Amniocentéza – odběr plodové vody! mám se bát?

Navrhl vám lékař amniocentézu? Co se odběrem plodové vody zjistí, jaká jsou rizika a jak se provádí?

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát?

Všechny nastávající maminky si přejí jediné, aby se jejich miminko narodilo zdravé.

Pokud je nastávající matce vice než 35 let nebo byl pozitivní výsledek rutinního biochemického screeningu, lékař navrhne provedení invazivního zákroku zvaného amniocentéza, neboli odběr plodové vody.

Dalšími indikacemi mohou být genetické dispozice v rodině, případně zvýšená psychická zátěž nastávající maminky. Těhotná žena podstoupí konzultaci s klinickým genetikem a na základě získaných informací se sama rozhodne, zda amniocentézu podstoupí či nikoliv.

Vyšetření plodové vody

Odběr vzorku vody plodové se provádí po 15. týdnu těhotenství. U časnějších těhotenství se z bezpečnostních důvodů nedoporučuje, tam se provádí biopsie choriových klků. Cílem amniocentézy je vyloučení cíleně hledané genetické vady (například Downova syndromu).

Co dělat před amniocentézou

Vyšetření se v současnosti provádí ambulantně, v ordinaci lékaře. Některá pracoviště požadují, aby byla těhotná žena nalačno, jiná doporučují pouze lehčí snídani. Vždy je ale nutné mít plný močový měchýř.

Také je třeba s sebou přinést těhotenskou průkazku, výsledky všech vyšetření a krevních testů provedených v této graviditě a doporučení obvodního gynekologa k tomuto vyšetření.

Nezapomeňte také na podepsané prohlášení o souhlasu s provedením výkonu. 

Jak se amniocentéza provádí?

Samotnému výkonu předchází ultrazvukové vyšetření plodu, které ověří uložení a stav plodu, zkontroluje počet plodů a poskytne lékaři informace o uložení placenty v děloze.

Tyto informace jsou pro lékaře důležité pro bezpečné provedení výkonu.

Odběr plodové vody se provádí tenkou punkční jehlou přes stěnu břišní, přičemž její zavádění, odběr vody i stav uvnitř dělohy lékař celou dobu monitoruje pomocí ultrazvuku.

Samotný odběr/vpich není bolestivý (jehla je tenká 0,9 mm) a tak není nutné ani místní znecitlivění. Celý výkon trvá  několik minut a odebírá se 15-20 ml plodové vody (to je množství dostatečné pro laboratorní rozbor a zároveň bezpečné pro těhotenství). Nastávající maminka by měla několik dní odpočívat a nenosit těžké věci. Lékař ji může také naordinovat až 14 denní neschopnost.

Znamená odběr plodové vody riziko potratu?

Riziko potratu je při amniocentéze minimální, asi 0,5%. V současné době narůstá indikace plodové vody z důvodu věku nad 35 let.

Většina žen se v tomto věku obává podstoupit odběr plodové vody z důvodu potracení plodu, neboť se domnívají, že mají vyšší věk, a riziko potratu je právě pro ně mnohem vyšší než pro mladší těhotnou ženu.

Neexistuje však žádná studie, která by toto prokazovala. Asi v 1% je nutno odběr opakovat z důvodu nedostatečného namnožení buněk plodu v laboratorních podmínkách.

Komplikacemi, které mohou ztrátu těhotenství způsobit, jsou:

  • odtok plodové vody
  • krvácení
  • vyvolání děložních kontrakcí
  • vznik infekce
  • a velmi vzácnou komplikací je poškození plodu (pokud výkon provádí zkušený lékař, je prakticky vyloučeno).

Výsledek amniocentézy

Plodová voda se vyšetřuje dvojím způsobem.

V plodové vodě jsou obsaženy buňky, které pocházejí z plodu.

Vyšetřením chromozomů těchto buněk v cytogenetické laboratoři se získává informace o pohlaví plodu a dále se diagnostikují možné chromozomální vady (nejčastěji Downův syndrom) a vrozené poruchy metabolismu.

K tomuto cytogenetickému vyšetření je nutné buňky speciálně připravit kultivací, což prodlužuje dobu nutnou pro provedení analýzy – výsledky vyšetření jsou známé až za 2–3 týdny.

Dále se v plodové vodě sledují různé biochemické ukazatele, z nichž nejdůležitější jsou alfafetoprotein (AFP), acetylcholines­teráza (AChE) a gama-glutamyltransfe­ráza (GMT).

Stanovením hladiny alfafetoproteinu (AFP) a acetylcholines­terázy (AChE) je možné odhalit poruchy integrity těla plodu – otevřené defekty neurální trubice, poruchy celistvosti břišní stěny.

Zvýšené hodnoty gama-glutamyltransfe­rázy (GMT) ukazují na onemocnění cystickou fibrózou – jedná se o nevyléčitelné onemocnění, kdy se v dýchacích cestách tvoří hustý a lepivý hlen, který způsobuje jejich zablokování. Výsledky biochemických ukazatelů bývají k dispozici již během 2 – 3 dnů.

Co když výsledek bude pozitivní ?

Pokud výsledek prokáže u dítěte genetické onemocnění, lékař vám vysvětlí, co to znamená a jak závažně bude vaše dítě po narození nemocné. Projde s vámi možnosti léčby a šance její dlouhodobé úspěšnosti.

Pohovoří o vašich individuálních možnostech toto onemocnění zvládnout, poskytne příslušnou literaturu a kontakty na svépomocná sdružení pacientů s tímto onemocněním.

U velmi těžkých a neléčitelných onemocnění s vámi probere i možnosti zákonného přerušení těhotenství.

Mohou být amniocentézou zjištěna všechna genetická onemocnění?

Vyšetření poskytuje informaci jen o onemocnění, pro které bylo provedeno. Obecně je indikováno jen pro určitá genetická onemocnění, ne pro všechna. Výjimečně může odhalit i jiné geneticky podmíněné onemocnění. 

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Pojmy použité v článku:

  • acetylcholines­teráza (AChE) enzym umožňující přenos nervového vzruchu
  • alfafetoprotein (AFP) bílkovina tvořená játry lidského plodu a vylučována ledvinami do plodové vody, signalizuje normální nebo zvýšené riziko postižení plodu
  • amniocentéza odběr plodové vody
  • biochemický screening orientační metoda, která slouží k vyhledání těhotných žen se zvýšeným rizikem některých vrozených vad
  • biopsie odebrání vzorku tkáně tlustého střeva a jeho následném vyšetření pod mikroskopem
  • cytogenetická laboratoř vyšetřuje chromozómové mutace
  • gama-glutamyltransfe­ráza (GMT) enzym s důležitou funkcí v metabolismu bílkovin, jeho vysoké hladiny poukazují na poškození jater a žlučových cest
  • chromozom specifická struktura v buněčném jádru
  • chromozomální vada mutace na genomové úrovni (tj. numerické změny chromozomů) nebo na chromozomální úrovni (tj. strukturní změny chromozomů); jde o velmi rozsáhlé spektrum abnormalit, které může mít různě závažný klinický význam; některé chromozomální odchylky se u svého nositele ani neprojeví, ale mohou mít vliv na jeho reprodukci; řada abnormalit chromozomů není vůbec slučitelná se životem a u narozených se s nimi nesetkáme, jiné způsobují závažné onemocnění svého nositele
  • indikace důvod, pro provedení určitého medicínského testu nebo zákroku
  • invazivní zákrok zákrok s určitým rizikem pro matku či plod
  • odběr choriových klků umožňuje zjistit chromozomální a genetické odchylky plodu již na konci 1. trimestru těhotenství; vzorek tkáně, která je geneticky shodná s plodem, se odebírá z placenty; vyšetření s sebou nese malé riziko potratu; výhodou odběru choriových klků oproti amniocentéze je dřívější odběr vzorku (mezi 10.-13. týdnem těhotenství) a také rychlejší analýza odebraného vzorku

Diskuze k této stránce (11 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát?

Minnie, 15. 9. 2020, 17.47

Říká se nikdy neříkej nikdy. Ale u tohoto říkám s čistým svědomím, že bych na odběr nikdy nešla. U prvního těhotenství mě nutili jít na odběr (viz můj příběh s názvem Moje první těhotenství aneb Lékařům už nevěříme). Ale nešla jsem, to riziko potratu mi za to nestálo a taky by to pro mne byly hrozné nervy, mám panickou hrůzu z jehel.

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát?

Ivana.78, 18. 3. 2019, 11.07

Já ho odmítla a podstoupila jsem neinvazivní vyšetření.Schválila mi to i genetička.Naštěstí bylo vše v pořádku.

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát?

Žofinka, 1. 7. 2018, 6.35

Švagrová byla, naštěstí vše v pořádku

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát?

Aliisha, 5. 1. 2018, 12.46

Pokud by to bylo nutné, tak bych to podstoupila. Naštěstí jsem to řešit nemusela. Musí to být hodně náročné i na psychiku.

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát?

sestricka1989, 12. 12. 2017, 23.13

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát?

Mygara, 24. 3. 2017, 14.28

o tomto jsem se naštěstí nemusela rozhodovat zda jít či nikoliv

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát?

naštěstí jsme nemuseli jít, stačil podrobnější utz na vyloučení vady

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát?

Rulficka48, 29. 10. 2016, 11.19

Není jednoduché nosit v sobě dítě..

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát?

Rulficka48, 29. 10. 2016, 11.19

Není jednoduché nosit v sobě dítě..

mckvak, 2. 9. 2015, 20.42

Tomuhle jsme se nasteti vyhli

Rulficka48, 29. 10. 2016, 11.19

Diskuze Screening a amniocentéza (odběr plodové vody)

Velikost písma:

@baculkajipíše:Holky je mi to blbé se ptát, ale pořád nad tím přemýšlím…když by mizjistili, že mimi bude postižené…do kdy se dá…asi víteco…

Do 24. týdne. Pokud by to bylo neslučitelné se životem, taki později.

Ještě znovu píšu…nejspíš mě čeká odběr plodové vody…mámz toho strašný strach.ne tak z odběru, ale pak se bát, jestlinepotratím…..to potrácení by bylo spíš po tom zákroku nebo kdy se tomůže až stát? hloupá otázka, ale pořád na to myslím…

@baculkaji : byla jsemve čtvrtek na plodovce a doktoři jsou opravdu opatrní a riziko potratu jeopravdu minimální 0,5% a neboj vůbec to nebolí, jen to čekání jeděs 

Já byla na AMC s dvojčaty. Nebylo to moc příjemné a postrašili násže jedno z nich má Dawnův syndrom. Druhé bylo v pořádku. Ve 22 tt jsmešli na odběr. Bohužel, 2 týdny na to začala probíhat infekce, krvácenía nakonec hospitalizace.

Porod byl ve 26 tt /uspíšen AMC/. Děti byli ponarození krásné a bez vad. Bohužel, přečasný porod a tak to dopadlošpatně…Dnes jsem znovu těhotná a nešla bych na AMC ani za milion.

Stres a strachz toho jak to dopadne po AMC je větší než samotný výsledek AMC. Bohuželzkušenost.

To je smutná zkušenost Je mi to moc líto. Sama mám dvojčata a takénám nabízeli AMC, protože se jim jedno dvojče nezdálo, odmítla jsem,nechtěla jsem si zažívat ten strach a hlavně jsem se bála toho, co ty tadypíšeš. Naštěstí jsem porodila v 38. tt zdravá dvojčata a je tedyvidět, že AMC vůbec nebyla potřeba.Nattarko hodně štěstí a ať je tvoje těhotenství tentokrát bezproblémů, stresu a strachu 

Budete mít zájem:  Vitaminy rozpustné v tucích – které to jsou a k čemu jsou dobré?

@nattarka píše:Já byla na AMC s dvojčaty. Nebylo to moc příjemné a postrašili nás žejedno z nich má Dawnův syndrom. Druhé bylo v pořádku. Ve 22 tt jsme šlina odběr. Bohužel, 2 týdny na to začala probíhat infekce, krvácení anakonec hospitalizace. Porod byl ve 26 tt /uspíšen AMC/. Děti byli ponarození krásné a bez vad. Bohužel, přečasný porod a tak to dopadlošpatně…

Dnes jsem znovu těhotná a nešla bych na AMC ani za milion. Stres a strachz toho jak to dopadne po AMC je větší než samotný výsledek AMC. Bohuželzkušenost.

@Magdice ahoj, já seještě 100% nerozhodla, ale asi teď v pátek na amnio pujdu – máem dvapozitivní minormarkery – v srdci a ve střevech. Riziko potratu po amnio majprý v Podolí 0,3% a je to prý srovnatelné, jako riziko, že bude naše mimimít downa. Ještě se má vyšetřovat cystická fibrosa.

U nás v rodinějsme všichni zdraví a doteď jsem měla pohodové těhu, první screening na1*, všechny ostatní utz taky, žádné krvácení, nevolnosti, výtoky, nic ana druhém ultrazvuku najednou BUM a něco našli. Tripply jsem nepodstoupila,nebyl důvod, 1timestrál dopadl výborně.

Takže asi je jedno, jakévyšetření kdo podstoupí, nesrovnalosti se mohou vyskytnout vždy…Mámesamosebou strach z potratu, z infekce…ale zas je asi lepší vědět na 99%,zda je mimi ok nebo ne.

Přeji hodně štěstí ať Vám to dobře dopadne. Jen nevím jestli Vámřekli, že ani amniocentéza neodhalí všechny vady atd. Můžu se zeptat vekterém jste týdnu?

@nattarka píše:Přeji hodně štěstí ať Vám to dobře dopadne. Jen nevím jestli Vámřekli, že ani amniocentéza neodhalí všechny vady atd. Můžu se zeptat vekterém jste týdnu?

@Magdice

říkají, že jde o riziko downa a cystické fibrozy – fibr že zjistěji z krve, ale downa jen z AMC. Já na ni jdu do Podolí, tam mě vykopnou po3 hodinách odpočinku, ale chlap mě odveze a doma se o mě postará, toho senebojím.

jsem dnes 20+5, vše se zjistilo až na velkém utz ve 20tt, do té doby všedobré (5× utz z mé gyne, prvotrim screening ve 12tt + krev, žádnépotíže, nic)

@nattarka píše:Tak držím pěstičky, já jsem byla ve 22 tt což je docela pozdě na AMCtaky na Downa. A viděli tam něco? Myslím co se týče UTZ ve 20tt?? Námřekli že holčička má vadu srdce – defekt komorového septa a že tuto vadumají z 60 % právě downíci. Ale nic jiného neviděli takové toprojasnění atd vyšlo v pořádku. Samozřejmě se potvrdilo že jde pouzeo srdeční vadu. Byla bohužel s dvojčátek. A do 14 dnů se to všeckorozběhlo. Takže ještě jednou všem držím pěstičky co AMC podstoupí.

To je jasné. Já Vás chápu. Zase na druhou stranu být dalších cca18 týdnu do porodu v nervech a stresu jak to vlastně dopadne by pro Vásbylo asi mnohem horší. Prostě jak to cítíte tak to udělejte.

Já čekaladvojčátka tak je to malinko o něčem jiném. Vy čekáte jedno mimčo tak taAMC proběhne rychle. Ničeho se nebojte, zákrok nebolí.

Nejlepší jeulehnout na lůžko, zavřít oči a myslet na něco dobrého  

Amniocentéza

Nemoci, při nichž je amniocentéza prováděna: Edwardsův syndrom, Patauův syndrom

Amniocentéza je vyšetření, při kterém je odebrána plodová voda. Její následný rozbor může odhalit vrozenou vývojovou vadu plodu nebo další onemocnění. Díky neustálému pokroku medicíny i využití nových metod a léčebných postupů lze odhalené vady řešit už v průběhu těhotenství nebo krátce po porodu.

Amniocentéza je vhodná pro těhotné ženy, které již dosáhly 35. roku věku, neboť s vyšším věkem rodičky stoupá i riziko vzniku vad, jež jsou podmíněny chromozomálně, jako například Downův syndrom.

Amniocentéza se dále provádí i u těch žen, v jejichž rodině se vyskytuje některá dědičná choroba (například cystická fibróza).

Díky amniocentéze lze také určit pohlaví plodu, což je velmi důležité vzhledem k dědičným chorobám, jejichž výskyt je vázán na pohlaví, jako je tomu v případě hemofilie.

Jistým ukazatelem bývá také abnormální ultrazvukový nález, na jehož základě může být amniocentéza doporučena. Ta pak může odhalit srdeční či ledvinové vývojové vady či vady zažívacího ústrojí a mozku, stejně jako opožděný růst plodu.

Při biochemickém krevním vyšetření budoucí matky pak mohou být zjištěny odchylky, což může být ukazatelem poruchy uzávěru hlavičky, poruchy souvislosti stěny břišní i neurální trubice.

Amniocentézu by měly podstoupit i ty ženy, které v minulosti vícekrát prodělaly potrat nebo se u plodu v předcházejících těhotenstvích vyskytly dědičné choroby. Doporučit ji lze také ženám, v jejichž rodinách se objevily vrozené vývojové vady.

Samotný odběr plodové vody probíhá v genetické ambulanci či ve specializované ambulanci gynekologického centra. Rozhodnutí, zda amniocentézu podstoupit, musí udělat každá žena sama, případně po poradě s partnerem.

Odběr plodové vody probíhá v období 16. týdne těhotenství, neboť právě tehdy se zvětší množství plodové vody. Díky tomu lze předejít poranění plodu a odběr je i jednodušší. Na základě amniocentézy pak lze vyloučit, nebo naopak potvrdit a diagnostikovat vrozenou vývojovou vadu plodu či jeho jiné onemocnění.

Amniocentéza probíhá ambulantně, což znamená, že není nutná hospitalizace. Těhotná žena se vždy na vyšetření předem objedná a přijde na lačno či jen po lehké snídani.

Důležité je také, aby žena měla plný močový měchýř. S sebou je pak potřeba mít těhotenskou průkazku, výsledky krevních testů a všech dalších vyšetření, které žena v průběhu těhotenství již absolvovala.

Samozřejmostí je také doporučení gynekologa k amniocentéze.

Odběr plodové vody probíhá jen v řádu několika minut, přičemž žena vždy leží na zádech. Lékař pak v první řadě určí za pomoci ultrazvuku polohu plodu. Následuje vpich za neustálé ultrazvukové kontroly, aby nemohl být plod poraněn.

Samotný vpich není bolestivý a lze ho přirovnat ke klasickému odběru krve, proto není nutné ani lokální umrtvení. Některé ženy jej popisují jako tupý tlak. Používány jsou tenké jednorázové jehly a za sterilních podmínek dojde k odběru 20 ml plodové vody.

Ta je poté poslána na rozbor do biochemické a cytologické laboratoře.

Vyšetření plodové vody může probíhat dvěma způsoby.

Plodová voda v sobě obsahuje buňky plodu, a jestliže provedeme cytologický rozbor jejich chromozomů, zjistíme nejen pohlaví nenarozeného dítěte, ale také případné vrozené metabolické vady či chromozomální vady, jako je například Downův syndrom. Před samotným rozborem je ale potřeba nejprve buňky kultivovat, čímž se čekání na výsledky prodlužuje. Ty bývají známy od 2 do 3 týdnů od odběru plodové vody.

Důležité je dále zkoumat v plodové vodě i přítomnost tzv. markerů, což jsou biochemické ukazatele.

Mezi ty nejdůležitější patří alfafetoprotein a acetylcholinesteráza, z jejíž hladiny lze vyvodit i poruchy integrity plodu, mezi něž patří například otevřený defekt neurální trubice či porucha celistvosti stěny břicha.

Vyšší hladina gama-glutamyltransferázy zase signalizuje cystickou fibrózu, což je nevyléčitelná choroba, při níž je v dýchacích cestách tvořen hlen lepivé a husté konzistence. Ten pak dýchací cesty zablokuje.

Po amniocentéze je žena další půlhodinu až hodinu pod dohledem. V případě, že nenastanou žádné komplikace a ženin stav je v pořádku, může se odebrat domů, ideálně by ji měl její doprovod odvézt autem.

V nejbližších pěti dnech po vyšetření by měla žena zůstat doma, být v klidu a pozorovat svůj zdravotní stav. Den po vyšetření je nutný absolutní klidový režim a v následujících dnech je vhodné vyvarovat se zvýšené fyzické zátěže.

Jedině tak lze předejít zdravotním komplikacím.

Mezi případná rizika amniocentézy patří krvácení či krátkodobý odtok plodové vody. Ve výjimečných případech (0,5 % − 1 %) může dojít k samovolnému potratu. Prostřednictvím amniocentézy mohou lékaři odhalit vrozenou vývojovou vadu či chorobu plodu. V tom případě doporučují doktoři těhotenství ukončit. Samotné rozhodnutí však musí vždy a pouze udělat těhotná žena.

Amniocentéza: Proč se (ne)bát odběru plodové vody?

„Výsledky prvotrimestrálního screeningu a triple testu mi vyšly dobře, oba byly negativní, jenže lékařům se to přece jen nezdálo. Hladiny jednotlivých hormonů byly příliš rozdílné, jeden opravdu vysoký, další nízký… Genetici nechtěli nic podcenit, a tak mi doporučili tento zákrok,“ vypráví 29letá Kristýna, jak se dostala „pod jehlu“.

Budete mít zájem:  Kokosový olej na řasy – v čem jim může prospět? a jak ho používat?

Zákrok sám o sobě prý až tak bolestivý nebyl. Kristýna ho přirovnává k očkování nebo odběru krve. „Je to celé náročné spíš psychicky. Už jen ta představa, že někam do břicha, kde se navíc ukrývá to nejcennější, co v té chvíli máte, vám někdo zabodne jehlu. A k tomu celé to martyrium s nejistotou, jestli je miminko v pořádku a zdravé, a jestli mu zákrok nějak neublíží…“ líčí mladá maminka.

Těhotným ženám většinou nepřidá ani to, že kompletní výsledky dostanou až za 14 dní. Z odebrané vody se totiž musí kultivovat buňky, a to trvá právě zhruba dva týdny, uspíšit to nijak nejde.

Existuje ale i rychlý test, kdy lékaři zkoumají materiál jinými metodami, a z nich jsou výsledky do druhého dne. „Hned ráno mi genetik volal, že na 99 procent je miminko v pořádku a čekáme zdravého chlapečka.

Oddechla jsem si a na kompletní výsledky se mi čekalo už mnohem lépe,“ doplňuje Kristýna.

Proč se maminky bojí

Z amniocentézy mají nastávající maminky strach především kvůli komplikacím, které s sebou může zákrok přinést. Jejich riziko se pohybuje okolo 1 procenta a patří sem vše od bolesti okolo vpichu po odtok plodové vody, krvácení, tvrdnutí břicha či potrat.

Vždy je potřeba pečlivě zvážit, zda zákrok podstoupit. Jinak se na něj tváří 39letá žena s vymodleným prvním potomkem a jinak 25letá těhotná, která otěhotněla na první pokus… Hodně záleží i na tom, jak by se dotyčná zachovala v případě pozitivního výsledku.

Pokud žena stojí i o postižené dítě, není vlastně k odběru důvod. Pokud si je žena jistá, že by péči o takové miminko nezvládla, pak je na místě mít jistotu.

Každopádně platí, že lékař nesmí do amniocentézy pacientku nutit, jen ji doporučit a svůj názor podložit pádnými argumenty.

Kdy se odběr doporučuje?

  • Odběr plodové vody se doporučuje především v následujících případech:
  • – věk rodičky nad 35 let
  • – podezření na vrozenou vývojovou vadu (např. na základě špatných předchozích testů nebo kvůli rodinné anamnéze)
  • – určení pohlaví dítěte kvůli přenosu onemocnění vázaných na pohlaví
  • – zjištění stupně zralosti plic
  • – abnormální ultrazvukový nález u plodu

‚ src=’https://c1.primacdn.cz/sites/default/files/styles/landscape_medium_1/public/thinkstockphotos-90262213.jpg?itok=90l8YTmK&c=def_cloudinary’>

Jak amniocentéza probíhá?

Celý zákrok je otázkou pár minut. Lékař nejprve ultrazvukem zkontroluje polohu miminka a placenty a poté, stále pod ultrazvukovou kontrolou, odebere tenkou jehlou přes břišní stěnu asi 20 ml plodové vody.

Platí, že se neodebírá více mililitrů vody, než je plodu týdnů. Tedy například v 18. týdnu těhotenství maximálně 18 ml plodové vody.

Takový odběr miminko neohrožuje a množství vody se doplní během několika hodin, maximálně do druhého dne.

Zákrok se většinou provádí ambulantně, nějakou dobu po něm stráví pacientka v čekárně a pak může domů. Měla by ale mít odvoz. Doma pak musí dodržovat klid, alespoň jeden den jen ležet a pak se minimálně 14 dní šetřit a nezvedat nic těžkého.

Co se z vody zjistí?

Typicky se z buněk v plodové vodě zjišťují chromozomální vady plodu, tedy například Downův, Edwardsův a Patauův syndrom. V tomto případě jsou výsledky stoprocentní. Dále odběr odhalí i vady, které chromozomální defekt nemají, tedy kupříkladu rozštěp neurální trubice. Zjistit se dají i metabolické poruchy typu cystické fibrózy.

Nicméně stále zůstává obrovské množství nemocí a vad, které se zjistit nedají. Jsou to například onemocnění srdce a jiných orgánů, rozštěpy obličeje nebo defekty končetin. Tyto problémy ale většinou umí lékaři odhalit pomocí ultrazvukového vyšetření.

Je známá věc, že ženy v těhotenství mívají velmi podivné chutě a jsou schopné sníst i to, nad čím se nám ostatním někdy až obrací žaludek. Několik žen prozradilo své ‚recepty‘ a my vám je teď můžeme ukázat. Všechna jídla jsou připravena a nafocena tak, aby vypadala co nejlákavěji. Ale když se začtete do textu, nejspíš vás chuť na valnou většinu z nich okamžitě přejde. 

Každopádně když budete mít chuť, můžete si některá z následujících ‚jídel‘ připravit a ochutnat. Na vlastní riziko…

Mohlo by se zdát, že když dáte dohromady dvě skvělé věci, nemůže vzniknout nic špatného. Jenže může!

  1. Co budete potřebovat:
  2. • 1 pomeranč
  3. • rajčatovou omáčku

Pomeranč omyjte, rozkrojte na půlky a každou nakrájejte na 5 stejných měsíčků. Naaranžujte je na talíř, přelijte rajčatovou omáčkou a ihned podávejte.

Jít, či nejít?

Jak se tedy rozhodnout, když vám lékař amniocentézu doporučí? Není to nic jednoduchého, musíte si sama zvážit pro a proti. S vysokou pravděpodobností se dozvíte, že je vaše miminko v pořádku, ovšem čekání na výsledky je dlouhé a velmi stresující. Pokud bude výsledek pozitivní, budete mít alespoň dost času se připravit na to, co vás čeká, případně se rozhodnout pro ukončení těhotenství.

Na druhou stranu s sebou odběr plodové vody nese riziko (i když nízké) komplikací a ani po zákroku nebudete mít nikdy stoprocentní jistotu, že se děťátko narodí zdravé. Řada defektů se totiž takto odhalit nedá. A pokud si jste vy i váš partner jistí, že byste na potrat nikdy nešla a budete se chtít a umět postarat i o postižené dítě, je tento zákrok ve vašem případě zcela zbytečný.

Anna Dvořáková

Odběr plodové vody, neboli amniocentéza

Amniocentéza je vyšetření, při kterém se z dělohy těhotné ženy odebere malé množství plodové vody. Cílem tohoto vyšetření je včas diagnostikovat eventuální chromozomální abnormality plodu a předejít případnému zklamání rodičů z narození nevyléčitelně nemocného či těžce postiženého dítěte.

V jakých případech se amniocentéza provádí?

Odběr plodové vody se neprovádí všem těhulkám plošně, ale pouze těm, u kterých z nějakého existuje zvýšené riziko, že by děťátko mohlo mít genetickou nebo vývojovou poruchu.Mezi tyto důvody patří například:

  • věk matky vyšší než 35 let
  • věk otce vyšší než 45 let
  • pozitivní biochemický screening
  • abnormální ultrazvukový nález
  • riziková rodinná nebo osobní anamnéza – například předcházející porod plodu s chybnou genetickou výbavou (chromozomální aberace).

Jak se odběr plodové vody provádí?

K amniocentéze se zpravidla přistupuje kolem 15.–16. týdne těhotenství, ale možná je i dříve nebo později. Výkon se provádí pod ultrazvukovou kontrolou, kdy si lékař nejprve ověří, jak je plod uložen, zdali má srdeční akci, jak je uložena placenta a množství plodové vody. Vše zaznamená do dokumentace.

Poté vydezinfikuje místo vpichu na bříšku a bez místního umrtvení zavede tenkou jehlu do dutiny děložní, kde odsaje potřebné množství plodové vody (cca 20 ml – do tří hodin tělo toto množství opět nahradí). Po celou dobu byste měla vydržet ležet bez pohnutí.

Po zákroku vám bude doporučeno zůstat až do večera v klidu a v následujících dnech nic těžkého nezvedat.

Bolí to?

Při zavádění jehly existují dva druhy bolesti. První je ostrá při průchodu jehly kůží a druhá, která může být intenzivnější, přirovnávaná k menstruačním bolestem, při průchodu děložní stěnou.

Lékař na obrazovce vidí, kterou vrstvou právě prochází, a proto může předem pacientku upozornit, a tím zmírnit její reakce.

Pokud se opravdu hodně bolesti bojíte, řekněte to lékaři a požádejte ho o aplikaci lokálního anestetika.

Čtěte také:

Možné komplikace

Celkové riziko se udává okolo 1 %. Nejčastější komplikací bývá předčasný odtok plodové vody, ke kterému zpravidla dochází do 48 hodin po výkonu. V tom případě je nutná okamžitá hospitalizace. U pacientky se sledují známky zánětu, protože nitroděložní infekce bývají důvodem k ukončení těhotenství.

Dále se ověří množství zbývající plodové vody, srdeční akce plodu, popřípadě se krátkodobě podají antibiotika. Důležitý je klidový režim.

I při částečném odtoku plodové vody se otvor v plodových obalech může zalepit, a pokud nejsou známky infekce, plod je živý a má dostatek plodové vody, může těhotenství dále zdárně pokračovat.

Někdy se ale bohužel stane, že těhotenství sice dále pokračuje, ale v děloze zůstává jen malé množství plodové vody. Pokud tato situace trvá déle než 14 dnů, je plod ohrožen špatným vývojem plic. Je pak na rozhodnutí gynekologa a neonatologa, zda není vhodnější těhotenství ukončit.

Mezi další komplikace patří slabé poševní krvácení, děložní stahy, předčasné odlučování placenty, již zmíněný nitroděložní zánět a vzácně poranění plodu. Tyto komplikace mohou vést k potratu či předčasnému porodu.

Vyšší riziko komplikací, popřípadě ztráty plodu je u matek nad 40 let či u žen, u kterých v minulosti došlo k opakovaným potratům v prvním a druhém trimestru těhotenství.

Častější komplikace lze předpokládat také tehdy, když je odebraná plodová voda zbarvená krví. Krvácení v prvním trimestru zvyšuje riziko komplikací až o dvojnásobek.

Těhotné s myomatosní dělohou mají až pětinásobně vyšší riziko komplikací než těhotné bez myomů.

Pro ženy v této rizikové skupině je proto mnohem šetrnějším způsobem testování tzv. Prenascan. K tomuto vyšetření totiž stačí běžný odběr krve těhotné. Také se provádí dříve než amniocentéza, již od 10 týdne těhotenství, což dává možnost, v případě pozitivního výsledku, těhotenství ukončit způsobem pro ženu přijatelnějším, tj. interrupcí.

Budete mít zájem:  Akantóza (acanthosis nigricans) – co je to – příznaky, příčiny a léčba

Co se z odebrané vody zjistí?

Získaná plodová voda se vyšetřuje různými metodami. Vyšetření trvá podle typu laboratoře průměrně 14-21 dní (u metabolických poruch 6 až 8 týdnů). Rozborem je možné mimo jiné zjistit:

  • genetické a chromozómové odchylky (např. Downův syndrom)
  • pohlaví plodu (to je důležité u chorob vázaných na pohlaví, jako je např. hemofilie)
  • dědičné metabolické poruchy (např.: cystická fibróza)
  • vrozené anatomické odchylky
  • stav plodu při inkompatibilitě krevních skupin
  • stupeň zralosti plic plodu

Existuje i rychlá diagnostika zvaná FISH, která může odhalit některé základní odchylky genetické výbavy plodu během několika dnů.

Nelehké rozhodování

Pokud vám lékař amniocentézu doporučí, je jen na vás, zda se ji rozhodnete podstoupit či nikoliv. Z právního hlediska musíte na souhlas s odběrem podepsat pozitivní revers, a v případě, že nesouhlasíte, negativní revers. Každá těhulka může mít ke svému rozhodnutí jiné důvody, ale nejčastější pro i proti jsou tato:

Důvody pro amniocentézu:

  • S vysokou pravděpodobností se dozvíte, že je vaše děťátko v pořádku a po zbytek těhotenství budete v klidu.
  • Pokud by se přece jen zjistilo nějaké postižení plodu, budete mít čas si o něm všechno zjistit a předem se na ně připravit, případně se rozhodnout pro ukončení těhotenství.
  • V některých případech je při včasném zjištění problému možné učinit taková lékařská opatření, která hrozící potíže zmenší.

Důvody proti amniocentéze:

  • Riziko komplikací či potratu po odběru plodové vody je sice minimální, ale přece jen existuje…
  • Pokud jste si s partnerem jistí, že se budete chtít postarat i o jakkoliv nemocné či postižené dítě a na potrat byste nešla, je pro vás amniocentéza zbytečná.
  • Příznivý výsledek vyšetření plodové vody nedává stoprocentní jistotu, že se narodí zdravé dítě, protože ne všechny defekty a malformace jsou takto zjistitelné.
  • V ojedinělých případech se naopak může stát, že se i přes pozitivní výsledek odběru děťátko nakonec narodí zdravé.
  • Čekání na výsledek je velmi dlouhé a stresující.

Jak amniocentézu lépe zvládnout? Pomoci může homeopatie

Dobrým pomocníkem v této nelehké chvíli mohou být pro nastávající maminku homeopatika. Pomocí vhodné homeopatické léčby lze totiž minimalizovat stres, který odběru plodové vody předchází i úzkost a obavy ze samotného zákroku. Velmi stresující je i následné čekání na výsledky vyšetření. Lék, který v tomto období dokáže nastávající mamince pomoci se jmenuje ACONITUM NAPELLUS 15 C.

Další pomocník z řady homeopatických léků se nazývá ARNICA MONTANA 15 C. Minimalizuje poranění v tkáních během odběru a zaručuje jejich zdárné hojení.

Doporučené užívání:

ARNICA MONTANA 15 C

  • 5 granulí ráno před zákrokem
  • 5 granulí ráno v den zákroku
  • 5 granulí každé ráno po zákroku do vybrání balení

ACONITUM NAPELLUS 15 C

  • 5 granulí večer před zákrokem
  • 5 granulí večer v den zákroku
  • 5 granulí každý večer po zákroku do vybrání balení

Homeopatické léky se rozpouštějí v ústech. Doporučován je časový odstup od jídla cca 15-20 minut.

Odborný garant textu www.svethomeopatie.cz. 

ŽENA-IN – Odběr plodové vody: Ptáme se maminek, jak to prožily

Amniocentéza – odběr plodové vody je vyšetření, které může odhalit některé genetické vady. Doporučuje se zejména u budoucích maminek ve vyšším věku. Zeptali jsme se těch, které ho prožily, jaké to bylo a jak se při tom cítily.

Odběr plodové vody je v některých případech důležitým preventivním vyšetřením. Doporučuje se zejména u budoucích maminek ve vyšším věku a rodiček se zdravotními komplikacemi.

Amniocentéza se provádí při lokální anestezii (znecitlivění místa vpichu). Punkční jehla je do dělohy zavedena přes břišní stěnu. Celý proces má lékař neustále pod kontrolou díky ultrazvuku, to zabraňuje ohrožení plodu. Odebírá se asi 20 ml tekutiny, z níž jsou odděleny buňky plodu.

Z buněk se získává DNA dítěte. DNA pak podstupuje všechny potřebné testy, které odhalí některé genetické vady. Pod mikroskopem je možné sledovat chromozomální vady, mezi nejčastější patří Downův syndrom, Edwardův syndrom a Turnerův syndrom.

Z odběru plodové vody je možné také vyčíst případnou infekci nebo zralost plodu.

Amniocentéza je úkon, který se provádí v poslední třetině těhotenství, nejbezpečnější je po 15. týdnu, nejpozději ale do 24. týdne těhotenství. V této době je totiž ještě možné těhotenství v závažných případech přerušit. Pokud výsledky v pořádku nejsou, může lékař poskytnout potřebné informace a doporučení, ale rozhodnutí, zda bude těhotenství přerušeno, či nikoli závisí pouze na rodičích.

Tento úkon je pro mnohé matky nepříjemný, zeptali jsme se těch, které ho prožily, jaké to bylo a jak se při tom cítily.

Zdenka

Kvůli riziku věku a dřívějším zdravotním problémům jsem musela prodělat odběr plodové vody. Nemůžu říci, že jsem se nebála, ale některé mé „kamarádky‘ mi ke klidu nepomohly.

Slyšela jsem takové věci jako: „Pozor, ta jehla je hrozná, a když vidíš na ultrazvuku, jak to miminko před jehlou uhýbá, je to prostě hrůza.

“ Celou dobu jsem si říkala, to jedno procento, které má komplikace, to není určitě můj případ!

Když přišel den odběru, byla jsem lehce nervózní, ale šlo to. Moc mi pomohl partner, který mi dělal společnost. Pan doktor byl velice příjemný, vše mi vysvětlil a už ten pocit, že jsem věděla, do čeho jdu, ten byl k nezaplacení. Nejdříve jsem prošla ultrazvukem.

Pan doktor konstatoval, že miminko má správnou velikost, že vše vypadá dobře. Pak už poprosil manžela, aby si sedl na druhou stranu, a šlo se na věc. Vpich byl trošku cítit, ale… kdo dostal jednou žihadlo, tak ví, jaký je to pocit.

Na ultrazvuk jsem moc neviděla, tak nevím, jak se miminko chovalo, ale byl to zákrok, na který nemám žádné negativní vzpomínky. Trvalo to opravdu chvilku a celou dobu mi pan doktor říkal, co právě dělá.

Jediné, co bylo zvláštní, vidět tu zázračnou tekutinu stříkat do zkumavky. Vypadalo to jak vřídlo.

Myslím, že daleko horší je čekání na výsledky. Předběžné testy trvají 14 dní, celkové pak skoro měsíc. Dnes jsem již šťastná, protože mám doma krásnou a hlavně zdravou holčičku.

Hanka

Čekání na odběr plodové vody a výsledky bylo nepříjemné období. Patřím do skupiny „starých matek“, takže mě toto vyšetření neminulo. Dost jsem se z odběru stresovala. Když přišel den odběru, nemohla jsem pomalu ani spát.

Jak jsem předpokládala, odběr byl sice nepříjemný, ale dal se vydržet. Následné čekání stálo také „za prd“, je škoda, že to neumějí dřív vyhodnotit. Naštěstí všechno dopadlo dobře.

Nevím, jak bych se rozhodla, kdyby mi výsledky vyšly špatně.

Jana

Odběr plodové vody jsem zažila u svého posledního dítěte. Před čtyřmi lety jsem neplánovaně otěhotněla. Chvíli jsem váhala, jestli je vůbec s ohledem na zdraví moje i dítěte vhodné si ho nechávat.

Nakonec ve mně zvítězily mateřské pudy a touha ještě jednou, naposledy mít doma ten malý uzlíček. Svou úlohu taky sehrála možnost podstoupit odběry plodové vody.

Říkala jsem si, že kdyby se nakonec ukázala nějaká vada, dostanu možnost jít na přerušení.

Od začátku jsem věděla, co mě čeká, protože jsem byla dost informovaná od doktora. Horší než samotný odběr, a to se určitě shodnou všechny maminy, bylo to čekání na výsledky. A pro mě ještě horší než čekání byly ty výsledky samotné.

Oznámili mi, že moje dítě zřejmě nebude v pořádku! To byla první rána, a ta další byla, když jsem se měla rozhodnout, jestli mu dám šanci žít, nebo ne.

Na začátku těhotenství se o tom uvažovalo jinak, tak trochu s nadhledem, ale když to ve skutečnosti prožíváte, je to úplně jiné.

Po dlouhých debatách, nekonečném přemýšlení a několika probrečených dnech jsem se rozhodla, že si ho nechám. A víte co? Bylo to správné rozhodnutí a dnes každý den děkuji bohu, že jsem na to přerušení nešla. Můj prcek se narodil a stále je úplně zdravý!

Byla jste na odběrech plodové vody? Jak jste si je prožila?

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *