Alergie: Žádný korýš není bezpečný - Úvod

Rostoucí poptávka spotřebitelů, a s tím související rozšiřující se nabídka všech možných „mořských potvor“, patří z obecného pohledu mezi pozitivní stravovací trendy v naší zemi.

Mořské produkty totiž představují pro lidský organismus mnohá pozitiva, přičemž za nejdůležitější je považován obsah omega 3 a omega 6 mastných kyselin.

Jsou ale také zdrojem řady vitamínů, mají nízkou energetickou hodnotu a minimální obsah tuků. Jsou však také zdrojem alergií.

Mořské plody a alergie

Stejně jako například v případě ořechů jsou i mořské plody součástí několika skupin alergenů, přestože spotřebitel je obvykle vnímá jako jeden celek. Budeme-li se držet číselných kódů používaných k označování alergenů, například ve stravovacích zařízeních, pak jde celkem o tři skupiny alergenů:

korýši a výrobky z nich (A 2)
měkkýši a výrobky z nich (A 14)

ryby a výrobky z nich (A 4)

Není na škodu takové rozlišení respektovat – jednak se totiž zdá, že zejména měkkýši jsou z uvedených skupin nejrizikovější, jednak se produkty výše jmenovaných skupin vůči sobě jinak chovají v rámci „zkříženě reagujících alergenů“.
Následující informace se přitom budou týkat jen skupiny korýšů, neboť rizika měkkýšů vydají na zcela samostatný článek – právě v nich se totiž v nemalé míře kumulují mořské biotoxiny, které patří k velmi jedovatým přírodním látkám, a v plžích a mlžích se vyskytují především proto, že se většina z nich živí mořským planktonem, který příslušné jedy obsahuje.

Korýši – o kom je řeč

Hned na úvod patří připomínka, které „mořské potvory“ patří mezi korýše a které ne.

Asi nejkonzumovanějším a nejoblíbenějším korýšem je kreveta (mimochodem, kreveta tygří představuje vyšší alergenní riziko než klasické „malé krevety“, prodávané běžně hluboce zamrazené v našich maloobchodech), mezi korýše patří ale i langusty, humři, krabi, garnáti a kril (drobní korýši tvořící základ potravy pro mořské živočichy).

Naopak mezi korýše nepatří ústřice, slávky, hřebenatky, mořští plži, olihně, sépie či chobotnice.

Když korýše, tak jeden druh

Základním alergenem korýšů je svalová bílkovina tropomyosin, respektive celá skupina tropomyosinů, které si jsou velmi podobné. Kvůli tomu představuje konzumace různých korýšů prakticky vždy riziko zkřížených reakcí. Z toho vyplývá, že nižší riziko alergické reakce nastává při konzumaci pouze jednoho druhu korýše.

Zkřížená reakce nastává také při konzumaci korýšů a zároveň měkkýšů (především sépií a plžů), ale také u osob citlivých na roztoče a šváby, moly nebo mravence. To proto, že tropomyosin se nachází také v tělech mnohých obratlovců.

Kupodivu zatím nebyla prokázána zkřížená reakce při současné konzumaci korýšů a ryb – což je důkaz, že je skutečně vhodné jednotlivé skupiny alergenů dobře rozlišovat.

Ačkoli mnoho veřejně dostupných informací o vlivu tropomyosinu na lidský organismus není k dispozici, byla opakovaně prokázána spojitost této látky s dlouhodobými chorobami trávicího traktu, které se projevují jako průjmy s příměsí krve a bolestmi břicha.

Tepelné zpracování příliš nepomáhá

Problém tropomyosinu spočívá v tom, že je takzvaně termostabilní, čili se nedá zničit vařením, pečením a dalšími formami tepelného zpracování.

Podle některých výzkumů lze sice například v případě krevet snížit vařením po dobu 10 minut jejich alergenitu, avšak pouze tak, že se alergeny pro člověka při tepelné úpravě jen lépe „zamaskují“, takže alergenní reakce buď nenastane, nebo je nižší.

Riziková látka se ale do těla dostane a může se v něm dále koncentrovat – tropomyosin je totiž kromě tepelné úpravy odolný i vůči trávicím enzymům i proti nízkému pH.

O prahových dávkách rizikových látek v korýších se toho ví v současné době velmi málo a dosavadní znalosti nepostihují plnohodnotně ani náhodou všechny hlavní druhy běžně konzumovaných korýšů. Zatím byly pouze popsány reakce osob na 14–16 gramů garnátů (což jsou asi čtyři středně velcí garnáti), nebo na ekvivalentní množství extraktu garnátů (méně než 32 mg proteinu).

Alergie na doživotí

Je však známo to – a není to dobrá zpráva – že na rozdíl od alergie na mléko, vejce, pšenici a sóju, která se s věkem vytrácí, zůstává alergie na korýše po celý život.

Platí také, že alergie na jeden druh korýšů prakticky znamená (u 75 procent osob) současně alergii na všechny další druhy korýšů, právě proto, že všichni tito tvorové obsahují buď zcela identický, nebo velmi podobný tropomyosin.

Z dosavadního poznání nicméně vyplývá přece jen několik závěrů. Jednak, že je při jednorázové konzumaci korýšů lepší konzumovat pouze jeden druh. Za druhé, že je při různých menu menším rizikem konzumovat třeba krevety a ryby, než krevety spolu s ústřicemi. Za třetí, že by se konzumaci korýšů měly vyvarovat hlavně osoby, které mají alergii na roztoče a obecně na různý „domácí hmyz“.

alergie na korýše je na celý život
hrozí zkřížené reakce

je proto lepší současně konzumovat pouze jeden druh korýšů
rovněž pozor na kombinace korýšů a měkkýšů
rizikovou skupinou jsou lidé s alergií na roztoče

opracování potravin nepomáhá, alergizující potenciál ovlivňuje velmi málo

Nejste alergičtí na jídlo?

Spotřebitel

Alergičtí můžeme být na cokoli a létem kýchání, smrkání a zarudlé oči u některých jedinců nekončí. Alergie na podzim pokračují a dneska si řekneme něco o jídle.

Kdo není alergik, žádného jídla se bát nemusí. Takže když někoho vidíme, že nějakou potravinu nejí, aby nedostal alergii, je to hloupost. A jestliže už alergičtí jsme, většinou to víme.

Projevuje se to nejčastěji kožní reakcí nebo průjmy. Může se to stát u kravského mléka, vejcí, arašídů, kvasnicích, luštěninách, kakau nebo máku. Následuje koření, sója, ryby, korýši i měkkýši.

Nesnášenlivá reakce ale také může nastat po rýži a různých druzích ovoce.

Opět to křížení

Už jsme zmínili, že pylů je na podzim méně, ale stále jsou. Zde odborníci varují před zkříženou alergii s ovocem. Takže pyloví alergici by měli být opatrní při konzumaci jablek, broskví, meruněk, hrušek nebo třešní a kiwi. A jestliže jsme alergičtí na pelyněk, je třeba být opatrný u jídel s obsahem celeru, u melounu, banánu a okurek.

Budete mít zájem: Sérom – co je to a jak se ho zbavit?

Lidé jsou také alergičtí na ořechy, které se ale mohou vyskytovat v minimálních množstvích i v mnoha dalších potravinách, třeba v ranních cereáliích. Je samozřejmě dobré si prohlédnout obaly potravin, kde by měly být všechny alergeny označeny.

Jestliže máme alergii na kvasnice, měli bychom být opatrní u jídel s majonézou či kečupem, při přecitlivělosti na sóju třeba na hamburgery, ale i nejrůznější druhy pečiva. Tyto zdroje alergií jsou skryté a reakce se mohou objevit v jakémkoli, i v pozdějším věku.

Dnes ne, a zítra?

Odborníci říkají, že lidé nealergičtí mohou sníst vše, ale samozřejmě i tento šťastlivec může zítra, za půl roku, nebo za dvacet let narazit na jídlo, po kterém se bude cítit divně.

Jeho tělo dosud neškodnou látky zanalyzuje jako nebezpečnou a začne se jí bránit. Občas se to skutečně stává u čokolády, citrusových plodů, jahod, banánů, makrel či špenátu.

Ale může to být jakákoliv potravina, nebo pokrm s touto potravinou.

Projeví se to většinou pupínky na kůži, otéct může hrtan, člověk se zadýchává, klesne mu tlak, může i ztratit vědomí. Tady už to může být anafylaktický šok. Pokud s postiženým rychle nevyhledáme lékaře, hrozí zde smrt.

(foto: Shutterstock)

Co tedy jíst a jak se chovat?

Alergii na potraviny mají přibližně 4 % dospělýc, a zhruba dvojnásobek dětí, u kterých může v průběhu dospívání odeznít. Odborníci radí alergikům pokrmy, které bezpečně snášejí.

Je to například králičí, kuřecí, krůtí a telecí maso, z příloh bezlepkové obiloviny, například rýže. U zeleniny lze jmenovat kukuřici, kedlubnu a květák.

Syrové ovoce-je poměrně nebezpečné, pro alergiky je lepší vařené.

Je třeba být opatrní na bílkovinu kravského mléka, vejce, zvláště bílek a bílkoviny v obilí. To jsou nejčastější alergeny u nejmladších dětí a mohou se křížit s pylovou alergií.

Když už tedy alergii na potraviny máme, měli bychom si všímat potravin, po kterých cítíme potíže a vyřadit je raději z jídelníčku.

Při alergiích hraje docela velkou roli místo, kde žijeme a kvalita naší stravy. Neměli bychom pracovat v prašném či toxickém prostředí a měli bychom omezit, ale raději zcela ze života vynechat stres. Nekouřit, dodržovat životosprávu a pravidelně cvičit, pokud možno na čerstvém vzduchu. A na alergie myslet hned u začátku života našich dětí. Nejlepší prevencí je totiž kojení.

Také si přečtěte:

Anafylaktický šok – příčiny, příznaky a první pomoc – Zdraví.Euro.cz

Anafylaktický šok je extrémně silná alergická reakce, která se nejčastěji objevuje v reakci na hmyzí bodnutí.

Dušnost bývá důsledkem otoku dýchacích cest.
Kromě rozšiřování cév a otoků se může objevit také kopřivka.
Pacienta při anafylaktickém šoku nejvíce ohrožuje nízký tlak a dušnost.

Pokud má pacient pocit dušnosti, je dobré mu po podání adrenalinu dát také inhalační léky na rozšíření dýchacích cest.
Pokud u sebe dotyčný nemá léky na alergii ani adrenalinové pero, hrozí mu selhání krevního oběhu. Pokud se tak stane, je nutné zahájit srdeční masáž.

Anafylaktický šok je extrémně silná forma alergické reakce, pro kterou je typický velmi rychlý nástup obtíží. Ty nastávají po kontaktu s alergenem, projevit se ale můžou i u jedinců, kteří žádnou alergií doposud netrpěli.

Tento život ohrožující stav si žádá okamžitou pomoc, v opačném případě může končit smrtí.

Vosí bodnutí, ořechy anebo některé léky. Alergie patří mezi hojně rozšířený zdravotní problém, který může mít opravdu mnoho podob.

Nějakou formou alergie koneckonců trpí zhruba čtvrtina české populace, přičemž valné většině nezpůsobuje výraznější obtíže.

Anafylaktický šok, který s alergií přímo souvisí, může být naopak velmi nebezpečný a bez včasného poskytnutí první pomoci může dokonce končit smrtí. Naštěstí se s ním ale setká jen malé procento lidí.

Anafylaxe, jak se stavu také říká, je opravdu extrémně silná forma alergické reakce, která může nastat po přímém kontaktu s alergenem. Jde v podstatě o alergický šok, který postihuje takřka celé tělo a je doprovázený celou řadou potíží. Mezi nejčastější zasažené oblasti patří:

Kůže
Dýchací soustava

Trávicí soustava
Srdce a cévy
Centrální nervová soustava

Během anafylaktického šoku je zpravidla postiženo více oblastí najednou, zvláště nebezpečné je dušení a pokles krevního tlaku.

Příčiny

Alergická reakce nastává v momentě, kdy tělo považuje určitou substanci, například arašídy nebo vosí jed, za škodlivou.

V některých případech se tato reakce může rozvinout až v anafylaktický šok, přičemž velkou roli v tomto procesu hrají buňky zvané mastocyty, které uvolňují molekuly histaminu ovlivňujícího obranné mechanismy v těle. Jak je možné, že mastocyty vycítí přítomnost alergenu tak rychle, ale vědci zatím přesně neví.

Obecně je však známo, že se tak nejčastěji děje po injekčním podání alergenu nebo bodnutí včelou. Potravinářský alergen, jakým jsou třeba zmíněné ořechy či korýši, jsou oproti tomu méně časté, ale také se vyskytují. Jsou navíc známé i případy, kdy se alergie na konkrétní potravinu poprvé projeví právě anafylaktickým šokem.

Průběh anafylaktického šoku

Oproti běžné alergické reakci, která běžně postihuje jen určité místo (například alergická rýma dutinu nosní, vyrážka kůži…) anafylaxe postihne celé tělo, nejsilněji cévy, které se vlivem vyplavení hormonu histaminu rozšíří a zvýší propustnost svých stěn. Zvýšený odtok tekutin a rozšíření z cév pak způsobí, že srdce ve snaze udržet oběh začne pumpovat rychleji. Uniklá tekutina zatím směřuje do podkoží, kde vytváří silné otoky.

Srdeční sval není schopný oběh udržet, což se projeví prudkým klesáním krevního tlaku. Bez okamžité pomoci oběh nakonec selže a člověk upadá do bezvědomí. Kromě celkového postižení se anafylaktická reakce může projevit také lokálními příznaky, například kopřivkou. Otoky pak mohou způsobit silnou dušnost, která se může rozvinout až v astmatický záchvat.

Symptomy postihující zažívací trakt mohou zahrnovat křečovité bolesti břicha, průjem i zvracení. Výjimkou není ani zmatenost, bolest podobná stahům dělohy či ztráta kontroly nad močovým měchýřem. Rozšíření cév může dále způsobit silné bolesti hlavy. Někteří pacienti si stěžují také na pocity úzkosti.

Budete mít zájem: Afty Na Jazyku Léčba?

Nebezpečné alergeny

Mezi, alergeny, které anafylaktický šok vyvolávají nejčastěji, patří:

Jed z hmyzího bodnutí

Léky – například antibiotika
Potraviny (ořechy, korýši, měkkýši)
Kontrastní látka

Příznaky anafylaktického šoku

Anafylaktický šok bezpečně poznáte podle rychlosti, s jakou potíže nastoupí. Děje se tak v řádu několika vteřin, či minut. Nejpozději se první příznaky objeví do 30 minut po kontaktu s alergenem. Mezi další projevy patří:

Nevolnost a celková slabost
Tíha na prsou

Mžitky před očima
Studený pot, mrazení
Strach a úzkost

Nízký krevní tlak
Ztráta vědomí
Obtíže s dechem

Zrychlený tep
Mravenčení v končetinách či jejich promodrávání

Mezi specifičtější projevy pak patří ještě celotělový otok, který je zprvu viditelný na očních víčkách, a zarudlá, horká kůže, která svědí. V neposlední řadě může stav doprovázet také otok jazyka či rtů a zvracení nebo průjem.

První pomoc při anafylaktickém šoku

Hlavním cílem první pomoci při anafylaktickém šoku je zachování základních životních funkcí, tedy dýchání a krevního oběhu. A jak postupovat?

V první řadě je nutné bezodkladně zavolat záchrannou službu! Pokud je třeba, postiženému můžete následně povolit oblečení (kravatu, košili…), aby se mu lépe dýchalo. Nachází-li se dotyčný v bezvědomí, je dobré ho položit na záda, pokud komunikuje, opřít ho do sedu.

V případě anafylaktického šoku hraje rychlost velmi podstatnou roli. Nemocnému by měl být co možná nejrychleji podán adrenalin, který bojuje proti dušnosti a poklesu tlaku. Pokud je dotyčný alergik, dost možná ho u sebe bude mít v podobě autoinjekčního pera, takzvaného Epipenu, který je nutné aplikovat ideálně do horní části stehna.

Při dušení je dobré podat inhalační léky na rozšíření dýchacích cest a následně rozkousat 1 až 2 tablety nějakého antihistaminika (Zyrtec, Xyzal…), který by měl mít alergik rovněž u sebe. Doporučuje se navíc zachovat toto pořadí podání přípravků, a to z důvodu nástupu účinků. Zatímco adrenalin účinkuje během pár minut, antihistaminika během desítek minut.

Pokud pacient přestane reagovat na podněty a dojde u něj k zástavě dýchání (například proto, že u sebe nemá žádné ze zmíněných léků), je nutné zahájit resuscitaci, a to ve frekvenci 100 stlačení za minutu.

To prokládáme vždy dvěma vdechy do úst. Touto činností se snažíme o zachování krevního oběhu, čímž pacienta udržujeme při životě.

Se srdeční masáží pokračujeme až do příjezdů záchranářů, anebo do obnovení pravidelného dýchání.

Pamatujte, že lapání po dechu není známkou dýchání. Pokud si nejste jisti, zda srdeční masáž zahájit, učiňte tak. Je pravidlem, že člověk, který se resuscitaci sám nebrání, ji zpravidla potřebuje.

Léky při anafylaktickém šoku

Jak už bylo naznačeno výše, každý alergik, který o svém problému ví, by měl u sebe pro případ nouze nosit pohotovostní balíček, který by měl obsahovat:

Antihistaminika – léky, které blokují účinek histaminu (Zyrtec, Claritine, Zodac, Xyzal…)
Kortikosteroidy – tablety potlačující alergický zánět

Inhalační léky – napomáhají roztažení průdušek při astmatických záchvatech
Autoinjekční pero s adrenalinem (takzvaný Epipen) – účinná látka, která působí proti poklesu krevního tlaku a napomáhá rozšiřování průdušek, a tedy i dýchání

Prevence

Jedinou možnou prevencí anafylaktického šoku je důsledné vyhýbání se spouštěči alergické reakci. Ani tato strategie však nemusí být stoprocentně účinná. Anafylaktický šok se totiž může objevit i u lidí, kteří žádnou alergií doposud netrpěli. Život ohrožující stav se tak výjimečně může dostavit i po běžných činnostech, jakou je například barvení vlasů.

Každý alergik by u sebe měl vždy nosit zmíněný Epipen a léky na alergii. V případě alergie na hmyzí bodnutí, která anafylaktický šok spouští nejčastěji, by se lidé neměli záměrně pohybovat v místech, kde se vyskytují včely či vosy, popřípadně se při kontaktu s hmyzem vyvarovat prudkým pohybům.

Potravinové alergie u dětí a kojenců

Pátráte po původci dlouhotrvající vyrážky u vašeho dítěte a stále se nemůžete dobrat k tomu pravému? Možná máte doma malého potravinového alergika. Tento druh onemocnění je totiž mezi dětmi stále rozšířenější.

Alespoň jedním z mnoha druhů potravinových alergií již trpí tolik dospělých a dětí, že jde o takzvané civilizační onemocnění. U dětí však existuje ještě naděje, že půjde jen o dočasný problém, který může ustat ve školkovém věku nebo v pubertě.

Než ale alergii na konkrétní potravinu odhalíte, může jít o běh na dlouhou trať.

Mezi nejčastější potravinové alergie u dětí patří alergie na mléko, vejce, sóju a mouku. Jde o to, že imunitní systém kojence mylně považuje určitou potravinu za škodlivou. Citlivostí na potraviny trpí přibližně dvě až pět procent dětí. Jak poznáte, že by jí mohlo mít zrovna vaše miminko?

Špatné trávení

Průjem s příměsí hlenů nebo krve, zvracení, kolika nebo zácpa mohou značit reakci trávicího traktu na právě snědený alergen.
Potíže s dýcháním
Ať už půjde o dušnost nebo o pouhou rýmu, spolu s dalšími příznaky může lékař potvrdit alergii na potraviny.

Vyrážka na kůži

Objevuje se kolem úst nebo na končetinách a bývá vůbec nejčastějším projevem potravinové alergie. Kůže často svědí a je suchá nebo mokvající.

Vaše další kroky nejspíše povedou k pediatrovi a poté ke kožnímu lékaři nebo k imunologovi. U malých dětí se imunologické testy většinou neprovádí, protože mají ještě nevyzrálý imunitní systém, což by výsledek testu zkreslilo. Jediným spolehlivým způsobem, jak u kojenců odhalit potravinovou alergii, je pozorování a eliminační dieta.

Pokud se alergická reakce objeví do pár minut nebo hodin poté, co dítě sní třeba některý druh ovoce nebo zeleniny, alergen ve stravě pravděpodobně objevíte snadno. Stačí si jen vzpomenout, co jiného než obvykle dítě naposledy jedlo.

Budete mít zájem: Tři časté chyby při použití dezinfekce: děláte je také?

Reakce v podobě ekzému se však může objevit i několik dní po užití alergenu, a to už je vzpomínání těžší.

Pokud jde navíc o alergii na potravinu, která se vyskytuje často, což je mléko, vejce, pšenice, bude pro vás náročná i eliminační dieta, kdy je nutné na 14 dní danou potravinu zcela vyřadit z jídelníčku.

Jakmile se tedy potravinová alergie potvrdí, bude ji nutné ze stravy dítěte zcela odstranit a jestliže kojíte, tak se dietní omezení budou týkat i vás. Pokud nevíte, čím vynechanou potravinu nahradit, neváhejte se poradit s výživovým poradcem tak, abyste vy ani vaše děťátko nestrádali.

Dá se vůbec potravinovým alergiím nějak zabránit? Do jisté míry ano. Pediatři v dnešní době již doporučují zavádění příkrmů po čtvrtém měsíci. Dítě je v tomto věku tolerantnější k alergenům a pokud navíc kojíte, jeho tělo je může přijmout daleko snáz. Záruka ale neexistuje. I přes to všechno se může stát, že se z vašeho děťátka stane malý alergik.

Jsou to také právě potravinové alergie, které daly zavádění příkrmů jasná pravidla. Novou potravinu je vždy nutné podávat po dobu tří dnů, které slouží k odhalení případné reakce. Teprve poté můžete k potravině přimíchat další, již dříve otestovanou, nebo podat novou.

Malí alergici musí být pod častým dohledem odborníků. Jejich potravinové alergie se totiž s věkem vyvíjí, a tak není výjimkou, že je tříleté dítě alergické na vejce a ve škole pak na mák, ořechy nebo třeba kořenovou zeleninu. Častá také bývá alergie na ryby, korýše, různé druhy koření nebo ovoce a zeleniny.

Pokud se stane, že dítě rizikovou potravinu sní, následná míra reakce bude úměrná množství snědeného jídla a stupni alergie. Může jít pouze o kopřivku kolem úst, ale také o anafylaktický šok s fatálními následky.

V tomto případě jednejte rychle, zavolejte záchrannou službu na čísle 155 a, bude-li třeba, poskytněte první pomoc. Pokud se dítěti již někdy něco takového stalo, bude s sebou muset všude nosit aplikátor s adrenalinem.

Pokud se u vašeho dítěte objeví příznaky potravinové alergie, nevěšte hlavu. Nejde o omezení, které by mělo jakkoliv ovlivnit kvalitu života. Možná vám občas bude znepříjemňovat mateřství, ale je tu i velká šance, že jednoho dne snad zcela vymizí.

Prosím berte na vědomí, že informace poskytnuté v těchto článcích jsou všeobecné rady a neměly by být zaměňovány s radami lékaře.

Pokud vy, vaše miminko nebo někdo z vaší rodiny trpíte závažnými nebo dlouhotrvajícími symptomy, nebo potřebujete konkrétní radu od odborníka, tak se prosím obraťte na odbornou lékařskou péči.

Philips AVENT není zodpovědný za žádné škody způsobené nakládáním s informacemi poskytnutými na těchto webových stránkách.

Alergie, astma a dovolená

Během léta vyhledává každoročně mnoho lidí odpočinek a relaxaci, cestují za poznáním, k moři nebo do hor. Ti, kdo trpí alergiemi a astmatem, by ale takové cesty měli dobře plánovat, aby si je vychutnali bez nepříjemných zážitků na pohotovosti nebo v nemocnici.

Následující doporučení se vyplatí dodržet, pokud nechcete, aby vám alergie či astma znepříjemnily dovolenou.

Cestujete-li autem, může být v jeho ventilaci a čalounění mnoho roztočů a plísně. Proto před cestou zapněte klimatizaci a na 10 minut otevřete dveře a okna. Během cesty naopak nechte okna zavřená, abyste se vyhnuli pylům. Zajistěte, aby v autě nikdo nekouřil. Cestujte brzy ráno nebo pozdě večer, kdy není takové znečištění vzduchu.

Při cestě letadlem, jste-li léčeni kyslíkem, informujte leteckou společnost předem. Pokud máte potravinovou alergii, pozor na jídlo v letadle! Pokud máte těžké alergické reakce, mějte vždy u sebe adrenalin v autoinjektoru. Žvýkání a popíjení během letu vám uleví, pokud máte obtíže s dutinami. Vzduch v letadle je velmi suchý, používejte proto nosní sprej, vincentku nebo mořskou vodu.

Mnoho obtíží přináší kvalita ubytování. V hotelu mohou být problémem roztoči v čalounění a kobercích. Požadujte hypoalergenní pokoj, kde nebývají ubytováváni hosté s domácími mazlíčky.

Pokud jste alergičtí na roztoče, berte si raději vlastní deku a polštář z domova. Pokud trpíte potravinovou alergií, dávejte si pozor na skryté alergeny v jídle.

Nejčastějšími riziky jsou buráky, ořechy, vajíčka, lepek a korýši.

Pokud máte sezonní alergii, pokuste se během dovolené pylové sezoně v dané zemi vyhnout. Pobyt u moře je většinou bezpečný, protože vítr fouká od moře a neunáší většinou žádná pylová zrna. Také na horách je koncentrace pylů menší. Při pobytu v přírodě si dávejte pozor také na poštípání hmyzem. Pokud máte alergii na hmyzí jed, mějte svůj pohotovostní balíček vždy při sobě.

Také doporučujeme dodržet tyto zásady:

Pokud máte před cestou nestabilní astma nebo příznaky alergie, navštivte svého alergologa ještě před odjezdem.
Všechny léky mějte raději při sobě, aby byly vždy po ruce, i pokud se vaše zavazadla opozdí nebo ztratí.

Pokud jej vlastníte, vezměte s sebou na dovolenou vždy svůj peakflowmetr (zařízení určené k měření výdechové rychlosti) a také písemný plán léčby akutního astmatického záchvatu. Léky pro první pomoc mějte u sebe vždy!
Pokud používáte elektrické nebulizátory (inhalační přístroje), zjistěte si, jaké jsou v zemi, kam cestujete, možnosti jejich zapojení.
Pokud překračujete několik časových pásem, dbejte na správné dodržení intervalů podávání léků.

Pokračujte v alergenové imunoterapii.
Obstarejte si cestovní zdravotní pojištění.

Pamatujte, že dovolenou si užijete, pouze pokud si uvědomíte možná rizika a budete na ně dobře připraveni.

(van)
Zdroj: AAAAI