Alternativní stravovací směry – čím jsou charakteristické?

O výživě 18. 7. 2016 | PhDr.Karolína Hlavatá Ph.D.

Je alternativní stravování zdravé? Oč se jedná? Existuje nějaké členění, jaké jsou typy? Zkusme si dnes odpovědět na některé základní otázky. Mezi nejčastější způsoby alternativního stravování patří různé formy vegetariánství, raw strava a makrobiotika. Dále se k nim řadí i stravování, resp. zásady ajurvédy nebo čínské medicíny.

U směrů, kde jsou alespoň částečně konzumovány potraviny živočišného původu a potraviny jsou správně kombinované, obvykle problémy s nedostatkem životně důležitých nutričních látek nebývají.

Proto jsou například některé typy vegetariánství vhodné pro všechny věkové kategorie, včetně dětí a těhotných. Vyhodnocuje odborná garantka, dietoložka Endokrinologického ústavu v Praze PhDr.

Karolína Hlavatá, Ph.D.

Alternativní stravovací směry – čím jsou charakteristické?
Zdroj: Alternativní směry ve stravování ze Shutterstock

Co mají alternativní směry stravování společného?

• Jedná se o životní filozofii• Vnímání člověka jako celku (tělo, duše, mysl)

• Dosažení rovnováhy v souladu s přírodními zákony

Proč někteří lidé jedí jinak?

Důvodů, které člověka přivedou k myšlence jíst „jinak“, je celá řada. Velmi často se jedná o důvody zdravotní, morální a etické, přičemž nejčastěji bývá uváděn nesouhlas s porušováním práv zvířat, jejich zabíjením kvůli potravě a nechuť žít na úkor jiných živých tvorů.

Ekologické hledisko uvádí, že produkce rostlinných potravin tolik nezatěžuje životní prostředí a je méně energeticky náročná ve srovnání s produkcí masa, nezanedbatelné jsou samozřejmě i náboženské důvody. Existují k některé psychologické aspekty, které se často týkájí mladší věkové kategorie.

Alternativní stravování bývá značně oblíbené u dospívajících. V popředí stojí vliv vrstevníků, snaha vyzkoušet něco nového, být „in“, odlišovat se od ostatních nebo se může jednat o určitou formu protestu vůči konzumnosti, tradicím a zaběhlým konvencím.

Počátky odlišného stravování jsou velmi často odrazem hledání sama sebe, či způsobem nesouhlasu a boje proti autoritám v období puberty a dospívání.

Pojďme se nyní podívat na základní charakteristiky, pozitiva a rizika zatím nejrozšířenějšího směru, a to vegetariánství

Nejznámější a nejrozšířenější formou alternativního stravování v České republice je vegetariánství. Obecně je vegetariánem označován člověk, který nekonzumuje maso.

Vegetariánství se však dělí do několika podskupin, a to podle rozsahu omezení konzumace potravin živočišného původu.

Vědomé odmítání masa má v dějinách lidstva dlouhou historii, vychází z východních náboženství buddhismu a hinduismu.

Semivegetariáni: ze své stravy vylučují tmavé druhy mas a výrobky z nich, připouštějí konzumaci ryb, drůbeže a další potraviny živočišného původu jako mléko a mléčné výrobky. Stoupenci striktnějších vegetariánských forem tento směr nepovažují za vegetariánství.

Pulovegetairáni: z potravin živočišného původu konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce a kuřecí maso.Pescovegegariáni: z živočišných potravin připouštějí kromě konzumace mléka, mléčných výrobků a vajec i konzumaci ryb, korýšů a měkkýšů.

Laktoovovegetaiáni: nevyhýbají se konzumaci mléka, mléčných výrobků a vajec. Ovovegetariánství: stoupenci konzumují ze živočišných potravin pouze vajíčka.

Veganství: striktní vegetariáni se vyhýbají nejen konzumaci veškerých živočišných potravin (tedy i medu), ale někteří odmítají také používání výrobků živočišného původu (např. výrobky z kůže, vlny, hedvábí), pokusy na zvířatech, očkovací séra a léky.

Americká forma vegetariánství: vyskytuje se převážně mezi mladými lidmi. Jedinci sice omezí konzumaci masa, ale jejich stravu tvoří převážně potraviny rychlého občerstvení, pizza, cola a cukrovinky s nedostatkem ovoce a zeleniny.

Fruktariáni: zastánci tohoto způsobu stravování nekonzumují takové potraviny, jejichž získávání je podmíněno „zabitím“ původce, tedy zvířete nebo rostliny. Konzumují pouze plody, hlavně ovoce a ořechy.Vitariáni: konzumují stravu v syrovém stavu bez tepelné úpravy, tedy v přirozené formě, většinou pouze rostlinného původu, ale vyskytují se i stoupenci vitariánství konzumující nepasterované mléko a mléčné výrobky.

Zdravá pozitiva stravování bez masa 

Alternativní způsoby stravování přinášejí jistě řadu pozitiv, její zastánci bývají štíhlejší, mají nižší hladiny cholesterolu, včetně „zlého“ LDL cholesterolu, nižší hladiny krevních tuků, což v komplexu představuje ochranu před kardiovaskulárními onemocněními i některými typy nádorů.

Ve své stravě také přijímají vyšší podíl vlákniny, antioxidačně působících vitaminů, fytosterolů a dalších fytochemikálií. Na druhé straně je nižší příjem nasycených tuků, trans mastných kyselin, cholesterolu, sodíku a nižší zátěž přídatnými látkami. Nezanedbatelný je psychologický efekt alternativních způsobů stavování – zmírnění úzkosti, větší spokojenost, spjatost s přírodou.

Velmi pozitivně je hodnocen komplexní přístup k člověku, chápání člověka jako celku.

Zdravotní rizika a nebezpečí

Nic ale není černobílé, protože alternativní směry mohou být velmi nebezpečné, zejména pro děti. Zdravotní rizika alternativních způsobů stravování závisí na stupni omezení potravin živočišného původu a na skladbě konzumovaných potravin. Největším nebezpečím jsou polopravdy a dogmatismus.

V případě striktnějších forem, tj. veganství, je situace složitější. Stoupenci by měli svou stravu obohacovat o chybějící složky formou doplňků stravy nebo fortifikovaných potravin (vitamin B12, B2, vitamin D, vápník, přičemž tento směr je nevhodný pro děti do 2 let věku.

Obecně je u alternativních způsobů stravování považován za rizikový nedostatečný příjem plnohodnotných bílkovin, nenasycených mastných kyselin, železa, vápníku, zinku, jódu a vitaminu B12. Proto umět poskládat plnohodnotný jídelníček vyžaduje poměrně značnou nutriční gramotnost, jinak zejména u dětí může dojít k závažnému poškození fyzického i mentálního vývoje.

Děti a Raw strava, frukatriánství , makrobiotika

Zcela nevhodná je pro děti raw strava, fruktariánství a extrémnější formy makrobiotiky. Makrobiotická výživa se dělí do deseti stupňů (-3 až +7), základ tvoří obiloviny, zelenina, luštěniny, fermentované potraviny, menší část zastupují mořské řasy, semena, ořechy, ovoce mírného pásma a ryby. Nápoje se mají pít střídmě, pouze při pocitu žízně.

Každý stupeň má jiný poměr těchto potravin a cílem je dosáhnout nejvyššího stupně, který je představován konzumací výhradně celozrnných produktů. Nižší stupně mohou uspokojit nutriční potřeby dospělého člověka.

Vyšší restriktivní stupně nedostatečné jak z hlediska nutričního, tak energetického, bývá nedostatečný příjem hodnotných bílkovin, vápníku, železa, vitaminů A, C, D a B12.

Závěrem : inspirujte s alternativními způsoby stravování, mají nám mnoho co nabídnout, ale nikdy nezahazujte zdravý selský rozum a myslete na pestrost

Mohlo by vás také zajímat: Alternativní stravovací směry – čím jsou charakteristické? Alternativní stravovací směry – čím jsou charakteristické? Alternativní stravovací směry – čím jsou charakteristické? Další článek

Rub a líc alternativního stravování | CZ TEST

22.01.2015 | Veganství, vitariánství, makrobiotika, strava podle ajurvédy… Stravování založené na odlišných principech či jiném výběru potravin, než je běžné. Víte, jaké výhody a nevýhody přinášejí neobvyklé výživové směry? Jsou vhodné i pro vás? A je vhodné se k nim upínat?

Jedním z faktorů, který ovlivňuje zdraví, je výživa. Kryje potřebu energie a ostatních živin nutných pro fungování lidského těla, ale je také spojena s emocemi, nejčastěji s pocitem uspokojení.

Vedle běžných stravovacích zvyklostí a výživových doporučení v jednotlivých zemích se světem šíří i jiné výživové směry.

Tedy jiné z pohledu současné vědy – založené na odlišných principech či jiném výběru potravin, než je běžné.

Často si jednotlivé směry a doporučení vzájemně odporují, nekorespondují s aktuálními doporučeními a odborníkům z oblasti výživy přidávají vrásky. Na jednu stranu nejsou založené na vědeckých poznatcích o výživě, na druhou stranu je nemůžeme zcela zavrhovat, protože se někdy v praxi osvědčují. A to i přesto, že se může jednat o na první pohled iracionální zásady.

Pro pojem alternativní výživa neexistuje jednoznačná definice.

Pro někoho znamená zdraví prospěšnou výživu zbavenou škodlivých látek, pro jiného jsou to odlišné způsoby výživy, většinou dietní povahy, včetně suplementůa přípravků.

Obecně lze říci, že termínem alternativní výživa se označují všechny dlouhodobě praktikované způsoby stravování, které se zásadním způsobem liší od stravy obvyklé na daném území.

Alternativní stravovací směry – čím jsou charakteristické?

Proč volí alternativu?

Jaký může být důvod pro to, vzdát se konzumace jistých potravin a kráčet tak „proti proudu“? Tyto směry vycházejí z našich emocí, módy, životní filozofie, přesvědčení nebo tradice.

  •  Konkrétně je to nejčastěji:
  • ·        snaha žít v souladu s přírodou, nesouhlas se zabíjením zvířat, potažmo kožešinovým průmyslem, s kosmetikou testovanou na zvířatech
  • ·        snaha o ozdravění životního stylu, správnou cestu ke zdraví, případně redukci váhy
  • ·        boj proti nemoci – zastánci této teorie tvrdí, že pomocí vhodně zvolených potravin lze přírodní cestou vyléčit i závažná onemocnění
  • ·        protest proti konvenčnímu a tradičnímu, často v dospívání snaha o odlišnost
  • ·        působení médií
  • ·        preference a odmítání některých potravin a technologií z čistě chuťových důvodů
  • ·        kulturní a sociální důvody – lidé přejímají od dětství stravovací i výživové zvyklosti od svých rodičů, výživové zvyklosti rodiny jsou zase determinovány kulturou, ze které pocházejí
  • ·        náboženství – některá náboženství vymezují konzumaci určitých potravin

Alternativní stravovací směry – čím jsou charakteristické?

Nejčastější typy alternativního stravování 

Alternativní výživa je charakteristická tím, že  v jídelníčku praktikujících osob chybí některé druhy běžných potravin. Nejčastěji jsou to potraviny živočišného původu – jatečná masa, mléko, vejce, atd.

Budete mít zájem:  Hluboká Žilní Trombóza Léčba?

Rozdíly ale mohou být také v odlišném způsobu přípravy pokrmů, ve výběru potravin vyprodukovaných v ekologickém zemědělství či v  nezvyklé  kombinaci potravin, se kterou  se setkáváme například u dělené stravy.

Vegetariánství: je nejrozšířenějším typem alternativní výživy, více informací o tomto typu stravování naleznete v samostatném článku na straně 21.

Veganství: jeho stoupenci mimo konzumace veškerých živočišných potravin často odmítají také používání výrobků živočišného původu, např. výrobky z kůže, vlny či hedvábí.

Vitariánství: jeho vyznavači konzumují stravu v syrovém stavu bez tepelné úpravy nad 42 °C, tedy v přirozené formě bez zničení enzymů. Jejich strava je složená pouze z potravin rostlinného původu, ale vyskytují se i stoupenci vitariánství, kteří konzumují nepasterované mléko a mléčné výrobky.

Alternativní stravovací směry – čím jsou charakteristické?

Fruktariánství: je typické tím, že neuznává konzumaci potravin, jejichž získávání je podmíněno „zabitím“ původce, tedy zvířete nebo rostliny. Konzumují pouze plody, hlavně ovoce a ořechy.

Makrobiotika: je celosvětově rozšířený životní styl úzce spjatý s výživou. Vycházel z filozoficko-náboženského systému taoismu, vzniklého ve staré Číně.

Makrobiotický způsob výživy je založen na rovnováze potravin s charakteristikami dvou protichůdných a vzájemně se doplňujících přírodních sil jin a jang.

Některé potraviny mají podle makrobiotiky tendenci více jin, jiné jang a jejich poměr tvoří „hodnotu“ každé potraviny.  Zastánci makrobiotiky také odmítají užívání léků, konzumaci alkoholu a drog.

Dělená strava: tento způsob stravování povoluje jíst prakticky cokoliv, jen je důležité dbát na kombinování živin. Hlavní zásada spočívá v oddělené konzumaci potravin bohatých na bílkoviny a potravin bohatých na sacharidy.

Současná konzumace těchto dvou potravinových skupin údajně brání jejich dokonalému strávení a z tohoto důvodu by se měly konzumovat odděleně.

Některé potraviny se označují jako neutrální (tuky, zakysané mléčné výrobky, některé druhy zeleniny), ty je možné kombinovat jak s bílkovinnými, tak se sacharidovými potravinami.

Výživa podle krevních skupin: základem je stravování člověka podle jeho krevní skupiny.

Pro každou krevní skupinu autor sestavil podrobný seznam potravin odlišného zastoupení zahrnující 16 skupin, z nichž každá skupina je dále rozdělena do 3 kategorií: velmi prospěšné, neutrální, zakázané.

Autor také doporučuje velikost porce, frekvenci konzumace této porce denně nebo týdně a zohledňuje i pohlaví, věk a původ.

Výživa podle ajurvédy: vychází z tradiční indické medicíny, stará přes 5000 let. Jejím cílem je dosažení rovnováhy mezi tělem člověka, jeho duší, smysly a okolním prostředím. Hlavním principem Ájurvédy je poměr tří základních typů energie, který je u každého člověka odlišný.

Poměr těchto energií určuje konstituční typ, činnost organismu člověka a zároveň i výběr vhodných potravin pro každý typ.

K dalším doporučením patří upřednostňování rostlinné stravy v co nejčerstvějším stavu, vyhýbání se potravinám obsahujícím konzervanty a jiná aditiva, přizpůsobení stravy ročnímu období, klimatu a danému regionu.

 K alternativním způsobům stravování je někdy řazeno i konzumování tzv. organické výživy, biopotravin pocházejících z ekologických farem, které v posledních letech přerůstá v životní styl snažící se nejen o zdravější způsob života, ale i o šetrnější přístup k přírodě a zvířatům.

Zdravotní výhody

Výhody vycházejí z toho, jaké potraviny člověk konzumuje a které ve svém jídelníčku vynechává.

Pokud jsme například vegetariáni, je jistě v našem jídelníčku více zeleniny, obilovin, luštěnin  a ovoce, cereálií, ořechů, semen a rostlinných olejů, takže strava obsahuje více vlákniny, nenasycených mastných kyselin, antioxidantů, minerálních látek, folátů, fytosterolů, saponinů a dalších přínosných látek.

Zároveň nám tento způsob stravování přináší nízký příjem nasycených tuků a sodíku. Díky tomu může vést ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, ke snížení krevního tlaku  či k redukci hmotnosti při nadváze, což jsou nezanedbatelné faktory v prevenci především kardiovaskulárních onemocněních, diabetu 2.

typu a onkologických onemocněních. Dostatek vlákniny v potravě chrání také například  před vznikem zácpy, divertikulózy, žlučových kamenů. Navíc je většinou taková strava doprovázena i jistou filozofií, tedy se úplně neslučuje s kouřením, pitím alkoholu, pohodlností a fyzickou neaktivitou.

Možná rizika

Rizika závisí na tom, kdo se alternativně stravuje – zda se jedná o malé dítě, těhotnou nebo kojící ženu, či zdravého dospělého – a jaké potraviny ze svého jídelníčku vynechává.

Rizikové jsou zejména extrémní způsoby výživy  s velmi omezeným výběrem potravin, špatná informovanost a nesprávná skladba stravy.

Pouhé vynechání některých druhů potravin bez dalších změn v jídelníčku, které by zajišťovaly pestrou, nutričně a energeticky vyváženou stravu, rozhodně není vhodné.

Alternativní stravování: ano, či ne?

Každý alternativní styl může být přínosem, ale také rizikem. Závisí na stupni omezení sortimentu potravin živočišného původu a skladbě konzumovaných potravin. Rozhodně nelze předem spojovat alternativní výživu s nutričními nedostatky. Řada alternativních způsobů stravování je – jak se i dále dozvíte v našem novém seriálu – po nutriční stránce adekvátní.      

Kladem alternativních výživových směrů bývá střídmost stravy, duševní vyrovnanost a snaha o zdravý životní styl. Naopak hrozící zdravotní rizika se zvyšují se stupněm striktnosti vylučování potravin ze stravy.

Jsou tedy typy svým složením považovány za nevhodné pro některé populační skupiny a jsou i takové, které nelze doporučit bez rizika nikomu.

Vždy bychom měli mít na paměti, že strava má svým složením zajistit nejen dostatek energie, ale i vhodné zastoupení všech nezbytných živin.

Víte, že…?

Bílkoviny (proteiny)

Jsou nezbytné pro budování a obnovu buněk a tkání. Hlavními zdroji bílkovin v potravě jsou mléko, sýry, maso, ryby, vejce, ořechy, luštěniny a obilniny. Biologická hodnota bílkovin je velmi proměnlivá právě podle typu a počtu obsažených aminokyselin.

Některé aminokyseliny označujeme jako nezbytné, esenciální. Proteiny, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny, jsou kvalitní, plnohodnotné a mají vysokou biologickou hodnotu.

Takové bílkoviny se nacházejí právě v mase, mléce, sýrech, vejcích, rybách a sójových bobech.      

Proteiny, které neobsahují všechny esenciální aminokyseliny, mají nízkou biologickou hodnotu. V potravě je nutné kompenzovat chybějící esenciální aminokyseliny jinými zdroji, ve kterých obsaženy jsou, jinak vzniká deficit a z něj plynoucí malnutrice, tedy porucha výživy.

Tuky (lipidy)

Pod termínem tuk vnímáme tradičně jak oleje (tekutiny), tak tuky pevné konzistence při pokojové teplotě. I tuky mají ve výživě nezastupitelnou roli.

Jsou koncentrovaným zdrojem energie, nezbytné pro funkci buněčných membrán, působí jako rozpouštědla pro některé vitaminy, mají dlouhotrvající sytivost. Chemicky jsou tuky estery vyšších mastných kyselin a glycerolu.

Mastných kyselin existuje více než čtyřicet, vzájemně se odlišují podle toho, zda mají mezi svými atomy uhlíku jen jednoduché, nebo i dvojné vazby.

Ty kyseliny, které mají pouze vazby jednoduché, se označují jako nasycené. Kyseliny s jednou nebo více dvojnými vazbami se označují jako nenasycené. Některé z nenasycených mastných kyselin potřebuje lidské tělo jako esenciální, tedy nenahraditelné.

Nedokáže je samo syntetizovat, je proto nezbytné zajistit jejich přísun potravou. Mezi esenciální nenasycené mastné kyseliny patří např. kyselina linolová nebo kyselina arachidonová.

Přestože je tuk nejmocnějším zdrojem energie ze všech živin, jeho poměrné zastoupení ve výživě by nemělo překročit 30 % celkové energetické dávky.

Sacharidy

Jsou velmi důležitou živinou, dodávají tělu energii pro všechny druhy aktivit i pro udržení normální tělesné teploty. Jsou také významnou stavební složkou buněk a zdrojem vlákniny. Většina sacharidů je produktem rostlin.

Chemicky jsou sacharidy složené z atomů uhlíku, vodíku a kyslíku. Podle počtu molekul rozlišujeme sacharidy jednoduché – monosacharidy, které se dále slučují do dvojic, tzv. disacharidů, jež dále tvoří větší a větší celky a komplexy molekul, tzv. polysacharidy.

K monosacharidům patří glukóza, galaktóza a fruktóza.

Do skupiny disacharidů řadíme sacharózu, maltózu a laktózu. Polysacharidy se navzájem velmi liší chemickým složením, protože obsahují rozdílný počet a odlišné uspořádání jednoduchých cukrů. V potravinách se nejčastěji nacházejí škroby a celulóza, hemicelulóza a pektin.

Pro svou dostupnost a relativně nízkou cenu jsou sacharidy nejdůležitější živinou z hlediska dodávání energie. Ve vyspělých státech nesmírně vzrostla konzumace sacharózy během 19. a hlavně 20. století. Vysoká konzumace sacharózy má přímý vztah k výskytu zubního kazu, k výskytu obezity a zhoršuje průběh cukrovky.

Alternativní způsoby sravování

  1. Alternativní způsoby sravování Mgr. Jitka Pokorná

  2. Alternativní směry výživy • Jedná se o celou řadu výživových směrů, které mají výhrady k obecně uznávaným zásadám správného stravování a jejich jídelníček se více či méně liší od oficiálních výživových doporučení.

  3. PROČ SE LIDÉ ROZHODUJÍ PRO ALTERNATIVNÍ ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ ? • Zdravotní důvody • Morální a etické důvody • Ekologické hledisko • Ekonomické důvody • Náboženství • Sociální faktory • Chuťová preference

  4. Vegetariánství • Veganství • Makrobiotika • Biopotraviny • Jiné alternativní směry-dělená strava, výživa podle krevních skupin, vitariání, frutariáni

  5. Vegetariánství a veganství • Původ ve východních náboženstvích buddhismu a hinduismu • Termín pochází z 19. století • Vegetariánské společnosti • The Vegetarian Society (1847 Anglie) • IVU – Mezinárodní vegetariánská unie (1908 Drážďany) • EVU – Evropská vegetariánská unie • Česká společnost pro výživu a vegetariánství • Česká vegetariánská společnost

  6. Vegetariánství a veganství • Neuznávají příjem všech nebo alespoň některých živočišných potravin • Životní styl – střídmost, nekuřáctví, vyhýbání se alkoholu, pravidelná fyzická aktivita • Rozdělení: • Veganství- žádné živočišné potravin • Vetgetariánství-některé živočišné potraviny konzumují • Lakto-ovo vegetariáni-konzumijí mléko, vejce • Semivegetariáni-důbeží maso, ryby, mléko, vejce • Pulovegetariáni-drůbeží maso • Peskovegetariáni-ryby, korýši

  7. Kladné stránky vegetariánství a veganství • Vysoký příjem ovoce a zeleniny • Nízký příjem živočišných tuků • Větší pozornost věnována tomu co jedí

  8. Nedostatky vegetariánství a veganství • Každá potravinová skupina je bohatým zdrojem látek pro tělo nezbytných a proto není vhodné žádnou potravinovou skupinu z jídelníčku vyřadit. • Vegetariánství: Fe • Veganství: kvalitní bílkoviny, Fe, Zn, Ca, B12, B2, D3, omega-3PUFA

  9. Deficit a možná kompenzace nedostatku • Bílkoviny: obiloviny-méně lysinu, luštěniny – methionin, kukuřice-tryptofan=nutnost konzumace velmi široké škály potravin • Železo: v jídelníčku nepřítomnost hemového železa, výběr vhodných rostlinných potravin a příjem vitaminu C • Zinek: z rostlinné stravy hůře vstřebatelný • Vápník: absence mléčných výrobků, dbát na dostatek rostlinných zdrojů, košťálová zelenina…. • Vitamin B2: bohatší zdroje jsou z živočišných potravin • Vitamin B12: výskyt výhradně v živočišných potravin • Vitamin D3: je lépe využitelná forma vitaminu, která se nachází v živočišných potravinách • Omega 3PUFA- při odmítání ryb a vajec. Možná kompenzace- lněné semínka, sojový olej, ořechy, mořské řasy

  10. Makrobiotika • Jedná se o celý filozofický směr s kořeny v buddhistickém Zenismu. • Makrobiotika je založena na dynamice dvou protichůdných sil jin a jang.

    Poměr jin a jang určuje nutriční hodnotu každé potraviny, která nemá nic společného s obsahem živin, minerálních látek a vitaminů.

    • Vyznavači makrobiotiky věří, že se některé minerální látky mohou v lidském těle přeměňovat na jiné, což současná věda odmítá. Teorie tzv. biologické transmutace

  11. Jídelníček • Základ: Celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, fermentované výrobky, v některých případech ovoce a rybí maso, mořské řasy, ořechy mírného pásma.

    • Vynechávají: „červené maso“ a drůbeži, mléku a mléčným výrobkům, vejcím, cukrovinkám, živočišným tukům, tropickému ovoci a potravinám s obsahem přídatných látek.

    • Přirozenou stravu z lokálních zdrojů nebo alespoň ze stejného klimatického pásma, která odpovídá ročnímu období • Vyhýbání se konzumaci masa, mléka, mléčných výrobků, tropického ovoce, rafinovaného cukru, vajec, brambor, bílé mouky • Odmítání konzumace konzervovaných, chemicky ošetřených, uměle přibarvených, zmražených nebo ozářených potravin • Odmítáno užívání léků, konzumace alkoholu a drog • Skromnost, střídmost, pozitivní postoj k životu • Doporučují jíst a pít jen při pocitu hladu a žízně, jíst v klidu, potravu řádně kousat. Jejich doporučení se vztahuje k celé řadě denních aktivit včetně pohybu.

  12. Klady makrobiotiky • Omezený příjem, živočišných tuků, jednoduchých sacharidů, • Vím co jím (klid, pohoda při jídle) • Pohybová aktivita

  13. Nedostatky makrobiotiky • Nedostatek: železa, možný energetický deficit, omega3-PUFA /pokud nejsou ryby/, vitamin D3, B2, B12, zinek, • Doporučení: nevhodné jíst jen pokud, máme hlad, žízeň,

  14. Biopotraviny • Potraviny vyrobené z bio výrobků z produkce ekologického zemědělství. • Ekologickým zemědělstvím se myslí maximální šetrný přístup k životnímu prostředí, který nevnáší cizorodé syntetické chemické látky do životního prostředí, vylučuje týrání zvířat a klade důraz na šetrné zpracování výrobků.P

  15. Porovnání biopotravin a konvenčních potravin

  16. Dělená strava • William Howard Hay – lékař z New Yorku • Hlavní zásada – oddělená konzumace potravin bohatých na bílkoviny a potravin bohatých na sacharidy • Neutrální potraviny – tuky, zakysané mléčné výrobky, čerstvé sýry, tvaroh, některé druhy zeleniny, bylinky, ořechy a semena • Později připojené zásady • Nekombinovat potraviny bílkovinné s ovocem • Ovoce nekombinovat se zeleninou • Dodržovat pitný režim (2-3 l tekutin denně) • Jíst v klidu • Konzumovat tři jídla denně s přestávkou 3- 4 hodin • Vhodnost stravy • Při dodržování pestrosti a pravidelnosti může zajistit dostatečné množství všech potřebných nutrientů • Principy oddělené konzumace sacharidových a bílkovinných potravin jsou neopodstatnělé a vědecky nepodložené

  17. Výživa podle krevních skupin • Kniha Výživa a krevní skupiny autora Petera J.D.

    Adama • Stravování jedince podle typu jeho krevní skupiny • Seznam potravin pro každou krevní skupinu • 3 kategorie potravin • Velmi prospěšné • Neutrální • Zakázané • Důvodem tohoto způsobu stravování je podle autora výskyt lektinů v potravinách a reakce imunitního systému člověka na tyto látky, která je ovlivněná krevní skupinou. • Výživa podle krevních skupin • Teoretické předpoklady této výživy nejsou seriózní • Při striktním dodržování doporučovaných pravidel by mohlo u nositelů některých krevních skupin dojít k deficitu životně důležitých nutrientů

  18. Další vybrané alternativní směry výživy • Vitariáni – konzumují pouze syrovou stravu. Určité kladné stránky Negativa –  obsah přírodních toxických a antinutričních látek.

    Otázkou je hygienická jakost. Horší stravitelnost, nelze zajistit dostatek všech esenciálních nutrientů v potřebné míře • Frutariáni – konzumují pouze plody, tedy nic, čemu by svým konáním ublížili.

    Zcela nevhodný způsob stravování

  19. Děkuji za pozornost

Budete mít zájem:  Antigenní testy na COVID-19 zdarma budou probíhat i nadále

Přehled alternativních směrů stravování: kdo co jí a proč?

Taky máš pocit, že se s nimi roztrhl pytel? Je to najednou samé –anství a –ariánství. Nebo patříš k nim? V čem se alternativní směry stravování liší a pro koho jsou vhodné? Proč k nim vlastně lidé přistupují a proč nebaštíme všichni k obědu bůček?

Definice alternativní výživy neexistuje

Striktně vyznačené hranice toho, co je alternativní výživa, a co ne, jednoduše neexistuje. Tímto pojmem ale označujeme takové styly stravování, které poskytují alternativu k zažitým pravidlům.

Důvody, proč si někdo vybere ten či onen směr, jsou rozmanité. Nejčastěji ale jde o snahu žít v souladu s přírodou, snaha dodržovat pravidla zdravého životního stylu, snaha redukovat přebytečné kilogramy prostřednictvím speciálního postupu, vyznání, náboženství nebo přesvědčení, bojkot tradičních způsobů a zvyklostí, domnělý boj proti nemocem.

Existuje vyloženě nezdravé jídlo? Záleží na tom, koho se zeptáš

Každý směr má svá pro a proti. Některé zásady ti mohou opravdu prospět – například zařazení zeleniny a ovoce ve větší míře, než je u nás zvykem.

Vegetariánství, makrobiotika a jiné oblíbené alternativní směry

Tápeš v pojmech, které ostatní skloňují ve všech pádech? Už nebudeš muset. Pročti si náš seznam s jednoduchým vysvětlením a měj pro příště jasno, o čem je řeč – protože vyznavači alternativních směrů o svém stravování rádi hovoří.

Vegetariánství

Vegetariáni nejedí maso, sádlo a další jatečné produkty. Tento směr zahrnuje ještě několik dalších poddruhů:

  • veganství, tedy stravu bez jakýchkoli živočišných produktů,
  • lakto-ovovegetariánství, tedy stravu bez jatečných produktů (maso, sádlo, zelenina), vyznavači však jedí vejce a mléčné výrobky. Jde o nejrozšířenější alternativní směr a vyhovuje tomu, co označujeme obecným pojmem vegetariánství;
  • ovo-vegetariánství, tedy stravu bez jatečných produktů, vajec a mléka i mléčných výrobků,
  • laktovegetariánství, tedy stravu bez jatečných produktů a vajec.

Raw strava

Principem raw stravy je konzumace jídla, které neprošlo tepelnou úpravou, respektive která nebyla vystavena vyšší teplotě než 42-45°C. Hlavními složkami stravy je ovoce, zelenina, ořechy a luštěniny.

Idejí tohoto stravovacího směru je to, že tepelným zpracováním strava ztrácí vitamíny, minerály a jiné důležité látky, navíc místo toho, aby byly zásadotvorné (jaké jsou v syrovém stavu), se dušením, vařením či pečením mění v kyselé, čímž dochází k dalšímu, tak častému překyselování organismu.

Makrobiotika

Tento směr doporučuje konzumaci obilnin, luštěnin a zeleniny, ryb, semen, ořechů, mořských řas a dalších. Potraviny dělí na jin a jang, poučuje o tom, jaké množství jíst a jak jídlo kombinovat.

Makrobiotiku zná i starší generace. Tento směr je jedním z nejpopulárnějších a stále živých.

Dělená strava

V rámci tohoto směru lidé konzumují sacharidy s neutrálními potravinami a bílkoviny s neutrálními potravinami. Nikdy nedochází ke spojení sacharidů a bílkovin v jednom jídle. Při dodržování těchto pravidel údajně dochází k dokonalému trávení přijatých pokrmů.

  • Ajurvéda
  • Toto učení rozděluje lidi na tři skupiny podle fyzických dispozic a temperamentu, přičemž každé skupině vyhovuje jiná strava.
  • Organická strava
  • Vyznavači tohoto směru konzumují pouze potraviny vypěstované bez použití umělých hnojiv, pesticidů a herbicidů.
  • Výživa podle krevních skupin
Budete mít zájem:  Zdravá strava je drahá, nemůžeme si ji dovolit. Pravda, nebo mýtus?

I podle krevní skupiny si můžeš určit své jídlo, jestli ti to však v něčem pomůže, to je ve hvězdách. Člověku údajně prospívá ta strava, která tvoří s krevní skupinou pozitivní reakci.

Breathariánství

Dá se žít ze vzduchu a nejíst? Možná. Pár dní. Tento směr je spíš chápán jako jednodenní nebo vícedenní půst.

Alternativní stravování není pro každého

Každý z uvedených směrů má své klady a zápory.

Pokud se budeš zamýšlet nad tím, zda se k nějakému připojit, zaměř se na to, zda bude tvůj jídelníček vyvážený a jestli bude vyhovovat tvému zdravotnímu stavu – dobré je poradit se o tom s lékařem.

Opatrně by měli zvažovat nemocní lidé, těhotné a kojící ženy. Vhodný výběr je důležitý také pro děti, aby byl zajištěn jejich správný vývoj a růst.

Máš zkušenost s nějakým alternativním směrem stravování? Jaké to je a co tě k tomu přivedlo? Napiš nám to do diskuze pod článkem!

Ajurvéda – zdraví vycházející ze správného stravování

Historie ajurvédy sahá do období před šesti tisíci lety. Systém lékařství pochází z véd, zejména z Atharvavédy, jež úzce souvisí s indickým náboženstvím a mytologií. Podle ajurvédy všechna inteligence a moudrost pramení z jednoho absolutního zdroje. Ajurvéda chápe zdraví jako požehnání absolutna, které působí prostřednictvím zákonů přírody.

Ajurvéda podporuje harmonii mezi jedincem a přírodou pomocí života v rovnováze podle přírodních zákonů. Cílem ajurvédy je pomoci navodit proces samoléčby. Největší roli hraje podle tohoto lékařského systému hraje strava. Existují tři typy osobností, přičemž každé z nich sedí zcela jiné potraviny.

Hlavním principem ajruvédy je nastolení rovnováhy tří základních univerzálních typů energie, zvaných tři dóši. Tyto tři energie jsou také základním kamenem zdraví. Každý z nás má při narození specifický a vyvážený poměr dóš, jejichž nerovnováha je psk příčinou bolestí, nemocí i psychických potíží.

Tyto tři energie vytvářejí podle ajurvédy pomocí sedmi různorodých kombinací jedinečný energetický vzorec, který zahrnuje individuální kombinaci fyzických, mentálních a emočních charakteristik. Tento energetický vzorec tvoří naši konstituci, která je neměnná po celý život. Jak jsme uvedli výše, v ajurvédě rozlišujeme tři typy osobnosti.

Jedná se o tyto typy: Váta – vítr, Pitta – oheň a Kapha – voda. Podle reakcí se v ajurvédě uvádějí tři základní typy, oběť (Váta), útočník (Pitta) a svědek (Kapha). Osobností typ podle ajurvédy určují kromě reakcí další faktory. Lidé typu Vata jsou obvykle štíhlí, mají rychlé reakce, lehký přerušovaný spánek, sklon k nespavosti a stravují se nepravidelně.

Lidem typu Váta nechybí nadšení a představivost, jsou bystří, rychle mění nálady, rychle zapomínají, jsou také starostliví se sklonem k přepínání se. Energii pociťují v nepravidelných návalech, někdy jí je nadbytek, jindy naopak chybí. Pro lidi typu Pita je typická střední postava, často pociťují hlad a žízeň.

Mají načervenalou kůži, mnohdy s pihami, světle hnědé či zrzavé vlasy. Nesnášejí horko, mají sklon ke hněvu a podrážděnosti. Náročné úkoly berou s radostí jako výzvu, jsou podnikaví, bystří inteligentní, stanovují si velké cíle. Jejich řeč je jasná a přesná. Pro lidí typu Kapha je charakteristická silná postava, fyzická síla, klid, stálost, pomalé myšlení a dobrá paměť.

Lidé typu Kapha mají chladnou, bledou, často mastnou kůži i sklon k obezitě. Nemají problémy se spaním, rychle usínají a spí kvalitním, hlubokým spánkem. Jsou tolerantní dobrosrdeční, někteří z nich mohou mít sklon k samolibosti. Vývoj ájurvédy podpořil intenzivní zájem budhismu o udržování rovnováhy.

Ajurvéda klade důraz na umírněnost v jídle, spánku, pohlavním styku, užívání léků a dalších oblastí života. Jednou z hlavních součástí ájurvédské životosprávy je hygiena. Hygiena zahrnuje pravidelné koupele, čistění zubů, jazyku, očí, uší a dalších částí těla i příležitostné mazání těla různými druhy olejů.

Stravovací režim je podle ajurvédy základním pilířem zdraví, ostatní metody považuje ajurvéda za pomocné. Stravovací režim má podle ajurvédy své všeobecné zásady a řídí se také podle typu osobnosti jedince. Přestože je v Indii velice rozšířené vegetariánství, strava podle ajurvédy nemusí být vegetariánská.

Čaraka, jeden ze zakladatelů ajurvédy dokonce doporučoval při některých zdravotních potížích vývary z masa. Mezi všeobecné zásady ajurvédského stravování patří:

  • Umírněnost – jedná se o hlavní zásadu ajurvédské stravy. Tato zásada zahrnuje umírněnost ve velikosti porcí i v dodržování doporučení. Ajurvéda nezná striktní zákaz některých potravin, podle ní je vhodné dodržovat doporučení ze 70 až 90 %. Výjimkou je omezení stravy z důvodu nemoci.
  • Klid a pohoda – podle ajurvédy máme jíst v klidu a vychutnat si jídlo. Ajurvéda nedoporučuje dělat při jídle jiné činnosti, řešit problémy. Ajurvéda podporuje zvyk starých kultur, kdy jídlo bylo rituálem. Měli bychom jíst v klidném a příjemném prostředí. Podle ajurvédy přispívá k dobrému trávení vše, co přispívá k pohodě při jídle.
  • Dostatek času na trávení – je třeba dopřát tělu dostatek času na trávení, trávení trvá většinou několik hodin. Z tohoto důvodu bychom neměli po dobu trávení zatěžovat náš trávicí systém dalším jídlem. Podle ajurvédy je samostatným jídlem každé uzobnutí, bonbón, žvýkačka, mléko. Toho všeho bychom se měli vyvarovat.
  • Zdravé a čisté potraviny – suroviny pro přípravu jídla mají být kvalitní a mají obsahovat co nejméně chemických látek. Ajurvéda doporučuje vyhýbat se margarínům, taveným sýrům, rafinovanému cukru, náhradním sladidlům a potravinám označovaným jako „light“ „, obohaceným potravinám“, ohřívaným jídlům a jídlům připravovaným v mikrovlnné troubě.
  • Jíst jen při pocitu hladu – ajurvéda doporučuje jíst pouze při pocitu hladu a pít při pocitu žízně. Hlad je možné regulovat pravidelností ve stravování.
  • Kombinace potravin – podle ajurvédy by se neměly některé potraviny spolu kombinovat. Nejnevhodnější kombinace je kombinace ovoce s jinými potravinami. Nepřípustné jsou kombinace jogurtu s rybou, jogurtu s banánem a citrusy, masa a ryb s mléčnými výrobky, kvasnicového chleba a mléka, rýže a octa. Lidé typu Pitta a Kapha nemusejí na rozdíl do lidí typu Váta tolik dbát na správnou kombinaci potravin. Mají totiž lepší trávení než lidé typu Váta. Jednou z pravidel ajurvédské kuchyně je příprava jednoduchých jídel, složených z menšího množství surovin, jídlo se dochucuje kořením.
  • Pití při jídle – podle ajurvédy bychom měli pít 30 minut až jednu hodinu před a po jídle. Během jídla je možné pít po malých doušcích teplou vodu, teplý čaj či pramenitou vodu o pokojové teplotě. Během jídla bychom neměli vypít více než 2 dcl tekutin.

Stravování podle typu osobnosti je jednou z hlavních zásad ajurvédského stravování.

Lidem typu Váta dělají dobře hutné a teplé potraviny, nevadí jim tučnější strava. Mezi nejvhodnější potraviny pro Váty patří máslo, čerstvý zázvor, teplé mléko, ideálně se špetkou sušeného zázvoru a kardamomu, rýže, rýžový krém s trochou másla, zázvorem a kardamomem, teplé polévky, dušená masa, nejlépe s kořenovou zeleninou, mandle, sladké ovoce, jako jsou datle, fíky, červené hrozny, mrkev, červená řepa, sladké brambory a další kořenová zelenina, kuřecí vývar.

Pro trávicí systém lidí typu Pitta je nejvhodnější těžké, studené a sušší jídlo. Mezi nejvhodnější potraviny pro Pitty patří rozpuštěné máslo, mléko se špetkou kardamomu, slunečnicová semínka, dušená brokolice, okurka, listová zelenina, jako je hlávkový či ledový salát, obiloviny, zejména oves, luštěniny.

Trávicí systém lidí typu Kapha nejlépe zpracuje suché, světlé a teplé jídlo. Mezi nejvhodnější potraviny pro Kaphy patří teplá voda s čerstvým zázvorem, citrónem a medem, teplá pohanka, žito, proso, granátová jablka, meruňky, datle, fíky, listová zelenina, artyčok, zelené fazolky, květák, klíčky, luštěniny, dušená růžičková kapusta.

Mezi potraviny prospěšné Vátám, Pittám i Kaphám patří rýže basmati, mungo, jablka, jahody, meruňky, chřest, zelené fazolky, hrách, koriandr, přepuštěné máslo, zvané také ghí, slunečnicová semínka, kozí mléko.

Ajurvéda – zdraví vycházející ze správného stravování. Ajurvéda a její hlavní principy. Jak funguje ajurvéda a jaký může mít vliv na zdraví. Zdravá výživa

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector