Anýz a jeho léčivé účinky – jak může prospět našemu zdraví?

Možná jste považovali anýz a všechny výhody, které tato plodina přináší, za výsadu jižanský národů. Ovšem bedrník anýz roste a kvete i u nás a Česko je také jedinou zemí, kde se vyrábí anýzová limonáda.

Anýz není lékořice

Anýz byl původním druhem v suchých a teplých oblastech Egypta, Sýrie, Řecka a Turecka. Obyvatelé těchto krajin ho jako první začali používat nejen pro jeho léčebné účinky, ale také v kuchyni jako koření. Postupnou kultivací a širším využíváním se anýz rozšířil až do střední Evropy.

Zde sice známe podobnou rostlinu, lékořici,  ale ta nemá s anýzem nic společného. Zatímco lékořice zvyšuje krevní tlak, a nedoporučuje se proto těhotným ženám, anýz má na zdraví žen (ať již těhotných, kojících, během menstruačních bolestí, nebo v menopauze) příznivý vliv.

Stejný esenciální olej anethol sdílí s anýzem badyán (v angličtině se také nazývá „hvězdicový anýz“), přestože rostliny nejsou nijak geneticky spřízněné.

Ve starých herbářích se můžeme dočíst, že v 16. století připadal anýz neodolatelný hlavně myším, a používal se tedy do pastiček. V Číně dokonce věřili, že pár kapek anýzu dokáže dostat do pasti jakékoli divoké zvíře. Naopak staří Římané používali anýzová semínka k lepšímu trávení během bohatých svatebních hostin.

Koláčky i likéry

Teď už se anýz pěstuje po celém světě a hojně se využívá v medicíně i v gastronomii. Na Balkáně, ale i v Itálii a Německu ho často ucítíte v různém pečivu, v čínských nebo indických oblastech zase v masitých pokrmech.

V anglicky mluvících zemích byly oblíbené i bonbony a další cukrovinky s anýzovou příchutí, do zavařenin ho dávaly i naše babičky. Zvyk přidávat anýz do svatebních koláčů se v některých anglosaských zemích udržel až dodnes.

Z dovolené si možná pamatujete chuť anýzu z likérů, jako jsou francouzský pastis, řecké ouzo, turecké raki, italská sambuca nebo likér anisado. Spojuje je tzv. ouzo efekt: když do nich nalijete vodu, tak se čirá tekutina mléčně zakalí. Sladká chuť anýzu dochucuje i některá zázvorová piva a nově i limonádu.

Anýz se sklízí před dozráním

Pro sklízení anýzových semínek je ideální konec léta a začátek podzimu. Většinou se udává přelom srpna a září, nicméně vždy záleží hlavně na počasí. Protože se našedlé dvounažky musí sklidit hned na začátku zrání, měli byste na bedrník anýz vyrazit už v těchto dnech.

Plody najdete po odkvetení bílých kvítků na bedrníkových okolících, které musíte celé odstřihnout, nechat usušit a pak z nich semínka oddělit mnutím.

Nejvíce rostlinek najdete na teplé jižní Moravě, ale v přírodě dejte pozor, abyste si bedrník nespletli s podobným bolehlavem plamatým.

Anýz prospívá zdraví a ochlazuje

Zjednodušeně řečeno, anýz zbavuje mrzutosti, plynatosti, chudokrevnosti, kašle, žaludku na vodě i křečí. Pomůže vám usnout, uvolnit svaly, zvýšit chuť k jídlu, pak strávit večeři i osvěžit dech. Tento výčet vám nestačí?

„Pak se vám možná bude hodit, že má bedrník obecně antibakteriální a antiseptické účinky, dokáže bojovat s plísní nebo mykózou a zmírňuje nejen projevy menopauzy, ale taky ranní nevolnosti o pár let dříve při těhotenství,“ vychvaluje ho lékařka Helena Kajtmanová. Používat se může buď přímo suchý drcený, nebo jako výluh a olej.

Na Středním východě také tradičně podávali anýzový čaj kojícím ženám k podpoře tvorby mléka. Spolu s dalšími bylinkami (fenykl, kmín) jej najdete i dnes v mnoha čajových směsích pro kojící matky.

Anýzové sušenky

Anýz a jeho léčivé účinky – jak může prospět našemu zdraví?

  • 1 hrnek změklého másla
  • 1 hrnek cukru
  • 2 vejce
  • 1/2 lžičky anýzového extraktu
  • 3 hrnky hladké mouky
  • 1 lžička anýzových semínek
  • 1 lžička soli
  • 2 lžičky kypřícího prášku

Ve velké míse utřete máslo s cukrem. Přidejte vejce a anýzový extrakt. Smíchejte mouku s anýzovými semínky, solí a kypřícím práškem a poté ji postupně vmíchávejte do utřeného másla s cukrem.

Vytvořte z těsta malé kuličky. Na plechu vyloženém pečicím papírem je rozplácněte skleničkou namočenou v cukru. Pečte na 190 stupňů Celsia šest až sedm minut, nebo dokud sušenky lehce nezezlátnou (ale nenechte je zhnědnout). Můžete je nakonec potřít cukrovou polevou nebo posypat cukrem.

Springerle

Na cca 50 sušenek:

  • 4 vejce
  • 480 g moučkového cukru
  • 4 g citronové kůry
  • 645 g hladké mouky
  • 5 g prášku do pečiva
  • 4 kapky anýzového oleje

Vejce utřete s cukrem, poté přidejte anýzový olej a citronovou kůru. Nakonec do směsi vmíchejte mouku smíchanou s práškem do pečiva. Přikryjte těsto a nechte ho tři až čtyři hodiny odpočívat.

Na pomoučněném válu vypracujte těsto do plátu o tloušťce přibližně půl centimetru. Nakrájejte jej na obdélníky o velikosti přibližně 4 cm. Ty položte na pečicí papír a nechte přes noc nezakryté odpočívat na suchém chladném místě.

