Žárlení je projevem nízké sebedůvěry a vede nejčastěji k nedůvěře a rozpadu vztahů

11.08.2019 Čtení pro radost

Žárlivost není jenom věc dvou lidí. Je podmíněná mentalitou i kulturou. Zatímco Mexičané pokládají žárlení za nutnou součást lásky, Thajci na sebe žárlí minimálně. V Evropě pak žárlivosti statisticky ubývá se stoupající severní šířkou, zatímco jižani se do sebe často pustí na celou ulici. Ale k čemu je to žárlení vlastně dobré?

O žárlivosti se nedá moc mluvit obecně. My Češi jsme sice ohledně emocí poměrně uměřený národ, ale jakmile se za námi zavřou dveře od bytu, často se od temperamentních jižanů moc nelišíme. Partnerské vztahy jsou navíc úplně speciální kategorie. Zatímco talíře u nás létají méně, po noži saháme vcelku podobně často. 

Kde se žárlení vzalo?

Z evolučního hlediska dává jistá dávka žárlivosti smysl, protože pomáhá předejít ztrátě partnera.

Lidé tak logicky žárlí hlavně na perspektivnější partie, než jsou oni sami: muže přitahují mladší a atraktivnější ženy, ženy zase bohatší muži.

Způsob projevování extrémní žárlivosti se přitom mezi pohlavími částečně liší: zatímco ženy svou žárlivost projevují převážně vůči svému partnerovi, u mužů je častější zastrašování rivalů a násilí obecně. 

Na život a na smrt

Zvířeckou podobu mužského vyjádření žárlivosti ilustrují zebry nebo lvi. Zebry obvykle žijí monogamně a kopulují výhradně dobrovolně.

Když je ale samice nevěrná, může ji následně samec ve vzteku dokonce znásilnit.

Lvi, stejně jako mnohá další zvířata, v případě pokusu o přebrání samice svého rivala odeženou nebo zabijí – anebo podlehnou sami, zatímco samice si „piluje drápy“ a čeká na výsledek. 

Příklad získaný při jednom z pozorování společenského života paviánů pak sociobiologii poskytl důkaz o tom, že i primáti mohou zažívat v podstatě stejné situace jako lidé. 

„Co oči nevidí, srdce nebolí.“ 

V klasickém trojúhelníku zůstal jediným „slepým“ podváděný partner, zatímco kolektiv přihlížel a mlčel. Mladá samice se totiž odplížila za milencem, jehož viděla celá tlupa, zatímco chudák paroháč si za kamenem spokojeně vybíral blechy a zřejmě myslel, že partnerka si šla jenom odskočit. Kdyby vetřelce spatřil, okamžitě by ho vyzval na souboj.

Žárlení mezi lidmi

Někdo stojí o racionálního partnera, s nímž se jednou domluví a pak si vzájemně věří. Někdo má naopak potřebu, aby druhý žárlil, a nepřímo tak ukazoval, že mu na vztahu a především na partnerovi nepřestává záležet. Problém nastává, pokud každý z partnerů považuje za vhodné něco jiného, takže jim partnerovo chování nevyhovuje. Anebo ve chvíli, kdy se vzájemně nepochopí.

Žárlení je ale mnohem komplikovanější jev. Co k němu vede?

• Nikoli nutně racionální důvody, ale primárně nízké sebevědomí na žárlící straně.
• Žárlí zejména náladovější typy s tendencí k častým obavám. Velké procento žárlivých pak tvoří nejistí lidé s vlastnickými sklony.
• Intenzitu žárlivosti podporuje, pokud si žárlící partner nedokáže představit, že by kdy mohl žít s někým jiným.
• Nevýhodou je taky velká fantazie, protože schopnost kdykoli vytvářet barvité představy o tom, jak druhý zahýbá, samozřejmě duševnímu klidu nepřispívá.
• No a velký problém jsou také utkvělé romantické představy. Existuje dokonce tak trochu speciální kategorie romantické žárlivosti, která je založená na nerealistických představách o intenzitě vztahu. Který ovšem v běžném životě se zaměstnáním a různými dalšími povinnostmi v podstatě nelze naplnit, takže se vztah neustále potácí nad propastí kvůli „nedostatečně intenzivnímu citu“. 

Žárlivý idiot

Psychoterapeutické učebnice vypráví o páru, jehož soužití se málem rozpadlo už během svatební cesty: z pohledu novomanžela proto, že se nevěsta chovala vyzývavě k mužům okolo, podle novomanželky proto, že se její muž choval jako žárlivý idiot. Postupem času vyšlo najevo, že se lišily jejich představy líbánek. Žena se těšila na společenskou roli všemi obletované novomanželky jako vystřižené z hollywoodského filmu a muž očekával, že se její pozornost bude upínat jen k němu.

Žádné objektivně správné jednání v takové situaci neexistuje: je jen na obou partnerech, jaké chování jim vyhovuje.

„Žárlení je reakce na skutečné nebo domnělé ohrožení vztahu, který je pro člověka důležitý.“ 

V popisovaném případě stačilo, aby partneři pochopili, jak situaci vnímá ten druhý. Muž aby přestal mít pocit, že jednání jeho partnerky ohrožuje kvalitu vztahu, a žena aby pochopila, že partnerovi její flirtování není příjemné. Ne že by flirtovat přestala, ale přibrala by jej jaksi do hry a dávala by mu najevo, že jde vlastně o namlouvací rituál a že o něj stojí.

Patologická žárlivost

Jenže tak snadné to pokaždé není. Už jen proto, že každý vztah není tak pevný, aby unesl už v počátku podobné nástrahy. A každá partnerská dvojice také není tak otevřená erotickému škádlení. Ostatně patologická žárlivost může původně vycházet z nějaké slabosti. Z ní potom pramení pocit ohrožení a v tom případě už na nějaké hrátky není úplně prostor. A co si budeme povídat, často ani nálada.

V hlavě zkrátka nemáme počítač, ale mozek, který má zatvrzelé sklony chápat okolnosti a situace tak, aby si potvrzoval, co si jednou usmyslí(te).

Pokud budete někomu opakovaně telefonovat, dřív nebo později nejspíš mobil nezvedne. Z jakéhokoli důvodu.

Jenže pokud dotyčnému voláte proto, abyste se ujistili, že zrovna neprovádí nějaké nepřístojnosti, budete neúspěšný telefonát okamžitě brát jako potvrzení třeba úplně nesmyslných obav. 

„Myslete na to, že v tu chvíli vám důvod k žárlení může poskytnout cokoliv.“ 

Partner telefon nezvedá? Je to jasné, zrovna někomu oblizuje pupík! – Nebo ho naopak zvedl podivně rychle a zní příliš klidně? – Jistě, něco na vás hraje, protože proč by měl mít z vašeho telefonátu takovou radost! – A nebo zní uspěchaně? No tak to je jasné! Nechce, aby mu rozehraná partie kvůli vám vystydla! Prostě váš mozek zapojí veškerou imaginaci, aby vám obávaná očekávání potvrdil. Od toho ho taky máte!

Zdravý vztah stojí na důvěře

Pokud si nemůžete pomoct vy sami, může sebepotvrzování zabránit pokus o vědeckou objektivitu. Jestli vážně nemáte nic lepšího na práci, zkuste si říct, co by asi mohlo pro potvrzení nebo vyvrácení takového podezření svědčit.

Ale nezapomeňte, důležité je pamatovat si nejen závěry, které podezření potvrzují, ale i ty, které ho vyvrací. Pokud vás myšlenková analýza neuspokojí, můžete ještě přejít k „experimentu“.

Znáte to, nalíčíte „past“ a sledujete, jak partner zareaguje…

Ale upřímně, to už dost zasahujete do reality a je lepší s ničím takovým vůbec nezačínat. Jasně tím naznačujete, že partnerovi nevěříte a že nejste schopni své pocity řešit nejdřív s ním. Raději ho vlastně rovnou nepřímo obviňujete. A popravdě, netkví potom problém úplně jinde? Žádné omezování totiž z principu žárlivost nevyléčí. 

Čekáte snadné řešení? Zklameme vás

Žárlení vychází ze strachu o vztah – a pokud se necháte partnerem v něčem omezit, nutně mu tím dáváte pořádný důvod žárlit ještě víc, protože omezování v partnerském vztahu spěje ke smutným koncům. Zkrátka jak to tak se závislostmi bývá. Pokud s ní nezačne něco dělat přímo člověk, kterého postihuje, nedá se moc počítat s tím, že se jí zbaví jen tak nebo že mu výrazně pomůže někdo jiný. 

Autor: Vojtěch Píšl Foto: Getty Images

Žárlivost – co je ještě normální?

Začneme příběhem: Eva a Jana se potkaly v restauraci. Každá si přináší vlastní příběh. Zatímco Eva je nadšená ze svého nového vztahu, pobledlá a nesoustředěná Jana je plná nepříjemných pocitů…

Příběh dvou kamarádek

Eva: Nikdy bych netušila, že budu tak hotová z nějakého chlapa! Pořád musím na Davida myslet. Jana: A nebojíš se, že ti uteče s jinou? Eva: Proč by to dělal, my si věříme! Celkem často volá nebo píše, ale není to kontrola, spíš je mu po mně smutno. Jana: Ty jsi ale naivní.

Být tebou, rozhodně mu pro jistotu projedu telefon a minulost na ICQ! Eva: Zbláznila ses? To by byl konec! Jana: Já to dělám běžně. Nevím proč, ale mám NUTKAVÝ POCIT, že můj Petr někoho má. Vůbec třeba nevím, kde teď s kým je, už patnáct minut mi od něj nepřišla odpověď na SMS! Počkej chvíli, musím si zavolat…

Zdroj: Profimedia.cz
Závěr: Evin partner David má o svou dívku zájem, ale nejde o nezdravou žárlivost. To, že se jí občas během dne ozve, ještě neznamená, že jde o chorobného žárlivce, ale spíše o zamilovaného mladého muže, kterého zajímá, co jeho partnerka právě dělá. Jinak je na tom ale Jana. Ta se již nachází za hranicí zdravého žárlení a její příznaky jsou patologické.

5 příznaků zdravého žárlení

• Občasný telefonát ČI SMS během dne, drobné dloubnutí typu Kdeže to právě jste? nemusí znamenat stíhače/stíhačku. Prostě vás chce slyšet, vědět o vás a vás samozřejmě těší, že se zajímá. Totéž koneckonců děláte i vy.
• Dotazy typu Jak sis užila párty, určitě ses tam líbila spoustě mužů apod. také ještě nemusejí znamenat patologii. Někteří zdravě sebevědomí muži jsou naopak hrdí na to, že se jejich partnerka okolí líbí.
• Zdravě (ale i nezdravě) mohou žárlit matky na partnerky svých synů nebo otcové na partnery svých dcer. Je to normální, ale nesmí se překročit hranice.
• Zdravě mohou žárlit i velmi malé děti: Syn na otce a dcera na matku.
• Platí pravidlo „Důvěřuj, ale prověřuj“? Není přípustná kontrola osobních věcí nebo neustálé telefonování a dotazování se na »polohu a stav«, ale žárlivost může být také v propojení s přirozenou obavou, zda je zrovna teď váš partner v pořádku.

5 příznaků žárlení nebezpečného

• Zdroj: Profimedia.cz
  Časté a opakované telefonáty nebo jiné vyvolávání kontaktu, které nám je již nepříjemné. 
• Jakékoli zákazy – zákaz chození do společnosti s kamarádkami, zákaz nošení některých, řekněme odvážnějších typů oblečení (výstřih, minisukně).
• Pláč a neopodstatněné hysterické scény. Tajná kontrola osobních věcí – opakované bezdůvodné prohlížení telefonu, minulosti na ICQ nebo Skypu, kontrola oděvů, kapes…
• Psychické vydírání a nebezpečné věty typu: „Vidíš co mi děláš? Je mi teď kvůli tomu jak se chováš zle!“, „Ta tvá kamarádka Petra je pěkná svině, vidím, jak se na tebe dívá!“

Co je žárlivost?

Záchvat žárlivosti je prudký citový projev, kterým ničíte sebe, vašeho partnera a vzájemný vztah. Nikomu se nelíbí žít pod neustálou kontrolou, nechávat se citově vydírat, být manipulován. Žárlivý člověk týrá nejen partnera, ale i sám sebe!

Vědci z univerzity ve Wisconsinu tvrdí…

Zdroj: Profimedia.cz
Nebezpečná žárlivost pramení z nedostatku sebedůvěry a nízkého sebevědomí. Nízké mínění o své osobě, to je nejčastější příčina žárlivosti. Paradoxem je, že žárlivci bývají často velmi atraktivní lidé. Ve skutečnosti jsou ale sžíráni neustálými pochybami o sobě. Žárlivý člověk je závislý na mínění okolí, touží po tom být milován a oblíben v kolektivu. Žárlivé ženy o sebe hodně dbají, ale přestože vypadají nejlépe, jak dokáží, rozhodí je každá jiná žena, která vkročí do místnosti. Pokud její partner udělá tu chybu, že se na ní dívá, nebo s ní dokonce promluví, je zle. I když svou partnerku miluje, ona mu to nevěří. Nevěří, že si zaslouží být milována a bojí se ztráty partnera. U chorobných žárlivců totiž nebývá nepřítelem pouze jiná osoba stejného pohlaví. Netráví-li s nimi jejich partner 24 hodin denně, začnou žárlit na jeho práci, na jeho kamarády, koníčky a ocitáme se v bludném kruhu.

Žárlím, protože nejsem pupek světa

Další skupinou žárlivců jsou vedle lidí s nízkým sebevědomím i sobci. Typický příklad – holčička jedináček, zvyklá vyhřívat se na výsluní celé rodiny.

Všechna její přání byla splněna dříve, než je vyslovila. Její žárlivost není podněcována strachem ze ztráty partnera, ale vyvěrá z touhy někoho vlastnit a manipulovat s ním.

Žárlivec tohoto typu vidí jen své touhy a na druhé nebere ohledy.

Jak z toho ven?

Problém je, že člověk trpící žárlivostí nevidí problém u sebe, ale pouze u svého partnera. Prvním krokem k uzdravení je začít se mít rád takový, jaký jsem, a velmi o problému s partnerem komunikovat. Člověk, který se nemá rád, totiž neuvěří, že by ho mohli mít rádi ostatní. V některých případech ale již nezbývá, než se pro pomoc obrátit k odborníkovi.

256 kWh/m²/rok)“,“price“:“5 985 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd82cec4001.09151161.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-2-kk-praha-5-nadrazni-4025639″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu atypický“,“locality“:“Děčín, Tržní“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 1. patro, umístění v centru, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“4 100 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd80bf0a814.20218526.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-atypicky-decin-trzni-4025637″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 3+1″,“locality“:“Pardubice, Bělehradská“,“information“:“osobní vlastnictví, panelová konstrukce, přízemí, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“12 000 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd7d9f3ed59.11558159.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-3-1-pardubice-belehradska-4025636″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 3+1″,“locality“:“Milovice, Topolová“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 4. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída C (83-120 kWh/m²/rok)“,“price“:“informace v RK“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd79e24b4b4.89016874.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-3-1-milovice-topolova-4025635″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Velvary, Růžová“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“3 200 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd775b8c825.90274330.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-velvary-ruzova-4025633″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 4+1″,“locality“:“Praha 3, Kouřimská“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 1. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“34 900 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd758eb6cd9.81841126.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-4-1-praha-3-kourimska-4025632″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej bytu 4+kk“,“locality“:“Praha 9, Makedonská“,“information“:“družstevní vlastnictví, cihlová konstrukce, 1. patro, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“11 994 508 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd74da30616.51739191.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-bytu-4-kk-praha-9-makedonska-4025631″},{„serverId“:1,“heading“:“Prodej domu“,“locality“:“Černovice, Dobešovská“,“information“:“osobní vlastnictví, umístění v klidné části obce, energetická třída G (>256 kWh/m²/rok)“,“price“:“1 925 000 Kč „,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd7324c54b4.21780022.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/prodej-domu-cernovice-dobesovska-4025630″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 2+kk“,“locality“:“Praha 9, K náhonu“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, přízemí, umístění v klidné části obce, energetická třída B (43-82 kWh/m²/rok)“,“price“:“16 000 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd71c57fc25.54036445.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-2-kk-praha-9-k-nahonu-4025629″},{„serverId“:1,“heading“:“Pronájem bytu 2+kk“,“locality“:“Plzeň, Poděbradova“,“information“:“osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, 6. patro, umístění v centru, energetická třída B (43-82 kWh/m²/rok)“,“price“:“11 500 Kč /měs.“,“imgUrl“:“//media.realcity.cz/files/mobile/12359/img_606cd6fa5eafe2.59342318.jpg“,“detailUrl“:“https://www.realcity.cz/nemovitost/pronajem-bytu-2-kk-plzen-podebradova-4025627″}]}>

Žárlení je projevem nízké sebedůvěry a vede nejčastěji k nedůvěře a rozpadu vztahů

Praha 28. května (PROTEXT)

Fenomén žárlení ve všech podobách je nedílnou součástí většiny partnerských vztahů. Přehnané žárlení se pak nemalou měrou podílí na partnerských problémech, které mnohdy vyústí až v rozpad partnerských vztahů. Většina dotázaných exkluzivního průzkumu spol.

SANEP, který se zaměřil na problematiku nevěry, se domnívá, že žárlení je projevem nízké sebedůvěry a podezřívavosti. Přehnané žárlení pak podle názoru dotázaných vede nejčastěji k nedůvěře a rozvodu nebo rozchodu.

Drtivá většina respondentů se pak domnívá, že žárlením rozhodně nelze upevňovat partnerský vztah.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 15.-20. května 2010 proveden na reprezentativním vzorku 8.190 dotázaných ve věkové kategorii 18-69 let.

Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 145 tisíc registrovaných uživatelů 18.503 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru.

Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu.

Žárlení zkomplikovalo vztah 22,5% dotázaným a přehnané žárlení považuje za nepřijatelné omezování v partnerském vztahu v souhrnu 84% dotázaných.

Jako aktuální problém tíží žárlení v partnerském vztahu 7,1% respondentů. Že přehnané žárlení může velice vážně narušit vztah, potvrdilo 12,2% dotázaných, kteří uvedli, že přehnané žárlení bylo důvodem rozchodu nebo rozvodu s jejich partnerem.

Že žárlení není v partnerských vztazích vítaným jevem, naznačuje i názor 58,6% dotázaných, podle jejichž názoru žárlení není nezbytné pro správně fungující vztah.

Žárlení ve všech svých podobách je podle Vašeho názoru nejvíce projevem nedůvěry, což uvedlo 26,6% dotázaných. K rozvodu nebo rozchodu pak přehnané žárlení vede dle názoru 24,7% respondentů.

Přehnaně žárlivý partner může dohnat svoji polovičku ke lhaní podle mínění 21% dotázaných a vzájemné neporozumění je důsledkem přehnané žárlivosti podle názoru 19,8% dotázaných.

Pouze 0,9% respondentů uvedlo, že přehnané žárlení může vést k upevnění vztahu.

Důvodem k žárlení je nejčastěji nízká sebedůvěra, na čemž se shodlo 26% dotázaných. Na druhém místě 15,8% dotázaných uvedlo podezřívavost, která je následována majetnictvím (14,2%) a sobeckostí (8,1%). Lásku jako důvod žárlivosti uvedlo 7,6% dotázaných a závislost 3,7% respondentů.

Že nelze upevňovat partnerský vztah žárlením, se domnívá 74,7% dotázaných.

V otázce, zda více žárlí muži nebo ženy, uvedlo 23,6% respondentů, že více žárlí ženy a 21% dotázaných uvedlo jako žárlivější muže. Nicméně 41% dotázaných se shodlo na tom, že je to mezi muži a ženami vyrovnané.

Více na http://www.sanep.cz

• Sanep je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governace v kontextu globalizované společnosti ekonomiky.
• Kontakt:
• Oldřich Zajíc
• Ředitel a jednatel společnosti
• tel.: 602 538 278

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz

Nízké sebevědomí. Jak s ním pracovat a jak si zase věřit

Sebevědomí je nedílnou součástí naší osobnosti, jde o povahový rys, na jehož základě hodnotíme své jednání, schopnosti a dovednosti ve srovnání s ostatními. Člověk se zdravou sebedůvěrou dokáže obstát v různých životních situacích, je sám se sebou spokojený, má nadhled.

Oproti tomu osoby s nízkým sebevědomím žijí neustále ve strachu z neúspěchu, což velmi negativně ovlivňuje všechny oblasti jejich běžného života – nízké sebevědomí se projevuje v práci, ve vztazích i v soukromí. Problematika příliš nízkého sebevědomí je velmi rozsáhlá, týká se žen, mužů a stejně tak i dětí.

Projevit se může také náhle, po určité situaci, která výrazně ovlivní či změní náš dosavadní život (např. nízké sebevědomí v těhotenství, na mateřské dovolené, po vážném úrazu s trvalými následky aj.).

Nízké sebevědomí – příznaky a příčiny

Co způsobuje nízké sebevědomí? Hlavní roli zde hrají dědičné dispozice. V dětství se výrazně utváří naše osobnost, přebíráme vzorce chování od dospělých (rodičů, prarodičů…).

Ti, ač mnohdy nevědomky, ovlivňují naše budoucí sebehodnocení, nejčastěji v nás vzbuzují pocit, že jsme neschopní, k ničemu, nevěříme si, máme pocit, že nic neumíme a že ostatní jsou lepší než my.

Nejčastěji v nás tyto pocity vyvolají věty typu: „To si neumíš zapamatovat jedinou věc? Podívej se na sestru/bratra, jak to zvládá a ty ne! Tohle nemůžeš dělat sama/sám!“  apod. Jde o jakýsi začarovaný kruh, protože vaši rodiče se chovají pouze tak, jak se k nim chovali jejich rodiče.

Je důležité si uvědomit, co přesně u nás pocity méněcennosti vyvolalo a snažit se toho vyvarovat ve výchově vlastních dětí.

Druhým důvodem, proč máme nízké sebevědomí, může být také výše zmiňovaná životní změna – žena přibere během těhotenství, nemá tolik času o sebe pečovat na mateřské dovolené, po úrazu nám zůstanou viditelné jizvy apod. Každý člověk je jiný a jinak se vyrovnává s různými situacemi.

Nízké sebevědomí – projevy

Z hlediska psychologie nízké sebevědomí utváří dva typy lidí:

1. Silák je na první pohled pro okolí silnou osobností, hlasitě se projevuje, dává o sobě neustále vědět, často bývá agresivní, ponižuje druhé (ale nikdy ne sebe!). Všechny své obavy si vylévá na okolí, udržuje si jakési falešné sebevědomí.

2. Slaboch na rozdíl od siláka již na první pohled působí nejistě. Je nedůvěřivý, bojí se jakékoliv změny, neumí se prosadit, vyhýbá se problémům.

Jako další projevy nízkého sebevědomí můžeme uvést žárlivost, závislost na partnerovi, problémy se samotným navazováním vztahu, neustále obavy z chyb, perfekcionismus, pesimismus, špatná snášenlivost kritiky, obavy ze samoty, vyhýbání se neúspěchu, nízká či žádná sebeláska aj.

Nízké sebevědomí – důsledky

• Agresivita
• Ponižování sebe sama i druhých
• Pocity viny, sebeobviňování
• Nevěra, týrání partnera
• Poruchy příjmu potravy
• Přepracování
• Uzavřenost, samota
• Náchylnost k nemocem
• Alkoholismus, narkomanie
• Pocity zmaru
• Anticipační úzkost, deprese, poruchy osobnosti a jiné psychické nemoci
• V extrémních případech vede nízké sebevědomí až ke ztrátě identity

Nízké sebevědomí – léčba

Způsob, jak překonat nízké sebevědomí existuje, ale nebude to snadné. V první řadě musíte mít chuť změnit se. Budete-li se snažit vyřešit problém s nízkým sebevědomím sami, snažte se dodržet základní body:

• Zjistěte, co u vás nízké sebevědomí vyvolalo a kdy jste si problém uvědomili? Co vše u vás vyvolává pocity méněcennosti a podrývá vaši sebedůvěru?
• Snižte své dosavadní cíle, nastavte si cíle nové. Postupně zvyšujte nároky, ale jen do té míry, abyste se cítili dobře.
• Soustřeďte se na pozitivní myšlenky, každý večer zhodnoťte, co se vám během dne povedlo, jakých jste dosáhli úspěchů, pochvalte se.
• Vyhněte se sebekritice, odpouštějte si své chyby
• Věřte v úspěch a nevzdávejte se

Pokud si myslíte, že na boj s nízkým sebevědomím sami nestačíte, obraťte se o pomoc na psychologa. V rámci terapie vám pomůže najít příčiny vašeho nízkého sebevědomí, naučí vás přijímat kritiku okolí, pomůže vám uvědomit si svou hodnotu tak, aby se z vás stal sebevědomý a spokojený člověk. 

Právě jste četli článek: Nízké sebevědomí. Jak s ním pracovat a jak si zase věřit