Voda a zdraví – voda je tekutý lék… jak zdravě pít?

Ne nadarmo se už na základní škole učíme o koloběhu vody. Jeden, na první pohled menší koloběh vody, totiž probíhá i v našem těle. Vodní bilance, která je neustále v pohybu by měla být asi 2,5 litru v jejím příjmu i výdeji.

Tolik se vyloučí tekutin průměrně za den močí, pocením, dýcháním a stolicí. Část z tohoto množství si tělo zvládne samo metabolizovat a v těle zachovat, ale na nás je, abychom zbylou část doplnili.

Stravou a přímo ve formě tekutin bychom každý den měli přijmout alespoň 1,5 litru vody.

Voda a zdraví – voda je tekutý lék… jak zdravě pít? Nebezpečí jménem dehydratace

Proč je dehydratace tak obávaná a démonizovaná? Nejde totiž jen o to, že pokud člověk dostatečně nepije, že může nejen v horkém počasí i omdlít, nebo si zadělat na těžký úpal, šok, přehřátí i oběhové selhání, ale mírnou dehydrataci či jinou komplikaci. Už se ztrátou 2 % tělesné hmotnosti na bázi tekutin ztrácíte až 20 % svého výkonu. A nemusíte zrovna fyzicky pracovat, vaše výkony to ovlivní i při práci u počítače. 

Dehydratace zvyšuje riziko vzniku:

  • zácpy,
  • otoků končetin a zadržování vody v těle,
  • bolestí hlavy,
  • zánětu slepého střeva,
  • infekcí močových cest,
  • poruch funkce ledvin
  •  a ledvinových i močových kamenů.

Příznakem dehydratace může být nenápadná bolest hlavy, ale i únava a malátnost.

Člověk má často okoralé a suché rty i jazyk. Při močení vylučuje tmavě žlutou moč. Při jídle špatně hydratovaný člověk škytá a tlačí ho okolí žaludku. Špatně se koncentruje a jeho psychická i fyzická výkonnost je na ústupu. Trpí zácpami. Na pokožce člověka s trvalou mírnou dehydratací pak sledujeme její suchost a sklon k tvorbě drobných šupinek.

Neobvyklá únava se časem překlápí i do zvýšené spavosti.

Voda a zdraví – voda je tekutý lék… jak zdravě pít? Jakým množstvím správně doplnit denně tekutiny

Pokud vaše tělo už strádá a máte díky nedostatku tekutin i pocit žízně, k této fázi už nemělo vlastně ani dojít. Signál žízně totiž přichází, pokud jste ztratili už 1-2 % tělesných tekutin.

Je nutné tedy pít pravidelně. Kolik byste měli denně vypít tekutin zjistíte jednoduchým výpočtem. Na každých 15 kilogramů vaší tělesné váhy byste měli denně zvládnout přijmout 0,5 liru tekutiny.

Ukázkový výpočet při hmotnosti 75 kg by pak mohl vypadat takto:

75 : 15 = 5 … 5 x 0,5 = 2,5 litru

Voda a zdraví – voda je tekutý lék… jak zdravě pít? Hubnutí za pomoci správného pitného režimu

I když si vhodné množství přijímaných tekutin můžete jednoduše vypočítat podle váhy, váš příjem bude záviset i na dalších okolnostech.

Na vašem věku, tělesné konstituci, na stravě a jejím složení, teplotě a vlhkosti prostředí, vašem aktuálním zdravotním stavu, tělesné teplotě a také hlavně na fyzických aktivitách.

Tělesné aktivity a dietní režim jsou pak pro zvýšené množství přijímaných tekutin rozhodujícími faktory.

Při zvýšené fyzické zátěži totiž ztratíte za den i 5 litrů tekutin. Pokud si nasadíte tvrdší dietní režim plný vlákniny je třeba myslet na to, že ta na sebe váže vodu.

Při cíleném hubnutí, při kterém se pravidelně a intenzivně hýbete a zapojujete stravu plnou bílkovin a vlákniny je třeba doplňovat nejen dostatek tekutin, ale i dostatek minerálů. Ty získáte nejen z potravy, ale můžete si dopřát čas od času i minerálku.

Při hubnutí je vhodné střídat pití čisté vody, minerálních nápojů a neslazených čajů, ze kterých doslova vypocené minerály vrátíte tělu zpět. 

Voda a zdraví – voda je tekutý lék… jak zdravě pít? Co vlastně pít a co už hubnutí nepomůže?

Každého hned napadne, že moderní doba velí při hubnutí dopřávat si různé freshe, džusy či odšťavněné šťávy. Zdravý rozum nám ale velí, že hlavní složkou pitného režimu a to nejen při hubnutí by měla být čistá pramenitá voda. Ta kohoutková mnohdy kvalitou předčí i tu nejvěhlasnější pramenitou vodu z hor, kterou byste zakoupili v lahvi.

Pokud si pitný režim chcete obohatit je dobré si jednou do týdne dopřát kvalitní pramenitou minerální vodu, která by vám dodala potřebný hořčík, vápník, sodík a další minerály. Dopřejte si ji nejlépe po tréninku. Dalším vhodným nápojem jsou slabé bylinné, ovocné a zelené čaje. Čas od času dopřejte svému tělu i vodou ředěnou ovocnou nebo zeleninovou šťávu.

Voda a zdraví – voda je tekutý lék… jak zdravě pít? Jakým nápojům se při hubnutí vyhnout?

Nejen při hubnutí ale i při snaze žít zdravějším životním stylem se vyhýbejte nadměrné konzumaci silně sycených minerálních a slazených nápojů. Průmyslově zpracovaným džusům z koncentrátu, které jsou mnohdy doslazovány a především tzv. „soft drinkům“.

Sem patří nejrůznější limonády, kolové nápoje, energetické nápoje, nektary, sirupy apod. Hlavním strašákem je v těchto nápojích cukr. Ten nepomůže úbytku váhy, ale navíc podporuje i chuť k jídlu. Další kapitolou samou o sobě jsou pak nápoje s obsahem kofeinu a alkoholu.

Obojí je jak známo i více či méně návykové a zvyšuje tvorbu moči a působí tedy diureticky. Takže společně s nimi odchází z těla více tekutin, než se jejich vypitím získá. Rozhodně by se měly konzumovat s mírou.

Každou kávu doplňte sklenicí vody a u alkoholu by se při pravidelnější konzumaci nemělo přesáhnout množství 0,5 litru u piva a 0,2 litru u vína denně. Při hubnutí se obojímu raději na čas vyhněte.

Voda a zdraví – voda je tekutý lék… jak zdravě pít? Jak doplnit při cvičení minerály?

Jak už jsme zmínili, při cvičení z těla odchází velké množství tekutin a s nimi i minerály. Ty pokud nedoplníte přímo s vodou, například středně mineralizovanými vodami, můžete bez problému přijmout v dostatečném množství i v potravě.

Skvělým způsobem je solení přírodní solí s prokazatelně širokým spektrem minerálních látek, dále ořechy, semena, luštěniny, zelená zelenina jako špenát, brokolice a kapusta, nejrůznější rostlinné klíčky, ale i mléčné výrobky, vejce a tmavé a rybí maso.

Pokud se bojíte, že si takto vyváženou stravu při hubnutí nezvládne pohlídat, sáhněte po některém doplňku stravy, který je výrobcem často šitý na míru podle věku a pohlaví spotřebitele.

Doplnit pitný režim Doplnit minerály

Pití vody a pitný režim

Pití vody a pitný režim

Voda je nezbytnou součástí nás všech. Představuje významné procento složení našeho těla (cca 60%) a naší krve (cca 90%) a je jedním z hlavních stavebních kamenů, které udržují život. Všechny buňky a orgány v našem těle potřebují pro správnou funkci vodu. Kdyby nebylo vody, život na Zemi by neexistoval.

Voda má v těle tedy řadu funkcí. Je stavebním materiálem pro buňky a tělesné tekutiny, působí jako reakční prostředí a jako rozpouštědlo, je také transportérem živin a pomáhá při odstraňování tělesných odpadů močí. Je rovněž nezbytná pro kontrolu tělesné teploty odpařováním potu.

Zdrojů vody ke konzumaci je více, ale obyčejná čistá voda (ať už balená, či z kohoutku) je nejlepší, protože neobsahuje kalorie, kofein ani alkohol.

Proč tedy pít vodu a dodržovat dostatečný pitný režim?

Voda umožňuje správnou funkci metabolismu

Všechny metabolické a biochemické činnosti se odehrávají ve vodném prostředí. Čili voda slouží jako rozpouštědlo a katalyzátor chemických reakcí v těle. Například sacharidy a bílkoviny jsou metabolizovány a transportovány vodou v krevním řečišti.

Voda čistí ústní dutinu

Voda udržuje ústní dutinu čistou. Pokud se bude pít voda místo slazených nápojů, pomůže nám to také snížit riziko zubního kazu.

Voda pomáhá při trávení

Někteří lidé říkají, že pití vody při jídle může ovlivnit naše trávení tím, že se zředí žaludeční kyseliny, nebo že voda tyto kyseliny společně s jídlem rychleji přesune do tlustého střeva. To může zabránit správnému vstřebání živin a vést i k nadýmání. Nicméně zdá se, že je to spíše mýtus.

Některé provedené studie naznačují, že po konzumaci vodou různě naředěné stravy funguje náš trávicí systém různě odlišně a je tedy schopen se přizpůsobit konzistenci jídla a obsahu žaludku (tudíž i vodou naředěného jídla).

Tato studie tvrdí, že rychlost vyprazdňování kapalné složky v žaludku je významně zpomalena současným požitím pevných látek, avšak rychlost vyprazdňování pevných látek není ovlivněna kapalinami.

A nakonec tato studie říká, že pohyb pevných a vodných složek v tenkém střevě je stejný.

Navzdory všeobecnému mínění, že pití tekutin okolo jídla je špatné, tak pití vody před, během, nebo po jídle naopak může pomoci tělu snáze rozložit snědené jídlo. Toto jídlo se pak může efektivněji trávit, čímž lze získat z jídla maximum živin.

Voda pomáhá se vstřebáváním živin

Kromě rozkladu zkonzumovaných potravin pomáhá voda také rozpouštět některé vitamíny, minerály a další živiny a rozvádět je do různých částí těla, kde dojde k jejich využití.

Voda optimalizuje trávicí systém

Střevo, aby správně fungovalo, potřebuje vodu. Dehydratace může vést k zažívacím potížím jako je zácpa a příliš kyselý žaludek. To zvyšuje riziko pálení žáhy i žaludečních vředů. Jíst vlákninu není jediný způsob, jak zabránit zácpě. Pro správný pohyb střev je také důležité udržovat dostatečný příjem vody.

Voda a zdraví – voda je tekutý lék… jak zdravě pít?

Voda vyplachuje tělní odpad a zabraňuje poškození ledvin

Ledviny regulují tekutiny v těle a jsou důležité pro odfiltrování odpadu močením. Adekvátní příjem vody pomáhá našim ledvinám pracovat efektivněji, může nám pomoci předcházet ledvinovým kamenům a snížit riziko infekcí močového měchýře a močových cest.

Voda dodává pomocí krve kyslík do celého těla

Krev tvoří z více než 90% voda, která tak do krve přináší kromě živin i kyslík. Krev tento kyslík poté rozvádí do různých částí těla. Dodržování pitného režimu zlepší náš krevní oběh a bude mít pozitivní dopad na naše celkové zdraví. Dostatek vody může také normalizovat krevní tlak a stabilizovat srdeční rytmus.

Voda reguluje tělesnou teplotu

Naše tělo během fyzické aktivity a v horkém prostředí ztrácí vodu potem. Takže když se tělo zahřívá, voda uložená ve středních vrstvách kůže přichází na povrch pokožky jako pot.

Vypařující se voda v podobě potu pak ochlazuje naše tělo. Zůstat hydratovaný je zásadní pro udržení tělesné teploty.

Pokud nedoplníme ztracenou vodu, naše tělesná teplota vzroste, což ovlivní náš výkon a může to vést až ke zdravotním problémům.

Voda zvyšuje výkon při cvičení a zpomaluje únavu

Sportovci se při fyzické aktivitě potí daleko více, než běžná populace (až o 10%). Pocení v tělocvičně způsobí, že naše svaly ztratí vodu. Ztráta vody znamená i ztrátu důležitých minerálů. A když svaly nemají dostatek vody a minerálů, může tak v těle dojít k elektrolytické nerovnováze.

Nerovnováha elektrolytů znamená, že naše svaly nebudou fungovat na optimální úrovni, rychleji se unaví a může tak dojít i ke svalovým křečím (například díky nedostatku hořčíku).

Dehydratované tělo tedy může být více unavené (máme menší sílu i vytrvalost) a nedostatek vody může také negativně ovlivnit naši chuť do cvičení.

Když svaly nemají dostatek vody a minerálů, může v těle dojít k elektrolytické nerovnováze a naše svaly tak nebudou fungovat na optimální úrovni. Dehydratované tělo je více unavené a nedostatek vody také může negativně ovlivnit naši chuť do cvičení.

Pokud pijeme místo ochucených vod normální vodu, přijmeme tím daleko méně kalorií. Dále když se před jídlem napijeme vody, může to podle některých studií vytvořit větší pocit sytosti, což může vést k menšímu riziku přejídání a vzniku nadváhy.

Voda (studená) může rovněž podle výzkumů díky svým termogenním vlastnostem více aktivovat náš metabolismus (dočasně až o 30%) a to z důvodu snahy o vyrovnání teplotního rozdílu mezi vodou a tělem. Zvýšení metabolismu tedy znamená více spálených kalorií.

Budete mít zájem:  Test: Dětské balzámy na rty obsahují i karcinogenní látky

U někoho může vypití sklenky vody také snížit chuť na sladké.

Voda pomáhá při činnosti mozku a míchy

Dehydratace může ovlivnit funkce centrálního nervového systému (produkci hormonů a neurotransmiterů) a může tak vést k problémům s uvažováním, s pamětí, s psychickou únavou a s bolestí hlavy (migrény). Voda působí i jako tlumič nárazů pro mozek a míchu.

Voda zlepšuje náladu a pocity

Je známo, že dehydratace přispívá ke stresu. Únava, hněv, podrážděnost, úzkosti, nebo také negativní nálada se při dehydrataci zvyšují.

Voda zvyšuje zdraví a krásu pokožky

S dehydratací může být kůže zranitelnější vůči kožním poruchám. Dostatečný příjem vody pomůže udržet pokožku hydratovanou a může také snížit projevy akné.

Voda „maže“ klouby

Chrupavky v kloubech a discích páteře obsahují asi 80% vody. Dlouhodobá dehydratace může snížit schopnost kloubů absorbovat nárazy, což může vést k bolestem kloubů.

Voda působí i jako takový „lubrikant“, který pomáhá při hladkém pohybu našich kloubů a umožňuje jejich povrchům klouzat s minimálním třením.

Bez vody se pohyb kloubů stane obtížnější a z dlouhodobého hlediska to může vést až ke kloubním potížím.

Voda a zdraví – voda je tekutý lék… jak zdravě pít?

Voda je důležitá pro dýchací cesty

Při dehydrataci jsou naším tělem omezeny dýchací cesty ve snaze minimalizovat ztráty vody. To může zhoršit astma a alergie.

Voda zmírňuje stav opilosti i kocoviny

Alkohol je diuretikum, a proto tělo ztrácí více vody, než si vezme. Dostatečná hydratace během a po pití alkoholu může snížit některé jeho negativní následky. Při párty a večírcích může rovněž popíjení neslazené vody „na střídačku“ s alkoholickými nápoji zabránit jeho nadměrné konzumaci.

Voda může zlepšit naše zdraví a pomáhat s nemocemi

I když je většina nemocí směsice různých vlivů a příčin (hlavně díky naší životosprávě a životnímu prostředí), existuje stále více důkazů, že dehydratace hraje ve vývoji různých chorob důležitou roli.

Kolik se má denně vypít vody?

Na otázku kolik se má denně vypít vody neexistuje žádná univerzální odpověď. Příjem vody musí být přizpůsoben podmínkám.

Co ovlivňuje potřebu denního množství vody?

  • Věk.
  • Pohlaví.
  • Hmotnost jedince.
  • Míra pocení.
  • Místo, kde žijeme (podnebí).
  • Roční období (zima, léto).
  • Aktuální počasí.
  • Nápoje a jídlo obsahující vodu (káva, čaj, džusy, mléko, maso, ryby, vejce, zelenina, ovoce, polévky, omáčky atd.).
  • Aktivita (v práci, při sportu, při jiných denních aktivitách).
  • Kojení.
  • Nemoci (např. horečka, průjem, zvracení).
  • Zdravotní problémy a užívání některých léků.

Na otázku, kolik se má denně vypít vody, neexistuje žádná univerzální odpověď. Příjem vody musí být přizpůsoben podmínkám.

Kolik vody se tedy má denně vypít? Protože všichni vyžadujeme nějaká čísla, tak tady je máte ????. Podle různých studií by měli nesportující muži s běžnou fyzickou denní aktivitou vypít 1,5 l, nebo 2,9 l, nebo 3 l, nebo dokonce 3,7 l vody denně. Podobně ženy 1,5 l, nebo 2,2 l, nebo dokonce 2,7 l vody denně.

Zde je názorně vidět, že když se neshodnou ani vědci, je naše denní potřeba vody opravdu značně individuální záležitostí.

Co všechno se do pitného režimu počítá? A když mám žízeň, je už pozdě?

Podle některých výzkumů doporučené denní množství tekutin nemusí být vyloženě ve formě čisté vody. Ukázalo se, že kofeinové nápoje (káva, čaj a nealkoholické nápoje) by se nejspíš měly u většiny osob skutečně počítat do denního příjmu tekutin. Podobně to platí i u alkoholických nápojů jako je například mírná konzumace piva.

A samozřejmě nějaká voda je i v samotných potravinách. Čili celkový příjem vody by měl zahrnovat vodu z potravin (to dělá u dospělých lidí cca 20 až 30%) a z nápojů všeho druhu (včetně obyčejné prosté vody samozřejmě). Dále se zjistilo, že když máme žízeň, nemusíme být dehydrovaní. Což vyvrací zažitou představu, že když začínáme pociťovat žízeň, je už pozdě.

Takže podle těchto poznatků můžeme klidně pít až v reakci na žízeň.

Zdá se tedy, že s výjimkou některých nemocí a zvláštních okolností, jako je namáhavá fyzická aktivita, dlouhé cestování a náročné podnebí, je potřeba tekutin u většiny průměrných lidí možná menší, než se předpokládalo.

To ovšem úplně neplatí pro sportovce, kteří mají zvýšený příjem bílkovin a ještě k tomu užívají některé doplňky stravy (jako např. kreatin). Sportovní silové výkony, strava a některá suplementace vyžadují důsledný, pravidelný a dostatečný příjem vody.

Jak poznám, že piju vody dostatek?

Určité vodítko je barva moči. Ovšem i zde to není tak jednoduché. Protože dost záleží na množství moči v močovém měchýři (více moči znamená obvykle světlejší barvu) a na rozdílné představě, co je světlé a co je již tmavé a alarmující.

Jinak řečeno, když máme žlutou moč, nemusí to bezpodmínečně znamenat stav počáteční (nebo úplné) dehydratace. Pokud ale naše moč vypadá jako moč ranní, je příjem vody zřejmě nedostatečný.

Avšak některé léky a potraviny moč zbarvují, takže to by se při její kontrole mělo také zohlednit.

Protože většinu našeho těla tvoří voda, je důležité, abychom byli dostatečně hydratovaní a mohli fungovat na optimální úrovni. Pití dostatečného množství vody udržuje rovnováhu tekutin v těle, což pomáhá s transportem živin, s regulací teploty a s trávením.

Voda rovněž pomáhá potem odstraňovat toxiny a regulovat pohyby střev. Je také nezbytná pro „mazání“ kloubů a ochranu a správnou činnost mozku. Udržování dostatečné hydratace může zmírnit únavu, přirozeně zmírnit bolesti hlavy a zlepšit stav naší pleti.

Při snahách o redukci tělesného tuku může voda být naším důležitým pomocníkem.

Voda zkrátka v našem každodenním fungování hraje důležitou roli a její příjem by se proto neměl podceňovat. Obzvláště u sportovců, kteří chtějí podávat co nejlepší výkony a mít výsledky.

Foto 1: Buenosia Carol, PEXELS

Foto 2: ronymichaud, PIXABAY

30.5.2020 | kategorie: STRAVA | štítky: hubnutí trénink energie zdraví

CHCI DLOUHODOBÝ TRÉNINKOVÝ PROGRAM PRO NEJLEPŠÍ VÝSLEDKY

MŮJ TRENÉRSKÝ PŘÍSTUP A MÉ TRÉNINKOVÉ PRINCIPY

Čistá voda – skrytý problém její konzumace

Voda a zdraví – voda je tekutý lék… jak zdravě pít?

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Propagování konzumace čisté vody bohužel vždy svědčí o neznalosti základních fyzikálních zákonů a jejich vlivu na funkce lidského organismu. S příjmem obyčejné čisté vody tělu vzniká problém, o němž neví většina veřejnosti a zřejmě si jej neuvědomují ani mnozí propagátoři “rádoby zdravé” výživy.

Všechny tekutiny lidského těla jsou totiž na rozdíl od „zdravé“ čisté vody poměrně hustým roztokem mnoha různých látek.

Tělo proto nesmí “zdravou čistou vodu“ vstřebat z trávicího traktu do krevního oběhu, dokud ji dostatečně nezahustí, jinak by mu tahle “zdravá“ čistá voda uvnitř těla roztrhala všechny nechráněné buňky, s nimiž by přišla do přímého kontaktu. Praskaly by zvýšeným osmotickým tlakem.

Na nadměrný příjem „zdravé“ čisté vody se dá dokonce i zemřít.

Ale i běžně konzumované množství čisté vody neustále nutí organismus, aby odněkud vyplavoval vše, co je potřebné pro zrušení tohoto (pro buňky smrtícího) osmotického rozdílu mezi čistou vodou a vnitřním prostředím, do něhož má být přijímaná tekutina vstřebána.

Nebo-li – čím pijeme „hustější“ kapaliny, tím má tělo menší dřinu. Už víte, proč v pokladech lidové moudrosti je i toto přísloví: „Polévka je grunt“? Navíc tělo nemusí tuto příjemnou a užitečnou tekutinu ohřívat vlastním pracně vytvořeným živočišným teplem.

Co tedy pít jiného? Příjemné je měnit různé zdroje tekutin včetně polévek. Ty jsou navíc užitečné i pro udržení štíhlé linie, zvláště při jejich samostatné konzumaci. Viz článek Nadváha a “tekutá” dieta – vlastní zkušenosti.

Z nápojů doporučuji v průběhu dne střídat různé bylinkové a ovocné čaje, stolní minerálky a džusy (nepřislazované). Dva poslední jmenované nápoje rád míchám dohromady – do minerálky si přidávám ananasový džus. Skvělým zdrojem tekutin jsou i čerstvě připravené zeleninové šťávy, ale jejich příprava je poněkud složitější.

Do skladby tekutin rozhodně doporučuji přidat pivo nealko, pokud možno bez umělých sladidel a jiných “éček”. Ze studených tekutin je to jednoznačně nejzdravější nápoj – nejkvalitnější zdroje vody, chmel, přirozený B-kompex…. = neboli to nejlepší z piva ale prakticky bez alkoholu. Prostě “nemá to chybu”. Kupuji jej ve velkém pro celou rodinu.

Poznámka na konec – pro “fajnšmekry” (prosím o shovívavost, nekamenovat):

Voda z kohoutku – tam kde nepochází přímo z hlubinných vrtů, ale jde o říční vodu a přes vodárnu s chlorováním, tak může jít o poněkud horší zdroj, než voda sice balená, ale PRAMENITÁ z nějakého dobrého vrtu. Věřte prosím tomu, že voda má opravdu svou “paměť.

Jakkoliv si vážím toho, že žiji ve vyspělé civilizaci s fungujícím vodárenstvím, vnímám ve svém rodném městě jejich produkt za znamenitý zdroj INFEKČNĚ nezávadné vody, výborné pro sprchování, mytí zeleniny atd, ale nikoliv jako zdroj té nejlepší tekutiny k pití, tak jak to od mládí vnímá moje současná tělesná schránka.

Z balené vody si ve velké nádobě z hnědého skla připravuji tzv “diamantovou vodu” + ještě v ní mám kameny, které jsou mi nejbližší – pro mne to jsou jaspisy, ale tohle je individuální. Je to tak trochu jen hračičkaření pro velmi citlivé tělo senzibila, které je extrémně vnímavé na špatnou vodu.

Stejně je nakonec každé tělo jen tak zdravé, jak je zdravá jeho NESMRTELNÁ DUŠE + jak moc se psychika otevírá nejvyššímu působení VESMÍRU (volná energie nebo-li prána atd) – viz např. článek:

Recept na domácí zdravotní nápoj najdete v článku Koktejl pro zdraví: lněné semínko + zeleninové šťávy.

Pitný režim, SZÚ

1. prosinec 2005
| MUDr. František Kožíšek, CSc.

 Pitný režim (51,93 KB)   

Člověk denně v průměru vyloučí asi 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním i kůží. Organismus však musí mít vyrovnanou vodní bilanci a tak, aby tyto ztráty uhradil, musí vodu přijímat. Asi třetina litru „nové“ vody se denně vytvoří v těle metabolickou činností, vody vázané v potravě přijmeme asi 900 ml.

To znamená, že zbytek (asi 1,5 litru) musíme do těla dodat přímo ve formě tekutin. Každý den, po celý život. Za 70 let to představuje 40 tisíc litrů vody (tekutin). Kvalita těchto tekutin a jejich průběžný příjem ve správném množství jsou důležitým předpokladem zachování zdraví, duševní pohody i pracovní výkonnosti.

Tento článek by měl pomoci lidem, kteří se zajímají o své zdraví nebo o zdraví svých bližních či zaměstnanců, jak zdravě naplňovat pitný režim a orientovat se ve všudypřítomné reklamě na „nejlepší“, „nejchutnější“, „nejzdravější“ či „nejpřírodnější“ nápoje a vody, které bychom si (podle reklamy) měli dopřávat každý den v co největším množství. 

Budete mít zájem:  Odcházejí lékaři, nebo ne?

Proč vlastně pít?

Dostatek tekutin zajišťuje nejen látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin čili vylučování škodlivých látek, které v těle vznikají. Umožňuje také plnou výkonnost doslova všech ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí a v neposlední řadě stojí i podpora normálního vzhledu pokožky. Naopak nedostatek vody v organismu (tzv.

dehydratace) způsobuje problémy akutní i chronické povahy.Akutními příznaky mírné dehydratace jsou bolesti hlavy, únava a malátnost, pokles fyzické a duševní výkonnosti včetně poklesu koncentrace. Ztráta tekutin na úrovni 2 % tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 20 % výkonu.

U dětí se tak snižuje schopnost sledovat vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky. Při 5 % dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok.Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin, který v denním shonu mnohdy ani neregistrujeme, pak může mít za následek i vážné zdravotní poruchy.

Vedle opakované bolesti hlavy nebo zácpy může docházet k poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových a močových kamenů. Dehydratací se také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva, některých druhů rakoviny (např. rekta a močového měchýře) i kardiovaskulárních chorob. Navíc se předpokládá, že i řada jiných tzv.

civilizačních chorob je důsledkem nesprávné životosprávy včetně nedostatku tekutin, resp. že některé civilizační choroby jsou buď prvním příznakem nebo následkem trvalé mírné dehydratace. 

Kolik pít?

V některých reklamních, populárních i odborně se tvářících textech se lze dočíst, že každý by měl denně vypít nejméně 2 až 3 nebo dokonce 3 až 4 litry vody (tekutin), což je ale pro většinu populace nesprávné a neadekvátně nadsazené doporučení, které možná platí „ve špičkách“ (extrémně horké dny nebo velká fyzická zátěž), ale ne v běžném životě.

Potřeba tekutin je přísně individuální záležitost (!), která záleží na mnoha vnějších i vnitřních faktorech – např.

na tělesné hmotnosti, věku a pohlaví, složení a množství stravy (obsah vody, soli, bílkovin a kalorií), tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti prostředí včetně proudění vzduchu, druhu oblečení a teplotě těla, aktuálním zdravotním stavu, zavodnění organismu atd.

Každý člověk má svou optimální potřebu volných tekutin, která se navíc v čase mění.

Tato potřeba se může pohybovat od méně než jednoho litru za den (u člověka se sedavým zaměstnáním, který konzumuje převážně zeleninová, obilninová a luštěninová jídla s nízkým obsahem soli) až po několik litrů za den (u člověka, který konzumuje příliš slanou i sladkou stravu s malým obsahem tekutin a vysokým obsahem energie a fyzicky intenzivně pracuje, sportuje nebo se pohybuje v horkém prostředí). U druhé kategorie pak může denní potřeba přesáhnout třeba i pět litrů. Každý si musí nalézt (resp. stále nalézat) své optimální množství tekutin!

Na potřebu pití nás může upozornit žízeň, ale je dobré vědět, že žízeň není časnou známkou potřeby vody, protože se objevuje až v okamžiku 1-2% dehydratace. Pocit žízně se navíc snižuje ve vyšším věku. Na druhou stranu zvýšený pocit žízně může být i příznakem některých chorob (např. cukrovky) a existuje i tzv. návyková žízeň, která nemusí být známkou potřeby tekutin.

Vyšší riziko dehydratace je u malých dětí, které mají malý objem celkové tělesné vody (CTV) a běžné denní ztráty představují jeho značný podíl, a u starých lidí, u nichž se objem CTV rovněž snižuje, zhoršuje se schopnost ledvin vstřebávat vodu a pocit žízně bývá oslaben.

Při hledání individuální potřeby tekutin se můžeme opřít o několik základních příznaků. Příznakem nedostatku tekutin je vedle pocitu žízně také sucho v ústech, oschlé rty a jazyk, malé množství tmavě žluté moči, tendence k zácpě, škytavka při jídle, tlak v okolí žaludku nebo suchá pokožka.

Naopak příznaky nadbytku tekutin jsou: časté močení (zvláště v noci), klidové pocení v normálních teplotních podmínkách, vlhké ruce či nohy, bolestivost bodu vzadu uprostřed lýtka (při stisku prstem).

I když nedostatek tekutin se pojí s více riziky, je nutné říci, že ani jejich stálý nadbytek – tedy pití výrazně vyššího množství tekutin než tělo potřebuje – není pro organismus zdravý. Dochází tím k přetěžování ledvin a srdce, což může postupně vést k oslabování až selhávání jejich funkcí. 

Co vlastně pít?

I když nejzdravějším nápojem je čistá voda, člověk si může bez obav dopřávat pestřejší skladbu nápojů. Je však nutné preferovat vhodné nápoje a omezovat spotřebu nevhodných a zacházet opatrně s těmi nápoji, které mohou být podmíněně vhodné či nevhodné podle toho, kolik a jak často je pijeme.

Vhodné nápoje

Ke stálému pití pro osoby bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou nejvhodnější čisté vody – pitné z vodovodu (studny) nebo balené kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého. Tyto vody lze konzumovat bez omezení množství úměrně k potřebám organismu. Podrobnosti o balených vodách jsou uvedeny v dokumentu Rady spotřebitelům balených vod.

U pitné vody z vodovodu má dnes spotřebitel řadu práv, o kterých často ani neví. Má např. právo získat od vodárny aktuální výsledky kvality vody nebo informaci, jaké látky se k úpravě používají.

Pokud voda, která je jinak pod pravidelnou kontrolou, v některém ukazateli nevyhovuje a hygienický orgán dočasně udělí výjimku, musí být spotřebitel o této skutečnosti informován a rovněž o tom, nevyplývají-li z ní nějaká omezení konzumace (např. pro kojence či těhotné ženy).

Obecně lze říci, že pitná voda z veřejných vodovodů má v ČR velmi dobrou kvalitu. Je však pravdou, že ne všude a vždy jsou plně vyhovující i její pach nebo chuť.

K vhodným nápojům patří též vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne moc silné čaje (vhodné jsou zvláště zelené) nebo nápoje z praženého obilí. Bylinné čaje, pokud nejde o cílenou léčbu, by se měly pít raději slabé a je vhodné je střídat.

Omezená konzumace – nápoje podmíněně vhodné

Minerální vody středně a silně mineralizované nejsou vhodné jako základ pitného režimu ani je nelze pít při určitých poruchách zdravotního stavu (např. minerálky s vyšším obsahem solí by neměli pít lidé s hypertenzí, oběhovými problémy, ledvinovými kameny apod.).

Naproti tomu některé minerální vody mohou být u některých nemocí prospěšné nebo vhodným zdrojem některých esenciálních prvků. Jako léčivé nebo podpůrně léčivé se však užívají v časově omezených kůrách, nikoliv trvale.

Minerální vody jsou pro své chuťové vlastnosti někdy vyhledávány a oblíbeny, ale trvalá konzumace středně a silně mineralizovaných vod představuje již zvýšené riziko vysokého tlaku, ledvinových, močových a žlučových kamenů, některých kloubních chorob, těhotenských komplikací nebo poruch fyzického vývoje u dětí.

Denní příjem středně mineralizovaných vod by tedy v průměru neměl přesáhnout 0,5 litru; příjem silně mineralizovaných vod by měl být ještě nižší. Vhodné je minerální vody, kterými pitný režim doplňujeme, střídat.

Vody sycené oxidem uhličitým jsou oblíbeným osvěžujícím nápojem, ale jejich zdravotní nevýhody převažují nad výhodami a proto by neměly být konzumovány pravidelně, ale jen omezeně a výjimečně.

Uhličité přírodní minerální vody (kyselky) lze, tam kde je to potřeba, cíleně využít k posílení diurézy (tvorby moči) nebo k obecnému povzbuzení funkce trávicího ústrojí – v dávkování dle doporučení lékaře. Ale na druhou stranu perlivé vody mohou způsobit žaludeční a trávicí obtíže a tzv.

Roemheldův syndrom (bolesti na hrudníku imitující infarkt), zvyšují dýchací a tepovou frekvenci, způsobují posun k acidóze (překyselení) krve. Navíc jich nelze vypít moc najednou a mají diuretické vlastnosti, takže rozhodně nejsou ideálním nápojem k úhradě chybějících tekutin.

Mléko a kakao jsou spíše tekutou výživou než nápojem a jejich vypité množství by se nemělo počítat do potřebného denního objemu tekutin.

Nevhodné nápoje

K nápojům, kterým bychom se měli vyhýbat nebo je konzumovat jen velmi výjimečně, patří především různé „soft drinky“: limonády, kolové nápoje, ochucené minerální vody, energetické nápoje, nektary apod.

Důvodem je cukr, který jen zvyšuje pocit žízně, a jeho „prázdné kalorie“; dále umělá sladidla, z nichž některá zvyšují chuť k jídlu, nebo oxid uhličitý, který spolu organickými kyselinami (ochucovadla) poškozuje zubní sklovinu a má i další nevýhody uvedené výše.

Kofein v kolových nápojích je diuretikum (zvyšuje tvorbu moči, takže se více tekutin z těla odvede, než by se mělo vypitím nápoje získat). Je to také lehce návyková látka, která vede k hyperaktivitě u dětí. Kyselina fosforečná, která je rovněž součástí kolových nápojů, pravděpodobně zvyšuje riziko osteoporózy.

Káva (kofein) a alkoholické nápoje nejsou součástí pitného režimu (nelze je počítat do potřebného denního objemu tekutin), mohou být pouze chuťovým doplňkem stravy. Rozhodně by se měly užívat s mírou. Ani zdravý dospělý člověk by neměl vypít denně víc než 0,5 litru piva nebo 0,2 litru vína. Káva by se měla pít se sklenicí čisté vody. 

Zvláštnosti pitného režimu

  • Pro „zdravou“ hydrataci není důležitý jen příjem tekutin a jejich složení, ale i složení stravy.
  • Je nutné pít v průběhu celého dne a to již od rána (šálek čaje či kávy nestačí uhradit noční ztráty vody). Člověk není velbloud, aby se napil jednou denně do zásoby. Je potřeba regulovat spotřebu tekutin podle aktuální zátěže a potřeby.
  • Nejvhodnější tekutiny pro horké počasí jsou čistá voda nebo nakyslé či nahořklé nápoje. Sladké a přechlazené nápoje zvyšují pocit žízně.
  • Voda pro kojence. Pokud pitná voda z vodovodu (studny) odpovídá všem požadavkům na pitnou vodu, je bezpečná i pro kojence. Kojenecká voda balená představuje určitý nadstandard a vyšší stupeň kvality, protože limity jsou stanoveny mnohem přísněji než u pitné vody. Minerální vody středně a silně mineralizované by se kojencům neměly vůbec dávat.
  • U vrcholového sportu a některých náročných profesí může být nutné do sortimentu zařadit i zvláštní druhy nápojů – iontové, obohacené, energetické, proteinové apod. U normální populace je příjem takových nápojů zbytečný a ve větším množství může být dokonce škodlivý.

Pitný režim při léčení řady chorob má určité zvláštnosti – je potřeba zvýšit nebo jindy naopak omezit celkový příjem tekutin, některé vody a nápoje mohou být využity jako podpůrná léčba, ale jiné mohou být přísně kontraindikovány. Některé nápoje a minerální vody mají s léky různé interakce. O tom všem je vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem.

  • © František Kožíšek
  • © Státní zdravotní ústav
  • Jakákoli reprodukce textu je možná jen na základě písemného souhlasu autora.
  • Adresa autora: F.Kožíšek, Státní zdravotní ústav, Šrobárova  48, Praha 10; [email protected]

Každé ráno vypijte na lačno sklenici teplé vody s medem. Dopad je blahodárný

05. 05. 2021 | Doba čtení 4 minuty

Účinky medu jsou známé už celá tisíciletí a nikdo o nich nepochybuje. Tato sladká pochoutka, pocházející přímo z přírody, dodá tělu potřebné živiny a pročistí ho na buňkové úrovni. Dopřejte si ho každé ráno na lačno. Stačí ho smíchat s teplou vodou.

Budete mít zájem:  Fotogalerie: Nepohodlná židle jako lék na bolavá záda

Stručná historie medu

Med už sbíral a jedl pravěký člověk. Dokazuje to jeskynní malba z Pavoučí jeskyně ve východním Španělsku. Je stará nejméně 8000 let a zobrazuje osobu visící na liáně, která do košíku ukládá vybraný med z úlu. Písemné zmínky, jež ho označují za lék, pochází z období 2100-2000 př. n. l.

Na hliněné destičce ze starověkého města Nippur je zaznamenán návod, jak ošetřit zranění pomocí prachu, medu a cedrového oleje. Med zmiňuje i Bible. Mojžíš totiž vede Izraelity do země oplývající medem a mlékem. Jakmile lidstvo zjistilo, že se dají včely také chovat, med získal ještě větší popularitu.

A není divu, opravdu obsahuje zdraví prospěšné látky, jako jsou minerály, pyly, vitamíny, aminokyseliny, aj.

Med má antibakteriální a antibiotické účinky Zdroj: Oksana Shufrych / Shutterstock.com

Med jako lék

Med má antibakteriální a antibiotické účinky. Jelikož je produktem živých tvorů, obsahuje 13 unikátních a zdraví prospěšných bakterií mléčného kvašení, které do něj dostávají včely ze svého medového váčku.

Tyto bakterie dokáží zlikvidovat zlatého stafylokoka, který způsobuje onemocnění dýchacích cest nebo pseudomonas aeruginosu. Ta zase může za bolestivé záněty močových cest. Pokud si nechcete dávat kávu, sáhněte po medu.

Odbourává totiž únavu a reguluje hladinu krevního cukru a inzulínu. Také léčí otevřené rány a zabraňuje jejich hnisání.

Voda s medem na lačno

Mnozí odborníci připisují vodě s medem zázračné benefity. Pokud si tento elixír dáte na lačno, má nastartovat trávení, zabránit překyselení žaludku a zvýšit produktivitu střevního hlenu.

Z dlouhodobého hlediska má pomáhat při artritidě, odstranit parazity v trávícím traktu, čistit tělo na buňkové úrovni a především zlepšit imunitní systém. Obsahuje mimo jiné také velké množství železa.

Pravidelná konzumace medu posiluje bílé krvinky, které bojují s bakteriemi a virusovými onemocněními. 

Proč med nezahřívat

O skvělých účincích medu se zmiňuje i ajurvéda. Ta upozorňuje na to, že by voda, do níž budete med přimíchávat, neměla být nikdy horká. Podle ájurvédských přesvědčení a systému je med prospěšný ve své přirozené a syrové formě. Teplý med prý v těle způsobuje tzv.

„ama“, což je druh toxické látky, která se tvoří, když tělo čelí problémům s trávením. Tento názor podporuje i věda. Zahřátím všeho, co obsahuje cukr, se může uvolnit chemická látka zvaná 5-hydroxymethylfurfural nebo HMF, o které se předpokládá, že má rakovinotvornou povahu.

 

Jak si připravit vodu s medem?

Ajurvédské prameny píšou, že ideální tekutinu si připravíte, když si naberete čistou vodu z horského pramene, a necháte ji odstát ve skleněné nádobě na přímém slunci, aby byla vlažná. Bude však stačit, když si večer nalijete vodu do skleničky a necháte ji na okenním parapetu do rána odstát. Poté v ní rozmíchejte čajovou lžičku medu a vypijte.

Pokud chcete zkusit i jiné chutě, můžete si do vody přidat trochu skořice Zdroj: Bukhta Ihor / Shutterstock.com

Užívání medové vody

Aby se med co nejrychleji vstřebal do těla, konzumujte tento elixír ráno na lačno. Avšak, pokud nemáte čas, můžete si jej dopřát během dne i před spaním. Pokud chcete zkusit i jiné chutě, můžete si do vody přidat trochu skořice. Tato kombinace podporuje hubnutí. Pro osvěžující chuť si do skleničky kápněte i trochu citrónu nebo ji ozdobte snítkou máty. 

Zdroje: timesofindia.indiatimes.com, www.lifee.cz a www.rehabilitace.info

Jak zastavit průjem? Co jíst a čemu se vyvarovat?

  • Pokud trpíte průjmem, znamená to, že se váš organismus brání a zbavuje se škodlivých toxinů.
  • Mezi hlavní příznaky průjmu patří častá řídká stolice, škrundání a křeče v břiše.
  • Ve vážných případech je průjem doprovázen horečkou vyšší než 38 °C, silnými křečemi, závratěmi, pocity na omdlení, popřípadě zástavou močení, či stolice obsahuje krev nebo je černá.
  • Příčinou průjmu jsou většinou bakteriální nebo virové infekce z potravy či nápojů, stresu, nedostatku vitamínů nebo užívání antibiotik, které ničí užitečné střevní bakterie.
  • U dětí může při tomto onemocnění dojít až k dehydrataci, proto raději ihned vyhledejte lékařskou pomoc.
  • Při průjmu není důležité podstupovat speciální terapie, stačí pouze doplnit potřebné tekutiny, jako je například čaj z řepíku či ostružinového a malinového listí.

Průjem je obvykle známkou toho, že se náš organismus něčemu brání.

Zpravidla se objevuje po požití škodlivých toxinů. Za jeden až dva dny však většinou sám zmizí. V případě průjmu se nejedná o samotnou nemoc, ale o příznak, který kromě přítomných toxinů může signalizovat také širokou škálu lehkých i závažných chorob.

Příznaky

Průjem je častá, řídká až vodnatá stolice. Opakované vyprazdňování je doprovázeno škrundáním a křečemi v břiše. Tělo v takové situaci nestačí vstřebávat vodu, kterou stolice obsahuje, a hrozí proto dehydratace.

Ve vážných případech je průjem doprovázen horečkou vyšší než 38 °C, silnými křečemi, závratěmi, pocity na omdlení, popřípadě zástavou močení, či stolice obsahuje krev nebo je černá. V takové situaci je důležité vyhledat okamžitě lékaře. Zvláště nebezpečný může být průjem u dětí.

Příčiny průjmu

Průjem je většinou následek bakteriální nebo virové infekce z potravy nebo nápojů, stresu, nedostatku vitamínů nebo užívání antibiotik, které ničí užitečné střevní bakterie.

Průjem může mít i jiný důvod vzniku jako je například konzumace většího množství ovoce nebo zeleniny, než na které je trávicí ústrojí zvyklé. Jedná se většinou o citrusové plody a fazole. Průjem po jídle pak může značit potravinovou intoleranci, například nesnášenlivost laktózy či lepku. Může být též známkou vážnější nemoci, například rakoviny, Crohnovy choroby nebo onemocnění slinivky.

Průjmy rovněž dělíme podle délky jejich trvání, a to konkrétně na:

  • Akutní průjem, který trvá maximálně 14 dní a tělo se pomocí něj zbavuje škodlivých látek – nejčastěji infekce.
  • Chronický průjem neboli dlouhodobý průjem trvá déle než dva týdny a obvykle značí přítomnost jiného onemocnění, po němž je nutné bedlivě pátrat.

Zbarvení průjmu

Červený průjem

Červená barva obvykle značí krvácení, je tedy vždy důvodem k návštěvě lékaře. Kromě hemeroidů a mechanického poškození sliznice střeva, kdy se krev nachází jen kolem stolice, může krvavý průjem značit také rakovinu tlustého střeva či jeho zánětlivé onemocnění.

Černý průjem

I černá brava stolice značí krvácení. Konkrétně pak v horních partiích trávicího traktu. To může být důsledkem například prasklého žaludečního vředu. Je tedy nutná návštěva lékaře. Mějte však na paměti, že tmavé až černé zbarvení stolice může být rovněž důsledkem konzumace červené řepy, živočišného uhlí nebo doplňků stravy obsahujících železo.

Zelený průjem

Stolice zeleného zbarvení je poměrně častá zejména u kojenců. Tento odstín obvykle naznačuje, že potrava prochází střevem rychleji, než by měla. Zelená stolice se může vyskytnout také v případě, že dotyčný člověk snědl velké množství špenátu. Zároveň se ale může jednat o příznak některého z onemocněních trávicího traktu, a to konkrétně třeba:

  • Ulcerózní kolitidy
  • Syndromu dráždivého tračníku
  • Crohnovy nemoci
  • Celiakie
  • Rakoviny

Žlutý průjem

Žlutý vodnatý průjem obvykle ukazuje na přítomnost parazita ve střevě, a to především při cestovatelských průjmech. Zároveň může být příznakem virové či bakteriální infekce zažívacího traktu nebo onemocnění jater. Nemusí se vždy jednat o projevy nemoci. Žlutá stolice může znamenat i to, že dotyčný snědl velké množství potravin či potravinových doplňků této barvy.

Průjem u dětí

Zvláštní pozornost si žádá průjem u dětí a průjem u kojenců. V případě těžších průjmů jsou totiž velmi náchylní k dehydrataci. Kojenci trpící průjmem by měli být i nadále pravidelně krmeny a děti by neměly pít sodovku, ovocné šťávy nebo sportovní nápoje.

Jak kojenci, tak děti by neměli užívat léky proti průjmu. Co na průjem u starších dětí? K jídlu podávejte banány, jablečnou šťávu a rýži. Pokud dítě zvrací, nikdy mu nedávejte tuhou stravu. V případě dehydratace ihned vyhledejte lékařskou pomoc.

Kdy ještě navštívit lékaře?

  • Pokud se průjem objeví u dětí mladších 6 měsíců
  • Dítě vykazuje příznaky střední nebo těžké dehydratace
  • Zvýšená teplota nebo horečka trvá déle než 24 až 48 hodin
  • Ve stolici je příměs krve nebo má průjmová stolice tmavou barvu
  • Průjem u dítěte trvá déle než týden
  • Dítě odmítá pít nebo jíst

Průjem v těhotenství

Ačkoli se většina těhotných žen potýká spíš se zácpou, která je způsobená hormonálními změnami, může některé nadcházející maminky potrápit zcela opačný problém, přičemž průjem na začátku těhotenství může být spojen přímo s početím. Jde tedy o reakci na náhlou tělesnou změnu. Průjem ke konci těhotenství zas může být předzvěstí blížícího se porodu. Obecně je ale průjem, který se vyskytne v průběhu gravidity, způsoben klasickou virovou infekcí a od toho se odvíjí i jeho léčba.

Průjem ze stresu

Na vznik průjmu může mít vliv i lidská psychika. Zvláště pak u citlivějších jedinců se může objevit průjem ze stresu. Ten může vyvolat například:

  • Mluvený projev na veřejnosti
  • Zkouška nebo pohovor
  • Společenské akce
  • Osobní problémy
  • Příliš mnoho práce
  • Problémy v zaměstnání

Léčba průjmu – co pomáhá na průjem?

Jak se zbavit průjmu? Střevo má svoji jedinečnou vlastnost – dokáže se léčit samo. Jak již bylo zmíněno, průjem je v podstatě očistou organismu od virů či bakterií.

Proto není důležité podstupovat nijak speciální léčbu, ale pouze doplnit tělu potřebné tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Zkuste čaj z řepíku či ostružinového nebo malinového listí obsahující taniny, které pomáhají tělu zadržovat tekutiny.

Pokud nepomohou čaje, zkuste jitrocel blešníkový, vstřebává nadbytečnou tekutinu ze střeva a dodává stolici hmotu.

Co proti průjmu pomáhá, pokud je spojen s užíváním antibiotik? Jednoznačně probiotika. Pomohou obnovit přiměřenou hladinu užitečných bakterií ve střevech. Jedním z volně dostupných léků je GOLDIM ProbioFlora.

Prostředků proti průjmu naleznete na trhu spoustu. Jedná se například o:

  • Endiaron – vhodné využití pro léčbu průjmu infekčního původu
  • Smecta – vhodné využití především pro léčbu průjmu způsobeného dietní chybou, nebo otravou z jídla
  • Černé uhlí

Seznam volně dostupných prostředků na léčbu průjmu různých původů naleznete zde: léky na průjem.

Co jíst při průjmu

Jak zastavit průjem? Pokud se nejedná o příznak bakteriální nemoci, tak nejlépe úpravou jídelníčku. Dieta při průjmu spočívá převážně ve vynechání mléka, tučných potravin a sladkostí.

Ideální je konzumace sucharů a tvrdšího pečiva. Při mírném zklidnění konzumujte po menších dávkách brambory, bílou rýži, vařenou mrkev a ovoce jako jsou banány, jablka a borůvky.

Strava při průjmu může rovněž obsahovat vývar z krůtího nebo kuřecího masa.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector