Zákaz kouření v restauracích se vyplatí

Mikuláš Krouparedaktor BBC

Kuřákům se v celé Evropě včetně České republiky postupně komplikuje život.

Zákaz kouření v restauracích se vyplatí Samotné vyhlášení zákazu kouření situaci mnohdy neřeší Kateřina Langrová, ředitelka České koalice proti tabáku

V Irsku nebo Itálii se nesmí kouřit v hospodách, v jiných zemích je omezeno kouření na veřejných prostranstvích či sportovištích. Hospody musejí mít nekuřácké místnosti.

  • V Česku platí už 15 let zákon, který zakazuje kouření v restauracích v době hlavního jídla.
  • Nutno dodat, že ho ne každá restaurace dodržuje, protože pokuta za porušování zákazu kouření je v Česku výjimkou.
  • Česká koalice proti tabáku, která zveřejnila program s názvem „Nekuřácký podnik“, doporučuje, aby zdejší firmy včetně restaurací zavedly tvrdě nekuřácký režim.
  • Noční můra pod názvem „zákaz kouření“ straší nejen kuřáky samotné, ale i české hostinské.
  • Česká koalice proti tabáku navrhuje, aby se firmy přidaly k západoevropskému trendu, tedy aby zakázaly kouření ve všech prostorách svého podniku.

Takové opatření se prý vyplatí. Firmy budou mít výkonnější zaměstnance, méně zničeného nábytku a zmenší se nebezpečí požáru z cigaretového nedopalku.

Samotný zákaz věci neřeší

Ale jak věc prakticky řešit, když ve firmě pracuje například padesát procent kuřáků? Kateřina Langrová, ředitelka České koalice proti tabáku říká:

Zákaz kouření v restauracích se vyplatíZákaz kouření se prý vyplatí i v restauracích

„Každý zaměstnanec má právo na nekuřácké pracovní prostředí. Samotné vyhlášení zákazu situaci mnohdy neřeší a vede k tomu, že zaměstnanci pak kouří někde schovaní a vystavují i svého zaměstnavatele dalším rizikům.“

„Vede to také k tomu, že následky zákazu se zobrazí v produktivitě práce. Protože závislost na nikotinu je závislost jako každá jiná, projeví se abstinenčními příznaky, mimo jiné neschopností soustředit se. Takže z čistě zištného ekonomického hlediska by to mohla pro zaměstnavatele být zátěž.“

To, že majitel podniku zakáže kouřit svým zaměstnancům, není v Česku až tak výjimečné. Podnikatelé si rychle spočítají, že se jim to finančně vyplatí.

Méně běžným jevem je zákaz kouření týkající se i klientů, kteří firmě přinášejí ekonomický zisk.

Zákaz kouření se však údajně vyplatí i v restauracích.

„Tam, kde byly zavedeny nekuřácké restaurace, se zjistilo, že je to pro provozovatele ekonomický přínos. Například v New Yorku byly provedeny studie, které to potvrzují. Na každého kuřáka existují dva nekuřáci, kteří by rádi přišli do nekuřáckého prostředí. Obava z odlivu hostů je planá,“ soudí Kateřina Langrová.

Morální apel z Bystřice

První direktivní zákaz kouření v hospodách, které patří městu, vyhlásila Bystřice nad Pernštejnem. Podle starosty města Josefa Novotného je k tomu více než z ekonomických důvodů vedl morální apel:

 Nekuřácká, osmdesátiprocentní majorita v našem městě a v celé republice by měla mít zastáníJosef Novotný, starosta Bystřice pod Pernštejnem

„Bezprostředním místním impulsem je převaha mladých, kteří začínají kouřit. Řekli jsme si, že bychom s tím měli něco dělat. Kouření s sebou přináší nepořádek třeba na koupalištích a v prostorách kulturních domů.“

„Nekuřácká, osmdesátiprocentní majorita v našem městě a v celé republice by měla mít zastání. Ta trpí tím, že nemáme z 20 hospod v městě žádnou nekuřáckou.“

Město Bystřice nad Pernštejnem se stalo prvním, kde se zastupitelé rozhodli tvrdě aplikovat české zákony na ochranu zdraví občanů.

V Česku platí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, který nedovoluje v restauracích kouřit v době oběda.

Pokud mají hospody místnost oddělenou pro nekuřáky, není to pak problém. V ostatních restauracích maximálně vyvěsí tabulku, že v době oběda se nekouří. Kuřáci to ale nedodržují a restauratéři jim v tom většinou nebrání.

Obavy ze ztráty klientely

Podle Martina Hraby, majitele jedné hospody nedaleko Karlova náměstí v Praze, by zákaz kouření pro jeho restaurační zařízení problém určitě byl.

Zákaz kouření v restauracích se vyplatíMnozí restauratéři se obávají odlivu klientely

„Naše klientela je mladá a zvyklá kouřit. Pokud by se to týkalo pouze nás, bylo by to selektivní vyřazení z normálního konkurenčního boje, znamenalo by to pro nás téměř krach.“

„Museli bychom se orientovat na jinou skupinu obyvatel, což by bylo obtížné, neboť v okolí je mnoho podniků, kteří se na jiné skupiny obyvatel orientují,“ říká Martin Hraba.

Jaká by byla situace při striktním celoplošném zákazu kouření?

„Takový zákaz by se týkal všech, tak by to zas až takový dopad na nás nemělo. Klientelu bychom asi neztratili, protože by situace v jiných podnicích byla stejná. Ale nastal by zmatek, lidé by chodili kouřit ven, byl by problém třeba s placením,“ dodává Martin Hraba.

Paličatý národ?

„Jsme národ Švejků, ale i národ paličatý. Není tu ještě taková osvěta jako v zahraničí, kde nekouřit je předností a kouření je známka nižšího společenského zařazení,“ dává hostinskému Martinu Hrabovi za pravdu i klinická psycholožka Zdeňka Sládečková, která v Praze vede poradnu pro odvykání kouření.

Boj proti tabáku zatím mezi Čechy velkou odezvu nezaznamenal. Naopak, v roce 2003 spotřeba tabáku vzrostla téměř o 16 procent.

V České republice kouří asi třetina populace, z toho více mužů než žen. Na následky kouření zemře ročně šest set padesát tisíc Evropanů. Dalších třináct milionů trpí chronickými zdravotními problémy.

Neslibujte hospodským, že jim zákaz kouření pomůže

Protikuřácký zákon (zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek – ve skutečnosti se netýká zdaleka jen kouření) prošel ve středu vládou, a pokud ho Parlament výrazně neupraví, v českých restauracích, barech a diskotékách si hosté od prvního ledna příštího roku nezapálí.

Že je pro příznivce zákazu nedotknutelné veřejné zdraví a pro jeho odpůrce zase soukromé vlastnictví, to je záležitost pohledu na svět a těžko s tím polemizovat.

Neštěstí ale je, když někdo začne jeden nebo druhý postoj horlivě racionalizovat a hájit ho účelově vyzobnutými zkušenostmi z jiných zemí nebo dokonce hausnumery vydávanými za statistiku.

Na Aktuálně v květnu zmínili výzkum „Státního zdravotního ústavu ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy“ a slíbili: „Zákaz kouření prý vynese hospodám vyšší tržby. O miliardy.

“ Článek bohužel nezmiňuje, že stojí na tři roky staré studentské práci, a kromě téhle důležité informace chybí i odkaz na samotný dokument, jehož úroveň je žalostná.

„Pro celý trh restaurací by zákaz kouření mohl v tržbách přinést až 6 miliard Kč,“ slibují jeho autoři, aniž by prozrazovali, jak to spočítali a z jakých dat konkrétně vycházeli.

Jinde jsou pečlivější, ale pořád přehnaně optimističtí. „Zákaz kouření v restauracích se vyplatí“, slibuje Vitalia, která přetiskla otevřený dopis Smoke Free Partnership, adresovaný Bohuslavu Sobotkovi.

Ujištění, že „nekuřácké zákony neohrožují zaměstnanost a obrat tohoto odvětví“ je tu podložené odkazem na analýzu 39 analýz dopadů protikuřáckých zákonů na pohostinství v USA, Německu, Irsku, Norsku, Austrálii, Kanadě, JAR, Argentině a Mexiku.

Závěr této metaanalýzy, vydané v odborné revue Addiction? Celkově vzato zákaz kouření ani pohostinskému odvětví výrazně neškodí, ovšem ani výrazně neprospívá.

 Celkově vzato navíc znamená, že zákaz kouření ve zkoumaných studiích ublížil barům, kterým poklesly tržby o šest procent, a že když vzali autoři do úvahy všechny studie, nejenom ty nejkvalitnější, klesly tržby i restauracím, a to o dvě procenta. O celkový úspěch, nebo spíš „neneúspěch“, se tak postaraly ostatní typy pohostinství.

Sen o bezbolestné politice

Ani metaanalýza není křišťálová koule a neřekne nám, jak zákaz kouření dopadne na podnikatele a nabídku služeb v Česku. Za prvé, i když zkoumá čtyři desítky analýz, k jednotlivým vlivům zákazu na prodeje nebo zaměstnanost má k dispozici informace jen z jednotek států.

Za druhé, každá země je jiná: liší se v počtu podniků, které byly nekuřácké už před zákazem, nebo třeba v tom, jak svědomitě se v nich podnikatelé řídí vyhláškami. A za třetí a hlavně: podnikatele v pohostinství nezajímá jejich odvětví jako celek, ale jenom jejich vlastní podniky.

Změny v návštěvnosti jednotlivých provozoven se budou dramaticky lišit podle klientely nebo lokality.

Evropské a americké statistiky, se kterými operují zastánci zákazu, nedávají moc šancí odhadnout, jak novinka dopadne na české kulturní dědictví: vesnický výčep, maloměstský klub nebo nádražku. Procházení zahraničních médií k tomu dává víc otázek než odpovědí.

Podle BBC ve čtyřech letech po zákazu kouření ve Skotsku zavřelo 700 hospod, ale zpráva neprozrazuje, kolik jich zavřelo ve srovnatelném období před zákazem kouření, navíc stojí na informacích zřejmě neziskovky Save Our Pubs & Clubs – personálně propojené s tabákovým průmyslem.

Budete mít zájem:  Lupavý Palec Alternativní Léčba?

Ze zahraničních zkušeností tušíme skoro s jistotou, že zákaz kouření nezdecimuje pohostinství jako odvětví. Celková výše tržeb a množství pracovních míst by měly zůstat přibližně stejné.

Máme ale málo informací na to, aby někdo mohl s čistým svědomím slibovat, že zákaz pomůže všem restauratérům nebo aspoň velké většině ani že nebudou muset zavírat ty malé hospody na vesnicích a ty kluby na maloměstech, které se už teď sotva drží.

Pokud se něco takového napřesrok stane, nebude to konec světa: lidé se začnou scházet jinde a podnikatelé vydělávat něčím jiným. Na kampani ale zaráží potřeba prezentovat zákaz jako dokonalý win-win, jako bezbolestné opatření, které má jen výhody.

Čeština zná jedno krásné přísloví, které jako by se po padesáti letech totality všichni báli vzít do úst: když se kácí les, létají třísky. Po prvním lednu je můžeme začít počítat.

Budou restaurace bez cigaret? Zákaz kouření míří do Sněmovny

Zákon navržený ministrem zdravotnictví zcela zakazuje kouření v restauracích, ale také zavádí povinnost, podle které pivo přestane být nejlevnějším pitím v restauraci.

Praha – Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček přichází s nejtvrdším návrhem protikuřáckého zákona za posledních deset let: z lokálů úplně zmizí cigarety včetně těch elektronických. Pivo navíc přestane být nejlevnějším pitím v restauraci.

Za porušení zákazu by kuřákům v restauraci hrozila pokuta 5 tisíc korun. Provozovatelé restaurací by mohli dostat pokutu až 50 tisíc.

Z vládního návrhu na poslední chvíli vypadl speciální fond, ze kterého se měly platit programy na prevenci kouření. Ministr zdravotnictví do něj chtěl převést zhruba miliardu ročně z vybrané spotřební daně. Fond ale nedoporučila legislativní rada vlády.

Zákaz kouření má platit od příštího roku, o podobu zákona, který ve středu schválila vláda, se ale očekává tuhá bitva ve Sněmovně.

Návrh zákona navíc nebudí kontroverzi jen mezi zákonodárci – Asociace hotelů a restaurací uvádí, že po jeho zavedení může zkrachovat až třetina vesnických pivnic.

Plošný zákaz kouření bude podle ní jen poslední tečkou pro venkovské hostinské, kteří už dnes stojí před rozhodnutím, jestli své podnikání raději neukončit.

Prezident asociace Václav Stárek opírá svá tvrzení o průzkumy ze zahraničí. „Podle dostupných studií z Irska přinesl zákaz kouření za deset let nárůst nezaměstnanosti v oboru o čtrnáct procent a desetiprocentní úbytek restaurací,“ řekl Stárek.

To ale ministr zdravotnictví odmítá. „Dostáváme se na právní úroveň běžnou v celé západní Evropě,“ uvedl Němeček. „Zkušenosti ze zemí, kde k tomu došlo, nepotvrdily to, že restauracím a stravovacím zařízením ubyli klienti a že by se jim snížily tržby. Opak je pravdou,“ doplnil.

Stárkovi vadí také cenová regulace nápojů – hostinský bude muset zajistit, aby bylo v nabídce alespoň jedno nealkoholické pití levnější než alkohol. Jde to podle něj proti všem pravidlům trhu.

Na regulaci alkoholu se ostatně může zadrhnout i projednávání zákona ve Sněmovně. Řada poslanců byla totiž během ankety překvapená, že norma nakládání s alkoholem upravuje.

Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ale přijetí zákona naopak vyplatí. Majitelům restaurací se zvednou tržby, a to dokonce o šest miliard korun. „Zákaz kouření totiž přiláká o šest procent víc klientů,“ vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Univerzity Karlovy Miroslav Slíž.

Ukázal to podle něj průzkum mezi českým obyvatelstvem, kterému kouření v restauracích většinou vadí, a také zkušenosti ze zahraničí. „Zákaz kouření si totiž dlouhodobě přeje 78 procent Čechů, z toho 39 procent jsou dokonce každodenní kuřáci,“ přibližuje Slíž.

Hospodští by podle něj ušetřili také za obnovu kuřáckých interiérů a za náhrady za nemocný personál. V zemích, kde už zákaz kouření platí, totiž stonají zaměstnanci hospod o polovinu méně. „Například počet zánětů hrdla poklesl o 45 procent a zánětů očí o 62 procent,“ uvedla Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu.

Stát by zase uspořil 520 miliard korun, které dnes posílá na nápravu škod, které způsobují srdeční choroby, cukrovka nebo rakovina. „Tedy nemocí, k nimž kouření jednoznačně přispívá,“ přibližuje Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu. Miliardy stojí nejen jejich léčení, ale také to, že nemocní lidé nepracují, neplatí daně a pobírají sociální dávky.

Kdo zákon nedodrží, musí počítat s vysokými pokutami. V rakouských hospodách platí zákaz kouření | Svět

VÍDEŇ/PRAHA Po čtvrtstoletí trvajících diskusích nebude v Rakousku počínaje pátečním prvním listopadem dovoleno kouřit v restauracích. Kdo zákaz nedodrží, musí počítat s vysokými pokutami.

Devítimilionová země patřila dosud k několika málo členským státům Evropské unie, kde bylo kouření v gastronomických zařízeních ještě povoleno. Počínaje rokem 2009 ukládal zákon restauracím nad 50 metrů čtverečních plochy zřídit oddělené části pro kuřáky a nekuřáky.

Teď ovšem prakticky všechny výjimky končí. V případě, že provozovatelé restaurací nedodrží ustanovení zákona, hrozí jim pokuta ve výši 2 tisíc eur, jestliže se bude jednat o první pochybení. Při opakovaném nedodržení zákona může být restauratérům udělena sankce až do výše 10 tisíc eur. Pokuty mohou hrozit i tehdy, jestliže nebude například zákaz kouření dostatečně vyznačen.

S finančním postihem ale musí počítat i návštěvníci hospod, kteří si po 1. listopadu přesto zapálí, a to ve výši 100 eur. Opakované porušení zákona může znamenat pokutu až tisíc eur.

Kuřáci – obletovaná skupina voličů

Debata o zákazu kouření v restauracích probíhala v Rakousku téměř čtvrtstoletí a byla předmětem lítého boje mezi politickými stranami, které nechtěly přijít o podporu významné části voličů.

Navzdory odporu gastronomů prosadila zákaz tehdejší vládní koalice sociálních demokratů a lidovců v roce 2015 s tím, že měl začít platit od května 2018. Řada provozovatelů se na to začala s předstihem připravovat.

Když ale vznikla po volbách z podzimu 2017 nová pravicová vláda konzervativních lidovců (ÖVP) a národoveckých Svobodných (FPÖ), bylo rozhodnutí předchozí vlády ve věci zákazu kouření v restauracích zrušeno.

Stalo se tak kvůli tlaku FPÖ, která tím dokonce podmiňovala vstup do koalice. Lidovecký kancléř Sebastian Kurz na tento její požadavek přistoupil.

Proti tomu se následně zvedla velká vlna odporu, která vyústila v celostátní petiční akci s názvem „Don’t smoke“. V ní pak zkraje roku 2018 podepsalo téměř 900 tisíc občanů požadavek, aby se Rakousko vrátilo k původně zvažovanému zákazu kouření v gastronomii. Kurzův kabinet to ovšem nevzal v potaz.

Posun tak nastal teprve poté, co se letos v květnu vládní spojenectví lidovců a Svobodných rozpadlo. Poslanci ÖVP, kteří už nebyli vázáni koaliční disciplínou, následně v parlamentu prohlasovali se zástupci ostatních stran návrat k původnímu zákazu.

Svobodná strana byla opět proti. Před letošními mimořádnými volbami se dokonce snažila prezentovat jako obhájkyně „svobody volby“, avšak bez úspěchu.

Ze statistik vyplývá, že v Rakousku kouří až třetina populace, přičemž 24 procent Rakušanů patří k pravidelným kuřákům. Mezi muži sáhne po některém tabákovém výrobku až 29 procent, v případě žen činí jejich podíl 22 procent. U Rakušanů mladších 17 let jich kouří v případě mužů 25 procent a žen 29 procent.

Protikuřácký zákon podle lékařů plní svůj úkol. Za dva roky ubylo mladých kuřáků i infarktů

Statistici srovnávali počty hospitalizací kvůli infarktu mezi roky 2016 a 2018. Mezi lidmi do 70 let jich ubylo téměř 700, což je po započtení obecného trendu snižování počtu hospitalizací asi o 7,1 procenta. U astmatu a pacientů mladších 40 let je pokles o dalších více než 700 pobytů v nemocnici a asi 18,5 procenta.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška by se kromě astmatu a infarktu daly započítávat i další nemoci spojené s kouřením, jako je angina pectoris, nespecifické bolesti na hrudi nebo problémy s dýcháním. Mohlo by se podle něj jednat až o 4000 pobytů v nemocnici za rok. „Je to zejména díky tomu, že nekuřácké prostory nevystavují kouření nekuřáky,“ uvedl.

Když člověk nepřestane kouřit, dokážeme dělat jen málo, nebo nic, říká plicní specialista

Číst článek

Ohrožené skupiny

Zákon v Česku platí dva roky. Od té doby čelí snahám o zmírnění, a to třeba zavedením takzvaných kuřáren. Žádný z návrhů ale v Parlamentu neuspěl.

Budete mít zájem:  Přírodní repelenty – co platí na komáry?

Servírka Miroslava z restaurace v centru Prahy ale zákaz kouření vítá jak z pracovního, tak i soukromého pohledu.

„Jsem sice kuřačka, ale mám zkušenosti s tím, že když jsme chodili do baru si sednout, tak tam bylo zahuleno, nedalo se vidět, člověka pálily oči, takže jsem určitě ráda, že se v restauracích nekouří,“ říká Radiožurnálu a zároveň přiznává, že i jako kuřačka sama vždy pracovala v nekuřáckých provozovnách.

Právě číšníci a servírky jsou velmi ohroženou skupinou, pokud jde o rizika spojená s pasivním kouřením. Dopady na jejich zdraví měl zákaz třeba ve Velké Británii, kde začal platit před 12 lety.

„Servírky a číšníci, kteří pracovali v kuřáckých provozech, po zavedení protikuřáckého zákona méně trpěli astmatickými záchvaty, případně i respiračními onemocněními, právě proto, že nebyli vystavovaní tomu pasivnímu kouři,“ doplňuje Adam Kulhánek, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku první lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Tomu v Česku ale stále čelí na 20 % dospělých, polovina z toho jsou nekuřáci. „U těch lidí, kteří se dlouhodobě pohybovali v zakouřeném prostředí, tak měli až o 20 procent vyšší riziko rozvoje typických kuřáckých rakovin oproti nekuřákům, kteří se nevyskytují v zakouřeném prostředí. Ti také méně často trpí sezónními chřipkami, nachlazením a jinými respiračními nemocemi,“ dodává.

A co přesně se v těle při pasivním kouření děj? „Stahujou se cévy, jedy se dostávají do těla, nejdřív do průdušek, pak do cévního řečiště, tam se ukládají v různých orgánech a působí lokální karcinogenezi, to znamená vznik maligních buněk,“ vysvětluje pro Radiožurnál pneumolog Jiří Votruba.

Zákon svůj úkol plní

Zdravotní rizika spojená s pasivním kouřením měl snížit takzvaný protikuřácký zákon, který zakazuje kouření ve veřejných prostorech. A podle výsledků to vypadá, že svůj úkol plní. V prvním pololetí minulého roku ubylo průměrně o 260 hospitalizací pro akutní infarkt u lidí mladších sedmdesáti let.

To je pokles o zhruba pět procent. U astmatu je to ale ještě výraznější. Lidí do čtyřiceti let se do nemocnic za tu dobu dostalo o čtvrtinu míň, tedy zhruba o 200.

Průzkum: Zákaz kouření v hospodách lidé spíš schvalují, důvodem jsou zejména zdravotní aspekty

Číst článek

„Právě tyto diagnózy jsou úzce spjaté s kouřením, jsou akutní, projeví se velmi rychle, a to zejména ty akutní koronární syndromy a záchvaty spojené s astmatem, takže tam tu souvislost můžeme prokázat,“ říká Kulhánek.

To potvrzuje i odbornice na odvykání kouření a lékařka Eva Králíková: „Po několika minutách v zakouřeném prostředí máte prokazatelné změny na cévách. Je to ale taky věc, co se velmi rychle zlepší, pokud se tam nekouří.

Navíc se tento vliv významně projevuje významně u lidí do šedesáti let, tedy u velmi mladých. To je taky něco, co souvisí s pasivním kouřením, protože cévy jsou na něj velmi citlivé a k jejich poškození stačí velmi malá dávka.

Riziko infarktu klesá podle Králíkové už po jednom dni, kdy člověk není vystaven pasivnímu kouři. U astmatu stačí pár hodin. Pasivní kouření způsobuje taky ischemickou chorobu srdeční a anginu pectoris. U nich se ale dopady zákazu kouření projeví až za několik let.

„Na zlepšení zdravotního stavu u dalších nemocí si musíme počkat déle, ale nepochybně se to také projeví,“ doplňuje.

Za zhruba deset let pak bude podle Duška z ÚZIS vidět efekt na zhoubné nádory. Kromě rakoviny plic, které ročně podlehne asi 5000 lidí, má kouření souvislost také s nádory močového měchýře, dýchacího ústrojí nebo tlustého střeva a konečníku. Celkem jde asi o 14 diagnóz a kolem 12 000 úmrtí za rok.

Nekuřácká restaurace není lidským právem. 6 sporných argumentů proti kouření

Poslanecká sněmovna se na podzim poprvé v novém složení zabývá zákazem kouření v restauracích. Doposud všechny předchozí pokusy skončily nezdarem jeho zastánců. Není třeba dělat si iluze o motivacích, které minulé garnitury politiků vedly k tomu, že zákaz vždy šikovně shodily pod stůl; daleko pravděpodobnější je jejich podlehnutí lobbingu, než libertariánské názory.

V debatě o zákazu nicméně zaznívá mnoho argumentů, které jsou někdy pomýlené, nefér či minimálně sporné a je dobré o nich diskutovat. Které to jsou a v čem jejich spornost spočívá?

1) Kouření zakázaly všechny civilizované země

Hned na začátek se podívejme na jeden z nejčastěji zmiňovaných a zároveň argumentačně nejslabších trumfů zastánců zákazu kouření v restauracích. Spočívá v tvrzení, že Česko je téměř poslední zemí v Evropě, která kouření v restauracích nezakázala, a proto nepatří mezi civilizované státy. Musí ale většinový názor být tím správným?

Zejména dnes, několik let od začátku drtivé hospodářské krize způsobené mimo jiné naprosto nezodpovědným a hazardérským chováním politiků mnoha z těchto civilizovaných západoevropských zemí (i za Atlantikem) je nasnadě, že vše západní, „vyspělé“ a většinové nutně nemusí být následováníhodné.

Ostatně už maminky dětem na podobnou argumentaci říkají: „A kdyby celá třída vyskočila z okna, tak ty vyskočíš taky?“ Je prostě faktem, že chování většiny neimplikuje jeho správnost a není opravdovým argumentem (i když je často používán).

2) Právo na čistý vzduch v restauraci

Oblíbené je také tvrzení, že každý člověk má právo na návštěvu restaurace, kde mu kuřáci nikotinovými a dehtovými exhalacemi neznepříjemňují život a nepoškozují zdraví.

Ten je ale také velmi sporný: nic jako právo či dokonce nárok na návštěvu restaurace totiž neexistuje – nejde o žádnou garantovanou službu.

Tudíž nemůže existovat ani právo na návštěvu nezakouřené restaurace (i když není vyloučeno, že evropské elity i takovou absurditu jednou do stále bobtnající množiny lidských práv skutečně zařadí).

Omylem je také srovnávat zákaz kouření v restauracích s jinými veřejnými prostory, třeba s nemocnicemi, úřady, autobusy a vlaky nebo dokonce školami. To všechno jsou totiž instituce, kde člověk v případě jejich návštěvy v drtivé většině nemá na výběr.

Je proto logické a správné, aby na takových místech, kde je návštěva nevyhnutelná a nemá alternativu, byly jeho zdraví či citlivý čich chráněny. Restaurace ale takovým případem není: každý si může vybrat, jestli a do jakého podniku půjde.

3) Zákaz kouření je jako kontrola hygieny

Velmi často se argument o svobodě podnikání, kterou by zákaz kouření omezil, setkává s protiargumentem, že hospodští si už dnes beztak nemohou ve svých podnicích dělat, co chtějí, ale musejí dodržovat celou řadu omezení a pravidel – typicky třeba pravidla hygienická. Kouření je prý totéž.

Tato logika ale pokulhává. Kontrola dodržování hygienických předpisů je totiž ochranou spotřebitele v tom smyslu, že dohlíží na věci, které sám host podniku nemá šanci zjistit.

Jelikož nemůže nakouknout do kuchyně, zda tam nepobíhají švábi, ani zkontrolovat lednice, jestli se v nich neskladují zkažené potraviny, nastupuje regulace a kontrola.

Jinak řečeno, do restaurace vstupujeme v dobré víře, že nás kuchař neotráví jídlem, ale sami to předem nemůžeme ověřit, a proto nás chrání regulace.

Při vstupu do dveří kuřáckého podniku (a často i pár kroků před ním) ale každý člověk s fungujícími smysly sám jasně ucítí a uvidí, že vešel mezi nenáviděné nikotinisty. Navíc – už dnes musejí restaurace povinně na dveřích uvádět, zda se v nich smí, nebo nesmí potahovat z cigarety. Je tedy na vůli každého člověka, zda dobrovolně do takové místnosti vstoupí.

Budeme-li pokračovat v paralele s hygienou – pokud by restauratérovi stačilo místo dodržování hygienických předpisů na dveře pověsit ceduli s nápisem „Podáváme guláš ze zkaženého masa“, jistě by si také lidé návštěvu dvakrát rozmysleli. A pokud ne, bylo by to čistě jejich riziko. S kouřením nejde o nic jiného.

4) Zákaz kouření restauracím pomůže

Za jeden nejdrzejších argumentů pro zákaz kouření lze považovat odkazování na údajné zahraniční studie, které prý potvrzují, že restaurační byznys v zemích s plošným zákazem nejenže neklesá, ale naopak se zvedá. Proč? Za prvé, v drtivě většině takto argumentující lidé žádné studie nepředloží.

Za druhé, důvěryhodnost studií může být diskutabilní a jejich výsledek zhusta závisí na tom, kdo a s jakým očekáváním je zadává. A konečně za třetí, tento argument považuje hospodské za idioty, kteří svou neprozíravostí a neochotou dobrovolně předělat svůj podnik na nekuřácký poškozují sami sebe, a proto je nutné jim to vysvětlit. I kdyby tomu tak bylo – co je komu do toho?

Majitelé hospod do svého podnikání investují nemalé sumy peněz, vrhli se do gastronomie za určitých podmínek. Nyní jim je chce někdo (kdo často o nástrahách podnikání nemá ani potuchy a sám si chlebíček podnikatele nikdy nevyzkoušel) změnit, a ještě je bohorovně poučovat o tom, že na jeho konání dobra vydělají?

To opravdu nelze nazvat jinak než drzostí a pohrdáním soukromým podnikáním. Pokud totiž hospoda navzdory studiím po zákazu kouření zkrachuje, následky ponese jen a pouze majitel, nikoliv ten, kdo mu do byznysu kibicoval.

Budete mít zájem:  Bojíte se koronaviru? Rozdíl mezi rouškou a respirátorem je zásadní

5) Kam s dětmi na oběd?

Souhlasit bez výhrad nelze ani s námitkou některých lidí žijících v menších městech či obcích. Ti s oblibou konstatují: občas, třeba o víkendu bychom rádi zašli do místní restaurace na oběd. Ale nemůžeme, protože s dítětem v zakouřené místnosti sedět odmítáme a nekuřácká hospoda ve vsi není.

Pomineme-li už jednou zmiňovaný fakt, že návštěva nezakouřené restaurace není lidským právem (co kdyby ve vsi nebyla restaurace vůbec žádná?), je tato argumentace sobecká.

Hostinský si totiž (většinou) umí dobře spočítat, na jakou klientelu se má zaměřit, aby vydělal. Pokud provozuje svůj podnik v malé vesnici, velmi často se mu nejvíce vyplatí spoléhat na místní štamgasty chodící na pivo pravidelně. Velká část takových klientů ale kouří, a tak jim vyjde vstříc. Kdyby měl pocit, že mu více vydělají rodiny s dětmi, jistě by se jim přizpůsobil.

Výsledkem zákazu kouření u tohoto typu podniků tak klidně může být nikomu nevyhovující stav, kdy hospodský zkrachuje, protože nepravidelné občasné rodinné obědy ho neuživí a o část štamgastů kvůli zákazu přijde. A tak nebudou mít kde hrát karty ani pravidelní pijani, stejně jako si rodina po zákazu kouření bude muset dál o víkendech vařit doma sama.

6) Ochrana zaměstnanců – nekuřáků

Někteří zastánci plošného zákazu restaurací místo argumentace pohodlím zákazníků odkazují na rizika, která práce v zakouřeném prostředí představuje pro zaměstnance. Měli bychom prý chránit jejich zdraví a zajistit jim bezpečné podmínky na pracovišti.

Jenže ani zaměstnání číšníka nebo servírky není nucenou prací a každý svéprávný člověk ucházející se o místo v kuřáckém podniku si jistě je vědom, co to s sebou přináší. Existuje mnoho nejrůznějších profesí, kde je zaměstnanec vystaven škodlivým podmínkám. Co raději diskutovat třeba o příplatcích za práci v kuřáckém podniku či jiné kompenzaci?

Sečteno podtrženo, argumenty pro plošný zákaz jsou často poměrně vratké a neexistuje zásadní důvod, proč by vedle sebe nemohly existovat restaurace obou typů.

Nekuřácké podniky ostatně vznikají rychlým tempem samy od sebe, lidé mají stále větší výběr.

A když už chce stát do této oblasti zasahovat, proč to nedělat pozitivně – třeba formou daňového či jiného zvýhodnění provozovatelů nekuřáckých podniků, které by je ke změně motivovalo?

Rostoucí počet státních zákazů ve všech oblastech je hrozivý. Ještě horší je zjištění, jak mnoha lidem stále větší zásahy úředníků a politiků do jejich životů nevadí – či je dokonce schvalují. Vývoj ve „vyspělých, civilizovaných“ západoevropských zemích přitom ukazuje, že zákazem kouření v restauracích boj šiřitelů obecného dobra a blaha lidí proti jejich vůli nekončí.

Následuje třeba boj proti tučným a sladkým jídlům, nové daně pro „nežádoucí“ komodity, regulace stále většího okruhu lidských činností. Osobní zodpovědnost za vlastní život a zdraví se zatím postupně vytrácí.

Disclaimer: Autor tohoto komentáře sice kouří, poslední rok ale do kuřáckých podniků téměř nechodí.

Přizpůsobil se kolegům-nekuřákům a navíc objevil kouzla posezení v nezakouřeném lokálu: vítá mnohem menší kocovinu následující den, stejně jako fakt, že nemusí veškeré oblečení větrat na balkoně.

Přesto by si nikdy nedovolil vnucovat toto své zjištění jiným kuřákům, a už vůbec si netroufá mluvit do podnikání hospodským.

Plošný zákaz kouření v restauracích je tady – E-tržby (EET), elektronická evidence tržeb

Přesný název zákona zní „Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek“ a řeší nejen kontroverzní zákaz kouření v restauracích, ale i prodej alkoholu a jeho konzumaci. Zabývá se taktéž protidrogovou politikou.

V otázce kouření v gastronomických provozech nařizuje úplný zákaz kouření klasických cigaret v restauracích, barech, vinárnách, kavárnách i čajovnách. Pozor, restrikce se nevztahuje na elektronické cigarety a vodní dýmky. 

Stopka je milovníkům nikotinu vystavena také ve všech veřejnosti volně přístupných prostorech mimo stavebně oddělené kuřárny, tzn. kinech, divadlech, koncertních a výstavních síních a ve sportovních halách.

Zákaz kouření platí i na nástupišti, v přístřešku a čekárně veřejné dopravy.

Úplně je kouření zakázáno ve všech typech škol, v zařízeních, kde pečují o děti, nebo ve zdravotnických zařízeních vyjma kuřáren na uzavřených psychiatrických odděleních. Nezapálíte si ani na dětském hřišti nebo ve vnitřních prostorech sportovišť.

  • Konec s kouřením je i v zoologických zahradách, ale pro kuřáky zde mohou být vybudovány kuřácké koutky – to již bude na rozhodnutí provozovatele.
  • Zatímco v hospodě si e-cigaretu bude možné v klidu zapálit, i e-cigarety budou zakázané v nemocnicích, ve školách, nákupních centrech kromě vymezených míst, ve veřejné dopravě, v zábavních zařízeních, ve sportovních halách a na dětských hřištích.
  • Regulovat kouření mohou nově také obce, které teď mohou zakázat kouření klasických i elektronických cigaret na veřejném prostranství, pokud se nachází blízko školy.

Nově se zavádí také zákaz prodeje tabákových výrobků v prodejních automatech, pokud nelze vyloučit prodej lidem mladším 18 let. Prodejce bude muset zajistit ověření věku kupujícího.

Jak zákon upravuje prodej alkoholu?

  1. Oproti stávající právní úpravě nebude možné prodávat alkoholické nápoje prostřednictvím prodejních automatů.
  2. Při sportovních akcích určených převážně pro děti bude povolen pouze prodej výčepního piva a vína.

  3. Nově platí rovněž zákaz prodeje alkoholu osobě zjevně ovlivněné alkoholem nebo jinou návykovou látkou.

  4. Konec je tak s prodejem alkoholu v dopravních prostředcích kromě dálkových a zájezdových spojů, při takzvaných nostalgických nebo historických jízdách a při jízdách na objednávku.

Jaké budu pokuty

Nový zákon zahrnuje různé typy sankcí. V případě porušení zákazu kouření na místech, kde je kouření podle zákona zakázáno, bude možné uložit pokutu až ve výši pět tisíc korun.

V oblasti prodeje a podávání alkoholických nápojů bude hrozit fyzické osobě, která prodá nebo podá alkoholický nápoj osobě mladší 18 let, pokuta až do výše 150 000 Kč a v případě, že se jedná o osobu mladší 15 let, může být pokuta zdvojnásobena.

Pokud zákaz prodeje a podávání alkoholického nápoje osobě mladší 18 let poruší právnická osoba, může dostat pokutu až do výše 1 mil. Kč, a pokud bude osoba mladší 15 let, až do výše 2 mil. Kč. Zároveň lze uložit zákaz činnosti až dva roky.

Další regulační a represivní opatření?

Někteří hovoří o tom, že zákaz kouření v gastronomických provozech je přímým zásahem do svobody podnikání. Například pro opoziční ODS bude zrušení zákazu kouření v restauracích jedním z hlavních bodů jejího podzimního volebního programu. Zákaz kouření kritizuje také Hospodářská komora České republiky.

Podle vlády je hlavním cílem nového zákona zejména posílení ochrany před škodami na zdraví způsobenými návykovými látkami s důrazem na ochranu zdraví dětí a mládeže.

Ovlivní zákaz kouření provozovatele restaurací, barů a kaváren?

Jak se na to dívají provozovatelé zařízení, v nichž dosud bylo kouření možné, si asi dokáže představit každý z vás. Jsou zde zkrátka dva tábory a každý má svoji pravdu. Otázkou ovšem zůstává, jak moc nová legislativa ovlivní podnikání u nás a zda těch zákonů, které v posledních měsících zasáhly do svobodného podnikání, není příliš.

Nejdříve EET donutila podnikatele zakoupit nové pokladní systémy nebo obnovit svůj původní.

Zákaz kouření zase může zkomplikovat tržby, protože hrozí, že zákazníci pod záminkou „odchodu na cigárko“ opustí restauraci či bar bez placení. Tyto a podobné scénáře jsou v současné době aktuálním tématem.

Jak to ve skutečnosti bude a co nás čeká dál, ukáže až čas a každodenní zkušenosti provozovatelů restauračních zařízení.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector