Angína: příznaky, léčba a inkubační doba

Obě nemoci pojí stejný jmenovatel a to streptokok. Spálu i spálovou angínu může způsobit až 80 druhů této bakterie. Proto se proti ní nelze účinně naočkovat. Nemoc se snadno šíří ve velkých kolektivech a inkubační doba je 1-5 dní. Zřídka pak až 7 dní.

Přenáší se kapénkově a stačí se také nemocného jen dotknout, nebo si bakterii přinést domů na oblečení ze školky a nemoc je na světě. Nejčastěji tyto nemoci postihují děti mezi 3-10 lety, výjimkou nejsou ale ani dospělí.

Rozdílem mezi spálou a spálovou angínou je ten, že kromě obvyklých příznaků spálovou angínu doprovází klasické bolestivé příznaky v hrdle. Tedy pálení a bolest v krku.

Spálová angína a její příznaky

Spálovou angínu snadno chytíte kapénkově, tedy vzduchem. Nebo přes trávicí trakt, tak že se dotýkáte předmětů, které používá i nakažený. U dětí je to často nádobí, hračky a oblečení. Typický pacient spálové angíny je mezi 3 a 10 rokem. Spálová angína se už po prvním dni od nákazy projeví typickými příznaky:

• bolestí v krku, chrapotem a potížemi při polykání,
• zduřelými mízními uzlinami pod dolními čelistmi,
• otokem mandlí a jejím následným pokrytím čepy,
• bolestí hlavy, horečkou, celkovou slabostí i zimnicí,
• zarudlými tvářemi a bělavými koutky úst,
• bolestmi břicha, zvracením a nechutenstvím,
• a bělavým jazykem, který přechází do sytě červeného tečkovaného – tzv. „malinového jazyka“.

Zakrátko se vyskytne i typická spálová vyrážka. Ta vypadá jako drobné červené světlejší pupínky. Může být i bez úplného zbarvení a poznáme ji jen po pohmatu, kdy je kůže hrubší.

Vyrážka napadá břicho, hruď, vnitřní stranu stehen, třísla, podpaží, loketní jamky a postupně i dlaně a plosky nohou. Vyrážka se po několika dnech začíná odlupovat a celé onemocnění je v této fázi už stabilnější.

Tělo se zbavuje zrohovatělé kůže, která je pak zase v pořádku.

Ranná spála a její příznaky

Ranná spála je mnohdy hůře identifikovatelná, než je spálová angína. Nákaza totiž většinou prochází do krve zraněním a její projevy tak nejsou v jasném sledu a jednoznačné.

Nejprve se vyskytne výsev vyrážky a teprve později ostatní příznaky. I když se zdá být spála poměrně lehko zvládnutelnou nemocí, mohou se vyskytnout i komplikace.

V obou případech je nutné vyhledat lékaře a nasadit vhodnou léčbu.

S čím si můžete jednoduše spálu splést?

Dříve než se lékař jasně přikloní k nějaké diagnóze, otestuje krev na výskyt streptokoků a udělá výtěr z krku. Než se tak stane, můžete si onemocnění jednoduše splést i s dalšími onemocněními jako i:

• zarděnkami a spalničkami – kdy vyrážka postupuje od hlavy k trupu a díky proočkování je jejich výskyt u dětí velmi ojedinělý
• virovým ekzantémem – vyrážka, která doprovází virová onemocnění
• toxoalergickým ekzantémem – vyrážka způsobená vnějším působením alergenu

Léčba a péče o nemocného

Léčba spály i spálové angíny je možná pouze antibiotiky. Čím dříve jsou nemocnému podány, tím snáz se s nemocí vyrovnává a jen zřídka se vyskytují i komplikace. První volbou, po které váš lékař sáhne, jsou penicilinová antibiotika. Nezapomeňte lékaře informovat, že jste vy, nebo vaše dítě na penicilin alergičtí.

Pak na léčbu onemocnění nasadí tzv. makrolidová antibiotika. Po dobu podávání antibiotik je nutné udržovat klid na lůžku i po pocitovém zlepšení onemocnění. Nemocný je infekční až 7 dní od vypuknutí nákazy. Teplotu a bolesti je možné snižovat paracetamolem či ibuprofenem. Dostatečně doplňujte tekutiny a nenuťte se do jídla.

Pokud vám tělo volí, při nechutenství či silné bolesti v krku omezte množství přijímaného jídla a volte spíše kašovitou a chladnější stravu. Pokud tělo dobře zareaguje na antibiotika, doporučuje se ještě týden vydržet v klidném režimu doma a mimo kolektiv.

Vyvarujte se i velké fyzické námaze a nezapomeňte doplňovat dostatek vitamínů zejména pak vitamín C a B.

Podávat k antibiotikům i probiotika?

Podpora střevní mikroflóry je v době užívání antibiotik velmi důležitá. Probiotika se doporučují užívat dvakrát denně a v dostatečném rozestupu. Tedy alespoň po 8 hodinách.

Nesmí se navíc užívat ani zároveň s antibiotiky. Antibiotikum by probiotika zničilo. Je tedy nutné udržovat 2hodinový rozestup mezi léčbou a podporou probiotiky. A to i před užitím antibiotik i po užití.

Pro děti zvolte probiotika pro ně přímo určená.

Lze se před spálou účinně chránit?

Jak už bylo řečeno, očkování proti spálovému onemocnění neexistuje. Navíc po jednom prodělání spály si proti ní nevybudujete imunitu. Proto spálu i spálovou angínu můžete za život prodělat několikrát. Onemocnění je velmi nakažlivé, a proto je vhodné dodržovat hygienické zásady a zaměřit se na nákazu, která může přijít z kolektivu.

Je nutné si mýt pečlivě ruce, mít vlastní hygienické potřeby, pít z vlastní sklenice a jíst s vlastním příborem. Kašlání se zakrytou pusou kapesníkem také velmi pomůže. Co je ale důležité, je nepodceňovat i drobné a zdánlivě banální virózy a infekty a nevrhat se s podlomenou imunitou do kolektivu práce, školy i školy, veřejné dopravy a podobně.

A při doléčování infektu se do kolektivu nepouštět příliš brzy.

Léky na bolest v krku Vitamíny na posílení imunity

Angína? Jak spolehlivě rozeznat její první příznaky

Zánět mandlí se nejčastěji objevuje v zimě a na počátku jara z důvodu větších klimatických změn, doprovází jej ostrá bolest a škrábání v krku zejména při polknutí.

časté projevy:

• bolest v krku
• kašel
• ucpaný nos
• zarudlý krk
• nateklé mandle
• zvýšená teplota

méně časté projevy:

• bolest svalů
• chrapot
• horečka nad 38 °C (u dětí i o stupeň více)
• čepy v krku
• nevolnost

Čepy na mandlích

Viditelné drobné bílé tečky se nazývají čepy. Vypadající jako bílé hrbolky, jsou často doprovázené silnou bolestí v krku, zápachem a zarudlými mandlemi. Proti čepům neexistuje stoprocentní účinná prevence kromě úplného odstranění krčních mandlí.

Angína u dětí

U malých dětí se kromě výše uvedených příznaků může přidat bolest bříška. Často dětem nechutná nebo zvrací. Zvětšování mandlí může být pro menší děti nebezpečné, protože vede k potížím s dýcháním. V horším případě průběh nemoci může vést ke spánkové apnoe (nekontrolované zástavy dechu).

Angína v těhotenství

V těhotenství je angína velmi častá a prakticky neexistuje žádná spojitost mezi infekcí a těhotenstvím.

Nebezpečná je obzvlášť v prvním trimestru a je důležité co nejdříve navštívit lékaře, který předepíše antibiotika nepředstavující pro dítě žádné nebezpečí. Léčba se neliší od klasické léčby.

Důležitý je klid na lůžku a vyvarovat se jakékoli zvýšené námaze. V žádném případě by se příznaky neměly ignorovat a přecházet.

Těhotná žena by měla dát pozor na zvýšený přísun vitamínu C, kdy denní dávka v těhotenství nesmí překročit 500 mg. Podobně by měla být opatrná při výběru některých rostlinných a přírodních přípravků. Například echinacea je v těhotenství nebezpečná, proto vše raději konzultovat s lékařem.

Druhy angíny

Angínu můžeme z hlediska původu rozdělit na:

• bakteriální – nejčastěji způsobená streptokoky
• virovou – způsobená například chřipkovým virem, herpes simplex a jinými viry
• mykotickou – výjimečný druh angíny způsobené mykózou

Streptokoková angína – bakteriální

Při bakteriální angíně se často objeví horečka, zvětšené uzliny, velká bolest v krku a nemocný se celkově necítí dobře. Někdy se může stát, že nemocný trpí pouze bolestí v krku bez ostatních příznaků, a přesto se jedná o streptokoka. Pokud se streptokok prokáže, půjde o klasickou angínu a proto je na místě léčba antibiotiky.

Virová angína

Virová angína nebývá tak častá jako bakteriální. Přenáší se kapénkovou infekcí, která se šíří od infikovaného jedince během kýchání, kašlání nebo prskáním slin. Léčba spočívá v potlačení příznaků užíváním léků na horečku nebo ke zmírnění kašle. K rychlejšímu uzdravení je doporučený klid na lůžku.

Chronická angína

Pokud se angína často vrací, může se jednat o tzv. chronickou angínu. V tomto případě je vhodné poradit se s lékařem o chirurgickém odstranění krčních mandlí, které je trvalé, protože mandle již znovu nedorostou.

Spálová angína

Dalším neméně známým druhem je spálová angína, která se projevuje především horečkou a bolestmi v krku. Často se objeví i spálová vyrážka – nejčastěji na hrudi, vnitřní straně končetin a podbřišku. Většinou začíná ustupovat po 4 dnech. Kromě uvedených příznaků lze spálovou angínu poznat podle tzv.

„malinového jazyku“, tedy rudě zbarveného jazyka s bílošedým povlakem, který se začne po cca 2 dnech loupat. Typicky se spálová angína vyskytuje v kolektivu menších dětí od 3 do 10 let. Šíří se vzduchem nebo přes trávicí trakt – kontakt s předměty, hračkami nebo nádobím, které používal nakažený.

Inkubační doba spálové angíny se pohybuje v rozmezí 1 až 5 dní. Léčí se antibiotiky.

Hnisavá angína

Nejčastějším projevem hnisavé angíny je vysoká horečka, zimnice a zarudlé mandle pokryté žlutými flíčky.

Lékař obvykle předepíše nemocnému penicilin současně s léky proti horečce. Neléčená angína může způsobit hnisavý zánět tkání, který je nutný chirurgicky odstranit.

Další nebezpečnou komplikací je selhání ledvin (hlavně u dětí) nebo revmatické horečka.

Letní angína

Příliš chladná klimatizace, zmrzlina nebo ledové nápoje jsou důvodem letní angíny. Příčinou je teplotní šok, který tělo zažívá přechodem z venkovních veder do klimatizovaných kanceláří, obchodních center nebo aut.

Angína může mít horší průběh než angína v zimních měsících. Naštěstí antibiotika zabírají rychle. Pouze je nutné omezit na několik dní pobyt na slunci, který oslabený organismus ještě více vyčerpává.

Některá antibiotika reagují na sluneční záření tím, že zvyšují citlivost pokožky, která se rychleji a snadněji spálí.

Jak je dlouho člověk infekční

Inkubační doba angíny je 2 až 4 dny. Nakažená osoba přestává být nakažlivou za 24 až 48 hodin po zahájení léčby. V opačném případě se angína přenáší od nakažlivých lidí kýcháním a kašláním až po dobu 2 týdnů.

Kdy navštívit lékaře

Rozdíl mezi tím, jestli se jedná o viry nebo bakterie, je důležité zjistit kvůli určení způsobu léčby. Bezbolestným výtěrem z krku a vyšetřením mízních uzlin, případně odběrem krve lékař určí, zda se jedná o angínu a případně bakteriální nebo virový původ nemoci.

Laik sám nepozná, o jaký druh angíny se jedná. Pokud nechcete jít k lékaři, je možné zakoupit si domácí test pro zjištění bakteriální infekce, tzn. CRP test. Hodnota CRP je důležitá při rozhodování v léčbě antibiotiky.

Stačí jedna kapka krve z prstu a za pár minut víte, jestli se jedná o virovou nákazu nebo bakteriální. Pokud test ukazuje nízké CRP hodnoty (do 40 mg/l), nejedná se o bakteriální infekci a nejsou zapotřebí antibiotika.

Test je vhodný jak pro dospělé, tak pro děti.

Léčba

Angína je většinou způsobená bakteriemi, proto se k její léčbě používají antibiotika, a sice penicilin. U virové angíny je použití antibiotik zbytečné, protože jsou proti virům neúčinná.

Jak rychle antibiotika zaberou

Antibiotika obvykle zaberou 2. až 3. den od začátku jejich užívání.

Pokud nedochází ke zlepšení po nasazené léčbě do 3 až 4 dnů, je na místě navštívit lékaře, který provede vyšetření, o jakou konkrétní bakterii jde a nasadí antibiotika jiná.

Antibiotika nezabírají z různých důvodů a jedním z nich může být právě špatná indikace. Pokud se jedná o viry nebo mykózu, léčíme angínu bez antibiotik. Kromě předepsaných medikamentů utiší bolest v krku dezinfekční kloktadla, spreje, pastilky nebo obklady.

Přírodní léčba

Pokud se jedná o viry nebo mykózu, léčíme angínu bez antibiotik. Kromě předepsaných medikamentů utiší bolest v krku dezinfekční kloktadla, spreje, pastilky nebo obklady.

Priessnitzův obklad

Tím nejznámějším obkladem, který zmírňuje bolest, je tzv. Priessnitzův zábal. K jeho zdárnému účinku je důležité dodržet následující postup.

Co budeme potřebovat:

• studený, mokrý obklad
• nepromokavou vrstvu (např. igelit)
• suchou a teplou látku (např. ručník, šála nebo šátek)

Postup:

• na krk se položí studený, mokrý obklad
• dále přiložíme nepromokavou vrstvu tak, aby zakrývala celou plochou obklad (tím dojde k zapaření)
• nakonec přidáme ručník nebo šátek
• s obkladem vydržíme na krku 2 až 3 hodiny a postup opakujeme nejdříve po 3 až 4 hodinové pauze

Nevadí Vám kloktat?

Můžete si namíchat různé kloktací směsi: postačí obyčejná kuchyňská sůl rozmíchaná ve vlažné vodě. Doporučuje se kloktat: pravidelně každé 2 hodiny.

Šalvějový nálev

Co budeme potřebovat:

• 2 až 3 lžičky sušené bylinky šalvěje
• 250 ml vroucí vody

Postup:

• bylinku zalijeme vroucí vodou
• necháme louhovat zhruba 15 minut
• odvar můžeme použít ke kloktání i k přípravě obkladů

Pokud Vám nevyhovuje kloktání, můžete si do čaje přimíchat kombinaci skořice s medem (na 1 lžičku medu zhruba ½ lžičky skořice), cucat stroužek česneku, který uvolňuje antiseptické látky proti bacilům nebo si připravit cibulový čaj.

Cibulový čaj

Co budeme potřebovat:

• 2 velké cibule
• 2 lžíce majoránky
• 800 ml vroucí vody
• 1 citron
• med

Postup:

• do nádoby dáme oloupanou cibuli rozkrojenou na čtvrtiny, přidáme majoránku a zalijeme vroucí vodou
• přiklopíme talířkem a necháme 10 až 15 minut louhovat
• scedíme do jiné nádoby, přidáme vymačkaný citron a osladíme medem
• podle chuti můžeme přidat zázvor, skořici nebo hřebíček
• pijeme 1 šálek 3x denně

Jak se angíně vyhnout

Proti angíně neexistuje žádné očkování jako např. proti chřipce. Důležitý je dostatečný přísun tekutin, klidový režim při únavě, zvýšená osobní hygiena, zvyšování imunity kvalitní a pestrou stravou. Pro zvýšení imunity pomáhají také vhodné doplňky stravy.

Autor: Ver

Spálová angína

Spálová angína je akutní tonzilitida, jejímž původcem je β-hemolytický streptokok Streptococcus pyogenes. Produkuje Dickův erytrogenní toxin, jehož uvolňování do krevního řečiště je odpovědné za doprovodné příznaky. Spálová angína se projevuje především horečkou a bolestmi v krku. Typicky se vyskytuje v menších epidemiích v dětských kolektivech (nejvíce ve věku 4–12 let).[1]

Původce[upravit | editovat zdroj]

Streptococcus pyogenes patří mezi streptokoky skupiny A. Bakterie jsou G+, oválné až kulaté, nepohyblivé a nesporulující.

Produkuje erytrogenní exotoxin, který způsobuje spálu (akutní tonzilitidu provázenou exantémem). Jako povrchové antigeny pouzdra působí M-protein a kyselina hyaluronová.

Zvyšují virulenci a vykazují imunologicky zkříženou reaktivitu ke kardiálnímu myozinu a sarkolemě.[2]

Inkubační doba[upravit | editovat zdroj]

2–4 dny.[2]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

• Katarální až lakunární angína,
• malinový jazyk,
• erytém obličeje s cirkumorálním výbledem (Filatovův příznak),
• zduření regionálních lymfatických uzlin.

Celkové příznaky: zvracení, bolesti břicha, bolesti hlavy, spálový exantém (hlavně v podbřišku, na hrudníku a vnitřních stranách končetin – embolizační predilekce), drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na boltcích (Šrámkův příznak)[1].

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Výtěr z hltanu – kultivační průkaz streptokoků. A stanovení hladiny protilátek proti streptolysinu O (ASLO), streptolysinu S. Dále proti hyaluronidáze, streptokináze a deoxyribonukleáze (k hodnocení průběhu onemocnění, v akutní fázi nemají velký význam).

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Revmatická horečka – s latencí 10–20 dní (Pankarditida, artritida, erythema anulare, chorea minor).Akutní poststreptokoková glomerulonefritida – hematurie 6–10 dní po infektu[2].

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Lékem volby je Penicilin V 100 000 IU/kg/d p.o. 10 dní (obtíže by měly ustoupit po 24–48 hod). Při selhání léčby nebo alergii na penicilin cefalosporiny (5 dní), amoxicilin s kyselinou klavulanovou, makrolidy.

aminopeniciliny nepodávat při podezření na infekční mononukleózu[2].

Nosičství Streptococcus pyogenes[upravit | editovat zdroj]

Prevalence nosičství Streptococcus pyogenes v dětské populaci je (v závislosti na oblasti) 15 až 20 %, v dospělé populaci nižší.

Asymptomatičtí nosiči nejsou v riziku vzniku supurativních ani non-supurativních komplikací. Zároveň nejsou považováni za podstatný rezervoár pro šíření streptokokové infekce.

Tyto asymptomatické nosiče tedy není třeba identifikovat ani léčit. Provádět kontrolní kultivace po terapii není doporučeno (cost-benefit).[3][4]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

1. ↑ a b ROTTENBERG, Jan. Diferenciální diagnostika, terapie a komplikace akutních tonzilitid [online] . In solen.cz. Jaro a léto v ordinaci a lékárně. 1. vydání. Olomouc : Solen, 2010. 138 s. s. 48-57. Dostupné také z . ISBN 978-80-87327-32-6
2. ↑ a b c d MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 158-159. ISBN 978-80-247-2525-3.
3. ↑ Bisno AL, Stevens DL. Streptococcus pyogenes. In Mandell, Bennett, & Dolin: Principles and Practice of Infectious Diseases, 6th ed. 2005: 2362–2390.
4. ↑ Fisher RG, Boyce TG. Nose and Throat Syndromes. In Lippincott Williams & Wilkins: Moff et‘s Pediatric Infectious Diseases: A Problem-Oriented Approach, 4th Edition 2005: 14–43.

Příznaky a druhy

PŘÍZNAKY ANGÍNY:

Inkubační doba angíny od momentu kdy jsme byli vystaveni nákaze až po úplné vypuknutí choroby jsou 2-4 dny. V některých případech i méně.

Příznaky angíny jsou HOREČKA, únava, bolest hlavy, bolest svalů ale především bolest v krku, OTOK MANDLÍ a s tím související OBTÍŽNÉ POLYKÁNÍ až nemožnost polknout tuhou stravu, chrapot, kašel, případně i bolest v uších. Může se objevit i nevolnost spojená se zvracením.

Taktéž se mohou projevit příznaky jako ucpání nosu, nosní výtok, zvětšené a bolestivé mízní uzliny, oteklé žlázy v přední části krku. Hrdlo a mandle při angíně bývají zarudlé, na mandlích často bývají hnisavé čepy – bílé povlaky resp. bílé skvrny.

Zvýšená teplota se výjimečně dostavit vůbec nemusí nebo se naopak může objevit dříve, než dojde k bolestem v krku a těžkostem s polykáním.

Při angíně, zejména té neléčené se mohou vyskytnout komplikace. Při rozsáhlých hnisavých angínách může někdy dojít až k riziku dušení spojeného většinou s přestupem hnisavého zánětu do hlubších tkání hltanu pod krční mandli a vytvoření tzv. abscesu (hnisavého ložiska).

Absces je dutina vyplněná hnisem a tato komplikace je provázená silnými bolestmi a otokem většinou jedné strany hrdla a podčelistní krajiny. Odtud se může zánět dále šířit prakticky kamkoliv. V případě této komplikace je nutné ložisko chirurgicky otevřít a vyčistit.

Další, byť vzácnou, komplikací streptokokové angíny může být náhlé postižení ledvin. Vyskytuje se 7 – 14 dní po odeznění krčních projevů nemoci. Velmi ojediněle se může vyskytnout dokonce revmatická horečka (autoimunitní nemoc) – onemocnění postihující srdce a klouby.

 Chce-li pacient riziko těchto sterilních následků streptokokové infekce minimalizovat, resp. zvýšit šanci na včasné odhalení, může požádat lékaře o kontrolu moči a krve po prodělané angíně.

NAKAŽLIVOST

Angína se přenáší od nakažených lidí kýcháním, kašláním a vydechováním malých infikovaných kapiček, které nás při jejich vdechnutí mohou nakazit.

Také je možné nakazit se při kontaktu s patogeny (částicemi zaviňující onemocnění), které se zachytily na předmětech, které později přijdou do kontaktu s našimi těly (ústy, nosem, očima či jinou sliznicí).

Mezi 2.-5. dnem od takového kontaktu s nákazou se dostaví příznaky.

Pokud nakažená osoba začne léčbu antibiotiky, většinou přestává být nakažlivou za 24-48 hodin od zahájení užívání antibiotik. Na druhou stranu, pokud se osoba antibiotiky neléčí, může být přenašečem angíny až po dobu dvou týdnů.

PREVENCE

Nejlepší prevencí angíny je zdravé stravování, fyzická aktivita, kontrola stresu a v neposlední řadě vysoká osobní hygiena.

 Především pak ústní hygiena jako je pravidelné čištění zubů, ale i používání mezizubních kartáčků a OKAMŽITÁ desinfekce mandlí a hrtanu při každém, byť nepatrném, pocitu „škrábání v krku“.

Za tímto účelem doporučujeme STREPTOkill, který je navíc z přírodních zdrojů a nevzniká na něj rezitence, takže ho lze užívat bez obav při jakémkoliv nepatřičném pocitu v hrdle. Dále doporučujeme pravidelné mytí rukou, které chrání nejen Vás, ale navíc Vaše okolí před přenášením bakterií či virů. 

Je také rozumné, omezit kontakt s nakaženými osobami, které doposud nezačali svoji léčbu.

DRUHY ANGÍNY:

Slovo angína znamená v překladu svíravou bolest (z latinského angere – svírat). Klasická krční angína je velmi časté infekční onemocnění u dětí i dospělých, i když občas bývá mylně zaměňována s chřipkou.

Angína sice může být způsobena viry stejně jako chřipka, ale znamená vždy hnisavé onemocnění krčních mandlí. U pacienta, který krční mandle nemá, mluvíme v případě zánětlivého onemocnění v oblasti hrdla o tzv.

laringitidě.

Z hlediska původce tedy můžeme angíny rozdělit na angíny PŮVODU BAKTERIÁLNÍHO (nejčastěji způsobené streptokoky) nebo VIROVÉHO (způsobené například viry jako je epstein-barr, chřipkový vir, herpes simplex a jinými) nebo výjimečně MYKOTICKÉHO, tedy způsobeného mykózou resp. organismy, které se svými vlastnostmi blíží rostlinám a bakteriím, ale jedná se o plísně nebo houbové infekce.

Nejčastějším původcem klasické krční anginy jsou bakterie streptokok pyogenes (streptococcus pyogenes), které uvolňují do krve toxin zodpovědný za doprovodné příznaky. Obzvláště u dětí je těmito příznaky spálová vyřážka, tzv. spála. V tomto případě tedy mluvíme o SPÁLOVÉ ANGÍNĚ.  

Z hlediska příznaků a četnosti můžeme také mluvit o třech druzích angíny – akutní angína nebo opakující se akutní angína nebo chronická angína.  

– AKUTNÍ ANGÍNA: má rychlý nástup s jednoduše poznatelnými znaky, jako například horečka, silná bolest v krku, problémy s polykáním, bolest hlavy, malátnost a nejčastěji je způsobena bakterií streptokoku.

– OPAKUJÍCÍ SE AKUTNÍ ANGÍNA: je vracející se angína několikrát v jednom roce. Zprvu angína reaguje na léčbu antibiotiky, ale později se začne pravidelně vracet.

– CHRONICKÁ ANGÍNA: má kolísavé příznaky, které trvají delší dobu, infekce ani při léčbě neodchází a lidé se po celou dobu cítí unavení a nemocní.

Chronická angína je velmi běžná u dětí a mládeže do 15let.

Je to tím, že se v pozdějším věku mandle zmenšují, tělo má již dobře vyvinuté i jiné způsoby boje s infekcemi a mandle nejsou tolik zatěžovány jako v mládí.

Další důvod je, že jsou dospělí obvykle méně vystavovány patogenům (částicím, způsobujícím nemoci) než děti, které jsou často ve velmi těsném kontaktu ve školách a jiných dětských kolektivech. 

Bolesti v krku: kdy jsou potřeba antibiotika a kdy ne?

Některé děti na letní bolesti v krku vyloženě trpí, jiné postihnou jednou za několik let. Úlevu mohou přinést pastilky na bolest, obklady, ale někdy to nejde bez antibiotik. Takže pokud se stav zhoršuje a přidává se horečka, je určitě na místě navštívit s dítětem lékaře.

Jakmile si během léta začne potomek stěžovat na bolesti v krku, vždycky je zapotřebí rozlišit, zda vůbec jde o infekční onemocnění, jaké jsou další příznaky a jak vlastně potíže začaly.

Důležité je i to, zda se projevily náhle nebo se stav mění jen pomalu. Někdy může být za bolestí v krku alergická reakce, což mnoho lidí vůbec nenapadne.

Projevuje se především škrábáním a může to být první příznak tohoto druhu potíží – například po konzumaci jídla, které přitom člověku do této doby nijak nevadilo.

Viry versus bakterie

Pokud lékař dospěje k závěru, že jde o infekci, je třeba rozlišit, zda jsou potíže virového nebo bakteriálního původu. V prvním případě stačí většinou léčit příznaky, u bakteriální infekce bývá potřeba nasadit antibiotika.

Rozhodnutí někdy není jednoduché ani pro zkušeného zdravotníka.

 Naštěstí existuje několik kritérií, jimiž se může řídit: pokud má dítě horečku, zvětšené uzliny, bolest v krku je velká a celkově se necítí dobře, bude to pravděpodobně bakteriální infekce a je na místě zvážit nasazení antibiotik.

Někdy je rozumné pro jistotu provést výtěr z krku, aby se antibiotika v nejednoznačných případech nenasazovala zbytečně. Pokud se prokáže streptokok, jde o klasickou angínu.

Roli může sehrát i CRP vyšetření z malého vzorku krve odebraného z prstu dítěte, ale někdy se počínající bakteriální zánět projevuje pouze lokálně a pak nejsou hodnoty zjištěná na základě tohoto vyšetření vysoké. Přesto může být vhodné a potřebné nasadit antibiotika.

Navíc se může stát, že někdo trpí pouze bolestí v krku, celkové příznaky ho netrápí, a přesto streptest, který se rovněž dá rychle provést v ordinaci, ukáže, že má v krku streptokoka. Potvrdit to rovněž může výtěr z krku a kultivace vzorku.

Léto s sebou přináší bolestivou herpetickou angínu

Bolestí v krku se projevuje i velká skupina virových onemocnění včetně herpetických. Obraz může na první pohled vypadat podobně jako angína, ale pokud vidíme spíše puchýřky, typicky na patře, je to herpetická angína.

Hodně bolí, dítě velice obtížně polyká, a odmítá proto jíst i pít. Přímá léčba přitom neexistuje. Kvůli herpetické angíně může malé dítě skončit na infúzích v nemocnici, protože jinak ho není možné zavodnit a zajistit mu dostatečný přísun kalorií.

V letních měsících přitom jde o onemocnění poměrně časté.

Tady by naopak mohlo CRP vyšetření z kapky krve z prstu pomoci, protože ačkoli nález v krku je dramatický, nízké CRP dokládá, že to není bakteriální infekce.

Puchýřky v ústech a na dlaních a ploskách nohou jsou ovšem jiným případem. Jde o typické příznaky onemocnění, kterému říkáme syndrom ústa-ruka-noha. Nejde o nic závažného, většinou postihuje děti předškolního věku, mezi nimiž se snadno šíří a samo spontánně odezní během několika dní, aniž by byla potřeba nějaká léčba.

Zmrzlina za angínu nemůže, pokud k ní nemá dítě sklony

Běžné škrábání v krku se dá bez problémů zvládnout pomocí domácí léčby, kterou je možné vést podle preferencí rodiny – někdo dává přednost různým tabletkám z lékárny nebo sprejům, pomáhá také kloktání, Priessnitzův obklad krku nebo třeba pití šalvěje.

Mimochodem zmrzlina angínu nezpůsobuje, stejně jako nikdo nenastydne jen proto, že šel málo oblečený ven, když byla zima. Ale může napomoci rozvoji choroby, pokud měl potomek oslabenou imunitu, někdo je k letním bolestem v krku náchylnější. Prochladlý krk se pak hůře brání infekce a bakterie nebo viry se mohou množit.

Co potřebujete vědět o bakteriální angíně:

• Jde o zánětlivé onemocnění krčních mandlí, způsobené bakterií.
• Typickým původcem je streptokok.
• Přenáší se kapénkami a to aniž člověk kýchá a podobně, inkubační doba jeden až tři dny.
• Krom bolestí v krku, které ztěžují polykání, se projevuje také zvětšenými uzlinami, zvýšenou teplotou, až horečkou, bolestmi břicha, celkovou schváceností.
• Účinnou léčbu představují antibiotika a klid na lůžku.

Oproti tomu bolest v krku virového původu:

• Znamená soubor více druhů onemocnění.
• Patří sem bolestivá herpetická angína stejně jako běžné nachlazení projevující se spíše škrábáním než bolestí při polykání.
• Také mononukleóza, která se přenáším především líbáním a pro níž je typické mimo jiné velké zvětšení mandlí.
• Přímá léčba neexistuje, mírní se příznaky, v případě mononukleózy je třeba dle míry závažnosti držet i jaterní dietu.
• Inkubační doba záleží na původci, typicky jde podobně jako u bakteriální angíny o dny. 

Barbara Taušová – specialistka na pediatrii. Zakladatelka, jednatelka a ředitelka zdravotnického zařízení Canadian Medical, ředitelka pediatrického centra Dětská ambulance.

Angína

Kromě streptokoků je angína někdy také způsobena bakterií Stafylococcus, nezřídka se také setkáme s původcem virovým (herpetické viry, virus Epstain-Baarové) nebo dokonce mykotickým (u lidí léčených imunosupresivy či nemocných AIDS). Může jít o velmi závažné onemocnění, zvláště pokud není léčeno. Jeho následky se mohou projevit až za několik let.

Příznaky angíny

Prvním projevem je bolestivé škrábání v dolní části krku, které přechází do úporné bolesti při polykání. Typické jsou oteklé červené krční mandle s bílými zánětlivými ložisky – čepy. Propuknutí prvních příznaků je často spojené s nepříjemným škrábáním v krku, potížemi s polykáním a ucpaným nosem.

Často ji provází i bolest uší, bolest hlavy a horečka nad 38 °C a zimnice. Objevuje se zvětšení mízních uzlin pod dolní čelistí a za ušima, v extrémních případech mohou být boule velké i jako holubí vejce.

U malých dětí se mohou objevit i potíže s dýcháním, bolesti břicha a zvracení. Chronická angína (tonzilitida) se projevuje zápachem z úst, pocitem tlaku v mandlích a cizího tělesa v krku. Není tak dobře rozpoznatelná jako akutní forma, neboť nález nebývá tak snadno rozlišitelný od normálního stavu.

Podívejte se, jak vypadá angína:

Léčba angíny

Léčí se antibiotiky a klidem na lůžku. Kromě léků někdy pomůže chirurgické odstranění mandlí – tonzilektomie. Provádí se v celkové anestezii.

Léky

Záleží na původu angíny, pokud je podle vyšetření bakteriální (způsobená streptokoky nebo stafylokoky), lékař nasadí antibiotika. V případě nejasností se čeká na výsledky výtěru.

Ty odhalí přesně, o jakou nákazu se jedná, a lékař pak zvolí vhodná farmaka. Nejčastěji bývá předepisován širokospektrální penicilin, který má velmi rychlý účinek.

Současně s ním se podávají léky antipyretika (proti horečce) a analgetika (proti bolesti).

Bylinky

Proti bolesti v krku pomáhá kloktání šalvějových a heřmánkových čajů a výluhů.

Homeopatika

Jako doplněk při léčbě můžete použít:

Apis – Červené, světlé a oteklé krční mandle. Vodnatě prosáklé tkáně. Belladona – Červené, prosáklé mandle, povlak na jazyku. Vystouplé houbovité papily u kořene jazyka. Rychlé zhoršování. Rudý obličej, vysoká horečka.Dulcamara – Angína po prochladnutí, promočení deštěm. Pálení v hrdle. Hlen v nosohltanu. Časté močení.

Hepar sulfur – Hnisavé čepy na mandlích, pocit třísky v krku. Riziko tonsillárního abscesu. Nasládlý pach. Riziko zánětu ledvin. Zimomřivý, popudlivý.Lachcesis – Začíná vlevo, šíří se doprava. Tmavorudé tkáně, zhoršení ráno. Vadí obklad na krku. Horečky. Polykání slin vadí, tuhá sousta nikoli.

Mercurius solubilis – Nejsilnější slinění u angín, zápach z úst. Polykací bolesti vystřelují do uší a bez zánětu k zubům. Větší krční uzliny, žlutavý povlak jazyka. Horečky.Phytolacca – Tmavorudý zánět, polykání vystřeluje do uší, pocit žhavé kuličky v krku. Bolest na bázi jazyka. Žlutý povlak u kořene jazyka. Riziko abscesu. (Zdroj: Mudr.

Tomáš Karhan, Homeopatie a děti, Grada, 2015)

Domácí léčba a babské rady

Na krk pomáhá Priessnitzův obklad, který se skládá ze studeného mokrého obkladu překrytého igelitem a suchým ručníkem. Nechte působit 30 minut.

Vyšetření

Praktický doktor provede výtěr z krku, podívá se na zarudnutí mandlí a okolí a prohmatá mízní uzliny.

Pomocí vzorku krve odebraného ze žíly lékař provede sedimentaci a určí v jakém rozsahu je organismus napadený zánětem.

V moderních ordinacích se provádí také test CRP, kde se odebere za stejným účelem kapka krve z prstu a výsledek je do několika minut. Podle toho pak lékař určí léčbu buď antibiotiky, nebo antivirotiky.

V těhotenství 

Při graviditě je třeba zvýšené opatrnosti, v některých stádiích těhotenství nelze podávat antibiotika, Penicilin ale bývá zpravidla pro dítě neškodný.

Trvalé následky

Neléčená angína může být velmi nebezpečná. Lidé trpící v dětství angínami mají v dospělosti oslabené kosti, klouby a srdce. Je to tím, že bakterie, které tuto nemoc způsobují, se ukládají právě do kloubů či srdečního svalu. Potíže se mohou projevovat až po několika desítkách let.

Kdy jít k lékaři

Lékaře navštivte při bolesti v krku, potížích při polykání, zvětšeným mízních uzlinách a vysoké horečce.

Angína – akutní zánět mandlí

       Ač je angína považována za banální onemocnění a během života je prodělala téměř každý z nás, není radno ji podceňovat. Není-li vůbec nebo vhodně léčena, ohrožuje pacienta závažnými komplikacemi. Více informací zde.

       Angína postihuje nejčastěji krční (patrové) mandle, které jsou uloženy mezi oblouky měkkého patra v ústní části hltanu. Podobně jako lymfatické uzliny např. v podpaží jsou madle tvořeny lymfatickou tkání.

Umístění krčních, nosních (hltanových) nebo jazykových mandlí blízko vstupu do dýchacích i trávicích cest jim umožňuje zachycení původce infekcí pronikající do organismu nosem a ústy. Mandle jsou tedy za normálních podmínek považovány za významnou součást imunitního systému.

Rostou s dítětem od narození zpravidla do sedmi let věku. Zhruba od deseti let se postupně zmenšují, ale nezmizí úplně.

Příčiny onemocnění

       Angína (tonzilitida) je vyvolána nejčastěji bakteriemi roku Streptococcus. Z dalších původců se jedná např. o stafylokoky, pneumokoky nebo hemofily. Vzácně se objevují také angíny virového (např. při infekční mononukleóze) nebo mykotického původu.

       Angína se přenáší kapénkovou infekcí, možné je tedy nakažení vzdušnou cestou i prostřednictvím kontaminovaných povrchů. Doba od nakažení do propuknutí prvních příznaků bývá jeden až tři dny.

Kromě proniknutí původce onemocnění do organismu je pro rozvinutí angíny třeba také oslabená obranyschopnost. Proto se onemocnění vyskytuje častěji v zimních měsících, případně v létě, kdy jsme vystavováni prudkému střídání teplot např.

vlivem klimatizace. Onemocnět angínou mohou děti i dospělí.

Projevy a komplikace angíny

       Angína se většinou projevuje celkovými i místními příznaky. Rozlišuje se několik druhů angín, u nichž jsou dané symptomy vyjádřené v různé kombinaci a míře, případně se vyskytují i některé další, jež pro daný typ onemocnění mohou být specifické (např. typická vyrážka u spálové angíny).

       Mezi celkové projevy onemocnění patří zvýšená teplota až horečka (teplota vyšší než 38°C), schvácenost, třesavka, bolest hlavy a v uších nebo zažívací potíže (např. zvracení, častěji u dětí).

Místními příznaky bývají bolest v krku (typicky při polykání), zduření postižených mandlí a přilehlých lymfatických uzlin, povleklý jazyk či zápach u úst.

Mandle jsou zarudlé, často s bělavým povlakem nebo čepy (hrudky tvořené zahuštěným hnisem, hlenem, bakteriemi a odloupanými buňkami sliznice; vyplňují dutinky v mandlích; pacient v mandli pociťuje napětí).

       Závažnější komplikací angíny, která nebyla včas nebo dostatečně léčena antibiotiky, je tzv. revmatická horečka. Jedná se o akutní zánětlivé onemocnění postihující klouby, srdce, mozek nebo kůži. Objevuje se obvykle za dva až čtyři týdny po tonzilitidě vyvolané určitými kmeny bakterie Streptococcus pyogenes.

       Napadený organismus produkuje proti daným patogenům specifické protilátky, které ale mohou zkříženě reagovat proti některým vlastním strukturám, jež tím poškozují.

Mezi projevy revmatické horečky patří horečka, únava, bolesti a otoky kloubů, vyrážka, chorea (nekontrolovatelné pohyby), bolest na hrudi, dušnost, arytmie (porucha srdečního rytmu) nebo palpitace (pocit bušení srdce).

Neléčená angína se může, zejména u dětí, projevit také akutním selháním ledvin.

       Nejčastěji se vyskytujícími komplikacemi angíny jsou abscesy (dutina vzniklá zánětem a vyplněná hnisem) nebo flegmóny (neohraničený hnisavý zánět měkkých tkání) v okolí postižených mandlí, které většinou vyžadují chirurgické odstranění.

Diagnostika a léčba onemocnění

       Při pozření na angínu je nezbytné co nejdříve vyhledat lékaře. Ten při potvrzení diagnózy nejčastěji se vyskytujícího typu angíny vyvolaného bakteriemi předepíše antibiotika.

Někdy je pro odhalení přesného původce zánětu mandlí nezbytné doplnit vyšetření výtěrem krku. Rozsah onemocnění může lékaři pomoci určit odběr krve.

Ten se pro potvrzení úplného uzdravení provádí i při kontrole po dobrání antibiotik.

       Antibiotika je třeba užívat vždy v dávce předepsané lékařem a po doporučenou dobu. A to i případě, kdy dojde k úlevě dřív, než dobereme např. balení léku. Pokud bychom je přestali užívat dříve, hrozí, že v organismu zůstanou nejvíce odolné skupiny bakterií, proti kterým nám daná antibiotika již příště nezaberou.

Takové nevhodné zacházení s antibiotiky přispívá i k rozvoji rezistence bakterií na dané látky v populaci, což představuje obrovské nebezpečí do budoucna. U angíny při nedobrání předepsané dávky antibiotika navíc hrozí výše zmíněné komplikace.

Spolu s antibiotiky, která působí přímo proti původcům angíny, může pacient užívat léky potlačující nepříjemné projevy onemocnění. Na snížení horečky, případně na tlumení bolesti lze podat např. paracetamol nebo ibuprofen v tabletách. V podpůrné léčbě se osvědčují lokálně působící látky ve formě kloktadel, sprejů nebo pastilek.

Protože jich je na trhu nepřeberné množství a jejich spektrum účinku (např. dezinfekční, protizánětlivý, tlumící bolest) se liší, je při jejich výběru vhodné poradit se v lékárně. Důležité je také přijímat dostatek tekutin a onemocnění tzv. vyležet.

Na krk se doporučuje přikládat Priessnitzův obklad, který si v domácích podmínkách snadno vytvoříme z mokrého kapesníku překrytého igelitovým sáčkem a suchým šátkem. Přirozenou obranyschopnost organismu můžeme podpořit zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny nebo užíváním vitaminových a dalších přípravků k tomu určených.

Infekční mononukleóza

       Výše zmíněná angína při infekční mononukleóze je kromě již popsaných příznaků zánětu mandlí doprovázena zvětšením lymfatických uzlin a sleziny, někdy také lehčím poškozením jater, vzácněji i zánětem srdečního svalu, plic, mozku nebo hemolytickou anémií (chudokrevnost způsobená zvýšeným rozpadem červených krvinek).

Infekční mononukleóza postihuje především mladší jedince. Virus je vylučován do slin a přenáší se přímým kontaktem, proto bývá označována také jako „nemoc z líbání“. protože se nejedná o onemocnění vyvolané bakteriemi, nepodávají se v jeho léčbě antibiotika, tlumí se pouze projevy onemocnění (tzv.

symptomatická léčba), nezbytné jsou klidový režim a jaterní dieta.