Zápal plic (pneumonie) – příznaky, příčiny a léčba

Zápal plic je zánětlivé onemocnění plicní tkáně, které může být bakteriálního, virového i plísňového původu. Patogenní mikroorganismy však nejsou jediným zdrojem obtíží. Pneumonii, jak se zánětlivému stavu také říká, si může přivodit každý jednotlivec i sám. Nejčastěji se tak děje po vdechnutí chemické látky, tekutiny či zvratků. 

Ačkoli se spousta lidí domnívá, že zápal plic je výhradně komplikací u přechozené chřipky či zánětu průdušek, ve skutečnosti se jedná také o samostatné onemocnění, kterému předchází infekce různého typu. Za obtížemi totiž mohou stát bakterie, viry i plísně.

Zkrátka a dobře, pneumonii může způsobit cokoli, co ohrožuje citlivost sliznice v momentě, kdy neoplývá silnou obranyschopností. Kromě patogenních mikroorganismů může za obtížemi stát i nedůslednost pacienta.

Zánět plic se totiž může rozjet také po vdechnutí cizorodé látky. Rozdíl je pak v tom, jak moc je dýchací orgán zasažen.

Jednoduše řečeno, nemoc může postihnout jak jeden plicní lalok, tak oba dva najednou – tento stav se nazývá oboustranný zápal plic.

Jak už z výše popsaného vyplývá, zápal plic lze rozdělit do dvou skupin, a to na infekční a neinfekční. 

Neinfekční zápal plic

Lidé se ve spojitosti s onemocněním často ptají, zda je zápal plic nakažlivý. Jednoznačná odpověď ale neexistuje. Záleží totiž na původu obtíží. Neinfekční zápal plic je zpravidla způsoben nejrůznějšími tekutými i plynnými chemikáliemi, které se dostanou do dýchacích cest.

V návaznosti na to dochází k devastaci plicní tkáně, která na toto poškození reaguje zánětem. Vzhledem k tomu, že k obtížím nedošlo kvůli bakteriím, virům ani plísním, není pacient pro své okolí nebezpečný. Jednoduše řečeno, probíhající zánět plic infekční není.

Je ale nutné si uvědomit, že každá poškozená sliznice je náchylnější k nejrůznějším mikroorganismům. V momentě, kdy by došlo k její infikaci různými patogeny, pacient se stává nakažlivým.

Mezi nejčastější příčiny neinfekčního zápalu plic patří:

•  vdechnutí chemických plynů při průmyslových nehodách,
• zatečení žaludečního obsahu do plic (tzv. Mendelsonův syndrom),
•  vysoká expanze cigaretového kouře,
• dlouhodobý pobyt ve znečištěném prostředí.

Infekční zápal plic

Mnohem častější však bývá infekční zápal plic. Zdrojem obtíží jsou v tomto případě nejrůznější patogeny. Na základě mikroorganismů, které infekční pneumonii způsobují, pak můžeme zánět plic dělit na:

•  bakteriální,
•  virový,
• mykotický.

Bakteriální zápal plic

Jak už je z názvu patrné, tento typ zánětu je způsoben bakteriemi. Konkrétně se na infekci podílí streptokoky, hemofily, pseudomonády, stafylokoky, koronaviry a spousta dalších. Ty se do plic nejčastěji dostávají dutinou ústní nebo horními dýchacími cestami. V ojedinělých případech způsobují bakteriální pneumonii i chlamydie, legionely a mykoplazmata.

Projevy zápalu plic bývají v tomto případě spíše těžší. Typická je vysoká horečka nad 38 °C, schvácenost a vlhký kašel. V některých případech se může objevovat i dušnost.

Virový zápal plic

Za virovým zápalem plic stojí nejčastěji virus chřipky, cytomegalovirus a někdy také herpesvirus způsobující opary. Oproti bakteriální infekci bývají projevy o poznání mírnější.

Pacienti mívají nepříjemný dráždivý suchý kašel, který v některých případech může provázet dušnost, typická bývá také bolest na hrudi. Teplota většinou nepřekročí 38 °C.

U oslabených jedinců může i virová infekce probíhat velmi závažným způsobem a v některých případech končit smrtí pacienta.

Mykotický zápal plic

Příčinou tohoto typu zápalu plic jsou patogenní houby, které se u zdravých jedinců objevují jen zřídka. Mnohem častěji napadají pacienty s oslabenou imunitou, zpravidla se objevují u lidí trpících AIDS nebo u jedinců, kteří užívají imunosupresiva, ale také u dětí. U jinak vitálních pacientů bývá průběh mykotického zánětu plic velmi podobný tomu virovému.

Příznaky zápalu plic

Jak už bylo popsáno výše, to, jak se projevuje zápal plic, vždy záleží na původci obtíží.

Obecně lze ale říct, že typickou pneumonii poznáme podle neustupující horečky a stejně tak vytrvalého vlhkého kašle, při kterém pacient vykašlává hnisavý sekret. Při těžkém průběhu lze při běžném dýchání slyšet sípání a pískot.

Obvykle se u závažnějších forem dostavuje dušnost a zrychlené dýchání, kdy pacienta velice unaví i zcela běžné činnosti. Neméně obvyklá je také bolest a tlak na hrudi.

Téměř všem zápalům plic vždy předchází velké fyzické vyčerpání, které může mít za důsledek ztrátu schopnosti imunity, což vede k:

• celkovému vyčerpání,
• bolestem kloubů,
•  bolestem hlavy,
•  malátnosti.

Pacienti si tyto příznaky mohou poměrně snadno splést s klasickými projevy chřipky. V případě neustupujících horečnatých stavů a přetrvávajícího kašle proto neváhejte navštívit lékaře, který pomocí rentgenu plic, poslechu dechu a vyšetření krve může včas odhalit život ohrožující stav.

Zápal plic u dětí

Jak se pozná zápal plic u dětí? Probíhá velmi podobně jako u dospělého člověka. Typická je horečka, vlhký kašel a únava. U atypických zánětů se naopak objevuje spíše kašel suchý. U malých pacientů nastupuje zápal plic také jako komplikace jiného infekčního onemocnění, a to například chřipky nebo planých neštovic.

A zatímco u batolat a dětí předškolního věku se vyskytují nejčastěji bakteriální typy infekcí, u starších dětí se o něco častěji setkáme s mykotickým zápalem plic. Ačkoli se u dětí jedná o velmi časté onemocnění a ve většině případů se obejde bez závažnějších obtíží, u některých jedinců může vést i k úmrtí. Do ohrožené skupin patří:

• velmi malé děti (kojenci),
• nedonošení jedinci,
• děti s chronickým plicním onemocněním,
•  děti s vrozenou srdeční vadou,
• pacienti s podvýživou či poruchou imunity.

Riziko rozvoje nemoci u dětí zvyšují návštěvy kolektivních zařízení, kde se infekce rychle šíří, častá inhalace cigaretového kouře, pobyt ve znečištěném životním prostředí, cestování v přeplněných dopravních prostředcích a nízká sociální a ekonomická úroveň rodiny.

Kromě malých dětí patří do rizikové skupiny také:

• senioři starší 65 let,
•  kuřáci,
• pacienti s chronickým onemocněním.

Léčba zápalu plic

Léčba zápalu plic se odvíjí od původce obtíží. V případě bakteriální infekce se užívají antibiotika, pokud je onemocnění virového původu, pomohu antivirotika. U mykotické infekce je pak potřeba sáhnout po antimykotikách. V první řadě ale platí, že nemocného by měl vždy nejprve vidět doktor.

Při lehčích formách nemoci lze pacienta léčit ambulantně, kdy je mu naordinován klid na lůžku. Kromě léků bojujících s původcem nemoci pak lékař většinou doporučí léky proti bolesti, horečce a proti dráždivém kašli.

Vlhký kašel je naopak nutné podpořit přípravky podporujícími vykašlávání. Důležitý je dostatečný příjem tekutin a dostatek vitamínů a minerálů. Nápomocné mohou být i různé bylinné čaje, které dýchací cesty pomáhají klidnit.

Doporučuje se například:

• lípa,
•  jitrocel,
•  proskurník,
•  podběl.

V případě zápalu plic by se nemělo spoléhat na léčbu na základě babských rad. Některé zábaly, byliny a inhalace mohou průběh rekonvalescence podpořit, základem je ale vždy návštěva lékaře. Přechozený zápal plic totiž může vyústit ve velmi vážné komplikace, jakými je mimo jiné i selhání životně důležitých orgánů.

U těžkých forem nemoci bývá nutná hospitalizace, kdy se pacientovi podávají léky nitrožilně, podpůrná léčba je ale stejná jako v případě lehkého průběhu. U neinfekčních zápalů plic obvykle pomohou kortikoidy. V případě nutnosti je nemocnému podáván také kyslík.

A jak dlouho se léčí zápal plic? Záleží na průběhu nemoci. Zatímco rekonvalescence u lehčích forem onemocnění trvá kolem 2 až 3 týdnů, v případě komplikovaného průběhu se léčba může protáhnout i na více než 2 měsíce.

Prevence

Vzhledem k tomu, že se zápal plic často dostavuje po prodělané chřipce, kdy je sliznice dýchacích cest oslabena, je za poměrně účinnou prevenci považováno očkování proti chřipce.

Obecně ale platí, že by lidé měli dodržovat zásady zdravého životního stylu, to znamená jíst vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály a pravidelně se hýbat.

V období chřipek je pak dobré zvýšit hygienické návyky, vyhýbat se většímu kolektivu lidí a zakrývat si při kašli ústa.

Jaký má zápal plic příznaky?

Pneumonii, jak se onemocnění také říká, zpravidla poznáme podle neustupující horečky a vytrvalého vlhkého kašle, v jehož důsledku nemocný vykašlává hnisavý sekret. U těžších průběhů lze při dýchání slyšet sípání a pískot. Obvyklá je rovněž bolest na hrudi, dále celkové vyčerpání, bolest kloubů a hlavy či malátnost.

Co způsobuje zápal plic?

Zápal plic může způsobit cokoli, co ohrožuje citlivost sliznice dýchacích cest v době jejího oslabení. Pneumonie tak často vzniká jako komplikace jiného onemocnění dýchacích cest. Kromě bakterií, virů a hub si zápal plic může způsobit i pacient sám, a to například vdechnutím chemických plynů, zatečením žaludečního obsahu do plic či vysokou expanzí cigaretovému kouři.

Je zápal plic nakažlivý?

Ano i ne. Záleží na původci obtíží. Pokud za rozvojem nemoci stojí bakterie, viry či houby, pacient trpící zápalem plic je pro své okolí nebezpečný. Pokud však k rozvoji obtíží došlo v důsledku vdechnutí chemikálie či kapaliny, pacient infekční není.

Jak se zápal plic léčí?

Opět záleží na původci obtíží. V závislosti na něm pak lékař předepisuje antibiotika, antivirotika či antimykotika. Nápomocné jsou i léky tlumící jednotlivé příznaky, jako je kašel, bolest a horečka.

V případě zápalu plic je navíc velmi důležité dodržovat klid na lůžku, u těžších forem nemoci pak bývá nutná hospitalizace, kdy je nemocnému podáván kyslík.

U neinfekčních typů pneumonie obvykle pomohou kortikoidy.

Jak dlouho trvá zápal plic?

Lehčí formy zápalu plic zpravidla netrvají déle než 2–3 týdny. V případě těžšího průběhu nemoci se léčba může protáhnout i na déle než 2 měsíce. 

Zdroje: stefajir.cz, benu.cz, sancedetem.cz

Zápal plic – příznaky, léčba, prevence — mojeambulance.cz

Jaké jsou příčiny zápalu plic?

Zápal plic se nejčastěji vyskytuje jako vážná komplikace v době respiračních infekcí (v době chřipkových epidemií). Zápal plic je nejčastěji bakteriálního původu, méně častý je zápal plic původu virového.

Vzácně mohou být příčinami zápalů plic mykózy (kvasinky a plísně), tuberkulóza, prvoci a jiní parazité. K zápalu plic může vést i inhalace chemických látek, vdechnutí zvratků a cizího tělesa nebo po ozařování.

Zápal plic vzniká velmi často také jako komplikace při infekcích horních cest dýchacích (záněty nosní dutiny a vedlejších dutin nosních) a dolních cest dýchacích (záněty průdušek). Bohužel často vzniká zápal plic i u rakoviny plicní. V tomto případě rostoucí nádor utláčí nebo uzavírá průdušku a váznoucí hleny před nádorem způsobí zápal plic ve svém okolí.

Při zápalu plic dochází k oslabení nebo vymizení dýchání v různém rozsahu plic – plicním segmentu, plicním laloku nebo v celém plicním křídle. Od rozsahu zápalu plic se pak odvíjí tíže stavu pacienta, charakter příznaků (subjektivních i objektivních), strategie léčby a prognóza stavu.

Komplikací zápalu plic může být plicní atelektáza (nevzdušnost plicní tkáně), zánět pohrudnice s následnými srůsty, výpotek v pohrudniční dutině, empyém (hnis v pohrudniční dutině), absces plicní (opouzdřené hnisavé ložisko).

K lékaři přivede nejčastěji pacienta prudké zhoršení stavu, celková zchvácenost, narůstající dušnost, horečky přes 39 stupňů a kašel. Časté je vykašlávání hnisavého nebe rezavého hlenu, někdy i s krví. Při zánětu pohrudnice je v popředí příznaků intenzívní bolest.

Jak se pozná zápal plic?

Pro diagnostiku zápalu plic lékařem je důležitý přesný popis příznaků a vyšetření plic poklepem, poslechem a hrudního chvění.

Je důležité vyšetřit mízní uzliny, poslechnout si srdce a prohlédnout dutinu ústní. Velkou cenu má i rentgen plic. Z krve se dá poznat tíže zánětu. Při správné léčbě ukazatele zánětu klesají.

Původce zápalu plic se dá určit bakteriologickým vyšetřením vykašlaného hlenu.

Jak se léčí zápal plic?

Zcela zásadní je klid na lůžku s lehce vyvýšenou hlavou a trupem, který usnadní dýchání a odkašlávání. Dostatečný pitný režim zlepší obranyschopnost organismu a usnadní odkašlávání. Aplikují se antibiotika. Důležitá je dechová gymnastika.

Při těžkém průběhu nebo při nepříznivých prognostických ukazatelích je nezbytná léčba za hospitalizace.

Jak se chovat po zápalu plic?

Po zápalu plic je nezbytné dodržovat fyzický i psychický klid s dostatkem spánku a kvalitním stravováním. Rekonvalescentní režim by měl trvat cca měsíc, poté je možné opatrné zvyšování zátěže.

Jaká je prevence zápalu plic?

Platí obecné zásady prevence, to znamená dobrá fyzická kondice, duševní pohoda, dostatek spánku a kvalitní strava. Důležité je neprochladnout a případné banálnější infekty nepřecházet, ale dobře vyležet. Proti hemofilové a pneumokokové infekci se lze nechat naočkovat.

Zápal plic – jak spolehlivě poznat příznaky a určit léčbu

• Na vzniku zápalu plic se podílí bakterie, viry a plísně.
• Zápal plic se léčí především pomocí antibiotik, dále lékaři doporučují léky na rozpouštění hlenu či další léky proti kašli.
• Zápal plic vzniká tak, že se části plic naplní hlenem nebo jinou tekutinou a následně dojde k uzávěru plicních sklípků a zablokování volného přístupu kyslíku do krve.
• Zápal plic je nakažlivý, protože se jedná o infekční onemocnění.
• Mezi hlavní příznaky zápalu plic patří bolest na prsou, zimnice a horečka, dušnost, ale i zelenavý hlen.
• Pro starší lidi a pacienty s oslabenou imunitou může mít zápal plic fatální následky.
• Těžší forma zápalu plic, která je typická pro malé pacienty, vyžaduje okamžitou hospitalizaci.

Zápal plic neboli pneumonie je vážné infekční onemocnění, kterému obvykle předchází fyzické či psychické vyčerpání, stres a chřipkové onemocnění.

Ačkoli spousta lidí jej nepovažuje za nebezpečný, pro starší lidi a lidi s oslabenou imunitou může mít fatální následky. Zápal plic vyžaduje konzultaci s lékařem.

Zápal plic je způsoben tak, že se části plic naplní hlenem nebo jinou tekutinou a dojde k uzávěru plicních sklípků a zablokování volného přístupu kyslíku do krve. Lehká forma zápalu plic je doprovázena lehkou únavou a městnáním tekutin, která může přetrvávat, aniž vás nutí ulehnout.

Pozor ale na přechozený zápal plic. Pacient občas zvládá nemoc bez teploty, a tak mu nevěnuje tolik pozornost. Přechozený zápal plic může mít vážné následky pro pacienta. Těžší forma zápalu plic, kterou trpí nejčastěji starší lidé 75 let a děti mladší 2 let, vyžaduje okamžitou hospitalizaci.

V některých případech se zápal plic objeví bez předchozího onemocnění, obvykle mu však předchází onemocnění horních dýchacích cest.

Původci zápalu plic

Na vzniku zápalu plic se podílí bakterie, viry a plísně. Zápal plic způsobený bakterií se léčí antibiotiky. Pozor, v případě neléčení může vést až k úmrtí! U virového zápalu plic jsou naopak antibiotika neúčinná a většině nemocných prospěje klid na lůžku a domácí péče.

Měli jste někdy zápal plic?

Neinfekční pneumonie je zápal plic, který vznikne vzdechnutím kyselého obsahu žaludku při zvracení. Zápal plic se může rozvinout též při vdechnutí jedovatých plynů či par, které dráždí dýchací cesty.

Nakažlivost zápalu plic

Zápal plic je nakažlivý, protože se jedná o infekční onemocnění.

Jak poznám zápal plic podle příznaků

Existují dvě skupiny projevů, podle kterých poznáte zápal plic. Jedná se o příznaky běžné a občasné.

Příznaky zápalu plic

Běžné příznaky:

• třes, zimnice a horečka až 41 °C
• bolest na prsou
• zelenavý hlen
• dušnost

Občasné příznaky

• pocení
• zrychlený tep a dech
• namodralé rty a nehty
• blouznění
• průjem
• bolesti hlavy a svalů
• nechutenství, zvracení nebo bolest břicha

Léčba zápalu plic

Zápal plic se léčí antibiotiky a v 90 % je léčba účinná. U zbylých 10 % je důležité zachytit původce nemoci a změnit léčbu.

Léčba dále může zahrnovat užívání léčiv rozpouštějících hlen, léky proti kašli a jiných léků, pokud to stav vyžaduje. U neinfekčních zánětů plic jsou podávány kortikoidy.

Zápal plic se léčí od 10 do 21 dní, k úplnému uzdravení dochází za 1 měsíc.

• Nejoblíbenější léky na kašel jsou:
• Acc Long, Stoptussin, Kaloba, Sinecod,
• Bromhexin a Levopront.
• Léčbu je důležité podpořit příjmem většího množství tekutin, teplými obklady na prsou, nekouřením a vyhýbáním se zakouřeným prostorám, dodržování klidu a zodpovědným užíváním předepsaných léků.

Zápal plic u dětí

U dětí je průběh nemoci stejný jako u dospělých. Projevuje se dechovými obtížemi, zvýšenou tělesnou teplotou až horečkou.

Bakteriální zápal plic se u kojenců ve srovnání s virovým zápalem plic vyskytuje méně často, mívá ale těžší průběh. Školní děti postihuje zápal plic většinou v podzimních měsících.

Zprvu připomíná akutní virové onemocnění (horečka, bolest hlavy, svalů a krku), později však dochází k prohlubování kašle.

Prevence zápalu plic

Prevence proti zápalu plic spočívá především ve zdravém životním stylu, tedy v pestré stravě, nekouření, omezení alkoholu a tělesné aktivitě.

U osob starších 60ti let se doporučuje očkování proti chřipce.

Těhotné ženy mohou konzultovat se svým gynekologem provedení bakteriologického vyšetření pochvy se zaměřením na bakterie, které by mohli způsobit během porodu zápal plic u novorozence.

Zápal plic – příznaky, nakažlivost a léčba

Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plic. Jak vzniká, jak poznat jeho příznaky, jak moc je nakažlivý, jak dlouho trvá léčba a jak se po něm chovat? Přiblížíme vám zákeřnou nemoc, která může mít pro starší osoby a jedince s oslabenou imunitou fatální následky.

Foto: cottonbro, Pexels

Jak vzniká zápal plic

Nejčastěji pneumonii způsobují bakterie – streptokoky, hemofily nebo stafylokoky. Někdy ji však mohou zapříčinit nitrobuněčné bakterie – chlamydie, mykoplazmata nebo rickettsie. Méně častý je zápal plic způsobený viry – chřipkový virus, herpes viry nebo cytomegalovirus.

Výjimečně mohou být příčinou i mykózy (kvasinky a plísně), tuberkulóza, prvoci a další parazité. Dále také inhalace chemických látek, vdechnutí cizího tělesa nebo ozařování. Pneumonie vzniká i jako komplikace při infekcích horních a dolních dýchacích cest, není ale ojedinělá ani při rakovině plic.

Příznaky zápalu plic

Příznaky zápalu plic se mohou lišit podle původu onemocnění – bakterie versus viry (více výše). Společnými příznaky jsou:

• kašel,
• zvýšená teplota, až horečka,
• tlak či bolest na hrudi,
• potíže s dýcháním.

„U virového zápalu plic je kašel suchý a dráždivý, někdy doprovázený bolestmi. U bakteriální infekce se kašel postupně mění na produktivní, tedy vlhký kašel s vykašláváním hlenů.

Virové onemocnění může doprovázet zvýšená teplota, bakteriální spíše horečka,“ vysvětluje MUDr. Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.

U virového zápalu plic se navíc mohou přidat i příznaky podobné chřipce – bolesti svalů a kloubů, celková schvácenost, nevolnost a zvracení. U starších osob se zápal plic projevuje také zmateností.

Zápal plic u dětí

U dětí je průběh pneumonie v podstatě stejný jako u dospělých. Typické příznaky u dětí mladších 5 let zahrnují horečku, kašel a zrychlené či obtížné dýchání.

U dětí školního věku pneumonie nejdříve připomíná akutní virové onemocnění, později však dochází ke zhoršování kašle. U kojenců se bakteriální zápal plic oproti virovému vyskytuje méně často, mívá ale těžší průběh.

Obecně platí, že u dětí, které jsou k zápalu plic přirozeně více náchylné, zvyšuje riziko nákazy nedonošenost, podvýživa či vrozené vady (např. srdeční) a chronická onemocnění plic.

Nakažlivost zápalu plic

Zápal plic je nakažlivý – jedná se o infekční onemocnění. Infekce se šíří vzduchem (kapénková infekce) nebo dotykem. Míra nakažlivosti závisí na tom, v jaké fázi se nemoc zrovna nachází. Nejvyšší je v období kašle – pokud navíc pacient vykašlává hleny, nakažlivost stoupá.

Inkubační doba se odvíjí dle původu onemocnění. U bakteriální pneumonie trvá 1 až 3 dny, u virové 4 až 6 dní. Pokud je na vině chřipkový vir, onemocnění se projeví v rozmezí 18 až 72 hodin po nakažení.

Čím a jak dlouho se léčí zápal plic

„Léčba zápalu plic běžně trvá 2 až 3 týdny, rekonvalescence zhruba měsíc. Léčba se odvíjí od různých faktorů – původ onemocnění, stav pacienta, jeho věk a přítomnosti jiných onemocnění.

Většinou se však zahajuje léčba antibiotiky (aminopeniciliny a cefalosporiny). Jakmile známe původce onemocnění, mohou se nasadit další léky (erytromycin nebo tetracykliny, antivirotika či antimykotika),“ vysvětluje MUDr.

Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.

U zápalu plic je léčba antibiotiky většinou nezbytná. Foto: JESHOOTS.com, Pexels

Léčí se i průvodní příznaky onemocnění. K léčbě suchého kašle se užívají antitussika, k léčbě vlhkého kašle s hleny zase expektorancia. Horečku lze srazit léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů plic se podávají kortikoidy.

Obecně je pro léčbu pneumonie nezbytný klid na lůžku – s mírně vyvýšenou hlavou a trupem. Důležitý je pitný režim, který pomůže zlepšit obranyschopnost organismu a usnadní odkašlávání. Dále vyvážená strava, dostatečná hygiena a úplná absence kouření a alkoholu.

Jak se chovat po zápalu plic

Po zápalu plic je nezbytný fyzický i psychický klid, dostatek spánku a kvalitní strava. Ideální délka klidového režimu po zápalu plic je zhruba měsíc. Později lze opatrně a postupně zvyšovat zátěže. 

Včasné stanovení diagnózy = nižší riziko následků

Úspěšná léčba zápalu plic bez následků vyžaduje včasné stanovení diagnózy.

U neléčených pacientů totiž může vzniknout trvalé poškození plicní tkáně, snížení funkce plic nebo zhoršení původního onemocnění.

Také může dojít k přenosu infekce z plic do dalších částí těla (klouby či srdce). Nepodceňujte tedy závažnost pneumonie – při podezření ihned kontaktujte svého lékaře.

U pneumonie je včasná diagnostika podmínkou úspěšné léčby. Foto: Negative Space, Pexels     

TIP: Hledáte praktického lékaře pro vaši rodinu? Objednejte se k praktickému lékaři či pediatrovi na některé z našich pracovišť. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR, svěřte se do dobrých rukou.

Zápal plic není legrace

Zápal plic je vážné infekční onemocnění plicní tkáně. Do nejohroženější skupiny patří novorozenci, kojenci, starší lidé, nemocní upoutaní na lůžko a lidé s oslabenou imunitou (AIDS, imunosupresiva).

Nejčastěji se projevuje kašlem, horečkou, bolestmi na hrudi, potížemi s dýcháním, ale může mít i další příznaky. „V řadě případů lze zápalu plic předejít očkováním.

Například proti pneumokokovým nákazám, které zápal plic mohou způsobovat, existuje dobrovolné očkování dětí,“ uzavírá MUDr. Jan Faktor z EUC Kliniky České Budějovice.

• Účinnou prevencí je ale také dodržování hygienických zásad a návyků, vyhýbání se pobytu v zakouřených prostorách a místech s vysokou koncentrací lidí.
• Sháníte vyšetření? Naši odborníci z EUC vám rádi pomohou:
• Praktičtí lékaři v EUC
• Potřebujete zmírnit kašel? Prostředky, které vám mohou pomoci, najdete v EUC Lékárnách:
• Léky proti kašli         

Pneumonie

Pneumonie neboli zápal plic, je akutní nebo chronicky probíhající zánět plicního parenchymu na podkladě infekční, alergické, fyzikální nebo chemické noxy.

Většinou představuje akutně probíhající zánět na úrovni respiračních bronchiolů, alveolárních prostor a intersticia. V celosvětovém měřítku jsou pneumonie třetí nejčastější příčinou smrti. Vyvolávající agens bývá rozpoznáno nanejvýš v 50 % případů.

[1]
[2]
[3] Pneumonie patří mezi nejčastější zánětlivá onemocnění vůbec.

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Pneumonie se vyskytují zvláště často v prvním roce života, poté jejich výskyt klesá. V ČR je každoročně hlášeno 80 000 až 150 000 pneumonií s letalitou 10–20 %. Letalitu zvyšuje prodloužení věku a s tím související polymorbidita, rezistence agens, nová agens (SARS), migrace obyvatelstva, AIDS, drogová závislost, klimatizace, …[2]

Pneumonie jsou nejčastěji infekčního původu a přenáší se kapénkovou infekcí. Obvykle začínají infektem horních cest dýchacích, odkud se šíří do bronchů a alveolů. Hematogenní rozsev je vzácnější.[1]

Klasifikace pneumonií[upravit | editovat zdroj]

Dle průběhu[upravit | editovat zdroj]

• Akutní,
• chronické – zánět trvající déle než 3 měsíce,
• recidivující – opakovaný zánět v téže lokalizaci,
• migrující – plicní infiltráty migrují, objevují se v různé době v různých částech plic.

Dle etiologie[upravit | editovat zdroj]

Dle kliniky a epidemiologie [4][upravit | editovat zdroj]

Komunitní pneumonie[upravit | editovat zdroj]

Nejčastější typ pneumonií, až 90 %, získané v běžném prostředí mimo nemocniční zařízení. Léčí se většinou ambulantně, jsou dobře citlivé na běžná ATB.

Nejčastější původci

Nozokomiální pneumonie[upravit | editovat zdroj]

1. Časná nozokomiální pneumonie se rozvíjí za více než 48 hodin po přijetí do nemocnice. Nejčastější původci:

1. Pozdní nozokomiální pneumonie se rozvíjí po 4 dnech, více se objevují G- původci.

Terapii je nutno zahájit empiricky a co nejrychleji, každé pracoviště alespoň přibližně zná svou epidemiologickou situaci, potom upravit na základě kultivace. Kromě klasických patogenů (Klebsiella, enterobakterie) se objevují i oportunní patogeny (RS virus, CMV, Herpes zoster, Pneumocystis, mykobakterie).

Tito původci způsobují pneumonie u imunokompromitovaných nemocných. Jedná se o pacienty léčené cytostatiky, zářením, po transplantaci, HIV pozitivní.

Pneumonie u imunokompromitovaných[upravit | editovat zdroj]

Jedná se především o HIV pozitivní pacienty, pacienty léčené cytostatiky, imunosupresivy, zářením, po transplantacích.

Infekce může být vyvolána známými potenciálními patogeny – Klebsiella pneumoniae, enterobakterie, Legionella, anaeroby.

U imunokompromitovaných se uplatňují také oportunní patogeny – CMV, RS virus, virus herpes zoster, Pneumocystis jirovecii, mykobakterie.

Ventilátorová pneumonie[upravit | editovat zdroj]

Vzniká u pacientů napojených na ventilátor. Jde o nozokomiální pneumonii vzniklou mikroaspirací mikroorganismů z orofaryngu a žaludku. Antibiotická léčba se řídí aktuální epidemiologickou situací na odděleních intenzivní medicíny.

Pneumonie v ústavech sociální péče[upravit | editovat zdroj]

Postihuje starší polymorbidní pacienty, kteří často navštěvují zdravotnická zařízení, častěji se vyskytují rezistentní kmeny.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Nozokomiální nákazy.

Dle klinického a RTG obrazu[upravit | editovat zdroj]

Pneumonie vpravo v dolním plicním poli.
RTG vyšetření pacienta s bronchopneumonií, patrny zánětlivé infiltráty.

Typické (bakteriální)[upravit | editovat zdroj]

Mají klasické klinické symptomy pneumonie (horečka, kašel a dušnost). Jsou způsobeny bakteriálními patogeny. Na RTG se jeví jako lobulární, lobární, až alární pneumonie či bronchopneumonie, s tvorbou exsudátu v plicních sklípcích.

V krevním obraze bývá leukocytóza.

Atypické pneumonie[upravit | editovat zdroj]

Rozdíl mezi malým rozsahem RTG a CT nálezu u Covid 19

Projevují se symptomy netypickými pro bakteriální pneumonie (celkové „chřipkové“ příznaky – bolesti hlavy, svalů, kloubů, rovněž nevolnost, zvracení).
Radiologický nález odpovídá diseminovanému plicnímu procesu.

• Původci jsou charakterizováni intracelulárním parazitismem.
• Zánět je intersticiální, na úrovni stěny plicních sklípků a vlastního intersticia.
• V krevním obraze leukopenie s relativní lymfocytózou.

Dle mechanismu vzniku[upravit | editovat zdroj]

• Primární – izolované plicní postižení,
• sekundární – komplikace jiných systémových onemocnění.

Dle patologicko-anatomického obrazu[upravit | editovat zdroj]

• Alveolární – zánět postihuje především plicní sklípky,
• intersticiální – zánět je lokalizován ve vmezeřeném vazivu plicní tkáně.

Dle RTG nálezu[upravit | editovat zdroj]

• Alární – postiženo celé plicní křídlo,
• lobární – postižen jeden lalok,
• segmentální – postižení segmentu,
• bronchopneumonie – infiltrát nerespektuje anatomické uspořádání plic (hranice laloků a segmentů).[2][5]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

CT obraz pneumonie s dvěma abscesy v levé plíci, které jsou ohraničené pyogenní membránou

• fyzikální nález – konsolidace plicní tkáně,
• RTG plic,
• mikrobiologické vyšetření sputa (nejlépe před ATB léčbou, kvalitní vzorek) – barvení dle Grama, kultivace, detekce antigenů S. pneumonie, H. infuenzae, (jen některé serotypy), L. pneumophila, amplifikační metody (L. pneumophila),
• hemokultura – 2× před začátkem ATB léčby,
• vyšetření výpotku – biochemie, cytologie, barvení dle Grama, kultivace, BK, MTD, detekce antigenů S. pneumonie,
• vyšetření moči – detekce antigenů S. pneumonie, L. pneumophila,
• serologie – v akutní fázi pouze IgM, IgA protilátky,
• krevní obraz, FW, CRP, ABR, …

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Antibiotika[upravit | editovat zdroj]

Antibiotika penicilinové, tetracyklinové a makrolidové řady (u typických pneumonií nejméně 10 dní, u atypických 14 dní až 3 týdny; intravenózně 2 až 5 dnů). U nozokomiálních infekcí cefalosporiny III., IV.

generace (cefotaxim, ceftazidim, cefepim), penicilinová antibiotika vyšší generace (ticarcilin, piperacilin/ tazobaktam atd.), fluorochinolony, karbapenemy (imipenem, meropenem) nebo v kombinaci např. s aminoglykosidy.

Symptomatická léčba[upravit | editovat zdroj]

• Expektorancia, mukolytika, při dráždivém suchém kašli antitusika,
• antipyretika,
• analgetika při pleurální bolesti,
• oxygenoterapie při respirační insuficienci.

Nebulizační terapie[upravit | editovat zdroj]

Režimová opatření[upravit | editovat zdroj]

• Dostatečný přísun tekutin, kalorií, vitaminů;
• dechová rehabilitace;
• poloha ortopnoická (v mírném předklonu pacient méně namáhá dýchací svaly a lépe se mu dýchá).

Za 6 týdnů po odeznění pneumonie je indikováno funkční vyšetření plic.[3]

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

• Respirační insuficience, pleurální výpotek, empyém, plicní absces, plicní gangréna, atelektáza a následné bronchiektazie,
• sepse s diseminací infekce do jiných lokalit (artritida, otitida, nefritida, endokarditida, meningitida, peritonitida) až septický šok.[3]

Srovnávací tabulka pro typickou a atypickou pneumonii[upravit | editovat zdroj]

PARAMETR
TYPICKÁ PNEUMONIE
ATYPICKÁ PNEUMONIE

Základní charakteristika	výrazný fyzikální nález	chudý fyzikální nález
Agens	(extracelulární) Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae Haemophilus parainfluenzae, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli a Pseudomonas aeruginosa	(intra/paracelulární) Mycoplasma pneumoniae, Chlamydophila pneumoniae, Chlamydophila psittaci, Legionella pneumophila Coxiella burnetii, viry – RSV, influenzy, Pneumocystis carinii
Nástup	náhlý	po infekci HDC, pomalý
Mimoplicní příznaky	nevýrazné	časté – bolest hlavy a svalů, zvracení, průjem
Horečka	septická febrilie	subfebrilie
Třesavka	ano	vzácně
Kašel	produktivní	suchý, dráždivý
Srdeční frekvence	možná tachykardie	norma
Pacient vypadá	nemocný	'v pohodě'
Fyzikálně	krepitus, trubicové dýchání, chrůpky	ojedinělé chrůpky
RTG	segmentální/lobární zastření (postižení alveolů)	intesticiální retikulonodulace (postižení intersticia)
Sedimentace	vysoká	mírně zvýšená
Zánětlivé parametry	vysoké	mírně zvýšené
Krevní obraz	leukocytóza	lymfocytóza
Terapie	peniciliny	makrolidy

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

1. ↑ a b MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 348-349. ISBN 978-80-247-2525-3.
2. ↑ a b c KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 370. ISBN 80-7262-430-X.
3. ↑ a b c BABÁČKOVÁ, P. Zdravotnické noviny : Pneumonie [online]. Mladá fronta a.s, ©2007. [cit. 2011-02-03]. .
4. ↑ ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 473-474. ISBN 978-80-7387-423-0.
5. ↑ KRÁKOROVÁ, G, J FERDA a B KREUZBERG. Atypické pneumonie. Postgraduální medicína [online]. 2001, roč. -, vol. 9, s. -, dostupné také z . ISSN 1214-7664. 

• KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 370. ISBN 80-7262-430-X.

Zápal plic

Zápal plic, jinak také pneumonie, je zánětlivé onemocnění plicní tkáně, na jehož vzniku se podílí bakterie, viry a plísně. Má různé stupně závažnosti, které se odvíjí od příčiny vzniku a věku nemocného. U lalokového zánětu je postižen celý jeden lalok plic, zatímco zbytek plic je zdravý.

Tento zánět je způsoben bakterií pneumokokem a jeho výskyt nebývá častý. Lalůčkový zánět plic (bronchopneumonie) se často rozvíjí po chřipce. Je nejčastěji způsoben bakterií hemophilus influenzae, stafylokoky, pneumokoky nebo viry a šíří se z průdušek až do plicních sklípků.

Zápal plic může také vzniknout při uzávěru některé průdušky vdechnutím cizího tělesa, rakovině nebo zvýšeném množství hlenu.

Riziko vzniku tohoto onemocnění roste pro kuřáky, lidi s oslabenou imunitou, tuberkulózou, malé děti nebo pro dlouhodobě ležící pacienty.

Zápal plic – příznaky

Příznakem jsou zvýšená teplota, zimnice, dušnost a nadměrná únava. Typický je také kašel – při bakteriální infekci produktivní s velkým množstvím hlenu, při virové infekci suchý.

Inkubační doba

Závisí na původci. Bakteriální pneumonie 1 až 3 dny, pneumonie způsobená respiračním syncytiálním virem 4 až 6 dní, pneumonie způsobená virem chřipky 18 až 72 hodin.

Léčba zápalu plic

Pro úplné odeznění příznaků obvykle postačují antibiotika a analgetika. Doporučuje se klid na lůžku, dostatečné množství tekutin a vitamínů. Léčba musí probíhat pod dohledem lékaře, někdy je nutné pacienta hospitalizovat v nemocnici. 

Léky

Lékař předepíše antibiotika a analgetika, sekretolytika a bronchodilatační látky – vdechované v podobě par a aerosolů zkapalňují hlen a rozšiřují průdušky.

Bylinky

Čaje z podbělu, heřmánku, lobelky, mateřídoušky a tymiánu usnadňují uvolňování hlenu a odkašlávání. Echinacea se užívá na posílení organismu, zázvor má antibakteriální účinky, květ černého bezu a řebříček pomáhají proti horečce.

Homeopatie

Užívá se jako podpůrný prostředek. Například Mercurius solubilis, Sulfur, Pulsatilla, Lycopodium clavatum, Rhus toxikodendron, Phosphorus.

Domácí léčba a babské rady

Doporučuje se natírání hrudníku tymiánovým, čajovníkovým a myrhovým éterickým olejem.Účinné je také vdechování eukalyptového nebo borovicového oleje. Pomáhají masáže zad směsí několika kapek kafrového, eukalyptového, borovicového, levandulového, citronového a čajovníkového oleje smíchané se základním masážním olejem.

1 – 6 dní, podle původce nemoci 7 – 30 dníZávisí na původu nemoci

Vyšetření

Lékař si pacienta poslechne, pro správnou diagnostiku je však důležitý rentgenový snímek. Pro určení, zda se jedná o bakteriální, či virový původ, je nutné provést odběry krve. Je nutné také vyloučit plicní chlamydie.

Očkování

Očkování existuje proti některým typům v rámci vakcín proti pneumokokům (např. Prevenar 13).

V těhotenství

Testy na přítomnost streptokoka skupiny B a bakterie Chlamydia trachomatis u těhotných žen a případná antibiotická léčba snižují počet případů zápalu plic u kojenců.

Trvalé následky

U závažnějších typů nemoci, které potřebují hospitalizaci v nemocnici, mohou být trvalé následky v podobě postižení plic nebo může nemoc skončit i smrtí.

Kdy navštívit lékaře

• Lékaře navštivte při silném kašli, vysoké teplotě, zimnici a velké únavě.  
• VIDEO: První pomoc  – umíte dýchání z úst do úst?

• VIDEO Hospital-tv.cz