Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět

8. 7. 2019 | PR, Camosci | MUDr. Jan Toman

Ve 21. století nastal překotný rozvoj technologií. Protože je stomatologie technický obor, nevyhnul se rozvoj ani jí.

Hesla jako „CBCT“ a „CAD/CAM“ jsme zařadili do slovníku a dnes už si ani nedokážeme představit, že byla doba, kdy taková slova vůbec neexistovala. Prezentovat CBCT (www.newtom.

cz)  v roce 2019 asi nemá smysl, každý už o něm slyšel, nebo jej vlastní. Pro ty z vás, kteří uvažujete, zda by se vám takový přístroj v praxi vyplatil, jsem vybral některé případy ze své praxe.

Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět

Tradičním přehledovým rentgenovým snímkem je OPG. Dokonalý vynález. Poměr radiační zátěž/rychlost/výtěžnost dat je i v dnešní době vynikající. Proto jej pacientům zhotovujeme paušálně (dle uvážení) a při kontrolách. Jeho nevýhodou je relativně špatná čitelnost ve frontálním úseku chrupu a různé zvětšení obrazu.

Moderní přístroje se s tím už umí „poprat“ a kresba se zlepšuje i v problematických úsecích. Software umí na základě kalibrace přepočítat skutečné rozměry. Pro většinu běžných diagnostik nám to bohatě stačí. Někdy ale potřebujeme i třetí rozměr – hloubku. Potřebujeme vědět vztah jednotlivých anatomických struktur. A k tomu nám skvěle poslouží právě CBCT.

Dostáváme obraz, který je rozměrově 1 : 1 a trojrozměrný, respektive zobrazitelný ve třech osách. Realitě se tak blíží podstatně více než OPG. Ještě ve škole jsme se učili metody, které umožňují rozpoznat, kde se vyšetřovaný objekt nachází, a to metodou posunutí 2 intraorálních snímků.

To je samozřejmě dobré vědět, dá se to i využít v rámci pohotovostní služby, ale dnes už bychom s tímto nevystačili.

Je třeba se naučit „číst“ CBCT snímky. CT samo o sobě nic neřekne, pokud se v něm nevyznáme. Existuje řada publikací o stomatologické radiologii nebo radiologii hlavy a krku. Je také dobré absolvovat školení se softwarem, abychom znali jeho možnosti (www.

ceducation.cz). Stomatologové nejsou běžně zvyklí číst CT snímky, proto je nutné tomu nějaký čas věnovat. Množství termínů a specifik může začátečníka odradit, ale jako se vším – za čas se člověk  naučí potřebné a CT snímek čte jako běžný intraorální snímek.

Nejčastější indikací CBCT v mé praxi je zavedení implantátu. Dříve jsem dělal analýzu alveolu kaliperem, k tomu RTG s kalibrační kuličkou. Pro jeden implantát to ještě „šlo“, pro více implantátů je to náročné.

S CBCT je vyšetření nejen rychlejší, ale umožní i plánování implantace z knihoven implantátů. To nemluvím o dalších pokročilých postupech, jako je zhotovení chirurgických šablon.

Ale i když jsem dříve měl kalibrovaný rentgenový snímek a zmapovaný a ručně vypalpovaný alveol, stále mi chyběl třetí rozměr. Navíc si analýzu v PC dělám, až když mám čas, v klidu. Vztah k mandibulárnímu kanálu nebo k antru byl vždy trochu ruská ruleta. A to znamená stres.

Pro mne je nyní implantace daleko příjemnější. Samozřejmě, že CBCT za vás implantaci neudělá, ale výrazně pomůže eliminovat rizika vyplývající z anatomických odlišností každého pacienta.

Na obr. 1 je 2D pohled na část horní čelisti, kam jsem chtěl implantovat do místa 5+. Linie antra je v tomto místě nejasná. Na CBCT řezu je jasné proč (obr. 2).

Implantát byl zaveden bez problémů na správné místo. Taková výchlipka sinus maxillaris by jistě byla nemilým překvapením. U práce s čelistní dutinou (sinus lift, cizí těleso v sinu) si zhotovuji CBCT vždy.

Příroda umí svojí rozmanitostí překvapit i lidi s nejbujnější fantazií.

Dalšího pacienta trápila submandibulární žláza vlevo. Sondáž vývodu vždy obnovila průchodnost, ale situace se po čase opakovala. Na OPG snímku samozřejmě není žádná patologie vidět (obr. 3). Po zhotovení CBCT už je příčina jasnější (susp. sialolit) (obr. 4, 5).

Dalšího pacienta trápil otok a exsudace z píštělí v bezzubé dolní čelisti (obr. 6). Na ne příliš dobře zhotoveném OPG to vypadá velmi nespecificky (obr. 7, 8).

CBCT ale jasně ukazuje retinovaný zub a susp. folikulární cystu (obr. 9). Po extrakci zubu a exstirpaci cysty (histologicky ověřeno) bylo po roce zhotoveno kontrolní OPG.

Zde jako kontrola postačí.

Retinované zuby jsou častou indikací ke zhotovení CBCT (obr. 10–12). Na řezech je pak dobře vidět, v jakém vztahu jsou retinované zuby vzhledem k dalším anatomickým strukturám. Totéž platí i pro nadpočetné retinované zuby (obr. 13–15).

Někdy sice můžeme retinované zuby nahmatat, ale v některých případech se musíme spolehnout na techniku. Z umístění a pozice retinovaného zubu volíme chirurgický přístup.

Retinované dolní zuby moudrosti a jejich vztah k mandibulárnímu kanálu také často vyžadují trojrozměrný pohled (obr. 16–18).

Rovněž v endodoncii nám CBCT může pomoci. OPG není vhodný na hodnocení endodontického ošetření. Intraorální snímky jsou kvalitnější a přinesou více informací o homogenitě kořenové výplně. Přesto nemají třetí rozměr. Na hodnocení endodontické léčby ale postačí. Reendodoncie je jiná kapitola.

Podle mého názoru není nutné dělat u každé reendodoncie CBCT.

Ale je dobré zhotovit jej u zubů s opakovanými problémy, kdy na pohled kvalitní endodoncie vykazuje přítomnost periapikálního nálezu (možná vertikální fraktura), nebo u zubů, kde je neodstranitelná kořenová výplň neznámého původu, anatomické anomálie, zalomený nástroj apod.

Rovněž v endodoncii nám CBCT může pomoci. OPG není vhodný na hodnocení endodontického ošetření. Intraorální snímky jsou kvalitnější a přinesou více informací o homogenitě kořenové výplně. Přesto nemají třetí rozměr. Na hodnocení endodontické léčby ale postačí. Reendodoncie je jiná kapitola.

Podle mého názoru není nutné dělat u každé reendodoncie CBCT.

Ale je dobré zhotovit jej u zubů s opakovanými problémy, kdy na pohled kvalitní endodoncie vykazuje přítomnost periapikálního nálezu (možná vertikální fraktura), nebo u zubů, kde je neodstranitelná kořenová výplň neznámého původu, anatomické anomálie, zalomený nástroj apod.

U delegovaného pacienta k reendodoncii udával ošetřující lékař neodstranitelnou kořenovou výplň. Před vlastním reendodontickým ošetřením jsem zhotovil CBCT (obr. 19, 20), abych vyloučil frakturu zubů a zhodnotil průběh kořenového kanálku. Pokud bychom zjistili vertikální frakturu nebo by průběh kořenového kanálku byl nepříznivý, nemělo by smysl se do výkonu pouštět.

U dalšího pacienta jsme zjistili zcestnou preparaci kořenového kanálku (obr. 21, 22).

Další klinické případy na http://www.newtom.cz/klinicke-pripady.

Za 5 let používání CBCT mohu s klidem prohlásit, že investice do přístroje byla a je velkým přínosem. Pro nás, ošetřující, i pro naše pacienty. Dokážeme diagnostikovat rychleji, přesněji. Můžeme si udělat analýzu třeba i doma v klidu.

Pro stomatochirurga, ortodontistu, endodontistu, implantologa i čelistního chirurga je CBCT „denní chleba“.

A protože i praktický zubní lékař je zčásti chirurg, endodontista i implantolog, je pořízení zejména hybridního CBCT (kombinace OPG a CBCT) velkou výhodou.

Doba, kdy bylo CT jen v nemocnicích a my „obyčejní“ smrtelníci jsme měli k dispozici analogové OPG (často jedno v okrese), je už dávno pryč.  CBCT je nyní dostupnější pro všechny. Dokonce i obsluha je zjednodušena na uživatelsky přijatelnou úroveň (více na http://www.newtom.cz/obsluha-a-ovladani).

S 3D technologiemi se otevírají nové možnosti. Navigovaná implantologie, CAD/CAM, 3D tisk ve spojení s daty získanými z CBCT mohou posloužit k výrobě chirurgických šablon. Dokonce i endodontických šablon. A kdo ví, co nám ještě budoucnost přinese. Každopádně je na co se těšit…

Nechte si společností CAMOSCI Imaging & Innovation  nezávazně a zdarma zpracovat kalkulaci návratnosti OPG/CBCT pro Vaší praxi, případně splátkový kalendář tak, aby se měsíční splátky kryly plně provozem. Nákupem OPG/CBCT nikdy nic neztratíte, můžete jen získat…

  • Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět
  • Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět
  • Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět
  • Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět
  • Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět
  • Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět
  • Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět
  • Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět
  • Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět

Přečtěte si také:

CBCT – 3D přesná diagnostika ve stomatologii

Vyšetření pomocí rentgenu dnes patří k základním diagnostickým metodám. Získané údaje poskytují řadu informací o kořenech zubů, kosti, čelistním kloubu a ostatních strukturách ukrytých v hloubce tkání. Klasický rentgen (digitální i …) má však jednu zásadní nevýhodu. Jedná se pouze o dvojrozměrné zobrazení. Jednou z metod zachycení třetího rozměru je CT vyšetření.

Budete mít zájem:  Udělejte si domácí bazalkový olej

Jak funguje CT (počítačová tomografie)?

V klasické (nemocniční) formě je CT rozměrný přístroj, který postupně snímá vyšetřovanou oblast sérií plochých řezů. Tyto řezy jsou poté složeny pomocí počítače do výsledného obrazu. Z technologie vyplývá i vysoká radiační zátěž při tomto vyšetření.

Co znamená CBCT?

Více informací = přesnější diagnóza = menší invazivita ošetření

Přístroj pracuje na podobném principu jako klasické CT s jedním podstatným rozdílem.

RTG paprsky jsou vysílány kuželovitě (CB = cone beam, čili kužel). To umožňuje velmi podstatně snížit radiační zátěž.  Moderní CBCT vyšetření představuje zátěž srovnatelnou s klasickým OPG (panoramatickým snímkem).

Poskytuje ovšem mnohem více informací.

CBCT přístroj umožňuje získat trojrozměrné snímky (modely) celých čelistí i malých cílených oblastí. To vše ve výborném rozlišení s minimální zátěží. Přístroj umí samozřejmě zhotovit i klasické panoramatické snímky.

Jaké výhody nám ve stomatologii trojrozměrné vyšetření přináší?

Implantologie
CT vyšetření  poskytuje přesnou informaci o množství a kvalitě kosti včetně polohy dna čelistní dutiny a průběhu důležitých nervů.

 Díky tomu může stomatolog zvolit ideální velikost dentálního implantátu a směr jeho zavedení tak, aby se všem těmto strukturám bezpečně vyhnul. Má-li lékař více informací, samotný výkon je rychlejší, jednodušší a bezpečnější.

Navíc lékař může často řízeně zavést implantát do oblasti kvalitní kosti. Docílí tím jeho perfektní primární stabilitu a bude možné jeho okamžité zatížení (nasazení korunky).

Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět

Extrakce zubů moudrosti
Odstranění zubů moudrosti je pro specialistu obvykle rutinní výkon.  Zuby moudrosti jsou často uloženy velmi blízko k čelistní dutině (v horní čelisti) a k nervu, který přenáší informace z dolního rtu (v dolní čelisti).  CT vyšetření zobrazuje přesnou polohu těchto stuktur. Díky tomu podstatně klesá riziko poškození nervu při extrakci.

Endodoncie
CT zobrazení umožňuje detailní zhodnocení kvality kořenové výplně, přítomnosti a rozsahu eventuálních zánětlivých změn, přítomnosti perforací, anatomických odchylek ve tvaru kořene a kořenových kanálků a další velmi cenné informace o kořenovém systému. Tím je možné objektivně zvýšit úspěšnost tohoto ošetření.

Parodontologie
CT poskytuje cenné informace o rozsahu poškození kosti v okolí zubů, včetně přesné lokalizace postižení. Je možné tedy léčbu přesně cílit.

Krátce z historie radiologie

Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědětPřed více než 100 lety objevil německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen rentgenové paprsky. Záření, které objevil, pojmenoval paprsky X. V roce 1901 mu byla za to byla udělena první Nobelova cena za fyziku. Od té doby se radiologie stala nedílnou součástí nejen medicíny, ale i jiných oborů.

Panoramatická (2D) projekce byla vyvinuta počátkem 50. let 20. století prof. Paaterem. Lékaři dokáže přinést velmi důležité informace, které by zevním vyšetřením nebyl schopný získat. Díky tomu se  panoramatické snímky staly pro zubní lékaře celosvětově standardním diagnostickým nástrojem.

Digitalizace přístojů přinesla výrazné omezení dávek rentgenového záření a rozšíření přístrojů do ordinací praktických zubních lékařů.

Technologie zobrazování však pokračuje neustálým vývojem. První komerčně realizovatelné snímací zařízení CT vynalezl roku 1972 Sir Godfrey Hounsfield ve Velké Británii. Trojrozměrné zobrazení umožňuje velmi přesně plánovat ošetření, minimalizovat chirurgické výkony a celkově zlepšovat kvalitu péče o pacienta.

CBCT od srpna 2012 přímo ve Studiu 32

Náš přístroj CBCT Gendex GX CB-500HD patří ve své kategorii k absolutní špičce. Je mimořádně rychlý, přesný a díky sníženému zatížení zářením je také velmi bezpečný.

Našim klientům odpadá složité dojíždění a návštěvy dalších pracovišť. Dokázali jsme snížit i cenovou náročnost tohoto specialzovaného vyšetření.

autor: MDDr. Tereza Mensová

Co vám lékaři neřeknou – Rentgenové vyšetření

Rentgen je nejrozšířenější vyšetření, kterým pravděpodobně nejméně jednou během života projdete.

Ionizační záření jsou vlastně vlny o velmi vysoké frekvenci, které procházejí živými tkáněmi.

V závislosti na hustotě jednotlivých tkání organizmus část této radiace zadržuje. Absorbované záření je na filmu zaznamenáno jako bílá a šedá barva; paprsky, které projdou, dopadnou přímo na povrch fotografického filmu a znázorní se jako tmavě šedá nebo černá.

  • Kromě mamogramu, rentgenu kostí a zubů je nejnovějším typem rentgenového vyšetření CT, při kterém pohybující se svazek rentgenových paprsků tvoří trojrozměrný obrázek, většinou mozku, a fluoroskopie, při které je rentgenový stínový obraz vysílán televizní obrazovkou.
  • Příležitostně se užívají kontrastní látky, jako jsou určité barvy nebo baryum, aby byl obrázek jasnější.
  • Ačkoli nové přistroje používají nižší a přesněji cílené dávky, nedá se zatím hovořit o něčem takovém, že by existoval bezpečný rentgen (týká se to také rentgenování zubů).

Opravdu nikdo v medicíně vám nebude tvrdit, že ionizační záření není škodlivé

– a jeho rizika se násobí tím, jak rostou naše znalosti o této vyšetřovací metodě.

„Radiace v medicíně je zdaleka největším člověkem vytvořeným příspěvkem k radiační zátěži populace v rozvinutých zemích,“ napsal R. Wootton, profesor a ředitel Oddělení lékařské fyziky na Hammersmith Hospital v Londýně, v učebnici zabývající se tímto tématem.

Říká, že ve Velké Británii obnáší rentgenové záření ordinované lékaři přes 90 procent celkové radiační expozice naší populace.

Rentgenové záření člověka poškozuje trojím způsobem

1. Za prvé poškozuje jednotlivé buňky (ačkoli škody způsobené nižšími dávkami se obvykle rychle napraví)

Vzácně (ale v závislosti na expozici) může toto poškození buňku změnit v buňku nádorovou. I když přesně neznáme mechanismus vzniku těchto změn, nabízí se vysvětlení, že radiace absorbovaná vodou, které je v buňce 75 procent, tvoří volné radikály, o kterých je známo, že jsou karcinogenní.

2. Za druhé u těhotné ženy mohou rentgenové paprsky ublížit vyvíjejícímu se plodu, a to buď přímo úmrtí, nebo vznikem vrozených vývojových vad.

3. Konečně může toto záření poškodit spermie nebo vaječníky dětí i dospělých, a tak způsobit abnormality budoucích generací. Víme také, že expozice rentgenovým paprskům se kumuluje; nebezpečí vzniku nějakého nepříznivé změny vzrůstá pokaždé, když jste vystaveni další dávce.

Stále se však velice bolestně setkáváme s tím, jak jsou rentgenové paprsky vlastně nebezpečné

Podle britského Národního výboru radiologické ochrany a Královské společnosti rentgenologů je zbytečné vystavování tomuto záření pravděpodobně zodpovědné ve Velké Británii za 100 až 250 z každých 160000 úmrtí na rakovinu ročně a za asi 1000 úmrtí na rakovinu za rok ve Spojených státech. A to ještě mohou být stará čísla.

Komise britské Národní akademie věd v roce 1991 revidovala obvyklý předpoklad, že rentgenové záření způsobuje až I procento všech leukémií a 1 až 2 procenta všech dalších rakovin, a uzavřela, že skutečné riziko by mohlo být až čtyřikrát vyšší – ke stejnému závěru došla ve stejném roce i Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu. Nedávno začalo být opakované rentgenování spojováno s vícečetným myelomem – formou rakoviny kostí. Národní institut pro rakovinu zjistil, že kdo má velkou expozici, má riziko zvýšené až čtyřikrát.

Už v padesátých letech medicína odhalila souvislost mezi leukémií a prenatálním (před narozením) ozařováním rentgenem. Rentgenování těhotných žen se stalo běžnou rutinou, a to z tak směšného důvodu, aby rentgen lékařům řekl, zda je pánev ženy „dosti široká“ na to, aby jí mohl plod při porodu dobře projít.

Nyní víme, že děti, které jsou vystaveny rentgenovým paprskům in utero (v děloze), mají riziko vzniku jakéhokoli zhoubného nádoru zvýšeno o 40 procent, leukémie o 70 procent a tumorů nervového systému o 50 procent. Neexistuje ani žádná bezpečná „prahová dávka“!

