Článků a studií o tom, jak děti a adolescenti neustále jen bez užitku koukají do počítačů a telefonů, je ve veřejném prostoru spousta.
Odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ale nyní představili studii, podle níž je to až příliš krátkozraký odsudek. Aktuálně.
cz je zpovídalo, z čeho jejich odlišný pohled na život teenagerů před zářící obrazovkou pramení.
Čím dříve děti s používáním informačních technologií začnou, tím lépe pak v patnácti letech hodnotí svoji schopnost ovládat počítače a také technologie více zapojují do svého života. Tak zní jeden ze závěrů výzkumníků pod vedením Jiřího Zounka a Libora Juhaňáka.
„Nejsme schopni říct, že by pro rozvoj digitálních kompetencí byl lepší například tablet oproti chytrému telefonu. Domníváme se však, že důležitější než konkrétní technologické prostředky je spíš charakter činností a aktivit, které děti a žáci s technologiemi provádí,“ podotýká Libor Juhaňák a dodává, že v dnešní době již děti často upřednostňují využívání chytrého telefonu oproti počítači.
„Jedním z důvodů, který se v našem výzkumu objevuje, je vysvětlení, že zatímco počítač je v některých rodinách společný pro více členů, tak chytrý telefon je 'skutečně jejich', a tudíž jej mohou využívat svým vlastním způsobem.“
V brněnské studii se píše, že děti, které začaly počítačové technologie používat do pěti let věku, vykazují pak v patnácti letech statisticky významně vyšší míru vnímané kompetence a autonomie v jejich užívání.
„Pro děti, které začnou používat počítač či obecně technologie v raném věku, se technologie stanou přirozenější součástí života. V pozdějším věku je tak obecně více využívají, mají o technologie větší zájem a technologie celkově sehrávají větší roli v jejich každodenním životě a sociálních interakcích,“ popisuje Juhaňák.
Podle něj to nutně nemusí znamenat vysedávání dětí celý den u počítače či držení mobilu celý den v ruce, ale třeba schopnost využívat tyto technologie ve svém životě lépe či efektivněji.
Čas strávený doma u počítače je lepší než hodina IT ve škole
Vědci z Masarykovy univerzity rovněž zjistili, že pro rozvoj digitálních kompetencí je důležitější domácí prostředí a využívání technologií ve volném čase než v prostředí školy. Zjednodušeně řečeno, že více žákovi v rozvoji digitální gramotnosti pomůže příjemně strávený čas doma s počítačovou hrou než hodina informatiky ve škole.
„Tím však nechceme říct, že by role technologií ve škole měla být opomíjena. Ostatně výzkumy ukazují, že škola může v tomto kontextu sehrávat zcela zásadní roli například u žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem či jinak sociálně znevýhodněných.
Zároveň některé výzkumy ukazují, že i samotní rodiče věnují využívání technologií jejich dětmi více pozornosti v okamžiku, kdy toto téma akcentuje i škola a kdy jsou digitální technologie více integrovány do výuky, do domácích úkolů pro žáky a podobně,“ vysvětluje Jiří Zounek.
Jde podle něj hlavně o to, jakým způsobem jsou technologie ve škole využívány.
Pokud se například ve škole učí napsat text ve Wordu či čísla do excelové tabulky, může to být pro život užitečná znalost, ale nemusí to žáka příliš motivovat k rozvíjení svých digitálních kompetencí ve srovnání se situací, kdy je zaujme nějaká počítačová hra.
„A to už nemluvíme o tom, že při hraní některých her se rozvíjí i jiné kompetence, například jazykové, konkrétně třeba angličtina. V některých hrách musí totiž hráči komunikovat a spolupracovat se spoluhráči z jiných zemí,“ dodává Zounek.
Neříkáme, že děti mají vysedávat u počítačů
Vědci rovněž zdůrazňují, jak důležitá je kromě vhodné hry i volnost v experimentování. V domácím prostředí totiž děti mohou mít prostor samy se rozhodovat, jak technologie využívat, zkoušet si různé věci, postupovat metodou pokusu a omylu. To vše se zdá být pozitivní pro jejich učení.
Naopak ve škole je obvykle využívání technologií ve výuce řízeno, případně může souviset i s hodnocením, což může omezovat učení se novým či kreativním způsobům, jak technologie využívat. Žák se zkrátka obává špatné známky, a tak raději moc neexperimentuje a postupuje přesně podle zadání.
Neobávají se však experti z Ústavu pedagogických věd, že si veřejnost poselství jejich výzkumu vyloží tak, že když nechají vysedávat děti u počítače a hrát hry, přispívají k jeho digitální gramotnosti, a tudíž pro ně dělají to nejlepší?
„Ano, tuto obavu skutečně máme, a proto se snažíme vysvětlovat, že tak tomu samozřejmě není.
Naopak rozhodně doporučujeme, aby rodiče věnovali velkou pozornost tomu, jak a za jakými účely jejich děti technologie používají.
Jsou s tím totiž nepochybně spojena i rizika od nadměrného využívání, či dokonce závislosti na počítačových hrách až po rizikové chování na sociálních sítích či různé zdravotní problémy,“ upozorňuje Libor Juhaňák.
Rodiče by podle něj měli alespoň v základu monitorovat činnost svých potomků ve virtuálním světě a v případě potřeby situaci řešit. „Důležité jsou rovněž i vyvážení a rozmanitost domácích aktivit,“ dodává.
Děti učí rodiče i prarodiče
Pakliže se odborníci na vzdělávání shodují, že vzdělanostní aspirace českých dětí silně ovlivňuje vzdělání jejich rodičů a že je pro potomky z méně vzdělaných rodin velice obtížné dosáhnout vyššího vzdělání, u digitální gramotnosti to neplatí. V této oblasti podle slov brněnských výzkumníků naopak děti rodiče velmi často překonávají, a dokonce jsou v rodině vnímány jako experti na danou problematiku.
„Často se stává, že dospělí se učí používat technologie od svých dětí. Podobný může být vztah i mezi prarodiči a vnoučaty,“ říká Jiří Zounek a dodává, že takové mezigenerační učení může pomoci stmelit rodinu.
Čili v důsledku jde o další pozitivní efekt hraní her – syn či vnuk je sice pár hodin denně zavřený v pokojíčku u počítače nebo mobilu, ale díky tomu může načerpat znalosti pro maminku či babičku, jak na moderní technologie.
Jejich předávání pak může fungovat jako most mezi generacemi…
Žáci zastiňují v IT znalostech učitele
Na jaro 2020 jejich tým připravuje výsledky další studie o digitální gramotnosti.
Ta například potvrdila, že škola přispívá k rozvoji digitální gramotnosti skutečně jen minimálně, což ostatně potvrzují i data České školní inspekce ze studie o informační gramotnosti na základních a středních školách z roku 2018 – velké mezery se našly jak ve vybavenosti škol digitálními technologiemi, tak i v jejich znalosti a aplikování do výuky ze strany učitelů.
Jak ale Jiří Zounek připomíná, přesto čeští žáci osmých ročníků základních škol a tomu odpovídajících ročníků víceletých gymnázií dosáhli v mezinárodním testování počítačové a informační gramotnosti nejlepšího výsledku ze všech srovnávaných zemí. „To bylo pro mnohé poměrně velkým překvapením, zvláště pak při vědomí toho, že ve stejném šetření zaujímali čeští učitelé k technologiím výrazně kritičtější přístup ve srovnání s mezinárodním průměrem,“ doplňuje.
Tento výzkum nicméně proběhl v roce 2013 a jeho dalšího kola v roce 2018 se již Česko neúčastnilo. Stejně jako dalších důležitých mezinárodních šetření, což většina odborníků na vzdělávání považuje za obrovskou škodu. Ztrácí se kontinuita dat z minulých let a Češi také ztrácí důležitou zpětnou vazbu, jak na tom jsou v porovnání se světem.
Video: Fortnite? Viděl jsem desítky závislých dětí, hra je návyková jako heroin, říká Expert
20:36
Na Fortnite vzniká závislost snáze než na jiných hrách, hra je rychlá a snadno dostupná, viděl jsem desítky závislých dětí, přivedou je vždy rodiče | Video: Martin Veselovský
(PDF) COMPUTER GAMES IN ECONOMICS EDUCATION
Journal of Technology and Information Education
Časopis pro technickou a informační výchovu
2/2012, Volume 4, Issue 2
ISSN 1803-537X
- 52
- I díky výše uvedeným hrám si mohou hráči
- vyzkoušet, jak je důležité pro zavedení, udržení
- a uspění podniku na současném globálním trhu
- sledovat finanční výsledky podniku
- a činit správná rozhodnutí v podnikatelském
- řízení a procesech. Hráči si mohou ověřit, jak je
- důležité, aby se manažeři a vlastníci podniků
- orientovali v oblasti prezentování a interpretace
- výsledků z finančního a manažerského účetnictví
- a uměli s nimi dále pracovat ve prospěch
- podnikatelského subjektu a zlepšovali tak pozici
- podniku na trhu a zároveň zvyšovali goodwill
- subjektu. Důležité jsou oblasti sledování
- peněžního toku a potřeba peněz, rozlišování
- a práce s náklady a s výnosy, rozhodování
- o optimalizaci výroby, volba správné skladby
- zboží či služeb, určení správné ceny, rozhodování
- o investicích hmotných, nehmotných i finančních
- a další oblasti z finančního řízení podniku. Ve hře
- MojeFamilie si hráči mohli vyzkoušet
- hospodaření s rodinnými financemi, což bývá
- problémem mnoha českých rodin.
- Po hraní, studiu a porovnání jednotlivých her
- se domnívám, že na českém trhu je stále prostor
- pro novou hru, která v sobě bude obsahovat
- prvky z podnikové ekonomiky a bude tak
- napomáhat studentům s ověřením jejich znalostí
- získaných z oblasti ekonomiky.
- 5 Závěr
- K tomu, aby se počítačové hry staly součástí
- běžného života dnešní generace, bylo zapotřebí
- zdokonalovat staré a vynalézat nové a nové
- technologie. V rámci výzkumu počítačových
- možností se začaly postupem času jako vedlejší
- produkt objevovat i hry. Jejich proměna v dnešní
- podobu a diverzifikace do jednotlivých žánrů
- však rovněž zabrala řadu let. Stejně tak probíhal
- i vývoj žánru ekonomických a investičních
- počítačových her včetně jeho vlivu na rozvíjení
- schopností a vědomostí uživatele.
- Počítačové hry mohou pozitivně stimulovat
- různé lidské schopnosti a osobnostní rozvoj. Tak
- jako většina věcí však mají své klady i zápory.
- Pozitiva v sobě skrývají rozvoj představivosti,
- logického uvažování, matematických,
- strategických, ekonomických a dalších
- schopností. Mezi výhody výukových programů
- můžeme také řadit používání v domácí přípravě
- na výuku, obsah motivačních prvků jako jsou
obrázky, pohádky, hry apod. či např. umožnění
- aktivní práce žáků s informacemi. Negativy pak
- mohou být závislost na počítačových hrách,
- odtržení od reality a uzavření se, zhoršení
- komunikačních schopností face to face, agresivita
- a další.
- Volba vhodné didaktické počítačové hry
- v sobě skrývá jak volbu výukového cíle, kterého
- má být při vzdělávání dosaženo, tak věk a úroveň
- psychického vývoje hráčů či např. schopnosti
- vyučujícího integrovat hry do výuky či podmínky
- realizace, pod kterými se skrývá potřebné HW
- a SW vybavení a další.
- Při vzdělávání a hraní her jsou obvykle
- používány prvky konstruktivismu. Je
- podněcována aktivita studentů, je pracováno
- s předchozími zkušenostmi studentů, je
- uplatňováno zkušenostní učení a propojení
- s praxí. Dále jsou používány heuristické metody
- (např. pokus a omyl), je uplatňován princip
- postupné podpory a samostatná práce.
- V neposlední řadě jsou rozvíjeny kooperativní
- formy učení, jsou podpořena myšlení studentů
- problémovým zadáním a často je používána
- i diskuse. Pokud je to možné, jsou používány
- mezipředmětové vztahy, jsou podporovány
- primární zdroje a jsou rozvíjena rozmanitá
- hlediska. V neposlední řadě je podporována
- i reflexe procesu učení a je pracováno s chybou,
- díky čemuž se mohou studenti lépe rozvíjet.
- 6 Literatura
[1] ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele.
Praha : Portál. 2001. ISBN 978-80-7367-273-7.
- [2] DOSTÁL, J. Výukový software a počítačové
- hry – nástroje moderního vzdělávání. Journal of
- Technology and Information Education. 2009,
- Olomouc – EU, Univerzita Palackého, Ročník 1,
Číslo 1, s. 24 – 28. ISSN 1803-537X (print).
ISSN 1803-6805 (on-line).
[3] CHROMÝ, J. Využívání počítačových her
pro výuku. Media4u Magazine. 2009, Praha,
Ročník 6., číslo 2, s. 34 – 38. ISSN 1214-9187.
[4] LÁVIČKOVÁ, M. Ekonomické počítačové
hry. Bakalářská práce. UHK. 2011.
[5] MANNIOVÁ, J. Tvorivosť a didaktická hra
vo vyučovaní. Pedagogická orientace č. 3. Brno:
Česká pedagogická společnost v nakladatelství
KONVOJ, 2001.
[6] MLS, K. A KOL. Autonomous Decision
Systems Handbook. Praha: BEN. 2011. ISBN
978-80-7300-415-6.
[7] PETTY, G. Moderní vyučování. Praha:
Portál. 1996. ISBN 80-7178-070-7.
[8] POULOVÁ, P., ČERNÁ, M. eLearning
- Demands from the Perspective of Students and
- their Attitudes towards It. In EDUCON 2011:
- IEEE second annual global engineering education
Zábava dětí v lockdownu? Počítačové hry. Závislí už plní ordinace
Počítačové hry, především oblíbenou skupinovou hru z fantasy prostředí World of Warcraft, hrál čtrnáctiletý Albert již před příchodem epidemie koronaviru. „Kromě toho ale chodil pravidelně každou sobotu taky plavat, navíc hrál fotbal,“ popsala jeho matka.
Když ale minulý březen poprvé došlo k uzavření škol, omezení sportovních aktivit a přesunu výuky na internet, z občasného koníčku se stala obsese. „Bertík si při hraní volá s kamarády, hrají v týmech. Takže to je teď pro něj i způsob, jak se socializovat. Nechci mu to zakazovat, protože stejně nemá moc co jiného dělat,“ dodala.
Ta se tak snaží syna vytáhnout každý den alespoň na procházku se psem. Přiznává ale, že mnohdy debata končí konfliktem.
„Jednou jsem ho dokonce přistihla, jak hraje v době, kdy měl hodinu. Na tabletu si pustil vyučování a na notebooku hrál hru. Doufám, že poté, co jsem si s ním promluvila, to už nedělá. Je ale těžké to hlídat, sama mám home office a nemám čas na něj pořád dohlížet. A manžel je přes den v práci,“ uzavřela.
Na odborníka se obrátit nechce – ačkoliv nyní Albert tráví s počítačovými hrami až šest hodin denně, věří, že až se protiepidemická opatření rozvolní, syn se vrátí i ke svým dřívějším koníčkům. V řadě jiných domácností už ale celá situace přerostla přes únosnou míru.
Zoufalí rodiče prosí o radu
„Výrazně roste počet rodičů, kteří nám volají s prosbou o radu či pomoc, že jejich dítě má velký problém s trávením času na internetu,“ popsala například Petra Martínková, PR manažerka organizace Magdaléna, která provozuje několik adiktologických klinik. „Všímáme si i rostoucího počtu hráčů a zejména jejich nižšího věku,“ dodala.
A podobné to je i v jiných klinikách. Třeba Simona Sedláčková z Adiktologické kliniky Afterin uvedla, že od začátku epidemie pozoruje čtyřicetiprocentní nárůst počtu dětí s problematickým užíváním elektroniky.
„Ovšem ne vždy lze jednoznačně konstatovat, že už se jedná o závislostní chování, vzhledem k tomu, že veškerá výuka a mnohdy i kontakt mezi dětmi a dospívajícími se přesunul do online prostředí,“ vysvětlila Sedláčková.
A upozornila, že je pro děti, ale i dospělé přesun veškerých kontaktů do online prostředí velmi rizikový. Důvody pro současný nárůst závislostního chování jsou podle adiktologů dva: lidé si tak vynahrazují chybějící sociální kontakt a vyplňují přebytečný volný čas.
„Jakmile jste zvyklí mít v životě čas naplánovaný, jakmile máte denní řád, trávit čas hraním vás ani nenapadne. Problémem je časová neohraničenost.
V době pandemie najednou takzvaně ‚máte čas‘, ale vlastně ho neumíte vyplnit, nemusíte vstávat do práce, nemáte tolik povinností, časový plán dne se rozpadá. To je velmi častým důvod začátku hraní.
Lidé pevný denní řád nutně potřebují,“ vysvětlila vedoucí příbramské pobočky adiktologické ambulance Magdaléna Hana Vavřincová.
A doplnila ještě jeden důvod: snaha zapomenout na negativní pocity, které pandemii provází. Ať už je to obava o zdraví, neshody doma, strach ze ztráty zaměstnání či finanční potíže.
Další nárůst teprve přijde
Kromě toho se ale na kliniky obrací i rodiče, jejichž ratolesti měly problém již před covidem. „Nejde o nově vzniklou závislost dítěte, ale o problém, kterého si rodiče všimli, protože tráví víc času doma,“ popsal odborný ředitel Magdalény Jiří Zatřepálek.
A experti upozorňují, že pacientů může ještě přibýt. Především poté, co skončí lockdown a lidé se budou muset vrátit do školy či do práce. A najednou si uvědomí, že se jim od počítače odchází jen těžko.
„Závislost není vidět okamžitě, čekáme, že nárůst v ambulancích se projeví až letos na podzim, kdy si neobvyklého chování všimne nejprve okolí hráčů, a velký nápor čekáme v příštím roce, kdy začne závislost na hraní a hazardním hraní omezovat i samotné hráče a kdy ji budou nuceni řešit,“ shrnula Martínková. A dodala, že očekávají nárůst zejména u dětí.
Měsíce čekání na pomoc
Současnou situaci přitom komplikují ještě další dva faktory. Jednak to, že přibývá závislých i na alkoholu, prášcích či jiných látkách. „Příjem nových klientů do programu limituje pouze naše personální kapacita.
Strop se pohybuje kolem 300 nových klientů ročně. Zájemců o léčbu se telefonicky hlásí zhruba dvojnásobek,“ popsal Petr Nevšímal ze společnosti Adiktologické centrum, která provozuje tři ordinace ve Středočeském kraji.
„Čekací doba na léčbu v našich ambulancích se prodloužila z jednoho až dvou týdnů před pandemií na dobu jednoho až dvou měsíců, a to i přes fakt, že maximální dostupnost našich služeb je naší prioritou,“ popsala zase Martínková za Magdalénu.
Některé ambulance proto rozšířily otevírací dobu a navýšily pracovní úvazky. Přesto musí Magdaléna část svých pražských klientů odkazovat na berounskou pobočku.
Druhý problém pak je karanténa zaměstnanců či fakt, že kliniky při nemocnicích přemisťují některý svůj personál na covidová oddělení.
„Nyní jsme museli dát do karantény již čtvrté oddělení kliniky v pořadí a měli jsme nejen velký počet pozitivních pacientů na covid, ale bohužel to zasáhlo tvrdě personál. Například na jedné z našich kritických ambulancí mám prakticky všechny sestry nemocné,“ popsal přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice Michal Miovský.
Do karantény podle něj jde jedno oddělení za druhým. „Nejvíce patrné je to u sester, kde prostě jakmile jdeme pod limit, musím omezit provoz a jsme z toho s panem primářem i paní vrchní sestrou velmi smutní, ale nejde to jinak. Není jak to řešit,“ dodal.
Sám proto požádal o pomoc studenty adiktologie, aby chybějící personál pomohli nahradit. „Jsou to zdravotníci, tedy mají hned rovnou křest ohněm. Ráno jsem jim to poslal a již se nám hlásí první dobrovolníci-studenti na práci i do těch rizikových úseků. No, je to tvrdá doba musím říci,“ uvedl minulý týden.
Čtenáři hlasovali do 0:00pondělí 8. března 2021. Anketa je uzavřena.