení vzruchu a kombinované poruchy.
• Podle lokace vzniku rozlišujeme arytmie sinusové, supraventrikulární a komorové.
• Podle srdeční frekvence, kterou arytmie způsobují, rozlišujeme bradykardie (bradyarytmie čili zpomalený rytmus) a tachykardie (tachyarytmie čili zrychlený rytmus).
• Z hlediska klinické závažnosti arytmií rozlišujeme arytmie benigní a maligní.

Příčiny srdeční arytmie

Nejčastější příčinou bývá ICHS (ischemie, hypoxie, acidóza, reperfuzní poškození). Dále to mohou být:

• arteriální hypertenze,
• různé iontové poruchy,
• poruchy acidobazické rovnováhy,
• dilatace nebo hypertrofie srdce,
• zánět myokardu (myokarditida),
• vrozené a získané srdeční vady,
• narušení rovnováhy vegetativního nervového systému (stres, úzkost, šok),
• arytmogenní látky (drogy, kofein, adrenalin, alkohol, digoxin, diuretika, antiarytmika),

Příznaky arytmie

Bradyarytmie

Příznaky pomalého srdečního rytmu se mohou lišit dle druhu poruchy a rychlosti jejího vzniku. Pokud je porušena normální tvorba elektrických vzruchů v sinusovém uzlu (malý okrsek elektricky aktivní tkáně umístněný v pravé síni, jeho úkolem je vytvářet elektrické vzruchy), pracuje srdce pomalu a neumí svou činnost při zátěži zrychlit. Nemocný pak může mít tyto potíže:

• závratě a točení hlavy,
• zvýšené zadýchávání a únavnost,
• krátkodobá ztráta vědomí (při velmi pomalé srdeční akci či delších výpadech v tvorbě el. vzruchů).

Náhlá porucha vedení elektrických vzruchů ze síní na komory se obvykle projeví krátkodobou ztrátou vědomí. Při postupném vzniku poruchy mohou být příznaky podobné jako u poruchy tvorby elektrických vzruchů v sinusovém uzlu (motání hlavy, únavnost…).

• Ale – u podobných příznaků mohou být na vině mnohá další onemocnění jako epilepsie či mozkové příhody, proto je vždy nutné odborné lékařské posouzení.
• Zdroj: Jesse Orrico, Unsplash

Tachyarytmie

Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou palpitace, což je pocit rychlého, až usilovného bušení srdce, přičemž u spousty případů jde jen o jakési srdeční klopýtnutí.

Podkladem těchto poruch rytmu jsou tzv. extrasystoly, tzn. předčasné stahy z míst abnormální tvorby vzruchu v síních či komorách.

Extrasystoly se mohou opakovat rychle za sebou, kdy jsou pociťovány jako nepravidelné pomalejší bušení srdce.

Dále je častá tzv. fibrilace síní, kdy dojde ke vzniku elektrických vzruchů na řadě míst v srdečních síních (mimo sinusový uzel). Taková arytmie je pociťována jako nepravidelné bušení srdce, někdy provázené i zvýšenou únavností nebo dušností.

V dalších případech se arytmie projevuje záchvaty pravidelného bušení srdce. Ty mají obvykle náhlý začátek i konec a jsou pociťovány jako rychlé tepání srdce.

Často jsou provázeny pocitem tísně, zkráceného dechu, případně slabostí až krátkodobou ztrátou vědomí. U nemocných s postižením koronárních tepen může dojít při záchvatu arytmie také k bolesti na hrudi (angina pectoris).

Mizivá část nemocných trpí setrvalými arytmiemi, které jsou přítomny prakticky neustále.

Příznaky tachyarytmií tedy mohou zahrnovat:

• bušení srdce,
• pocit dušnosti či kratšího dechu,
• pocit tlaku na hrudi,
• pocit pálivé bolesti na hrudi (angina pectoris),
• pocit točení hlavy, až závratě,
• krátkodobé ztráty vědomí.

Ovšem pozor, neexistuje přímý vztah mezi závažností arytmie a jejím vnímáním. Takže např. bezvýznamnou poruchu rytmu může jedinec vnímat velmi negativně a může mu značně komplikovat život. Naopak mnohem závažnější arytmie nemusí být vnímány skoro vůbec.

Existuje také tzv. respirační arytmie, což je odchylka od normálního srdečního rytmu, při níž dochází k pravidelným cyklickým změnám srdeční frekvence v závislosti na dýchání. Respirační sinusová arytmie se často objevuje u mladých lidí v klidu (arytmie v klidu), případně u osob vegetativně labilních (např. neurotici).

Zdroj: Anna Kolosyuk, Unsplash

Arytmie u dětí

Nejčastější arytmií u dětí je supraventrikulární tachykardie (viz výše). Ta se obvykle vyskytuje ve formě krátkých a klinicky dobře tolerovaných záchvatů, ale při delším trvání v řádu desítek minut až hodin může vést k oběhovým problémům.

Léčba arytmie

Léčba se odvíjí podle druhu arytmie, naléhavosti příznaků, případného postižení srdečního svalu a přítomnosti dalších onemocnění.

Léčba bradyarytmie

Pro farmakologickou léčbu bradyarytmií máme k dispozici jenom málo medikamentů, které jsou navíc vyhrazeny k použití při léčbě v nemocnici. Pokud bradyarytmie působí pacientovi výrazné potíže, nezbývá než přistoupit ke kardiostimulaci.

Při elektrické kardiostimulaci je srdeční rytmus řízen kardiostimulátorem. Může být pouze dočasná pro terapii akutně vzniklé arytmie – tehdy je kardiostimulátor mimo tělo pacienta.

U trvalé kardiostimulace je stimulátor implantován přímo do těla pacienta (pod kůži v oblasti pod klíční kostí).

Léčba tachyaritmie

U tachyarytmií se podávají léky ze skupiny antiarytmik, přičemž výběr konkrétního léku závisí na druhu arytmie. Zejména při fibrilaci síní často přistupujeme k elektrické kardioverzi, která spočívá v ukončení („resetování“) arytmie aplikací elektrického výboje do oblasti hrudníku. Výkon se provádí v krátké celkové anestézii

Při život ohrožujících arytmiích je léčbou volby implantace kardioverteru-defibrilátoru, přístroje velmi podobného kardiostimulátoru, který snímá srdeční aktivitu. Pokud nastane život ohrožující tachyarytmie, změní elektrickým výbojem srdeční rytmus směrem k normě. Pacient to obvykle pocítí jako silné škubnutí v hrudníku.

Eliminace patologických zdrojů

Často využívanou metodou je eliminace patologických zdrojů arytmie v srdci. Tato metoda je však vhodná pouze pro některé druhy arytmií. Při operačním zákroku zvaném chirurgická ablace srdeční arytmie je odstraněno patologické ložisko (např. kryogenní cestou – zmrazením).

Při katetrizačním výkonu, tj. tzv. katetrizační ablaci, je patologické ložisko zlikvidováno radiofrekvenčních energií aplikovanou ze špičky katétru, jejíž působení na tkáň vede k tepelnému poškození patologické tkáně. U jedné z nejčastějších arytmií, fibrilace síní, je katetrizační ablace v dnešní době prakticky metodou první volby.

2. Zdroj: Bigstock
3. Souhrnně jsou tedy možnosti preventivní léčby arytmií tyto:

• kardiostimulátor,
• léky na srdeční arytmii (antiarytmika),
• katetrizační ablace,
• chirurgická ablace,
• kardioverter-defibrilátor.

Co pomáhá na srdeční arytmii

Vznik nespočtu druhů arytmií mohou provokovat různé faktory a podněty, které ovlivňují nervový systém člověka. Spouštěčem srdeční arytmie tak může být např.

stres, kouření, nadměrné pití alkoholu, kávy, zvýšená fyzická zátěž atp. Eliminací takových podnětů lze zmírnit intenzitu nebo snížit výskyt arytmií, případně jejich vnímání.

Vzniku většiny druhů arytmií ale nelze předcházet jinak než aplikací některé z výše uvedených léčebných metod.

Komplikace srdeční arytmie

U srdečního selhávání a jiných onemocnění kardiovaskulárního systému srdeční arytmie značně zhoršují prognózu základního onemocnění a zvyšují riziko úmrtí pacienta.

U většiny arytmií s původem v srdečních síních také vznikají krevní sraženiny (tromby) na stěnách síní, které se mohou uvolnit a vycestovat do oběhu, bohužel nejčastěji do mozku s následnou cévní mozkovou příhodou (CMP).

Jak postupovat při srdeční arytmii

Základem je na jedné straně nepanikařit, na straně druhé neváhat s vyhledáním lékařské pomoci, což v krajním případě může znamenat i aktivaci záchranné služby.

Hrozí-li ztráta vědomí, je nutné přejít do polohy vleže nebo alespoň vsedě. Dále je vhodné nahmatat puls a zjistit jeho (ne)pravidelnost a rychlost.

Při výskytu příznaků arytmie vždy doporučujeme poradu s lékařem, který posoudí, zda jsou nezbytná další vyšetření a případná léčba. 

Můžete se také obrátit na odborníky ze sítě EUC:

Kardiologové EUC

Poruchy srdečního rytmu

      Srdce bije pravidelně, frekvence v klidu činí 60 až 70 úderů za minutu, při námaze příslušně více. Odchylky od této normy jsou chápány jako poruchy srdečního rytmu.

Při nich může být puls příliš pomalý, příliš rychlý nebo nepravidlený, porucha může být zcela neškodná nebo naopak životu nebezpečná. Poruchy srdečního rytmu by proto měly být v každém případě vyšetřeny lékařem. Důležitým nástrojem sloužícím tomuto účelu je EKG (elektrokardiogram).

Léčebných možností je řada; k dispozici je velké množství léků, různé druhy kardiostimulátorů, elektroterapeutické metody i operativní postupy léčby.

Příčiny

      Poruchy srdečního rytmu mohou mít mnoho příčin, např. onemocnění nervové soustavy, onemocnění srdečního svalu (např. srdeční infarkt, slabost srdečního svalu), jakož i onemocnění jiných tělesných systémů (např. poruchy látkové výměny, infekce, atd.).

Poruchy srdečního rytmu se dělí podle:  

pravidelnosti srdeční činnosti na:

• bradykardie (zpomalení rytmu srdeční činnosti)
• tachykardie (zrychlení)  

lokalizace na:

• supraventrikulární (v oblasti síní)
• ventrikulární (v oblasti komor)  

      Srdce bije automaticky, srdeční sval nemusíme aktivovat vůlí. Normální automatický srdeční rytmus vzniká v sinusovém uzlíku, který se nachází před pravou síní. Rytmus je pak dále veden prostřednictvím zvláštního nervového systému do síní, poté přes takzvané AV (atrio-ventrikulární) uzlíky do obou srdečních komor.

Tento způsob vedení zajišťuje regulaci zatížení předsíní a komor a je důležitým předpokladem správné srdeční činnosti. U dospělých se normální srdeční rytmus pohybuje okolo 60 až 70 úderů za minutu, při namáhání stoupá puls v závislosti na tělesných požadavcích.

Pakliže „metronom“ (sinusový uzlík), vynechává, přebírá jeho funkci níže položené centrum (AV uzlík), nepracuje-li správně ani on, ujímá se funkce svalstvo srdečních komor. Frekvence srdeční činnosti se při tom snižuje „odshora dolů“. (Na obrázku nervový systém srdce s kontrakcemi za určitý časový úsek.).

      Pacient může poruchu vnímat jako bušení srdce, pocit občasného vynechávání jeho činnosti, nepravidelný tep či slabost.

      Nejčastějším následkem je zrychlený tlukot srdce a nepravidelná srdeční činnost. Mnoho poruch srdečního rytmu však nezpůsobuje vůbec žádné potíže.

Je-li srdeční činnost kvůli poruchám rytmu omezena (což se může stát při příliš pomalém, příliš rychlém nebo nepravidelném tepu), může být následkem pocit slabosti, závratě, příp. dokonce bezvědomí.

Nejzávažnější poruchou rytmu je fibrilace (kmitání, extrémně vysoká fekvence srdečních stahů), která vede během několika sekund k bezvědomí a bez resuscitace ke smrti.

      Nejdůležitějším nástrojem k rozpoznání a posouzení poruch srdečního rytmu je EKG (přístroj = elektrokardiograf, záznam srdeční činnosti = elektrokardiogram). V mnoha případech je zapotřebí také dlouhodobé EKG nebo čtyřiadvacetihodinové EKG.

Z EKG může lékař vyčíst, zda srdce bije příliš pomalu, příliš rychle nebo nepravidelně. Většinou je přímo na základě EKG možné určit konkrétní typ poruchy a její příčinu. Ve zvláštních případech je třeba použít speciální druuhy vyšetření, např.

EKG při fyzické zátěži, vyšetření pomocí ultrazvuku nebo srdečního katetru.

Léčba

      Léčba se řídí druhem a příčinou poruchy srdečního rytmu a musí být přesně přizpůsobena každému jednotlivému pacientovi. Léky mohou být použity u všech typů poruch srdečního rytmu. Volba vhodného léku není jednoduchá, vždy o ní rozhoduje odborný lékař – kardiolog.

Kardiostimulátory bývají nasazovány zpravidla při pomalém srdečním rytmu. Operativní zákroky přicházejí v úvahu, pakliže jsou za poruchu rytmu odpovědné abnormálně fungující nervové spoje. Existuje-li nebezpečí náhlé zástavy srdce způsobené příliš rychlým pulsem, může být implantován tzv.

defibrilátor, který v případě poruchy uvede rytmus pomocí elektrického impulsu opět do normální rychlosti.

Prevence

      Celková doporučení, jak poruchám srdečního rytmu předcházet, neexistují. Zde musí poradit lékař. Někdy je možno najít a eliminovat vyvolávací faktor (alkohol, kouření aj.).

      Při vzrušení a fyzickém zatížení bije srdce rychleji.

Kdy začíná být rychlejší tep nebezpečným?       Při vzrušení a fyzické zátěži je rychlejší tep a tlukot srdce normální, jelikož tělo potřebuje více kyslíku a srdce musí pracovat rychleji.

Možnými znaky chorobně rychlého tepu jsou pocity slabosti, závratě a bušení srdce.  

      Jak nebezpečný je nepravidelný srdeční rytmus?       Občasné nepravidelnosti srdečního rytmu jsou časté a většinou neškodné, pokud se nedostaví další potíže, a puls se po několika úderech opět normalizuje. Při doprovodných potížích a/nebo při velice častém srdečním „klopýtání“ by měl být každopádně vyhledán lékař.  

      Jakou důležitost mají poruchy srdečního rytmu následující po infarktu?       Poruchy srdečního rytmu po srdečním infarktu musí být – stejně jako u všech ostatních srdečních onemocnění (např. u slabosti srdečního svalu, u srdečních zánětů, atd.) – vzaty vážně a odborně vyšetřeny.  

      Jak spolehlivé jsou léky proti poruchám srdečního rytmu?       Všechny léky, které působí proti poruchám srdečního rytmu, mohou poruchu také zesílit – a to jsou-li zvoleny špatně, nejsou-li správně dávkovány nebo jsou-li užívány v kombinaci s jinými nevhodnými léky. Medikamentózní léčba poruch srdečního rytmu musí být vždy předepsána odborným lékařem.  

      Kdy lze poruchy srdečního rytmu operovat?       U určitých onemocnění, např.

u Wolf-Parkinson-Whiteově syndromu, je v srdci od narození přítomen přídatný svazek srdeční svaloviny, spojující síně a komory, který je příčinou předčasné aktivace komor.

U těchto pacientů se vyvine vemi rychlý puls, který lze zpomalit pomocí léků. V mnohých případech je možné tento svazek odstranit (katetrizační ablací), čímž se problém trvale vyřeší a normální srdeční rytmus při tom není ohrožen.

0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

MUDr.Lukáš Vážný14. 2. 2013 15:21:23

Dále chci jěště svůj komentár doplnit tím že lék Neurol by se měl vysazovat pomalu a po malých dávkách , ne najednou hrozí abstinenční snydrom tedy odvykací stav který by mohl být pro Vás velice nepříjemný. 7 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

[email protected]. 2. 2013 6:51:30

Je mi 71 let a vynechává mi puls,asi 3x za min.i tep.Od lélaře užívám již delší dobu lék neurol 0,5.Po užití léku se stav zlepší.Mohu tento lék užívat trvale a není jiná možnost léčení.DĚKUJI. 1 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2MUDr.Lukáš Vážný14. 2. 2013 15:17:20

Dobrý den, trvalé užívání tohoto léku je možné ale nedoporučoval bych ho jelikož je to lék ze skupiny benzodiazepinů u kterých je známá závislost.Doporučil bych Vám obrátit se na svého obvodního lékaře a zkonzultovat s ním výběr vhodného léku který vás nebude otěžovat možnou závislostí. MUDr. Lukáš Vážný 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

3MUDr.Lukáš Vážný14. 2. 2013 15:21:23

Dále chci jěště svůj komentár doplnit tím že lék Neurol by se měl vysazovat pomalu a po malých dávkách , ne najednou hrozí abstinenční snydrom tedy odvykací stav který by mohl být pro Vás velice nepříjemný. 10 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

4Soňa16. 3. 2013 11:42:18

Dobrý den, já trpím od 15 let arytmií, letos mi bude 22. Objeví se zničehonic, když jsem například v klidu (ležím v posteli,..) a nebo při psychické zátěži. Srdce se mi rozjede a dosahuje 140 a více tepů za minutu. Trvá to třeba i 12h. Je dost vyčerpávající. Jako malá jsem trpěla na šelest, ale teď mi lékař nic závažného nenašel. Předepsal mi Vasocardin, který mám užít jen při záchvatu bušení. Samozřejmě lék nezabírá 🙂 často se mi stává, že při delším záchvatu omdlívám, špatně se mi dýchá, mám bolesti na hrudníku a brní mi ruce. Nevím jestli se dá s tímto problémem něco dělat..předem děkuji za radu. 3 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

5Eva Erdıgan28. 3. 2013 11:40:18

Dobry den,mam 6 leteho syna,kteremu zjıstılı arytmıı,proslı jsme sı EKG,vysetrenı jestlı to reknu dobre specıalnım ultrasonem a 24 hod.kontrolou srdıcka,co se tyka ultrasonu vse v normalu,srdıcko vse jak ma byt,jak jsme melı tech 24 h.strojek zjıstılo se ze vecer jsou ty arytmıe zvyseny,dostalı jsme potrebny leky,jen jsem se chtela zeptat,je mozne tyto arytmıı prısoudıt treba,ze vecer poslednı dobou ma syn strach ze tmy,rıka ze kdyz na neco spatnyho myslı ze se mu to busenı stava,zacal se hlıdat…………jestlı to nemuze byt take trochu psychıckou prıcınou…………zıju v cızıne veskera vysetrenı nam delalı v unıversıtnı nemocnıcı v Istanbulu,pece skvela,ale rada bych vas poprosıla jeste o radu…………….prece jenom jsem ceska a z ust ceskeho doktora mı to prıjde trochu prırozenejsı dekujı za odpoved Eva 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

6Eva Erdıgan28. 3. 2013 11:52:47

jeste dodatek,po dobranı leku se arytmıe srovna nebo je to lecba dlouhodoba az celozıvotnı..dekujı za laskavost a odpoved Eva 2 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

7Petra Hůzlová14. 12. 2013 1:37:41

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,je mi 19let mám potíže ze srdcem trvá to asi zhruba pomalu rok,začalo to když jsem za den vypila 3 kávy plus k tomu energetický nápoj musela jsem jet do nemocnice protože jsem nevěděla že tahle kombinace zvýší tep bohužel jsem to nedokázala uklidnit musela jsem jet do nemocnice tam mi zdělili že mi chibí hořčík dostala jsem prášky hořčíku a na uklidnění srdce kdyby to bylo závažné mohla jsem jen čtvrtku toho prášku jménem Vasocardin ,od té doby se mi to stává jednou za měsíc jednou za týden prostě kdy se tomu zachce,u doktora kardiologa jsem byla ,ale nic nezjistil ,byla jsem i na EKG tam se také nic nepotvrdilo ,jsem s toho velice smutná a cítím se beznadějně,za poslední 2 dny se mi stala velice zajímavá věc seděla jsem v klidu u televizoru a najednou změna tlaku a zrychlení srdečního pulzu snažila sem se to rozdýchat prostě to uklidnit asi 3min to trvalo pak jsem se uklidnila ,ale cítila sem se po tom mírně omámená ten den jsem pořádně nespala dávala sem vinu spánku ,jenže druhý den jsem šla ven a v tu samou hodinu 22:35cca se srdeční zrychlení opakovalo(dovolím si poznamenat že jsem byla ten den až přespaná) jsem s toho trošku vyděšená prosím vás nevíte co se to semnou děje ?budu vděčná za jakékoliv vysvětlení,jako by to srdce zničeho nic přeskočilo na rychlejší tep a asi za 3min se uklidnilo,je to hodně vážné? děkují předem za odpověď s pozdravem Hůzlová. 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

9Jarek25. 2. 2019 14:16:00

Arytmie mi byla diagnostikovana teprve pred kratkou dobou a doktor mi doporucil jeste i doplnek stravy orthomol cardio, k dostani normalne v lekarne. Doporucuji. 🙂 a take se preptat jeste vaseho lekare. 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

11Novak27. 2. 2019 11:36:41

Take mam zkusenosti s orhomolem. Vice informaci kdo by mel zajem tak se preptat v lekarne nebo klidne i tady https://www.pilulka.cz/orthomol-cardio-30-dennich-davek?x=g&gclid=Cj0KCQiA5NPjBRDDARIsAM9X1GLR2FnWf8MJEXv57HzQOGkWry5OciYBaE5OQzTp2TCERFWBeSDTeYAaAqGLEALw_wcB