Ráno rozpalte troubu na 175 stupňů Celsia a pečte sušenky 15 až 20 minut, nenechte je přitom ztmavnout. Uložte je do vzduchotěsné krabice a pokud to vydržíte, počkejte týden, aby se pořádně uležely.

Bedrník anýz – účinky, co léčí, použití, užívání, využití pro zdraví, pěstování, dávkování

Anýz a jeho léčivé účinky – jak může prospět našemu zdraví?Bedrník anýz, latinsky Pimpinella anisum – „Anýz jest ve třetím stupni hřejivý a vysušující (…). Jeho semeno (myšleny jsou plody) velice pomáhá, a chuť jeho ostrá a poněkud trpká jest (…). A má také tu sílu, že odvádí moč a zahání břicha nadýmání, utišuje bolest a pot pudí. Působí i při vodnatosti (…) a jesti vhodným prostředkem na ledviny. Váže průjem a brzdí příliš silné měsíční krvácení. Tok mléka mateřského podporuje a probouzí chutě.“ Tyto oblasti použití anýzu lze nalézt v Lipské nauce o drogách z 15. století.

Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • zápach z úst – zlepšuje dech
  • nespavost – usnadňuje usnutí
  • kašel
  • zánět dýchacích cest (katar horních cest dýchacích)
  • nadýmání, prdíky u dětí – přechází do mateřského mléka
  • podpora kojení
  • sliny – podpora tvorby
  • žaludeční šťávy – podpora tvorby
  • zahlenění – zkapalňuje hleny
  • křeče žaludku, křeče střev
  • bakteriální zánět – antibakteriální účinek

Již 1500 let před Kristem je anýz v Ebersově Papyru, jedné z velkých sbírek receptů staroegyptské medicíny, doporučován proti mnoha onemocněním. Dioskurides, autor nejvýznamnějšího farmakologického díla antiky, používá tuto rostlinu jednak jako protijed při uštknutí hadem, jednak jako lék na kašel. Klášterní léčitelství si anýzu stejnou měrou cenilo jako koření i jako léčiva; ne nadarmo bylo za Karla Velikého pěstovánítéto rostliny výslovně nařízeno zákonem.

Jaká neobyčejná léčivá moc byla anýzu připisována, dokazuje nejen výše citovaný text, nýbrž i Loršský lékopis z karolínské doby; ten uvádí anýz v několika receptech na podporu trávení, ale i jako prostředek proti onemocněním dýchacích cest a proti melancholii.

Ve 13. století popisuje Albert Veliký ve své knize o rostlinách De vegetabilibus pod anýzem i fenykl, kopr a kmín, protože mají podobné listy. Všechny tyto rostliny patří do stejné čeledi a mají podobnou skladbu účinných látek.

Klášterní léčitelství klasifikovalo anýz jako hřejivý a vysušující ve třetím stupni, tudíž byl podle nauky o kvalitách skvěle vhodný pro léčení zažívacích potíží.

Tato oblast použití se stejně jako použití anýzových plodů při dýchacích onemocněních, tradované od antiky, udržela do dnešních dnů.

Původ a pěstování

Anýz patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae). Pochází z Orientu, pravděpodobně z východního Středomoří.

Dnes se pěstuje v zemích kolem Středozemního moře, ale i v zemích bývalého Sovětského svazu, v USA, v Indii a v Německu.

Rostlina potřebuje vlhké a teplé podnebí, velmi dobře se jí daří na písčitých půdách. Sklízejí se okolíky koncem léta, kdy jsou hnědě zbarvené.

Co sbíráme z anýzu a jaké látky obsahuje

V léčitelství se používají plody anýzu. Jejich nejdůležitější obsahovou látkou je silice anetol, uvolňující hleny a odstraňující křeče. I antibakteriální účinek je pozoruhodný. Zřejmě kromě toho i zvyšuje sekreci slin a žaludečních šťáv.

Účinky anýzu na zdraví člověka

Vědecky uznávané je použití anýzových plodů při ochablém zažívání a katarech dýchacích cest. V empirickém léčitelství byl anýz pokládán za afrodiziakum. Možná to má původ v estrogenním účinku anetolu, který má v době kojení podporovat i tvorbu mléka.

V moderním bylinkářském léčitelství se anýz používá již jen vzácně. Vinu na tom mají dva silní konkurenti: fenykl a kmín.

Při katarech dýchacích cest, zejména při kašli, má silnější účinek fenykl a při žaludeční slabosti a nadýmání se před anýzem dává přednost kmínu.

Anýz však má lepší chuť, a proto je oblíbenou součástí čajů proti kašli a trávení, a to zejména pro děti.

Přechází do mateřského mléka, proto jej mohou používati kojící matky a tlumit tak nadýmání svého miminka.

Využití v kuchyni, kulinářské účely

V kuchyni se anýz používá především jako koření do pečivá, do čínských pokrmů a jako zelenina. Jako přísada v anýzovce povzbuzuje chuť k jídlu dodnes.

Aplikační forma, dávkování, nežádoucí vedlejší účinky a kontraindikace

Anýzové plody se mohou užívat ve formě čaje a prášku nebo silice, přičemž silice se nesmí užívat neředěná. Denní dávka činí 3 gramy (plody) nebo 0,3 gramu (silice). Prášek připravujeme vždy čerstvý, neboť rychle ztrácí účinnost.

  • ANÝZOVÝ ČAJ
  • ANÝZOVÁ TINKTURA

Nežádoucí vedlejší účinky: Velmi vzácně se mohou vyskytnout alergické reakce sliznic nebo dýchacích cest.

Kontraindikace: nejsou známy. Je vhodný i v těhotenství pro těhotné ženy a při kojení (látky z něj přechází do mateřského mléka a prospívají miminku).

Anýzový čaj – recept, příprava:

1 vrchovatou čajovou lžičku anýzových plodů rozdrtíme v hmoždíři, přelijeme 1 šálkem vroucí vody, necháme přikryté 10 minut vyluhovat a scedíme. Při kašli dvakrát až pětkrát denně pijeme 1 šálek čaje slazeného medem. Při nadýmání a zažívacích potížích pijeme čaj neslazený.

Budete mít zájem:  Jak vás v autě pomáhají chránit bezpečnostní systémy

Související pojmy:

olej ► likér ► emulips ► foto ► fotografie ► obrázek ► wikipedie ► pěstování ► těhotenství ► kojení ► mateřské mléko ► prdíky ► sirup ► plody ► semínka ► anýz vonný ► mletý ► hvězdový ► klíšťata ► kafr ► ouška ► složení ► kapky ► agastache ► bonbony

Anýz v aromaterapii: Přírodní lék na nadýmání, křeče i obtíže při kojení

Anýz a jeho léčivé účinky – jak může prospět našemu zdraví?

Bedrník anýz není jen vánoční koření. Tuto prastarou bylinu znají lidé už tisíce let a používají ji proti různým zdravotním problémům a to jak vnitřně, tak zevně. Nezastupitelné využití nachází anýz v aromaterapii.

Aromaterapie pomáhá lidem už tisíce let. Už staří Sumerové používali rostliny k tomuto účelu a nejinak se k nim stavěli i staří Egypťané. V 70. letech minulého století našli archeologové svitek papyru, který obsahoval seznam téměř devíti set léčiv s rostlinným základem, a jeho stáří odborníci odhadli na zhruba 3500 let.

Aromaterapie je cílené používání látek, které se nazývají esenciální oleje. Jsou to snadno se odpařující látky, které se vyskytují v mnoha rostlinách na naší planetě. Ukládají se například v listech, květech, pupenech anebo plodech. Oleje se získávají například lisováním za studena anebo parní destilací.

Redakční tip: Díky rozlévaným parfémům to Tap si můžete dopřát radost z Vaší oblíbené vůně za zlomek ceny. Vyberte si z více než 150 parfémů, které jsou inspirovány těmi nejznámějšími světovými vůněmi. V nabídce najdete také bytové vůně se speciálními knotovými tyčinkami a vůně do auta.

Aromaterapie není pavěda. Anýz v ní pomáhá fyzicky i psychicky

Aplikovat esenciální oleje lze různým způsobem. Často se využívá absorpce olejů přes kůži při masážích, jako součást mastí, obkladů anebo při koupeli. Jejich účinek je hned dvojí: fyzický i psychický. Aromaterapie je podpůrnou léčbou u mnoha nemocí a zdravotních obtíží.

Posiluje rovnováhu a harmonii organismu a zdraví prospěšný účinek těchto olejů může být připisován jejich působení na různé chemické látky v organismu, které zprostředkovávají přenos informací.

Při nákupu je vhodné zvolit si oleje v tmavých lahvičkách a pak je uchovávat dobře uzavřené na chladném místě.

Jednou z bylin, která se v aromaterapii využívá, je anýz. Je to prastará bylina, která pochází z jižní Evropy a teplých oblastí Asie. Má totiž velmi ráda slunce. Je příbuzná s koprem, kmínem anebo fenyklem.

Tato jednoletá rostlina kvete bíle a její plody se sklízejí časně na podzim, hned zpočátku jejich zrání. Celý okolík se sestříhne a dosuší se.

Pak se mnutím oddělí semena od stonku a uloží v suchém prostředí, nejlépe v uzavřené nádobě anebo papírovém či plátěném pytlíku. Anýz v aromaterapii patří k účinným bylinkám.

Už v Mathioliho herbáři se můžeme dočíst:

„Lékárníci potahují semeno anýzové, podobně jako u vlašského kopru, kmínu, koriandru a jiných podobných, cukrem, kterýžto konfekt je dobrý pro ty, kterým hází z bašty, to jest lidem se zapáchajícím dechem, a kteří nemohou dobře spáti.“

Anýz se využívá i v potravinářství i farmacii

Chuť anýzu je sladce kořeněná stejně jako jeho vůně. Používá se proto také jako koření do pokrmů, přísada do parfémů, k úpravě chuti a vůně léčiv a uplatní se také jako ingredience při výrobě cukrovinek i alkoholických nápojů.

Semena anýzu se dříve užívala jako prostředek pro očistu dechu, kdy se žvýkala. Dnes jejich výtažek obsahují zubní pasty nebo ústní vody. Velký význam má anýz v aromaterapii. Éterický olej má léčivé účinky na řadu neduhů.

Anýz a jeho účinky v aromaterapii

A na které z nich se tedy anýz v aromaterapii používá? Pomáhá při potížích s trávením, odstraňuje nevolnosti a působí proti nadýmání.

Rovněž uvolňuje křeče v zažívacím traktu a zlepšuje chuť k jídlu. Anýz a jeho účinky ocení i kojící ženy, tato bylinka totiž stimuluje produkci mateřského mléka.

Anýz také dokáže tlumit bolesti. Aromaterapie se uplatňuje i při kašli a zánětech horních cest dýchacích.

Anýz a jeho účinky pomáhají při pročištění vzduchu v místnosti. Je schopný také ulevit při menstruačních bolestech. Jeho užívání se nedoporučuje při endometrióze a zhoubných nádorech, spojených s produkcí estrogenu.

V dřívějších dobách se anýz považoval za přírodní afrodiziakum a to i při vdechování anýzových silic, nejenom při jeho vnitřním užívání.

Také staré herbáře tvrdí, že anýzové semeno podporuje plodnost u mužů, ale ani v dnešní době není jisté, zda se toto tvrzení zakládá na pravdě.

Anýz a jeho účinky v historii:

  • Ve středověku považovali anýz neboli bedrník za účinný ochranný prostředek proti moru a také mu kladli za zásluhy, že „uvolňuje darebné větry a zbavuje mrzutosti.“
  • Anýz a jeho účinky se v písni Babí rada popisují následovně: „Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít – tak to bába povídala, když do lesa chodívala na ten bedrník.“

Koření, které máte běžně doma, má léčivé účinky na vaše zdraví

04. ledna 2020 13:56 / Depositphotos

Snad každá hospodyňka má doma koření, kterým běžně dochucuje jídla při vaření. Málokdo ale tuší, jak i obyčejné koření může prospět lidskému zdraví.

I koření obsahuje spoustu vitaminů a látek, které pomáhají při různých nemocech. Ale na druhou stranu je třeba dát pozor, když to totiž s konzumací koření přeženete, můžete mít podrážděné ledviny, játra nebo sliznici trávicího traktu. Prakticky veškeré koření zlepšuje trávení. Další léčivé účinky se ale liší koření od koření.

Anýz

Anýz aktivuje nervový systém a zvyšuje hormonální sekreci. Působí spasmolyticky, mlékotvorně, podporuje odkašlávání a trávení. Kromě toho je dobrým posilujícím prostředkem.

Kladně působí také na naši psychiku. Vedle uvolnění přináší i euforické pocity.

Ve starých herbářích se dokonce uvádí, že anýzové semeno podporuje mužskou plodnost, toto tvrzení však zatím nemá žádné vědecké potvrzení.

Pepř

Pepř podporuje trávení, hubnutí a spalování tuků, odstraňuje nadýmání a podporuje srdeční činnost. Je také vhodný pro ty, kteří trpí na studené nohy a ruce. Stimuluje nervový systém a podporuje vylučování hlenů. V ajúrvédě se využívá jako detoxikant. Piperin, který je obsažený v pepři, má účinky podobné morfinu – proto působí proti bolesti. Považuje se také za přírodní afrodiziakum. 

Bazalka

Posiluje a povzbuzuje žaludeční činnost, snižuje nadměrnou fermentaci a plynatost, působí spasmolyticky, močopudně, mlékotvorně, povzbuzuje srdce a nervy. Bazalka obsahuje omega 3 mastné kyseliny.

Kromě nich je nabitá i dalšími skvělými látkami, jako například vitaminy K, A, C, vápníkem, železem, hořčíkem, ale ukrývají se v ní i silice, třísloviny a esenciální mastné oleje, například: estragol, linalol, cineol, eugenol, sabinen, myrcen, či limonen.

Olej z listů bazalky působí silně protizánětlivě a účinkuje někde i tehdy, pokud již bakterie nereagují na klasické farmaceutické léky. Bazalka také zmírňuje kašel, je vhodná při astmatu, zlepšuje chuť k jídlu a je účinná při zánětu ledvin.

Kmín

Tradičně se používá jako pomocník při problémech s trávením, zabraňuje nadýmání a snižuje plynatost. Podával se i při různých virových onemocněních trávicího traktu a na žaludeční (a také menstruační) křeče.

Doporučuje se i při nachlazení, má schopnost uklidňovat podrážděný krk. Kmínové aroma uklidňuje nervový systém. Je bohatým zdrojem železa a může pomáhat v léčbě a prevenci diabetu nebo snižovat cholesterol v krvi.

Pomáhá také při hubnutí a odbourávání tuku a dokonce umí předcházet vzniku závislostí na některých léčivech.

Jalovec

Žvýkání samotných plodů několika kusů několikrát denně je účinné při zapáchajícím dechu, pálení žáhy, artritidě, revmatismu a katarech močových cest. Plody mají také silné dezinfekční účinky.

Jalovec lze rovněž přidat do směsí na choroby dýchacích cest. Lze jej doporučit i při srdeční slabosti na odvodnění organismu – otoky nohou (otoky kolem kotníků) způsobené selháváním srdce.

Dále lze jalovec použít při různých kožních chorobách.

Kopr

Semena zlepšují trávení, usnadňují odkašlávání, mají močopudné účinky, pohlcují větry a povzbuzují žaludeční činnost. Nať kopru obsahuje provitamin A, vitaminy D, E, K, B1, B2, H, B7, B3 (niacin) i C.

Kopr zvyšuje tvorbu mateřského mléka a semínka se využívají i v čajích při onemocnění močových cest.

 Dále se kopr využívá ke snižování krevního tlaku, zlepšení činnosti a prokrvení srdečního svalu a celkovému posílení organismu.

Majoránka

Podporuje trávení, usnadňuje odkašlávání, má spasmolytické a protizánětlivé účinky, likviduje nadýmání, lehce zahřívá. Nálev připravený ze lžíce této byliny na sklenici vroucí vody můžete pít při prvních příznacích nachlazení.

Majoránka je mírné sedativum a diuretikum, používá se při nervové slabosti, při špatném trávení, průjmu a střevní kolice. Urychluje trávení tím, že zvyšuje sekreci žaludeční šťávy, uklidňuje zažívání, podporuje tvorbu žluči.

 Ve formě mastí lze majoránku používat na špatně se hojící rány.

Paprika

Usnadňuje trávení, povzbuzuje žaludek k vylučování trávicích šťáv, má slabě močopudné účinky. Podporuje imunitu, má antiseptické účinky, ochraňuje buňky a působí jako prevence vzniku rakoviny.

 Odstraňuje plynatost, bolesti břicha, pročišťuje trávicí trakt, podporuje metabolismus tuků. Mírně zvyšuje krevní tlak, podporuje pevnost cév a srdce a funguje jako prevence vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

V neposlední řadě podporuje pevnost kostní tkáně, vlasů, nehtů, pokožky, krvetvorbu je skvělou prevencí vzniku anémie a osteoporózy.

Budete mít zájem:  Když chcete přestat kouřit na Nový rok, musíte začít teď

Rozmarýn

Jako koření pro lepší trávení se u nás vůbec nepoužívá. Účinkuje močopudně, žlučopudně, podporuje trávení, povzbuzuje činnost srdce a nervů.

Pokud použijete při přípravě masa rozmarýn, snížíte tím množství rakovinotvorných látek (heterocyklických aminů) vznikajících při vaření. K tomuto závěru dospěli vědci, kteří svůj výzkum zveřejnili v magazínu Journal of Food Science.

Kromě toho rozmarýn pomáhá zvyšovat aktivitu detoxifikačních enzymů a jeho kladný vliv se projevil i v boji proti rakovině prsu a kůže.

Tymián

Působí dezinfekčně proti střevním parazitům. Je to význačný dezodorační prostředek, protože odstraňuje pachy. Působí rovněž proti průjmům a nadýmání, ulevuje při chronických zánětech žaludku. Kromě toho mírní kašel a pomáhá při bronchitidách a černém kašli. Ve velkých dávkách není prospěšný, neboť může způsobit i otravu. O léčivých účincích bobkového listu jsme psali zde.

Udělejte si domácí perníkové koření. Hlavní roli hrají skořice, hřebíček, fenykl, badyán či zázvor

Perníkové koření voní vánoční rodinnou pohodou. Na první pohled je zřejmé, že se používá především do perníku. Můžeme si ho buď koupit už hotové, nebo si ho namíchat sami.

Doma připravená směs koření do perníku má samé výhody, předně víme, co do ní dáváme, a můžeme ji přizpůsobit vlastním chuťovým preferencím, protože žádný univerzální recept není, a tak můžeme experimentovat. A taky můžeme udělat jen tolik koření, kolik budeme potřebovat, takže ho zbytečně dlouho neskladujeme.

Kromě nenapodobitelné vůně má perníkové koření i mnohé zdravotní benefity, neboť skořice, hřebíček, fenykl, anýz, nové koření, muškátový oříšek, badyán, kardamom či pepř podporují trávení, uklidňují nebo pomáhají léčit chřipku a nachlazení. Máme pro vás 3 oblíbené recepty na domácí perníkové koření, snad si vyberete.

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Každé koření, které je součástí perníkového koření, je samo o sobě jedinečné, takže když je dáme dohromady, získáme unikátní aromatickou směs, která dodá našim perníčkům, perníku z plechu, štrúdlu nebo pečenému masu šmrnc. Můžeme ho přidat i do svařáku, punče nebo nákypu.

Kromě nenapodobitelné vůně prospěje perníkové koření i našemu zdraví. Skořice, hřebíček, fenykl, anýz, nové koření, muškátový květ, muškátový ořech, badyán či kardamom a pepř podporují a urychlují trávení, zklidňují nervy, pomáhají při prevenci a léčbě chorob z nachlazení. Tak se na jednotlivá koření podívejme trochu blíž.

Domácí perníkové koření dodá vánočním perníčkům šmrnc

Anýz

Anýz je jedno z nejstarších koření, jeho vůně a lehce nasládlá chuť připomíná lékořici. Hodí se do sladkého pečiva, k dochucení omáček, polévek a různých druhů ryb a masa, k nakládání červené řepy, červeného zelí a okurek.

Anýz pozitivně působí především na trávicí ústrojí, posiluje žaludek, podporuje chuť k jídlu, odstraňuje žaludeční křeče a nevolnosti. Navíc zabraňuje nadýmání a zvyšuje tvorbu žluče. Ulehčuje vykašlávání a celkově podporuje zdraví dýchacích cest. 

Koření do perníku: anýz je jedno z nejstarších koření, jeho vůně a lehce nasládlá chuť připomíná lékořici.

Badyán

Badyán  je atraktivní svou podobou hvězdice, má vůni velmi podobnou anýzu a příjemně kořeněně nasládlou chuť. U nás se používá hlavně do moučníků, dezertů a vánočního cukroví, přidává se do svařeného vína. 

Badyán se používá jako přírodní antibiotikum a antivirotikum, pomáhá při kašli a tlumí bolesti v krku. Badyánový čaj se používá při revmatických bolestech. Povzbuzuje chuť k jídlu a zmírňuje žaludeční potíže.

Koření do perníku: badyán  je atraktivní svou podobou hvězdice, má vůni podobnou anýzu a příjemně kořeněně nasládlou chuť

Fenykl

Fenyklová semena mají lehce štiplavou, nasládlou chuť připomínající anýz a charakteristickou vůni. Používají ke konzervaci zeleniny, do polévek, omáček, k masům, do sladkého pečiva i domácího chleba.

Nálev nebo odvar se využívá hlavně při problémech se  zažíváním a při nachlazení. Příznivě působí na dýchací cesty a usnadňuje vykašlávání, bývá součástí čajových směsí například s bezem černým, lipovým květem, diviznou nebo bezinkami.

Hřebíček

Hřebíček má příjemnou, silně aromatickou vůni i chuť. V české kuchyni využívá převážně do sladkých pokrmů, moučníků, ovocných dezertů nebo nákypů. Cibule se zapíchanými hřebíčky nesmí chybět při vaření rýže. Celý hřebíček se dává do punče, svařeného vína, horké čokolády a do čaje.

Hřebíček ničí bakterie a posiluje imunitu. Je protizánětlivý a mírní také příznaky nachlazení. Je vhodný k ošetřování zubů a ústní dutiny. Působí preventivně proti vzniku parodontózy, používá se k dezinfekci ran nebo proti nevolnosti.

Koření do perníku: hřebíček má příjemnou, silně aromatickou vůni i chuť

Nové koření

Nové koření má palčivou, ale příjemně kořennou chuť, údajně v sobě spojuje chuť a vůni pepře, hřebíčku, skořice i muškátového oříšku.

Nejčastěji se přidává do vývarů, omáček a smetanových polévek, marinád na kuřecí a vepřové maso nebo do základu na guláš. Mleté nové koření je častou přísadou do perníku nebo do jablečných koláčů a závinů.

Špetka nového koření patří i do rajské omáčky nebo do kečupu.

Nové koření urychluje trávení, zlepšuje stravitelnost těžkých jídel a pomáhá při plynatosti a nadýmání. Má antibiotické a antiseptické účinky, podporuje imunitní systém, pomáhá při chřipce a nachlazení. Odstraňuje bolesti hlavy a revmatické bolesti. Uklidňuje nervy a pomáhá při nespavosti.

Skořice 

Skořice má jedinečnou, kořenně nasládlou vůni. V české kuchyni se uplatní především při pečení vánočního cukroví, štrúdlů a dezertů, dobře se kombinuje s čokoládou, jablky a hruškami. Je výborná s jehněčím a drůbežím masem či v rajské omáčce. Vůně skořice se uplatní v teplé čokoládě, kávě, svařeném víně, čaji nebo punči.

Skořice podporuje trávení, zabraňuje nadýmání a plynatosti a léčí pálení žáhy a nevolnost. Má analgetické, antibakteriální, protiplísňové a antioxidační vlastnosti. Používá se jako afrodiziakum. V kombinaci s medem posiluje imunitu.

Koření do perníku: skořice má jedinečnou, kořenně nasládlou vůni

Zázvor

Mletý sušený zázvor se svěží citrusovou vůní není tak ostrý a štiplavý jako čerstvý zázvor. U nás se používá hlavně při pečení moučníků a cukroví, do kompotů a ovocných salátu, ale i ke kořenění masa, drůbeže a ryb, zeleniny, rýže, zvýrazní také nádivky.

Zázvor má silné protizánětlivé účinky, posiluje imunitní systém, snižuje cholesterol, má pozitivní účinky na trávení, dokáže ulevit při migrénách a zlepšuje zrak. Zázvor by měl ulevit i při svalové bolesti kloubů, zánětech kloubů a revmatické artritidě.

Koření do perníku: mletý sušený zázvor není tak ostrý a štiplavý jako čerstvý zázvor

Jak namíchat domácí perníkové koření

Receptů na perníkové koření jsou snad stovky, každý se trochu liší jak použitými ingrediencemi, tak jejich poměry.

Jaké druhy koření a v jakém množství do perníkového koření dát, se nedá přesně popsat, takže můžeme vesele zkoušet a experimentovat.

Hlavně bychom si neměli zapomenout recept, který nám nejvíc sedí zapsat, abychom příště věděli, jak jsme svou nej perníkovou směs namíchali. Míchání a poměr ingrediencí domácího perníkového koření je vždy tak trochu magie.

Více o bylinách a koření najdete v našem speciálu

4 tipy na domácí přípravu perníkového koření

  1. Na přípravu perníkového koření můžeme koupit koření mleté nebo celé a teprve doma si umlít ručním mlýnkem nebo jemně nadrtit v hmoždíři pouze takové množství, které potřebujeme.
  2. Všechno mleté či nadrcené koření smícháme a prosejeme přes sítko.

  3. Perníkové koření skladujeme v tmavé skleněné, dobře uzavíratelné nádobě, aby aroma nevyprchalo.
  4. Ideální je nechat koření alespoň týden rozležet. Ale klidně ho můžeme použít hned.

Domácí perníkové koření: skořice, hřebíček, fenykl, anýz, nové koření, muškátový oříšek, badyán, kardamom či pepř

3 recepty na koření do perníku

Základní perníkové koření

Perníkové koření s pepřem

2 lžíce zázvoru

Perníkové koření s kardamomem

Mohlo by vás ještě zajímat:

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Článek je zařazen v: koření do perníku , perníkové koření DIY , skořice , badyán , fenykl , anýz , hřebíček , koření exotické , zázvor , pepř , kardamom , nové koření

Kořeníme zdravě?

S používáním koření se setkáváme  od nejstarších dob lidstva. Prvotním důvodem bylo jistě poznání, že některé části rostlin upravují chuť a vůni nebo dodávají charakteristické aroma pokrmu.

Následně, že některé podporují chuť k jídlu a zlepšují stravitelnost pokrmů, protože podporují sekreci slin, trávicích šťáv a tím i zažívání.

Některé druhy koření mohou zlepšit i výživovou hodnotu jídla, neboť obsahují vitaminy a minerální látky.

Semena bylin i různé druhy koření byly objeveny v hrobkách egyptských faraonů a najdeme je i na papyrech s recepty pokrmů s anýzem, tymiánem, skořicí, hořčičným semínkem, šafránem a koriandrem.

Nejstarším známým kořením je patrně skořice, zmiňuje se o ní receptář čínského císaře Šen-tunga. V Egyptě užívali kněží skořici jako přísadu do kadidel. Překupníci ji v minulosti nastavovali rozemletými slupkami a cihlami.

Aromatické směsi se těšily úctě dávných perských šáhů.

Nejstarší písemnosti potvrzují, že Egypťané a Číňané, Řekové a Římané znali koření několik tisíciletí před naším letopočtem. Římané ho dokonce jako první i pěstovali. V zahradě legendárního konzula Luculla proslaveného pořádáním několikadenních hostin se pěstovalo několik druhů koření.

Lucullův kuchař  koření držel ve velké tajnosti a při dochucování jídel nikdo nesměl být v jeho blízkosti. Celý starověk a středověk se koření vyvažovalo zlatem. Obchod s kořením po nebezpečných obchodních stezkách přes Čínu, Indonésii, Indii a Cejlon trval asi 5 000 let.

Zlom nastal v době, kdy Portugalci objevili mořskou cestu na východ okolo mysu Dobré naděje a začaly boje mezi Portugalci, Nizozemci, Francouzi a Angličany o ovládnutí lukrativního trhu s kořením.

Latinský výraz „specio“ vlastně znamená „něco úctyhodného“, a koření a bylinky si ocenění opravdu zasluhují.

Budete mít zájem:  Vitamín D pomáhá dětským kostem i vývinu svalů

Vždyť v různých kombinacích nejen dodávají pokrmům harmonii chuti a vůní, ale éterické oleje a další důležité látky, které v sobě obsahují, mají i řadu léčebných schopností. Některá koření se jako lék používají již tisíce let.

Nejznámější je účinek koření proti nadýmání – badyánu, římského kmínu, skořice, zázvoru, bobkového listu. Díky výraznému antibakteriálnímu vlivu se koření a bylinky osvědčují též jako vynikající prostředky konzervační.

Výjimečné vlastnosti koření jsou tedy dány obsahem účinných látek, jako jsou éterické oleje, aromatické, pálivé, dráždivé, minerální látky a stopové prvky (vápník, fosfor, hořčík, železo), vitaminy (paprika, petržel, celer, ředkev, cibule).

Tyto látky jsou obsaženy v různých částech rostlin. Éterické oleje dávají charakteristickou vůni a chuť, jsou prchavé, citlivé na světlo a termolabilní, proto se uplatňují zejména ve studené kuchyni.

Sekundární rostlinné látky ovlivňují buněčnou látkovou výměnu, podporují trávení, podporují sekreci žluči a moči, regulují hladinu cukru v krvi (glykemii), mají pozitivní účinek na krevní tuky a krevní tlak, vykazují protizánětlivý antimikrobiální a antioxidativní účinek, mají antikancerogenní efekt a pozitivně ovlivňují imunitní systém. Tyto látky jsou také nositelem vůně, chuti, barev.

Lékárna z koření

Některá koření se podílí na zlepšení stravitelnosti pokrmů. Např. velmi oblíbená majoránka reguluje činnost střev a uvolňuje křeče. Anýz, kmín a fenykl mají příjemnou vůni, ale podporují také trávení, tvorbu slin, zabraňují plynatosti.

Dětem se z anýzu připravuje čaj na uvolnění plynatosti. Stejný účinek má čaj fenyklový. V případě zkaženého žaludku může dítě pít čaj mátový nebo fenyklový s lékořicí. Na uklidnění  pak čaj ze semínek anýzu, sušených lístků meduňky a lékořice.

Vyšší tvorbu slin podporuje chilli, kari, paprika, hořčičné semeno. Feferonky mohou pomoci ochránit výstelku žaludku, pálivost feferonek způsobuje kapsaicin a studie na zvířatech dokládají, že kapsaicin omezuje poškození způsobené aspirinem a alkoholem.

Na uvolnění křečí a hlenů se podílí anýz, fenykl, kmín a máta. Prokrvení končetin a kůže zlepšuje chilli, paprika, máta hořčičné semeno.

V těhotenství jsou bylinky a koření spíše zapovězeny, neužívejte je v těhotenství, protože mohou vyvolat děložní stahy a potrat.

  • Anýz – jehož pravlastí je východní Středomoří, se vyznačuje svěží vůní a nasládlou chutí. Přidává se ke sladkým jídlům, do kaší a kompotů, neobejde se bez něj vánoční pečivo. Staří Římané o něm psali, že „pomáhá při kašli a žaludečních potížích, dává dechu vůni, obličeji mladistvý vzhled a zahání těžké sny“.
  • Badyán – připomíná hnědé hvězdičky, uvnitř kterých jsou malá zrníčka. Je to plod stále zeleného stromu magnolie a roste hlavně v jihovýchodní Asii. Sklízet se může až ze stromů starších 15 let, a to třikrát do roku. Je dobrým lékem při kolice.
  • Bazalka – do Evropy přišla z tropických oblastí Asie a Afriky. Několik snítek bazalky v láhvi octa – a hned máme báječné dochucovadlo! Povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení, pomáhá při nadýmání a při chorobách dolních cest močových. Kromě toho také odhání hmyz.
  • Estragon – byl populární už ve starověkém Egyptě. K nám se dostal stejně jako většina koření, z jižní Evropy. Vynikající je též estragonový ocet. Estragon můžete použít jako antiseptické kloktadlo nebo si s ním potřít špatně se hojící rány. Kromě toho má blahodárný vliv na zažívání.
  • Koriandr – tato krásná bylina s bílými květy má svůj původní domov v Malé Asii. Už staří Římané potírali maso koriandrem, aby prodloužili jeho trvanlivost, a Číňané zase odhalili jeho léčivé účinky. Obsahuje silice povzbuzující chuť k jídlu. Při potírání koriandrem se zmírňují bolesti v revmatických kloubech a také se zlepšují problémy s hemeroidy.
  • Kmín – povzbuzuje mimo jiné chuť k jídlu, přináší úlevu při menstruaci a zvyšuje tvorbu mléka u kojících. Kmínové polévky a čaje posilují žaludek při žaludečních křečích, pomáhají při střevní plynatosti.
  • Rozmarýn – znamená latinsky „mořská rosa“. Takhle poeticky bylinku pojmenovali obyvatelé Středomoří. Nedělní oběd okořeněný rozmarýnem strávíte mnohem rychleji. Potírání tinkturou z rozmarýnu zase uleví revmatickým svalům.
  • Tymián – Egypťané používali tymián k něčemu zcela jinému než my dnes. Využili toho, že hubí plísně a bakterie a balzamovali s ním mumie. Tymiánový čaj vám pomůže nejen při astmatu a kašli, ale i při střevních potížích. Od revmatických bolestí se vám uleví po koupeli v tymiánovém oleji.

Koření a děti

Mezi koření se řadí především různě upravované plody a části orientálních rostlin. jsou to například badyán, cayenský pepř, černý pepř, hřebíček, chilli, kardamom, koriandr, kurkuma, muškátový květ a oříšek skořice, šafrán, zázvor…

Většina z nich se používá pro zvýraznění chuti pokrmů nebo k podpoře zpestření chuti pokrmů pro dospělé, kteří, jak známo, mají oproti mladému organismu již více či méně vnímání chuti otupeno. Do dětské výživy tato koření nepatří.

Děti mají dobře vyvinuty chuťové orgány, a proto je učíme znát hlavně ty pravé přírodní, ničím „neokořeněné“ chuti dobrých domácích potravin.

Malým dětem nedáváme uzeniny, instantní polévky a hotové pokrmy z konzervy nebo hotové pokrmy zamrazené, i v těchto pokrmech je množství nejrůznějších koření a přísad, které dětem (i větším) vůbec nemohou prospět. Z cizokrajných koření jsou některá (v závislosti na použitém množství) i toxická nebo jinak škodlivá. Patří k nim například:

  • muškátový oříšek – ve větších dávkách je toxický – může vyvolat halucinace a ospalost.
  • chilli či jiná ostrá koření – dráždí neúměrně sliznici zažívacího ústrojí a mohou způsobit u dětí nevolnost
  • glutaman sodný – i ten můžeme zařadit do skupiny nevhodných koření (nejen pro děti). Je základem mnoha kořenících směsí a vyskytuje se ve všech instantních pokrmech. Většina odborníků na výživu považuje glutaman sodný za karcinogenní, a tak jej právem i naši zdravotníci zařadili mezi potraviny pro děti do tří let zakázané. I větším dětem bychom měli dávat potraviny s glutamanem sodným jen výjimečně.

Pokrmy pro děti můžeme kořenit také, nejlépe však čerstvými natěmi. Zelené natě naší zeleniny jsou nejlepším prostředkem k obměnám přirozených chutí a vůní domácích pokrmů. Nejsou však jen ochucovadly, jsou hlavně zdrojem nenahraditelného množství vitaminů a minerálních látek.

V čerstvém stavu obsahují i další vzácné přírodní složky, jakými jsou chlorofyl a jiná rostlinná barviva, rostlinné enzymy, aromatické látky. Zhruba od 18 měsíců můžeme dětem začít přidávat jemně sekané čerstvé zelené natě a bylinky do pokrmů a již je nevařit.

Zachovají si tak cenný vitamin C, rostlinné enzymy a další látky, které se varem rozkládají.

Do jednoho roku bychom neměli dětem jídlo solit ani kořenit. Miminka v tomto období preferují především nasládlou chuť, což vyplývá z chuti mateřského mléka.

Po prvním roce, když podáváme dětem pevnou stravu, přemýšlíme o tom, jak jim jídlo ochutit. Zhruba do dvou let není nutné a ani vhodné, abychom o přídavku jakéhokoli koření (kromě zelených natí) vůbec uvažovali.

Nedávejme raději na stůl solničku a kořenky (děti rádi napodobují počínání dospělých).

Co zdraví neprospívá

  • Kořeníme-li každodenně černým pepřem, paprikou, novým kořením. V důsledku stálého dráždivého účinku pak může mít škodlivý vliv na sliznici dutiny ústní, žaludku a dalších částí trávicí soustavy.
  • Starší lidé by měli také využívat široké palety nedráždivých koření a jídla dochucovat, protože vnímání chutí i vůní je ve starším věku sníženo a vede pak k nedostatečné jednostranné výživě.
  • Kdo má zakázanou sůl (např. při onemocnění srdce), může kořenit citrónovou kůrou, v menší dávce může použít zázvor, bobkový list, muškátový květ, papriku, bazalku, saturejku, kopr, petrželku, kmín, tymián, pažitku, meduňku, koriandr a také houby.
  • Traduje se, že nemocní se zažívacími problémy, mezi něž patří průjem, nesmějí používat pepř. Červený a černý pepř údajně zhoršují průjem, protože zhoršují peristaltiku, tedy pravidelné pohyby střev, které posouvají jejich obsah. Ve skutečnosti to není pravda – pepř má podle posledních průzkumů tendenci stolici zpomalovat.

Skladování a užití koření

Koření nesmí být nikdy zatuchlé, vlhké, plesnivé, s cizím pachem, nesmí obsahovat cizorodé a pro lidský organismus škodlivé látky. Do oběhu se nesmí dávat koření se sníženým obsahem aktivní složky a koření skládající se z menších plodů může být jen celé, nedrcené.

Éterické oleje v koření brání tvorbě a rozmnožování mikroorganismů v potravině nebo zabraňují přemnožení cizích bakterií ve střevech.

Sušené koření, pokud není speciálně ošetřeno, nebo čerstvá nať, pokud není dokonale omyta, obsahují různé mikroorganismy.

Pokud pokrm po přidání koření řádně tepelně nezpracujeme, neprovaříme a poté skladujeme při teplotě, která mikroorganismům umožňuje množení, může jejich počet vzrůst až na infekční dávku a způsobit onemocnění z pokrmu.

Koření správně skladujeme: ne ve vlhku, ne na světle. Používáme pevně těsnicí nádoby. Nikdy neumisťujeme poličku s kořením v blízkosti varné jednotky, protože teplo a vlhko koření poškozuje. Neskladujte více druhů koření v jedné krabici, vzájemně se ovlivní vůně.

Nemleté koření vydrží i rok, mleté jen několik měsíců. U mletého koření používáme nižší dávky než u celého. Čím jemněji mleté, tím je intenzivnější chuť. Celé koření většinou působí jemněji a lze jej z pokrmu vyjmout i dříve.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector