22.9.2020
Vysoký nebo nízký krevní tlak nesouvisí jen s věkem člověka. I docela mladý člověk může trpět zvláště na vysoký tlak, který je způsoben nesprávnou životosprávou, stresem, nevhodnými návyky či přepínáním se.
Ani jeden z těchto stavů není úplně příjemný a ještě hůře jsou na tom lidé s tlakem kolísavým, u nichž není téměř nikdy dopředu patrné, jak jim bude. A máme nějaké tipy na bylinky či babské rady? Máme a rádi se o ně podělíme.
Domácí lékárna: Když nás zlobí vysoký či nízký tlak (Zdroj: Depositphotos)
Jak si srovnat vysoký nebo nízký krevní tlak?
Každý člověk by měl již od dětství přijít do styku s tlakoměrem. Zvlášť pokud trpíme na výkyvy krevního tlaku.
Je pak vhodné si přenosný tlakoměr zakoupit v lékárně a občas se přesvědčit, že náš tlak je ještě v pořádku. Dospělý zdravý jedinec by měl mít optimální tlak 120/80, u dětí je to cca 110/70.
Hodnoty pod tímto ukazatel jsou brány jako nízký krevní tlak, hodnoty zvýšené pak jako vysoký krevní tlak.
Neuškodí vám, když si občas necháte změřit tlak (Zdroj: Depositphotos)
S nízkým tlakem se dá jakžtakž žít, pokud si člověk zvykne na neustále prochladlé ruce či nohy, pocity zimy, únavu a zívání.
Opravdu hodně nízký tlak, který je způsoben nedostatečným okysličením mozku, však může vést až k pocitům závratě, hučení v uších, mžitkám před očima, a dokonce k omdlévání. A právě takové omdlévání není zrovna výhra, zvlášť pokud přichází často a nečekaně.
Stačí k tomu rychle vstát ze sedu, nedostatečně zásobovat tělo živinami, nedodržovat pitný režim. Avšak nízký tlak mohou způsobit i některé léky, poruchy štítné žlázy, a také třeba těhotenství.
U opravdu nízkého tlaku se mohou vyskytovat závratě (Zdroj: Depositphotos)
Problém nastává více při výskytu vysokého tlaku. Ten se začne projevovat bolestmi hlavy, únavou, tlakem na hrudi, otoky končetin nebo poruchami spánku.
Příčinu je možné spatřovat v enormní psychické zátěži, konzumaci nevhodných potravin, obezitě, kouření a pití alkoholu, životu ve spěchu a stresu, ale také dědičnosti. Bohužel vysoký krevní tlak je také po právu označován jako tichý zabiják.
Neléčení a nekontrolování vysokého tlaku může vést až k fatálním následkům v podobě infarktu myokardu.
Jak krevní tlak snížit či zvýšit?
Zvýšit krevní tlak je snazší než ho snížit.
Při zvyšování tlaku dbáme na dostatečný přísun tekutin a stravy bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), dodržování zdravého životného stylu a pravidelný pohyb.
Pomůže také mírné zvýšení sodíku, například v kuchyňské soli. Oblíbený babský recept na zvýšení krevního tlaku pomocí skleničky pálenky není zrovna v souladu se zdravým způsobem života.
Dbejte na vyváženou a zdravou stravu (Zdroj: Depositphotos)
Naopak snížit krevní tlak se nám podaří, pokud do svého jídelníčku zařadíme hořčík a vápník, budeme hojně užívat česnek (například ve formě česnekových kapslí), budeme se snažit snížit svou hmotnost a budeme se více pohybovat a snížíme obsah solí v našem těle, které nahradíme konzumací ovoce, zeleniny a nízkotučných mléčných výrobků.
Čaj na vysoký tlak
- 30 g třezalky
- 30 g řebříčku
- 30 g hlohu
- 10 g arniky
- ½ litru vody
3 lžičky směsi bylinek přelijeme vřelou vodou a denně užíváme 2-3 šálky.
Uvařte si hlohový čaj a snižte si tlak (Zdroj: Depositphotos)
Rozmarýnové víno na nízký tlak
5 dkg rozmarýnových větviček necháme 3 týdny macerovat ve 3 litrech vína. Užíváme pak denně 1 skleničku na posílení a osvěžení srdce a na zvýšení krevního tlaku.
Denně troška rozmarýnového vína váš nízký tlak zvýší (Zdroj: Depositphotos)
Babské rady
Při výskytu nízkého tlaku:
- uvařte si kvalitní černý či zelený čaj nebo kávu
- vyhněte se konzumaci česneku
- používejte odvar z kopřiv
- zkuste ženšen
- přidávejte si do pokrmů badyán
- pijte zeleninové šťávy
- pravidelně konzumujte rozinky
Pijte zelený čaj nebo černou kávu (Zdroj: Depositphotos)
Při vysokém tlaku:
- omezte na minimum požívání alkoholu
- pijte čaje s obsahem hlohu
- zařaďte do jídelníčku bazalku a česnek
- přidávejte si do pokrmů kardamom a zázvor
- levandule všude okolo vás pomůže ke snížení tlaku
- přestaňte solit
- dejte si denně trochu hořké čokolády
- relaxujte u pohodové hudby
- jezte kapustu, banány, broskve, avokádo a červenou papriku
- naučte se jíst quinou (merlík čilský)
Při vysokém tlaku konzumujte česnek a zázvor (Zdroj: Depositphotos)
Někdy se ale stane, že vám krevní tlak bez varování prudce „vyletí“ a je potřeba, pokud neužíváte žádné lékařem předepsané léky, tlak ihned snížit. Zkuste některý z těchto tipů:
- masáž hlavy a krku, pod kořenem ucha za ušním lalůčkem
- dýchejte pouze levou nosní dírkou
- akupresura (bod GB 20 neboli Wind Pool) zátylku
- bzučivé dýchání – se zkříženýma nohama si sedněte rovně, zacpěte si palcema uši a ukazováčky přitiskněte na čelo nad obočí, zbylé prsty mějte na očích a bzučivě dýchejte
- meditace hudbou a dýcháním
- vypijte sklenici vody (někdy může být vysoký tlak způsoben dehydratací)
- uvolněte se (lehněte si a uvolněte v těle každý sval, nezapomeňte na pravidelné dýchání)
V případě, že vám tlak opakovaně vykazuje vysoké hodnoty, neprodleně navštivte lékaře.
Vysoký krevní tlak může zabíjet
Rubrika: Krátké články, Zdraví
Mnoho lidí má hypertenzi neboli vysoký krevní tlak, aniž o tom ví. Vysoký krevní tlak nebolí, nemá žádné příznaky, přesto způsobuje poškození tepen a životně důležitých orgánů v těle. Proto je hypertenze nazývána také tichý zabiják.
Hypertenze je globální epidemie! Na nemoci způsobené vysokým krevním tlakem celosvětově ročně umírá 7 milionů lidí. Kardiovaskulární choroby jsou zodpovědné za téměř polovinu všech úmrtí v Evropě, v České republice má vysoký krevní tlak zhruba 40 % lidí ve věku 25 až 64 let, přičemž čtvrtina hypertoniků o své chorobě ani neví.
Registry infarktu myokardu prokázaly, že právě kouření patří v tomto směru k nejrizikovějším faktorům. „Průměrný věk mužů kuřáků s prvním infarktem je u nás kolem šedesáti let, u nekuřáků o deset let více.
Vysoký tlak sice postihuje muže dříve, protože ženy jsou chráněny pohlavními hormony, ale během menopauzy ženy začnou muže v průměru dohánět,“ vysvětlil odborník na arteriální hypertenzi MUDr. Jan Peleška z Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
V dnešní době je dobře léčených hypertoniků více než 30 % a situace je u nás podobná jako v evropských zemích, spíše lepší.
Co je krevní tlak? Krevní tlak je síla, kterou krev působí na tepny. Vlivem činnosti srdce, s jeho tepem, se krevní tlak neustále mění.
Pravidelné měření umožňuje včas odhalit změny v kardiovaskulárním systému a předcházet tak rizikům vzniku infarktu a dalších nemocí.
„Optimální hodnota tlaku krve je 120-130/70-85 mm Hg, ale pokud nějaká hodnota vyskočí, nehraje to důležitou roli. Může za to například přechodný stres,” upozorňuje MUDr. Peleška.
Změřte si svůj krevní tlak Domácí měření krevního tlaku se doporučuje jako preventivní prostředek i jako standardní doplněk léčby hypertenze.
Výhoda domácího měření krevního tlaku spočívá zejména v tom, že můžete svůj tlak sledovat pravidelně v určitém čase a za normálních každodenních podmínek.
Tím se vyhnete uměle zvýšeným hodnotám způsobených nervozitou v cizím prostředí ordinace lékaře (tzv. syndrom bílého pláště).
Jak správně měřit tlak – Před měřením krevního tlaku je třeba sedět v klidu několik minut v tiché místnosti a předtím půl hodiny vydržet bez kouření, jídla, kofeinu a tělesného cvičení. Pacient musí zůstat vsedě s podepřenými zády a paží. Je nutné se nehýbat a nemluvit, nohy by neměly být překřížené. – Pro používání v domácnosti se doporučují certifikované digitální tlakoměry. – Vždy je třeba měřit tlak krve dvakrát s časovým intervalem 1-2 minut, ev. i potřetí, pokud jsou první dvě měření velmi rozdílná. – Měření krevního tlaku jsou vhodná ráno a večer, před užitím léků a vždy při potížích, které mohou vzniknout z vysokých hodnot tlaku krve. Příliš častému měření krevního tlaku je třeba zabránit. – Doporučuje se používat standardní manžetu, ale u osob s velmi velkým obvodem paže (zejména u obézních lidí) je třeba používat širší manžetu a naopak u osob s malým obvodem paže používat malou manžetu – například tlakoměry OMRON jsou vybaveny prodlouženou manžetou, která se přizpůsobí různým obvodům paží a zabrání tak chybám při volbě správné manžety. A jsou vhodné i pro měření u pacientů s arytmií. Vyznačují se špičkovou technologií Intellisense, která zajišťuje optimální nafukování manžety v závislosti na krevním tlaku pacienta. Měření trvá kratší dobu a je příjemnější – paže není při měření dlouho a příliš stlačována. Další unikátní technologií je technologie dvou měřicích senzorů a kontroly správného nasazení manžety. – Manžeta představuje důležitou součást tlakoměru a je třeba dbát na to, aby byla umístěna v úrovni srdce. – Při prvním měření je vhodné změřit krevní tlak na obou pažích, aby se zjistil případný rozdíl při periferním postižení cév. Následně je vhodné měřit krevní tlak tam, kde jsme naměřili vyšší hodnoty krevního tlaku. – U starších lidí, diabetiků a těch, kteří mívají sklon k nízkým hodnotám krevního tlaku, je vhodné změřit krevní tlak i vestoje (v 1. a 5. minutě od postavení se), protože po postavení může krevní tlak nadměrně poklesnout. – Při měření krevního tlaku si všímáme i tepové frekvence, jejíž optimální hodnota by měla být mezi 60-70/min.
– Přesnost tlakoměrů bychom měli po určitém čase nechat překontrolovat v zařízeních k tomu určených (v případě bezproblémového fungování stačí po 2 letech).
Angina pectoris: příznaky, léčba (angina pektoris)
Angina pectoris (AP) je jednou z akutních forem ischemické choroby
srdeční.
Toto onemocnění je definováno palčivou bolestí za hrudní
kostí, která je způsobena nedostatkem kyslíku v srdeční
svalovině. Svými příčinami a projevy je velmi podobná akutnímu infarktu
myokardu s rozdílem, že při angině pectoris nedochází
k odumření (ischémii) srdeční tkáně a při léčbě je
účinný lék Nitroglycerin (ve spreji či tabletě).
Celý proces této bolesti je popsán, když málo okysličená krev proudí
do srdce, které potřebuje vyšší koncentraci kyslíku. Tím dojde
k nesprávnému stahování srdeční svaloviny, srdce přestává plnit svou
funkci jako pumpa a tím se do celého těla nedostává dostatek okysličené
krve a zpět opět do srdce.
Angina pectoris je bolest, ke které dochází při
zvýšeném požadavku na kyslík – rychlá chůze, běh, stres
atd., kdy nemocné cévy převážně aterosklerózou (=kornatění = zúžení
cévy ukládáním tuku, nejčastěji následkem vysokého cholesterolu) nemohou
dostatečně zásobit tělo ani srdce krví s kyslíkem.
Tento průběh si můžeme představit jako křeče do svalů při běhu.
Jistě znáte píchání ve stehnech či břichu, když se vystavíte pohybu, na
který nejste zvyklí. Říkáme tomu kyslíkový dluh.
Podobně je tomu u anginy pectoris, ale v srdci se nevypouští kyselina
mléčná, která způsobuje bolest při kyslíkovém dluhu.
Tato bolest je
opět lokalizována do plochy jako u akutního infarktu myokardu, je spojená
s pálením, svíráním až
bodáním, tlakem na hrudi a nebo
pocitem, že nemůžeme dýchat.
Angina pectoris má dvě základní rozdělení na stabilní
a nestabilní anginu pectoris. Jelikož angina pectoris je
onemocnění, se kterým pacient může žít dlouhá léta, poté se může
vyléčit a nebo se nemoc zhorší či přejde na jiné srdeční onemocnění,
je toto dělení důležité.
Stabilní angina pectoris je označení pro
vždy stejný průběh záchvatu této bolesti na hrudi.
Například pacient udává tuto bolest při chůzi do schodů, po jídle, při
jiné námaze apod. pacienti s tímto onemocněním obvykle dostávají jako
první pomoc lék Nitroglycerin (spray nebo tablety), který
aplikují při prvních příznacích pod jazyk.
Nestabilní angina pectoris jsou stejné bolesti na
hrudi nebo horší, ale v případech, kdy to pro pacienta je
neobvyklé. Například pacient ví, že se bolest projevuje, když vyjde
čtyři patra do schodů, ale tentokrát stačilo třeba dojít z jednoho
pokoje do druhého nebo nikdy neměl projevy po jídle, ale najedl se a bolest
se projevila.
Každý pacient, který má anginu pectoris, by měl být poučen
o dávkování léků možnostech jeho následné fyzické aktivity. Je
důležité mít na paměti, že tato bolest je velmi podobná dalším
srdečním onemocněním, takže pokud nezapůsobí dávka
Nitroglycerinu, může se jednat o akutní infarkt myokardu, a proto
je nutné vyhledat lékařskou pomoc či zavolat nejlépe záchrannou
službu.
Rizikové faktory anginy pectoris
- Mezi rizikové faktory se řadí stejně jako u akutního infarktu myokardu
– věk a rodinné dispozice. - Mezi ovlivnitelné patří hlavně obezita,
kouření, vysoká hladina cholesterolu
(hypercholesterlémie), snížená fyzická aktivita. - Z dalších to jsou již probíhající onemocnění jako je
hypertenze (vysoký krevní tlak) a
ateroskleróza (zúžení cév ukládáním tuku na
stěnu cévy).
Tyto všechny faktory spolu velmi úzce souvisejí.
Pokud se lidské tělo
udržuje v kondici, neznamená to jen možnost snížení váhy, ale i podporu
celkového cévního systému včetně srdce.
Málokdo možná ví, že kouření není jen škodlivé v plicích. Nikotin
obsažený v cigaretách má srážlivé účinky a podporuje ještě více
ukládání tuku a ostatních látek na stěnu cév (ateroskleróza) a dává za
vznik trombům (sraženina z krevních složek) a embolům (ostatní prvky,
které neprojdou zúženou stěnou jako je vzduch, tuk, kolonie
buněk atd.).
Vysoký krevní tlak vynakládá na celý oběhový systém vysoké nároky a
v poškozených cévách se může rychlým průtokem krve uvolnit sraženina,
která doputuje do úzké cévy a zde vznikne ischémie (odumření tkáně
nedostatkem živin, hlavně kyslíku).
Prevence anginy pectoris
Jak již bylo řečeno výše, je důležité se snažit možnost vzniku
onemocnění snížit ovlivňováním rizikových faktorů. To znamená
přestat kouřit, vyhýbat se tučnému jídlu a solím,
udržovat se v kondici (na srdeční onemocnění se ve vyšším věku často
doporučuje jízda na kole).
Dále jsou preventivní prohlídky u lékaře,
zjišťování krevního tlaku – pokud je vysoký, je snaha jej
snižovat – a dodržování jejich pokynů.
Příznaky a projevy anginy pectoris
Vlastní projevy anginy pectoris mohou být velmi pestré. Pacienti ji
nejčastěji popisují jako bodavou či svíravou bolest,
tlak bez bolesti nebo pocit, že nemohou
dýchat.
Nejčastěji tyto projevy lokalizují plošně za střední či horní
třetinou hrudní kosti. Bolest může přecházet do levého
či pravého ramene, do paže (typickým projevem je brnění levého
malíčku), do krku, dolní čelisti, oblasti žaludku (epigastrium), mezi
lopatky a dokonce i do zátylku.
Příznaky anginy pectoris trvají několik desítek vteřin až pár
minut. Pokud je bolest delší než deset minut, musíme myslet na
možnost nestabilní anginy pectoris, akutní infarkt myokardu či další
onemocnění.
Velmi důležité pro určení této nemoci je moment, který bolest na hrudi
(stenokardii) vyvolává.
Charakteristické bolesti anginy pectoris
přicházejí při námaze, rozčilení, stresové situaci, po jídle (typická
je námaha po požití potravy), nadýchání se studeného vzduchu (chůze
proti větru, za mrazu) a nebo při ranní cestě z domu. Typické pro tuto
bolest vyvolanou námahou je, že Vás přinutí přerušit prováděnou
činnost.
Pacient, který již tyto bolesti zná, sám určí jejich průběh a
většinou již má vyzkoušeno, jak velkou námahu snese a co si může
dovolit. Pokud bolesti dostane v neobvyklé situaci, jedná se tedy o projev
nestabilní anginy pectoris a je nutné lékařské ošetření.
Pro praktické potřeby byla vytvořena klasifikace těchto
bolestí kvůli sledování průběhu onemocnění a účinku léčby. Tato
klasifikace anginu pectoris rozděluje dle závažnosti do čtyř stupňů.
- bolest na hrudi (stenokardie) vyvolána jen „výjimečnou“
námahou (př.: člověk není zvyklý na sportovní aktivitu, ale
poběží a bolest se vyvolá) - stenokardie vyvolána větší, ale přesto obvyklou
námahou (př.: vyjde se více pater schodů) nebo běžnou činností
ve větru a mrazu nebo stresovou situací - stenokardie vyvolána již běžnou činností při
psychickém vyrovnání (př.: chůze po rovině či po schodech do
prvního patra) - stenokardie i při minimálně náročné činnosti nebo
v klidu (př.: vstát z postele, obléci se, najíst
se apod.)
Z dalších průvodních příznaků je možnost uvést
úzkost, strach o život, nedostatek
kyslíku, dušnost, bledost, vysoký krevní tlak (hypertenze),
ale tyto příznaky se objevují i ostatních onemocnění, proto je nemůžeme
označit jako přesné pro určení anginy pectoris.
Pro správné určení této nemoci většinou postačuje typická bolest na
hrudi odeznívající po účinku nitrátů (nejčastěji
užívaný je Nitroglycerin). V netypických případech je diagnostika
onemocnění doplněna o EKG (elektrokardiografie) nebo
zátěžová echokardiografie.
Tyto metody jsou pro bližší určení průvodního problému onemocnění,
zda se jedná o anginu pectris vyvolanou aterosklerózou (zúžení cév) nebo
zda odumření srdeční tkáně (ischémie myokardu) bylo vyvoláno jiným
onemocněním (př.: hypertenze, funkční poruchy, celkové onemocnění
cévního systému apod.).
Pokud tato vyšetření nepotvrdí anginu pectoris ani jiné srdeční
onemocnění, je potom nutné pátrat po jiné možné příčině (bolesti zad,
onemocnění plic, horní části trávicího ustrojí apod.).
Léčba anginy pectoris
První projevy onemocnění anginy pectoris jsou zachyceny v ordinaci
lékaře či záchrannou služnou po jejím zavolání.
Po základním vyšetření (hlavně příznaky, anamnéza, EKG) následuje
farmakologická léčba nitráty (látky, které působí
relaxačně na stažené cévy v srdci – př.: Nitroglycerin) a
léčba dalších příznaků. Následuje již ve zdravotnickém zařízení
snižování rizikových faktorů.
Léčba anginy pectoris zahrnuje tedy dvě roviny. Na jedné straně klade
důraz na zlepšení kvality života. To znamená přestat
kouřit, snížení váhy, snížení příjmu tuků a solí, zlepšení
fyzické kondice dle stavu pacienta.
Na druhé straně je již spíše farmakologická, která zahrnuje
především nitráty – nejčastěji známí Nitroglycerin,
jehož účinkem je roztahování cév a tím obnova cirkulace krve v srdci.
Dále se používají léky na regulaci vysokého krevního
tlaku, proti srážlivosti krve a na ostatní nemoci,
které s anginou pectoris souvisejí.
U většiny nemocných bývá po léta stav stabilizovaný, část pacientů
může dokonce potíže ztratit nebo naopak může dojít ke zhoršení
průběhu onemocnění. U řádně léčeného pacienta se již po roce
snižuje možná úmrtnost (mortalita) o 4% a možnost přechodu onemocnění
v infarkt myokardu o 2-4%.
Jak si mohu pomoci sám
Pokud máte dojem, že toto onemocnění u Vás probíhá, nejlepší radou
je, dojít si k lékaři a nechat se vyšetřit a následně
dodržovat jeho pokyny. Měli byste mít na paměti, že se srdečními ani
dýchacími obtížemi si není radno zahrávat – nikdy nemůžete bezpečně
vědět, že se nejedná například o infarkt nebo o plicní embolii.
V případě, že máte poskytnout první pomoci někomu s náznaky anginy
pectoris, zavolejte záchrannou službu, po celou dobu
sledujte stav postižené osoby (puls a dýchání), nechte ji
v pro ni přirozené poloze (nejlépe v polosedě) a hlídejte ji, zda
neupadá do šokového stavu. Po příjezdu lékaře se snažte co nejpřesněji
doplnit sled událostí, pokud nemocný nemůže.
Jestliže na anginu pectoris trpíte, je potřeba dodržovat příkazy
lékaře a vyhýbat se rizikovým faktorům (popsáno výše).
Většina osob trpící touto chorobou již ví, co jim záchvat bolestí
vyvolá a snaží se tomu tedy vyvarovat a obvykle při sobě nosí sprej
s Nitroglycerinem, který se při vyvolaném záchvatu bolesti na hrudi
stříkne pod jazyk dle dávkování.
Komplikace anginy pectoris
Mezi hlavní komplikace patří přechod z anginy pectoris na
infarkt myokardu či jiné srdeční onemocnění. U všech
srdečních onemocněních je velká pravděpodobnost přechodu do
náhlé srdeční zástavy.
Další názvy: angina pektoris, AP, stabilní angina pectoris, nestabilní angina pectoris, ischemická choroba srdeční, ICHS
Vysoký krevní tlak: Jak ho snížit bez léků?
Autor: iStock.com
Podle údajů IKEMu má v České republice vysoký krevní tlak přibližně 40 % osob ve věku 25–64 let. Výskyt hypertenze roste s věkem, ve věku 55–64 let má hypertenzi 72 % mužů a 64 % žen. Hypertenze probíhá často bezpříznakově, vysoký krevní tlak nebolí. Až ¾ osob s vysokým krevním tlakem o své nemoci vůbec neví.
Pokud nevíte, jaké jsou vaše hodnoty během posledních dvou let, navštivte lékaře. Cokoli nad 130/80 mmHg je považováno za vysoké.
Pokud máte vysoký krevní tlak, lékař musí v první řadě zjistit, zda jde o hypertenzi primární, nebo sekundární, způsobenou jiným onemocněním. Léčba závisí na míře onemocnění. Pokud je tlak zvýšený jen mírně, nastupují režimová opatření. Pokud se situace nezlepší do tří měsíců ani přes udržování těchto opatření, nastupují léky.
Co můžete udělat pro snížení krevního tlaku vy sami? Přinášíme šest tipů:
1. Hýbejte se
Toto potvrdilo už více než 400 různých lékařských studií: Pravidelný pohyb má na tlak stejný vliv jako běžně užívané léky. Ano, spolknout tabletku je jednodušší, ale hýbat se je přirozenější.
A to nemluvíme o žádných výkonech v posilovně nebo na dlouhých tratích. Stačí svižná procházka 3–4krát týdně po dobu například třiceti minut. Zkuste si předem říci, které dny půjdete domů z práce nebo do práce pěšky.
To je to nejmenší, ale zároveň nejefektivnější, co pro sebe můžete udělat.
2. Dostatečně spěte a relaxujte
Asi málokdo v dnešní době řekne, že na něj nedoléhá stres. Jenže stresované tělo uvolňuje do krve hormony, které zvyšují srdeční činnost a zužují cévy a připravují tělo na režim „pohotovosti“. Jenže pak by mělo přijít zklidnění a toho se nám nedostává. A tak si ho nařiďte.
Nemusíte se stát přeborníky v meditaci, ale zkuste si ráno na pět minut sednout se zavřenýma očima a zhluboka dýchat. Zkuste to i večer před spaním. Postupně můžete dobu prodlužovat a zkoušet to třeba i v tramvaji.
Uvolnění a meditace mají řadu benefitů, jednou z nich je ale i to, že vám pomohou udržet tlak pod kontrolou.
3. Vynechte sůl
Češi solí hodně. Doporučená, respektive tolerovatelná denní dávka kuchyňské soli (NaCl) činí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 5 gramů. V doporučené denní dávce soli najdete asi 2 gramy sodíku.
K normální funkci všech tělesných systémů a procesů však dostačuje pouze půl gramu sodíku denně, takže by vám stačilo 1 a čtvrt gramu soli denně. Čeští muži ovšem denně konzumují téměř 17 gramů a ženy přes 10 gramů soli denně.
A více sodíku rovná se vyšší tlak, to už víme.
Možná máte pocit, že tak často po slánce nesaháte, spousta soli se ale skrývá v potravinách, kde by to člověk na první dobrou nečekal, například ve sladkých sušenkách. Nezbývá, než číst etikety na potravinách. Během vaření je také dobré sůl vyměnit za jiná ochucovadla, například bylinky. Více tipů, jak snížit denní příjem soli, čtěte zde.
4. Vsaďte na středomořskou stravu
Vyvážený jídelníček bohatý na omega-3 mastné kyseliny je také dobrým způsobem, jak udržet svůj krevní tlak v přijatelných mezích. Zkuste si vzpomenout, jak se stravujete třeba na dovolené v Řecku: ryby a mořské plody, zelenina, zálivky s olivovým olejem, balkánský sýr nebo pomazánky typu tzatziky – to vše prospívá vašemu srdci a cévám.
5. Alkohol pijte s mírou
Možná jste slyšeli, že sklenka červeného vína prospívá srdci. Žádná studie ale přímý vliv nedokázala, navíc je u lidí nemožné stanovit „denní doporučenou dávku alkoholu“. Pokud vás trápí vysoký tlak, pití alkoholu byste se měli oddávat velmi příležitostně, když už, tak dávat přednost vínu a rozhodně vynechat destiláty.
6. Nekuřte a vyhýbejte se zakouřeným místům
To, že kouření škodí, je jasné. Ukazuje se ale, že skoro stejně škodlivé je i takzvané kouření pasivní. Riziko vzniku srdečních onemocnění je o 25 až 30 procent vyšší u lidí, kteří jsou vystaveni kouření doma nebo v práci.
Podle American Heart Association představuje vystavení se tabákovému kouři každoročně přibližně 34 000 úmrtí předčasným srdečním onemocněním a 7 300 úmrtí na rakovinu plic.
A nekuřáci, kteří mají vysoký krevní tlak nebo vysoký krevní cholesterol, mají ještě větší riziko vzniku srdečních onemocnění, když jsou vystaveni pasivnímu kouření.
Autor: Pavla Skurovcová
Vysoký krevní tlak se může objevit i u dětí. Bývá předzvěstí vážnější nemoci
„Když mému synovi Jiřímu bylo šestnáct let, začal zničehonic trpět bolestmi hlavy. Nikdo, ani on sám, nevěděl, proč by mohl mít takové problémy.
Ve škole prospíval dobře, občas chodil na brigádu do kavárny, na nic si nestěžoval kromě těch opakujících se bolestí.
Tehdy zároveň přišla pozvánka od jeho lékařky pro děti a dorost, aby přišel na pravidelnou prohlídku,“ začíná své vyprávění Adéla.
Přečíst článek ›
Když Jiřímu lékařka změřila krevní tlak, vyšlo najevo, že jeho hodnota je velmi vysoká. Podle lékařky měl okolo 150 na 95, což v jeho věku vůbec nebylo dobré. Adéla si navíc okamžitě vzpomněla, že její otec zemřel na mozkovou příhodu právě kvůli hypertenzi, když udělal několik chyb v užívání léků. Ačkoli sama Adéla byla v pořádku, svou roli mohla sehrát i genetika.
„Lékařka tehdy pro jistotu udělala ještě další dvě měření, jestli u Jirky nešlo jen o ‚strach z bílého pláště’, ale i při těch byla hodnota alarmující.
Lékařka prohlásila, že má přijít další den znovu, že to ještě jednou zkusí. Jak mi doma později řekl, výsledek byl téměř totožný.
Musel podstoupit testy, zda nemá nemocné ledviny nebo srdce, které nejčastěji u dětí způsobují hypertenzi,“ pokračuje Adéla.
Přečíst článek ›
Počty* Vysoký krevní tlak se vyskytuje u 1-3 % dětí. * V Česku trpí hypertenzí až 40 % lidí ve věku 25–64 let.
* S vyšším věkem se výskyt vysokého krevního tlaku zvyšuje.
Až o něco později se Jirka přiznal k tomu, že místo na školní obědy chodí do ‚mekáče‘ a dalších fastfoodů, protože mu to prostě chutná víc než to, co se vaří v jídelně. Chodil tam denně, někdy dokonce i odpoledne pro svačinu.
Adéla si sice sama všimla, že posledních pár měsíců přibral, ale nepřikládala jsem tomu váhu, však byl ve vývinu. Jenže co ona považovala za pár kilo navíc, byla už začínající obezita. Podle lékařky přesně tohle mohlo mít vliv na rostoucí hodnoty krevního tlaku.
Nezdravá strava a nulový pohyb včetně vysedávání u počítače do noci.
„Bylo zřejmé, že ho ty hodnoty vyděsily a začal si sám zjišťovat, co přesně mu to může způsobovat. Později se mi svěřil, že se lekl hlavně toho, jak se vysokému tlaku přezdívá tichý zabiják. Věděl, že musí něco změnit.
Jako první začal omezovat nezdravá jídla, dočetl se, jak škodí sodík, který je ve fastfoodových jídlech bohatě zastoupen. Nevynechal je úplně, ale začal alespoň chodit na klasické obědy, a hlavně večeřel saláty, vyžadoval ovoce a pil hodně vody.
Dokonce se přihlásil i na tenisové kurzy a k narozeninám si přál raketu, aby nám asi dokázal, že to myslí fakt vážně,“ dodává Adéla.
Přečíst článek ›
Během dvou měsíců klesl Jirkův krevní tlak na 135 na 90, což byl rozhodně krok správným směrem a taky zmizely obtěžující bolesti hlavy. „Stravu nadále upravuje a věří, že na příští kontrole už bude mít krevní tlak ukázkový, tak jsme všichni doma zvědaví, zda se mu to podaří,“ uzavírá Adéla.
Informace o nemoci
Až ¾ osob s vysokým krevním tlakem o své nemoci vůbec neví. Rizikové jsou dlouhodobé hodnoty krevního tlaku 140/90 a vyšší (optimální krevní tlak je 120/80). Prvotní příznaky jsou často nejasné. Řadí se mezi ně bolesti hlavy, únava, poruchy soustředění, bušení srdce, tlak na hrudi či návaly horka. Jestliže není hypertenze včas odhalena a léčena, může dojít k poškození orgánů.
Vysoký krevní tlak, kterým trpí čím dál více lidí, se už řadí mezi civilizační choroby. Je jednou z hlavních příčin rozvoje srdečního selhávání, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, selhání ledvin, demence a dalších onemocnění.
Názor odborníka: prof. MUDr. Tomáš Seeman, CSc. (Nemocnice Motol)Hypertenze je u dětí nejčastěji způsobena nějakým jiným onemocněním (tzv. sekundární hypertenze), zejména onemocněním ledvin (tzv. renální hypertenze), ledvinných tepen (tzv.
renovaskulární hypertenze), žláz s vnitřní sekrecí (tzv. endokrinní hypertenze) nebo anomálií srdce a cév. Hypertenze tedy v tomto případě není samostatným onemocněním, ale jen projevem nějakého jiného onemocnění.
Naopak u adolescentů, stejně jako u dospělých, je nejčastější příčinou tzv. primární (neboli esenciální) hypertenze, kdy mají děti všechny orgány zdravé, mají „jen“ zvýšený krevní tlak.
Přesné příčina primární hypertenze není známa, na jejím vzniku hrají roli faktory vnitřní – dědičné dispozice a vlivy zevního prostředí, zejména stravovací a pohybové návyky.
Hypertenze se u dětí nejčastěji neprojevuje žádnými obtížemi. To je na ní zrádné. Pokud se obtíže vyskytnou, většinou hypertenze trvá již delší dobu nebo je velmi těžká.
Mezi typické obtíže způsobené hypertenzí patří bolesti hlavy, krvácení z nosu, únavu, zvýšené pocení, u malých dětí nechutenství a neprospívání.
Protože je hypertenze u dětí nejčastěji bezpříznaková, často se odhalí při preventivní prohlídce u praktického lékaře pro děti a dorost.
Jak předcházet vzniku vysokého tlaku?
Základem je správná životospráva, a to již od dětství. Jídelníček by měl obsahovat zejména zeleninu, ovoce a potraviny s dostatkem vlákniny. Důležité je omezit smažená jídla. Dávejte si pozor na obsah soli v potravinách – nejvíce je v uzeninách, polotovarech a jídlech z rychlého občerstvení. Při podezření na vyšší krevní tlak vynechejte alkohol a přestaňte kouřit.
Přečíst článek ›
Dbejte na udržení ideální tělesné hmotnosti. Obvod pasu u mužů by měl být menší 102 cm, u žen menší než 88 cm. Tuk okolo pasu je rizikový především pro vznik srdečních onemocnění. Snažte se v životě vyhýbat stresovým situacím, případně je kompenzovat meditací a sportem.
Krémová polévka z červené řepy Červená řepa je údajně skvělou potravinou, která pomáhá snižovat krevní tlak. Je to díky nitrátům, které jsou v řepě zastoupené ve velkém množství.
Ingredience: 500 g červené řepy, 100 g brambor, 1 cibule, 1 litr zeleninového vývaru, 100 g řapíkatý celer, olej, sůl, pepř, vinný ocet dle chuti, zakysaná smetana na dozdobení
Postup:Očistěte červenou řepu, brambory i cibuli. Na oleji osmahněte dozlatova nakrájenou cibuli, ke které přidejte nakrájenou řepu i brambory a celer a restujte přibližně 10 minut. Restovanou směs zalijte zeleninovým vývarem a vařte na mírném plamenu přibližně 20 minut, dokud nezměkne řepa i brambory.
Jakmile je zelenina uvařená doměkka, vše rozmixujte tyčovým mixerem na hladký krém, který případně ještě můžete doředit podle vaší požadované hustoty polévky. Dochuťte polévku solí, pepřem a troškou octa. Polévku můžete podávat s kopečkem zakysané smetany.
Vysoký tlak je pomalým zabijákem. Tyhle potraviny ho zvládnou držet na uzdě
Pokud je krevní tlak příliš vysoký, musí srdce pracovat daleko usilovněji, aby dodalo dostatek krve, a tím i kyslíku, do orgánů a všech tkání v těle. To samozřejmě klade na srdce i cévy velké nároky. Vysoký krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem během postižení mozkovou mrtvicí, při vzniku infarktu myokardu a také srdečně-cévních nemocí.
Léčivé účinky potravin
Od začátku padesátých let minulého století jsou masivně zveřejňované studie, které podporují vztah mezi solením a vysokým krevním tlakem.
Někteří odborníci však považují hypertenzi za chorobu, která je vyvolaná více nedostatkem vápníků než častěji udávaným nadbytkem sodíku.
Je však jisté, že nadbytek soli může už existující vysoký krevní tlak ještě zvýšit a vyvolat následné komplikace jako mrtvici, srdeční infarkt nebo selhání ledvin. Jen dlouhodobé omezení soli může přinést uspokojivé výsledky.
U mnohých potravin se zjistilo, že pomáhají snižovat krevní tlak. Patří k nim sója a její produkty, které obsahují velké množství potřebných látek. Pravidelná konzumace obilných vloček pomáhá snižovat krevní tlak a také příznivě působí při některých chorobách srdce a infarktu.
Omezení konzumace tuků, hlavně pak živočišných, by mělo mít vliv na snížení vysokého tlaku. Vyhýbejte se také sladkým pokrmům, zákuskům a slazeným nápojům. Pozor si dejte i na kofein nebo alkohol. Omezení pití kávy, všech kofeinových nápojů a alkoholu výrazně podporuje snížení krevního tlaku.
Pomyslným zázračným elixírem, který se doporučuje užívat během hypertenze, je čerstvá šťáva z červené řepy v kombinaci s medem. Skutečným pokladem je také celer, který obecně ovlivňuje lidský organizmus v mnoha směrech. Všichni pacienti s vysokým krevním tlakem by ho měli konzumovat co možná nejčastěji, má totiž silné účinky i v této oblasti.
Podobně funguje také okurka, případně okurková šťáva. Cibule dovede snížit nejen vysoký tlak, ale také obsah tuku v krvi a navíc jako bonus ještě rozpouští krevní sraženiny.
V Řecku se hypertenze už tisíce let léčí zvýšenou konzumací česneku. Ten je u nás velmi lehce dostupný.
Za rozumnou dávku se uvádí 1 stroužek na osobu na den a nebo dvakrát až třikrát týdně 1-2 stroužky česneku s týdenní přestávkou.
Fungují i vitamíny a minerály
Hlavně to platí u vitamínu E a také B3. Mimo snižování krevního tlaku jsou schopné také redukovat hladinu cholesterolu. Vápník, který je důležitý hlavně pro zdravé kosti a zuby, má také schopnosti snižovat krevní tlak.
Z některých studií totiž vyplývá, že pokud v mladším věku konzumujete dostatek potravin s vápníkem, pak může být společnost s dalšími vhodnými zdravotními návyky účinnou zbraní proti vysokému tlaku v pozdějším věku.
Rostlinnými zdroji jsou hlavně mák, sója, mrkev, petržel, sušené fíky nebo mandle.
Studie potvrzují, že je ochráncem před vysokým tlakem také draslík. Pokud tak zvýšíte jeho množství v krvi, pak můžete snížit množství léků potřebných na snížení krevního tlaku. Draslík totiž dokáže působit přímo na cévy, roztahuje je a díky tomu snižuje hypertenzi.
Srdeční minerál hořčík se také účinně spolupodílí na snižování krevního tlaku. Tento nevyhnutelný prvek je také prostředkem proti stárnutí. Mějte tak na paměti, že byste ho měli ve stravě obsáhnout co nejvíce. Doporučuje se ale také léčivo rutin, který nám ve velkém dodává pohanka. Nejlepší je ho konzumovat v kombinaci s vitamínem C, tedy třeba se syrovou zeleninou.
KAM DÁL: Psa jí ukradli přímo na ulici, hodili ho do dodávky a ujeli. Pro gangy je to teď hodně výnosný byznys.