Vyholujete se? A děláte to správně?

Současné trendy chloupkům také příliš nepřejí. Přestože jsou přirozené, nemají žádnou důležitou funkci, bez které se nedokážeme obejít.
Foto: Profimedia.cz

Historie holení intimních míst sahá až do starého Egypta, kde vyholené pohlaví patřilo k bontonu urozených žen, které napodobovaly manželky faraóna. Ve starém Řecku pak vyholování sloužilo ke zdůraznění krásy, jak mužské tak ženské postavy.

V pozdější době bylo vyholování oblíbené především ve Francii, kde bylo velmi módní nemít na těle jediný chloupek. Praktikovali to především muži u dvora. V pařížských lázních dokonce sloužily dvořanům k těmto účelům speciálně vyškolené lazebnice.

Současné trendy chloupkům také příliš nepřejí. Přestože jsou přirozené, nemají žádnou důležitou funkci, bez které se nedokážeme obejít. Některým lidem jsou doslova odporné, asi nejčastěji se ale lidé začínají holit z hygienických důvodů, kdy se tak snaží zabraňovat menšímu zápachu potu.

V oblasti podpažních jamek a zevního genitálu máme totiž víc potních žláz než kdekoliv jinde. Lidský pot přitom sám o sobě nijak moc nezapáchá.

Problém nastává až ve spojení s odloupanými povrchovými kožními buňkami a všudypřítomnými mikroby, které v podpaží i v rozkroku udržují právě chlupy.

Tím, že tyto místa oholíme, tak dochází k menšímu zápachu a pokožka těla se udržuje snáze čistá a nedochází u ní tak často k tzv. zapaření apod.

Ani pohled odborníků na tuto problematiku není shodný. Jak tvrdí sexuolog Radim Uzel pachové signály jsou důležité pro naší reprodukci. Výběr toho správného partnera totiž probíhá na základě vnímání vzájemných pachů. Vyholováním však tyto pachy maximálně utlumujeme.

Navíc i zarostlý ženský klín může být pro mnoho mužů sexuálně přitažlivý, tak jako pro některé odpudivý. Je proto lepší, pokud se na případném holení shodnou oba partneři.

Jiní sexuologové zase tvrdí, že se ženy po depilaci intimních míst cítí více přitažlivé. Doktorka Philippy McCafferyová, odbornice přes plastickou chirurgii ze Sydney, dokonce tvrdí, že úplné vyholení intimních míst by mohlo být používáno k léčení sexuálního sebevědomí.

„Lékařské výzkumy se často zaměřují na řešení problémů pomocí medikamentů, aby se zlepšil sexuální prožitek u žen. Výsledky nové studie ale prokazují, že permanentní odstranění ženského ochlupení je ta nejsnazší metoda, jak některým ženám zachránit a zlepšit sexuální život,“ uvedla na konferenci v Melbourne McCafferyová.

Ještě před několika lety bylo odstraňování chloupků na těle především výhradou žen, dnes ani muži nezůstávají pozadu. Přestože pro mnohé muže představuje ochlupení důkaz jejich mužnosti, přibývá stále těch, jež objevují v holém těle obrovské výhody.

„Hodně mužů se nejprve začalo holit v podpaží a to hlavně z hygienických důvodů. Ale čím dál častěji se začíná objevovat ve společnosti názor, že i neoholené podpaží muže působí neesteticky,“ tvrdí kosmetička Alena Tichá.

Přesto záleží na každém muži pro co se rozhodne. V každém případě se již nemusí bát, že oholením hrudi, zad či nohou budou vypadat zženštile a že budou automaticky zařazeni mezi homosexuály či metrosexuály, jak tomu bylo dříve.

Přesto asi největším hitem zůstává vyholování intimních míst muže. A nejde vždy jen o hygienické a estetické důvody. Někteří muži mají pocit, že díky oholení se dokonale zvýrazní jejich mužnost. Opticky se totiž tak jejich penis může zdát větší, než ve skutečnosti je a tedy i atraktivnější pro ženy.

Výhody třísel bez chloupků asi nejvíce oceňují sportovci. Mnozí z nich měli problémy se zapařováním v oblasti genitálií a tzv. vlkem. A právě holení je těchto problémů úplně zbavilo.

„Nejprve jsem se bál, že budu otrokem holicího strojku a proto jsem holení těla i intimních částí dlouho odkládal. Ve skutečnosti mi to ale zabere opravdu minimum času. Podpaží si holím jednou až dvakrát týdně a genitálie zhruba 1-2x za měsíc a bohatě to stačí,“ svěřuje se třicetiletý hokejista Petr.

Holení genitálií patří mezi velmi intimní záležitost a je na každém, co v tomto směru upřednostní. Není tedy na místě moralizování ani odsuzování. Podle sexuologa Radima Uzla je to módní záležitost, která se opět za několik desítek let změní a nelze ji jinak než tolerovat.

Inspirace a vzory u žen
Linie bikin: Nejjednodušší holení, kdy se vyholují jen třísla a to „co z bikin čouhá“.
Trojúhelník: Lze volit různé velikosti. Bermudský, ve kterém je možné se tzv. ztratit či maličký znázorňující hrot šípu, který ukazuje k místům rozkoše.
Knírek: Nechává se nevyholený obdélník na venušině pahorku těsně nad klitorisem. Říká se mu také Hitlerův nebo Chaplinův knírek.
Srdce: Pubický chumáč je tvarován do tvaru srdce. Občas bývá i barven.
Přistávací dráha: Z ochlupení je zanechán pouze střední pruh.
Playboy: Je odstraněno vše kromě dlouhého úzkého obdélníku ochlupení, širokého 4 centimetry. Udání přesných rozměrů se může zdát podivné, ale má to zákonem podloženou historii. V americkém státě Georgia se vyžadovalo, aby si exotické tanečnice, když vystupovaly nahé, ponechávaly pruh pubického ochlupení, který je „na šířku dvou prstů“ (což se přibližně rovná 4 centimetrům). Atlantští zákonodárci to pak vložili přímo do sbírky zákonů.
Sfinga, Kleopatra: Jedná se o úplné vyholení, kterému se občas také říká „hollywoodský styl“.
Speciální styly: Někteří moderní stylisté nabízejí varianty, jako například společenské logo, býčí oči, hvězdy a pruhy, terč či iniciály partnera.

Souhlasíte s holením intimních míst muže?Určitě, je to hygieničtější a hezčí.Ano, ale ne za každou cenu.Ano, prospívá to orálnímu sexu.Nevim, nikdy sem nad tím nepřemýšlel/a. Ne, ubírá to mužům na přitažlivosti.Celkem hlasovalo 23738 čtenářů.

Hlavní zprávy

Jak a proč si holit intimní partie

Co je na odstraňování chloupků nejvhodnější? • Autor: iStock.com

Ochlupení u pohlavních orgánů je v dnešní společnosti téměř tabu. Ten, kdo není oholený, působí ve většinové společnosti divně. Nejsou ale chlupy také k něčemu dobré?

Podle řady studií se lidé v intimních místech holí jednou za čtyři týdny. To už není zase tak často. Řada z nich si navíc z chlupů dělá různé útvary a dokáže si s nimi vyhrát. Pokud nám tam ale rostou, asi také k něčemu budou. Tady máte pár těch nejpádnějších důvodů.

Feromony přilákají partnera

O svém ochlupení v intimních partiích musíte podle některých lékařů přemýšlet jako o jakémsi ochranném „polštáři“. Pomáhá totiž odrazit bakterie a nežádoucí patogeny od vstupu do vaginální oblasti. Díky tomu je u vás pak mnohem menší šance propuknutí například kvasinkové infekce.

I přesto si řada lékařů a vědců není jistá, proč toto ochlupení existuje. Podle některých prý udržuje naše pohlavní orgány teplé a je také jakousi poduškou při sexu a dalších aktivitách, který vyvíjejí tlak na vagínu.

Je tu ale i jeden důvod, který jsme zdědili po našich předcích. Zachycuje také feromony, což jsou sexuální pachy tvořené tělními chemikáliemi, které lákají partnera.

Takže zapomeňte na parfémy a nechte si narůst chlupy – samozřejmě žertujeme.

Měli jsme je už jako děti

Drobné chloupky ale nemáme jen kolem pohlavních orgánů. Objevují se po celém těle a měli jste je na sobě už jako děti. Chrání totiž naší pokožku a pomáhají naše tělo udržet v teple. Během puberty jsou pak chlupy tlustší a tmavší.

Barva ochlupení nemusí být stejná jako u vlasů

Chloupky narostou v průměru o 0,5 milimetru denně. Tempo růstu se ale mění v souvislosti s věkem a menopauzou. Zhoršení růstu mohou způsobit i některá onemocnění a léky. Faktem také je, že barva vašich vlasů a chloupků v intimních místech může být rozdílná. Stává se to díky nepatrným rozdílům v množství melaninu, který dodává vlasům barvu.

Holit se, či neholit?

Více než 83 procent žen v USA si chloupky kolem pochvy vyholuje. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného v časopise JAMA Dermatology. 60 procent z nich pak tvrdí, že to dělají hlavně z hygienických důvodů.

Podle dalších studií prý ale vůbec nezáleží na tom, zda se holíme, či nikoliv. Důležité je udržet intimní místa suchá a bez potu.

Když ale chloupky odstraníte, zmizí i účinná bariéra proti bakteriím.

Rizika voskování a holení

Depilace voskem má v porovnání s holením samozřejmě mnohem lepší účinek. Ale pokožku si jím celkem hodně podráždíme. To vede k infekci a tvorbě červených pupínků, které se mohou vyvinout do abscesů. Takže pozor na to, volba je na vás.

Jedna věc je totiž jasná: Kůže v intimních místech je obzvláště citlivá. Pokud dáváte přednost holení, ujistěte se vždy, že máte žiletku pořádně umytou a dezinfikovanou. I v tomto případě může totiž dojít k podráždění pokožky a folikulů – tedy bodů, odkud vlasy vyrůstají.

Děláme to kvůli sexu?

Jeden průzkum, zveřejněný v americkém časopise Journal of Men's Health, odhalil, že více než 55 procent žen se „tam“ holí kvůli sexu. Tři čtvrtiny mužů ve věku od 25 do 34 let říkají totéž.

Průzkum publikovaný v časopise Journal of Sexual Medicine zase odhalil, že 21 procent žen se domnívá, že se to líbí jejich partnerovi a 60 procent mužů přiznává, že dávají přednost partnerkám, které jsou „vyholené“.

Autor: Daniel Mareš

Diskuze Jak moc se dole vyholujete?

Ahoj holky ,
protoze me po delsi dobe ceka navsteva gynekologa, tak si rikam, jestli tam
neprijdu uplne „out“, kdyz budu jen castecne po stranach vyholena a zbytek
zastrihly (teda neee, ze by to bylo to nejdulezitejsi a oni jsou zvykly na ledacos)…

U gynekologa se na uplne holo fakt necitim a hlavne mi to prakticky hned po
5 minutach zacina rasit znova, takze to delam jen vyjimecne jednou za uherak
. A spis jen vice ci mene vyholene po stranach
(a naspod) a zastrizeny zbytek. Je fakt, ze nemam ted partnera, tak to nemusim
az tak resit…  

Zajimalo by me, jak to mate vy…tj.

jakou upravu volite nejcasteji, a jak to
vidi/chteji vasi partneri; pripadne, jake mate zkusenoti s pohledem a pozadavky
chlapu na tento „problem“  

Diky
Jenny

Velikost písma:

ja se tam nevyholuji, pouze v lete po stranach, partner to nema rad, takze
kvuli gynekologovi bych to neresila

Vodňanský kuře je to pro mě nejrychlejší.
Gyndaře neřeš, pokud to není mladý modrooký blonďák , je placený od něčeho jiného.

zuzouš píše:
Vodňanský kuře je to pro mě nejrychlejší.
Gyndaře neřeš, pokud to není mladý modrooký blonďák , je placený od něčeho jiného.

Já se vyholim úplně do hladka.Je to nejrychlejší,nejpohodlnější a
přítel to miluje.Nemá rád bobra,ani čárku tam nechce.A na gyndě se
vůbec nestydim,nikdy mě to nenapadlo.Holátko tam dole praktikuju asi od 16 a
ten můj je vždycky u vytržení,když se čerstvě oholim 

já jdu také rovnou do hola, jednou jsem si tam pěstovala na přání
čárku, ale s tím moc práce:-DD

když vidím co kolikrát sedí v čekárně, tak se nemám za co
stydět:-D

zuzka.mamka píše:
já jdu také rovnou do hola, jednou jsem si tam pěstovala na přání čárku,
ale s tím moc práce:-DDkdyž vidím co kolikrát sedí v čekárně, tak se
nemám za co stydět:-D

u vás v čekárně sedíte nahaté??

Všechno dolů, nechávám jen čárku. Jsme oba s partnerem spokojený . Teď v těhu je to poněkud náročný,
holím po paměti a někdy je to teda fakt dobrodrůžo. 

S tim gynekologem, ja to neresim kvuli nemu (je to navic zenska ), spis me to jen tak napadlo se vas na to
zeptat, protoze jsem si predstavila, jake vsechny mozne upravy jsou pro ne behem
rekneme tydne k videni , tak me napadlo udelat pruzkum  

Budete mít zájem:  Dovolená: Ať to voní, nebo smrdí

Jinak holatko zavidim, me to hladke vydrzi opravdu nad jen hodinu .
Zakl.

PS: Miluju ty mistni smajliky .

A jeste k tem modrookym gynekologum, me kdysi jeden muj byvaly gyndar rekl,
kdyz jsem mela nohy do praku, ze jem prej peknej „kocour“… Prislo mi to
teda dost neprofeionalni a to on teda porad.

A jeden dalsi se me primo na koze
ptal, jestli mam pritele a jestli bych nesla na rande… no nemohl se zeptat az
kdyz bych byla oblecena? ale to je mimo tema uz Kazdopadne ted mam zenskou (gynekologa) a jem
pokojena 

Aghata píše:
zuzka.mamka píše:
já jdu také rovnou do hola, jednou jsem si tam pěstovala na přání čárku,
ale s tím moc práce:-DDkdyž vidím co kolikrát sedí v čekárně, tak se
nemám za co stydět:-D
u vás v čekárně sedíte nahaté??

To urcite ne,ale Zuzka.mamka se nejsis povazuje za nejkrasnejsi  

tak já se holím úplně a extra před návštěvou gynekologa, tam bych
zarostlá nešla

Aghata píše:
zuzka.mamka píše:
já jdu také rovnou do hola, jednou jsem si tam pěstovala na přání čárku,
ale s tím moc práce:-DDkdyž vidím co kolikrát sedí v čekárně, tak se
nemám za co stydět:-D
u vás v čekárně sedíte nahaté??
jsem se takhle už dlouho nezasmála…..jinak
já nechávám šiřší proužek 

Příspěvek upraven
05.04.11 v 18:12

tak me holil v tehotenstvi manzel ted obcas taky misto predehry jakou carku
mate namysli?:D tu jsem jeste nezkousela

Aghata píše:
zuzka.mamka píše:
já jdu také rovnou do hola, jednou jsem si tam pěstovala na přání čárku,
ale s tím moc práce:-DDkdyž vidím co kolikrát sedí v čekárně, tak se
nemám za co stydět:-D
u vás v čekárně sedíte nahaté??

jojo, my se slíkáme před dveřma

Úplně. Manželovi se to líbí a já kvůli hygieně, cítím se mnohem
líp, zvlášť při menstruaci (a krom toho mám celoročně trochu výtok).
A jak to člověk jednou udělá a pak se mu třeba nechce, tak stejně ta
určitá fáze růstu, kdy to svědí jako sviňa, ho donutí to shodit
zas 

Zázraky přírody — Česká televize

  • 00:00:03 -Česká televize uvádí
    velkou zábavnou show:
  • 00:00:14 Přivítejte moderátora
    Maroše Kramára.
  • 00:00:19 -Dobrý večer.
  • 00:00:21 Dobrý večer, přátelé.
  • 00:00:23 Dobrý večer, vítám vás
    u dalšího pokračování
  • 00:00:26 zábavné show ZÁZRAKY PŘÍRODY!
  • 00:00:28 Nedávno jsem zaslechl:
    Každá žena má svá tajemství,
  • 00:00:32 ale obvykle si nedokáže odepřít to potěšení pochlubit se s nimi.
  • 00:00:37 A myslím, že velkým štěstím pro náš pořad že, je příroda
  • 00:00:41 je rodu ženského.
  • 00:00:43 Být to chlap, určitě bychom se
    nedozvěděli tolik informací.
  • 00:00:47 A spolu s námi se dnes
    od Matky přírody dozvědí
  • 00:00:50 spoustu novinek i moji 4 hosté,
    kteří již čekají v zákulisí.
  • 00:00:55 Pojďme je tedy přivítat.
  • 00:00:57 Jako první přichází Karel Dvořák
    ze seriálu VYPRÁVĚJ.
  • 00:01:01 Je to herec, zpěvák a tanečník
    ROMAN VOJTEK.

00:01:11 -Ahoj, Romane.-Ahoj.

  1. 00:01:13 -Vidím, že ty jsi tady úspěšný,
    lidi tleskají, mají tě rádi.
  2. 00:01:18 -Já tady mám rodinu,
    tak ahoj, teto.
  3. 00:01:21 -Ahoj, teto. Romane, tak co si myslíš
    je to pravda, že jsou
  4. 00:01:24 ženský víc ukecaný
    než my chlapi?

00:01:27 -Jo. Jsou. Jedno staré přísloví
říká, není šprochu,

00:01:30 aby na něm nebylo pravdy trochu –
spíš mě udivuje, překvapuje,

00:01:33 možná to obdivuju, o čem všem,
a hlavně jak dlouho,

00:01:36 dokáží ženský hovořit.
To my chlapi vůbec neumíme.

00:01:40 My si dokážeme sednout na pivo
a mlčet, a bude o čem.

00:01:43 -Mlčet o ženách třeba.-Tak o tom si rádi povídáme.

  • 00:01:46 -Roman Vojtek!
  • 00:01:51 Druhým hostem je mladá, půvabná herečka, modelka, rodačka z obce
  • 00:01:56 Hlinné, okres Vrané nad Topľou,
    to je tam, kde už múchy se
  • 00:02:00 vracejí zpátky, je to manželka
    Romana Vojtka, jmenuje se
  • 00:02:04 jednoduše ANDREA KERESTEŠOVÁ!

00:02:10 -Ahoj!-Ahoj.

00:02:14 -Pozor na mikroporty.-Dobre.-Strašně špatně se s nimi líbá.

  1. 00:02:19 Co si myslíš, je to pravda,
    že vy ženy neudržíte tajemství?
  2. 00:02:23 -Já si úplně nemyslím, že se to týká
    jen žen, znám hodně chlapů,
  3. 00:02:27 kteří nedokáží udržet tajemství.
  4. 00:02:29 My ženy to máme spíš tak,
    že si vyprávíme příhody ze života,
  5. 00:02:34 na příklad řeknu kamarádce:

00:02:36 Můžu ti něco říct?
Ale nikomu to neříkej.

00:02:39 -To je, jako kdybys to dala
do rádia. -Něco podobného.

00:02:43 -Vidíš, jak jsem přešel
do slovenštiny?-To je krásné.

00:02:45 -Budeš mi dělat dnes večer
problémy.

00:02:47 -Můžeme dneska mluvit slovensky.-Dobře. Máš nějaké tajemství,

00:02:49 které bys teď zveřejnila?

00:02:51 -Takových mám hodně…-To naše neříkej!

00:02:57 -…ale právě proto,
že je to tajemství,

00:02:59 tak to radši říkat nebudu.-Andrejka Kerestešová!

00:03:07 Jako třetí přichází známý moderátor,
herec a kuchař

00:03:10 v jedné osobě – IVAN VODOCHODSKÝ!

00:03:16 -Dobrý večer.-Ahoj.-Ahoj.

  • 00:03:20 -Ivane, myslím, že tady o tobě
    všichni vědí, že ty zrovna nejsi
  • 00:03:24 mlčenlivý, že jo?
  • 00:03:26 -Tak ne, že bych hovořil pořád,
    ale většinou se mi

00:03:29 ta huba nezastaví. Mezi lidmi.

00:03:31 -A stalo se ti někdy, že bys musel mlčet celý den? Jak jsi to vydržel?

  1. 00:03:35 -Člověče, většinou mlčím doma.
  2. 00:03:36 To je zvláštní, přijdu domů,
    tam to spadne a tam jsem
  3. 00:03:39 jako zařezanej. Ale kde jsem musel
    povinně mlčet, tak to bylo
  4. 00:03:42 na vojně, ještě za bolševika,
    to bylo kdysi dávno.
  5. 00:03:46 Pořád jsem měl tendenci
    těm lampasákům vysvětlovat,
  6. 00:03:48 že to je jinak, chtěl jsem
    s nimi diskutovat.
  7. 00:03:51 A oni už nevěděli, jak to se mnou udělat, rozkazy jsem neposlouchal,
  8. 00:03:54 tak velitel pluku mi dal
    tisíckrát napsat:
  9. 00:03:57 „Nadřízené zdravím salutováním,
    nemluvím, když nejsem tázán.“
  10. 00:04:01 A musel jsem to tisíckrát napsat
    jako ve škole.
  11. 00:04:03 Takže od tý doby si pamatuju, že když
    mi nadřízený řekne nemluvit,
  12. 00:04:05 tak tu hubu zamykám.
  13. 00:04:07 -Já doufám, že dnes večer nebudeš
    tady držet bobříka mlčení.

00:04:11 -Já taky doufám, že ne.-Ivan Vodochodský!

00:04:20 No a 4. host je známý producent,
textař a moderátor PETR ŠIŠKA.

00:04:27 -Dobrý den. -Ahoj, Petře.-Zdravím. -Ahoj.

00:04:34 Máš dneska hezkej účes.

00:04:36 -Byl jsem u holiče, spravil jsem si
ofinu, ale tobě to sluší.

00:04:39 -Dobrý. Petře, tys psal písničky,
hodně písniček a textů.

00:04:43 -Stále ještě píšu.-A stále píšeš.

00:04:45 -A psal jsi většinou pro ženský.

00:04:48 -Myslíš pro zpěvačky,
nebo vyloženě písně pro ženský?

00:04:50 -Pro zpěvačky, jako třeba
Helenku Vondráčkovou. -Třeba…

  • 00:04:54 -Je to pravda, že ty myslíš
    jako ženská?
  • 00:04:58 -To bych, člověče, neřekl,
    ale vzhledem k tomu,
  • 00:05:01 že pravidelně se věnuju vzdělávání,
    čtu ženské časopisy od A do Z
  • 00:05:05 každý týden, tak mám takovou
    speciální nadpřirozenou vlastnost,
  • 00:05:08 že dokážu svými texty rozplakat
    každou ženu od dvaceti nahoru.

00:05:13 -Petr Šiška…!

00:05:18 Tak, máme štěstí, že Andrejka
ještě neměla pětadvacet,

00:05:22 takže nebude brečet dnes večer.
Já doufám.

  1. 00:05:24 Dámo a pánové, na začátek
    vám musím vysvětlit pravidla
  2. 00:05:28 naší soutěže.
  3. 00:05:30 Během večera vám dám
    několik záludných otázek,
  4. 00:05:33 k tomu vám dám 3 možnosti odpovědí,
    protože otázky jsou opravdu těžké,

00:05:37 a vy si budete moci vybrat
A, B nebo C. Tady jsou vlevo.

00:05:42 -Levá?-Levá.

  • 00:05:44 -Andrejko, levá ruce je ta,
    jak máš palec na pravý straně.
  • 00:05:47 -Přesně tak.
  • 00:05:48 -Ale já musím podotknout,
    že já mám opravdu problémy,
  • 00:05:50 já mám přehozené hemisféry.
  • 00:05:52 Takže když jsem si sedla,
    tak jsem to hned chtěla
  • 00:05:54 tlačit Romanovi.
  • 00:05:55 -No ne, tady ty jsou tvoje.
  • 00:05:57 A nakonec spočítáme správné odpovědi
    a ten, co vyhraje,
  • 00:06:00 dostane nějakou krásnou cenu.
  • 00:06:02 Tady je to vždycky o hodnotných
    cenách, takže se snažte.
  • 00:06:06 Já vám přeji hodně,
    hodně štěstí dnes večer.
  • 00:06:09 A štěstí bude taky potřebovat
    můj společný moderátor
  • 00:06:12 Vladimír Kořen, který tady má
    velice zajímavé hosty.
  • 00:06:17 -Dobrý večer.

00:06:18 Zatímco tvoji hosté… ou!

  1. 00:06:22 Zatímco tvoji hosté jsou milí
    a dobrosrdeční, já tu mám
  2. 00:06:27 vedle sebe skutečné dravce.
  3. 00:06:29 Jak jste si už sami mohli
    všimnout, jde o supy.
  4. 00:06:33 -Já vím, že ty, Vladimíre,
    se ani supa nebojíš,
  5. 00:06:36 ale v každém případě, když si tě
    začnou prohlížet takhle zblízka,
  6. 00:06:39 tak bych se začal bát.
  7. 00:06:42 -Je to pravda. Supi vyhledávají kořist
    především zrakem,
  8. 00:06:46 ale i podle toho,
    kam se snášejí ostatní.
  9. 00:06:49 Mají velmi ostrý zrak, a tak můžou
    létat ve velkých výškách,
  10. 00:06:53 díky dlouhým křídlům a stoupavým proudům vzduchu můžou mnoho hodin
  11. 00:06:59 plachtit s minimální námahou.

00:07:02 -Já myslím, že máme veliké štěstí,
že supi se neživí kořeny…

  • 00:07:07 – POTLESK A SMÍCH –
  • 00:07:13 -Že jsou spíš masožraví.
  • 00:07:15 -Ono je taky štěstí,
    že už je večer, protože Vladimír,
  • 00:07:18 když ráno přišel,
    vypadal trošku jako mrtvola.
  • 00:07:21 Ale mně ty supi ještě připomínají
    trošku bulvární novináře.

00:07:26 -Supi, nebo hyeny?-Hyeny.

  1. 00:07:29 -Podle toho, jestli jsou to ženské,
    nebo chlapi.
  2. 00:07:31 -Jaké máte zkušenosti s bulvárem,
    s těma hyenama, supama?
  3. 00:07:34 -Já jsem takhle šel nedávno
    na benzínku tankovat
  4. 00:07:37 a když jsem platil u pokladny,
    tak tam ležel jeden takový ten
  5. 00:07:42 červený deník, který vychází
    každý den, a tam jsem si prohlížel

00:07:48 svůj a Andrejčin nahý zadek.-Jé, to muselo být hezký.

  • 00:07:51 -Kdy to vyšlo, prosím tě?
  • 00:07:53 -Já to dovysvětlím.
    My jsme točili seriál VYPRÁVĚJ
  • 00:07:56 na nudistické pláži v NDR,
    ve východním Německu.
  • 00:07:59 A nějakým zázrakem přírody
    jedna fotografie unikla,
  • 00:08:03 ale naštěstí, aspoň naštěstí
    pro mě, to byly záběry

00:08:07 jenom na náš zadek,
protože tam byla velice zima…

00:08:13 -Já jsem to aj tak nevidela.-Nie?!-Nie.-To je dobře.

  1. 00:08:19 -Mně se stává celkem často,
    že mi volají z nějakýho plátku
  2. 00:08:22 a chtějí ode mě, abych jim poslal
    3 recepty, nějaký historky
  3. 00:08:25 z natáčení a tak podobně.
  4. 00:08:27 Já říkám, fajn, pošlu, kolik za to dáte peněz?
  5. 00:08:30 A to už je tak ticho
    v tom telefonu a říkají,

00:08:32 no počkejte, my to nehonorujeme.
Já říkám, jak to, že ne?

00:08:35 A vy za to peníze máte,
když to napíšete?

00:08:37 On říká, no máme. No vidíte to!
A kolik byste chtěl?

00:08:40 Já říkám 20 tisíc. Normálně to takhle
vypálím. A je tam ticho.

  • 00:08:43 Tak on se vám ozve kolega.
  • 00:08:46 Tak kolega potom mailem pošle,
    co bych si představoval?
  • 00:08:49 Tak já odepíšu, že když chtějí
    3 recepty a 2 fotografie,
  • 00:08:52 takže já na tom strávím 2 dny času,
    musím to nafotit,

00:08:55 musím to uvařit atd., takže můj
honorář je takovej a takovej.

  1. 00:08:59 Bylo ticho. Po tejdnu v tom plátku to
    vyšlo, asi 10 různých osobností,
  2. 00:09:04 který ty recepty daly, a u mě
    byla fotka a přes ksicht jsem měl
  3. 00:09:09 ceduli: Ivan Vodochodský kašle
    na čtenáře toho deníku.
  4. 00:09:14 A bylo tam popsáno z toho mailu,
    jak jsem si řekl o ty prachy
  5. 00:09:17 a řekl jsem, že nic nepošlu.
  6. 00:09:20 Tak jsem zvedl telefon a volal
    jsem tomu redaktorovi a říkal
  7. 00:09:23 jsem, děkuji vám, pane kolego,
    lepší reklamu jsem si přát nemohl,
  8. 00:09:26 protože já na čtenáře vašeho deníku
    nejenom kašlu, já na ně přímo
Budete mít zájem:  I hádání má svá pravidla

00:09:29 kálím, na shledanou.
A bylo. Od tý doby klid.

  • 00:09:36 -Když se o někom řekne,
    že je jako sup, není to příliš
  • 00:09:38 lichotivé, ale jak jste sami
    viděli, jsou to zajímavá zvířátka.
  • 00:09:42 Moje první soutěžní otázka zní,
    dávejte pozor:

00:09:59 Tak pozor, časomíra běží,
A, B, nebo C, sedm, šest, pět…

  1. 00:10:05 Zas tak rychle nemusíte, poslední zmáčknutí platí.
  2. 00:10:08 Pojďme se podívat, co jste dali:
  3. 00:10:13 Tak jdeme, Andrejko, tebe.

00:10:16 C. aby odpuzovali ostatní zvířata.
Hodně tě odpuzují?

00:10:20 -Já na to jdu tak, že vlastně
holohlaví lidé, nejen muži,

00:10:26 ty ostatní trošku odpuzují, ne?-Drž se.

00:10:30 – DIVÁCI SE SMĚJÍ –

00:10:32 -A nebo vyvolávají dojem,
že jsou drsní, agresivnější,

00:10:36 bodyguardi, vyhazovači…-Andrejko, já vůbec ne.

  • 00:10:39 -Ale mně se to líbí.
  • 00:10:41 -Taky říká, že ta evoluce,
    jak to s náma – že čím chytřejší,
  • 00:10:44 tím méně je zarostlej.
    Tak podívej se na mě,
  • 00:10:47 já jsem úplně blbej, a Petr
    podle mě musí být hodně chytrej.

00:10:50 Je to jasný. Kdo dal béčko?
Ivan – aby lépe slyšeli.

00:10:55 A Petr Šiška taky béčko.
Tak ty to asi máš ze zkušeností.

00:10:59 -Tak já jsem vycházel z toho,
že když máš velkou máňu,

00:11:03 přes ty uši, tak slyšíš hůř.-Jo? Co říkáš?

  1. 00:11:05 Proto speciálně já se vyholuju
    každý den, abych dobře slyšel
  2. 00:11:10 coby muzikant, tak si říkám,
    že ten sup to má úplně podobně.
  3. 00:11:13 -Na mě nekoukejte,
    já to taky nevím,
  4. 00:11:16 protože tady všechno ví Vladimír.
  5. 00:11:18 -Supí holá hlava je výborným
    dorozumívacím prostředkem.
  6. 00:11:22 Vysílané signály nemají podobu
    mimiky obličejových svalů,
  7. 00:11:26 ale jde o hru hladkých svalů
    ovládajících průtok krve
  8. 00:11:30 v kožních kapilárách.
  9. 00:11:32 Podobně, jak to známe u krocanů,
    i supi dovedou svou tvář udělat
  10. 00:11:37 bledou a nebo ji rozjasnit
    od růžové po zářivě červenou.
  11. 00:11:41 Signály vyslané holými hlavami,
    šetří ptákům energii, omezují
  12. 00:11:45 vzájemné střety na minimum
    a brání tak jejich zranění

00:11:49 z případných potyček.
A teď k odpovědi.

00:11:52 Olysalost, na kterou jsme se
ptali, je jen jakousi adaptací

00:11:56 na to, že musejí strkat hlavu
do rozkládajících se vnitřností,

00:12:00 plných patogenů, a byli by tak
pořád ulepení. A – je správně.

00:12:11 -Dobře, budeme přidělovat body.

00:12:14 Takže 1. bod dostává Roman Vojtek,
gratulujeme.

  • 00:12:18 Pojďme se bavit o zvířátkách.
  • 00:12:20 Jaká nejnebezpečnější zvířata
    v životě jste potkali?
  • 00:12:24 -Možná bych se mohl pochlubit,
    že jsem se potkal

00:12:26 s Bryanem Adamsem.-To je zvíře!

00:12:28 -To je pro mě takové
největší muzikantské zvíře.

00:12:31 Já jsem to dotáhl maximálně
na pěstování akvarijních rybiček

00:12:34 v 6. třídě základní školy.

  1. 00:12:38 A od té doby si pamatuji,
    že skalára vydrží 41 dní bez jídla.
  2. 00:12:47 -Já jsem zamlada býval
    samozřejmě štíhlý elegán,
  3. 00:12:50 což už je asi 40 kg tomu zpátky.
  4. 00:12:53 A k nám na pouť, na Vysoký Chlumec na Sedlčansku, jezdily minicirkusy,
  5. 00:12:59 kde měli hada, medvěda a tak.
  6. 00:13:02 Já jednou jsem asi zřejmě
    balil nějaký holky tam,
  7. 00:13:05 jak jsem zřejmě byl odvážnej,
    popíjeli jsme něco, oni říkali,
  8. 00:13:09 kdo se chce přihlásit
    do zápasu s hadem?
  9. 00:13:11 Tak jsem zvedl ruku.
  10. 00:13:13 A byl jsem v tom davu jedinej
    blbec, kterej ji zvednul.
  11. 00:13:16 Tak mě vytáhli.
  12. 00:13:17 A kolega mýho kamaráda se zase přihlásil na souboj s medvědem.
  13. 00:13:21 Tak nás odvedli do té arény,
    teď celá ta vesnice,
  14. 00:13:23 všechny ty holky tam byly
    v tom publiku!
  15. 00:13:26 Šel první na řadu kamarád,
    přivedli toho medvěda,
  16. 00:13:29 dva frajeři ho drželi, medvěd
    jenom stál a jenom dělal:
  17. 00:13:36 Úplně nic. Tak on stál,
    bouchal do něj, medvěd:
  18. 00:13:42 Prostě nebyl.
  19. 00:13:43 Tak frajer, tak pojď, méďo!

00:13:49 A méďa nic. Pak jenom otočil
hlavu a udělal takovejhle pohyb.

  • 00:13:55 Frajer letěl 10 řad.
  • 00:13:58 To bylo jenom takhle,
    10 řad vymetl, to položil všechno,
  • 00:14:02 vypadl ze stanu druhou stranou ven.
  • 00:14:05 Vlítl tam ten principál a říká,
    tak tohle bylo 1. číslo
  • 00:14:08 a teď půjdeš ty s tím hadem.
  • 00:14:10 Teď svlíknout do půlky těla,
    tehdy jsem ještě mohl,
  • 00:14:12 tak jsem se svlíkl, klekl jsem do těch pilin na všechny čtyři,
  • 00:14:15 oni přivezli tu anakondu,
    to mělo asi 50 kg,
  • 00:14:19 to bylo šílený, teď mi ji posadili
    na krk a otočili okolo těla.
  • 00:14:23 A on mi předtím vzadu říkal,
    ničeho se neboj, to zvíře je
  • 00:14:26 podchlazený, to nic nedělá,
    musíš do minuty a půl,
  • 00:14:29 my ti budeme počítat, zvednout ruku,
    pak ona se rozevře,

00:14:33 najde ten tep a je po tobě.
Nesmíš to prosrat.

00:14:37 Já říkám, tak jo, tak jsem tak
klečel, teď oni 10 vteřin a já…

00:14:42 Nic, had byl na mně leklej, půl minuty
A já jsem dělal, jak hrozně se dusím.

00:14:50 Had pořád mrtvej, nic nebylo.-Tys to jako hrál?

  1. 00:14:53 -Já jsem to hrál, nic se nedělo, vůbec. On mi za to slíbil dvacku,
  2. 00:14:56 tak to byly tehdy velký peníze.
  3. 00:14:58 Tak jsem hrál, jak se dusím,
    on, výborně, borec drží,

00:15:01 minuta, minuta a půl! A já nic.
Měl jsem zvednout tu ruku.

  • 00:15:05 Had nic nedělal, tak jsem říkal,
    počkejte, já vám dám, vy šmejdi.
  • 00:15:07 Já vám ukážu. Hele, zahlásil
    minuta tři čtvrtě a had udělal
  • 00:15:11 najednou cvak, zašponoval mě
    tady a já: Pomoc, dusím se!
  • 00:15:16 Tak mě odtáhli i s tím hadem dozadu, ten nešel vůbec dolů.
  • 00:15:20 Takhle mě táhli jak v kleštích,
    tam mu dali nějakej hmat,
  • 00:15:23 on se na chviličku pustil,
    já jsem z toho vyklouzl.
  • 00:15:26 A ten principál říká, ty vole,
    tady máš kilo, odpoledne hrajeme
  • 00:15:29 ještě třikrát, přijď znova!
  • 00:15:38 -Víte, komu se ve zvířecí říši
    říká vodní inženýr?

00:15:42 -Ivanovi.-Ano, vodouchovi.

00:15:46 Ne, vodní inženýr je bobr.
Trošku se mu podobá.

  1. 00:15:51 Víte něco o bobrovi?
  2. 00:15:53 -Já mám pocit, že si ho třeba
    i dokážu splést s vydrou.
  3. 00:15:56 Nevím v podstatě možná, jak vypadá.

00:15:59 -On má takový ty dva zoubky.-To má vydra taky, ne? Nemá?

00:16:03 -Tak já vám něco řeknu –
středoevropský bobr dosahuje

00:16:06 velikosti takovýho 8letýho dítěte.
To je hodně veliký, viďte.

00:16:12 -To je kolik?-Tak 15 kg, ne?-Tak každý dítě je jiný.

  • 00:16:16 Ale obrovský bobr, se mu říkalo,
    ten úplně vyhynul před 10 tisíci

Dvě nové práce o prostě vidových předponách v češtině

  • František Kopečný
  • [Rozhledy]
  • (pdf)

[*]Veyovu termínu „préverbes vides“ („prázdné předpony“) odpovídá v české jazykovědě termín „předpony prostě vidové“.

Jsou to takové předpony, které mají v konkrétních případech funkci jen mluvnickou, dělají sloveso dokonavým, aniž při tom mění jeho slovníkový význam. Na př. udělat je dokonavý tvar k dělat, napsat k psát, pochválit k chválit, zaplatit k platit, oholit se k holit se, vystavět k stavět a pod.

Naproti tomu ve slovesech zadělat, upsat, vychválit, oplatit, vyholit, rozestavět jsou příslušné předpony zatíženy konkrétním slovníkovým obsahem. Zde jejich spojením s příslušnými nedokonavými slovesy vzniklo sice také sloveso dokonavé, ale zároveň sloveso s jiným slovníkovým významem, zkrátka nové sloveso.

A protože je toto dokonavé sloveso nové, je potřebí pro jeho nový slovníkový význam přitvořit zase příslušnou formu nedokonavou: zadělávat, upisovat, vychvalovat, oplácet, vyholovat, rozestavovat.

Jak vidět už i z uvedených případů, může být táž předpona u jednoho slovesa prostě vidová (udělat, zaplatit), u jiného měnit jeho lexikální obsah (upsat, zadělat).

Pro cizince, zejména neslovanského, je to zdrojem potíží; není si vždy jist, jakou předponu prostě zdokonavující (perfektivisující) to neb ono sloveso vyžaduje.

Vey tu vytyčuje dvě správné zásady, podle kterých se při takové volbě předpony postupuje. My tu však obrátíme jejich pořadí:

Především tedy rozhoduje o volbě předpony zásada t. zv. „subsumpce“: zdokonavujeme sloveso takovou předponou, jejíž lexikální obsah je ve shodě s obsahem příslušného slovesa, a sice tak, že v předponě je obsažen obecnější pojem, do kterého je možno obsah příslušného slovesa nějak zahrnout (subsumovat).[1] Na př.

s velmi obecným obsahem předpony roz- je ve zřejmé shodě obsah slovesa dělit, proto je prostě dokonavé sloveso rozdělit (ovšem dělit jako algebraický výkon má dokonavý protějšek ve vydělit, na Moravě obyčejně podělit).

S obecným obsahem předpony vy- (pohyb z něčeho ven nebo i vzhůru) je ve shodě obsah slovesa stavět, proto máme dokonavé vystavět; můžeme si tak však vysvětlit i dokonavý protějšek k prát, totiž vyprat (původně bít do plátna ve vodě holemi (plácačkami), aby se špína z něho vy-prala).

V posledním případě je však už třeba sahat k etymologii; slovní obsah předpony vy- není už přece jen pro nás tak jasný jako u zcela ještě slovníkově jasných předpon před-, pod-, nad- a pod., třebaže je zase ještě o hodně jasnější nežli na př. obsah předpony po- nebo u-.

Hodně jasný a tedy i konkrétnější obsah předpony je ovšem pro ostré vymezení a omezení subsumpčních možností méně vhodný pro prosté zdokonavování. Čím konkrétnější předpona, tím méně příkladů na tuto funkci prostě perfektivisační; zcela konkrétní předpony tvoří prostě dokonavá slovesa jen zcela výjimečně, nebo je netvoří vůbec.

A naopak je málo konkrétní a málo jasný obsah předpony vhodným předpokladem pro její co možná široké užití ve funkci prostě vidové. Není tu žádné předem pojaté zábrany v jejím slovníkovém obsahu. „Volba“ předpony byla provedena u příslušného slovesa buď už v dobách dávných (kdy se ještě konkrétní obsah předpony nějak pociťoval), anebo je výsledkem (zčásti také už starých) analogií.

[29]Vzhledem k tomuto subsumování, t. j. zahrnování sloves pod společný obecnější významový rys předpony, porozumíme Poldaufovu termínu „řadicí předpony“.

[*] Poldauf jím označuje právě ty předpony, které mají ještě jistý zřetelný význam, ovšem už velmi obecný a málo konkrétní význam, pod který se hodí dobře „zařadit“ příslušná slovesa s obsahem konkrétnějším.

(Starší studii o tom uveřejnil Poldauf už v Čes. časopise filol. I, 1942, srov. zejm. s. 2.)

Poněvadž však má valná část těchto řadicích předpon touž funkci jako jiné předpony prostě vidové, t. j. přitvořují se jimi dokonavé tvary k nedokonavým, zahrnuji nadále takovéto „řadicí“ předpony k prostě vidovým, ostatní pak k lexikálním. (O trojích předponách, prostě vidových, řadicích a významotvorných, t. j.

lexikálních, mluví Poldauf i ve své studii Podíl mluvnice a nauky o slovníku na problematice slovesného vidu v Havránkově sborníku, s. 211—2.

) Poldaufovo rozlišování mezi lexikálně opravdu „prázdnými“ předponami (pro ty ponechává název „prostě vidové“) a předponami „řadicími“ je v jistém smyslu oprávněno, ovšem když se neztrácí se zřetele jejich společná funkce: prostě zdokonavující jsou velmi často i tyto předpony „řadicí“, nemění lexikální obsah slovesa (to je u nich přirozené, omezíme-li je ovšem na jejich zahrnující funkci) a někdy ani nepřipouštějí přitváření sekundárních imperfektiv (tedy formace typu zabalovat k dokonavému zabalit). Tato společná gramatická funkce způsobuje, že je rozhraničení mezi „zcela prázdnými“ a „řadicími“ předponami často obtížné, protože pro ně chybí objektivní rozlišující kriteria.

Budete mít zájem:  Animoterapie (zoorehabilitace)

Poldaufova studie ve Slově a slovesnosti se tedy pokouší řešit týž problém jako Vey,[**] jehož výsledky v jednotlivostech i typech někdy koriguje, podobně jako je budeme musit někdy korigovat i my.

Budu se v dalším přidržovat postupu práce Veyovy. Je to ovšem práce spíše látková nežli řešící problematiku.

Poldaufova práce ukazuje na složitost této problematiky, ale její řešení (jak se ještě zmíním) komplikuje snad až zbytečně.

Druhou zásadou rozhodující při „volbě“ zdokonavující předpony je nahoře už naznačená zásada analogie: Činnosti nějak podobné, spadající do stejného širšího významového okruhu, mívají stejný perfektivisační prefix.

Tam, kde vidíme takovou analogii v oblasti předpon „řadicích“, můžeme ji nadále pokládat za subsumpci (napsat, naklepat, načrtat, nakreslit, namalovat, narýsovat …).

Není to však možné v případech, kde jde o předpony hodně bezbarvé (podle Poldaufa ty pravé „prostě vidové“): uvařit, usmažit, upražit, udusit (maso, kdežto zadusit člověka), uudit[2] …, utřít polevu, utlouct//potlouct cukr …, ba je možno v této kulinární oblasti i umlít mák (vedle semlít, po příp. pomlít).

Veyova závažná práce je do jisté míry užitečná zejména proto, že je v pojetí prostě vidových předpon maximalistická. Vey zahrnuje někdy případy nebo celé typy případů, které nelze přesně vzato chápat za dokonavé protějšky příslušných sloves nedokonavých, kde jde o zřetelný slovníkový nebo „gramatický“ posun (jiná rekce).

Také u Poldaufa nutno podobné případy (stavění perfektiv vybrousit, obrousit, nabrousit do jedné řady, srov. 55) vysvětlit záměrem práce. Jemu bohužel nešlo o stanovení hranice mezi oblastí gramatiky (t. j.

zjištění „nejvlastnějšího“ perfektiva v takových případech, v našem případě nabrousit) a lexika; upjal se na problém „řadicích“ předpon (jež jsou u něho někdy prostě vidové, někdy lexikální) trochu samoúčelně.

Uvedl jsem svého času ve sborníku Trávníčkově-Wollmanově[3] kriterium minima[30]listické: Od pravých prostých perfektiv, které se lexikálně přesně kryjí s příslušným neprefigovaným imperfektivem, není možno tvořit už další, sekundární imperfektivum, které je jinak nutno přitvořit k perfektivům „lexikálním“. Na př. ke zmíněným slovesům zadělat, upsat, rozestavět atd. je nutno přitvořit příslušné nedokonavé protějšky zadělávat, upisovat atd. — kdežto k prostým perfektivům udělat, vystavět, oholit, zaplatit a pod. nelze už takováto další imperfektiva (*udělávat, *zaplácet, *vystavovat ..[4] přitvářet. Tato slovesa své nedokonavé protějšky už mají, jsou jimi právě prostá slovesa dělat, stavět, holit, platit … A tak lze tuto nemožnost nebo aspoň nepotřebnost tvořit další imperfektivní sloveso považovat za kriterium, za důkaz toho, že v daném případě jde o pouhé perfektivní sloveso; tedy i o předponu prostě vidovou.

Nemožnost nebo alespoň nepotřebnost tvořit sekundární imperfektiva i k typu vystavět nebo oholit, tedy k perfektivům tvořeným podle Poldaufova pojetí předponami řadicími, ukazuje, že i tento charakteristický rys pravých perfektiv nám nepomůže zřetelně ohraničit předpony prostě vidové od řadicích. Přes to, co bylo řečeno, najdeme někdy sekundární imperfektiva i k pravým perfektivům typu udělat (jak se o tom ještě zmíníme). Měli bychom je čekat zvláště k perfektivům tvořeným předponou řadicí. Opravdu jich tu také hodně nacházíme, ale ne důsledně, jak naše příklady svědčí.

Je správné, že Vey z tohoto minimalistického pojetí nevychází. Protože totiž z bujné přímo produktivity[5] této suffixální derivace přitvářejí se někdy tato neorganická sekundární imperfektiva i k prostým perfektivům, jak bylo právě vzpomenuto.

Třebaže tedy perfektivní sloveso není vlastně novým slovem, nýbrž jen novým tvarem k příslušnému svému nedokonavému simplex a třebaže tedy páry typu psát — napsat tvoří uzavřený celek, uvádí sice Příruční slovník i napisovati; to však dnes existuje jen jako pedagogický terminus technicus „napisovat na tabuli jako vzor pro opisování“.

Uvádí i oholovati a jeho doklady ukazují i tu na význam poněkud posunutý, specifikovaný, takový, že se cítí „řadicí“ úkon předpony; nejde tu o normální úkon holení. Je dále třeba vytvářet sekundární imperfektiva tehdy, když se předtím vytvořilo k jedinému nesloženému imperfektivu vícero „prostých“ perfektiv.

A vícero „prostých“ perfektiv k jedinému imperfektivu se tvořívá proto, poněvadž se mohou tímto způsobem alespoň u dokonavých derivátů vyjádřit rozličné významové odstíny, které zůstávají v základním slovese nevyjádřeny.5) Může jít při tom o odstíny malé.

Tak proti nedokonavému cítiti máme dvě perfektiva: ucítit (toho se vlivem jiných sloves vnímání, uvidět a uslyšet, užívá hlavně na vystižení skutečných počitků smyslových) a pocítit (užívané hlavně na vyjádření pocitů duševních).

Protože v tomto druhém případě jde o odstín odvozenější, máme tu další běžné imperfektivní sloveso pociťovat, kdežto uciťovat je prakticky zbytečné (i když je Příruční slovník jako řídké uvádí). Podobných příkladů by se dala uvést dlouhá řada.

Někdy je naopak existence sekundárního imperfektiva znemožněna (krom zásadní nepotřebnosti) i hrozící homonymií: nedokonavé chovati znamená (kromě jiného) jednak ‚chovat v náručí (= držet v náručí)‘, jednak ‚chovat v úctě (něčí památku)‘. Pro první význam zní prosté perfektivum pochovat (na př.

dítě), pro druhý máme perfektiva dvě: uchovat nebo zachovat (něčí památku); a pro obě tato perfektiva máme i další sekundární imperfektiva uchovávat nebo zachovávat něčí památku v úctě.

Pro první význam (‚pochovat v náručí‘) žádné takové sekundární imperfektivum neexistuje; mimo jiné i z toho důvodu, protože máme sloveso pochovávati [31](‚pohřbívati‘), tvořené k perfektivu pochovati ‚pohřbíti‘, které se už slovníkově zcela rozešlo se svým homonymem pochovat (v náručí) i se svým derivačním východiskem chovati.

[6] Významové rozdíly mezi dvojicemi nebo i trojicemi atd. takových prostých perfektiv mohou být někdy tak malé, že jich lze někdy nedbat:[7] k rovnati máme prostá perfektiva porovnat, srovnat, urovnat skoro bez rozlišení, a nadto ještě odlišnější a „lexikálnější“ narovnat. Mohou být ovšem i dosti velké, když základní sloveso je obsahově v jistém směru neurčité: Tak uvádíme z Veyova materiálu jako velmi vhodný příklad celkem pět perfektiv ke slovesu stěhovati se: pro význam ‚opouštět starý byt‘ vystěhovat se, odstěhovat se; pro význam ‚vstoupit do bytu nového‘ přistěhovati se nastěhovat se; a konečně oba významy zahrnuje přestěhovat se. A přesto není běžné tvořit od těchto perfektiv (s řadicími prefixy!) další sekundární imperfektiva (nejméně by to mělo být logicky možné u nejobecnějšího přestěhovat se);[8] na všechny významové odstíny stačí obyčejně v nedokonavém vidu základní sloveso stěhovat se, protože určení směru bývá obyčejně explicitně vyjádřeno jako zvláštní větný člen.

Když se živou suffixální derivací vytvoří sekundární imperfektivum i k perfektivu prostému a když se toto nové imperfektivum nedá od primárního, nesloženého imperfektiva nijak dobře odlišit ani větší deskriptivností (ta bývá pociťována u sloves s řadicí předponou, srov. na př.

schylovat se proti chýlit se), ani výše zmíněným posunem významu nebo jeho specifikací (jako v případech výše uvedených) ani dokonce ne i jen stylisticky — pak se setkáváme v takovémto řídkém případě se zjevem, že primární imperfektivum zaniká. Je tomu tak na př. v moravské variantě obecné češtiny u slovesa mýti.

Protože se k dokonavému umýti přitvořilo další nedokonavé umývati, zaniklo tu základní nesložené mýti.

Na druhé straně je právě tato významová nerozlišenost, tato synonymita typu mýti = umývati, chýlit se = schylovat se dalším důkazem pro to, že příslušné perfektivum umýt, schýlit se je skutečná pravá perfektivní forma k základnímu slovesu (mýti, chýlit se). Srov. k tomu i Poldaufovu pozn. 2 pod čarou na s. 52.

Máme tak dvě kriteria pravé perfektivnosti (bez lexikálního posunu): 1. buď je vůbec nemožno nebo prakticky nemožno tvořit další nedokonavý derivát — anebo 2.

je tento derivát dokonale synonymní s primárním nedokonavým simplexem — i když má třeba toto simplex širší rozsah proti případným specifikovanějším perfektivním derivátům, anebo je vzhledem k nim méně deskriptivní.

Protože je Veyův materiál sebrán s hlediska spíše maximalistického, půjde ho těžko v jednotlivostech doplňovat. Je naopak třeba některé typy nebo jednotlivé případy vyloučit. Jednak proto, že jde někdy o perfektiva lexikální a nikoli prostá; a jednak proto, že se uvádějí jako prefigovaná i taková perfektiva, ke kterým simplicia prakticky neexistují.

Vey si je svého maximalistického hlediska dobře vědom. Ze všech těch korelací, které na s.

86 vypočítává, že je bude respektovat, jsou přísně vzato v pořádku body: c (typ čekat — počkat), e (dvojí prefixace: vynasnažit se; toto sloveso je však po vidové stránce dosti zvláštní; patří k neaktuálním perfektivům a má dosti blízko ke slovesům ambiguálním) a f (jednoduché sloveso vzniklo deprefixací; ta se ovšem dnes [32]necítí, bylo třeba poznamenat: baliti).

Zato nelze souhlasit s body a), b) a d). V bodě a) mluví Vey o prefixaci v případech, kdy neprefigovaná forma prakticky neexistuje (na př. lepšiti — zlepšiti; to je ještě příklad snesitelný, Vey uvádí i daleko horší). V bodě b) uvádí Vey dvojice typu lyžařit — zalyžařit si, kde druhý člen je spojen s afektivním přízvukem libosti a nemůže být považován za prosté perfektivum.

[9] V bodě d) se spojují do jednoho vidového páru dvojice sloves s různou rekcí: darovat někomu něco — obdarovat někoho něčím. Rekce však patří také k sémantickým příznakům slova. Ve skutečnosti je darovati ambiguální (dokonavé nebo nedokonavé podle kontextu) a obdarovat má nedokonavou paralelu v obdarovávat. Přesto existují i v těchto bodech úzké sémantické souvislosti.

Veyova práce je prvním objektivním, t. j. na důkladné excerpci materiálu založeným pokusem, zjistit skutečný rozsah jednotlivých prostě vidových předpon v dnešní češtině. Je opravdu potřeba učinit tu konec pouhým aproximativním dohadům a nejistotě, která tu dosud vládne.

Vey zjišťuje na základě své excerpce 2157 prefigovaných perfektiv toto pořadí: z-, za-, po-, vy-, o-, u-, na-, s-; ovšem na základě svých zásad výběru, a ty je třeba modifikovat. Sám jsem uvedl v citovaném už sborníku Trávníčkově-Wollmanově (pozn. 3) na s.

242, že nejčastěji fungují jako předpony prostě vidové z-, po-, u-, za-, na-, ale nemyslel jsem tu pro nedostatek materiálu na skutečně zjištěné pořadí. O první předponě z- poznamenávám, že snad u ní jediné převládá počet prostých perfektiv nad lexikálními, ale že je tu zároveň vidět komplikovanost vztahu mezi její funkcí prostě vidovou a lexikální.

Dnes bychom mohli po Poldaufově práci říci, že je řadicí předponou pro označení změny stavu a pro tvoření faktitiv typu zdaniti, s dalším imperfektivem normálně zdaňovati a jen ojediněle dekomposičním daniti.

Z Poldaufova bohatého materiálu by se dalo těžko stanovit pořadí prostě vidových předpon, zůstává pro tento záměr materiálem surovým. Jeho řadicí předpony zasahují hluboko do oblasti předpon lexikálních, do typu holit — vyholit (srov. v jeho čl. str. 55). Poldauf se snaží oddělit spíše řadicí předpony od zcela prázdných (teprve tyto jsou mu „prostě vidové“).

Daleko žádoucnější je však hranice mezi takovými řadicími, které mají touž funkci jako prostě vidové a mohou být za takové považovány, a ostatními řadicími, které už patří do oblasti předpon lexikálních.

Hranice mezi prostě zdokonavujícími předponami, které v zásadě nemění slovníkový obsah jednoduchého základního slovesa, a předponami lexikálními, kterými se vytváří nové sloveso, běží zkrátka přes

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *