A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…

ReceptyOnLine / Aktuálně – archiv článků / Které produkty z mléka získali ocenění v soutěži Mlékárenský výrobek roku?

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Vytisknout Odeslat emailem

Před pár dny se v Národním zemědělském muzeu v Praze uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků soutěže „Mlékárenský výrobek roku 2019“. Ocenění nejlepších produktů z mléka pro rok 2019 proběhlo v rámci společensko-odborné akce „Oslava mléka“. Sedmnáctého ročníku soutěže se zúčastnilo rekordních 23 tuzemských výrobců. Výrobky byly hodnoceny celkem v 11 kategoriích.

Hodnocení mlékárenských výrobků proběhlo za účasti 23 nezávislých porotců již koncem dubna, a to na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. Při hodnocení se posuzovala nejenom celková kvalita přihlášených soutěžních vzorků, ale také obchodní rozšířenost na trhu nebo marketingové aktivity směřované na podporu prodeje. Mléčné výrobky byly rozděleny do 11 kategoriích:

  1. Tekuté mléčné výrobky nezakysané
  2. Zakysané mléčné nápoje
  3. Jogurty a skyry s tučností do 3,6 %
  4. Smetanové jogurty a zakysané smetany
  5. Mléčné dezerty, tvarohové a smetanové krémy
  6. Tvarohy a čerstvé sýry
  7. Přírodní sýry polotvrdé a tvrdé
  8. Přírodní sýry měkké zrající a plísňové
  9. Sýry na grilování
  10. Sýry tavené
  11. Speciality

V rámci soutěže byly vyhlášeny rovněž „Novinky roku 2019“ v mléčné a v sýrové řadě. U novinek hodnotily komise stupeň produktové, procesní a obalové inovace, zaměření na specifickou cílovou skupinu, „nové“ výživové parametry, reformulace, atraktivitu pro spotřebitele a také případný přínos pro životní prostředí.

 
A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…
 

„Pokračujícím trendem výrobců zůstávají také tzv. reformulace, tedy takové úpravy složení výrobků, které odrážejí současné požadavky zdravé výživy, tedy např.

snížení obsahu cukru, soli, přídatných látek či obohacování jinou výživově hodnotnou komponentou.

Významněji byly letos zastoupeny například bezlaktózové mléčné výrobky určené spotřebitelům trpícím laktózovou intolerancí,“ vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda ČMSM.

Odborníci i veřejnost si takto připomněli Světový den mléka, který se z podnětu Mezinárodní mlékařské federace slaví každoročně již od roku 1957 a který připadá na 1. června. Záštitu nad letošní oslavou převzal ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman, CSc.

Zástupci úspěšných mlékárenských podniků zde převzali diplomy za oceněná místa v jednotlivých soutěžních kategoriích, vyhlášen byl také absolutní vítěz soutěže, dvěma výrobkům bylo uděleno ocenění „Novinka roku 2019“ a zástupci novinářů předali ještě „Ceny médií“.

V závěru slavnostního ceremoniálu vyhlásil Českomoravský svaz mlékárenský nový ročník soutěže o „Mlékárenský výrobek roku 2020“.

 

VÝSLEDKY V JEDNOTLIVÝCH SOUTĚŽNÍCH KATEGORIÍCH

A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…

V soutěži o nejlepší novinku roku soutěžilo celkem 48 výrobků. Novinkou roku v mléčné řadě se stal DIP – řecký jogurt Limetka & Chilli z Polabských mlékáren a.s. a v sýrové řadě si prvenství odnesl přírodní sýr HEROLD 12 měsíců ze společnosti Moravia Lacto a.s.

Absolutním vítězem v letošní soutěži se stal čerstvý sýr LUČINA Mini ze společnosti Savencia Fromage & Dairy Czech Republic a.s., kterému porotci přidělili 96,4 bodů z celkových 100 možných.

V doprovodné soutěži novinářů získal prvenství a Hlavní cenu médií převzal Staročeský Jaroměřický tučný tvaroh od výrobce Jaroměřická mlékárna a.s.

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…

Rib eye, striploin, rump, flank, hanger – steakových partií masa existuje několik, a ne každý se hodí na vše. Kritérií, podle kterých vybírat, je nepřeberné množství. Pokud si budete chtít při prvních jarních grilovačkách připravit lahodný steak, měli byste zvolit opravdu pěkně vyzrálý kus masa. Nezapomínejte, že s čím kvalitnějšími ingrediencemi pracujete, o to lepší bude výsledek.

číst dále …

Když se řekne oříškový krém, spousta z nás si s ním spojuje mlsání, a proto se mylně domníváme, že bychom se mu měli spíše vyhýbat. Přitom pokud si vyberete kvalitní ořechové máslo a dáte si pozor na množství, přinese vám i řadu benefitů.

číst dále …

Březnové recepty. Jak je to s jarní očistou, o které se pořád mluví? Je opravdu třeba v jídelníčku po zimě něco pozměnit, nebo to zkrátka neřešit? My jsme zastáncem toho, že pokud se pokrmy připravují s láskou a z kvalitních surovin, je to to nejlepší, co si můžeme dopřát. Proto preferujme lokální potraviny, tedy ty ze sousedství.

Držitelé Regionální potraviny jsou pravidelně kontrolováni, díky čemuž jsou jejich produkty opravdu kvalitní, a navíc velmi dobré.

Abyste měli inspiraci, nachystali jsme pro vás dva recepty na každý den: pikantní fazolovou polévku a nealkoholický punč, a navíc dvě delikatesy, které už voní Velikonocemi: jehněčí kolínko na víně s celerovým pyré a jidáše s ořechy. Pojďme na to!

číst dále …

Teplejší počasí si žádá odlehčené pokrmy. Pokud patříte k těm, které salát nezasytí, zkuste si ho trošku vylepšit a doplnit o kvalitní kozí sýr. Dodá jídlům nezvyklé lahodnou příchuť, a navíc ho ocení i ti, kteří si třeba kravskou verzi dopřát nemohou. Rozhodně se nehodí jen do salátů, vynikající je také na grilu.

číst dále …

Svátky jara už jsou téměř za dveřmi a vy pomalu začínáte přemýšlet nad tím, čím letos ozvláštníte sváteční tabuli? Nebojte se experimentovat, zatímco na Vánoce bývá menu zpravidla téměř neměnné, Velikonoce dávají mnohem větší prostor vyzkoušet něco nového. Potřebnou inspiraci najdete v receptech na chutné velikonoční menu od České veganské společnosti, které milé překvapí i zapřisáhlé masožravce.

číst dále …

Sotva skončily Vánoce, už jsou tady další svátky spojené s nekonečným hodováním.

Naštěstí Velikonoce netrvají tak dlouho jako Vánoce, ale pokud se však nebudete hlídat, může vám i těchto pár dnů uštědřit nějaké to kilo navíc.

Jestli se navíc snažíte zhubnout na léto do plavek, přibírání o Velikonocích pro vás určitě nebude žádoucí. Jak nedat nadbytečným kilům šanci? Vyzkoušejte následující recept na lahodného nepečeného velikonočního beránka!

číst dále …

mléčné výrobky

A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…

Klasický americký sen a podnikatelský příběh podložený brilantní marketingovou analýzou, odvahou riskovat a tvrdou prací. To je příběh značky Chobani, který se v červenci 2016 objevil i na stránkách časopisu Forbes.

V roce 2005 koupil turecký imigrant Hamdi Ulukaya od firmy Kraft nerentabilní mlékárenskou výrobnu ve městě South Edmeston ve státě New York.

Převzal i několik bývalých zaměstnanců, včetně „mistra jogurtáře“, a v roce 2007 zahájil výrobu a prodej řeckých jogurtů pod novou značkou Chobani.

Dnes ve firmě pracuje na 2 000 zaměstnanců, roční tržby se pohybují okolo 1,5 mld. USD a značka Chobani je druhá největší na trhu v USA. Celý článek

A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…

Produkce mléka a výrobků z něj v Evropské unii trvale stoupá. Evropští farmáři rovněž úspěšně vyvážejí na třetí trhy, což je důležitý podnět pro zvyšování dodávek výchozí cenné suroviny do mlékáren.

Následující text čerpá z posledně zveřejněných statistických údajů a agrárního výhledu na letošní a příští rok, který zveřejnila Evropská komise.

Základem úspěchu na trzích jsou stáda vysoce produktivních dojnic. Jejich početní stavy v Evropské unii loni poprvé od roku 2012 klesly asi o 1 % na 23,3 mil. kusů ale produkci mléka to v žádném případě záporně nepoznamenalo. Celý článek

A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…

Podle výsledků Spotřebitelského panelu GfK Czech za období 2016 a 2017 utráceli tuzemští spotřebitelé v kategorii mléčných výrobků nejvíce za sýry, které tvořily více jak 40 % z výdajů za nákup mléčných výrobků. S odstupem následují mléko a jogurty.

Mléko a mléčné výrobky jsou důležitou součástí výživy člověka již od raného věku až po stáří. Poskytují plnohodnotné bílkoviny, poměrně dobře stravitelný tuk a celé spektrum vitaminů a minerálních látek. Z výživového hlediska stojí za zmínku především bílkoviny, ze kterých se tvoří řada tzv. bioaktivních peptidů a vápník. Celý článek

A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…

Hvězda jménem Olmín

Na Oslavě mléka, která se letos konala 24. května v krásných, restaurovaných prostorách bývalého refektáře jezuitské koleje, nyní Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře, byli tradičně oznámeni vítězové soutěže Mlékárenský výrobek roku, která se letos konala už počtrnácté.

Zástupci úspěšných mlékárenských podniků zde převzali diplomy za oceněná místa v jednotlivých soutěžních kategoriích, vyhlášen byl také absolutní vítěz soutěže, dvěma výrobkům bylo uděleno ocenění „Novinka roku 2016“ a zástupci novinářů předali ještě své „Ceny médií“. Celý článek

A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…

Skleněný obal vnímá spotřebitel jako přidanou hodnotu

Mléko a mléčné výrobky patří k základním potravinám a jsou v různých formách neopominutelnou součástí naší výživy.

 U všech mléčných produktů, nejen z důvodů klasických obalových funkcí, ale i z důvodů hygieny a často i prodloužené trvanlivosti, hraje velkou roli vhodný výběr obalu.

 I když se konzument setkává nejčastěji s kravským mlékem, stále častěji se na našem trhu objevují i mléčné produkty z kozího, ovčího a někdy dokonce i z buvolího mléka. Celý článek

A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…

Zákazník u mléka stále preferuje trvanlivost

Dobrou zprávou je, že spotřeba mléka a mléčných výrobků již několik let po sobě trvale stoupá. Že tvoří důležitou součást naší každodenní stravy, ví dnes asi každý. Jsou cenné zejména pro vysoký obsah bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Které jsou spotřebitelsky nejoblíbenější?

O mléku a mléčných výrobcích koluje spousta polopravd, faktem ale je, že jsou nenahraditelným zdrojem vitaminu D a vápníku, tedy látek důležitých pro zdraví kostí a kloubů. Vápník najdeme také v jiných potravinách, ale právě v mléčných produktech je zastoupen ve velmi dobře vstřebatelné formě. Celý článek

Budete mít zájem:  Jaká jídla mohu jíst rukama a nebýt přitom za barbara?

A mlékárenským výrobkem roku 2021 se stává…

Mléčné výrobky jsou sortimentem, kde panuje tvrdá konkurence mezi tuzemskými a zahraničními výrobci. Pokračuje vývoz mléka jako suroviny, dovoz mléčných výrobků naopak roste. Bez mléka a mléčných výrobků si většina z nás nedovede svůj jídelníček vůbec představit. Množství a frekvence konzumace jednotlivých mléčných výrobků se však významně liší. Celý článek

Syrovátka se stává lukrativním výrobkem

Ilustrační foto

• 

ZDROJ: Profimedia.cz

Syrovátka, odpad při výrobě sýrů, se stává velmi lukrativním produktem na trhu zdraví prospěšných potravin.

Mohutný mlékárenský průmysl v Nizozemsku proto nasadil všechny své síly do boje za využití tohoto prudce rostoucího trhu.

V posledním desetiletí se syrovátka, vznikající při srážení či oddělování tekutin od pevných látek mléka při výrobě sýra, stala hlavním produktem sektoru, v němž se otáčejí miliardy eur.

Dlouho byla považována za odpad produkovaný ve velkém množství sýrařským odvětvím, které si s ním často nevědělo rady. Výzkumy však nedávno prokázaly, že tato tekutina je jedním z nejlepších přírodních zdrojů proteinů.

V posledních pěti letech značně vzrostla poptávka po syrovátce, ať už jde o potravinové doplňky pro kulturisty, pokrmy pro seniory obohacené proteiny či o mléčnou výživu pro děti.

A to do té míry, že o tuto tekutinu mají zájem i společnosti, které mléčné produkty nevyrábějí.

Jak uvádí Tage Affersholt, expert na mléčné produkty u dánské společnosti Business Consulting Group, měl světový trh se sušenou syrovátkou, rovněž označovanou jako mléčné sérum, loni objem 7,6 miliardy eur (asi 211 miliard Kč). Ve srovnání s rokem 2011 jde o nárůst o 36 procent. A v roce 2017 bude tento trh představovat devět miliard eur (250 miliard Kč), ujišťuje Affersholt.

V posledních pěti letech značně vzrostla poptávka po syrovátce, ať už jde o potravinové doplňky pro kulturisty, pokrmy pro seniory obohacené proteiny či o mléčnou výživu pro děti.

Autor: Profimedia.cz

Poptávka po syrovátce roste i navzdory slabšímu výkonu světové ekonomiky. A perspektivy jsou velmi dobré, vzhledem k růstu počtu seniorů v západních zemích a rozmachu střední třídy v Asii. Investice do tohoto sektoru od roku 2012 přesáhly tři miliardy eur (83,4 miliardy Kč), z toho dvě miliardy eur byly investovány jen v Evropě.

„V minulosti neměla syrovátka žádnou hodnotu, byla dobrá jen pro dobytek,“ potvrzuje expert na mléčné výrobky u finančního ústavu Rabobank Kevin Bellamy. „Naopak dnes tvoří podstatnou část zisku mlékárenských firem,“ dodává.

Nizozemsko, známé zejména výrobou sýrů gouda nebo eidam, je jedním z nejvýznamnějších producentů sušeného mléčného séra zbaveného minerálních látek, které se používá při výrobě mléčné výživy pro děti. A Nizozemsko také značně investuje do výzkumu a vývoje nových produktů.

Ilustrační foto Autor: Profimedia.cz

FrieslandCampina, jedna z největších mlékárenských společností na světě, nyní ročně vyrábí přes 350.000 tun suchých produktů z mléčného séra. „Je to módní produkt, spotřebitelé si ho žádají,“

Novozélandská společnost Fonterra míří na obrovský čínský trh, neboť v Číně není produkce sýrů, a tudíž ani žádná syrovátka.

V Asii a především v Číně poptávka silně vzrostla, zejména díky střední třídě, zklamané úrovní místních výrobků.

Střední třída se proto obrací k zemím jako je Nizozemsko, zejména pokud jde o mléčné výrobky pro děti, vysvětluje Affersholt.

Spotřebitele vyděsilo několik skandálů v Číně, zejména aféra kolem kojeneckého mléka s průmyslovou chemikálií melamin, po jehož požití zemřelo šest dětí.

Proteinový prášek ze syrovátek Autor: Profimedia.cz

Popularita mléčného séra roste i díky celosvětové tendenci kupovat obohacené potraviny a nápoje, které jsou zdraví prospěšné. Dokonce i Coca-Cola a další firmy uvedly na trh nápoje s mléčným sérem.

„Všechny mlékárenské firmy na světě bojují o kontrolu produkce syrovátky. Některé tvrdívaly, že syrovátka je odpadním produktem. Dnes se téměř takovým odpadním produktem stal sýr,“ poznamenal Affersholt.

Běloruský mlékárenský průmysl: inspirace a nové příležitosti pro český podnikatelský sektor

V kontextu pokračujícího rozmachu odvětví běloruské mlékárenské výroby a probíhající diverzifikace dodávek mléčných výrobků se otevírají nové příležitosti pro české exportéry v oblasti modernizace běloruských mlékáren.



Produkce mléčných výrobků v Bělorusku trojnásobně převyšuje domácí spotřebu.

Takový přebytek (rozuměj „exportní zdroj“)  v posledních letech přináší zemi ze strany mezinárodního mlékárenství nejen určité uznání, ale i hodně starostí, zejména na pozadí pravidelných omezujících opatření Moskvy na dovoz běloruských výrobků.

Není proto divu, že ve světle pozornosti odborné i laické veřejnosti na Mezinárodním veletrhu BELAGRO 2019, který se koná tento týden v Minsku, stálo téma diverzifikace dodávek mléka a mléčných výrobků.

Bělorusko ve snaze snížit závislost na ruských spotřebitelích mléčných výrobků aktivně hledá odbytiště v jiných zemích a regionech, a to i přes očekávaný růst produkce mléka na světovém trhu. Ten podle analytické agentury GIRA do roku 2023 poroste o 35 milionů tun.

Zároveň však bude poptávka po něm záviset na konkrétním regionu. Poptávka po sušeném a klasickém mléce bude v Číně i nadále růst s ohledem na zvyšující se počet osob starších 60 let a demografický boom po zavedení politiky „druhého dítěte“.

Pouze v letošním roce doveze Čína cca 15 milionů tun mléčných výrobků a v roce 2026 přesáhne dovoz 19 milionů tun.

V Japonsku, které je největším světovým dovozcem sýrů, poptávka po mléčných výrobcích v nejbližších letech rovněž poroste. Dobrý potenciál existuje i v takových zemích jako Ázerbájdžán, Uzbekistán, Turecko, Gruzie, Singapur nebo Vietnam.

O tom svědčí mimo jiné i zkušenost běloruského mlékárenského provozu Moločnyj mir (denně zpracovává 800 tun mléka), který podle generální ředitelky Mariny Anikejeve dokázal snížit závislost na Rusku z 98 % na 80 % právě díky exportu produkce do výše uvedených zemí.

Rovněž generální ředitel Vladimir Kocur z mlékárny Moločnyj gostinec (denně zpracovává 300 tun mléka) během setkání s českou delegací v čele s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Veselým hovořil o rostoucím zájmu o neslazené plnotučné sterilované mléko ze strany Kazachstánu, Číny a Spojených arabských emirátů.

Asie se tak stává zajímavým trhem pro vývoz mléčných výrobků, a proto by čeští exportéři měli této šance využít co nejdříve – ať už v oblasti dodávek mléčné produkce na asijské trhy nebo zapojením do procesu modernizace běloruských mlékáren, odkud v loňském roce jen do Číny vyvezli produkci za více než 100 milionů dolarů. Aktuálně je zájem o dodávky chladicího zařízení s jednoduchou údržbou, sušárny a obaly pro potraviny (vaničky pro másla a pomazánky).

Ministerstvo zahraničních věcí každoročně finančně a organizačně podporuje projekty k prezentaci českého podnikatelského sektoru v perspektivních sektorech. Činí tak mimo jiné i prostřednictvím osvědčených projektů na podporu ekonomické diplomacie.

Projekt může být realizován např. formou incomingové mise zahraničních subjektů do České republiky. Tuzemské firmy tak mají skvělou příležitost prezentovat potenciálním zahraničním partnerům nejen své produkty,  ale i výrobní kapacity a technologie.

V případě zájmu o bližší informace prosím kontaktujte obchodního radu velvyslanectví Ivana Galata na e-mailu: [email protected], tel.: +375 17 2945249.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Minsku (Bělorusko). Autor: Ivan Galat, obchodní rada.

Marketing mléka a mléčných výrobků

Katedra řízení, ČZU Praha

Marketing se v poslední době stává velmi důležitým pojmem. Často je však špatně chápán a za marketing jsou považovány pouze jeho dílčí činnosti, tj. prodej nebo reklama. Marketing není uměním prodat to, co vyrobíme, ale vyrábět to, co je žádáno spotřebitelem. Marketing je zaměřen na uspokojování potřeb zákazníka při souběžné tvorbě zisku podniku v dlouhodobém časovém měřítku.

Se změnou konkurenčního prostředí v naší republice roste i význam marketingu. Manažeři našich zemědělských a potravinářských podniků by si měli uvědomit, že veškeré chování výrobce je třeba odvíjet od požadavků trhu a od zákazníka.

Marketing (jako filozofie podnikání) pomáhá tomu, aby požadované zboží bylo nabídnuto správným skupinám zákazníků, a to v pravý čas a na správném místě, za správné ceny a s přispěním vhodné propagace.

Marketingová činnost je realizována prostřednictvím marketingových nástrojů, jejichž souhrnné působení nazýváme marketingovým mixem. Těmito nástroji jsou produkt (výrobek nebo služba), cena, místo prodeje (vč.

distribuce) a propagace.

Vzhledem k tomu, že problematika marketingu mléka a mléčných výrobků je velmi široká, tento příspěvek je zaměřen na jeden velmi důležitý nástroj marketingového mixu, tj.na propagaci., která může rovněž pomoci při řešení problému nadprodukce mléka v ČR.

Využití nástrojů propagace ke zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků v ČR

Propagování spotřebymléka a mléčných výrobků spatřujeme na dvou úrovních. První úroveň vytváří zpracovatelské podniky a maloobchodní organizace a druhou úroveň stát a státní instituce.

Z hlediska propagačních nástrojů lze u komodity “mléko” využít především reklamu, podporu prodeje a publicitu. Osobní prodej se zde využívá méně (např.

“prodej ze dvora” nebo prodej mražených mléčných výrobků firmami Family Frost , Nanuk, Ledík aj.).

Reklama – placená forma neosobní prezentace a podpory myšlenek, zboží a služeb

prostřednictvím komunikačního media.

Reklama v masmédiích, která stimuluje zvýšení spotřeby mléka globálně, by měla vycházet jednoznačně z iniciativy státu (vláda, MZe ČR, MZ ČR). Zde by mělo mléko vystupovat jako produkt, který eliminuje výskyt chorob a je základem zdravé výživy obyvatelstva.

Z hlediska zdravé výživy by měl být kladen důraz na mléko čerstvé obdobně jako je tomu v Evropské unii. Tam je 35% produkce mléka spotřebováno jako čerstvé konzumní mléko nebo je zpracováno do čerstvých výrobků (např. jogurtů), 65% jako sýry, máslo nebo odstředěné mléko.

Odstředěné mléko, které není využíváno v tekuté formě, je zpracováno na sušené odtučněné mléko nebo kasein (Burdych, 1999).

Budete mít zájem:  Jóga dětem prospívá a ještě je baví

Reklama vycházející z iniciativy zpracovatele (mlékárenského podniku) rovněž stimuluje ke zvýšené spotřebě mléka a mléčných výrobků, avšak upoutá jen na určitý výrobek konkrétního výrobce, často jen v určité lokalitě.

Z průzkumu katedry řízení ČZU v Praze vyplynulo (Pourová a kol., 1998), že většina středních a menších českých mlékárenských podniků využívá televizní reklamu velmi málo nebo vůbec ne, protože je velmi nákladná a vhodná především pro velké a solventní podniky národního i mezinárodního významu (např. Danone aj.).

Malé a střední mlékárenské podniky (s průměrnou roční výrobní kapacitou 10 – 45 milionů litrů mléka), které jsou z větší části zaměřené na lokální trhy, nejčastěji využívají k propagaci svých výrobků různé letáky, časopisy a brožury (tisk) a reklamy v rádiu (často v regionálním vysílání).

Ke zvýšení prodeje mléka a mléčných výrobků používají reklamu i maloobchody a jiné organizace.

Podpora prodeje – krátkodobé stimuly pro povzbuzení nákupu nebo prodeje výrobku nebo služby.

Tento nástroj propagace využívají jak zpracovatelé (mlékárenské podniky), tak i maloobchod. Jejím smyslem je oslovit zákazníka výhodnou koupí, možnou výhrou apod. Příkladem je např.

balení u jogurtů 3+1 zdarma nebo rodinné balení ve speciálních krabicích umožňujících jejich další využití. Malé a střední mlékárenské podniky často prezentují sebe a své výrobky na výstavách a veletrzích.

Velké a známé mlékárenské podniky tuto formu podpory prodeje většinou již nevyužívají.

Publicita- Public Relations – styk s veřejností – množství programů vytvořených pro zlepšení, udržení nebo ochranu image firmy, výrobku aj.

Pro zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků v České republice je tento nástroj propagace velmi důležitý a potřebný. Jedná se o zveřejňování informací jak o mléčných výrobcích a mlékárenských podnicích, tak i o významu mléka a mléčných výrobků v lidské výživě.

Tento nástroj propagace by měly využívat nejen mlékárenské podniky, ale především státní orgány a organizace, lékaři, vědci, kterým jde o zdraví současné i budoucí generace. Je nutno zveřejňovat rozhovory a názory na konzumaci mléka a mléčných výrobků se známými i významnými osobami.

V posledním období bylo v této oblasti v České republice napácháno mnoho škod různými “věrohodnými” akcemi o “škodlivosti mléka” na lidský organismus. Mléko bylo a je nahrazováno různými nealkoholickými i alkoholickými nápoji. Spotřeba mléka na jednoho obyvatele ČR výrazně poklesla.

Nyní před integrací ČR do EU bychom měli zvýšit spotřebu mléka na jednoho obyvatele na úroveň spotřeby v Evropské unii. Mlékárenské podniky v ČR často používají v rámci “publicity” sponzorování různých sportovních, zdravotních, dětských aj. akcí.

Vytváření státních programů na zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků v ČR

1. Školní mléko – na celém světě podporuje školní programy cca 36 států

(Burdych, 1999). V ČR se tímto programem zabývá společnost Lactea, která prodává ochucené školní mléko v 250 ml krabičkách na 426 školách (přes 10% základních škol) za 6 Kč na jedno balení (což je o 1-2 Kč méně než v běžných obchodech).

Ze zkušeností z vyspělých států vyplývá, že spotřeba školního mléka není příliš vysoká, avšak vytváří důležitý návyk u dětí na mléko a mléčné výrobky v dospělosti a má pozitivní vliv na zdravotní stav dorůstající populace (vklad do budoucna).

Proto by se na dotaci školního mléka mělo podílet mimo MZe ČR a MŠMT ČR i Ministerstvo zdravotnictví ČR.

1. V České republice existují vysoké zásoby másla. Vzhledem k nízké spotřebě másla u nás bylo by možné subvencovat zlevněný prodej máslav rámci různých programů, např. pro armádu nebo pro určité sociální skupiny(např. pro invalidní důchodce aj.), příp. pro výrobu potravin(zmrzliny, mražených smetanových krémů apod.).

· Podpora zvýšení spotřeby domácích mléčných krmných směsí, kdy pokles výroby těchto směsí byl v ČR v období let 1989-1998 velmi radikální a činil až 93%. Tento pokles je nahrazován vysokým dovozem mléčných krmných směsí, který činí cca 80 % celkové domácí spotřeby (Kvapilík, 1998).

Výše jmenované programy mohou přispět ke zvýšení spotřeby mléka v ČR. Avšak ovlivňování českého spotřebitele k větší konzumaci mléka a mléčných výrobků (především domácí provenience) pomocí zmíněných nástrojů propagace má v současném období mnohem větší význam.

Literatura

1. Burdych, J., 1999: Spotřeba mléka a mléčných výrobků. MZe ČR, Praha, březen, 52 s.

2. Pourová, M., Záhora, J., Marková, Š., 1998: Průzkum názorů manažerů na situaci

v mlékárenském sektoru v ČR. In: Sborník z mezinárodní vědecké konference projektu

Phare ACE P95-2015R, ČZU v Praze, 15.5., ISBN 80-213-0404-9, s. 56-65.

3. Kvapilík, J., 1998: Mléko, mléčné výrobky a vstup ČR do EU. MZe ČR, Praha, 102 s.

Blíží se konec mléčného průmyslu. Zde se dozvíte proč

Autor: Reece Barclay

Překlad: Štěpán Opekar

Mléko, sýr, máslo, smetana, jogurt – a seznam by mohl pokračovat. Mléčný průmysl do nás po dlouhá léta hustil tyto produkty, čímž se stal jedním z nejvýnosnějších průmyslových odvětví na světě. Ale časy se mění…

Stále více lidí přemýšlí nad svým stravováním z etického, environmentálního a nutričního hlediska. V kombinaci s nárůstem rostlinných alternativ k mléku a dalším oblíbeným mléčným výrobkům by se nákupní seznam běžného spotřebitele mohl dočkat významných změn.

Alternativy k mléčným výrobkům na vzestupu

Čísla mluví jasně. Zájem o alternativy mléčných produktů stále roste a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl změnit.

Podle údajů, které vydal Mintel na začátku roku 2018:

Prodej rostlinných mlék zaznamenal v uplynulých pěti letech stabilní růst, kdy od roku 2012 vzrostl o působivých 61 %, a v roce 2017 se prodeje odhadují na 2,11 miliardy dolarů

V současnosti je v nabídce mnoho různých druhů – včetně sojového, ořechového a kokosového mléka. Tyto produkty jsou posléze použity k výrobě alternativ k mléčným výrobkům. Velké britské řetězce supermarketů Sainsbury’s a Waitrose uvedly na trh svůj veganský sortiment, kterému později vyhradily vlastní lednice. Mnoho produktů z této řady představuje alternativu k mléčným výrobkům.

A není to jen Spojené království, které se na poli rostlinných mlék tak činí. Největší mlékárenská společnost Spojených států Dean Foods uzavřela jednu ze svých filiálek v Illinois, přičemž jedním z důvodů byl pokles poptávky po mléčných produktech.

Společnost také získala většinový podíl na značce Good Karma, zaměřené na výrobu rostlinných nápojů a jogurtů. Když se jedná o následování současných trendů, rozhodují peníze.

Nemalé investice do společností vyrábějících alternativní produkty ze strany stávajících mlékárenských podniků dokazují, že si trh všímá rostoucího trendu. Mlékárenský průmysl je na ústupu.

Lidé si postupně začínají uvědomovat zdravotní rizika

Kdysi by vám babička kladla na srdce, abyste pili mléko, protože „je to dobré pro kosti“. Z čeho byste jinak získali vápník? Pravdou je, že mléko NENÍ vhodné pro naše kosti ani pro zdraví jako celek, a vědeckých důkazů, které to potvrzují, je nespočet.

Studie provedená Harvardskou univerzitou dospěla k závěru, že „zvýšená konzumace mléka během dospívání nebyla spojena s nižším rizikem zlomenin kyčle u lidí v pokročilém věku“. A výsledky dále ukázaly, že „po kontrole známých rizikových faktorů a současné spotřeby mléka, každá další sklenice mléka denně během dospívání byla spojena s významným 9% nárůstem rizika zlomeniny kyčle“

Konzumací mléčných produktů se zvyšuje riziko zlomeniny kyčlí, srdečních onemocnění, rakoviny, akné i předčasného úmrtí

Projděte si celou řadu důkazů na webu nutritionfacts.org nebo si projděte knihy či rozhovory s doktory, kteří doporučují rostlinnou stravu, jako jsou např.: Michael Greger, T. Colin Campbell, John McDoughall, Caldwell Esselstyn, Garth Davis, Pam Popper a mnoho dalších.

Lidé se začínají starat o to, jak se chováme ke zvířatům

Krutost reality spočívá v tom, že jsou tato bezbranná zvířata uvrhnuta do podmínek, se kterými mnozí z nás nesouhlasí – tato skutečnost způsobila, že se mnoho lidí rozhodlo snížit či úplně vypustit konzumaci mléčných produktů. Proces, který konzumaci předchází, je znepokojující:

  1. Kráva je nuceně oplodněna býčím semenem.

  2. Následně porodí a její tele je jí záhy odebráno. Mladé krávy jsou ponechány coby budoucí dojnice, mladí býci poraženi pro telecí.

  3. Dlouhé dny pláče a dovolává se svého telete.

  4. Během opakujícího se procesu těhotenství a porodu je upoutána ke stroji, který sbírá mléko z jejího vemene.

  5. Čas od času se při tomto zdlouhavém procesu vemeno infikuje a do mléka se tak dostane hnis.

  6. Proces je opakován tak dlouho, dokud je kráva schopna na svět přivádět další telata a produkovat mléko.

  7. Když už je tak vyčerpána, že nemůže pokračovat, je přepravena na jatka a prodána na maso. 

Lidé si uvědomují rizika životního prostředí

Celosvětový úspěch dokumentu Cowspiracy – klíč k udržitelnosti pomohl přednést důkazy, které odhalují, že živočišná produkce je pro naši planetu nejvyšší hrozbou současnosti.

Budete mít zájem:  Jak bojovat s kvasinkami a kvasinkovou infekcí? babské rady a domácí metody léčby

Některá fakta, která dokument poskytl:

  • Chov hospodářských zvířat a jeho vedlejší produkty představují nejméně 32 miliard tun oxidu uhličitého ročně či 51 % celosvětových emisí skleníkových plynů.
  • Spotřeba vody se v živočišné produkci pohybuje v rozmezí 129–288 bilionů litrů ročně.
  • Pastviny hospodářských zvířat a zemědělské plochy určené k pěstování jejich krmiva zabírají třetinu zemského povrchu (země nepokryté ledem).
  • Každou minutu vyprodukují zvířata chovaná v zajetí ve Spojených státech 7 milionů kilogramů výměšků.    
  • Farma s 2 500 krávami produkuje stejné množství odpadu jako město s 411 000 obyvateli.

Vzhledem k tomu, že mlékárny tvoří nezanedbatelnou část živočišné produkce, měla by tato fakta stačit k tomu, aby se každý, kdo to s životním prostředím myslí vážně, důkladně zamyslel nad tím, zda hodlá v konzumaci mléčných produktů pokračovat.

Mlékárny začínají propadat panice

Nedávno v pořadu WBKN 25 News farmářka z mléčné farmy popsala, že se cítí jako „nepotřebná“. Zjistila, že cena mléka a jeho spotřeba stále klesá, přestože ho farma produkuje více. Farmářka prohlásila, že tak „přijdou na mizinu“. Ale je to jejich životní styl – doufají, že v tom budou moci nadále pokračovat.

Tvrdou realitou pro tyto farmáře je skutečnost, že se mění doba – a buď se současnému trendu přizpůsobí, nebo se ho pokusí zlomit

Má předpověď, založená na rostoucím zájmu o životní podmínky zvířat, rozsáhlých důkazech odkrývajících škodlivý vliv mléka na naše zdraví a dopadech celého systému produkce na životní prostředí, je, že budeme svědky stále rostoucí obliby alternativních rostlinných výrobků na úkor těch mléčných.

Vzhledem k tomu, že alternativní výrobky jsou na vzestupu a stávají se pro firmy ziskovými, dojde k přesunu investic z mlékárenského sektoru do rostlinného, a společnost bude ve výsledku spotřebovávat výrazně menší množství mléčných produktů.

Nastane někdy den, kdy nikdo nebude konzumovat mléčné produkty? Možná ano, ale před námi je ještě dlouhá cesta…

Zdroj: Medium.com, Překlad: Štěpán Opekar, Korektura: Monika Zápotocká, Foto: Jo-Anne McArthur / We Animals

MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL: Čeští výrobci udělali obrovský pokrok v kvalitě

MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL

Čeští výrobci udělali obrovský pokrok v kvalitě

Pokles spotřeby mléka a mlékárenských výrobků byl počátkem devadesátých let tak výrazný, že posunul Českou republiku za vyspělé evropské státy. Teprve v roce 1994 došlo k mírnému oživení spotřebitelské poptávky, ale v roce 1995 opět k jejímu propadu.

Do roku 2000 nelze podle mlékárenských odborníků očekávat, že by se spotřeba mlékárenských výrobků nějak výrazně zvýšila, nebo se dokonce vrátila na úroveň roku 1989.

V tomto roce zpracovatelský průmysl i obchod očekávají, že se spotřeba mléka i mlékárenských výrobků do určité míry stabilizuje, případně mírně stoupne.

O situaci v mlékárenském průmyslu, o výrobě, exportu a dovozu mléčných produktů do ČR, ale i o subvencování zemědělské výroby či smyslu ochranářských opatření v tomto oboru HN hovořily s Martinem Záveským, generálním ředitelem firmy Danone, která je v České republice největším výrobcem jogurtů a které se podařilo jejich produkci i přes celkový republikový pokles každoročně od roku 1992 zvyšovat o téměř 30 procent.

Můžete zhodnotit stručně situaci ve výrobě a spotřebě mléčných produktů u nás po roce 1990 a porovnat ji s vývojem ve středoevropských – hlavně sousedních – zemích? Jsme na tom lépe?

Situace v Polsku a v Maďarsku je dost podobná situaci u nás.

Pokud jde o výrobu, spotřebu i pestrost sortimentu, se tam ale ve větší míře než u nás prosadily zahraniční koncerny a staly se také dominujícími výrobci a dodavateli v tomto oboru. Takový trend v ČR není.

U nás je import zahraniční produkce jen jakýmsi doplňkem produkce domácí. Domácí výrobci v ČR udělali za uplynulých pět let obrovský pokrok, pokud jde o kvalitu výroby.

Specifická situace je na Slovensku, kde je de facto jediná velká mlékárna, a tu koupili Rakušané.

Na trhu je pak vidět velký rozdíl mezi produkcí této jediné velké mlékárny a výrobky těch menších lokálních, které – dá se říci – v kvalitě výroby téměř nepostoupily.

Podle mého názoru je trh mlékárenských výrobků na Slovensku typickým příkladem působení ochranářské politiky, která je tam velice uplatňována.

Jak je to s českým exportem mléčných výrobků na Slovensko?

Každá dodávka, každý kamión, který jde od nás na Slovensko, se musí čtyři dny zdržet, než jsou vyřízeny všechny certifikáty a je našim výrobkům povolen prodej. Takže na slovenském trhu se prakticky velmi málo objevuje zahraniční konkurence, což rozhodně tamnímu trhu vůbec neprospívá a doplácí na to spotřebitel. Je to přímo ukázka, kam vede ochranářství domácích výrobců – čehokoliv.

Vaším nejznámějším zbožím jsou jogurty. Jak vidíte do budoucna jejich výrobu, spotřebu, případně export?

Letos poprvé za šest let se začíná na českém trhu prodávat více jogurtů. Pokles jejich prodeje, který u nás trvá od roku 1989, se v tomto roce zastavil. To je pro výrobce velmi pozitivní. Důvodů k vyšší výrobě a spotřebě je u nás několik. Předně je to jejich neustále se zvyšující kvalita, ale i kupní síla obyvatelstva.

Pokud jde o export, jsou trochu problémy. Jednak jogurty jako čerstvé mléčné výrobky s limitovanou dobou spotřeby vyžadují rychlejší dodávky než jiné mléčné produkty, jako je třeba sušené mléko a sýry.

Za druhé jsou to problémy certifikační při exportu k našim sousedům na Slovensko a celní bariéry do Maďarska. Přestože jsou podepsány v rámci CEFTA dohody o snižování cel, Maďarsko například uplatňuje dovozní clo ve výši 85 procent.

Takže my jako výrobci jsme museli například celý export jogurtů do Maďarska zastavit.

Mateřský podnik je ve Francii. Jak se díváte na některé výhody, které mohou dosud využívat výrobci v zemích EU, ať už je to subvencovaný vývoz některých výrobků, nebo jiná podpora domácích výrobců?

Jejich výhody se brzy obrátí v nevýhody. Nemají moc výhod pro lokální výrobu a prodej. Hlavní momentální výhodou jsou vývozní dotace. U nás jsou u mléka či másla, ale výrobci v EU je mají u většiny mléčných produktů. Všimněte si, kolik zahraničních sýrů je na našem českém trhu. Z 90 procent je to dané tím, že jejich vývoz v zemích EU je dotován.

Ovšem tyto dotace se jim postupně snižují, neboť je nemyslitelné, aby z rozpočtu EU šlo nadále dnešních 60 procent peněz jen do zemědělství. Je to přímo tragické a ekonomové neustále přemýšlejí, co s tím udělat. Zatím se snaží snížit státní podporu exportu mléčných produktů každých půl roku. Tím se ale stává jejich export dražší a dražší.

Je to prostě bludný kruh.

Proč je váš názor na uplatňování ochranářských opatření v potravinářském průmyslu a zemědělství velice vyhraněný?

Evropská unie je podle mne v tomto případě vzorem, jak se nechovat. Subvence, ochranná cla, dotace – to všechno se producentům a vývozcům samozřejmě líbí, ale co dál. Ochranářská opatření jsou nutně záležitost krátkodobá.

EU nemůže donekonečna utrácet obrovské částky jen na export něčeho někam.

Zemědělci tam dnes dostávají podporu, aby výrobky „dali někam pryč“, do zemí mimo unii, ale ta se brzo rozšíří, a kam pak ty subvencované výrobky půjdou? Je to prostě krátkozraká i krátkodobá politika, která stojí moc peněz a mnohé státy si ji nemohou dovolit. Nejsem jejím zastáncem.

A my si takovou politiku v ČR můžeme dovolit?

Nemůžeme si dovolit soupeřit v něčem, na co nemáme. Po prostředcích ze státního rozpočtu volá zdravotnictví, školství, doprava, obrana.

Kdyby dotace, které zatím náš stát dává jako by zemědělcům – ale on je bohužel dává mlékárnám na vývoz sušeného mléka a másla -, kdyby tyto dotace zrušil, bude na trhu přebytek mléka, což zákonitě povede ke snížení cen mléčných výrobků.

Prostředky daňových poplatníků pak mohou směřovat do zemědělství na podporu investiční výstavby a racionalizaci zemědělské výroby nebo do potřebnějších resortů.

To je hezké, ale co na to zemědělci, nebo výrobci sýrů či másla?

To je správná otázka. Ale jsou už dnes zemědělci, kteří dokážou produkovat mléko třikrát efektivněji než mnozí jiní. Ti neefektivní, kteří díky dotacím přežívají, by asi bez dotací museli skončit. Danone má už dodavatele mléka, kteří jsou na cestě ke špičkovým výkonům. Dokonce rozšiřují výrobu mléka a už na ni vydělávají. Chápu ovšem, že ta celá věc je i choulostivá politická záležitost.

Takže vy jste zásadně proti dotacím v zemědělství?

Já jsem zásadně proti vývozním dotacím, nikoliv proti dotování zemědělství. Nikde na světě se zemědělství bez dotací neobejde, ale je důležité, kam je směrovat.

Zemědělci potřebují levné peníze, dobré úvěry na rozvoj efektivity výroby – a pak na tvorbu okolní krajiny . Všichni chceme mít kolem sebe hezkou přírodu a na horách uklizené stráně.

Na to je třeba peníze skutečně dávat a proti takovému využití peněz ze státního rozpočtu se určitě daňoví poplatníci bouřit nebudou.

DAGMAR TRUNCOVÁ

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *