- Většina studentů nemá dostatečné informace o připravované reformě vysokých škol, vyplynulo z průzkumu vydavatelství Studenta Media ze začátku února.
- „Z průzkumu vyplynulo, že kromě mediálně známých témat, jako je financování studia nebo úprava pravomoci akademických senátů, se studenti základním myšlenkám reformy nebrání,“ uvedl organizátor průzkumu Adam Kožela.
- Například se školným, které je součástí reformy, sice dvě třetiny vysokoškoláků nesouhlasí, užší spolupráce škol a komerční sféry by jim ale nevadila.
- Akademici se připojili ke studentům. Reformu VŠ odmítlo 20 z 26 univerzit – čtěte ZDE
- Se školným nesouhlasíme, zadluží mladé lidi i rodiny, tvrdí vysokoškoláci – čtěte ZDE
Návrhy má v nejbližších týdnech projednat vláda, odpůrci ale chystají protesty. Ministr školství Josef Dobeš by měl ale o školném ještě jednat s koaličními partnery.
Dva reformní zákony už mimo jiné odmítla většina akademických senátů škol i Studentská komora Rady vysokých škol, tedy volení zástupci studentů.
Když školné, tak spoluúčast na rozhodování
Celých 65 procent respondentů z celkových 642 studentů nesouhlasí se zpoplatněním studia.
Pokud by ale školné bylo zavedeno, dvě třetiny by chtěly alespoň rozhodovat o tom, na co budou vybrané peníze v rámci školy využity. Zhruba stejný podíl dotázaných by pak byl i pro to, aby si mohla každá univerzita sama určit, zda a v jaké výši bude školné vybírat.
Podle ankety přitom celých 65 procent studentů nemá o činnosti a pravomocích akademických senátů úplně jasno. Studentskou komoru Rady vysokých škol pak nezná 81 procent lidí.
Spolupracujme s lidmi z praxe
„V médiích se často prezentují názory zástupců akademické obce a studentů, kteří se problematikou reformy detailně a cíleně zabývají,“ komentoval zjištění Kožela s tím, že názory aktivistů se v některých ohledech rozcházejí s většinovým míněním studentů.
Kritikům reformy vadí vedle školného také změny v pravomocích akademických orgánů a větší zásahy z podnikatelské sféry. Naproti tomu 84 procent oslovených studentů zastává názor, že školy by měly víc spolupracovat s lidmi z praxe.
Co čeká vysoké školy? Z návrhu reformy ministra Dobeše jsme vybrali 6 změn – čtěte ZDE
Na 77 procent vysokoškoláků také přiznalo, že toho o reformě moc neví. Studenti ale mají jasno v tom, že když škola dlouhodobě neposkytuje kvalitní vzdělání, měla by být zrušena. Stejně tak se 89 procent dotázaných vyslovilo pro to, aby mohly být odebírány nepoctivě nabyté tituly.
Průzkumu se celkem zúčastnilo 642 studentů z 5 univerzitních měst (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Zlín), rozdílného věku, studujících různé VŠ a obory – uvádějí webové stránky Studenta.cz.
Dobeš: Ať se místo školného platí za příliš dlouhé studium
27.02.2012 13:04 Aktualizováno 27.02. 18:59
Ministr školství Josef Dobeš (VV) vládě navrhne, aby místo školného studenti více platili za překročení standardní délky studia. Víc by se připlácelo i za studium na další vysoké škole. Poplatky by se mohly v obou případech vyšplhat až na 26 tisíc korun ročně.
Dobeš to řekl novinářům s tím, že je to od něj ústupek. Kolik by se celkem vybralo, úředníci zatím nespočítali. Zavedení školného je obsaženo v programovém prohlášení vlády, na což upozornili i zástupci koalice. Studenti a akademici Dobešův návrh školného ostře odmítli.
Nyní mohou studenti bezplatně o rok prodlužovat studium v bakalářském i následujícím magisterském programu, což by se podle Dobeše mělo změnit. „Je asociální, že lidé, kteří nemají vysokou školu, platí ze svých daní tuto dobu,“ uvedl Dobeš. Nově by tedy mělo být zdarma jen šest semestrů bakalářského a deset semestrů magisterského studia.
„Vysoké školy by si samy stanovovaly výši poplatku (za překročení délky studia),“ řekla Kateřina Savičová z ministerstva školství. Výše poplatku za prodloužení studia se už nyní liší fakultu od fakulty.
Humanitní studia jsou obecně levnější než studia přírodovědy nebo techniky.
Za prodloužení o víc než jeden rok zaplatí například na Univerzitě Karlově student fakulty sociálních věd 10 tisíc korun za semestr, student chemie nebo biologie 19 500.
Mladý medik si pak za překročení doby studia musí připlatit až 23 500 korun za semestr.Peníze z poplatků přitom školy nemohou použít podle svého uvážení. Musejí je dávat do stipendijního fondu a z něj znovu přerozdělit mezi studenty například formou prospěchových stipendií nebo stipendií na zahraniční studentské pobyty.
Víc by měli podle nového Dobešova návrhu připlácet i lidé, kteří studují více než jednu školu. Dosud se za další studium platilo zhruba 2500 korun. Podle ministra by teď ale měli tito studenti platit až 26.000 ročně, tedy normativ, který dostává škola na vzdělávání studenta od státu.
Původně Dobeš počítal s maximální částkou školného 10 tisíc korun za semestr. Zároveň měly být zavedeny studentské půjčky. Za to ale Dobeše kritizovali studenti, opozice, ale i koaliční partneři. „Je to ústupek koaličním partnerům,“ přiznal Dobeš, proč změnil původní plán. Dnes navrženou variantu podpořil i premiér Petr Nečas (ODS), není prý legislativně komplikovaná.
Školští experti TOP 09 a ODS ale byli z Dobešova odstoupení od školného rozpačití. „Překvapuje mě to, programové prohlášení mluví o něčem jiném,“ reagovala šéfka sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09).
Aby byla taková změna průchodná, měl by prý mít Dobeš vše dobře spočítáno a umět návrh „ekonomicky vyargumentovat“.
Místopředseda sněmovního školského výboru Walter Bartoš (ODS) uvedl, že s Dobešovým nápadem má problém a bude podporovat zavedení školného podle programového prohlášení.
Podle původního Dobešova návrhu se mělo na školném vybrat asi šest miliard ročně. „V tuto chvíli přepočítáme, kolika studentů se týká prodloužení.
Já v tuto chvíli nechci střílet od boku, jestli je to třetina, čtvrtina, to bych nerad spekuloval. Každopádně tato částka, která bude v úrovni stamilionů, půjde navíc vysokým školám,“ dodal Dobeš.
Odmítl, že by peníze vybrané od studentů měly nahrazovat snižování veřejných výdajů na vysoké školy.
Ve většině univerzitních měst dnes odstartoval takzvaný týden neklidu, kdy studenti protestují proti Dobešovým reformám. Odpůrci reforem se kromě školného bojí také omezování akademických svobod a propojování škol s podnikatelskou sférou a politikou.
Původně měly jít návrhy dvou reformních zákonů do vlády v březnu, kvůli výtkám legislativní rady vlády se ale projednávání minimálně o několik týdnů odloží. Reformy se připravují už osm let, kvůli nesouhlasu akademiků ale nikdy neprošly.
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
MŠMT ČR
Respekt, Autor: David Havlíček
Diskuse o odloženém školném začala už před volbami, kdy o něm začal poprvé nahlas mluvit tehdejší stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš. „Školné nesmí být jen ideologizováno.
Dokonce i takové země jako Čína a Vietnam zavádějí odložené školné,“ odmítal již tehdy argumenty, že jde o asociální krok. Upozorňoval přitom na to, že jde v první řadě o investici každého studenta.
Průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaného člověka je totiž o 70 až 80 procent vyšší než u středoškoláka.
Současný ministr školství Ondřej Liška (SZ) zavedení školného nezavrhuje, ale nepovažuje jej za prioritu. Podle něj se tak na českých veřejných vysokých školách nezačne platit odložené školné dříve než před parlamentními volbami v roce 2010.
Ve vládní koalici tak tento koncept razantně prosazuje pouze ODS. „Budu docela razantně postupovat i proti zeleným,“ uvedl nedávno Bartoš, současný předseda školského výboru sněmovny. KDU-ČSL slovy místopředsedkyně jejich poslanců Michaely Šojdrové „podporuje limitované školné doplněné sociálním programem, spořením a půjčkami“.
Opozice je proti
Opoziční strany se netají tím, že koncept odloženého školného odmítají. „V době, kdy budete splácet školné, máte sice nadprůměrný plat, ale živíte čtyřčlennou rodinu a v bance po vás chtějí splácet hypotéku,“ sdělil pro Respekt.
cz stínový ministr školství Jiří Havel (ČSSD). Vysokoškoláci v té době navíc nebudou mít tak nadprůměrný plat. „Vysokou školu v té generaci budou mít dvě třetiny lidí,“ myslí si. Podle Havla navíc školy dostanou jen třetinu této částky.
„Zbytek spolkne inflace a administrativní náklady,“ tvrdí.
Havel také zpochybňuje motivační prvky odloženého školného. „Těžko stimulujete studenta, když zaplatí tuto daň až dodatečně. Nebude to stimulovat ani samotnou školu.
Budete učit lépe, protože ti, co přijdou po vás, dostanou více peněz?“ ptá se provokativně. Nelíbí se mu ani systém studijních půjček.
„Místo toho, aby si vzal student půjčku na auto, tak si vezme půjčku na studium, kterou to zaplatí,“ dodal.
Akademická obec není jednotná
Odlišné názory panují i v Radě vysokých škol. Podle jejich představitelů jde o diskusní téma a oficiální stanovisko rada nemá. „Zaměstnanecká část je spíše pro, studentská spíše proti,“ prozradila Respektu.cz bývalá členka studentské komory rady Savina Finardi.
To potvrdil i tiskový mluvčí komory Miroslav Jašurek. „Zásadně odmítáme zavedení školného.
Ministerstvo a zastánci školného dosud věrohodně neprokázali, že kladné důsledky tohoto kroku převáží záporné,“ uvedl pro Respekt.cz.
Podle Jašurka by měla být diskuse o školném v jakékoli formě zahájena až ve chvíli, kdy veřejné výdaje na vysoké školství dosáhnou alespoň průměru podílu na HDP zemí OECD.
Finardi, která je v současnosti odbornou zástupkyní Mladé občanské platformy pro oblast školství, rovněž odmítá odložené školné. „Odložené školné nepodporujeme, ale protože jsme spíše pro přímé školné. Odložené školné není lékem na současný stav vysokých škol,“ tvrdí.
Stejně jako Havel se domnívá, že by to dostatečně nemotivovalo studenty a školy a vedlo by to k velké administrativní náročnosti. „Systém odloženého školného navržený v Bílé knize by byl příliš administrativně náročný. Je otázkou, jaký by byl čistý přínos,“ okomentovala nový dokument ministerstva školství zaměřený na vysoké školy.
Nátlak na školy?
Ucelený systém podpory ve studiu jako stipendia a studijní půjčky je podle Finardi spíše politickou otázkou. „Bez toho se školné nepodaří prosadit,“ domnívá se Finardi. Stínový ministr školství Havel kritizuje také výši státního příspěvku.
„Letos došlo poprvé od roku 1989 ke snížení prostředků směřujících do vysokého školství.
Při současné vysoké inflaci tak přišly školy reálné až o desetinu dotací,“ uvedl Havel s tím, že ministerstvo v dalších letech hodlá vysokým školám přidávat jen jedno procento ročně.
Podle Havla chce tímto ministerstvo tlačit na školy, aby souhlasily s odloženým školným. „Školné se může zavést i bez názoru vysokých škol. Jejich vliv je malý. Je to spíše konstrukce stínového ministra,“ nesouhlasí s Havlem Finardi.
Ministerstvo školství navíc ještě nemá rozpočet pro příští rok připravený. „Žádná čísla k rozpočtu pro VŠ na příští rok ještě nemáme, vláda jej bude projednávat teprve v červnu,“ sdělil Respektu.
cz Ondřej Gabriel z tiskového oddělení ministerstva.
Vysoké školy dostaly na svůj provoz v letošním roce přes 24 miliard korun. Loni činil státní příspěvek více než 26 miliard.
Školy dostávají takzvaný normativ na studenta, který činí v letošním roce zhruba 34 tisíc korun, ale celkový příspěvek státu na studenta je vyšší. V případě dvou z pěti největší českých univerzit činí tyto náklady přes 100 tisíc korun ročně.
Jde o Karlovu univerzitu a České vysoké učení technické v Praze. Vysoké náklady způsobují zejména technické obory.
CVVM: Češi se staví zamítavě vůči povinné maturitě z matematiky, inkluzi nebo školnému
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM maturita z matematiky inkluze školné české školství školství
Proti povinné maturitě z matematiky je 58 procent dotázaných.
Nejvíce ji odmítají ti, kterých se tato otázka nejvíce týká. Více než čtyři pětiny lidí ve věku 15 až 19 let ji nechtějí. „V nejstarší generaci, která tuto maturitu zažila, je proti polovina dotázaných,“ uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Loni odmítalo povinnou maturitu z matematiky 62 procent Čechů.
Každá škola má už dnes slušnou autonomii. Nemusí ve všem čekat na stát, říká ministr Plaga
Číst článek
Se začleňováním dětí se speciálními potřebami do běžných základních škol nesouhlasí 63 procent veřejnosti. V tomto případě podíl odmítavých stanovisek meziročně vzrostl, loni činil 57 procent.
Téměř tři čtvrtiny lidí jsou pro povinný poslední rok předškolního vzdělávání. Dvě třetiny dotázaných jsou pro garantované místo v mateřských školkách pro každé dítě starší dvou let a tři pětiny Čechů souhlasí s bezplatným předškolním vzděláváním od dvou let.
Více než polovina lidí se vyslovila pro zákaz propouštění učitelů na letní prázdniny. Možnost domácího vzdělávání na základních školách by přivítalo 44 procent veřejnosti, stejný podíl je proti takové možnosti.
Pro jednotné přijímací testy na maturitní obory je 53 procent dotázaných, což je ve srovnání s loňským rokem pokles o pět procentních bodů. „Zde se pravděpodobně projevuje skutečnost, že řada středních škol, o které je zájem, doplňuje tyto testy o vlastní,“ uvedli statistici.
Školné na veřejných vysokých školách odmítá stejně jako loni 68 procent lidí. Negativní postoj Čechů k této možnosti je dlouhodobý. Od roku 2006, kdy Centrum pro výzkum veřejného mínění začalo názor na školné zjišťovat, neklesl podíl odmítavých odpovědí nikdy pod tři pětiny. Nejnižší byl v roce 2007, kdy se zavedením školného nesouhlasilo 63 procent lidí.
Aktuální průzkum se uskutečnil od 7. do 17. září a zúčastnilo se ho 1046 lidí.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Zavedení školného nepřipadá podle většiny stran v úvahu
Vyplývá to z ankety, kterou v souvislosti s volbami připravilo Aktuálně.cz
Praha – Měli by vysokoškoláci na své studium přispívat? Mělo by být zavedeno školné (ať už se mu bude říkat tak, či onak)?
Bez ohledu na to, jak si na tuto otázku sami odpovíte, ona sama (a s ní tedy ani dřívější studentské protesty) s největší pravděpodobností v příštích letech na program dne nepřijde.
Vyplývá to z průzkumu, který Aktuálně.cz provedlo mezi uchazeči o sněmovní křesla v nadcházejících předčasných volbách a podle něhož zavedení školného podporují pouze dvě z oslovených stran – TOP 09 a Svobodní.
TOP 09 tak činí zejména s ohledem na motivační roli takového opatření a za podmínek zavedení systému finanční pomoci a grantů.
„Studenti potom přistupují zodpovědněji k výběru školy a tak i ke své budoucnosti. Má také svoji regulační roli. Snižuje míru zneužívání bezplatného systému, která je vysoká a v důsledku znevýhodňuje studenty ze sociálně slabších rodin,“ vysvětluje Anna Putnová.
Strana svobodných občanů zase chce zavedení školného kompenzovat tím, že všem zruší daň z příjmu.
Kdo školné nechce?
Na druhé straně barikády a nejhlasitějším odpůrcem zavedení školného je v současnosti sociální demokracie, která – zejména slovy svého stínového ministra školství Marcela Chládka – dlouhodobě celý koncept školného (a následně zápisného) kritizuje.
„ČSSD nebude zavádět školné ani zápisné na veřejných vysokých školách. Vzdělání nesmí být na prodej a nesmí být zapovězeno talentovaným lidem, kteří nemají dostatek peněz. ČSSD podporuje kvalitní vzdělání dostupné pro všechny,“ zní z Lidového domu.
Tato myšlenka nicméně nenachází kladnou odezvu ani u drtivé většiny ostatních stran, jak bylo naznačeno v úvodu. Jednou z nich je KDU-ČSL.
Ta sice školné nepodpoří, nicméně z jejího vyjádření vyplývá, že v případě, kdy přeci jen zjistíte, že jste se minuli oborem a třeba technika (či jazyky, historie…
) na jiné škole by vám seděla lépe, stát by k vám podle lidovců již zřejmě tak štědrý být neměl.
- Otázkou potom také je, kam by spadaly případy takových studentů, kteří jsou natolik schopní, že dokáží studovat dvě (a více) škol najednou.
- ODS jako někdejší koaliční partner ve vládě, která prostřednictvím Josefa Dobeše školné prosazovala a po protestech poté prostřednictvím svého ministra Petra Fialy tuto myšlenku zavrhla a modifikovala na „zápisné“, ve svém programu pouze slibuje revizi stávajících poplatků a snahu došlápnout si na ty, kteří studium bezdůvodně prodlužují.
- Postoj Strany zelených je sice na jednu stranu proti zavedení školného, i když ne tak úplně – strana se totiž podle svého mluvčího Pavla Bednaříka „dlouhodobě vyjadřuje proti zavedení školného, pokud nebudou uvedena v praxi opatření garantovaná zákonem, která nebudou zvýhodňovat jen movité studenty – tedy návratné půjčky bez úročení, garance dosaženého příjmu a podobně“.
Ne, ne, ne a ne
Zavádět školné nechce ani Babišovo hnutí ANO 2011; chybějící finance pro veřejné školy podle svého programu plánuje zabezpečit blíže nespecifikovaným „efektivnějším nakládáním s veřejnými financemi“.
Proti školnému, s odkazem na neúčelnost takového řešení, vystupují též Piráti. Stejný postoj zaujímá též SPOZ, která kromě toho odmítá také rušení přijímacího řízení na vysoké školy (o němž si školy v současnosti rozhodují samy). Zemanovci však plánují zavedení finančních penalizací pro neúspěšné, včetně plateb za opakování zkoušek, ročníku nebo prodlužování doby studia.
Školné pro všechny odmítá též Okamurovo hnutí s tím, že by – podobně jako v případě Zemanovců – měli studenti platit až v případě, že si neplní své povinnosti, zanedbávají docházku nebo si bezdůvodně prodlužují studium. „Studium na vysoké škole nesmí být ulívání, ale řádná příprava na život,“ míní okamurovci.
LEV 21 zase svoje „NE“ školnému odůvodňuje tím, že nejde o tržní proces a že v zemích, kde k jeho zavedení došlo, byla „zhruba stejná částka, kterou studenti školám přinesli, snížena v příspěvcích na provoz vysokých škol ze státního rozpočtu“, a školné je tak v těchto případech jakousi daní za vzdělání.
Josef Dobeš: České vysoké školy potřebují regulaci. Ale hlavně diverzifikaci
O ministru školství Josefu Dobešovi (VV) se říká, že když se do něčeho zakousne, už nepustí. Zatím to nevypadá, že by ho protesty proti reformě vysokých škol přiměly k tomu, aby něco měnil. Výraz „říznu do toho“ používá rád a často. Diskuzi se však nebrání.
„Teze, které obsahují dva návrhy věcných záměrů zákonů, budou rozvinuty do konkrétních paragrafů, kde chci získat širší konsenzus. Pojďme si říct, jak budou vyváženy senáty a rady škol a co by mohlo být omezením akademických svobod nebo jak bude fungovat Národní akreditační agentura,“ říká.
* E15: Odpor proti navrhované vysokoškolské reformě se každým dnem stupňuje, k chystaným protestům se postupně hlásí další akademické senáty. Čekal jste tak ostré reakce?
Když jsem nastoupil do funkce a viděl, že se v této oblasti několik let nepohnul ani list, bylo mi jasné, že je třeba říznout i do vysokých škol. Bývalý předseda České konference rektorů Petr Fiala mi tehdy ukázal návrh reformy a řekl: Jste už několikátý ministr, kterému to dávám. Vždy to ale bylo zbytečné, nikdo s tím nic neudělal.
Odpověděl jsem mu, že reformu zcela jistě realizovat budu, a to v takové podobě, že mě jako představitelé škol budou brzdit. Pan Fiala je spolu s dalšími osobnostmi v týmu, který změny připravuje. Všichni víme, že ačkoli jsou nepopulární a je kolem nich mnoho odporu, jsou nutné. I když je nyní z ekonomického hlediska obtížná doba, reformu je třeba udělat co nejdříve.
Jinak bude celý systém do dvou let nefinancovatelný a zhroutí se.
* E15: Příprava reformy už spolkla 90 milionů korun, na což házením melounů nedávno upozornili studenti. Za co se tyto peníze utratily?
To je jedna z mnoha nepravd, jakkoli byla kouzelně marketingově zabalena.
Po mém příchodu na ministerstvo už reforma terciárního vzdělávání jako projekt financovaný z evropských peněz probíhala a skutečně na ni bylo vyčleněno 90 milionů. Okamžitě jsem ale škrtl 30 milionů.
Za tři roky až do dneška bylo vyčerpáno 38 milionů. A více než 45 to ve finále stát nebude. Dostaneme se tedy na polovinu původní částky.
* E15: Za co se peníze utratily a utratí?
V drtivé většině jde o studie, analýzy, simulační modely, hodnocení dopadů navrhovaných norem a samozřejmě vypracování obou věcných záměrů zákonů o vysokých školách a o finanční pomoci studentům. Jsou tam i platové položky úředníků. Ty jsem ale výrazně seškrtal.
* E15: Vraťme se k protestům. Proč jste si pozval hned v den demonstrace organizované Univerzitou Karlovou jejího rektora Václava Hampla na kobereček? Nebylo to přinejmenším netaktické?
Týden před demonstrací jsem se s panem rektorem sešel, bavili jsme se o reformě, o všech rizicích a úskalích. A mimo jiné jsem se ho ptal, zda se uskuteční happening s melouny. Měl jsem totiž o něm už dopředu informace. Pan rektor připustil, že napětí mezi studenty roste. Prý ale dělá všechno pro to, aby ho zmírňoval.
Vedle toho jsme diskutovali o oněch dvou věcných záměrech zákonů. Nabízel jsem mu, že můžeme některé teze rozkreslit do paragrafů, můžeme si říct, tady uděláme zákaz vjezdu a už tam nepojedeme. A za týden pak byla demonstrace, kde byl pan rektor velmi aktivní. Dokázal bych pochopit, že byl pod určitým tlakem.
Na schůzku jsem ho pozval proto, abych se ho zeptal, zda se můžeme dál konstruktivně bavit.
* E15: Naznačil jste ochotu diskutovat o znění jednotlivých paragrafů. Jste tedy připraven některým požadavkům akademiků a studentů ustoupit?
Tady je jednoznačný postoj předsedy vlády, a tedy i ministra školství: o věcných záměrech zákonů, což jsou základní teze, už diskuze nebude. Tyto teze ale budou rozvinuty do konkrétních paragrafů, kde chci získat širší konsenzus.
Pojďme si říct, jak budou vyváženy senáty a rady škol a co by mohlo být omezením akademických svobod nebo jak bude fungovat Národní akreditační agentura v paragrafovém znění. Je třeba vidět do budoucna, a ne zpochybnit úplně všechno a kategoricky trvat na stažení věcných záměrů zákonů z vlády.
Česká konference rektorů nejprve řadu těchto tezí přijala. Proč je nyní odmítá?
* E15: Takže jsme zpět u první otázky. Ostré reakce nechápete, nečekal jste je.
Než jsme poslali věcné záměry zákonů do vlády, zohlednili jsme několik desítek připomínek vznesených Českou konferencí rektorů. Je ale možné, že akademici finální verze věcných záměrů zákonů neviděli a jde o nedorozumění. Jsem stále připraven si to s nimi otevřeně vyříkat, debata se má uskutečnit začátkem února.
* E15: Vysvětlete, jak mají senáty a rady škol fungovat.
Senáty mají studenti tvořit jen z jedné třetiny, což je zřejmě chápáno jako omezení jejich práv. Jenže už dnes to ve většině škol vypadá úplně stejně. Studentů je v senátech méně než polovina, zhruba třetina. Ani ve světě není tento poměr vyšší.
Josef Dobeš Autor: E15 Anna Vackova
* E15: A co obavy, že rozhodování rad budou ovlivňovat politici a byznysmeni?
Třetinu z devítičlenné rady má navrhovat senát, další třetinu rektor. To znamená, že dvě třetiny budou tvořit zástupci akademické obce. Je to rakouský model. Ten mimo jiné vylučuje z rad aktivní politiky. Pokud tam takový člověk chce působit, nesmí se politicky angažovat předchozí čtyři roky.
A současná praxe? Například v radě Univerzity Karlovy je nyní pět aktivních politiků, jako třeba Lubomír Zaorálek z ČSSD, Přemysl Sobotka z ODS nebo Leoš Heger z TOP 09. První je z Ostravy, druhý z Liberce a třetí z Hradce Králové.
Často si kladu otázku, co mají společného s touto pražskou univerzitou.
* E15: Studenti nejvíce kritizují školné, návrh předložený vládě se změnil. Nejprve to mělo být tak, že pokud si student na školné půjčí, začne splácet až ve chvíli, kdy dosáhne na průměrnou mzdu, což je asi 25 tisíc. V návrhu se ale nakonec objevil dvojnásobek minimální mzdy, tedy zhruba 16 tisíc. Proč?
Nejprve obecně ke školnému. Jeho zavedením chceme odstranit zcela asociální systém, kdy formou daní přispívají na studium dělníci, prodavači, řadoví úředníci, ale i živnostníci a spousta dalších profesí. Není pravda, že studium je zadarmo. Platíme ho všichni, a to jen jedné elitní skupině.
Navíc v Česku je studium nejdelší v Evropě, trvá až sedm let. Další asociálnost vidím v tom, že nízkopříjmová rodina, která posílá nadané dítě do školy, většinou nemá sociální podporu. Proto počítáme s tím, že nejprve bude zavedena podpora pro nemajetné studenty, a teprve pak školné.
To, co navrhujeme, je výrazně sociálnější a také spravedlivější než současný stav.
* E15: Proč se snížila hranice pro splátky?
Ukázaly to detailnější propočty ve vztahu k možnostem státního rozpočtu.
* E15: Na školném se má vybrat na šest miliard ročně. Jinak řečeno, stát ušetří. Je to tak?
Nyní dostávají školy od státu včetně výzkumu a vývoje asi 22 miliard. Odhadovaný vývoj ekonomiky a také demografický vývoj spolu s rostoucím počtem vysokých škol může vést k tomu, že se celý systém velmi rychle zhroutí. Nejde o nějakou šestimiliardovou záplatu, ale o diverzifikaci terciárního školství. Už není udržitelné, aby bylo závislé jen na státu.
* E15: Má být školné zároveň regulativním nástrojem, který má zabránit, aby studenti navštěvovali dvě školy zároveň?
V této souvislosti hovoříme o masifikaci vysokého školství. V první polovině devadesátých let bylo v populačním ročníku asi 18 procent vysokoškoláků, nyní jich je 70 procent. Vypadá to tedy, že máme Gaussovu křivku rozložení IQ nastavenou na genialitu.
Skutečnost je ale bohužel jiná. Na studia nastupují studenti, kteří na to objektivně nemají. Pouze se odbouraly bariéry a oni systémem proplouvají.
Občas trochu provokuji a říkám, že dokud nebyly zavedeny státní maturity, mohl se stát bakalářem i mentálně retardovaný člověk.
* E 15: Takže jde o regulaci.
Přirozená regulace je potřeba. Státní maturita má být laťkou, pro jejíž překonání je nutné dosáhnout určité kvality. A také by mělo být přijímací řízení na vysoké školy, aby uchazeč prokázal, že má pro studium předpoklady. A znovu opakuji, že v Česku lze studovat až sedm let zdarma.
Do toho musíme také říznout, přesněji řečeno ořezat to. Výhledově bychom chtěli studium zkrátit, zintenzivnit na pět a možná i čtyři roky. Dnes si mnozí rozehrají studia na více školách a postupně zkoušejí, kde je to nejsnazší a tolik se tam nenadřou.
V takovém případě je školné správným regulátorem.
* E15: Má školné zamezit i tomu, aby na magisterské studium nenastupovalo na 80 procent bakalářů jako nyní?
Mě fascinuje jihlavská vysoká škola. Ta spolupracuje s klíčovými firmami v kraji a už dopředu má na určité bakalářské obory požadavky. Většina studentů v této škole končí bakalářem, protože je to praktická potřeba trhu práce v daném místě.
Proč by měl být každý doktorandem? Naopak je třeba pozvednout prestiž titulu bakalář a zároveň mít pro tyto lidi zaměstnání. Diverzifikace terciárního systému je jednou z klíčových priorit věcného záměru zákona o vysokých školách. Troufám si tvrdit, že v tomto smyslu nám snad všichni tleskají.
Bohužel ale chybí vazby na trh práce, na potřeby daného regionu. Bílou vránou je jihlavská škola.
* E15: Školy už nebudou dostávat od státu peníze podle toho, kolik je navštěvuje studentů, ale na základě hodnocení kvality výuky, výsledků ve vědě a výzkumu a právě i uplatnění absolventů v praxi. Už příští rok bude pětina rozpočtu dané školy závislá na těchto kvalitativních ukazatelích. Bude se podíl takto přidělovaných peněz zvyšovat? A jakým tempem?
Proti tomu je asi vůbec největší odpor, i když tak hlasitě na veřejnosti nezaznívá. Dosavadní trend nabírat co nejvíce studentů, a dostávat tak od státu co nejvíce peněz se má najednou obrátit. S některými rektory si to ale ještě prodiskutujeme. Jde o to, aby nevznikly nějaké dílčí nesrovnalosti. Změna financování, tedy přechod od kvantity ke kvalitě, je další z hlavních priorit.
* E15: A máte představu, zda vůbec a případně o kolik by se podíl postupně zvýšil?
Myslím, že pětina je už opravdu silný zářez. Osobně bych se pak v dalším roce rád dostal na čtvrtinu. Především bych ale nesmírně uvítal, aby školy začaly mezi sebou diskutovat o integraci. A nemusí hned fúzovat. Stačilo by, kdyby více spolupracovaly jednotlivé fakulty. Třeba v Brně je několik vysokých škol, které mají fakulty stejného typu.
* E15: Mohl by se podíl vyšplhat třeba i na polovinu?
I když se dá narýsovat ledacos, musíme být realisté. Jestliže moje předchůdkyně nastavila podíl na pět procent a nyní to mát být dvacet procent, jde o velký skok. Skutečně věřím, že to přinese větší spolupráci škol. Zároveň se ale sníží počet studentů.
* E15: Podle některých odhadů by mohla skončit až třetina z dohromady 74 českých vysokých škol. Vycházejí vám podobná čísla?
Určitě nemáme nějaký Dobešův seznam, kde bychom ke školám psali křížky. Taková regulace se skutečně nechystá, ministerstvo nebude nic určovat nebo nařizovat. Na druhé straně je zde demografický pokles, kvůli kterému asi část škol skončí, což stát ovlivnit nemůže.
My pouze musíme nastavit spravedlivé legislativní parametry, chcete-li mantinely, v nichž se školy budou pohybovat a reagovat na ně. Jsem například nesmírně nadšen z toho, že se dvě ostravské školy rozhodly k fúzi.
Na severní Moravě vznikne velmi silný subjekt, který může aspirovat na výzkumnou univerzitu a dostat se v Česku na top špičku.
* E15: Mohou školy zachránit zahraniční studenti?
Právě sloučená ostravská vysoká škola může vzhledem ke svému potenciálu sehrát roli nejen v Česku, ale i v Polsku, kde začne soupeřit se slavnými univerzitami v Krakově nebo ve Vratislavi.
Třeba kapacita lékařského vzdělávání na jihu Polska je už naplněná, a Ostravě se tak otvírají ohromné šance stahovat polské studenty. Podobně to může fungovat u dalších tří zemí Visegrádu a také u Rakouska.
Už nyní platí, že do Prahy, Brna či Olomouce přichází studovat řada cizinců. Češi ale navštěvují převážně naše školy.
Josef Dobeš (47)
Studoval tři a půl semestru na Univerzitě Karlově Katolickou teologickou fakultu, poté absolvoval obor psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzitě v Brně.
Jako psycholog pracoval v pražské pankrácké věznici, pak se věnoval práci s rodinami a dětmi s výchovnými či školními problémy. Podnikal v oboru balení a skladování zboží, později působil v bezpečnostní agentuře ABL. Je spoluzakladatelem Věcí veřejných, v Praze 1 byl členem zastupitelstva.
V roce 2010 byl zvolen poslancem a v červenci téhož roku jmenován ministrem školství. Je podruhé ženatý a má tři syny.