Volné radikály – jejich nadměrný počet způsobuje nemoci i stárnutí

Co způsobuje tvorbu volných radikálů?

Volné radikály jsou přirozeným vedlejším produktem procesů probíhajících v našem těle, existuje však celá řada vnějších faktorů, které spouštějí a zvyšují produkci volných radikálů. Mnohé z těchto vnějších faktorů můžete mít pod kontrolou.

Volné radikály a slunce

Volné radikály – jejich nadměrný počet způsobuje nemoci i stárnutí UVA záření a vysokoenergetické viditelné světlo vyvolávají tvorbu volných radikálů.

Přiměřené množství slunečního záření prospívá naší pleti i našemu tělu. Ve článku Kůže a sluneční záření si můžete přečíst jakým způsobem.

Nadměrné vystavování UVA záření (a v mnohem menší míře vysokoenergetickému viditelnému světlu – světlu, které můžeme vidět všude okolo nás) je jedním z hlavních spouštěčů tvorby volných radikálů.

Oxidační stres způsobený slunečním zářením vede k poškození DNA a poruchám, jako je fotostárnutí (předčasné stárnutí pleti způsobené sluncem) a hyperpigmentace. Více si můžete přečíst ve článku Jak sluneční UVA a UVB záření a vysokoenergetické viditelné světlo působí na pleť?

Volné radikály a naše životní prostředí

Volné radikály – jejich nadměrný počet způsobuje nemoci i stárnutí Znečištění zvyšuje množství volných radikálů a potenciální poškození pleti.

Kromě slunečního světla mohou tvorbu volných radikálů, které způsobují poškození pleti, vyvolávat i další faktory našeho životního prostředí. Mnozí z nás žijí ve městech, kde jsou prach a znečištěné ovzduší nevyhnutelnou součástí každodenního života. Znečištění může zhoršovat účinky slunečního záření a urychlovat tak oxidační stres.

Kouření a volné radikály

Volné radikály – jejich nadměrný počet způsobuje nemoci i stárnutí Cigaretový kouř obsahuje volné radikály

Kouření je špatné pro naši pleť i pro naše celkové zdraví. Cigaretový kouř obsahuje volné radikály, které vdechujeme do našeho organismu a zde způsobují celou řadu problémů, včetně předčasného stárnutí pleti.

Volné radikály a strava

Volné radikály – jejich nadměrný počet způsobuje nemoci i stárnutí Nadměrná konzumace alkoholu může vyvolávat tvorbu volných radikálů v našem těle

Naše strava významně ovlivňuje naše celkové zdraví. Potraviny a nápoje, které se rozhodneme konzumovat mohou ovlivňovat tvorbu volných radikálů v našem těle. Mezi nejhorší spouštěče tvorby volných radikálů patří průmyslově zpracované masné výrobky, smažená jídla a potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků a alkohol.

Jak fungují antioxidanty v kosmetice

V následujícím článku a taky ve videu úmyslně používám minimum odborných výrazů. Přesto vám vysvětlím svoji verzi, jak si tyto pojmy představuji a je sama chápu.Všechny informace samozřejmě čerpám z odborných článků a výzkumů. Mám jednoduchou svoji filosofii, a to že chci vysvětlovat složité informace jednoduše.

Celý článek si můžete poslechnout ve videu, na které se dostanete po kliknutí  tento obrázek:

Nebo pokud radši čtete, následující řádky patří vám:

Velmi často se mluví o antioxidantech ve spojení s mladistvou pletí. Jak to tihle borci dokážou se dozvíte v dnešním článku. Začnu ale nejdřív trochu od lesa, protože se pro pochopení fungování antioxidantů musíme podívat na další důležitý pojem,  kterým jsou volné radikály. 

Jen si vzpomeňte, co se stalo po rozkrojení jablka, nebo banánu. To zhnědnutí ovoce je oxidace způsobují právě volnými radikály. To stejné se děje v našich tělech, po několik let, než se dostaví viditelné nežádoucí výsledky.

Volné radikály – jejich nadměrný počet způsobuje nemoci i stárnutí

Volné radikály se vytvářejí :

1. V našem těle během zpracování kyslíku na energii.

Přibližně 5% částic kyslíku se vymkne kontrole a rozloží  se 2 samostatné atomy. Takto vznikne  nestabilní VR, který někde ztratil jeden elektron a hledá, kde by našel nový. 

2. Existují další faktory z každodenního životního stylu, které urychlují tvorbu volných radikálů v našem těle: 

  • znečištěné prostředí ve městech
  • cigaretový kouř
  • alkoho
  • smažená jídla
  • nadměrné opalování

Atomy volných radikálů jsou velice zvláštní, protože mají nepárový počet elektronů. To znamená, že mají jeden elektron navíc. Představte si zdravé atomy jako rodinku smrtelníků a volné radikály jako rodinku upírů.

Každá rodina má svůj počet členů = počet elektronů. Elektron navíc v rodině upírů představuje osamoceného upírka, který hledá svoji životní lásku.

Takže když potká zdravý atom – rodinu smrtelníků – neváhá a okamžitě jeden elektron zakousne, aby se stal jeho partnerem. 

Tím to ale nekončí, protože poškozený atom, který takto ztratil  jednoho člena rodiny se automaticky stává taky upírem.  A co to znamená? Okamžitě začíná hledat další elektron, který mu tu  chybějící díru vyplní.

A tak se z původně zdravého atomu  rodiny smrtelníků stává upíří – tedy volný radikál. Je to nekonečný příběh řetězové reakce, které se říká oxidativní stres.

  Zastavit jej dokáží jen naši superhrdinové – antioxidanty

Zvýšeným výskytem volných radikálův těle a probíhajícím oxidativním stresem se zvyšuje riziko vzniku lupénky, rakoviny, diabetes , nebo srdečních onemocnění.

Volné radikály způsobují také předčasné stárnutí celého těla s příznaky jako ztráta pružnosti pokožky, hluboké vrásky, šedé vlasy, ztráta vlasů.

Protože v průběhu oxidativního stresu nám volné radikály poškozují DNA a stěny buněk, které ztrácejí svoje schopnosti vytvářet důležité látky jako např. kolagen, elastin, nebo kyselinu hyaluronovou

Konečně se dostáváme k našim superhrdinům antioxidantům

Když si představujeme volné radikály jako upíří rodinky, které kousají a mění naše zdravé molekuly na upíří. Tak antioxidanty jsou jako posvěcený kříž, který zmenšuje množení volných radikálů tím, že zastavují jejich řetězové reakce. Chrání tak naše zdravé buňky dřív, než na ně zaútočí.

Naše tělo dokáže vytvářet spoustu druhů enzymů s antioxidačními účinky, které si s volnými radikály poradí. Jenže tyto přirozené mechanismy nezvládají nadměrný počet volných radikálů a také s postupem času, jak tělo stárne, nedokáže vytvořit dostatek ochranných látek.

Oxidativní stres je to jako přesilovka upírů, při které potřebujeme doplnit členy armády posvěcených křížů – antioxidanty

Posílí přirozenou schopnost našich antioxidantů neutralizovat volné radikály. Doplňujeme naše posily kosmetikou s obsahem např. vitamínu C a E.Ty si tělo totiž nedokáže samo vytvořit.

V tomto případě je velmi důležitá strava. Existuje tzv. superovoce s vysokým obsahem antioxidantů (brusinky, maliny, ostružiny ….

) Antioxidanty v potravě minimalizujeme riziko vzniku různých onemocnění.

Teď už zpět ke kosmetice. Představím vám pár nejčastějších antioxidantů, které se  objevují kosmetických produktech. 

Vitamin C: v podobě kyseliny askorbové, která se do pleti dostane snadněji. Je nejúčinnější v boji s volnými radikály způsobených kouřením, nebo znečištěným prostředím. Vitamin C je skvělým pomocníkem pro lepší tvorbu kolagenu a také zmenšuje pigmentové nerovnosti. Pomáhá regenerovat vitamín E.

obsahují jej citrusy, špenát, kvašené zelí, rajčata

Vitamin E: jinak řečeno tokoferol. Je snad nejběžnější antioxidant, protože je nejefektivnější při přerušení řetězové reakce volných radikálů a chrání tak buněčné membrány.

Je obsažený v pšeničných klíčcích,  kešu, rostlinných olejích

Kys. ferulová: jeden z nejúčinnějších antioxidantů. Působí jako prevence poškození pleti sluncem, zmenšuje jemné vrásky, zesvětluje pigmentové nerovnosti a zlepšuje stabilitu vitaminu C  a E.

je obsažená v jídle: oves, rýže, arašídy

Vitamin B3: známý také jako niacinamid zmírňuje zánět v pokožce. Vhodný pro citlivou pleť s rosaceou. Citlivá pleť před použitím vitaminu C, nebo A musí nejprve začít s vitaminem B3

Koenzym Q10: antioxidant důležitý při tvorbě energie buněk. Jeho množství se v těle snižuje spolu s věkem. Používá se v potravinových doplňcích pro zdraví srdce.

Volné radikály – jejich nadměrný počet způsobuje nemoci i stárnutí

Antioxidantů se v kosmetice používá mnohem více. Většinou se získávají z rostlin, které jsou vystavené intenzivnímu slunci po celý den. Jejich chemická podoba se objevuje jako polyfenoly, flavonoidy, isoflavony.

Z antioxidantů dostanete to nejlepší dřív, než se začnou tvořit – např. než jdete na slunce. Aplikací produktů s touto aktivní látkou s křížkem po funuse nedáváte antioxidantům dostatek času zachytit volné radikály dřív, než zaútočí na naše tělo. 

Jen pro představu: v našem těle se volné radikály vytvoří už po 15 minutách expozice na slunci a jejich množení trvá další hodinu po té.

Budete mít zájem:  Léky Na Stres Na Předpis?

ANTIOXIDANTY chrání naši pokožku. Jsou statečnými bojovníky VOLNÝMI RADIKÁLY

Volné radikály

Nemoci, které lze ovlivnit antioxidanty

Volné dusíkaté radikály byly na Zemi dříve, než na ní vznikl život. Se vznikem života se objevily i radikály kyslíkové. Lidský organizmus se sice naučil využívat je i k svému prospěchu, dnes je však vnímáme především jako viníky mnoha nemocí.

Příčinou vzniku volných radikálů jsou do značné míry vlivy prostředí, v němž žijeme. 1) Lidskou činností volných radikálů přibývá a stále častěji je mezi nimi a antioxidanty v lidském organizmu porušována rovnováha.

Převahou volných radikálů nad antioxidanty vzniká oxidační stres.

Co jsou volné radikály? Jsou to molekuly, které mají na poslední dráze elektronového obalu jeden nebo více nepárových elektronů. Taková molekula bývá vysoce nestabilní. Snaží se dostat do rovnovážného stavu tím, že získá ve svém okolí jiný elektron do páru. Potom se stane novým volným radikálem molekula, která elektron ztratila, a tak to pokračuje. Obecně znám je vznik volných radikálů v dýchacím řetězci, kde oxidací vzdušným kyslíkem vzniká energie a jako vedlejší produkty volné radikály superoxid (O2•–) a hydroxylový radikál (OH•). Reakce většinou probíhají velmi rychle, například volný hydroxylový radikál má poločas trvání jen 10–9 sekund, superoxid 10–5 sekund. Řetězová reakce trvá tak dlouho, dokud se volný radikál nesetká buď s antioxidantem, který reakci přibrzdí, nebo s jiným volným radikálem, s nímž vytvoří elektronový pár. Volné radikály se mohou rovněž zachytit na molekuly, které jejich volný elektron kryjí, takže reakce neprobíhá, nebo se mohou z organizmu vyloučit ven, například močí. Je jich však mnoho, všechny zmínit nemůžeme. Kromě volných radikálů existují i látky, jež mají podobné vlastnosti, ale nemají nepárový elektron (např. peroxid vodíku, singletový kyslík nebo kyselina chlorná).

Volné radikály – jejich nadměrný počet způsobuje nemoci i stárnutíRadikál superoxid se účinkem enzymu superoxiddismutázy zpracovává v lidském těle na peroxid vodíku. Ten už není volným radikálem, ale škodí úplně stejně, ne-li více. Zatímco radikály s krátkým poločasem trvání stačí poškodit jen molekuly v blízkém okolí, peroxid vodíku poškozuje i molekuly vzdálené. Proniká přes buněčné membrány a přetrvává podstatně déle – zanikne, až když dokončí oxidaci. V organizmu je peroxid vodíku zneškodňován enzymy glutathionperoxidázou, popřípadě katalázou.

Poměrně dlouhý poločas (a tedy značnou škodlivost) má také reaktivní forma kyslíku nazývaná singletový kyslík (O1). Ten je energeticky bohatý, protože má elektron ve vyšší sféře. Právě singletový kyslík bývá příčinou arytmií po infarktu myokardu.

Z aminokyseliny argininu (uplatňující se například v metabolizmu kyseliny močové) vzniká účinem syntázy oxidu dusnatého volný radikál oxidu dusnatého. Je hydrofilní, proniká membránami a s kyslíkem tvoří dusitany a dusičnany.

V nízké koncentraci uvolňuje hladké svaly, rozšiřuje cévy, a tím zlepšuje zásobování tkání kyslíkem. Brání vzniku trombózy, působí antimikrobiálně, proti apoptóze, neutralizuje volné radikály při sepsi.

Ve vyšší koncentraci ale může poškozovat buňky jater či střeva, snižuje produkci T-buněk (užitečných v ochraně před nádorovým bujením), brání sekreci inzulinu po stimulaci glukózou.

Všechno zlé je k něčemu dobré

Za statisíce let se lidský organizmus naučil využívat volné radikály ke svému prospěchu. Jejich prekurzory a enzymové systémy, které je dokážou generovat, jsou nahromaděny v různých typech bílých krvinek.

Volné radikály se účastní likvidace bakterií ve fagocytech, zneškodňují kvasinky, viry, parazity, nádorové buňky. V osteoklastech (což jsou v podstatě tkáňové makrofágy) přispívají k odstraňování kostní hmoty, a tím umožňují průběžnou přestavbu kosti.

Krom toho se volné radikály účastní průniku spermie do vajíčka, tedy usnadňují oplodnění.

Proti oxidaci – kdy, jak a čím?

Protivníkem volných radikálů jsou antioxidanty. Dělí se na rozpustné ve vodě (vitamin C, kyselina močová, cystein, kyselina listová, selen, zinek, hořčík, chrom, mangan), rozpustné v tucích (vitamin E, beta-karoten) a rozpustné v obou prostředích (kyselina lipoová).

Některé vznikají uvnitř lidského organizmu, jiné pocházejí zvenčí – jsou podávány jako léky nebo přírodní látky s antioxidačními vlastnostmi. Podle chemických vlastností rozlišujeme antioxidanty enzymatické a neenzymatické a také se dají dělit podle toho, jestli působí uvnitř buňky, nebo vně.

2) Zmiňme alespoň ty nejznámější:

Glutathion působí proti oxidaci uvnitř buňky. Volný radikál oxiduje kyselinu askorbovou na askorbylový radikál, který oxiduje tokoferol na tokoferylový radikál, a ten je redukovaným glutathionem zpětně přeměněn na vitamin E.

Při nedostatku redukčních vlastností v buňce se nemohou regenerovat vitaminy C a E, které zůstávají ve škodlivé formě svých radikálů, ani zpětně redukovat oxidovaný glutathion, který je odstraňován z buňky. Tím se hladina glutathionu snižuje.

Glutathion chrání mozkové buňky po úrazu hlavy, chrání játra, zmírňuje účinek alkoholu (odstraňuje „kocovinu“). Jeho nitrobuněčná hladina je snížena u srdečních onemocnění, při cukrovce nebo v pokročilém věku.

Thioredoxinreduktáza je selenoenzym. Má význam pro syntézu DNA, pro oplodnění vajíčka, chrání centrální nervový systém před stresem. Do jisté míry chrání i před vznikem nádorů, ale paradoxně může také v nádoru již vzniklém chránit nádorové buňky před terapií volnými radikály.

Ubichinon (koenzym Q10) se vyskytuje ve všech buňkách, v těle jsou jej asi 2 g. Regeneruje vitaminy C a E, podporuje srdeční činnost, stárnutím však jeho hladina klesá, nejdříve v srdci. Při poklesu hladiny v tkáni o 25 % se již objevují příznaky onemocnění. Nedostatek ubichinonu potlačuje imunitní reakce a snižuje počet T-lymfocytů.

Flavonoidy z jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) mají poměrně malou molekulu, takže se dostávají i do míst, kam vysokomolekulární antioxidanty nemohou. Komplex flavonoidů z jinanu, který se poměrně rychle vstřebává, zvyšuje odolnost proti nízké hladině kyslíku, zlepšuje prokrvení mozku, snižuje únavu, zlepšuje sexuální funkce.

Polyfenolické flavonoidy se vyskytují zvláště v barevném ovoci (borůvkách, jahodách, rybízu aj.).

Extrakt z kůry borovice přímořské (Pinus maritima), známý pod názvem Pycnogenol, obsahuje směs 40 antioxidantů.

Rychle se vstřebává, působí příznivě u alergií (snižuje tvorbu a vyplavování histaminu), při cukrovce a ateroskleróze (snižuje oxidaci LDL-cholesterolu).

3) Podporuje vstřebávání některých antioxidantů, používá se proti zánětům, u některých neurodegenerativních onemocnění (jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba), při stresu a chronickém únavovém syndromu.

Vitamin C je antioxidant, který v přítomnosti železa může působit prooxidačně. Člověk (a s ním několik dalších živočichů) ztratil během evoluce schopnost vitamin C syntetizovat. To ovšem způsobilo poruchu tvorby kolagenu a krvácení z tkání. Proto si zřejmě člověk vytvořil lipoprotein A, který jakoby ucpává propustná místa.

V současné době se však stal rizikovým faktorem, protože může zužovat průsvit cév. Kdyby člověk potřeboval tolik vitaminu C jako zvířata odpovídající hmotnosti, musel by dostat 4–12 g vitaminu C denně. Naštěstí se ale přizpůsobil, na den mu stačí 80–100 mg.

Sníženou hladinu vitaminu C mívají kuřáci, lidé trpící nádorovým onemocněním a diabetici.

Kyselina močová je hlavním antioxidantem v krevní plazmě. Váže železo a měď, čímž brání vzniku hydroxylového radikálu. Společně s histidinem chrání i před singletovým kyslíkem.

Melatonin vzniká v šišince během noci a rychle se dostává do krve. V zimě, kdy je nedostatek antioxidantů, jej vzniká více, čímž do jisté míry doplňuje antioxidační kapacitu. Účinně chrání DNA před mutacemi. Užívá se k léčbě nespavosti, reguluje průtok krve mozkem.

Selen lépe účinkuje v organických sloučeninách. Jeho nedostatkem trpí často lidé v pásu od Finska do Turecka. Nízké hodnoty selenu v těle se vyskytují u těžkých onemocnění, v těhotenství, u kuřáků, u vegetariánů aj.

Nedostatek selenu působí kardiovaskulární choroby, snižuje plodnost mužů, zvyšuje krevní srážlivost a výskyt karcinomů. Nedostatkem selenu se objasňuje vznik mutací virů, například při epidemii chřipky. Nádorové buňky absorbují antioxidanty mnohem rychleji než buňky normální, a tím se chrání před terapií volnými radikály (např.

Budete mít zájem:  Malo Cervenych Krvinek Priznaky?

v podobě ozáření či cytostatik). Selen, který je ve vyšších dávkách toxický, však v nádorové buňce poškozuje glutathion.

Chybná by byla domněnka, že jeden antioxidant zabrání účinku všech volných radikálů. Při terapii je nutné vzít v úvahu, které antioxidanty použijeme, kdy je máme podávat, v jakém množství a jak dlouho. Přírodním zdrojem antioxidantů jsou černý rybíz, jahody, ostružiny, borůvky, maliny, ale i červená vína, čaje, v menší míře piva.

Za které nemoci radikály mohou

Procesy nerozlučně spjatými s volnými radikály jsou záněty. Zánět vzniká, když imunitní systém zaútočí např. na bakterie a viry ve snaze je zničit. Potíž je, že někdy zánět neustává ani po zničení bakterií či virů a buňky imunitního systému dál produkují volné radikály.

Stoupají prostaglandiny, cytokiny, leukotrieny, štěpí se bílkoviny, poškozují se tkáně.

Při cukrovce (diabetes mellitus) se hromadí neoxidované organické kyseliny, a tím klesá pH, což zvyšuje aktivitu volných radikálů.

V krvi stoupá mimo jiné peroxid vodíku, který poškozuje ß-buňky slinivky břišní, klesá intracelulární redukční schopnost, a tím pak vznikne nedostatek energie.

Tvorba bílkovin neenzymovou glykací ohrožuje hlavně proteiny s dlouhým poločasem, a tak mohou vznikat diabetické komplikace (slepota, záněty nervů, selhávání ledvin, gangrény dolních končetin).

Při ateroskleróze volné radikály oxidují LDL-cholesterol. Pozměněná molekula není rozpoznána receptory na buňkách, a tak ji organizmus jako cizorodou látku odstraňuje do cévní stěny. V buňce se hromadí volné radikály, cholesterol, vápník, enzymy štěpí bílkoviny. Vzniká pěnová buňka – základ aterosklerotického poškození.

V poškozeném endotelu se začnou tvořit aterosklerotické pláty. Antioxidační ochrana je složitá, podání vitaminů C a E nestačí, protože změny jsou intracelulární a tyto dva vitaminy činí jen 12 % z celkové antioxidační kapacity, a co hůř – jestliže se neredukují, mohou samy účinkovat jako volné radikály.

Oxidace v buňkách je působena i kyselinou chlornou, která vzniká účinkem enzymu myeloperoxidázy.

Účinkům volných radikálů bývají přičítána také nádorová onemocnění. Každá lidská buňka je za den napadena asi 10 000 volnými radikály. Pokud na to antioxidační ochrana nestačí, vznikají mutace, z nichž některé mohou být počátkem nádorového bujení.

Je paradoxní, že volné radikály, které podporují vznik karcinomu, mohou v jeho pokročilejším stavu sloužit v léčbě nádoru (při ozařování či v některých cytostatikách).

Antioxidanty mohou paradoxně také chránit nádorové buňky před zničením volnými radikály.

Orgánem silně ohroženým zvýšenou produkcí volných radikálů je mozek. Jeho antioxidační obrana je poměrně slabá, naopak potřebuje hodně kyslíku a tkáně obsahují množství lipidů, které mohou být peroxidovány. Bezprostřední příčinou takové nervové či duševní choroby může být:

  • nedostatek „zametačů“ (scavengerů) volných radikálů (např. superoxiddismutázy) – ten způsobuje amyotrofickou laterální sklerózu, migrénu, Downův syndrom, Wilsonovu chorobu, snad i epilepsii,
  • zánětlivé onemocnění – zánět mozku, zánět mozkomíšních blan, roztroušená skleróza,
  • krvácení do mozku, úraz mozku, hydrocefalus (nadměrné množství mozkomíšního moku), edém,
  • degenerativní onemocnění – Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, svalová dystrofie centrálního původu, schizofrenie.Chorob podporovaných volnými radikály je velmi mnoho. 4)

Volněradikálová teorie stárnutí

Čím je živočich starší, tím je nižší jeho celková antioxidační kapacita v krvi. Vyšší metabolizmus působí vyšší stres a vyšší tvorbu volných radikálů.

Tím se postupně vyčerpávají zásoby antioxidantů z tkání, zvyšuje se lipoperoxidace, klesá imunita, jsou poškozovány tkáně orgánů, klesá tvorba energie, snižuje se schopnost oprav biomolekul, oxidace proteinů poškozuje paměť. Po 65. roce života pomáhají udržet paměť hlavně kyselina askorbová a ß-karoten.

Předpověď délky života se u člověka většinou zakládá na jevech, které souvisejí s volnými radikály a antioxidanty (např. systolický krevní tlak, obvod pasu, cholesterolemie aj.).

Jak a čím se dají radikály spoutat?

Uvedli jsme mnoho antioxidantů i chorob souvisejících s volnými radikály. Patřily by sem další nemoci z oborů, jako je kožní lékařství, transfuzní lékařství (volné radikály se hromadí skladováním krve), sportovní lékařství (volné radikály urychlují ztráty bílých, tj.

„rychlých“ svalových vláken), chirurgie (volné radikály a antioxidanty mají význam u velkých operací), gynekologie a porodnictví (při porodu se zvyšují volné radikály, mateřské mléko obsahuje antioxidanty), oční lékařství (šedý zákal), imunologie (pokles imunity v důsledku oxidačního stresu), endokrinologie (choroby štítné žlázy).

Volné radikály totiž vstupují do mnoha reakcí (viz rámeček 2 ). Proto je potíží, které mohou vyvolat, tak mnoho. Na účinek antioxidantů se příliš nemyslí, ačkoliv pomocná terapie antioxidanty by byla u mnoha nemocí účelná. Přímé stanovení volných radikálů 5) je zatím obtížné, ale byly již vyvinuty spolehlivé metody.

1) X-paprsky, UV světlo, radiace, rentgenové záření, zplodiny aut, kouření, znečištění vzduchu, ozon, úprava některých potravin aj. 2) Mimo buňku, v krevní plazmě, jsou nejdůležitějšími antioxidanty kyselina močová, různé bílkoviny (albumin, bilirubin) a kyselina askorbová (vitamin C). 3) LDL – lipoprotein s nízkou hustotou (low density lipoprotein).

Jeho vysoká koncentrace je spojena s vysokou koncentrací cholesterolu. Oxidované částice LDL mají odchylný metabolizmus a podporují vznik aterosklerózy.

4) K dalším onemocněním podporovaným volnými radikály patří choroby zubů (záněty dásní a asi i vznik kazů), poruchy výživy (přechodná hypoxie po alkoholu), choroby trávicího traktu (ulcerózní zánět tlustého střeva, Crohnova choroba, zánět slinivky břišní, některé choroby jater) a plicní choroby (rakovina plic, záněty, astma).

5) Přímé stanovení volných radikálů vyžaduje drahé přístrojové vybavení. Provádí se metodou EPR (electron paramagnetic spin resonance spectrometry), která je podobná nukleární magnetické rezonanci, ale místo neutronů se měří nepárové elektrony. Je založena na absorpci mikrovlnné energie volnými radikály v silných magnetických polích. Při nepřímých metodách stanovení se sledují následky radikálových reakcí.

REAKCE PŮSOBENÉ VOLNÝMI RADIKÁLY

LIPOPEROXIDACE – postihuje lipidy (tuky), které mají konjugované dvojné vazby. Vznikají z nich metabolity, např. aldehydy (malondialdehyd, 4-hydroxynonenal aj.), které mají kancerogenní účinky.

Malondialdehyd se však rychle odbourává a váže na aminoskupiny bílkovin, čímž pevně spojí dvě části bílkovin a tím poškodí jejich funkci.

OXIDACE PROTEINŮ (BÍLKOVIN) – probíhá podobně jako lipoperoxidace. Lze ji sledovat stanovením karbonylů.

Oxidované proteiny jsou v těle označeny k odbourání ubikvitinem (viz Vesmír 84, 73, 2005/2).

LÁTKY POKROČILÉ GLYKACE (AGE) – vznikají reakcí proteinů s glukózou za současné oxidace volnými radikály. Vazba AGE na LDL-cholesterol snižuje tkáňový aktivátor plazminogenu. Dále AGE podporují tvorbu cytokinů, proliferaci buněk a odbourávání NO• aj.

MUTACE DNA A RNA – oxidací aminoskupiny např. na adeninu vznikne skupina OH, na kterou se místo tyminu váže cytosin, a tak vznikají mutace, které mohou vyvolat zhoubné bujení.

VZNIK KYSELINY CHLORNÉ A CHLORAMINŮ – z peroxidu vodíku účinkem myeloperoxidázy vzniká silně oxidační kyselina chlorná, která reakcí s aminy tvoří chloraminy; kyselina chlorná zabíjí mikroorganizmy, aktivuje proteázy, ale oxiduje i LDL-cholesterol, čemuž nezabrání ani vitamin C a E. Reakcí s peroxidem vodíku vytváří singletový kyslík

REAKTIVNÍ FORMY KYSLÍKU

Přijetím jednoho elektronu se molekula kyslíku (biradikál) redukuje, na monoradikál superoxid:

  • O2 + e– → O2•-
  • a další elektron redukuje superoxid na peroxid vodíku
  • O2•– + e– + 2H+ → H2O2
  • Je-li k dispozici další elektron, dvouatomová molekula peroxidu vodíku se rozpadne na vodu (v rovnici je uvedena její disociovaná forma, tedy hydroxidový i hydroxylový radikál HO• (pozor, ten má o jeden elektron méně než hydroxidový ion OH–!):
  • H2O2 + e– → OH– + HO•
  • Poslední elektron redukuje hydroxylový radikál na další molekulu vody (v následující rovnici je uvedena disociovaná voda, tedy hydroxidový anion OH–, nikoli H2O):
  • HO• + e– → OH–
Budete mít zájem:  Přírodní Léčba Zánětu Vaječníků?

Volné radikály a antioxidanty: Co je třeba vědět, Energy (cz)

Pojďme si nejdříve vysvětlit základní pojmy a procesy:

Co jsou volné radikály a jak vznikají

Volné radikály jsou v podstatě atomy či skupiny atomů s nepárovým počtem elektronů, tedy s jedním elektronem navíc. To je činí vysoce nestabilní a reaktivní. Takovéto atomy se rychle navazují na další, kterým berou po jednom elektronu, a tak i je přeměňují na volné radikály. To spouští řetězovou reakci.

Volné radikály se tvoří jako vedlejší produkt látkové výměny, když se působením kyslíku rozdělí molekuly, které obsahovaly slabá spojení atomů a jejich elektrony se tak začnou snažit vázat na ostatní.

Vzniklé radikály bývají velmi nestabilní a agresivní a tím, že vytrhávají elektrony z ostatních atomů či molekul, poškozují buňky našeho organismu.

Tvorba volných radikálů je tedy primárně způsobena kyslíkem – prvkem, který nutně potřebujeme pro život. Produkci volných radikálů se tedy nedá úplně zabránit.

Ne všechny volné radikály jsou ale „zlé“. Některé tělo samo používá pro boj s mikroby a patogeny.

Co zapříčiňuje vznik volných radikálů

Tvorba volných radikálů se v našem těle děje běžně v přirozeném procesu. Existují ale vlivy, které dokáží produkci volných radikálů několikanásobně zvýšit, a na které už tělo samo nestačí. Jsou jimi:

  • Cigaretový kouř
  • Znečištění životního prostředí
  • Radiace
  • Drogy a alkohol
  • Pesticidy
  • Průmyslová rozpouštědla
  • Ozón

Často se dočtete, že i cvičení způsobuje vznik volných radikálů. Ano, je to pravda, ale jedná se o normální proces v lidském těle, na který tělo reaguje samo zvýšenou tvorbou vlastních antioxidantů. U vnějších škodlivých vlivů to tak bohužel nefunguje.

Co volné radikály způsobují

Volné radikály poškozují či ničí buňky, což vede ke vzniku různých nemocí. Volnými radikály jsou ohrožené všechny buňky, které ke svým procesům potřebují kyslík.

Nejhorší volné radikály jsou schopné v jádrech a membránách buněk zničit molekuly nukleových kyselin, proteinů, sacharidů a lipidů.

Volné radikály atakují tyto důležité makromolekuly, což vede k narušení rovnováhy.

Mutace a ničení buněk pak vyústí v srdeční choroby, různé typy rakoviny, či předčasné stárnutí. Přemíra volných radikálů také přispívá ke zhoršení zánětlivých stavů a přitížení, pokud zrovna organismus bojuje s infekcí.

Tělo má svůj vlastní obranný mechanismus proti tvorbě a šíření volných radikálů – antioxidanty.

Tělo si s volnými radikály dokáže poradit, ale potřebuje vaši pomoc.

Role antioxidantů

Antioxidanty jsou molekuly, které se spárují s volnými radikály a zastaví tak nebezpečnou řetězovou reakci. V podstatě „darují“ jeden svůj elektron radikálu, čímž zastaví jeho ničivé tažení.

Antioxidanty jsou výjimečné svou schopností stability i bez jednoho elektronu. Tedy tím, že se podělí o jeden svůj elektron s volným radikálem, se zároveň samy nepromění ve volný radikál.

Naše tělo se umí samo bránit volným radikálům, především díky tvorbě enzymů s antioxidačními účinky. Jejich počet však není neomezený. Zejména pokud jsme vystaveni škodlivým faktorům, potřebujeme získat zvýšenou dávku antioxidantů ze stravy.

Hlavní antioxidanty, mezi něž patří např. vitamín C a E, beta karoten a selen, si už tělo vyrobit neumí. Je tedy nutné je dodat v jídle.

Vitamín E – nejběžnější antioxidant, vůbec nejefektivnější v přerušení řetězové reakce volných radikálů

Vitamín C – nejúčinnější při boji s volnými radikály způsobenými kouřením či znečištěním. Současně se podílí na recyklaci vitaminu E jako antioxidantu

Oxidační stres

Poslední termín, který je vhodné znát. K oxidačnímu stresu dochází, když nastane nerovnováha mezi produkcí volných radikálů a schopností těla vyrovnat jejich škodlivé účinky neutralizací antioxidanty.

Jak si zajistit přísun antioxidantů

Nejlepší cestou, jak si zajistit dostatečný přísun antioxidantů, je vyvážená strava, která obsahuje dostatek ovoce a zeleniny. Vitamíny a doplňky stravy se příliš nedoporučují, jen když není jiné volby. Jejich účinek je totiž podstatně slabší.

Konzumací superpotravin, které jsou jen přirozeně vysušené a neprošly chemickými procesy, si také zajistíme zvýšený přísun antioxidantů. Z našich superpotravin mají nejsilnější antioxidační účinky Spirulina, Chlorella a Acai:

Spirulina

Spirulina je jedním z nejkoncentrovanějších zdrojů beta karotenu, významného antioxidantu. Beta karoten se v našem organismu přeměňuje na vitamin A. Beta karoten má příznivé účinky na imunitu, zrak, kůži, tvorbu kostí a zubů.

Chlorella

Chlorella má sice o něco méně silné antioxidační účinky než Spirulina, i tak je ale stále významným zdrojem antioxidantů. V menším množství také obsahuje beta karoten, dále také vitamíny C a E.

Acai

Acai obsahuje širokou škálu všech nejdůležitějších antioxidantů, jako např. vitamín C, E a A. Dle stupnice antioxidační kapacity ORAC má Acai nejvyšší obsah antioxidantů ze všech druhů ovoce.

Nejlepší přísun antioxidantů si zajistíte konzumací ovoce a zeleniny.

Pojďme si to vše ještě shrnout. Volné radikály se v našem těle tvoří přirozenými procesy i působením vnějších škodlivých vlivů.

Pro zachování rovnováhy organismu potřebuje tělo vyprodukovat antioxidanty, které volné radikály zneškodní. Některé enzymatické antioxidanty si tělo vyrobí samo, další ale musíme dodat ze stravy.

Když počet volných radikálů převýší počet dostupných antioxidantů, dostaví se oxidační stres a dochází k poškození a ničení buněk.

Zdroje: [1] [2] [3] [4] [5] [6]

Volné radikály stojí na počátku onemocnění

Volné radikály

Jak se v poslední době ukazuje, jsou volné radikály snad největší zhoubou pro nás i pro život na Zemi celkově … 

Volné radikály jsou reaktivní částice vznikající jako vedlejší produkt látkové výměny přímo v našem organismu – ať už kvůli znečištěnému ovzduší, stresu či špatné stravě.

Jsou to právě volné radikály, které stojí na počátku mnoha vážných onemocnění včetně nádorových, kardiovaskulárních, plicních a imunitních.

Kromě toho se podílí na urychlování stárnutí organismu.

Co jsou volné radikály?

Pokud se na volné radikály podíváme z chemického hlediska, jedná se o částice, kterým chybí jeden elektron. Jsou proto chemicky nestabilní a snaží se chybějící elektron získat. Během tohoto procesu jej „ukradnou“ z nejbližší částice.

Z ní se ovšem v tom okamžiku stává také volný radikál, který se opět snaží získat svůj chybějící elektron. Během této řetězové reakce dochází v organismu k poškozování buněčných struktur, membrán, proteinů a dalších prvků, ale především se mění dědičné bílkoviny DNA.

Dochází k oslabení imunitního systému a zrychlenému stárnutí buněk, či jakému si chátrání celého lidského organismu.

Proto je třeba učinit přehnané aktivitě volných radikálů přítrž antioxidanty! Antioxidanty jsou látky „neutralizující“ volné radikály a jejich působení. Z chemického hlediska jsou označovány jako „vychytáváče“.

Antioxidační ochrana buněk má za úkolnastolit rovnováh u, aby volné radikály nepoškozovaly zdraví člověka. Z hlediska životosprávy je ideální vyvážená strava bohatá na vitamíny, absence kouření, dostatek odpočinku, pohybové aktivity a vyhýbání se nevyhovujícím životním podmínkám. To poslední ovšem nelze vždy jednoduše ovlivnit.

Antioxidantů je přes 4000. Patří sem  vitamín C, E, betakaroten, minerály a stopové prvky (selen).

Abychom nepůsobili zaujatě, je třeba zmínit i nesporné pozitivní účinky volných radikálů na organismus, kdy v imunitním systému napomáhají při eliminaci různých virů a bakterií.

Jejich nebezpečí spočívá v tom, že se jich někdy v organismu objeví nadměrné množství.  Volné radikály hrají význačnou roli při vzniku plicních a srdečních onemocnění a vyvolávají rakovinu (zdroj Medaprex.cz).

 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector