Vyšetření šepotem nemusí u dětí odhalit nedoslýchavost

Nevím, jak vaší drobečci, ale můj dvouleťák zásadně (v jakémkoli slovním spojení) neslyší slovo „uklízet“. Na rozdíl od slova „čokoláda“, případně „dort“, to slyší vždy a bez váhání.

• Teď situaci kolem sluchu samozřejmě zlehčuji, a proto se vrátím k původní otázce.
• Jste si OPRAVDU jistí, že vaše dítě dobře slyší?
• Nemůže být příčinou jeho „zlobení“, „neposlouchání“ fakt, že je (třeba jen nepatrně) nedoslýchavé?

Schopnost slyšet je zásadní pro rozvoj řeči a jazyka, ovlivňuje rozvoj celé osobnosti dítěte.

• Děti mají potíže při „učení se mluvit“.Děti se učí mluvit poslechem řeči a neodhalená nedoslýchavost může být příčinou problémů při osvojování si řeči a jazyka, problémů při komunikaci a při nápravě logopedických vad. Dítě s rodiči dochází na logopedii, doma do „zblbnutí“ trénují  a trénují a výsledky se nedostavují.
• Děti vypadají, že zlobí, neposlouchají, neustále něco dělají špatně.Příčinou není „neposlušnost“, ale špatný sluch. Dítě, které instrukci neslyší (nebo slyší jen zčásti) ji prostě nemůže splnit.„Já už si s ním nevím rady, mluvím do něj jak do dubu, on mě prostě neposlouchá.“
• Děti mají problém v kolektivu.Děti mají problém začlenit se mezi vrstevníky. Z důvodu neporozumění kazí hru ostatním a jsou odmítány.
• Děti jsou nepozorné (a rodič pojme podezření na ADHD).Pro dítě, které špatně slyší, je mnohem náročnější udržet pozornost.
• Děti mají problémy ve škol(c)e při učení.Neslyší pedagoga, nedokáží proto správně odpovědět, nenaučí se danou látku, protože neslyší, co bylo řečeno.Už ve druhé třídě mívají špatné známky z češtiny, protože nerozumí učiteli (nejen při diktátu). Horší výsledky mívají i v dalších předmětech.Nedoslýchavé děti se pak jeví jako ty, co stále něco nechápou, nerozumí, prostě ty „hloupé“ (a v nejhorším případě jsou kvůli tomu terčem posměchu). Příčinou není snížená inteligence, ale špatný sluch.

Screening = vyšetření, které se provádí za účelem vyhledávání nemocí u lidí, kteří ještě nemají potíže či příznaky nemoci. Jedná se o preventivní vyšetření.

První screening sluchu byl vašemu děťátku proveden v porodnici. Bohužel velká část sluchových vad vzniká až později. 

Aby se předešlo školní neúspěšnosti z důvodu neodhalené vady sluchu, zavedl se plošný screening sluchu u všech pětiletých dětí ještě před nástupem do školy.  

Váš dětský lékař při pětileté preventivní prohlídce vyšetřuje sluch šepotem. (Dítko je otočeno bokem k lékaři a opakuje slova, která lékař šeptá.

) Toto vyšetření bohužel nedokáže odhalit všechny potíže se sluchem. Proto dětský lékař dítko nově odešle na „ušní“ (do ORL ambulance) nebo na foniatrii.

Seznam pracovišť, která provádějí screening sluchu je zde.

Screeningové vyšetření sluchu je hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Od roku 2019 by jej měly absolvovat všechny pětileté děti.

Jak vyšetření probíhá?

Anamnéza

ORL lékař, případně foniatr, se Vás zeptá na rodinnou a osobní anamnézu. Zpravidla jsou to otázky typu: „Trpí poruchou sluchu někdo v rodině? Má dítě problémy se sluchem? Jaké dítě prodělalo nemoci? „

Vyšetření tónovou audiometrií

Dítko se posadí do audiologické komory nebo tiché místnosti. Na uši si nasadí sluchátka, do kterých jsou mu pouštěny různé tóny. Dítko stiskne tlačítko vždy, když tón uslyší. Vyšetření nebolí, ale vyžaduje spolupráci dítka. Výsledek vyhodnotí lékař, v případě zachycení poruchy sluchu navrhne další péči.

Co dělat, pokud dítě nespolupracuje?

Pokud Vaše dítko nespolupracuje nebo z různých důvodů není spolupráce schopno, je možné sluch vyšetřit pomocí tzv. objektivních testů (například pomocí otoakustických emisí, kdy se do zevního zvukovodu vloží malá sonda, která vysílá zvuky a zároveň zaznamenává emise). Tato vyšetření taktéž nebolí.

Screening sluchu v mateřské škole

Některá speciálně pedagogická centra (SPC) pro děti se sluchovým postižením nabízejí screening sluchu čtyř až sedmiletých dětí přímo v mateřských školách pomocí přenosného audiologického přístroje.Pracovnice SPC přijedou do Vaší školky a dětem, jejichž rodiče s vyšetřením souhlasí, sluch vyšetří. Pro rodiče (a děti) je to „bez práce“ a zdarma.

V letošním školním roce se tak určitě bude dít v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Pokud jste z jiných končin, zkuste se zeptat v nejbližším SPC pro děti se sluchovým postižením, zda taková možnost existuje i u vás.

(Toto vyšetření nenahrazuje screening sluchu.)

Pokud však ve Vaší mateřské škole takovou možnost nemáte, a přesto máte pochybnosti o sluchu Vašeho dítka, neváhejte a obraťte se na lékaře. Stojí to „pouze“ Váš čas, ale stojí to za to.

Canadian Medical vítá změny v preventivním vyšetření dětského sluchu

V předvečer mezinárodního dne sluchu (dne 3. března) podpořili zástupci ministerstva spolu s odborníky nový přístup k prevenci nedoslýchavosti a dalších sluchových vad u dětí.

Na jejich doporučení bude nyní nově součástí preventivního vyšetření u pětiletých dětí také odborné vyšetření sluchu otorinolaryngologa – lékaře ORL. Dítě by k němu měl poslat jeho praktický lékař při pětileté prohlídce, případně může své dítě na tuto prohlídku objednat i rodič.

Předejde tím případnému riziku, že se dítě bude špatně učit, protože učitelům nebude dobře rozumět.

První vyšetření sluchu, tzv. screening sluchu, provádějí otorinolaryngologové u novorozenců.

Podle statistik má České republice těžkou sluchovou vadu jedno až dvě děti z tisíce narozených, tedy 100 až 200 dětí ročně. Středně těžkou vadu odhalí lékaři u 600 až 1200 dětí za rok.

Vyšetření v novorozeneckém věku také nemusí odhalit všechny vady – některé vznikají později, jiné mohou časem nabývat na intenzitě.

„U mnoha dětí o vadě či poruše sluchu nevědí rodiče ani učitelé. Nevědomky prostě při komunikaci s dítětem zvýší hlas.

A ve škole si dítě sedne na místo, kde lépe slyší, takže si učitelé ničeho divného nevšimnou,“ podotýká profesor Viktor Chrobok, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN a LF UK Hradec Králové a předseda České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP.

U pětiletých dětí se dosud sluch vyšetřoval v pediatrické ordinaci tzv. „šepotem“. Podle odborníků je ale toto vyšetření nedostatečné, protože nemusí zachytit všechny obtíže. Audiometrické vyšetření na ORL je oproti vyšetření šepotem pečlivější a dokonalejší. 

„Jako praktický lékař vítám, že tato změna přišla. Je ovšem třeba, aby vyšetření sluchu nepodceňovali hlavně rodiče, protože oni jsou ti, kteří mohou jako první zaznamenat začínající problém a my lékaři jim pak můžeme včas pomoci vyšetřením třeba v rámci té preventivní prohlídky,“ říká pediatr Canadian Medical MUDr. Petr Žáček, MBA.

Většinu problémů se sluchem lze přitom snadno a efektivně vyřešit. Například nedoslýchavost je nejčastěji způsobená zvětšenou nosní mandlí, která tlačí na sluchovou trubici a vytváří ve středním uchu výpotek. Tento problém je příčinou 90 procent vad sluchu u dětí, přitom ho lze jednoduše vyřešit odstraněním mandle a odsátím výpotku. 

Jak lékaři zdůrazňují, čím dříve je porucha sluchu odhalena, tím dříve se dítěti dostane adekvátní péče a zmenšují se možné škody. Když dítě ve škole špatně slyší, mívá už třeba ve druhé třídě špatné známky z češtiny, protože nerozumí učiteli při diktátu. A horší výsledky začne mít i v dalších předmětech, což ho do budoucna handicapuje. 

Objednejte své dítě již dnes na preventivní screening sluchu do ORL ambulance Canadian Medical přes naše callcentrum: +420 235 360 133

MEDICAL TRIBUNE CZ > Audiometrický screening sluchu nově v pěti letech dítěte

Medical Tribune 04/201904.03.2019 10:38 Zdroj: MT

Autor: red

Zdravotní pojišťovny od 1. ledna hradí screening sluchu u dětí v pěti letech věku. Praktický lékař má dítě poslat v rámci preventivní prohlídky v pěti letech dítěte na vyšetření sluchu k ORL lékaři nebo foniatrovi.

Screening má v sazebníku výkonů svůj kód 71112 s názvem „Audiometrický screening sluchu dítěte ve věku 5 let“. Seznam pracovišť, která screening provádějí, je dostupný na webových stránkách České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP www.otorinolaryngologie. cz. Na prohlídku mohou případně poslat dítě i přímo jeho rodiče.

Dosavadní novorozenecký screening sluchu se podle odborníků jeví jako nedostatečný. Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové před několika lety proběhl výzkum, při kterém vyšetřili sluch všem prvňákům ve školách v Hradci Králové.

Ukázalo se, že téměř deset procent dětí trpí nedoslýchavostí, přičemž u dvou procent šlo o poruchu trvalou. Vadu sluchu přitom pediatři při preventivní prohlídce v pěti letech nerozpoznali. „Vyšetření sluchu šepotem nemusí zachytit všechny potíže.

Zažil jsem děti, které šepot slyšely normálně, odborné audiometrické vyšetření u nich ale odhalilo nedoslýchavost. Záleží také na tom, jak dítě spolupracuje, zda se snaží, nebo prohlídku víceméně ignoruje.

Při audiometrickém vyšetření na ORL se jedná o pečlivější a dokonalejší vyšetření, než je šepot,“ upozorňuje prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph.D.

, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN Hradec Králové a předseda České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP. „U mnoha z nich o vadě či poruše sluchu nevěděli rodiče ani učitelé,“ dodává prof. Chrobok. Většinovou příčinou nedoslýchavosti u dětí je zvětšená nosní mandle, která tlačí na sluchovou trubici a vytváří ve středním uchu výpotek.

„Screening sluchu prováděný neonatology a otorinolaryngology se dosud dělal a dělá u novorozenců.

Těžkou sluchovou vadu přitom má podle statistik jedno až dvě z tisíce narozených dětí, tedy ročně v České republice sto až dvě stě dětí. Středně těžkou vadu odhalí lékaři u 600 až 1 200 dětí za rok,“ uvedl prof. MUDr.

Roman Prymula, CSc., Ph.D., náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči. Velká část vad sluchu není vrozených, ale vzniká později.

Screening sluchu pětiletých provádí ORL lékař nebo foniatr. Součástí screeningu je osobní a rodinná anamnéza, ORL vyšetření včetně otoskopie a tónová audiometrie. Výsledek screeningu předává odborný lékař praktickému lékaři formou zprávy. Na screening se neposílají děti, u kterých už byla trvalá porucha sluchu v minulosti diagnostikována.

Vyšetření sluchu a vývoj řeči

Titulní obrázek

Sluch je nejdůležitější smysl u lidí a jeho vada (trvalá porucha) má za následek poruchu v komunikačním procesu – dochází k poruše vývoje řeči. Z tohoto důvodu je včasná diagnóza sluchové vady velmi důležitá…

Klíčová slova

sluchová zkouška • elektrofyziologické metody • audiometrické vyšetření • sluchová vada • vývoj řeči

Vyšetření sluchu

Sluch je nejdůležitější smysl u lidí a jeho vada (trvalá porucha) má za následek poruchu v komunikačním procesu – dochází k poruše vývoje řeči. Z tohoto důvodu je včasná diagnóza sluchové vady velmi důležitá.

Vrozená těžká sluchová vada, která vznikla prenatálně nebo perinatálně, může způsobit u dítěte poruchu vývoje řeči, pokud nebude zajištěna její korekce sluchadly nebo kochleárním implantátem a zajištěna následná speciální rehabilitace. I získaná sluchová vada, která vznikla perinatálně nebo postnatálně, má stejný důsledek pro vývoj dítěte.

Z těchto důvodů uvádíme prenatální rizika: dědičnost, zarděnky a spalničky u matky do 3. měsíce těhotenství nebo jen kontakt s nimi, toxoplazmóza, syfilis matky, možnost poškození plodu léky užívanými během těhotenství, Rh-ABO inkompatibilita.

Rizika perinatální a postnatální: porodní trauma, asfyxie delší než 5 minut, nízká porodní hmotnost (pod 1500 g), nedonošenost (porod před 37.

týdnem) nebo přenášení, těžká novorozenecká žloutenka, novorozenecká sepse, anomálie uší, krku a hlavy, meningitida nebo encefalitida, podání ototoxických léků, úraz hlavy.

Je velmi důležité správně vyšetřit sluch nejen u rizikových, ale i u nerizikových dětí.

Před vlastním vyšetřením sluchu je důležité zjištění anamnézy od rodičů se zaměřením na možné příčiny vady sluchu. Ptáme se na rizika prenatální, perinatální, postnatální a na názor rodičů, co si myslí o stavu sluchu jejich dítěte.

Dříve než se uskuteční sluchová zkouška, je důležité otoskopické vyšetření uší, aby se vyloučila možná převodní porucha sluchu způsobená mazovou zátkou ve zvukovodu.

Pro vlastní vyšetření sluchu se používá klinická sluchová zkouška, která je podle potřeby doplněna na specializovaných pracovištích vyšetřením elektrofyziologickými metodami (TEOAE, ERA -SSEP, BERA) nebo audiometrickým vyšetřením (u dětí se provádí od 3. roku věku).

Sluchová zkouška

Klinická sluchová zkouška může být provedena pomocí zvukových podnětů, kdy sledujeme reakce dítěte na tyto zvuky, nebo pomocí řeči. Zkoušku pomocí řeči provádíme u dětí do 3 let věku binaurálně hovorovou nebo tichou řečí a od 3 let vyšetřujeme monaurálně šepotem a hlasitou řečí. Při vyšetření hlasitou řečí je vhodné použít k ohlušení nevyšetřovaného ucha Barányho ohlušovač.

Pokud ambulance lékaře není vybavena Barányho ohlušovačem, pak lze ohlušení nevyšetřovaného ucha provést pomocí prstu (nejlépe ukazováku) následujícími způsoby: prstem se vtlačí tragus do vchodu zvukovodu – tím dojde k jeho uzavření, následně se prstem provádí vibrační pohyb. Nebo prstem s gázou uzavřeme vchod do zvukovodu a následně se prstem provádí vibrační nebo krouživý pohyb.

Podle vzdálenosti, ze které dítě rozumí hlasité řeči bez odezírání, můžeme hodnotit stupeň nedoslýchavosti. Při rozumění ze 6 m i více se jedná o normální sluch. Při rozumění ze vzdálenosti mezi 4-6 m nedoslýchavost označujeme jako lehkou. Pokud dítě rozumí ze vzdálenosti 24 m, mluvíme o středně těžké nedoslýchavosti.

Při rozumění na vzdálenost 0,5-2 m se jedná o těžkou nedoslýchavost. Jako velmi těžkou sluchovou vadu – praktickou hluchotu -označujeme stav, kdy dítě ojediněle rozumí do vzdálenosti 0,5 m. V případě, že dítě neslyší a nerozumí ničemu ani u ucha, pak se jedná o úplnou hluchotu.

Elektrofyziologické metody

TEOAE, Transiently Evoked Otoacoustic Emmisions. V roce 1978 Kemp pozoroval, že kochlea produkuje zvuky, které lze zaznamenat. Nazýváme je otoakustické emise (OAE). Zvuky, které kochlea produkuje, mohou být vyvolány uměle – tzv. tranzientně evokované otoakustické emise (TEOAE).

Ty vznikají po podráždění velmi krátkým stimulem, např. clickem. Při výbavnosti otoakustických emisí lze předpokládat normální sluch a při jejich nevýbavnosti sluchovou poruchu nebo vadu různého stupně.

Otoakustické emise jsou přítomny již za 24 hodin po narození, proto se používají ke screeningu sluchových vad.

ERA – SSEP, Evoked Responses Audiometer -Steady State Evoked Potentials. SSEP, tzv. ustálené evokované potenciály, se řadí mezi odpovědi středních latencí, jejichž místem vzniku je kmen – talamus.

Jsou odezvou na zvukový stimul, se kterým jsou ve stálé fázové závislosti. Přístroj ERA – SSEP je schopen měření na frekvenčním rozsahu 250 Hz až 8 kHz na hladinách slyšení od 10 dB do 125 dB HL.

Výsledky vyšetření se vynášejí do SSEP grafu.

Z takto stanoveného prahu na řadě frekvencí zařízení umožňuje odvodit tzv. odhadovaný audiogram (estimated audiogram), který nás informuje, jak by vypadal tónový audiogram, kdyby dítě bylo schopné tohoto vyšetření. V praxi provádíme vyšetření sluchu na frekvencích 0,5; 1; 2 a 4 kHz.

BERA, Brainstem Evoked Responses Audiometry. Kmenové potenciály se řadí mezi odpovědi s krátkou latencí. Používáme je nejen ke stanovení sluchového prahu, ale i k vyšetření sluchové dráhy, tj. k vyloučení retrokochleární léze.

Audiometrické vyšetření

Při vyšetření sluchu u dětí od věku 3 let se používá audiometrické vyšetření metodou tónové audiometrie do sluchátek. Toto vyšetření nás informuje o typu sluchové poruchy nebo vady (převodní porucha sluchu, percepční vada sluchu, kombinovaná vada sluchu) a sluchovém prahu (normální sluch, nedoslýchavost, hluchota).

Při vyšetření slovní audiometrií ve volném poli stanovujeme práh srozumitelnosti a 100% srozumitelnost řeči reprodukované do volného pole z reproduktoru, který je ve vzdálenosti 1 m od hlavy a ve stejné výši hlavy vyšetřovaného dítěte.

Význam včasné diagnózy sluchové vady

Včasná diagnóza sluchové vady je velmi důležitá, protože vývoj řeči je sluchovou vadou ovlivněn.

Důležité je včasné odhalení vrozených vad sluchu – především oboustranných, které by měly za následek poruchu vývoje řeči.

Při zjištění oboustranné vady sluchu musí být zajištěna urychlená korekce sluchové vady sluchadly a zahájena následná logopedická rehabilitace. V některých případech je nutné zvážení kochleární implantace.

V případech, kdy podle sluchové zkoušky je podezření na poruchu sluchu, je důležité dítě neodkladně odeslat k dalšímu vyšetření na specializované pracoviště – do 3 let věku dítěte na foniatrická pracoviště a od 3 let věku na foniatrická nebo ORL pracoviště, která mají příslušné přístrojové vybavení.

Vývoj řeči

Prvním projevem sdělování je novorozenecký křik, ze kterého lze usuzovat podle jeho nasazení na emoční stav dítěte. Na rozhraní 1. a 2. měsíce života se objevuje broukání. Mezi 6. až 8. měsícem začíná dítě žvatlat. Kolem 1. roku života se objevuje první slovo. Objevení prvního slova může být posunuto i o několik měsíců.

Po 18. měsíci věku děti začínají spojovat 2 slova, a tak vytvářejí jednoduchou větu. Ve 3 letech by měly být schopné samostatného vyprávění. Slovní zásoba dítěte ve věku 1 roku se pohybuje mezi 3 až 20 slovy. Kolem 2. roku dítě má zásobu asi 50 až 100 slov a ve 3 letech 1000 slov. Děti ve věku 7 let mají slovní zásobu kolem 3000 slov.

Vyšetření řeči a hlasu

Při vyšetření řeči se zaměřujeme na slovní zásobu, stavbu věty, výslovnost (šišlavost), protože artikulace by měla být upravena před nástupem dítěte do základní školy.

Dále sledujeme poruchy nosní rezonance (huhňavost), poruchy plynulosti řeči (koktavost, brebtavost). Spolu se stavem řeči posuzujeme i hlas.

U dětí bývají nejčastěji různé stupně chrapotu, který může být způsoben přemáháním u ukřičených dětí (dětská hyperkinetická dysfonie) nebo nálezem na hlasivkách (polyp hlasivky, papilomy v hrtanu aj.).

S poruchou hlasu se můžeme setkat i v období pohlavního dospívání (prodloužená mutace, fistulový hlas). V případech, kdy je zjištěna porucha řeči nebo hlasu (každá porucha hlasu, která trvá déle než 3 týdny, by měla být vyšetřena) při preventivních prohlídkách u dětského lékaře, je třeba dítě odeslat na foniatrické vyšetření.

Vyšetření sluchu u dětí při preventivních prohlídkách

Při vyšetření sluchu u dětí používáme sluchovou zkoušku, která závisí na věku vyšetřovaného dítěte a jeho vývoji. V případech, kdy dítě neodpovídá svým vývojem kalendářnímu věku, použijeme při vyšetření sluchu sluchovou zkoušku odpovídající vývojovému věku dítěte.

Vyšetření sluchu novorozence. Při vyšetření sledujeme u ležícího dítěte nepodmíněné reflexy (auropalpebrální reflex, Moroův reflex a event. pupilární reflex) na silné zvukové podněty ze vzdálenosti 0,5 až 1 m od hlavy vyšetřovaného dítěte.

Dítě leží na vyšetřovacím stole a nesmí vidět zdroj zvukového podnětu. Jako zdroj podnětu můžeme použít tamburínu.

Pokud jsou zastiženy nepodmíněné reflexy na zvukové podněty, můžeme konstatovat, že reakce na zvukové podněty odpovídají kalendářnímu i vývojovému věku a lze usuzovat na normální sluch.

Když při vyšetření nepodmíněné reflexy nezastihneme, pak můžeme předpokládat sluchovou vadu a je nutné dítě odeslat na foniatrické vyšetření.

Vyšetření sluchu u dítěte ve věku 4 až 5 měsíců. Sluchová zkouška se provádí a je hodnocena obdobně jako sluchová zkouška u novorozence. Při podezření na poruchu sluchu dítě odesíláme na foniatrické vyšetření.

Vyšetření sluchu ve věku 8 měsíců. Při vyšetření sledujeme u dětí pátrací reakce na tiché zvukové podněty ze vzdálenosti 0,5 až 1 m od hlavy vyšetřovaného dítěte. Dítě sedí na klíně rodiče a nesmí vidět zdroj zvukového podnětu.

Jako zdroj podnětu můžeme použít různé zvukové hračky (chrastítko, tónové chrastítko, pískací hračku, zvoneček aj.) a řeč (oslovení dítěte jeho jménem). Pokud jsou zastiženy pátrací reakce oboustranně, můžeme předpokládat, že sluch je dobrý, resp. normální.

Při podezření na poruchu sluchu dítě odesíláme na foniatrické vyšetření.

Vyšetření sluchu ve věku 3 roky. Od 3 let při vyšetření sluchu provádíme sluchovou zkoušku monaurálně pomocí šepotu a hlasité řeči. Při vyšetření hlasitou řečí ohlušujeme nevyšetřované ucho.

Dítě sedí na klíně rodiče a je obráceno vyšetřovaným uchem směrem k vyšetřujícímu lékaři.

Zdravotní sestra vyřadí při vyšetřování šepotem nevyšetřované ucho vtlačením tragu pomocí prstu do zevního zvukovodu nebo uzavře zevní zvukovod pomocí prstu, při vyšetření hlasitou řečí použijeme k vyřazení nevyšetřovaného ucha Barányho ohlušovač.

Pokud ambulance lékaře není vybavena Barányho ohlušovačem, pak lze ohlušení nevyšetřovaného ucha provést pomocí prstu (nejlépe ukazováku) následujícími způsoby: prstem se vtlačí tragus do vchodu zvukovodu – tím dojde k jeho uzavření, a následně se prstem provádí vibrační pohyb. Nebo prstem s gázou uzavřeme vchod do zvukovodu a následně se prstem provádí vibrační nebo krouživý pohyb. Druhou rukou zdravotní sestra zastíní dítěti oči, aby dítě nevidělo na vyšetřujícího lékaře.

Lékař vyslovuje různá slova a postupně se vzdaluje od dítěte. Vyšetřované dítě musí slova správně opakovat. Při rozumění ze 6 m i více se jedná o normální sluch.

Hodnocení sluchové zkoušky (stupně nedoslýchavosti) je uvedeno dříve v obecné části o sluchové zkoušce. Při podezření na poruchu sluchu dítě odesíláme na foniatrické vyšetření nebo ORL vyšetření.

U obtížně spolupracujících dětí se nemusí podařit monaurální vyšetření sluchu.

U těchto dětí provedeme binaurální vyšetření sluchu řečí. Vyšetřující lékař si zastíní ústa a tím znemožní dítěti možnost odezírání. Při tomto vyšetření nemůžeme rozlišit, zda obě uši slyší stejně, nebo se liší.

Pokud dítě opakuje při binaurálním vyšetření na vzdálenost 6 m, pak můžeme pouze posoudit, že alespoň na jednom uchu je dobrý, respektive normální sluch.

U obtížně spolupracujících dětí je vhodné odeslání na foniatrické nebo ORL vyšetření.

Vyšetření sluchu ve věku 5, 7, 9, 11 a 13 let. Sluch je vyšetřován u stojícího dítěte monaurálně šepotem a hlasitou řečí. Sluchová zkouška se provádí a je hodnocena obdobně jako monaurální sluchová zkouška u dítěte ve věku 3 let. Při podezření na poruchu sluchu dítě odesíláme na foniatrické nebo ORL vyšetření.

Vyšetření sluchu ve věku 15 a 17 let. Sluchová zkouška se provádí a hodnotí obdobně jako u dětí ve věku 5 až 13 let. Při podezření na poruchu sluchu se dítě odesílá na foniatrické nebo ORL vyšetření. V případě zjištění sluchové vady je nutné posouzení výběru povolání (zda sluchová vada není na překážku zvolenému povolání, zda není vhodné zvážit změnu pracovní schopnosti).

Vyšetření řeči a hlasu u dětí při preventivních prohlídkách

Při preventivních prohlídkách by měl dětský lékař spojit vyšetření sluchu s vyšetřením řeči a hlasu. Měl by se zaměřit na posouzení receptivní i expresivní složky řeči (rozumění řeči, vyjadřovací schopnosti) a kvality hlasu, jak je uvedeno dříve v obecné části o vyšetření řeči a hlasu. Při zjištění poruchy řeči nebo hlasu je nutné dítě odeslat na foniatrické vyšetření.

Závěr

Děti, které byly po preventivní prohlídce odeslány dětským lékařem k podrobnějšímu vyšetření sluchu nebo k vyšetření řeči a hlasu na foniatrická, event.

ORL pracoviště, jsou při potvrzení vady sluchu, řeči nebo hlasu ponechány v péči foniatra a je zajištěna následná rehabilitace ve spolupráci s klinickým logopedem (při sluchových vadách korigovaných sluchadlem nebo kochleárním implantátem, při poruchách řeči).

MUDr. Petr Myška

Univerzita Karlova v Praze, 2. LF a FN Motol, ORL klinika

e-mail: [email protected]

Rodiče často podceňují sluch svých dětí

Špatný sluch u novorozenců a dětí může mít závažné následky. Pokud dítě neslyší, nemůže se mu správně rozvinout řeč. Každému dítěti, které se narodí v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, proto neonatologické sestry v porodnicích vyšetří sluch.

Pokud vyšetření zjistí, že není vše v pořádku, tak si miminko převezme příslušné ORL pracoviště.

„Za pět let jsme vybudovali fungující systém – na všech porodnicích ve východních Čechách je vyšetřen sluch u všech novorozenců. Metody vyšetření sluchu jsou jednoduché, komfortní, nebolestivé 
a ekonomicky výhodné.

Cílem je, pokud by bylo dítě oboustranně těžce nedoslýchavé nebo hluché, včas přidělit sluchadlo nebo kochleární implantát, do té doby než se mu začne rozvíjet řeč,“ vysvětlil profesor Viktor Chrobok, přednosta kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Východní Čechy se mohou pyšnit tím, že v rámci celé České republiky jsou jediné dva kraje, které plošné vyšetření sluchu dokáží provést, evidovat a za celý rok zjistit, kolik dětí je nedoslýchavých.

Beze strachu

„Všechny naše metody jsou neinvazivní, to znamená, že dětem nijak neubližujeme, uši při vyšetření sluchu neřežeme a neteče žádná krev,“ dodal s úsměvem přednosta kliniky.

Podle celosvětových výsledků se vyskytnou těžce nedoslýchavé dvě děti z jednoho tisíce novorozenců. Jedno z nich bývá kandidátem na kochleární implantát.

Hloupé? Ne hluché

„To není zase tak malé číslo. Musíme jich ale vyšetřit 999 než se najde to jedno. Je to mravenčí práce, ale stojí 
za to, protože se dítěti začne včas vytvářet řeč.

Dříve 
do pěti, šesti let věku dítěte se někdy bohužel říkalo, že je nepozorné nebo dokonce hloupé a později byla zjištěna závažná porucha sluchu.

To už je ale pozdě, protože doba rozvoje řečových center v mozku probíhá dříve a dítě se nenaučilo správně mluvit nebo jen znakovou řeč,“ vysvětlil Viktor Chrobok, přednosta kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku hradecké fakultní nemocnice.

Běžný život

Dětem se sluchadlem nebo kochleárním implantátem lze navrátit jeden z důležitých smyslů a v případě úspěchu se mohou učit i cizí jazyky, telefonovat nebo třeba studovat na vysoké škole.

„Dnes se říká, že sluch je důležitější než zrak. Je nutný pro komunikaci mezi lidmi. Musíme se slyšet, abychom mohli komunikovat,“ řekl přednosta.

Před několika lety lékaři ORL kliniky v Hradci Králové vyšetřili sluch všem prvňáčkům v sedmnácti hradeckých školách. Ti, kteří měli podezření na nedoslýchavost, putovali na ORL 
do nemocnice. Tam odborníci zjistili, že dvě až tři procenta dětí opravdu špatně slyší a jedno procento 
z nich má závažnou nedoslýchavost. U řady z nich 
o vadě či poruše sluchu nevěděli rodiče ani učitelé.

Ignorace rodičů

Žáci s nedoslýchavostí tak mají problémy například 
při diktátech z češtiny, protože učiteli dobře nerozumí. Částečně jsou na vině také rodiče, kteří mnohdy ignorují rady lékařů a se svými ratolestmi nenavštíví odborníky. A právě v tom chtějí hradečtí lékaři změnu.

„Připravili jsme projekt podporovaný Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.

Domluvili jsme se na pracovištích ORL v hradecké, pardubické a chrudimské nemocnici, že letos vyšetříme všechny pětileté děti, abychom měli validní data a dostatečné výstupy pro jednání se zdravotními pojišťovnami,“ poodhalil Chrobok.

Cílem lékařů je, aby bylo v naší republice standardem vyšetření sluchu dětí před vstupem do školních lavic ORL odborníkem ve spoluráci s pediatry. Je to stejné jako, když ženy od určitého věku chodí na preventivní vyšetření prsou.

Nemusí vše zachytit

Sluch předškolních dětí nejdříve vyzkouší praktický dětský lékař šepotem, což je běžná praxe. Poté by s nimi ale rodiče měli přijít na ORL pracoviště v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi.

„Pediatr nedělá nic špatně, jen použitá metoda vyšetření sluchu šepotem nemusí zachytit všechny vady. Projekt jsme spustili 
od ledna, ale zatím k nám přišlo bohužel jen každé desáté dítě.

Už teď přitom víme, že čtvrtina z nich má nedoslýchavost. Potřebujeme ale výsledky, aby pojišťovny viděly, že jde o smysluplnou věc. Prosíme tedy rodiče, aby situaci nepodceňovali nabídnuté vyšetření sluchu.

Návštěva v nemocnici zabere jen chvíli a je zdarma.“ zakončil Chrobok.

Informace pro pacienty

Vzhledem k reorganizaci a přestěhování našeho
pracoviště do areálu dětské polikliniky FN Motol dochází ke změně charakteru a
spektra naší práce.

V současné době
pečujeme pouze o dětské pacienty do věku 19 let.

Našim stávajícím dospělým pacientům( především uživatelům
sluchadel) doporučujeme objednání na jiné  foniatrické pracoviště dle místa bydliště,
na vyžádání poskytneme výpis ze zdravotnické dokumentace  –  informace u sekretářky paní Mazánkové na tel.
22443 2691.

• Komplexní foniatrická,
  logopedická a psychologická péče o naše současné pacienty s kochleárním implantátem
  a BAHA sluchadly zůstává nadále zachována v plném rozsahu i po dosažení
  věku 19 let.
• Ordinace foniatrů, psychologa a audiologické pracoviště – budova dětské polikliniky 3. patro
• Ordinace logopedek – budova dětské polikliniky 4. patro
• Nastavování zvukových procesorů a dospělí uživatelé CI – lůžková část 8. patro , 8A
• Objednávání

Telefonní kontakty viz záložka ambulance. Podrobnější informace a dotazy zodpoví sekretářka Eva Mazánková, recepce 3.patro, dětská poliklinika, tel. 22443 2691. 

Noví pacienti – pacienti, kteří u nás dosud nebyli vyšetřeni, se musí nejdříve hlásit v centrální kartotéce.

Pacienti, kteří jdou na kontrolní vyšetření k foniatrovi ( Dr. Myška nebo Dr. Aksenovová) si při příchodu do 3. patra vytisknou pořadové číslo a nahlásí se v recepci u sekretářky paní Evy Mazánkové.

Časté dotazy

Jak se vyšetřuje sluch?Metody vyšetření sluchu se dělí na subjektivní, které vyžadují spolupráci pacienta (a nedají se proto použít u malých dětí) a objektivní, kde spolupráce pacienta není nutná.

Mezi subjektivní metody patří klasická sluchová zkouška hlasitou řečí a šepotem a audiometrické vyšetření. Objektivní metody jsou založeny na snímání odpovědí různých úrovní mozku na zvukový podnět. Patří sem např. BERA, CERA, SSEP.

Tato vyšetření se provádějí většinou v přirozeném nebo léky navozeném spánku, případně v celkové anestezii.

1. V jakém věku se dá u dítěte vyšetřit sluch?
2. Je vyšetření sluchu pomocí objektivních metod spolehlivé?
3. Jaké jsou rizikové faktory vzniku vrozené vady sluchu?
4. Jaké podmínky musí dítě splňovat, aby mohlo dostat kochleární implantát?
5. Jak se provádí operace – kochleární implantace?
6. Provádějí se v České republice jednostranné nebo i oboustranné kochleární implantace?
7. Může uživatel jednoho kochleárního implantátu nosit na druhém uchu sluchadlo?
8. Za jak dlouho po operaci začne sdítě slyšet?
9. Může dítě s kochleárním implantátem sportovat?
10. Rozhodnutí o provozování konkrétního sportu je plně v kompetenci uživatele.

Sluch se dá u dítěte vyšetřit již několik dní po narození pomocí objektivních audiometrických metod. Na našem pracovišti jsme personálně i přístrojově vybaveni k vyšetřování sluchu u novorozenců, malých i větších dětí a také u dospělých pacientů.V souboru dětí, které jsme vyšetřovali pomocí objektivních metod a později i pomocí běžného audiometrického vyšetření, se prokázalo, že sluchové prahy naměřené objektivními metodami odpovídají prahům sluchu, které nám děti udávaly při audiometrii.Opatrnosti je třeba u dětí předčasně narozených nebo pacientů s neurologickým postižením,u nichž dochází k pomalejšímu vyzrávání sluchových drah a proto může objektivní audiometrie ukazovat v ojedinělých případech o něco horší výsledky sluchu než je skutečnost. Z tohoto důvodu je nutné ve sporných případech vyšetření opakovat, použít více metod a hlavně sledovat celkový vývoj dítěte a jeho reakci na zvuky.Vrozená sluchová vada může vzniknout z genetických příčin (dítě zdědí vlohy ke vzniku postižení sluchu po svých rodičích, rodiče přitom mohou slyšet dobře, mohou být pouze přenašeči špatné genetické informace) nebo na vyvíjející se zárodek působí negativní vlivy prostředí (tzn. onemocnění matky – např.cukrovka, cytomegaloviróza, zarděnky nebo léky, které těhotná žena užívá – ATB, cytostatika apod).Kandidát kochleární implantace musí splňovat audiologická, logopedická a psychologická kritéria. Jeho sluchová ztráta musí být natolik velká, že ke kompenzaci vady nepostačuje použití ani nejvýkonnějších sluchadel. Dítě musí mít předpoklady k rozvoji mluvené řeči a musí být ochotno a schopno alespoň částečně spolupracovat při rehabilitaci. Rodiče musí s operací souhlasit a být dostatečně poučeni a mít realistické představy o možnostech svého dítěte a přínosu kochleárního implantátu, zároveň musí být ochotni spolupracovat při následné dlouhodobé rehabilitační péči. Sleduje se i celkový zdravotní stav dítěte, případná přítomnost dalšího postižení (dítě musí být schopné podstoupit operaci v celkové anestezii, v současné době operujeme i děti s kombinovaným postižením, např. hluchoslepé, s dětskou mozkovou obrnou, autismem, mentální retardací apod.).Operace se provádí v celkové anestezii a trvá zhruba 2-3 hodiny. Operační postup běžně používaný ve světových implantačních centrech je v hlavních bodech jednotný a liší se jen v některých detailech.Nejdříve se provede řez v blízkosti ucha a vytvoří se lůžko pro tělo implantátu v kosti za uchem. Poté se zavede svazek elektrod do hlemýždě. V průběhu operaci se měří odpovědi sluchového nervu. Nakonec se implantát zafixuje ve vhodné poloze a sešijí se jednotlivé vrstvy. Rána se zakryje obvazem a dítě je převezeno na pooperační oddělení. Zhruba týden po zákroku se odstraňují stehy a dítě je propuštěno do domácího léčení.V minulosti byla standardním postupem jednostranná kochleární implantace. V současné době provádíme i oboustranné implantace. Bližší informace dostanete na našem pracovišti.V některých případech může sluchadlo na druhém uchu umožnit směrové slyšení nebo zlepšit rozumění řeči v hlučném prostředí. Přínos sluchadla je individuální, záleží na velikosti zbytků sluchu na neoperovaném uchu a předchozích zkušenostech uživatele sluchadla. O možnostech současného užívání kochleárního implantátu na jednom uchu a sluchadle na druhém uchu se informujte u lékaře v CKID.Po zhojení operační rány (tj. asi za 4-6 týdnů po implantaci ) je na našem oddělení provedeno první programování zvukového procesoru. To znamená, že dítě dostane vnější části implantátu a provede se první nastavení. Od této chvíle může dítě začít vnímat zvuky. Nejdříve se učí zvuky slyšet, potom poznávat a rozlišovat a teprve v další fázi se naučí poslouchat řeč a rozumět jí. První pokroky v porozumění řeči rodiče pozorují zpravidla za několik týdnů až měsíců po implantaci. Záleží na věku a schopnostech dítěte a také na tom, jak rodiče s dítětem pracují.Dítě s implantátem může sportovat a může cvičit v hodinách tělesné výchovy ve škole.Uživatel kochleárního implantátu by ale neměl vykonávat činnosti a sporty, při kterých hrozí ve zvýšené míře úraz hlavy (úder do hlavy, pád na hlavu) a může tak dojít k poškození vnitřní části přístroje. Nedoporučujeme zejména kontaktní sporty (box, zápas), kolektivní sporty (střet se spoluhráčem) nebo aktivity spojené se skoky, doskoky, údery a dopady na zem.Sportovní činnost je třeba vždy posoudit individuálně s přihlédnutím k charakteru sportu, k podmínkám provozování a schopnostem konkrétního uživatele CI. Při sportování je třeba dbát zvýšené opatrnosti, dodržovat pravidla bezpečnosti, používat ochranné pomůcky (přilby, apod.). Je třeba také zohlednit skutečnost, že uživatel CI může mít potíže se směrovým slyšením a s rozuměním řeči v hluku a v akusticky nepříznivých podmínkách (tělocvičny, sportovní haly). Při provozování vodních sportů je třeba odložit vnější části CI a zajistit jejich bezpečné uložení (chránit před vodou, poškozením, ztrátou).