Jednotlivé děti, které dostaly pět až šestkrát menší radiaci než dvojčata, která byla rentgenována častěji, mají stejnou in cidenci rakoviny. Uvažujeme-Ii o tom, jakou mají tyto děti perspektivu, tak z každého milionu dětí vystavených v děloze byť jen jednomu rentgenovému vyšetření – což odpovídá obyčejnému snímku žaludku nebo střev – jich může mít 600 až 6000 leukémii.

Budete mít zájem:  Gravesova oftalmopatie – co je to?

Vedle rakoviny a genetických poruch může vést rentgenování mozku k abnonnálním honnonálním funkcím s případným snížením funkce štítné žlázy, s neplodností nebo drobnými změnami nadledvin.

Americký Úřad pro potraviny a léky také nedávno obdržel množství zprávo pacientech, kteří po radiaci utrpěli kožní popáleniny, v některých případech tak závažné, že ozářená kůže odumřela. Problém je komplikován skutečností, že toto poranění se projeví až několik týdnů po expozici. Dokonce i běžné dávky při fluoroskopii mohou skončit po době kratší než jedna hodina poškozením kůže.

Ačkoli expozice a rizika rentgenového záření se po celý život sčítají, nevinné nejsou ani jednotlivé dávky.

Americká Skupina pro zdravotnický výzkum, spolek pacientů, který se zabývá riziky medicíny, vytvořila seznam dávek, kdy na prvním místě je vyšetření tenkého střeva, které odpovídá v přepočtu na celé tělo dávce 400-800 miliradů (rad je jednotka dávky ionizujícího záření); další nejvyšší (nehledě na riziko spojené s ozářením dalších orgánů) je páteř (100-500 miliradů); žaludek, prsa a pánev (každá část 100(200); lebka a ramena (25-75); hrudník (20–60); a nakonec kompletní rentgen zubů, který vydá 10-30 miliradů.

Kdyby vás náhodou uchlácholilo, že alespoň při rentgenování zubů dostáváte nízkou dávku, tak si musíme porovnat, že jediný zubařský snímek je stejný, jako byste po dobu jednoho roku vykouřili každý den půlku cigarety

  1. Americká Akademie věd vypočítala, že jedno vyšetření střev pomocí baryové kaše (látka podobná sádře, která se používá jako kontrast při tomto rentgenovém vyšetření) přináší stejné riziko jako kouření krabičky cigaret denně po celý rok.

  2. To spolu s rentgenem bederní páteře, kterému se podrobí jen v samotné Británii každý rok na 700 tisíc lidí, znamená, že v přímé závislosti na tom může každý rok zemřít 19 lidí.

  3. I když každý zdravotník ví, že rentgenové záření je nebezpečné, lékaři bezstarostně jeho rizika stále podceňují – možná oslněni dalším ze svých „zázraků“, možností „vidět“ do živých tkání, je to prostě styl Supermana – a při plánování souboru vyšetření se jen velmi málo snaží o snížení expozice na minimum, byť by šlo jen o zuby.

Většina všeobecných lékařů a ortopedů k rentgenu přistupuje automaticky

I prestižní lékařský časopis The Lancet přiznává, že většina rentgenových vyšetření hrudníku, provedených pacientům před operačními zákroky jinými než plicními nebo srdečními, má tak malý význam, že na záchranu jednoho jediného života by se musely udělat rentgenové snímky v ceně přes milion liber.

Společná pracovní skupina, vytvořená mezi britskou Královskou společností rentgenologů a Národním výborem radiologické ochrany (NRPB), v roce 1990 posoudila dostupný materiál a odhadla,

že až pětina všech rentgenových vyšetření, provedených ve Velké Británii, byla nepotřebná nebo přímo zbytečná

V jednom výzkumu, při kterém byla pacientům rentgenologicky vyšetřena bederní páteř, byla více než polovina snímků absolutně zbytečná.

Úřad pro potraviny a léky pokládá třetinu všech ozáření ve Spojených státech za nadbytečnou.

Nejrozšířenější ze všech zbytečných rentgenů jsou snímky hrudníku, končetin a kloubů

Přesněji řečeno to znamená tak sedm milionů zbytečných rentgenových vyšetření, která stojí kolem 60 milionů liber za jediný rok.

Ale to by si zbytek Západu měl dělat ještě větší starosti než Velká Británie, která je ve své marnotratnosti skromější, neboť Británie provede pouze poloviční počet rentgenových vyšetření na osobu než ostatní země, jako třeba Francie nebo Spojené státy, kde se každoročně podrobí nejméně jednomu rentgenu sedm lidí z deseti.

Kanadská čísla jsou ještě horší: skutečně každý má alespoň jednou ročně nějaký rentgen.

(To ovšem není pro Británii důvod k sebeuspokojení, neboť britští lékaři ve srovnání se svými americkými protějšky ordinují dvakrát tolik speciálních rentgenů – baryovou kaši a klyzma.

) NRPB nedávno oznámila, že celková radiace ve Velké Británii by mohla být poloviční, aniž by se snížila výtěžnost diagnostiky.

Lékaři si velkoryse pořizují obrázky, které jsou hotové již z dřívějška. Časopis Which uvedl v roce 1991 přehled reprezentativního vzorku 2 229 dospělých Britů, z nichž jen polovina byla před vyšetřením dotázána, jestli se příslušná část těla již někdy v minulosti rentgenovala.

Rozhodnutí, zda potřebujete rentgenové vyšetření či nikoli, závisí též na rozmaru jednotlivého lékaře

Revize souboru téměř milionu ambulantních a hospitalizovaných pacientů ukázala, že počet doporučení na rentgen se různil 13násobně všeobecně a až 28násobně u snímků hrudníku v závislosti na tom, který lékař měl zrovna službu.

Protože rozmnožovací orgány jsou na poškození radiací citlivé, měly by být vždycky při vyšetření chráněny před expozicí rentgenovým paprskům olověným štítem

Přesto, jak se objevilo ve zprávě Asociace pacientů (Which), nebyla 40 procentům prohlížených mužů varlata zastíněna a ženy zůstaly nechráněny ve dvou třetinách z celkového počtu.

(Ve třetině případů se nikdo nesnažil zjistit, zda jsou ženy těhotné.

) V další studii nebyly třem čtvrtinám dětí olověné štíty, které se používají k ochraně rozmnožovacích orgánů, poskytnuty nebo byly špatně umístěné.

A ačkoli se rentgenování těhotných žen prudce snížilo poté, co Oxfordská studie poprvé prokázala spojitost mezi ozařováním plodu a dětskou rakovinou, trval tento pokles celé desetiletí. Od roku 1970 lékaři pokračovali v rentgenování těhotných žen ve stejném množství, jaké bylo provedeno v padesátých letech – to znamená, že se tato vyšetření snížila asi na třetinu.

  • Rentgenové vyšetření je samozřejmě v mnoha případech neocenitelné – především ihned po zlomenině končetin (ač mnoho lékařů trvá na opakovaném snímkování, aby viděli, jak pokračuje hojeni).
  • I když je ale váš lékař zodpovědný a dodržuje „omezení dávek“ – nové zaklínadlo rentgenologů pro nejmenší množství radiace, které je nezbytné pro provedení jednoho snímku, budete stále dostávat více záření, než je nutné, protože se používá zastaralá technika.
  • V roce 1990 vydala NRPB zprávu, že pacienti v některých nemocnicích obdrželi dávky 20 až 30krát vyšší, než bylo nevyhnutelné pro stanovení diagnózy, a to díky přístrojům, které byly v některých případech 15 let staré.

„Před dvěma lety říkali fyzikové, že starý rentgenový přístroj vydává více záření než Čemobyl,“ . řekla Liz Francisová,

zpravodajka NRPB.

Zbytečným rizikům vás vystavuje i zubní rentgen, protože je často prováděn nezkušeným personálem, který neumí se zařízením dobře zacházet a musí buď opakovat výkon, nebo nastaví zbytečně vysoké dávkování.

Dva zubaři z West Midlands unikli vyloučení ze své profesionální organizace za to, že jim rentgenování prováděli nezkušení absolventi, když vyšlo najevo, že totéž dělají zubaři po celé Británii.

Tak jako u většiny testů, je i zde vysoká pravděpodobnost lidského pochybení při vyhodnocování výsledků. Jedna studie rentgenologů z Harvardu zjistila, že se v polovině případů jejich nálezy rentgenů hrudníku neshodovaly. V jejich závěrech byly z 41 procent signifikantní (tj. statisticky významné) chyby.

Zdroj: Lynne McTaggartová: Co vám lékaři neřeknou

Zubní rentgenové vyšetření – co je dobré vědět

Toužím po tom, aby současný systém odumřel. Nevěřím už v jeho obrodu. Proto vás učíme, jak se o sebe starat sami a lékaře nepotřebovat (snad jen v případě zlomené nohy :-)).

Najdete na ZÁKLADECH CELOSTNÍHO ZDRAVÍ

Lékařské ozáření

Otázka:

Jaké jsou přínosné a škodlivé efekty rentgenového záření, které se používá ve zdravotnictví k rentgenové diagnostice? Jaké jsou výhody a nevýhody jeho použití?

Odpověď:

Odpověď na tuto otázku by vyžadovala více prostoru, než umožňují tyto stránky, ale pokusíme se o podání stručného vysvětlení. Obecně platí, že jakékoliv lékařské ozáření, včetně vyšetření s pomocí rentgenového záření, může být aplikováno jenom tam, kde je nezbytné odpovědět na nějaký konkrétní zdravotní problém – např.

potvrzení nebo vyloučení zlomeniny, potřeba zjistit, proč pacienta sužuje bolest hlavy, proč mu otékají nohy, zda nemá nádor? Toto rozhodnutí nazýváme „zdůvodněním“, což znamená, že pro daného pacienta musí existovat přiměřený zdravotní důvod pro použití rentgenového záření. Se „zdůvodněním“ by měl být pacient srozuměn..

Budete mít zájem:  Protonová léčba (terapie) a protonové záření – nová naděje pro pacienty s rakovinou?

Aplikované rentgenové záření by vždy mělo zasáhnout pouze vyšetřovanou oblast.

Přičemž by měl být vždy použit přístroj, jehož parametry jsou nastaveny tak, aby nezbytná dávka záření, (kterou je třeba aplikovat pro získání požadované informace), byla efektivně využita.

Dodržením tohoto požadavku se zajistí, že lékař bude mít k dispozici kvalitní snímek při co možná nejnižší dávce, kterou pacient musí pro dané vyšetření obdržet. Splnění tohoto požadavku nazýváme „optimalizací“.

Existuje několik důvodů, proč bychom neměli vyžadovat provedení zbytečného rentgenového vyšetření.

V takovém případě se jedná o zbytečně obdrženou dávku záření, která není „zdůvodněna“, přičemž se současně zbytečně zvyšují náklady jak ze strany pacienta tak i ze strany zdravotnického zařízení.

Nehledě k tomu, že některá vyšetření mohou s sebou přinášet i další zbytečná a nezanedbatelná zdravotní rizika (jako může být např. katetrizace srdce, při jeho vyšetření).

Jestliže hodnotíme lékařské vyšetření z výše uvedeného úhlu pohledu – tj.

provádí-li se jen tehdy, je-li to nezbytné ze zdravotních důvodů a je-li aplikována jen nejnižší možná dávka potřebná k dosažení požadované informace, pak je možné přistoupit k hodnocení míry škodlivosti i k posouzení nevýhod použití rentgenového záření bez zbytečných obav.

Pokud bychom totiž rentgenové záření k vyšetření nepoužili, mohli bychom přijít o životně důležitou informaci, kterou lékař potřebuje, aby nás mohl správně léčit. (Míra rizika z nerozpoznaného zdravotního stavu by v tomto případě převýšila míru rizika, kterou s sebou vyšetření s pomocí rentgenového záření přináší.)

Otázka:

Již tři měsíce pracuji jako asistentka na zubním pracovišti. Pracuji s intraorálním i panoramatickým rentgenem. Zmeškala jsem jeden cyklus a věřím, že jsem těhotná – přibližně 5 až 6 týdnů. Ráda bych věděla, hrozí-li mému dítěti nějaké nebezpečí z ozáření, kterému jsem při práci vystavena

Odpověď:

Je velmi nepravděpodobné, že jste díky své profesionální exposici utrpěla nějakou újmu, nebo se a své nenarozené dítě vystavila riziku. Dostupná data ukazují, že typické profesionální expozice na zubním pracovišti činí kolem 0,7 mSv za rok. Pro srovnání průměrná hodnota z přírodního ozáření, kterému je vystaven každý z nás činí 3 mSv za rok.

Limity pro pracovníky se zářením jsou 100 mSv v pěti po sobě následujících letech, přičemž v jednom roce nesmí být překročena hodnota 50 mSv. U těhotných žen se upravují podmínky práce tak, aby plod neobdržel dávku větší než 1 mSv v průběhu těhotenství.

Limity jsou voleny tak, aby vyloučily deterministické účinky a nevedly k významnému zvýšení pravděpodobnosti pozdních následků, jako raviny a mutací.

Vzhledem k Vašemu těhotenství by jste měla dodržovat všechna opatření k minimalizaci vlastního ozáření. Při snímkování by jste měla být od rentgenu oddělena stínící vrstvou, nejlépe zdí, není-li to na Vašem pracovišti možné, stůjte při snímkování co nejdále od přístroje. Prodiskutujte se zaměstnavatelem obdržení osobního dosimetru s měsíčním odečtem obdržené dávky.

Rád bych zdůraznil, že nemáte žádný důvod k panice. Nikdo nemůže stoprocentně říci, že nevystavíte své dítě naprosto žádnému riziku, nicméně neexistují data tvrdící opak .

Otázka:

Moje žena nedávno podstoupila zubní rentgenové vyšetření a zjistili jsme že v této době byla ve třetím týdnu těhotenství. Kde mohu najít informace o možném riziku s tímto spojeném?

Odpověď:

Při kompletním rentgenovém vyšetření zubů těhotné pacientky obdrží embryo dávku kolem 1 µGy.

Ve srovnání s průměrnou hodnotou od přírodního pozadí činící 3000 µGy je zátěž při takovém vyšetření menší než zátěž od přírodního ozáření za jeden den. Nebyly prokázány případy, že by tak malé dávky představovaly nějaké riziko.

To samozřejmě není přesvědčivý důkaz naprosté bezpečnosti, ale poskytuje to ujištění, že pokud nějaké riziko je, tak nesmírně malé.

Otázka:

Jaká jsou rizika při používání ionizujícího záření v medicíně. Kde mohu nalézt informace o možných efektech?

Odpověď:

Kvalitativně jsou radiační rizika naprosto stejná jako při ostatních aplikacích ionizujícího záření např. v energetice, liší se pouze na základě množství záření, jemuž je člověk vystaven.

Možné biologické efekty se dají roztřídit do 2 kategorií – stochastické účinky zahrnující onemocnění rakovinou a genetické mutace a deterministické účinky jako např.

šedý zákal, radiační dermatitida nebo akutní nemoc z ozáření.

Velmi vhodným zdrojem informací je kniha Principy a praxe radiační ochrany, Vl. Klener a kol., Azin CZ 2000

Otázka:

Kolikrát za měsíc mohu provést zubní rentgenové vyšetření těhotné ženy? Jaká je maximální dávka, která může být použita při vyšetření. Jaké je nejlepší opatření na ochranu pacientky?

Odpověď:

Pokud je třeba léčit pacienta v průběhu těhotenství a je nutné ke stanovení diagnózy provést rentgenové vyšetření, je takové vyšetření považováno za oprávněné bez ohledu na těhotenství a to v počtu, který je potřebný pro stanovení diagnózy.

Je-li možno odložit léčbu až do období po porodu, rentgenové vyšetření by mělo být také odloženo.

Každé vyšetření by mělo být provedeno správnou technikou a moderním přístrojem, tak aby bylo možno provést nejmenší exposici, při které lze získat snímek s potřebnou diagnostickou informací a vystavit tak pacienta minimální zátěži.

Zejména to platí u těhotných žen, kdy je třeba upravit vyšetření tak, aby podalo pouze nezbytnou informaci pro aktuální léčení, čímž se sníží i radiační zátěž. Není možné provádět panoramatické snímky, jde-li o léčení konkrétního zubu.

  • Dosimetrická veličina používaná pro hodnocení radiační zátěže při intraorálním snímkování je kerma ve vzduchu na konci tubusu, směrná hodnota, jež by při jedné exposici neměla být překročena je 5 mGy.
  • Otázka:
  • Co znamená „tvrdnutí spektra“?
  • Odpověď:

Výraz „tvrdnutí spektra“ ( resp. „měkké a tvrdé spektrum“) se používá v případech, kdy je – na rozdíl od záření monoenergetického – v poli záření daného typu zastoupeno celé spektrum energií daného záření.

Tak zvané „tvrdé spektrum“ se vztahuje k takovým případům, kdy je ve spektru zastoupena převážně frakce vysokoenergetického záření, na rozdíl od tak zvaného „měkkého spektra“, ve kterém je významný podíl nízkoenergetického záření.

  1. Tyto výrazy, které charakterizují spektra záření, se používají nejčastěji v případě neutronů nebo fotonů (brzdného roentgenova záření), ale lze je aplikovat pro všechny typy záření.
  2. Tak zvané „tvrdnutí spektra“ tedy znamená, že v důsledku eliminace záření s nízkou energií v daném spektru záření vzrůstá (relativně vzhledem k původní distribuci energií v původním spektru ) frakce záření s vyššími energiemi.
  3. Otázka:
  4. Jaké energie fotonů jsou produkovány s pomocí lineárních urychlovačích, které jsou používány v radioterapii ? Odpověď:
  5. Lineární urychlovače, které jsou v současné době nejčastěji používány v radioterapii, je možné rozdělit do tří skupin v závislosti na energiích záření, které produkují.
  6. – Takzvané „nízkoenergetické“ urychlovače produkují svazky záření o energiích v rozsahu 4 – 6 MeV.
  7. – Některé z takzvaných „vysokoenergetických“ urychlovačů mohou produkovat svazky záření až do energií 25 MeV, ale většina z nich produkuje záření o energii okolo 18 MeV.
  8. – Ozařovače se „střední energii“ pak produkují záření okolo 10 MeV.

V současné době je možné využívat k léčbě i urychlovače s takzvanou duální funkcí (tj. s možností dvou produkovaných energií – nízké a vysoké). To umožňuje ozáření velkého rozsahu nádorových tkání, které mohou být uloženy v různých hloubkách těla pacienta.

Je však třeba si uvědomit, že toto základní rozdělení platí pro „běžně vyráběné typy urychlovačů“ od nejvýznamnějších výrobců těchto zařízení. Vedle nich mohou existovat i vysoce specializované urychlovače, které se využívají k experimentální terapii a které mohou produkovat záření i v jiných energetických rozsazích.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector