Zájem Čechů o dentální hygienu roste

Českou společností v posledních měsících zahýbalo téma plného hrazení amalgámových plomb. Jedním z argumentů stomatologů je i tvrzení, že zubnímu kazu lze úspěšně předcházet prevencí. Průzkum, který na začátku roku 2013 iniciovala známá značka zubní hygieny Signal, patřící společnosti Unilever, se zaměřil na otázky, jak se Češi věnují péči o svůj chrup.

Zájem Čechů o dentální hygienu roste

První otázka se týkala četnosti návštěvy stomatologické ordinace. Velmi pozitivní u této otázky bylo zjištění, že 46 % lidí chodí na preventivní prohlídky jednou za půl roku a dalších 39 % jednou ročně. Znamená to, že 85 % lidí bere otázku zdraví svých zubů velmi vážně a je zde vidět pozitivní trend péče o svůj zevnějšek. Pouze 7 % lidí uvedlo, že zubaře navštěvuje nepravidelně nebo vůbec.

MUDr.

David Kadlec z domažlické zubní ordinace k tomu říká:„Je potěšující, že většina dotázaných dbá o své zuby a dvakrát nebo alespoň jednou ročně navštíví svého zubního lékaře za účelem preventivní prohlídky.Zejména ve stomatologii je totiž prevence velmi důležitá, protože mnoho problémů v dutině ústní může začínat zcela bez příznaků a včasná diagnostika usnadňuje léčbu a zvyšuje její úspěšnost.“

Druhá otázka se týkala frekvence využívání placených služeb zubních hygienistek. Tento moderní a stále hojněji propagovaný způsob péče o ústní dutinu naráží u Čechů zejména na nedostatek času a také finanční náročnost.

Pouze 22 % respondentů navštěvuje ordinaci zubní hygieny alespoň jednou ročně a vůbec jejich služby nevyužívá plných 54 % dotazovaných.

Ze zpětné vazby při komunikaci se zubními hygienistkami během průzkumu přitom vyplynulo, že lidé mají zájem o informace ohledně správného čištění zubů nebo výběru zubního kartáčku jak u dospělých, tak u dětí.

„Věřím, že tento výsledek je způsoben faktem, že tyto služby jsou zatím v naší zemi klientům nabízeny relativně krátce,“komentuje dosavadní nízký zájem Čechů diplomovaná dentální hygienistka Michaela Kumherová z Prahy a dodává: „Také je zde o naší práci stále velmi malá informovanost. 54 % dotazovaných tuto službu dle tohoto průzkumu nevyužívá vůbec a já věřím, že velká část těchto lidí o této profesi slyšela poprvé až při vyplňování tohoto dotazníku.

Hygienistka by měla naučit klienta správnou metodu čištění, poradit čím čistit a vysvětlit mu, že správnou ústní hygienou ušetří mnoho peněz za případné zubní výplně či léčbu parodontózy. Dentální hygiena je součástí zdravého životního stylu, který se v ČR stále teprve rozvíjí.“

Otázka, která nesměla chybět, se týkala toho, jak často si lidé čistí chrup. Velmi pozitivní zprávou je, že 73 % si čistí zuby dvakrát denně a 15 % dokonce více než dvakrát denně. Otázkou samozřejmě zůstává kvalita samotného čištění, ale uvedená čísla hovoří jasně o tom, že Češi mají v tomto ohledu velmi dobré návyky.

Podle MUDr. Davida Kadlece by si lidé měli měnit kartáček zhruba každé tři měsíce a při viditelné opotřebovanosti štětinek i dříve. Průzkum Signalu ukázal, že Češi toto pravidlo rovněž znají a dodržují. Plných 45 % dotázaných mění kartáček ihned, jak vidí známky opotřebení a 34 % zhruba po čtvrt roce. Pouhých 5 % „respondentů mění svůj kartáček déle, než po půl roce.

Pražská zubní hygienistka Michaela Kumherová ve svých doporučeních klade velký důraz na čištění mezizubního prostoru, kde je největší riziko vzniku zubního kamene. K tomu slouží různé nitě, mezizubní kartáčky, irigátory a podobně.

Další dotaz byl tedy zaměřen na to, zda lidé používají i jiné pomůcky ústní hygieny, než zubní kartáček a pastu. V odpovědích na tuto otázku je zřejmé, že se na jejich používání podepisuje nedostatek našeho času – pouze 25 % účastníků průzkumu je používá pravidelně.

39 % pak v dotazníku označilo občasné používání dalších pomůcek a plných 36 % lidí je nepoužívá vůbec.

„Péče o mezizubní prostory je specifičtější a pro každého může znamenat používání jiných pomůcek. Čištění u nich vyžaduje mnohdy větší zručnost, než je tomu u zubního kartáčku. Domnívám se, že to přispívá k jejich omezenějšímu používání,“komentuje výsledek této anketní otázky zubní lékař MUDr. David Kadlec.

Zálohování zubů nebo selfie s novým úsměvem. Technologie mění práci zubařů k nepoznání a krize může vše urychlit

V době šíření koronaviru je více než kdy jindy vyzdvihován význam práce osob nasazených v tzv.

první linii, tedy všude tam, kde je potenciální riziko nákazy onemocněním COVID-19 výrazně vyšší než na jiných místech. Mezi tyto osoby patří mimo hasičů, policistů či mediků také lékaři, a to i ti zubní.

I obory stomatologie a ortodoncie s příchodem pandemie výrazně utrpěly a musely přistoupit ke změnám.

Těsný kontakt s pacientem a vznikající aerosol při ošetření jsou důvody, proč může každý pacient pro zubního lékaře představovat potenciální hrozbu. Řada zubních lékařů nyní funguje v omezeném režimu, nebo své čekárny, které jsou beztak poloprázdné, zcela uzavřela. Mnozí však k těmto opatřením nepřistupují dobrovolně, ale z toho důvodu, že jim v současné situaci nic jiného nezbývá.

Aby nedošlo k nákaze, je nutné chránit se k tomu určenými pomůckami, jako jsou respirátory, roušky, ochranné obleky a štíty. A právě zde je problém.

„Vybavení ochrannými prostředky není dostatečné, trh zeje prázdnotou a příděly jsou běžně tak na pár dní.

Situace je tím pádem velmi složitá, musí se rozhodovat každý den, zda budou pracovat, vydělávat peníze na svůj provoz a živobytí a riskovat tak nákazu,“ vysvětluje Zuzana Heiník Bělová, ředitelka BELdental.

Právě BELdental, specializující se na distribuci vybavení nejen pro české zubní lékaře, je jednou z firem, které musely na současnou situaci ve stomatologii pružně zareagovat, aby byly schopny dodávat lékařům takový materiál, který zrovna potřebují. O zboží, které BELdental dodával před krizí, totiž takový zájem není.

Zuzana Heiník Bělová, která stojí za stomatologickou skupinou BELdental

Foto: BELdental

„Museli jsme se přizpůsobit poptávce. Náš běžný sortiment a služby zůstaly se zavřenými zubními ordinacemi stát. Peníze jsou zmražené v zásobách zboží, které teď nikdo tolik nepotřebuje.

Naštěstí jsme vždy jistý spotřební sortiment, až na respirátory a obleky, prodávali, takže nám prodej roušek, dezinfekcí a jiných ochranných pomůcek nebyl cizí.

Měli jsme již nějaké dodavatele, ale ti se brzy vyčerpali, ostatně jako všichni ostatní ve střední Evropě,“ popisuje Zuzana Heiník Bělová.

„Trvalo pár týdnů, než jsme se zorientovali na trhu a byli schopni ustálit ‚Anti-Covid‘ nabídku tak, abychom mohli držet skladem zboží v požadované kvalitě a množství. To je na tom to nejtěžší a nejdražší,“ vysvětluje změny ředitelka BELdentalu, která převzala se svým bratrem Jiřím Bělem řízení firmy po svých rodičích.

„Lidé si uvědomili, že krásný a zdravý úsměv je jejich vizitkou.“

Kořeny této společnosti sahají až do roku 1994, kdy její rodiče, inženýr elektrotechniky a specialistka na zahraniční obchod, začali na popud okolí prodávat ortodontický materiál a techniku pro zubní lékaře, které byly v Česku i na Slovensku nedostatkovým zbožím. Podnik rostl a při generační výměně došlo ke sloučení podniků rodičů a celkovému rozšíření pole působnosti nově vzniklé společnosti BELdental.

Budete mít zájem:  Smrtící koronavirus se tváří jako obyčejný kašel

Dnes je firma schopna poradit při výběru a zajistit kompletní vybavení stomatologické i ortodontické ordinace. Zároveň provozuje síť dentálních diagnostických center VirtuOSS 3D a poskytuje služby v oboru stomatologické radiologie. Stěžejním prvkem celého BELdentalu jsou novinky a moderní technologie týkající se oboru stomatologie.

3D tisk patří k progresivním novinkám ve světě zubního lékařství

Foto: BELdental

Díky tomu lze v sortimentu společnosti nalézt vybavení pro nejmodernější postupy nově využívané ve stomatologii. Společnost provozuje také vlastní digitální zubní laboratoř, zprostředkovává profesionální školení, ale zabývá se i zdánlivě drobnými inovacemi v oboru, mezi které patří například přírodní zubní pasty.

Pečlivější přístup k péči o chrup

I přesto, že se nabídka přírodních zubních past zdá jako detail, právě tyto pasty jsou důkazem toho, jak se v poslední době změnil přístup českých pacientů k péči o svůj chrup

„Lidé se čím dál tím více začínají starat o svůj chrup. Uvědomili si, že krásný a zdravý úsměv je jejich vizitkou. Spotřebitelé již tráví u regálů s pastami více času a zajímají se i například o abrazitu zubních past, což je velice důležitý ukazatel kvality.

Dále se zajímají o bělicí složky a jejich účinnost, a hlavně o bezpečnost.

Dalším trendem je ekologie a my posouváme náš ‚eko‘ přístup dále, a tak nyní pokládáme základní kameny novému projektu, kdy se podílíme na vývoji ryze českého 100% rozložitelného zubního kartáčku,“ říká Zuzana Heiník Bělová.

„Zubní pasty běžně dostupné v obchodech a drogeriích mají většinou tři až pět aktivních složek. Obvykle se jedná o fluorid, pak složku na bělení zubů a složku proti citlivým zubům.

Zubní pasty na přírodní bázi obsahují většinou v průměru 7 až 10 aktivních složek. Obsahují složky pro kvalitní remineralizaci skloviny, antibakteriální složky, přírodní enzymy pro bělení zubů apod.

Zkrátka obvykle poskytují více muziky za stejné peníze,“ vysvětluje rozdíl mezi přírodními pastami a těmi klasickými ředitelka.

Zubní pasty SPLAT a WOOM nyní BELdental prodává i prostřednictvím obchodů, jako je Alza, Notino či lékárny Dr. Max a BENU. I díky nim zájem o přírodní zubní pasty ze strany zákazníků rok od roku roste, společnost má široké spotřebitelské pokrytí a může mezi zákazníky co nejefektivněji šířit filosofii o zdravých zubech a kvalitní péči o ně.

Kvalita péče o zuby se v posledních letech výrazně zlepšila i díky poměrně mladému oboru dentální hygieny. S tím, jak rostou ceny stomatologické péče, je potřeba služeb dentálních hygienistek v daleko větší míře. Dnes tak má svou dentální hygienistku v podstatě každý zubní lékař.

Vysoký zájem o přírodní zubní pasty dokazuje změnu přístupu k péči o chrup ze strany veřejnosti

Foto: BELdental

„Více jak polovina našich stomatologů je v předdůchodovém věku. Každý rok se ale jejich řady rozšíří o nové mladé kolegy, kteří se snaží používat moderní materiál, přístroje a postupy. Zuby se snaží netrhat, ale zachraňovat. Jejich cílem je, aby pacienti chodili na preventivní prohlídky a na dentální hygienu,“ vysvětluje aktuální trend v oboru Bělová.

Technologie v zubařství

S novou generací zubních lékařů začínají do celého oboru pronikat i zcela nové a revoluční postupy v péči o pacienty. V rámci digitalizace začínají stomatologové všech věkových skupin pracovat s technologiemi, jako je 3D tisk, digitální fotografie nebo skenování. Ty jim otevírají zcela nové možnosti, jak provádět diagnózu a řešení pacientových obtíží.

„Pomocí 3D tiskáren vytváříme šablony, které se používají při navigované implantologii. Lékař tak má v ruce 3D tištěnou provizorní korunku a šablonu pro zavedení implantátu ještě před samotným zákrokem.

3D tiskárny nám také umožňují výrobu neviditelných rovnátek. 3D fotoaparáty, skenery a také 3D rentgeny nám obecně pomáhají vytvořit ‚virtuálního pacienta‘.

Jeho virtuální kopii pak můžeme dále zpracovávat bez nutnosti jeho přítomnosti,“ popisuje Bělová.

Zmíněné technologie lze využít například k vytvoření léčebného plánu, odečítání barvy zubu, konzultace po internetu se specialistou nebo také na „zazálohování“ zubu. „Pokud se takový zub pokazí, dokážeme vyfrézovat jeho přesnou kopii,“ doplňuje Bělová.

Díky moderním technologiím lze vytvářet kompletní digitalizaci chrupu jednotlivých pacientů

Foto: BELdental

Doslova revoluci spustily ve stomatologii 3D intraorální skenery. „Stále se objevují nové a nové indikace jeho použití. Naše společnost zastupuje špičkového dánského výrobce 3Shape. Intraorální sken čelistí pacienta je rychlejší a přesnější než klasický alginátový otisk. V průběhu několika let se nepochybně stanou běžnou součástí většiny stomatologických praxí,“ myslí si Bělová.

„Takové „live selfie“ s novým úsměvem.“

Tyto nové technologie však nepřinášejí výhody pouze lékařům, ale jsou přínosné i pro pacienty. Zákroky jsou díky nim komfortnější, rychlejší a pacienti získávají přesnou představu o výsledku zákroku před jeho realizací.

Nové technologie umožňují například aplikovat tzv. neviditelná rovnátka.

Ta oproti fixním rovnátkům přináší nejen estetickou výhodu, jelikož nejsou vůbec vidět, ale proces rovnání zubů je rychlejší a pohodlnější díky možnosti sundávat rovnátka při jídle či čištění zubů.

Technologie jdou však ještě dál. „Například pomocí programu 3Shape Smile Design dokáže lékař vtáhnout pacienta do samotného procesu tvorby nového úsměvu, vybrat tvary a barvu zubů.

A úplnou novinkou je využití rozšířené reality, kdy je možné pomocí aplikace v tabletu IvoSmile navrhovaný úsměv promítnout přímo do obrazu pacienta.

Takové ‚live selfie‘ s novým úsměvem,“ vysvětluje ředitelka BELdental.

Virtuální vzdělávání v nových trendech

Aby zubní lékaři mohli potenciál těchto nových technologií využívat na 100 %, je nutné, aby byli řádně zaškoleni a používání všech metod jim bylo názorně ukázáno. Proto společnost začala v čele s Jiřím Bělem provozovat školící středisko VirtuOSS Academy, ve kterém se mohou zájemci vzdělávat v nových technologiích a rovnou si vše tzv. osahat.

Školení v oblasti moderních technologií ve stomatologii patří mezi hlavní činnosti BELdentalu

Foto: BELdental

Z důvodu pandemie koronaviru však toto středisko muselo být uzavřeno a BELdental začal rychle realizovat novou formu vzdělávání prostřednictvím telekonferencí.

Těch se mohou účastnit celé virtuální třídy a výuka získává podobu klasického webináře, ve kterém specialista přednáší a posluchači mohou vstupovat s dotazy.

Výhodou této formy vzdělávání je čas, který účastníci ušetří na cestování do vzdělávacího střediska, což je však vykoupeno nemožností si vše vyzkoušet na vlastní kůži.

Druhou formou je tzv. vzdělávání „jeden na jednoho“, kdy je lékařům daná problematika vysvětlována přímo na jejich pacientech, respektive na předem dodaných virtuálních kopiích. Právě forma výuky jeden na jednoho je podle BELdental v poslední době populární.

Vzdělávání je určeno pro stomatology, ortodontisty, zubní techniky a jejich týmy. Navíc si zákazníci mohou nastavit individuální školení na klíč, podle vlastních požadavků.

Lektory jsou specialisté z vybraných oborů, kteří mají nejen praktické a teoretické znalosti, ale také nadšení a schopnosti své vědění a zkušenosti předávat dál.

Digitalizace by navíc podle Zuzany Heiník Bělové mohla zubním lékařům značně pomoci v aktuální situaci.

„Bohužel se nyní celý obor výrazně mění kvůli koronavirové pandemii, respektive více než cokoliv jiného se bude řešit bezpečnost a procesy v ordinaci tak, aby nedošlo k přenesení nákazy. Bude nutné nastavit procesy a nové protokoly.

Budete mít zájem:  Nemám orgasmus. jsem opravdu frigidní? jak ho mít?

Kvůli časové a finanční náročnosti dezinfekce ambulance mezi jednotlivými pacienty, bude snaha maximálně využít čas pacienta na křesle a v jednom sezení ošetřit více zubů, ihned vyfrézovat korunku či můstek a také ho nasadit.

Domníváme se, že právě tato složitá situace digitalizaci ordinací výrazně urychlí,“ uzavírá ředitelka BELdental.

Češi a jejich péče o dutinu ústní

16. 03. 2018

Již od roku 2008 se 20. března slaví Světový den ústního zdraví a výzkumná agentura ppm factum research u této příležitosti přináší nejčerstvější informace o tom, jak se k dentální péči staví Češi.

Světový den ústního zdraví si klade za cíl zlepšovat povědomí o významu ústní hygieny při prevenci nejrůznějších onemocnění dutiny ústní v každém věku a aktuální výzkum agentury ppm factum tak přesně odhaluje, jak na tom Češi s péčí o dutinu ústní jsou.

Dále vymezuje oblasti, kde mají Češi stále rezervy a kde je tedy prostor pro edukaci a osvětu.

Podrobné informace o uvedené problematice jsou obsaženy ve volně prodejné studii, která bude zájemcům v nejbližších dnech dostupná. Studie přináší cenné informace zejména pro zdravotní I komerční pojišťovny, výrobce a distributory pomůcek dentální hygieny, ale i pro maloobchodní společnosti, které uvedený sortiment nabízejí.

Na základě postoje k péči o zuby lze českou populaci rozdělit na tři skupiny. Největší z nich, do které spadá 43 procent Čechů, věnuje ústní hygieně dostatečnou pozornost a zajímá se i o různé další možnosti péče.

Další skupina (34 %) provádí ústní hygienu rutinně, bez hlubšího zájmu a při péči se může dopouštět chyb a nedostatků.

A do nejohroženější části populace, která dbá o zuby nedostatečně a k odborníkovi se vydá až s akutním problémem, spadá 23 procent Čechů.

Nejnovější omnibusový výzkum přináší informace nejenom o dospělé, ale i dětské populaci, a to z pohledu jejich rodičů. Ze zprávy vyplývá, jaké návyky se rodiče dětem snaží předat a jak dětská dentální péče v jednotlivých věkových kategoriích ve skutečnosti vypadá.

Velkým tématem v současné stomatologii po celém světě je dentální hygiena, obnášející jak léčebné, tak preventivní procedury. Zpráva přináší detailní rozbor vztahu Čechů nejenom k odborně provedené dentální hygieně, ale také k profesionálnímu bělení zubů, které je zase otázkou čistě estetickou.

Současný trh zaměřený na dentální hygienu a péči nabízí stále se rozšiřující sortiment zboží i služeb, a vyvstávají tedy otázky, jak se na něm čeští zákazníci orientují, kolik průměrně za rok do péče o chrup investují i nakolik využívají preventivních prohlídek hrazených pojišťovnou.  I na tyto otázky výzkum přináší odpovědi, stejně jako to, zda v péči o zuby existují nějaké rozdíly mezi ženami a muži.

Reprezentativní šetření provedla agentura ppm factum research formou osobních rozhovorů na platformě Factum Omibusu. Dotazování proběhlo ve dnech 19.–29. 1. na reprezentativním vzorku 1034 občanů ČR ve věku od 15 let, získaném kvótním výběrem. Tato metodika dovoluje autorům prezentovat závěry plně zobecnitelné na postoje české veřejnosti.  Zadavatelem výzkumu je ppm factum research.

V případě zájmu o bližší komentáře kontaktujte vedoucí autorského týmu Markétu Šafovou prostřednictvím emailu na [email protected]

Svědomitost Čechů v péči o zuby roste, ukázal průzkum

Lidé hledají výmluvy, proč nenavštívit dentální hygienistku

Orbit Klub realizoval v rámci roadshow Orbit – Zdravý úsměv pro každého 2014 průzkum*, který potvrdil narůstající povědomí o důležitosti dentální hygieny.

Dentální hygienistku navštěvuje alespoň jednou ročně 34 % Čechů, o 3 % více než vloni, dentální pomůcky kromě kartáčku používá 73 % respondentů oproti loňským 69 %. Mezi tyto pomůcky dotazovaní ve více než polovině případů zařadili také žvýkačky bez cukru.

I přes narůstající povědomí však existují mýty, kvůli kterým Češi dentální hygienu nenavštěvují.

Čechům záleží na svém zubním zdraví čím dál více. Průzkumy potvrzují, že jejich povědomí o důležitosti dentální hygieny a znalosti z této oblasti mají každým rokem vzestupnou tendenci.

Dentální hygienistku navštěvuje o 10 % více lidí, než před čtyřmi lety, kdy byl průzkum v rámci roadshow Orbit – Zdravý úsměv pro každého realizován poprvé. Stále se však jedná pouze o třetinu Čechů.

Stomatologa oproti tomu vyhledá alespoň jednou ročně 90 % dotazovaných.

Dentální pomůcky jako ústní vodu, mezizubní kartáčky či zubní nit používá 73 % dotazovaných. Nejčastěji kromě kartáčku a pasty volí ústní vodu (55 %), mezizubní kartáčky zařadilo mezi své hygienické návyky 34 % respondentů a více než polovina z nich sáhne po žvýkačce bez cukru.

* Průzkum byl realizován v období od 7. května do 8. června 2014 a zapojilo se do něj 7 502 respondentů.

  • 5 nejčastějších výmluv před návštěvou dentální hygienistky
  • Dentální hygienistka Petra Křížová vyvrací nejčastější mýty a výmluvy, které lidem brání v návštěvě odborného ošetření dentální hygienistkou.
  • Výmluva č. 1: „Já mám zuby zdravé“

 „Počátky onemocnění v dutině ústní nebolí. Demineralizace a následný zubní kaz ve sklovině se ale rozšiřuje dál do dřeně a tento proces trvá i několik let, nemusí být dlouho vidět, nemusí dělat problémy.

Dalším rizikem je zánět dásní a parodontu, v tomto případě jsou opravdu zuby zdravé, ale je nemocné jejich okolí a po letech vytrvalého nesprávného čištění se začnou tyto zdravé zuby viklat.

Základem obou onemocnění je plak, který se v ústech tvoří, usazuje a škodí, a který je potřeba pravidelně odstraňovat. S tím pomůže právě dentální hygienistka.“

Výmluva č. 2: „Nemám čas“

 „Jedná se o častou výmluvu – nemáme čas cvičit, běhat, zdravě se stravovat a už vůbec nemáme čas chodit na dentální hygienu.

Čištění zubů nám může zabrat cca 10-15 minut denně, důležité je pravidelně (nejlépe 2x denně) čistit zuby a důkladně odstranit zubní plak ze všech ploch zubů (hlavně kolem dásní a v mezizubním prostoru).

Dentální hygiena nám zabere zhruba 2x ročně 1 hodinu. Tu by si měl dokázat najít každý. Řešení problému v ústní dutině by nám ve výsledku zabralo mnohem více času.“

Výmluva č. 3: „Chodím přeci ke stomatologovi“

“Dentální hygienistka spolupracuje se stomatologem, pomáhá při péči o zuby, dásně, jazyk. Upravuje návyky lidí, odstraňuje zlozvyky, upozorňuje na nedostatky při každodenní péči a odstraňuje zubní plak a zubní kámen.

Zubní lékař se hlavně zabývá opravami – výplně, protetické práce (korunky, můstky), extrakce, zavádění implantátů, ortodontická léčba.

A pak zase přichází úloha dentální hygienistky, která nás naučí, jak se o nově upravená místa starat, jaké pomůcky a techniky používat, abychom dalším problémům předešli.“

Výmluva č. 4: „Je to drahé“

 „Dentální hygiena je služba, která vyžaduje energii, materiál a práci. Návštěva je cca na 1 hodinu a cena se pohybuje mezi 800-1500,- Kč. Tato pravidelná kontrola ale může ušetřit násobně vyšší finance za nákladné opravy u stomatologa.“

Výmluva č. 5: „Já si přeci umím čistit zuby“

Budete mít zájem:  Co dělat, když si zapíchnete do krku rybí kost?

Petra Křížová: „Hygienistka vždy postupuje individuálně a doporučí takovou frekvenci návštěv, která odpovídá stavu pacienta. Některým stačí docházet pouze 1x ročně. Já ale bohužel ze své praxe vím, že většina Čechů si zuby čistit neumí.

Znalostí v oblasti dentální hygieny mají pacienti čím dál více, pomůcek na trhu je také dostatek, přesto si však často zuby nečistí pravidelně a dostatečně důsledně.

Někdy také dochází ke špatnému používání pomůcek, které si pacienti koupili na doporučení kamaráda nebo reklamy v televizi a neporadili se s odborníkem.“

tz

Ilustrační foto – zdroj: AMI Communications

 

Dentální hygienistka: Zkažené zuby jsou vizitkou rodičů

Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Iva Mušálková

Andrea Pěgřimočová pracuje jako dentální hygienistka a v uplynulých týdnech navštěvovala školy a školky po celém Moravskoslezském kraji, kde učila děti správně pečovat o jejich zoubky. Co obnáší její profese, která se u nás objevila v podstatě nedávno, netuší často ani dospělí.

Dentální hygienistka Andrea Pěgřimočová předvádí dětem, jak si mají správně čistit zoubky. | Foto: Deník/Pavel Sonnek

Přesto už se někteří setkali v ordinaci zubního lékaře s tím, že je poslal právě za dentální hygienistkou. Třeba k odstranění zubního kamene nebo proto, aby jej naučila správně o chrup pečovat.

„Ideálně by rodiče měli s čištěním ústní dutiny dětí začít už v době, než se jim prořeže první zub. Masírovat dásně, aby si na to dítě zvyklo. Jakmile mu vylezou první zoubky, měli by navštívit zubního lékaře a také začít zoubky čistit kartáčkem,“ odpovídá Andrea Pěgřimočová na dotaz, kdy s péčí o chrup začít. A nekompromisně dodává, že za zkažené zuby u dětí mohou jejich rodiče.

Zájem o dentální hygienu roste Rekordních šedesát tisíc klientů získalo od začátku roku od Všeobecné zdravotní pojišťovny příspěvek na dentální hygienu. Celkem jim pojišťovna vyplatila 50 milionů korun. Na úhradu této péče totiž není z veřejného zdravotního pojištění nárok a lidé si ji musí hradit ze svého.

Z ordinace, kde pracuje, i z preventivních akcí ve školách dobře ví, že děti si často zuby nečistí vůbec nebo špatně. „Když tam přijdete v osm ráno a dětem už smrdí z pusy, je to vždy vizitka rodičů a ne dítěte.“ Kartáček pro děti by měl podle jejich slov mít měkká, hustá a rovně střižená vlákna. A pevnou rukojeť, žádné pružinky.

„Aby se s ním dobře sundal plak. Je třeba jej odstranit mechanicky. Ne za pomoci zubní pasty nebo ústní vody.

Důležité je samotné čištění správná technika a pomůcky,“ říká s tím, že rodiče by měli i na čištění zubů dětí dohlížet nebo jim pomáhat. „Do doby, dokud nemá pevné zápěstí, aby si bylo schopno zuby vyčistit samo.

Když už je dítě na čištění kartáčkem zvyklé, přidat i dentální nit a mezizubní kartáček,“ vysvětluje.

V dnešní době totiž podle jejích zkušeností přibývá kazů zejména v oblasti mezizubních prostor. Na vině jsou oblíbená dětská sladká pitíčka. „To se pak zuby celý den koupou v cukrovém roztoku, který se snadno dostává do mezizubního prostoru. K tomu navíc konzumují sladkosti.“

Proto není podle jejích slov ojedinělé, že i tří a čtyřleté děti mívají kazy. „Mléčné zuby jsou k zubnímu kazu daleko náchylnější. Výmluvy, že to stejně vypadne, nejsou opodstatněné.

Kaz je infekční onemocnění a to může přejít i na stálý chrup. Takže se dá očekávat, kdo měl zkažené mléčné zuby, bude mít zkažený i stálý chrup,“ říká Pěgřimočová a dodává, že s tím úzce souvisí správná technika čištění.

„Když to neumí rodič, jak to pak má naučit to dítě?“ krčí rameny.

4.4.2016

Škoda Rapid servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Volkswagen Touran první majitel, servisní knížka Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Superb první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Lexus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Škoda Octavia první majitel, servisní knížka Škoda Superb první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce + PRODAT AUTO

Zubařské žně: Lékaři vydělávají na dentální hygieně. Chtějí ji tisíce lidí

Z dentální hygieny se pro zubaře stává velice výdělečný byznys. Podle statistik společnosti Slevomat se každý měsíc prodá až tisíc zákroků u dentálních specialistů.

Zatímco ještě před pěti lety bylo možné vybírat jen z několika nabídek, aktuálně je každý měsíc v portfoliu slevového portálu několik desítek hygieniků.

Přitom i zubaři podobně jako praktičtí lékaři čelí problému ve věkové struktuře. Zhruba třetina dentistů je starší 60 let.

Zatímco ještě před deseti lety o dentální hygieně mnoho Čechů pořádně nevědělo, v současnosti je to jedna z nejvíce rozvíjejících se služeb na trhu. Například v Praze je dentální hygiena jedním z ukazatelů, které potvrzují rostoucí trend obliby spojený s péčí o zevnějšek. Vyplývá to ze statistik společnosti Slevomat. 

„Služby spojené s péčí o zevnějšek zažívají žně. A zubaři do této kategorie rovněž spadají. Díky tomu prodáváme každý měsíc až jeden tisíc zákroků u dentálních specialistů,“ potvrzuje ředitelka největšího tuzemského slevového portálu Marie Chytilová. Dlouhodobě rostoucí poptávce odpovídá i zvýšený počet takto specializovaných ordinací.

Stomatologové: Stát upřednostňuje nemocnice, zubní lékařství ohroženo 

Zatímco ještě před pěti lety bylo možné vybírat jen z několika nabídek, aktuálně je každý měsíc v portfoliu slevového portálu několik desítek hygieniků nejen z hlavního města.

Přitom zubaři čelí podobnému problému ve věkové struktuře jako praktičtí lékaři. Zhruba třetina jich je starší 60 let a navíc je pro ně problém i elektronická evidence tržeb.

Na nedávné schůzce s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem to uvedl prezident České stomatologické komory Pavel Chrz. 

Zubní lékařství jako převážně ambulantní sektor je podle Chrze aktuálně ohroženo zejména tím, že stát upřednostňuje nemocnice před ambulancemi.

Projevuje se to v úhradách od zdravotních pojišťoven i ve znění zákonů.

Ambulance jsou přitom platným a důležitým prvkem systému zdravotnictví, mimo jiné proto, že jsou pacientovi blíže a jejich služby jsou podle něj v porovnání s lůžkovými zařízeními levnější. 

Stejně jako o zevnějšek, i o chrup nejvíce pečují ženy 

I tak ale zubní péče patří dlouhodobě mezi nákladnější lékařské zákroky a ani dentální hygiena není v tomto ohledu výjimkou. V hlavním městě se standardní plná cena jednoho sezení pohybuje kolem jednoho tisíce korun. Průměrná cena se pohybuje mezi 700 až 800 korunami. 

Stejně jako u jiných služeb spojených s péčí o zevnějšek, tak o svůj chrup nejvíce pečují ženy. „Na dentální hygienu se objednávají ženy třikrát častěji než muži. Mezi zákazníky je pak nejvíce zájem mezi mladými ve věku 25 až 34 let. Společně s kategorií od 25 do 44 let tvoří drtivou většinu zákazníků, žen je přitom dvakrát tolik co mužů,“ uzavřela Chytilová. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *