Vyšší platy pro lékaře? Ne, je jich nadbytek

Platové tabulky lékařů a zubařů platné v roce 2021. Platové tabulky se používají i pro lékaře orgánů sociálního zabezpečení (na správě sociálního zabezpečení a na některých ministerstvech).

Platový stupeň	Praxe	Platová třída
11	12	13	14	15	16
1	do 1 roku	36 770	39 030	43 890	46 770	49 570	52 630
2	do 2 let	37 770	40 140	45 100	48 000	50 930	54 100
3	do 4 let	38 890	41 320	46 360	49 300	52 350	55 630
4	do 6 let	39 970	42 490	47 650	50 640	53 790	57 230
5	do 9 let	41 110	43 740	49 000	52 030	55 320	58 840
6	do 12 let	42 310	45 030	50 400	53 460	56 890	60 530
7	do 15 let	43 580	46 380	51 850	55 020	58 510	62 310
8	do 19 let	44 850	47 790	53 350	56 540	60 230	64 160
9	do 23 let	46 160	49 220	54 910	58 170	61 990	66 040
10	do 27 let	47 560	50 710	56 540	59 860	63 800	68 010
11	do 32 let	48 990	52 290	58 240	61 600	65 700	70 060
12	nad 32 let	50 490	53 890	59 980	63 420	67 640	72 200

Otevřít celou platovou tabulku lékařů a zubařů pro rok 2021 na nové stránce

Platy lékařů a zubařů závisí na jejich vzdělání (platové třídě) a délce jejich praxe v oboru (platovém stupni). Podrobnosti jsou uvedeny v nařízení vlády 341/2017 Sb.

Všechny platové tabulky pro rok 2021

Všechny platové tabulky pro zaměstnance ve státním a veřejném sektoru, kteří pracují v pracovním poměru (na základě pracovní smlouvy). Tyto tabulky se nepoužívají pro státní zaměstnance ve služebním poměru, tedy např. pro vojáky nebo soudce.

Platové tabulky pro rok 2020

více zpráv a novinek o platech 

Kalkulačky mzdy

Aktuální online kalkulačky ze všech oblastí života.

Výpočty včetně podrobnějšího vysvětlení výpočtů

Výpočet čisté mzdy 2021 – Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy po zrušení superhrubé mzdy v roce 2021. Z hrubé mzdy se odečte sociální a zdravotní pojištění, odečte záloha na daň z příjmu nebo se přičte daňový bonus na děti. Ve výpočtu se projeví daňové slevy na zaměstnance i na jeho děti. Součástí výpočtů čisté mzdy jsou také výpočty odvodů a nákladů zaměstnavatele.

Výpočet příspěvků a dávek v roce 2021

Výpočet příspěvku na bydlení – změny od roku 2021 pro rodiny i jednotlivce. Příspěvek na bydlení pomáhá s úhradou nákladů na bydlení rodinám i jednotlivcům s nižšími příjmy.

• Výpočet životního minima v roce 2021 – životní minimum v roce 2021 ovlivní nárok na sociální příspěvky a dávky i na pomoc v hmotné nouzi.
• Výpočet přídavků na děti v roce 2021 – Od zvýšení zvýšení životního minima v dubnu 2020 má nárok na přídavky na děti víc rodin.
• Výpočet podpory v nezaměstnanosti v roce 2021 – z čisté mzdy, způsobu ukončení pracovního poměru a věku se vypočte měsíční podpora v nezaměstnanosti, počet měsíců poskytování podpory a celková výše podpory v nezaměstnanosti.

Označení stránky: platy lékařů 2021, Platova trida lekaru, platová třída 2021

Odliv českých lékařů do ciziny zpomaluje, ukázal průzkum. Doma je drží i podmínky atestací — HlídacíPes.org

Čeští lékaři mají po ukončení studia stále větší zájem zůstat v tuzemsku. Pracovat v Česku jich chce 81 procent. Tři roky po sobě klesá celkový počet mediků, kteří plánují s diplomem zamířit například do Německa či Rakouska. Na Slovensku je trend opačný a práci v zahraničí plánuje čím dál víc studentů medicíny.

• Zatímco v roce 2015 v průzkumu HealthCare Institute uvedlo 53 procent z těch českých mediků, kteří plánovali odejít do zahraničí, že jejich cílem je Německo, o rok později už to bylo 39 procent, v roce 2017 pak 29 procent a v aktuálním průzkumu za rok 2018 dokonce jen necelých 24 procent.
• Dlouhodobě naopak roste zájem mediků zamířit po dostudování do Švýcarska, ze čtyř procent v roce 2015 až na letošních víc než 12 procent z těch, kteří plánují opustit české zdravotnictví.
• Průzkum „Barometr mezi mediky“ zahrnoval studenty posledních tří ročníků na osmi lékařských fakultách v Česku a čtyř lékařských fakultách na Slovensku.

Do ciziny méně mediků, na delší čas

Nedostatku lékařů se české ministerstvo školství snaží předcházet zvyšováním počtu studentů na lékařských fakultách.

„Od akademického roku 2019/2020 by měl počet přijímaných studentů do studijního programu Všeobecné lékařství vzrůst o 15 %. Rozpočet příslušných vysokých škol bude počínaje rokem 2019 každoročně po dobu jedenácti let navyšován o 500 až 700 milionů korun. Celkově se jedná o částku 6,8 miliardy korun,“ vypočítává mluvčí rezortu Aneta Lednová.

Jako nejčastější důvody, proč z Česka neodcházet, uvádějí tuzemští medici jasné a jednoznačné podmínky pro předatestační a specializační přípravu, velikost úvazku, odpovídající míru supervize nad prací lékaře, pracovní kolektiv a vyváženost pracovního a osobního času.

Současně s tím, jak se v Česku snižuje celkový počet mediků, kteří chtějí odejít do zahraničí (v roce 2016 to bylo ještě 27 procent, o rok později 22 procent, loni 19 procent), zvyšuje se naopak průměrná doba, po kterou chtějí v cizině zůstat. O víc než osm procent narostl oproti roku 2017 počet těch, kteří chtějí pracovat v zahraničí 11 a více let.

„Klademe důraz na kontinuální růst platů, v letošním roce si mladí lékaři polepšili o 2 500 korun měsíčně. Snižujeme administrativu, umožnili jsme postgraduální studium v okresních nemocnicích a dotujeme rezidenční místa,“ přivítal výsledky průzkumu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministerstvo teď připravuje nový koncept dotací pro mladé lékaře tak, abych podpořilo personálně poddimenzované specializace. Větší dotace budou směřovat také do lokalit, kde je nedostatek lékařů, říká Vojtěch.

Slováci dál utíkají

Na Slovensku je trend odchodů absolventů medicíny přesně opačný – tedy stoupající. V roce 2017 chtělo ve slovenském zdravotnictví zůstat 80 procent mediků, loni už jen necelých 75 procent.

1. Navíc i slovenští medici stále více preferují dlouhý pobyt v cizině a počet těch, kteří chtějí v zahraničí zůstat 11 a více let, narostl loni meziročně dokonce o víc než devět procent.
2. 
3. Z pohledu českého zdravotnictví je zajímavý i fakt, že mírně ochabuje zájem slovenských mediků, kteří často v Česku studují, právě o tuzemské nemocnice a lékařské praxe.

Zatímco v roce 2017 jich o práci v Česku uvažovalo 19 procent, loni to bylo jen necelých 17 procent. O to více projevují momentálně slovenští medici zájem o práci v sousedním Rakousku.

Čeští studenti medicíny se k rakouskému zdravotnictví hlásili stále silněji několik let po sobě, to ale skončilo loni, kdy zájem o práci v Rakousku v oblasti medicíny poklesl o tři procenta.

Kdo si řekne o sto tisíc?

Jak u českých, tak slovenských mediků je také vidět stoupající „platové sebevědomí“. Zatímco ještě v roce 2015 si jen pět procent českých studentů medicíny dokázalo představit nástupní plat v zahraničí přesahující v přepočtu 50 tisíc korun, loni už to bylo přes 19 procent dotázaných.

• 
• U slovenských mediků byl skok v očekáváních v této platové rovině ještě mnohem vyšší – v roce 2017 si padesátitisícový nástupní plat v cizině umělo představit jen pět procent dotázaných, loni už přes 35 procent z nich.
• Že se budoucí lékaři plánující odchod do ciziny cení na stále víc peněz, ukazují i platová očekávání pro doktory po první atestaci v cizině.

Jen 12 procent českých mediků by si v roce 2015 řeklo po dokončení atestace v zahraničí o víc než stotisícový plat, loni už to bylo přes 20 procent. Slováci jsou ještě výrazně sebevědomější, podle loňského průzkumu by si alespoň o sto tisíc korun v takovém případě řekla skoro třetina z nich.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu…Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

Platy sester vzrostly za 5 let o 27 procent, lékařů o pětinu

Platy zdravotních sester vzrostly za pět let do roku 2017 o 27 procent, platy lékařů o pětinu. Doktorů za stejnou dobu o pět procent přibylo, sester bylo zhruba o 1,5 procenta méně. Odcházely zejména z akutní lůžkové péče, naopak v ambulancích jich přibylo. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o personálních kapacitách a odměňování zdravotníků v roce 2017.

Podle údajů ústavu například lékaři dostávali v roce 2012 v průměru téměř 59.000 Kč a v roce 2017 již 70.672 korun, všeobecné sestry a porodní asistentky v roce 2012 zhruba 26.700 korun a v roce 2017 téměř 34.000 Kč.

Mezi roky 2012 a 2013 přitom odměny ve zdravotnictví klesaly, poté začaly postupně růst. Mezi rokem 2016 a 2017 rostly nejrychleji.

„Z výsledků za celé zdravotnictví je patrný meziroční růst platů i mezd, kdy platy v průměru vzrostly o 3150 korun (o devět procent) a mzdy o 2270 korun (o osm procent).

Největší nárůst v absolutních hodnotách je u lékařů, v relativních hodnotách u všeobecných sester a porodních asistentek,“ píše se v dokumentu.

Lékaři a stomatologové dostávali předloni v průměru o 4784 korun více než v roce 2016, což byl asi sedmiprocentní nárůst. Zdravotním sestrám odměny vzrostly o 12 procent, což bylo průměrně o 3647 korun. Naopak relativně nejméně dostali přidáno farmaceuti, platy jim vzrostly o tři procenta, což znamenalo průměrně 1085 korun.

Rozdíly mezi platy ve státních zařízeních a mzdami v krajských, obecních či zřizovaných soukromými subjekty byly u lékařů vyšší částkou a u sester vyšší podílem vůči celkové odměně.

V posledních letech se navíc ještě zvětšovaly. Průměrný plat lékařů byl v roce 2016 asi o 7900 korun vyšší než průměrná mzda jejich kolegů, v roce 2017 to bylo přes 13.000 korun.

U sester to bylo asi 5700 korun v roce 2016 a předloni 6400 korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je výše platů starostí ředitele nemocnice, který se musí snažit personál udržet.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) porostou platy asi o sedm procent všem ve státních zařízeních díky valorizaci platových tabulek, sestry a další zdravotníci pracující u akutních lůžek v nemocnicích dostanou navíc měsíčně několik tisíc korun jako zvýšení příplatku za práci na směny.

Podle dokumentu od roku 2010 přibylo přes 2500 lékařů v akutní péči a kolem 750 lékařů v nelůžkové péči.

Naopak sester ubylo o 2000 v akutní péči, asi 250 v ostatní lůžkové péči a 650 jich přibylo v nelůžkové péči.

Statistika tak potvrzuje tvrzení managementů nemocnic, které tvrdí, že sestry často odcházejí z nemocnic do ambulancí specialistů, kde nemusí pracovat na směny. Aktuálně jich v nemocnicích chybí asi 3000.

V roce 2017 v Česku pracovalo ve zdravotnictví celkem téměř 215.000 lidí. Nejvíc bylo všeobecných sester (74.112). Lékařů bylo 42.012, meziročně jich 300 přibylo. Všeobecných, dětských sester a porodních asistentek bylo předloni 82.345, což bylo o 334 méně než v předchozím roce.

Dále bylo asi 7800 fyzioterapeutů, 6700 zdravotních laborantů, 4600 farmaceutických asistentů, 3170 zdravotnických záchranářů a 2400 řidičů sanitek.

Nejvíc lékařů a sester na 1000 obyvatel bylo předloni v Praze (lékařů – 6,72, sester – 11,67). Dále v Jihomoravském, Olomouckém a Karlovarském kraji.

Máme nejvyšší mzdy z akciovek v Česku, říká šéf budějovické nemocnice

Kolik lidí nemocnici řídí?V nejužším vedení jsou čtyři lidé, a rozšířím-li to o vedoucí jednotlivých oborů, jako jsou ekonomický, obchodní, provozní či technický, je nás deset.

Celkem je nás v Bílém domě, jak lidé ředitelství říkají, proti srovnatelným nemocnicím se stejným počtem zaměstnanců zhruba o sto méně. Při průměrné mzdě 38 tisíc korun v této nemocnici to dělá 40 milionů, které šetříme každý rok.

Za dvanáct let mého ředitelování jsme tak ušetřili půl miliardy.

A kdo u vás dělá práci, za kterou jinde platí další zaměstnance?Manažeři, kteří tu jsou. Třeba můj zástupce Jaroslav Novák má na starosti všechna výběrová řízení na přístroje z evropských dotací. Ve srovnatelných nemocnicích jsou na to týmy lidí.

Doktor Novák to zvládá sám tak, že jsme zatím dostali všechny dotace, o které jsme se ucházeli.

Já dělám spolu s vedoucím oddělení stavebních investic Františkem Bostlem celou přestavbu nemocnice, jejímž cílem je ukončení zdravotní péče v dolním areálu do roku 2021 v celkové hodnotě 2,4 miliardy korun.

Generální ředitel českobudějovické nemocnice Břetislav Shon se narodil 18. února 1949 v Praze. Je absolventem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, specializoval se na urologii, kde má dvě atestace. Hned po škole nastoupil v roce 1975 jako urolog do nemocnice v Českých Budějovicích. V roce 1997 se stal primářem jejího urologického oddělení a tým vedl do poloviny května 2006. Zároveň byl od listopadu 2004 pověřen vedením celé nemocnice a od 15. března 2005 byl jmenován generálním ředitelem Nemocnice České Budějovice, a.s. a předsedou představenstva. Není členem žádné politické strany. Manželka Olga je primářkou gastroenterologického oddělení budějovické nemocnice. Mají dvě dospělé děti a pět vnoučat.

Jak se vůbec tak velká organizace vede?Dobře. Mám výhodu, že jsem tu celý profesní život a kolega Novák taky. Velmi důležitou součástí vedení jsou ostatní členové představenstva, kteří ve zdravotnictví pracují jako manažeři již řadu let a mají obrovské zkušenosti.

Panuje tu velká vzájemná důvěra, známe všechny provozní procesy v nemocnici do nejmenších detailů. Proto můžeme vše vyřizovat daleko rychleji než v nemocnicích, kde se velmi často střídají ředitelé.

Časté střídaní manažerů považuji za hrubou chybu, pokud zdravotnické zařízení dobře funguje.

Kde nabíráte doktory?Jihočeské nemocnice se snaží dělat různé soutěže pro budoucí lékaře ještě při studiu medicíny, a oni tak mohou zčásti poznat naše nemocnice. Jezdíme také na různé akce lékařských fakult, kde představujeme naši nemocnici. Na stáže k nám chodí i medici z Plzně a dalších měst, z nichž pak nabíráme čerstvé posily na jednotlivá oddělení.

Zasahujete do výběru každého lékaře, nebo necháváte volnou ruku primářům?Buď si novou posilu seženou primáři sami, nebo ji seženeme my.

S každým adeptem mluvíme my i primář, rozhodující slovo má primář, protože on bude s lékařem pracovat.

Po přijetí lékaře do nemocnice má primář oddělení dva roky na to, aby rozpoznal, zda nový lékař je pro odbornost, kterou si vybral, vhodným adeptem.

Ale jak to pozná, když ho celé ty dva roky nemá na dohled?První dva roky je takzvané kolečko, kdy začínající lékaři chodí z jednoho primariátu na druhý. Nejsou sice u budoucího šéfa, ale primáři spolu komunikují, a když nováček odchází z jednoho oddělení na druhé, říkají si, jak se jim zdá.

Českobudějovická nemocnice zaměstnává přibližně 2 500 lidí. Z toho je 500 lékařů, 1 300 zdravotních sester, 200 dalších středoškoláků, ostatní jsou dělnické profese, ošetřovatelky a sanitáři.

Máte dost lékařů?Nemohu říct, že jich máme nadbytek. V některých oborech jsme na hraně, nebo lehce pod ní, ale to souvisí s obrovskou feminizací v medicíně. Na jednom oddělení nám třeba v současné době chybí pět lékařek, protože jsou všechny na mateřské.

A to je jeden z velkých problémů – kolik lékařek vzít na oddělení, aby pro ně bylo místo, až se budou vracet? Ale na všech odděleních se nám daří udržet počet lékařů tak, že jsme schopni dělat kvalitní medicínu, a se službami jsme někde v průměru kolem 50 hodin měsíčně navíc.

Spolupracujete s ostatními nemocnicemi v regionu, nebo si doktory přetahujete?Nemůžeme zabránit tomu, když chce doktor z nějakých důvodů k nám, nebo naopak od nás. Nikoho nepřemlouváme, je to jeho rozhodnutí. Okresním nemocnicím pomáháme tím, že jim půjčujeme lékaře do služeb v oborech, kde jich mají málo. Naši doktoři jezdí třeba do Krumlova nebo Prachatic.

Co děláte pro to, aby u vás byli zaměstnanci spokojeni?V první řadě se staráme o to, aby měli slušné platy. Máme nejvyšší mzdy z akciových společností v Česku, aktuálně u nás mají lékaři průměrnou hrubou mzdu 79 935 korun a sestry 32 147 korun.

Ve srovnání s příspěvkovými organizacemi mají naši lékaři průměrně o 15 procent vyšší tarify, sestřičky o sedm procent víc.

Máme i řadu benefitů, jako je penzijní pojištění, letní tábory a školka, kterou jsme začali před měsícem přistavovat a rozšiřovat za šest milionů korun.

S jakými ohlasy se setkáváte?Když k nám přijdou doktoři třeba z pražských nemocnic, jsou zaskočeni tím, jak to u nás vypadá a funguje. Teď se dokonce vrátil jeden lékař z velké nemocnice v Německu.

Trochu se zmenšuje i platový rozdíl proti Německu, protože specialisté, co jsou u nás nad deset let, už berou se službami běžně 120 tisíc korun a řada z nich i víc.

A co kariérní růst?Abychom mohli dělat špičkovou medicínu, podporujeme lékaře v profesním růstu. Posíláme je na stáže a kongresy doma i v zahraničí.

Naše nemocnice sama organizuje čtyři velké celorepublikové kongresy a dalších 20 menších. Ale i na ně jezdí lékaři z celé země, protože mají vysokou úroveň.

Naši lékaři z některých oddělení jezdí přednášet do zahraničí, například z neurochirurgie, neurologie, kardiologie, urologie či ortopedie a někdy jezdí do ciziny i operovat.

Vyplatí se jim trávit čas učením nových metod a postupů?Ano. Máme dobře propracovaný systém dalšího vzdělávání. Primář určí mladému lékaři po atestaci konkrétní oblast specializace, na kterou se pak intenzivně připravuje.

A když to zvládne, po deseti letech působení v nemocnici dostane takzvaného specialistu. Specialista má dnes základní plat 56 tisíc korun, takový plat nemá ani primář v příspěvkových organizacích. Když lékař u nás nedosáhne na specialistu, bere o deset tisíc míň.

To je velký stimul, protože od základu se odvíjejí i peníze za služby.

Snem nové jihočeské hejtmanky Ivany Stráské je vznik lékařské fakulty v regionu. Bral byste ji?Nerad bych tuto otázku rozebíral, protože jsem o tom s nikým nediskutoval a neznám konkrétní představu kraje. Když to někde zazní v jedné větě, člověk z toho nic nevyčte. Určitě to nebude zítra, a až to bude na pořadu dne, budeme o tom jistě dlouze diskutovat.

Co se letos v nemocnici změní kromě přístavby školky?V dubnu jsme otevřeli zmodernizovaný pavilon urologie a gynekologie, za měsíc dokončíme nové dvoupatrové parkoviště. Největší letošní akcí je zahájení stavby urgentního příjmu v přízemí centrálního pavilonu.

Výzva: Lékaři a sestry, zveřejněte svůj příjem. Kolik dělá plat a co přesčasy?

Jaké jsou opravdu mzdy a platy ve zdravotnictví? Ministerstvo svým nedávným tvrzením o vysokých odměnách lékařů a sester vyvolalo mezi zdravotníky bouři. Někteří proto začali své příjmy zveřejňovat. Přidejte se k nim a ukažte, kolik a za co berete. Zachováme vaši anonymitu.

Byla to zdánlivě běžná tisková konference ministerstva zdravotnictví. Odehrála se 6. května a ministr Adam Vojtěch na ní prezentoval úspěchy svého rezortu. Titulek tiskové zprávy ministerstva z toho dne zní: „Odměna lékařů a sester významně převýšila průměrnou mzdu v ČR a vyrovnala se průměru EU.“

Optimistická zpráva ministerstva oznámila, že lékaři si v Česku letos vydělají průměrně 84 000 korun a průměrná sestra bude mít nebo už má příjem kolem 43 000 korun za měsíc. V poměru k průměrnému českému platu dosáhli podle ministerstva evropského středu a sestry se tu dokonce mají stejně jako ty německé v Německu.

Staví ministerstvo veřejnost proti zdravotníkům?

„Kdyby čísla odrážela realitu, nemuselo by být české zdravotnictví závislé na lékařích z Ukrajiny a všichni lékaři by neprchali do zahraničí,“ komentoval analýzu ministerstva prezident komory Milan Kubek.

Psali jsme o tom v článku Ministr se chválí za růst platů. Lékaři oponují: Je to hra s čísly a přesčasy.

Někteří lékaři dokonce podezírají ministra ze záměrného štvaní pacientů proti lékařům a sestrám. „Tolik zla už dlouho žádná zpráva ve zdravotnictví neudělala. K mému zděšení to došlo tak daleko, že ministerstvo chce postavit laickou veřejnost proti zdravotníkům,“ řekl například lékař a šéf lékařských odborů (LOK-SČL) Martin Engel.

Poslanci analýzu o platech odmítli

Proti výkladu ministerstva se ovšem postavili také poslanci. Analýzu při poměrně bouřlivém jednání výboru pro zdravotnictví odmítli. Závěry ministra Vojtěcha (ANO) tam nejčastěji napadali překvapivě poslanci-lékaři z jeho vlastní strany. Nakonec se shodli na závěru, aby ministerstvo analýzu přepracovalo a doplnilo.

Zprávě vyčítají, že směšuje veškeré odměny lékařů a sester a neodlišuje přesčasy, příplatky, počet úvazků, kategorie zdravotníků ani jejich zaměstnavatele nebo regiony.

Navíc podle nich srovnává a prezentuje statistiky OECD tak absurdně, že se pro Česko v odměňování lékařů a sester stávají vzorem Mexiko a Chile na prvních místech.

Více se o tom dočtete v článku Pravda o platech lékařů a sester? Ministerstvo lže, říká poslanec.

Podělte se anonymně o výši svých platů a mezd

Pozadu nezůstali ani čeští lékaři a sestry. Začali veřejně i anonymně sdílet výši svých příjmů, aby ukázali, že jejich skutečný plat často zdaleka nedosahuje čísel prezentovaných ministerstvem zdravotnictví. Některé z těchto reakcí jsme popsali v článku Jak je to s platy lékařů? Jeden z nich ukázal výplatní pásku. To budete zírat.

Pokud se chcete podělit o informaci o svých příjmech ve zdravotnictví, rádi ji využijeme, ale v žádném případě nebudeme nikde uvádět vaše celé jméno ani konkrétní pracoviště nebo kamkoli tyto údaje předávat.

Zajímá nás především váš hrubý plat na hodinu, měsíc či rok. Rovněž tak pro srovnání i vaše profese (lékař, sestra ap.), druh zaměstnavatele, kvalifikace, délka praxe, počet přesčasů, úvazků a jiných odměn nebo klidně čistý příjem proti odslouženým hodinám.

Anebo prostě uveďte jen to, co a jakým způsobem uznáte za vhodné.

Údaje či vaše citace bychom chtěli (zásadně anonymně!) využít v dalším textu o příjmech lékařů a sester v České republice. Přidejte svůj komentář nebo popis vašich příjmů a jejich obvyklé skladby. Pro větší autenticitu uvítáme klidně i fotografie nebo kopie vašich výplatních pásek se zakrytými osobními údaji (případně se o to postaráme).

Kontaktovat redakci můžete na emailu [email protected]

Podařilo se zastavit úbytek zdravotních sester, řekl Vojtěch. Letos si průměrně vydělají o 4 tisíce víc

Kde se nacházíte: iROZHLAS.

cz / Zprávy z domova | Související témata: Česko Praha lékař Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR nemocnice mzda platy platy lékařů zdravotní sestra

Rozdíl mezi platem sester ve státních nemocnicích a mzdou u jiných zřizovatelů bude až 7000 korun. Data o odměnách zdravotníků v nemocnicích v pátek zveřejnil ÚZIS. Vyplývá z nich také, že se zastavil úbytek zdravotních sester v nemocnicích.

„Podařilo se nám zastavit dosavadní kontinuální úbytek všeobecných sester a porodních asistentek v nemocnicích. Počet lékařů stabilně roste. Současné řady lékařů navíc za pár let doplní také absolventi ročníků lékařských fakult, jejichž kapacitu jsme navýšili o 15 procent,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Rok 2019 byl podle ÚZIS prvním rokem od roku 2012, kdy se zvýšil počet úvazků sester v akutní lůžkové péči. Nyní je jich více než 48 tisíc, pořád ale zhruba o 1900 méně než v roce 2010. Čtyři roky po sobě rostou i kapacity v dlouhodobé a následné péči. Asi o dvě procenta přibylo i lékařů.

Rozdíl státních a soukromých nemocnic

Průměrná mzda v ČR byla v roce 2019 podle dat Českého statistického úřadu 34 125 korun. Sestry v lůžkové péči pobíraly průměrně 43 865 korun, tedy její 1,29násobek. Plat lékaře byl loni v průměru 82 333 korun, tedy zhruba 2,4krát vyšší.

Koronavirus se na výši platů zatím nepromítl. Průměrná mzda meziročně vzrostla o pět procent

Číst článek

Odbory kritizují významný rozdíl mezi výdělkem lékařů a sester ve státních nemocnicích, které se musí řídit platovými tabulkami, a smluvními mzdami v nemocnicích měst, krajů nebo soukromých. Požadují, aby byly pro zdravotníky platové tabulky jednotné. U zdravotních sester letos bude rozdíl dosahovat až 7000 korun měsíčně. Například u lékařů ale loni mzdy rostly rychleji než platy.

ÚZIS upozorňuje také na velký podíl přesčasové práce zdravotníků. Základní tarif u lékařů v akutní péči tvoří 49 procent platu a 58 procent mzdy. U zdravotních sester jde o 56 procent platu a 66 procent mzdy.

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme