Začíná očkování proti chřipce: kdo ho má zdarma a kolik platí ostatní

V sychravém počasí, když je nedostatek sluníčka a máte sníženou imunitu, můžete snadno onemocnět. Nemoc se začne projevovat nenápadně a vy cítíte nekomfortně.

Škrábe vás v krku, máte ucpaný nos, zvýšenou teplotu a jste unavení. Někdy i pokašláváte a bolí vás hlava. Utíkáte do lékárny pro vitamíny na imunitu a pro něco na chřipku.

Je to ale opravdová chřipka, co vás trápí? Často se chřipka totiž zaměňuje za nachlazení, které má mnohem lehčí průběh.

Chřipkové viry (typ A.B,C) se přenáší v kapénkách od nemocného člověka. Šíří se kýcháním, kašláním, mluvením a dokonce i dýcháním. Kapénky s virem zůstávají také na předmětech, s kterými je nemocný v kontaktu. Nakazit se tedy můžete i z kontaminovaných předmětů.

Stačí, když se neopatrně dotknete rukou svého obličeje a virus ulpí na sliznici dýchacích cest. Inkubační doba je 1 – 3 dny. Znamená to, že člověk je již nakažený virem, ale zatím nepociťuje žádné příznaky. Doba, po kterou je chřipka infekční, se u každého liší.

Zpravidla infekčnost trvá celou inkubační dobu a první 3 – 4 dny, kdy pociťujete akutní příznaky.

Příznaky chřipky se začnou projevovat náhle: bolí vás svaly a klouby, cítíte bolest hlavy, máte vysokou horečku a s ní spojenou zimnici. Jste malátní, později vás začne trápit také suchý kašel. U dětí chřipku doprovází také zánět středního ucha.

Rýma a kýchání naopak, nejsou pro chřipku typické. Chřipka trvá 2 – 7 dní a pak příznaky odezní. U vitálních lidí nezanechá žádné následky, na rozdíl od starší a oslabených osob.

Ti jsou ohrožení následky na plicích, srdci a nervové tkáně.

Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění a pro mnoho lidí může být kontakt s virem velkou komplikací. Léčba chřipky si s sebou nese zdravotní komplikace. Také práceneschopnost a nákup léčivých přípravků pocítíte na svém rodinném rozpočtu. Prevence a ochrana těch, kteří nemohou být z nějakého důvodu očkováni, jsou hlavní důvody, proč očkovat proti chřipce.

Ročně se hlásí 850 000 – 1 200 000 onemocnění chřipky. Počet nemocných může být ve skutečnosti i vyšší, protože ne každá chřipka je hlášena lékaři. Chřipka si každoročně vyžádá ve světě také oběti na životech.

Fatální se mohou stát následky samotné infekci virem, vícero infekcí najednou nebo také zhoršení chronických onemocnění v důsledku nemoci. V důsledku samotné chřipky nebo následků infekce zemře v České republice v průměru 1 500 osob.

Poradíme vám, jak vyléčit chřipku

Jistě jste už slyšeli lidové moudro o tom, jak dlouho se léčí chřipka. Říká se, že léčená chřipka trvá týden, neléčená trvá 7 dní. Čím se tedy chřipka léčí a jak se zbavit příznaků? Jisté je, že proti virům chřipky nezabírají antibiotika a proto jejich užívání nemá smysl. V lékárně pořídíte volně prodejné léky, které tlumí vyčerpávající příznaky chřipky.

Důležité je tlumit horečku, tišit bolest, doplňovat tekutiny a dopřát tělu pořádný odpočinek. Pořiďte si léky na bolest a horečku s účinnou látkou paracetamol a ibuprofen, od 16 let je vhodná také kyselina acetylsalicylová. Nejúčinnější je chřipku je vyležet.

Nejen že zamezíte dalšímu šíření viru chřipky, ale také si dopřejete čas na načerpání nových sil. Po vyléčení chřipky a odeznění příznaků je imunitní systém ještě oslabený a proto můžete být náchylnější na další nemoci. Do životního tempa se vracejte raději postupně a pozvolna.

Léky proti chřipce, lépe řečeno proti viru chřipky, patří do skupiny antivirotik.

Ty mohou v některých případech pomoci, ale musí být nasazeny včas, ideálně hned v ten den, kdy začnete pociťovat první příznaky. Nejpozději do 48 hodin. Pak už průběh nemoci neovlivní.

Léky na chřipku se podávají buď v tobolkách nebo i inhalačně a o léčbě antivirotiky rozhoduje lékař kvůli mnoha kontraindikacím.

Co přesně znamená očkováním proti chřipce?

Ochrana proti chřipce stojí na třech pilířích:

Vakcína proti chřipce obsahuje 4 druhy štěpených a inaktivovaných kmenů virů chřipky (2xA a 2xB). Složení každou sezonu musí co nejvíce odpovídat kolujícím kmenům a proto se vždy upravuje podle doporučení Světové zdravotnické organizace.

V České republice je v porovnání s jinými členskými státy EU proočkovanost proti chřipce velice nízká, pohybuje se kolem 8%. Kvůli nízké poptávce po vakcínách v minulosti, se tuto sezónu neušla každému, kdo měl o ni zájem.

Očkování proti chřipce je vhodné téměř pro každého. Existuje ale skupina lidí, která patří mezi více ohrožené a pro ně má očkování mnohem větší význam. I pro zdravého člověka v kondici představuje chřipka velkou zátěž.

Závažný průběh hrozí osobám nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce a ledvin, osobám, které se léčí na metabolická onemocnění, osobám se svalovými či neurologickými poruchami či sníženou imunitou.

Existují nemoci a situace, kdy očkování není vhodné – očkování má kontraindikace.

Vakcína není vhodná pro děti do 3 let a pro osoby, které se léčí na autoimunitní onemocnění a trpí alergií na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Odložit by se také mělo v případě, že jste momentálně nemocní.

Odložte tedy očkování při rýmě a také očkování při nachlazení. Očkování při chřipce rovněž nepřináší úlevu od příznaků, právě naopak.

Nejlepší čas, kdy se nechat očkovat proti chřipce

Chřipková sezóna začíná v České republice v chladných měsících a nejvyšší intenzity dosahuje od prosince do března. Ideální je, když se necháte očkovat ještě předtím, tedy na začátku podzimu. Nové vakcíny přicházejí na trh v září, říjen a listopad jsou proto ideálními měsíci pro očkování.

Co se děje v našem těle, aneb reakce po očkování

Po aplikaci vakcíny začne imunitní systém rozpoznávat inaktivované části viru chřipky a vytvářet protilátky, které viry neutralizují. Tento proces trvá přibližně 2 – 3 dny. Při setkání s opravdovým virem si imunitní systém už ví, jak proti viru bojovat a spustí okamžitou imunitní reakci. Plnou imunitu proti chřipce získáte za 14 dní a trvá půl roku až 1 rok.

Očkování proti chřipce s sebou nese i nežádoucí účinky. Nejčastěji se objevuje bolest, zarudnutí a otok v místě vpichu. Objevit se mohou také příznaky podobné chřipce, které rychle odezní. Únava, bolest svalů a zvýšená teplota jsou znaky aktivace imunitního systému a není potřeba je léčit.

Děti mohou být po očkování plačtivé, neklidné a unavené. Tyto nežádoucí účinky očkování proti chřipce jsou obecně považovány za méně závažné. Závažnou alergickou reakci ale riskují osoby alergické na vaječnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu a antibiotikum neomycin, které se používají ve výrobním procesu vakcíny.

Rizika očkování proti chřipce jsou téměř minimální. Pro někoho to ale mohou být důvody, proč neočkovat. Vakcína se používá desítky let a její bezpečnost je odzkoušena. Očkování je vhodné pro děti, pro těhotné i pro kojící ženy.

Horší průběh nemoci mohou pozorovat osoby, které se nechaly očkovat pozdě, v inkubační době chřipky, protože plnou imunitu získáte 2 týdny po očkování. Pokud se tedy nakazíte chřipkou krátce po očkování, před ležením v posteli s horečkou vás vakcína neochrání.

Jedním z negativ očkování proti chřipce je také fakt, že vakcína chrání před 4 nejčastějšími kmeny, které se v danou sezónu vyskytují. Pokud přijdete do kontaktu s jiným kmenem, pravděpodobně se nemoci nevyhnete.

Jaká je cena očkování proti chřipce

Při očkování se cena skládá ze dvou položek: u lékaře nebo v lékárně zaplatíte za vakcínu v sezóně 2020/2021 přibližně 300 Kč, dále si v ordinaci připlatíte za aplikaci injekce do svalu.

Někteří pacienti mají dle Vyhlášky MZ ČR Č. 537/2006 Sb. a dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb.

, o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely nárok, na bezplatné očkování proti chřipce.

Jsou to:

• osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory
• osoby umístěn v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem
• osoby pracující na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem
• pacienti nad 65 let věku
• pacienti po splenektomii
• pacienti po transplantaci krvetvorných buněk
• pacienti, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem

3 pravidla, jak se chovat po očkování

1. Zůstaňte v klidu: po očkování se může dostavit reakce podobná příznakům chřipky. To je znakem mobilizace imunitního systému. Než se budete cítit dobře, odložte sportování a fyzické výkony na později.

2. Alkohol po očkování: odbourávání totiž zatěžuje organismus, který se musí soustředit na aktivaci imunitního systému.
3. Dopřejte si zdravou stravu: do jídelníčku zařaďte ovoce a zeleninu bohatou na vitamíny podporující normální funkce imunitního systému.

   Jsou to hlavně vitamin C, vitamin D, minerály zinek a selen.

Léky na chřipkuDezinfekce na ruce

Chřipková sezóna začíná, vakcín je zatím dostatek

Zdroj: Profimedia.cz

Očkování je jednou z nejúčinnějších ochranou před chřipkou. Patří mezi očkování nepovinná, takže si ho většina zájemců musí hradit – některé pojišťovny na něj ale klientům přispívají, vybrané skupiny rizikových pojištěnců ho pak mají úplně zdarma. Jednorázová vakcína proti chřipce stojí včetně aplikace u lékaře nejčastěji do 500 korun. Očkování proti chřipce nevytváří doživotní imunitu, a musí se proto každoročně opakovat.

„Nejúčinnější prevencí proti onemocnění chřipkou je očkování, které zabrání nákaze v 70 až 90 procentech a sníží výskyt komplikací až o 80 procent,“ radí například všeobecný praktický lékař MUDr. Jan Virt.

Očkování proti chřipce v sezóně 2018/2019

„V sezóně 2018 až 2019 jsou k dispozici třívalentní i čtyřvalentní (tj. proti třem či čtyřem virovým kmenům – pozn. red.) vakcíny, přičemž plně hrazené, částkou do 250 korun, jsou všechny aktuálně dostupné vakcíny: Influvac, Vaxigrip, Influvac Tetra a Vaxigrip Tetra,“ vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Oldřich Tichý.

Vakcíny proti chřipce je přitom podle jejího největšího dovozce, firmy Sanofi Pasteur, v Česku pro očkovací sezonu 2018/2019 dostatek. Firma oznámila, že dovezla přes 400 tisíc dávek.

Očkování proti chřipce zdarma

Zákonem o veřejném zdravotním pojištění jsou stanovené skupiny pojištěnců, kterým zdravotní pojišťovny očkování proti chřipce hradí. Očkování proti chřipce zdarma tak platí pro seniory nad 65 let a další zákonem vyjmenované skupiny zdravotně oslabených a rizikových pojištěnců (viz tabulka).

Kdo má nárok na očkování proti chřipce zdarma

Všichni pojištěnci nad 65 let věku.

Pacienti po odstranění sleziny nebo po transplantaci krvetvorných buněk.

Pacienti, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem. Nárok na úhradu nemá každý diabetik, ale jen ti se závažným onemocněním, kteří mají nasazené léky.

Osoby umístěné ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče, dále v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.

Od 1. ledna 2018 jsou do zákona doplněny další rizikové skupiny, které mají očkování proti chřipce hrazené. Jedná se o pojištěnce s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny, pojištěnce po autologní (převod vlastní krvetvorné tkáně) nebo alogenní (dárcovská tkáň) transplantaci kmenových hemopoetických buněk, pojištěnce se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují sledování na specializovaném pracovišti. Úhradu zdarma mají i pojištěnci po prodělané invazivní meningokokové nebo pneumokokové infekci.

Pramen: VZP

Těmto skupinám lékaři doporučují možnosti bezplatného očkování využít, protože chřipka právě u nich může mít závažné komplikace, může vést ke zhoršení jejich základního onemocnění nebo je i ohrozit na životě.

Pro seniory a chronické pacienty s nemocemi jako cukrovka, obezita nebo onemocnění srdce je chřipka nebezpečnější než pro běžnou populaci.

Úmrtí na chřipku a související zápal plic při epidemii je 435krát pravděpodobnější u nemocných s kombinací nemocí srdce a plic, 240krát vyšší u diabetu s kardiovaskulární nemocí, 120krát u plicních onemocnění a 52krát u samotných kardiovaskulárních chorob. Očkovat se přitom z těchto rizikových pacientů každoročně nechá jen asi pětina.

Pojišťovny plně hradí ale jen vybrané vakcíny, takže nelze po lékaři požadovat zdarma očkování jakoukoli vakcínou. Seznam plně hrazených vakcín pro očkování proti chřipce se může rok od roku měnit. Vychází totiž z rozdílu aktuálních cen jednotlivých vakcín a výše jejich úhrad zdravotní pojišťovnou, což určuje Státní ústav pro kontrolu léčiv.

TIP: Nemocenská kalkulačka – výpočet nemocenské 2018

Zájemci, kteří nepatří do vyjmenovaných rizikových skupin, si očkování proti chřipce musí zaplatit. Běžně za jednorázové očkování i s aplikací zaplatí do 500 korun.

Podle toho, u jaké jsou registrováni zdravotní pojišťovny, mohou i samoplátci získat příspěvek na očkování proti chřipce z fondu prevence pojišťovny, například u VZP ve výši 150 korun. Očkování provádějí hlavně praktičtí lékaři.

Chřipka útočí každý rok

Chřipka se v Evropě vyskytuje pravidelně každý rok. Nejčastěji se začíná objevovat v prosinci, výrazně ustupuje od března. Chřipka je nakažlivé onemocnění, které se přenáší kapénkami, a to vzduchem a přímým kontaktem.

Antibiotika na léčbu chřipky nefungují, léčí se klidem na lůžku, léky tlumícími teplotu a přísunem vitamínů. Při těžkém průběhu infekce se podávají antivirotika a komplikované případy končí i hospitalizací v nemocnici. Léčba nekomplikované chřipky si vyžaduje jedno až třítýdenní pracovní neschopnost.

NÁŠ TIP: Jak se bránit chřipkové epidemii? Lékárníci zdůrazňují prevenci a posílení imunity

Kdy je nejlepší se nechat očkovat?

Optimální doba na očkování proti chřipce je září až listopad, a to jednou dávkou. Vzhledem k tomu, že každý rok dochází ke změně ve struktuře aktuálního chřipkového viru, je nutné očkování každý rok zopakovat, aby se zajistila vysoká účinnost.

NAŠE RADA: Jak změnit zdravotní pojišťovnu?

Nežádoucí účinky očkování proti chřipce

Rizika a nežádoucí účinky se u laické veřejnosti často skloňují i v souvislosti s očkováním proti chřipce.

„Míra nežádoucích účinků záleží na vhodné individuální volbě očkovací látky. Nejčastěji se objeví lokální zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu do sedmi dní po očkování, které spontánně odezní.

Může jít i o únavu, bolest hlavy, nevolnost, zvýšenou teplotu až horečka s třesavkou, pocení, bolesti svalů a kloubů. Vše by mělo vymizet i bez léčby během jednoho až dvou dnů,“ upřesňuje MUDr. Virt.

Proočkovanost populace

Očkovat proti chřipce se každý rok nechává asi pět až šest procent Čechů. Z rizikových pacientů se nechává očkovat zhruba pětina.

V roce 2017 s vážným průběhem chřipky skončilo v Česku v nemocnici přes 660 hlášených případů, z toho zhruba 260 pacientů v souvislosti s chřipkou zemřelo.

V Česku se vyhlašuje plošná epidemie, když je přibližně 1500 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Statistika všech nakažených pacientů během určitého období se ale přesně určit nedá. Ne všichni pacienti s chřipkou totiž jdou k lékaři a ne všichni lékaři případy chřipky hlásí krajským hygienickým stanicím.

Čtěte také:

Na očkování proti klíšťové encefalitidě přispívají všechny pojišťovny

Test na protilátky: kdy ho hradí pojišťovna

Lázeňská péče má svá pravidla

Nahlížet do zdravotnické dokumentace máte právo, i když je pouze v počítači

Očkování a autismus: vědci vyvracejí tvrzení o škodlivosti vakcinace

Lékař má povinnost navštívit pacienta doma

Výrobci dodali do ČR meziročně o 20 % víc chřipkových vakcín

Vytvořeno: 1. 10. 2020 Poslední aktualizace: 1. 10. 2020

Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv se na základě jednání se zástupci výrobců podařilo zajistit navýšení dodávek vakcín o více než 20 % oproti loňskému roku. Celkem ČR letos obdržela o 170 tisíc vakcín víc. Prioritně by se měly očkovat zranitelné skupiny obyvatel, mezi které patří osoby starší 65 let a chroničtí pacienti.

V letošním roce je s ohledem na pandemii onemocnění COVID-19 celosvětově zvýšená poptávka po očkování proti chřipce. Výrobní kapacity vakcín jsou plánovány dlouhodobě dopředu, nebylo proto možné jejich skokové navýšení po vypuknutí pandemie.

Rozdělení letošní produkce vychází jako vždy z odběrů jednotlivých států v předchozím roce. Míra proočkovanosti v ČR je v porovnání s ostatními státy dlouhodobě velmi nízká (6 %).

„Bohužel doplácíme na náš nezájem o očkování v minulých letech, kdy se dodané vakcíny ani nevyužily.

Společně se Státním ústavem pro kontrolu léčiv jsme od jarních měsíců, tedy od začátku epidemie koronaviru, dělali maximum v komunikaci s výrobci, abychom je přesvědčili o navýšení dodávek do ČR. Výsledkem je 170 000 vakcín navíc

,“ uvedla hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

„S ohledem na plánování výrobního procesu rok dopředu, zahájíme společně s ministerstvem aktivity směrem k výrobcům ještě do konce tohoto roku, abychom pro ČR zajistili větší množství vakcín pro chřipkové období na příští rok,“ uvedla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Závažný průběh onemocnění chřipkou hrozí zejména dospělým nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami (např. diabetes, onemocnění jater), neurologickými či svalovými poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou.

Lidé z ohrožených skupin a senioři nad 65 let mají očkování zdarma nebo s minimálním doplatkem, ostatním přispívají zdravotní pojišťovny z fondu prevence. Očkování se musí opakovat každý rok.

Výrobci přizpůsobují složení vakcíny doporučení WHO uvádějícího, jaké typy viru budou podle globálního sledování nadcházející sezonu kolovat.

Na český trh jsou letos dodané očkovací látky dvou držitelů rozhodnutí o registraci. Společnost Mylan dodává vakcínu Influvac Tetra. Společnost Sanofi Pasteur dodává očkovací látku Vaxigrip Tetra.

„V obou případech jde o vakcínu obsahující antigeny čtyř kmenů chřipky, která má vyšší účinnost než vakcína s menším počtem antigenů. Z pohledu účinnosti a bezpečnosti považujeme obě vakcíny za ekvivalentní,“ doplnila ředitelka Storová.

Držitelé rozhodnutí o registraci již dodali nebo dodají vakcínu během září a října do distribuční sítě, která dále zásobuje očkovací centra, lékaře nebo lékárny.

„Ohledně aktuální dostupnosti vakcín je třeba vždy kontaktovat svého lékaře, lékárníka nebo přímo držitele rozhodnutí o registraci. V případě, že budou dodávky některého z dodavatelů vyčerpány, bude držitelem ohlášeno přerušení dodávek, které zveřejňujeme na webových stránkách,“ dodala za SÚKL Irena Storová.

Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem. Nejvhodnější pro očkování je tak doba před začátkem chřipkové sezóny. „Ideálním termínem pro očkování je říjen a listopad. Rozhodně není nutné se jít očkovat hned 1.

října, prosím tedy občany, aby svou návštěvu lékaře rozložili do nadcházejících týdnů. Očkovat lze až do začátku chřipkové epidemie, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní.

Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až 1 rok.

Protože virus chřipky se neustále mění, je vhodné očkování každý rok opakovat,“ uvedla Jarmila Rážová.

Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C, které napadají horní i dolní cesty dýchací. Onemocnění začíná náhle, je provázeno vysokou horečkou, schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání).

Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1-2 dny.  Nejrizikovější je úzký kontakt s kašlajícím nemocným.

Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky).

„V období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění je důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména si mýt ruce před jídlem, nemnout si oči a obličej. Nutná je i ohleduplnost nemocných.

Je třeba kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky ihned likvidovat, zůstat izolován doma a nešířit tak dále onemocnění. Rouška přes nos a ústa nemocného snižuje riziko nakažení jeho okolí.

Ochrana proti chřipce je tak stejná jako ochrana proti koronaviru,“ uzavřela Rážová.

FAQ – CHŘIPKA

Co je to chřipka?

• Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C. Ty napadají horní i dolní cesty dýchací.
• Onemocnění začíná náhle, je provázeno horečkou (často i nad 39 °C), schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání).
• Méně obvyklé jsou bolesti v krku, rýma a kašel s vykašláváním hlenu.
• U dětí se může objevit zánět středního ucha.
• Nekomplikovaná forma odezní sama zhruba do 1-2 týdnů.
• K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce.
• Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh.

Jak se chřipka šíří?

• Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí.
• Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1-2 dny.
• Bránou vstupu infekce do organismu je výstelka nosohltanu a oční spojivky.
• Nejrizikovější je úzký kontakt s kašlajícím nemocným (cca do 1 metru).
• Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky…).
• Proto je v období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si oči a obličej. Nutná je i ohleduplnost nemocných — kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky ihned likvidovat, zůstat izolován doma a nešířit tak dále onemocnění. Rouška přes obličej nemocného snižuje riziko nakažení okolí.

Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen?

• Chřipka představuje významnou zátěž i pro zcela zdravé dospělé jedince, průměrná doba pracovní neschopnosti trvá 14 dní.
• Nejčastěji chřipkou onemocní děti v kolektivních zařízeních, které ji pak šíří na dospělou populaci.
• Závažný průběh onemocnění a komplikace hrozí zejména dospělým nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami (např. diabetes mellitus, onemocnění jater), neurologickými či svalovými poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou.
• Vhodné je i očkování osob, které by mohly chřipku na rizikové pacienty přenést (rodinní příslušníci, ošetřující personál).

Jak se chřipka léčí?

• U nekomplikovaného onemocnění stačí pouze symptomatická terapie — klid na lůžku, dostatek tekutin, volně dostupná antipyretika (paracetamol, ibuprofen…). Vždy je nezbytné pečlivě přečíst příbalový leták, aby nedošlo k překročení maximální denní dávky, zejména u kombinovaných přípravků!!!
• Dětem do 16 let věku nesmí být podávány přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin, …) pro riziko vzniku Reyova syndromu.
• Pokud je onemocnění komplikováno bakteriální superinfekcí, zahajuje se léčba antibiotiky.
• Existují i léky cílené přímo proti viru chřipky, které je možno použít k léčbě a profylaxi — adamantany (amantadin, rimantadin) a inhibitory neuraminidádazy (oseltamivir, zanamivir). Mají však řadu nevýhod: starší generace preparátů (adamantany) má řadu nežádoucích účinků a preparáty nové generace (inhibitory neuraminidázy) jsou relativně drahé.
• Má-li být léčba efektivní je nezbytně zahájit medikaci maximálně do 48 hod od prvních projevů infekce, jinak již průběh onemocnění neovlivní.
• Aby se zabránilo rozvoji rezistence viru chřipky na tyto léky, je důležité jejich uvážlivé používání a preferovat jejich použití zejména u vysoce rizikových pacientů, kteří nebyli proti chřipce očkováni.

Co je to chřipková vakcína?

• Všechny chřipkové vakcíny obsahují 4 druhy usmrcených chřipkových virů (2xA a 2xB), jejich složení je každoročně upravováno dle doporučení Světové zdravotnická organizace, aby co nejvíce odpovídalo cirkulujícím kmenům chřipky.
• V České republice jsou nabízeny pouze vakcíny štěpené nebo subjednotkové, které se proti původním celovirionovým chřipkovým vakcínám odlišují nižším výskytem nežádoucích účinků.
• Vakcíny obsahující živé viry se v zemích EU nepoužívají.

Kdy je nejvhodnější doba pro očkování?

• Nejvhodnější je doba před začátkem chřipkové sezóny.
• Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem.
• Nové vakcíny pro danou sezónu se na trhu obvykle objevují v září.
• Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad. Očkovat lze i do začátku chřipkové epidemie, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní.

Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti chřipce?

• Dospělí a děti nad 6 let věku jsou chráněni cca za 14 dní od podání 1 dávky vakcíny. Děti od 6 měsíců do cca 6 let, pokud jsou očkovány proti chřipce poprvé, je nutno po 4 týdnech přeočkovat 2. dávkou vakcíny.
• Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až 1 rok.
• Protože virus chřipky se neustále mění, je nutné očkování každý rok opakovat.

Má očkování nějaké nežádoucí účinky?

• Chřipkové vakcíny jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších, lze jimi očkovat děti od 6. měsíců věku i těhotné ženy od 2. trimestru těhotenství.
• Nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné, nejčastěji se jedná o krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu. Může se objevit únava, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota, které rychle bez další léčby odezní.
• Závažné alergické reakce hrozí u pacientů s alergiemi na vaječnou bílkovinu (u vakcín připravovaných na kuřecích vejcích) a antibiotikum neomycin. Pro pacienty alergické na vaječnou bílkovinu jsou vhodné vakcíny připravované na tkáňových kulturách. Reakce na očkování je třeba hlásit svému praktickému lékaři.

Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce?

• Očkování zajišťuje nejčastěji praktický lékař, zdravotní ústavy a očkovací centra.
• Pokud se u Vás při jakémkoli předchozím očkování vyskytly nežádoucí reakce, je vhodné se obrátit na očkovací centra nebo infekční oddělení nemocnic.

Kdo nemůže být očkován?

• Očkování je kontraindikováno u dětí do 6 měsíců věku, těhotných v 1. trimestru těhotenství, pacientů alergických na vaječnou bílkovinu (neplatí pro vakcíny pěstované na tkáňových kulturách) a antibiotikum neomycin a pacientům, kteří prodělali syndrom Gullian-Barré (vzácné zánětlivé onemocnění míšních nervů).
• Očkování je nutné odložit u pacientů s akutním horečnatým onemocněním.

Podle praktických lékařů se zvyšuje letos zájem o očkování proti chřipce (je to hlavně kvůli koronaviru) – bude dost vakcín?

• Poptávka po očkování proti chřipce se v souvislosti s probíhající pandemií onemocnění COVID-19 výrazně zvýšila, a to nejen v České republice, ale i celosvětově.
• Proces výroby vakcín je poměrně složitý, výrobní kapacity vakcín musí být plánovány s velkým časovým předstihem a není bohužel možné jejich rychlé navýšení.
• Rozdělení letošního objemu výroby vychází z odběrů jednotlivých států v loňském roce.
• Míra proočkovanosti pacientů v ČR je dlouhodobě velmi nízká (cca 6 %) v porovnání s ostatními státy.
• Jednáním se zástupci zahraničních výrobců se však podařilo zajistit navýšení letošních dodávek vakcín proti chřipce o více než 20 % oproti loňskému objemu dodávek.
• Lze předpokládat, že s ohledem na mimořádný zájem nebude možné letos naočkovat proti chřipce všechny pacienty, kteří by měli o očkování zájem.
• S ohledem na plánování výrobního procesu rok dopředu, zahájí MZ aktivity směrem k výrobcům ještě do konce tohoto roku, aby pro ČR zajistilo větší množství vakcín pro chřipkové období na příští rok.

Kolik vakcín se ročně zhruba spotřebuje na očkování proti chřipce?

• Proočkovanost v ČR je zhruba 6 %, spotřebuje se tak zhruba 700 tisíc kusů vakcín za rok (v loňském roce musela být dokonce část dodaných vakcín znehodnocena).
• Celkové množství dodávek pro letošní rok je vyšší než počet podaných dávek v loňské sezoně, konkrétně by mělo být dodáno 870 tisíc dávek.

Může být očkování proti chřipce účinné i proti koronaviru?

• Očkování proti chřipce nechrání proti onemocnění COVID-19. Nicméně zamezí souběhu těchto onemocnění.
• Po prodělání onemocnění chřipkou mohou být pacienti, zvláště ti z rizikových skupin, oslabení, a případná nákaza koronavirem pro ně může být rizikovější, se závažnějším průběhem.

Proč by se lidé tedy měli nechat očkovat, když to nezabrání nákaze koronavirem?

• Jak je uvedeno výše, z hlediska pacienta zamezí očkování proti chřipce jednak souběhu těchto onemocnění, jednak případnému závažnějšímu průběhu infekce COVID-19 u pacienta po prodělané chřipce z důvodu oslabení.
• Z hlediska zdravotního systému se snížením počtu pacientů s chřipkou zmírní nápor na vyčerpání jeho kapacity (např. u lůžek s umělou plicní ventilací), protože těžký průběh onemocnění chřipkou je léčen obdobně jako těžký průběh onemocnění COVID-19.

Máte informace od praktických lékařů, že by jim objednané vakcíny nemusely stačit?

• Podle informací, které máme k dispozici, je zjevné, že v tuto chvíli jsou již dodávky vakcín alokované na konkrétní odběratele (lékaře, očkovací centra) a další poptávky již nemohou být uspokojeny.

Kdo by se měl nechat očkovat a komu to pojišťovny hradí a proč?

• Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav doporučují podstoupit očkování proti chřipce především osobám starším 65 let a osobám s chronickými obtížemi (onemocněním plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami – např. diabetes mellitus, onemocnění jater, neurologickými či svalovými poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou).
• Vhodné je i očkování osob, které by mohly chřipku na rizikové pacienty přenést, tzn. rodinní příslušníci či ošetřující personál.

Co se týká úhrad, vakcína proti chřipce je bezplatně poskytována jako pravidelné každoroční očkování (stát ji uhradí v plné výši):

• osobám umístěným v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory
• osobám umístěným v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem.
• osobám pracujícím na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem.

Dále je vakcína hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, kdy zdravotní pojišťovna uhradí vakcínu do výše ekonomicky nejméně náročné varianty (pozn. v letošním roce je ekonomicky nejméně náročnou variantou přípravek VAXIGRIP TETRA, v případě aplikace dražší vakcíny INFLUVAC TETRA pacient uhradí doplatek cca 31 Kč) pro tyto skupiny pacientů:

• pacienty nad 65 let věku
• pacienty po splenektomii
• pacienty po transplantaci krvetvorných buněk
• pacienty, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem

Ostatní pacienti mohou obvykle čerpat příspěvek z fondu prevence od své zdravotní pojišťovny.

Více informací zde: http://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0131426&tab=prices.

Češi a vakcína proti covidu: Dostane se ke všem, očkování má být zdarma

Zatím se ale stále čeká na registraci vakcíny u evropských úřadů. „Vakcíny proti nemoci covid-19 jsou dle legislativy povinně registrovány centralizovaně,“ řekl Deníku Martin Novotný z ministerstva zdravotnictví. Regulaci udělí Evropská komise na základě odborného zhodnocení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Až poté se bude smět očkovat.

Česko nyní plánuje nakoupit vakcíny pro 5,5 milionu obyvatel, půjde celkem o devět milionů dávek vakcíny.

Úřady již závazně objednaly tři miliony dávek pro 1,5 milionu lidí od společnosti AstraZeneca a čtyři miliony dávek pro dva miliony osob od firem BioNTech/Pfizer.

U společnosti Johnson&Johnson jsou objednány dva miliony jednorázových dávek pro dva miliony osob. „V záloze je možnost objednávky pro dalších až 10,6 milionu osob,“ konstatoval Novotný.

Přečíst článek ›

Nyní úředníci společně s Českou vakcinologickou společností a Národní imunizační komisí připravují Národní strategii očkování proti nemoci covid-19. Podle Novotného je strategie těsně před svým dokončením. „Panuje shoda, že primárně by měli být očkováni senioři, zdravotníci a pracovníci, kteří zajišťují kritickou infrastrukturu státu,“ uvedl Novotný.

Podle odborníků právě těmto skupinám obyvatel hodlá v první vlně očkování poskytnout vakcínu každý stát v Evropě. „Nejprve je potřeba ochránit ty nejzranitelnější a ty, co o ně pečují, nebo jim pomáhají,“ řekl Deníku předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Abybylo proočkování obyvatelstva co největší, mělo by se podle něj očkovat prakticky kdekoli, kde to bude možné. „U praktických lékařů, v nemocnicích, v očkovacích centrech a u mobilních očkovacích týmů,“ uvedl Chlíbek.

 „Optimální by bylo dosáhnout alespoň šedesátiprocentní proočkovanosti,“ tvrdí Chlíbek.

Sytém PES:

Chrání již první dávka

Pouze jedna z využitelných vakcín vyžaduje jen jedinou dávku, ostatní se očkují ve dvou dávkách s odstupem 28 dnů.

Částečně by před nákazou měla ochránit již aplikace první dávky, maximální efekt očkování lze ale očekávat až dva týdny po druhé dávce.

Poté se vytvoří specifické protilátky proti koronaviru a také příslušné buňky imunitních systémů jako součást buněčné odpovědi na vakcínu. „Délka ochrany se zatím nezná. Lze očekávat minimálně v řádech měsíců, spíše roků,“ míní vakcinolog Chlíbek.

Při očkování se mohou objevit různé přechodné negativní reakce, jež mohou být podobné potížím při chřipce – bolesti hlavy, teplota, únava, svalová slabost. „Očkování zatím nebude vhodné pro děti, a dokud nebudou předložena data, asi ani pro těhotné ženy,“ obává se Chlíbek.

Přečíst článek ›

Lidé, kteří se přijdou naočkovat, dostanou vakcínu zdarma, zaplatí jim ji stát. Cena vakcíny od jednotlivých výrobců se liší, její výše je součástí dohod o mlčenlivosti. „Řádově se ale pohybuje ve stokorunách za dávku,“ prohlásil Chlíbek.

Na vývoji vlastní vakcíny začali pracovat také čeští vědci, podle ministerstva zdravotnictví se jim první etapu vývoje podařilo úspěšně dokončit.

„Vzhledem k tomu, že na trhu budou v brzké době k dispozici právě vakcíny ‚komerční‘, není nyní urgentní potřeba ve vývoji pokračovat,“ uvedl Martin Novotný z ministerstva zdravotnictví.

„Pan ministr celému týmu, který za vývojem takzvané české vakcíny stojí, velice děkuje,“ dodal. Další osud projektu však projedná vědecká rada ministerstva.

Očkování proti sezónní chřipce 2018/2019

Chřipka se na našem kontinentě vyskytuje pravidelně každý rok. Začíná se objevovat v prosinci a přetrvává až do března. Chřipka je velice nakažlivé onemocnění, které se přenáší kapénkami — vzduchem a přímým kontaktem. Zdrojem je nemocný člověk již před objevením se horeček a ještě 2 dny poté.

Onemocnění začíná rychlým vzestupem teplot až k 39 °C, který je doprovázen zimnicí a třesavkou, bolestí svalů a kloubů. Do 2. dne se objevuje suchý, dráždivý kašel, pálení za hrudní kostí při kašli. Horečky ustupují kolem 4.

dne a objevuje se pocit ucpaného nosu, kašel se mění na produktivní s vykašláváním malého množství světlého hlenu.

Nedojde-li ke komplikaci, stav se postupně zlepšuje, dráždivý kašel však může přetrvávat 1–2 týdny, únava často zůstává 2–4 týdny.

Léčba chřipky

Antibiotika nefungují, a proto nemá smysl je podávat. Nemocný odpočívá na lůžku, horečky (> 38 °C) sráží paracetamolem 750–1000 mg až 3× denně a/nebo ibuprofenem 400 mg až 6× denně, je-li to potřeba. Přetrvávají-li horečky i 4. den, je nutné navštívit svého lékaře, který vyloučí možné komplikace. V ojedinělých případech při těžkém průběhu infekce lze podat antivirotika.

Nejúčinnější prevencí onemocnění chřipkou je očkování, které zabrání nákaze v 70–90 % a sníží výskyt komplikací až o 80 %. Každý rok se na našem kontinentě vyskytuje jiný druhy chřipkového viru. Behěm první poloviny roku se pečlivě monitoruje antigenní složení aktuálního chřipkového viru a na základě sledování zvolí WHO nejvhodnější složení vakcíny pro aktuální chřipkovou sezónu.

Během zimních měsíců se objevují i jiné infekce dýchacího ústrojí, proti kterým očkování proti chřipce neposkytuje ochranu (tzv. běžné nachlazení — rýma, bolesti v krku, kašel, teploty 37–38 °C). Zpravidla při nich nedochází k životu nebezpečným komplikacím na rozdíl od chřipky.

Kdy očkovat a kolik je dávek?

Ideální doba na očkování proti chřipce je září až listopad a to jednou dávkou. Vzhledem k tomu, že každý rok dochází ke změně ve struktuře aktuálního chřipkového viru (rozuměj jeho vývoji), je nutné očkování každý rok zopakovat, aby se zajistila vysoká účinnost (70–90 %).

Koho očkovat?

Všechny, kteří si nepřejí onemocnět chřipkou, protože nekomplikovaná chřipka si vyžádá 1–3 týdenní pracovní neschopnost (a finanční strátu s ní spojenou: 30 % mzdy). Zejména ale:

• všechny osoby starší 65 let;
• osoby léčené léky na onemocnění srdce a cév (s ischemickou chorobou srdeční, ischemickou chorobou dolních končetin), dýchacích cest (astmatem bronchiale, chronickou obstrukční plicní nemocí), ledvin a diabetem — cukrovkou;
• těhotné ženy v kterékoli fázi těhotenství a ženy, které plánují otěhotnět během chřipkové sezóny;
• osoby pečující (zdravotníci, sociální pracovníci);
• osoby žijící s rizikovými osobami (viz výše).

Koho nelze očkovat?

Osoby s akutním horečnatým onemocněním (očkujeme až za 2 týdny po úplném vyléčení).

Kolik stojí vakcína?

Vakcína je zdarma pro osoby starší 65 let a pro osoby s chronickým onemocněním — viz výše (zdravotní pojišťovna hradí aplikaci i nejlevnější očkovací látku na trhu). Ostatní si zaplatí očkování celé, viz ceník.

Jaké druhy vakcín máme?

Podle technologie výroby rozlišujeme tradiční splitové vakcíny (celovirové, štěpené) s dobrou ochranou, ale častějšími nežádoucími účinky:

• Fluarix® (GlaxoSmithKline);
• Vaxigrip® (Sanofi Pasteur);
• Vaxigrip® Tetra (Sanofi Pasteur) – novinka roku 2017: oproti ostatním vakcínám, které obsahují vždy 2 kmeny chřipky A a 1 kmen chřipky B, o kterých se předpokládá, že budou v zimních měsících převládat na severní polokouli, Tetra obsahuje celkem 4 kmeny – o 1 kmen B navíc;
• Idflu® (Sanofi Pasteur) – intradermální aplikace (mladší osoby mají bohužel 2–5× častější lokální reakci), ideální pro osoby s antikoagulační léčbou (užívající Warfarin, Pradaxa®, Xarelto®, Eliquis®);
• Preflucel® (Baxter AG) – neobsahuje vaječnou bílkovinu, pokročilejší technologie výroby kultivací na savčích buňkách zajišťuje vyšší podobnost viru s divokým kmenem.

Subjednotkové vakcíny obsahují jen část virionu, a proto stimulují imunitní systém o něco méně, ale zato mají i méně nežádoucích účinků:

• Influvac® (Abbott Biologicals) – výborná snášenlivost, ideální pro mladší pacienty (děti a mladší 65 let);
• Influvac® Tetra (Abbott Biologicals) – novinka roku 2018;
• Fluad® (Novartis) – dobrá snášenlivost a zároveň lepší ochrana díky použitému adjuvans MF-59, vhodné pro osoby starší 65 let;
• Optaflu® (Novartis) – neobsahuje vaječnou bílkovinu, pokročilejší technologie výroby kultivací na savčích buňkách zajišťuje vyšší podobnost viru s divokým kmenem.

Pro letošní sezónu 2019/2020 jsou dostupné pouze tyto vakcíny: Vaxigrip Tetra, Influvac Tetra.

Jaké jsou časté nežádoucí účinky?

Míra nežádoucích účinků záleží na vhodné individuální volbě očkovací látky. Nejčastěji se objeví lokální zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu (do 7 dní po očkování a spontánně odezní). Únava, bolest hlavy, nevolnost, zvýšená teplota (až horečka s třesavkou), pocení, bolesti svalů a kloubů (vše vymizí i bez léčby během 1–2 dnů).

O vakcíny proti chřipce je velký zájem. Lékaři neví, zda jich bude dost

Praktičtí lékaři letos evidují zvýšený zájem pacientů o očkování proti chřipce, a to hlavně kvůli obavám ze souběhu s nemocí covid-19. Nejsou si ale jisti, zda budou moct všem zájemcům vyhovět.

Vakcíny mají objednané často už od přelomu roku, tedy ještě před vypuknutím koronavirové epidemie. Neví, kolik vakcín jim ve skutečnosti dorazí či zda bude možné u výrobců počet dávek ještě navýšit.

Očkovat proti sezonní chřipce se začíná v říjnu. Lidé z rizikových skupin a senioři nad 65 let mají očkování zdarma, ostatním přispívají zdravotní pojišťovny.

V Česku má být letos k dispozici 850 000 dávek vakcín proti chřipce, to je o třetinu víc než loni.

Bude dovezena tetravakcína, tedy vakcína obsahující antigeny čtyř kmenů chřipky, která má vyšší účinnost než vakcína s menším počtem antigenů.

Svaz zdravotních pojišťoven už podepsal smlouvy s jejich dodavateli – společnost Mylan vyrábí vakcínu Influvac Tetra, firma Sanofi Pasteur dodává očkovací látku Vaxigrip Tetra. Vakcíny se podle svazu mají začít do Česka dovážet během září, lékaři by je měli mít k dispozici nejpozději v polovině října.

Podle jihlavské praktické lékařky Jarmily Strejčkové je zájem o očkování velký. Dřív se nechalo očkovat asi pět procent z jejích přibližně 2000 pacientů.

„Nyní po mediální masáži je větší zájem o očkování proti chřipce, problém je v tom, že my objednáváme vakcíny na chřipku začátkem roku. Objednali jsme jich tak jako v loňském roce a teď bude zájem enormní.

Nevím, jak se to bude řešit,“ řekla Strejčková.

Větší zájem o očkování registrují i ordinace v Přerově. „Vakcíny máme již předobjednané. Každý rok vyočkujeme zhruba 130 vakcín. Zatím nevíme, zda se bude v případě zájmu dát doobjednat,“ uvedla zdravotní sestra jedné z přerovských praktických lékařek.

Předseda Sdružení praktických lékařů ve Zlínském kraji Lubomír Nečas řekl, že praktici letos objednávali větší množství vakcín proti chřipce, asi o 20 až 30 procent víc oproti minulému roku.

Lékaři podle něj v první vlně chtějí naočkovat lidi, kteří se očkují pravidelně, poté případně další zájemce. „Volají a ptají se spíše ti, kteří se pravidelně očkují, kdy vakcíny budou.

Ostatní lidé spíše ojediněle,“ dodal Nečas.

Česko patří mezi nejméně proočkované

Zájem o očkování proti chřipce je mezi lidmi podle krajské předsedkyně Sdružení praktických lékařů v Libereckém kraji Ireny Moravíkové výrazně vyšší než v minulých letech.

„Už od léta se ptají, kdy se začne očkovat, zda budou vakcíny a my to sami nevíme. Máme vakcíny předobjednané a uvidíme, jak nám budou dodány,“ uvedla Moravíková.

Také praktičtí lékaři v Jihomoravském kraji evidují větší zájem lidí o očkování proti chřipce, zájem se zvedl zhruba o 50 procent.

Česko patří k zemím s nejnižším podílem očkovaných proti chřipce, pohybuje se kolem osmi procent, v rizikových skupinách jde zhruba o pětinu. Evropská unie přitom doporučuje, aby míra očkování proti chřipce v ohrožených skupinách dosáhla 75 procent.

Odborníci varují před tím, že nemocní s vážným průběhem chřipky i vážným průběhem covidu-19 potřebují v nemocnicích stejná lůžka s kyslíkem nebo plicními ventilátory. Může jich být proto při souběhu případné druhé vlny pandemie koronaviru a sezonní chřipky nedostatek.

Lidé nemocní chřipkou budou navíc oslabení a případná nákaza koronavirem pro ně může být rizikovější.

Šíření respiračních chorob by mohlo zmírnit nošení roušek, které bude od září budou povinné ve veřejné dopravě, na úřadech, v divadlech či kinech a nadále ve zdravotnických a sociálních zařízeních.

domácí Aktuálně.cz koronavirus očkování