Vliv televize na dětský mozek

Je velmi těžké vyhnout se sledování televize u dětí. Takřka každý doma nějakou má. V některých domácnostech je dokonce zapnutá permanentně, aniž by se na ní někdo vůbec díval.

Jsou i tací, kteří používají televizi jako náhradní chůvu a mnozí rodiče rádi pouští dětem různé poučné pořady, které je mohou nějakým způsobem vzdělat.

Jak ale sledování televizní obrazovky skutečně ovlivňuje děti?

Mnoho odborníků se přiklání k tomu, že přílišné sledování televize má na děti špatné účinky, a dokonce se může snižovat jejich inteligence.

Negativní dopady sledování televize u dětí

  • Televize neposkytuje pro děti mladší 2 let žádné vzdělání. Naopak. Krade jim čas na činnosti, které jejich mozek skutečně rozvíjejí, jako je interakce s ostatními lidmi a hraní si s nimi. Dítě se učí mnohem efektivněji v případě skutečných zážitků s lidmi a věcmi, a ne skrz to, co vidí na obrazovce.
  • Sledování televize zabírá čas, který vaše dítě potřebuje k rozvoji důležitých dovedností, jako jsou jazykové, tvořivé, motorické a sociální dovednosti. Právě ty se vytváří a rozvíjí v prvních dvou letech věku (kritický čas pro vývoj mozku) prostřednictvím hry, zkoumání a konverzace. Jazykové dovednosti vašeho dítěte se například sledováním televize určitě nezlepší. To se lepší tak, že mluví s lidmi a poslouchá kontext skutečné řeči mezi lidmi kolem sebe.
  • Existuje studie, která ukazuje, že děti, které mají televizi v ložnici ji sledují o půl hodiny denně více, mají vyšší nadváhu, vyšší úroveň depresivních příznaků, emocionální potíže, jsou více agresivnější a vyskytují se u nich slabší sociální dovednosti.
  • Sledování televize znecitlivuje mysl vašeho dítěte, protože není tak iniciativní, nesnaží se analyticky myslet a používat představivost.
  • Děti mnohem méně čtou a zdokonalují si čtenářské dovednosti prostřednictvím praxe. Nezajímají se knihy nebo jiná tištěná média.
  • Dlouholetý výzkum ukazuje, že děti, které jsou ve svých domovech bombardovány šumem v pozadí, mají potíže se soustředěním.
  • Sledování televize také způsobuje potíže s věnováním pozornosti učitelům, protože jsou děti zvyklé na rychlou vizuální stimulaci obrazovkou.
  • Školní děti, které tráví u televize příliš mnoho času, mají tendenci méně pracovat na domácích úkolech. Když je dělají s televizí na pozadí, hůře se jim soustředí a méně si pamatují. Také nedostatek spánku se sledováním spojený má za následek horší výkony ve škole, protože dítě není schopné se tolik soustředit.
  • Studie Millennium Cohort Study uvádí, že děti, které se dívaly na televizi přes tři hodiny denně, měly už v 7 letech mnohem větší problémy s chováním, emocionální zralostí a potíže s navazováním vztahů.
  • Televize vystavuje vaše dítě negativním vlivům a podporuje negativní chování. V mnoha pořadech i reklamách se objevuje násilí, alkohol, užívání drog v pozitivním světle. Mysl vašeho dítěte vytváří rané dojmy z toho, co vidí a ty pak v budoucnu určují, jak vidí svět a ovlivňují i jeho dospělé chování. Například jeden výzkum, který trval asi dvacet let, ukázal, že děti, které více sledovaly násilí v médiích, se chovají více agresivně v dětství, a i když jsou starší. Televize je totiž učí, že násilí je dobrý způsob, jak se dá řešit konflikt.
  • Podle Americké lékařské asociace mají děti trávící příliš mnoho času u obrazovek častěji nadváhu. Protože se sledování zároveň často konzumují nezdravé potraviny ve velkém množství. Vůbec si totiž nestihnou všimnout, že už vlastně nemají hlad. Také je ve velké míře ovlivňují reklamy, kde neustále vidíme, jak jsou výborné a v podstatě zdravé nejrůznější pochutiny plné cukru, tuku a nezdravých ingrediencí. Dětská obezita je spojena dokonce už jen s hodinou sledování televize denně.
  • Studie z roku 2014, kterou zveřejnil Mezinárodní věstník kardiologie, naznačuje, že u dětí ve věku od 2 do 10 let, které sledují televizi přes dvě hodiny denně, se zvyšuje o 30 % pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku oproti těm, kteří před ní tráví času méně. Nedostatek fyzické aktivity toto riziko ještě zvětšuje a později v životě může tento stav způsobit kardiovaskulární problémy.
  • Příliš času u obrazovky také ovlivňuje zdraví dítěte a jeho sportovní schopnosti. Čím delší dobu u ní tráví, a to i v prvních letech života, tím větší je pravděpodobnost, že bude obézní a získá málo svalové hmoty. Nemusí být fotbalovou hvězdou, ale pohyb a fyzické zdraví je naprosto nezbytnou součástí života a u dětí zvlášť.

3 studijní návyky, které se děti mohou učit na podzim

Pozitivní účinky sledování televize

Na druhou stranu se najdou i tací, kteří televizi nezatracují a není podle nich tak špatná. Zároveň však uvádí, že její sledování může být prospěšné jen tehdy, když rodiče na děti dohlíží, vybírají sledované programy a regulují čas.

  • Existují zajímavé dokumenty a různé vzdělávací pořady. Někdy to může být efektivnější než knihy při výuce vašeho dítěte. Třeba o tom, jak vzniká život, jak vznikly některé země nebo historické pořady apod.
  • Studie ukazují, že děti, které sledují vzdělávací a nenásilné dětské pořady, mají lepší výsledky při čtení a matematických testech.
  • Ti, kdo sledují informativní a vzdělávací představení, mají tendenci dozrávat dříve, protože dostávají více informací. Televize se může stát efektivním doplňkem školní výuky.
  • Předškoláci, kteří se dívají na vzdělávací programy, dosahují na lepší známky, jsou méně agresivní a častěji míří na střední školu.
  • Vhodné pořady také rozšiřují slovní zásobu, a to dosti výrazně.
  • Špatné nejsou ani různé zábavné pořady ukazující jiné národnosti a kultury po celém světě. Díky tomu je děti poznají.

Vlastnosti dětí podle znamení horoskopu. Čím vás mohou nemile překvapit?

Přemýšlejte o tom, co by vaše dítě mohlo dělat, pokud nebude sledovat televizi. Bylo by skvělé, kdyby alternativou byla dobrá knížka nebo odpoledne strávené venku s kamarády.

  • Vliv televize na dětský mozek
  • Vliv televize na dětský mozek
  • Vliv televize na dětský mozek
  • Vliv televize na dětský mozek
  • Vliv televize na dětský mozek
  • Vliv televize na dětský mozek
  • Vliv televize na dětský mozek
  • Vliv televize na dětský mozek



Příliš mnoho času u obrazovky poškozuje dětský mozek, tvrdí nová studie

Dnes není nic neobvyklého na tom, že děti necháváme konzumovat obsah na mobilech nebo tabletech. Většina rodičů se k tomuto kroku uchyluje, aby se jejich ratolest zabavila. Zamysleli jste se někdy nad tím, co může dítěti způsobit přílišné sezení u obrazovky?

Na tuto otázku chce se svými kolegy odpovědět doktor John Hutton, který je ředitelem Výzkumného centra zaměřujícího se na schopnosti čtení a psaní v dětské nemocnici (Ohio, USA). To, co jeho výzkum objevil, nezní zrovna dvakrát povzbudivě.

Studie, která rodiče nepotěší

Tato nová studie poodhaluje, že mnoho času stráveného u chytrého telefonu, tabletu či televize dokáže pozměnit dětský mozek. Ovlivní tak řeč, myšlení nebo čtení. U dětí pod šest let způsobuje obtíže s jazykovou gramotností, ale také rozpoznávání objektů nebo seberegulace.

„Dnes se média, která jsou založena na obrazu, rozšiřují nejen do domovů, ale i do prostředí, kde se o děti pečuje – zejména do školního prostředí, a to od útlého věku dítěte.

Nálezy prokázaly, že je potřeba porozumět tomu, jaký efekt má čas trávený u obrazovky na mozek – zejména v období dynamické vývojové fáze v dětství – aby dodavatelé, zákonodárci i rodiče dokázali nastavit správný limit,“, tvrdí dr. Hutton.

Vliv televize na dětský mozekVědci tvrdí, že příliš mnoho času u obrazovky poškozuje dětský mozek

Obavy jsou určitě na místě. V dnešní době mají děti již v útlém dětství vlastní telefon nebo tablet. Navíc ani televize nechybí v dětském pokojíčku u dětí předškolního věku.

Pro svůj test si proto doktor Hutton vybral 48 dětí (chlapce i dívky), kteří nejprve s pomocí jejich rodičů vyplnili dotazník.

V této fázi se potvrdilo, že děti, které podstatnou část tráví u obrazovek, mají problém s jazykem a jejich vyjadřovací schopnosti nejsou tak expresivní, jako těch, kteří u ní tráví méně času.

Je tedy zřejmé, že obrazovka zhoršuje stimulaci mozku, oproti třeba čtení knížky, a také zkracuje dobu spánku. Jak asi každý ví, spánek je důležitý pro regeneraci, ale děti jej potřebují jako nezbytnou součást svého vývoje.

Proto se prováděl sken mozku technikou DTI, díky které mohli zhodnotit stav bílé hmoty v centru nervové soustavy.

Tím se u dětí v předškolním věku, které trávili čas u počítačových her nebo provozovali jiné aktivity zjistilo, že mají mnohem méně bílé hmoty – ta umožňuje komunikaci mezi neurony.

Takto narušená organizace a formace meyelinu (ochranného pouzdra nervu, umožňující rychlejší přenos impulzů) se projevuje na již zmíněné jazykové gramotnosti a ostatních jazykových funkcí.

Příliš času u obrazovky může zpomalit dětský vývoj

Ať souhlasíte, nebo nikoliv, nové technologie mění způsob života. Dědi dnes poznávají a komunikují skrze elektroniku, což je velký rozdíl od předchozích generací. Mění se způsob toho, jak si děti hrají, učí nebo formují vztahy. Takovým příkladem mohou být sociální sítě, jako je YouTube nebo Instagram, kam se dnešní děti chodí bavit.

Kolik času by tedy dítě v předškolním věku mělo trávit u obrazovky? Vědci i doktoři odhadují hodinu denního času pro děti mladší devíti let. V případě, že jste rodič, měli byste být v obraze. Zjistit, jaký obsah konzumují, popřípadě jim ho sami vybrat a vysvětlit, jak pasuje do pozadí běžného života. Takovým obsahem může být třeba vzdělávací aplikace nebo pořady.

Pokud chcete prospět lepšímu vývoji dítěte, měli byste se zaměřit na pár věcí. Ve vaší domácnosti by určitě neměla chybět místnost, kde nebude žádná obrazovka – nejlépe ložnice. Nastavit si pravidla, díky nimž si stanovíte, že sledování mobilů či tabletů nebude probíhat při večeři nebo v autě.

Vliv televize na dětský mozek

Rozhodně byste měli být s televizí opatrní u malých dětí. Těm mladším 18 měsíců doktoři nedoporučují, aby byli pod vlivem obrazovky, pokud tedy nepůjde o video hovor, ale i ten by měl mít své hranice. U starších dětí mezi 18 až 24 měsícem by rodiče měli představit digitální média a vysvětlit jim, co jak funguje.

Těmito „omezeními“ zabráníte tomu, aby došlo k snížení integrity mozku, která vede k snížení jazykových a kognitivních dovedností u dětí v předškolním věku. Některé studie prokázaly, že až 5 % dětí, které většinu času tráví u obrazovky, mají nižší kognitivní funkce než jejich vrstevníci. Proto by nemělo být rodičům, ale i příbuzným jedno, jak moc času tráví děti u obrazovek.

Budete mít zájem:  Nejoblíbenější mléčný výrobek v Česku? Máslo

Změna musí přijít i z naší strany

Toto téma vede k zamyšlení, proč vlastně děti tráví čas u obrazovek mobilů, tabletů a jiných zařízení? Odpověď je jasná. Sami na nich trávíme náš volný čas, a tak si děti sami neuvědomí, že je něco v nepořádku. Pokud budete chtít nastolit změny, nejprve budeme muset začít sami u sebe.

Vliv televize na dětský mozek

Uvědomujete si vůbec, kolik času u obrazovky trávíte vy? Napovědět vám mohou třeba aplikace třetích stran, zatímco iOS i macOS sledování času u obrazovky umožňují a měří vám jí. Mnohdy vám tyto statistiky otevřou oči. Z mých statistik tedy vyplývá, že s MacBookem, iPhonem nebo iPadu trávím 9 hodin denně, avšak většina tohoto času věnuji pracovním činnostem.

V mých studijních letech však tento čas zabíral zhruba celkové 3 hodiny času, což na jednu stranu není moc, ale určitě to taky není dobrý příklad, že jsem na mobilu dokázal strávit tolik hodit. Ač je téma kritické vůči dětem, měli bychom být také sebekritičtí k sobě. Přeci jen děti napodobují své okolí, a to netvoří jenom rodina.

Jak vnímáte smartphony, které se stávají součástí našich životů a o mnohých z nás by se dalo říct, že jsme na nich až nezdravě závislí?

Dotykové displeje a dětský mozek. Vědci se dohadují, jak moc ho mění | Věda

Vyhledat na monitoru počítače červené jablko mezi jablky s modrou slupkou není obtížné. Najít totéž jablko ve směsi modrých jablek a úkrojků červených jablek už je obtížnější úkol. Batolata stará osmnáct měsíců jej zvládají.

Pokud děti patří k nadprůměrně častým uživatelům dotykových displejů, poradí si s lehčí úlohou v kratším čase než děti, které mají k těmto technologiím omezený přístup.

V řešení obtížnější úlohy se obě skupiny dětí neliší.

Takové jsou ve stručnosti výsledky studie britských dětských psychologů pod vedením Tima Smithe z Londýnské univerzity, publikované v předním lékařském časopise JAMA Pediatrics.

Mohlo by se zdát, že časná zkušenost s chytrými telefony a tablety dětem prospívá. Smith a jeho spolupracovníci si tím ale nejsou tak úplně jisti. Došli k závěru, že hry na dotykových displejích pozměnily batolatům pozornost.

Speciálním zařízením sledujícím pohyb očí dětí během testu odhalili, že používání dotykových displejů vede u dětí k těkavějšímu pohledu. Batolata díky tomu vyřeší v kratším čase snadnější typ úlohy.

Při zvládnutí obtížnějšího úkolu už jim intenzivnější těkání pohledem nepomáhá, ale ani je nijak zvlášť nehandicapuje.

„Teď musíme zjistit, jestli tato změna pozornosti přinese dětem v každodenním životě výhody, nebo jim bude naopak na škodu,“ vysvětluje další plány výzkumného týmu jeho členka Rachel Bedfordová z Univerzity v Bathu. „Je důležité, abychom věděli, jak maximalizovat přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady.“

Narušená pozornost

Dětští psychologové jsou zajedno v tom, že by batolata neměla sledovat televizi. Bez ohledu na typ pořadu se toho děti z obrazovky naučí jen velmi málo. V pozdějším věku však trpí malí televizní diváci poruchami soustředění a spánku.

Dotykové displeje vyžadují od dětí větší aktivitu než pasivní sledování televize. Některé studie dokonce zjistily, že se batolatům s přístupem k chytrým telefonům a tabletům rychleji rozvíjí jemná motorika ruky.

Tým Tima Smithe ale prokázal, že hra s dotykovými displeji s sebou nese poruchy spánku podobně jako sledování televize. Děti obtížněji usínají a spí kratší dobu.

„Používání chytrých telefonů a tabletů dětmi včetně batolat v posledních letech prudce narůstá,“ konstatuje Tim Smith. „První roky života jsou ale u dětí kritické pro vývoj schopnosti soustředit pozornost na relevantní informace a ignorovat rušivé jevy.

Tyto časně získané schopnosti jsou následně důležité pro zvládnutí školní docházky. Existují obavy, že používání dotykových displejů může mít u dětí negativní dopad na jejich schopnost soustředění, nejsou však zatím z valné části podloženy hmatatelnými důkazy.

Lákavé obrázky

Členka Smithova týmu Anna Maria Portugalová zdůrazňuje, že ani nynější studie ještě nutně neznamená, že změny v pozornosti jsou vyvolané přímo technologií dotykových displejů. „Nemůžeme tak úplně vyloučit, že pozornost dětí lákají přednostně jasné, barevné obrázky, a nikoli možnost měnit tyto obrázky dotykem,“ říká Portugalová.

Řada studií prokázala, že prostřednictvím dotykových displejů si děti osvojují informace účinněji než pasivním sledováním televize. Chytré mobily a tablety však nemusejí narušovat psychický rozvoj dětí tím, co na nich děti dělají, ale tím, od čeho je hra na dotykovém displeji odláká. Zapálení dětští televizní diváci se méně hýbou.

Vliv televize na dětský mozek

V tomto ohledu jsou zajímavé výsledky studie, kterou publikovali ve vědeckém časopise Journal of Children and Media psychologové Nick Antrill a Su-hua Wangová z Kalifornské univerzity v Santa Cruz.

V jejich experimentu si batolata hrála devět minut na dotykovém displeji iPadu. Druhá skupina strávila stejně dlouhou dobu kreslením a malováním. Třetí skupina cvičila.

Děti prolézaly sítěným tunelem, lovily z něj míč a následně ho házely do malého basketbalového koše.

Po této průpravě řešily všechny děti stejné úlohy. První spočívala v třídění různých předmětů podle barev bez ohledu na jejich tvar.

Další úkol vyžadoval, aby děti třídily tytéž předměty podle tvaru bez ohledu na jejich barvu. Důležité bylo, jak dobře děti reagovaly na změnu kritéria pro třídění věcí.

V dalším testu si děti hrály na sochu. Měly za úkol zůstat na třicet sekund stát bez pohybu.

Vítězství pro pohyb

Ve hře na sochu byly všechny děti stejně úspěšné, a prokazovaly tím podobnou míru sebeovládání. Z řady nevybočovaly ani děti, které mohly být rozdováděné basketbalem a lovením míčů ze síťového tunelu.

V třídění objektů podle barev a tvarů a ve schopnosti „přehodit výhybku“ z jednoho kritéria třídění na druhé pak byly nejúspěšnější děti, které předtím provozovaly pohybové hry.

Děti, které kreslily nebo si hrály na iPadu, za nimi viditelně zaostávaly.

Zjištění, že pohyb dětem svědčí, nepředstavuje převratnou novinku. Překvapivý byl fakt, že se děti po hře na iPadu vyrovnaly dětem, které kreslily a malovaly. Autoři studie to připisují skutečnosti, že hra na dotykovém displeji je do určité míry interaktivní – a to působí na děti pozitivně.

„Technologie pronikají do společnosti stále větší měrou. Je to možná dokonce nezbytné,“ konstatují Antrill a Wangová v závěru studie. „Je však naprosto nezbytné, aby batolata měla do svých aktivit zařazen v rozumné míře i pohyb. Stejně tak je důležité, aby při používání informačních technologií nebyly děti ošizeny o sociální interakce.“

Vliv televize na dětský mozek

Displeje ničí dětské mozky. Škodí jim už dvě hodiny denně

To, jakým způsobem se v mládí mozek učí, ovlivní jeho schopnost myšlení v dospělosti. Vývoj mozku formují veškeré impulzy, které mu dáváme. Proto je velmi důležité, co se prostřednictvím mozku děje, a to už od útlého věku.

Pro vývoj mozku dítěte je například velmi důležité, zda čte z papíru nebo z obrazovky. „U obou způsobů hrají roli oči, paměť a centra řeči.

Mozek však integruje čtenou informaci mnohem lépe, pokud člověk něco fyzicky drží v ruce, než když čte z počítače,“ říká Martin Stránský, neurolog pražské Polikliniky na Národní.

„Mozek se totiž přirozenou cestou učí lépe z papíru než z počítačového zdroje. Posouvání textu „skrolováním“ je pro něj nepřirozený způsob čtení. Kdežto otáčení stránek rozděluje text do hmatatelných částí, což nám pomáhá zpracovat informace do konkrétních částí pro pochopení či zapamatování,“ vysvětluje Stránský.

Monitory mění mozky

Nu což, mohli bychom si říct, že naše děti už možná nikdy z papíru číst nebudou. Jenže slova Martina Stránského podtrhují (a to hodně tlustou černou) výsledky výzkumu amerického Národního institutu zdravotnictví (NIH).

Studie ukazuje, jak se nadužívání moderních technologií, konkrétně neustálé zírání do monitorů chytrých zařízení, projevuje právě na dětských mozcích.

Vědci zkoumali celé desetiletí víc než 11 000 dětí, kterým bylo na začátku výzkumu mezi 9 a 10 lety.

Děti, které tráví denně víc než dvě hodiny času na obrazovkách chytrých zařízení, dosahují zhoršených výsledků v testech, u nichž musejí přemýšlet, a také v jazykových testech.

Díky moderním lékařským technologiím vědci zjistili, že více než sedm hodin denně, které děti stráví zíráním do obrazovek počítačů, tabletů a chytrých telefonů, se může negativně projevit na struktuře jejich mozku. S poruchou funkce mozku pak souvisí zhoršení spánku, nadměrná únava, zhoršení dispozic k vykonávání přirozené fyzické aktivity a celkově negativní vliv na vývoj kognitivních funkcí.

Ztenčená kůra

Ačkoliv vedoucí zmiňované studie Gaya Downlingová nechce přímo potvrdit definitivní výsledek, je patrné, že podle jejích výzkumů vykazují děti, jež tráví příliš mnoho času u obrazovek chytrých zařízení, zvýšenou tendenci k předčasnému ztenčování mozkové kůry, což je nejvzdálenější vrstva, jež zpracovává informace. Podle dalších informací, které Downlingová sdělila serveru TheEpochTimes, odhalily údaje pocházející ze studie NIH další znepokojující skutečnost.

Vliv televize na dětský mozek

Tablet? Ne, raději knihu… Nebo knihy

Děti, které tráví denně víc než dvě hodiny času na obrazovkách chytrých zařízení, dosahují zhoršených výsledků v testech, u nichž musejí přemýšlet, a také v jazykových testech.

„Bohužel v útlém věku, kdy se mozek teprve učí, mu technologie ani nedají šanci se správně vyvinout,“ potvrzuje tento trend Martin Stránský. Velmi negativní vliv mají podle něj také veškeré sociální sítě.

„Technologie tlumí otevřenou diskusi, redukuje slovník a schopnost empatie,“ říká.

Digitální hry a realita

Dimitri Christakis, který vede dětskou kliniku v nemocnici v Seattlu, je hlavním autorem nových směrnic Americké pediatrické akademie. Podle něj by rodiče dětem a mladistvým, a to všem, kteří ještě nedosáhli 18 let, měli zamezit zvýšenému kontaktu s veškerými digitálními médii.

Budete mít zájem:  Při hubnutí vám pomůže fialová barva

Zkušenosti, které děti naberou v rámci her na tabletech či chytrých telefonech, nejsou potom schopny přenést do reálného trojrozměrného světa.

Digitální svět se podle Christakise odehrává ve dvojrozměrném prostoru. Proto zkušenosti, které děti naberou v rámci her na tabletech či chytrých telefonech, nejsou potom schopny přenést do reálného trojrozměrného světa. S tím souvisí právě ono zhoršení kognitivních funkcí, koncentrace i orientace v prostoru.

Mobil? Už od pěti let

Ve dvanácti letech má podle českých výzkumů telefon 90 procent školáků. A zvyšuje se i počet mobilů u pěti- a šestiletých dětí. „Také průměrná hranice věku dětí, které upřednostňují digitální prostředí, se stále snižuje. To je obrovský problém pro jejich následný vývoj,“ upozorňuje Martin Stránský.

„Je totiž dokázáno, že určité mozkové a intelektuální schopnosti odpadávají z generace na generaci právě v souvislosti s užíváním technologií.“ Co z toho plyne? Tablet ne, raději knihu! A neumí-li dítě ještě číst, předčítejte mu sami.

Možná si i vy dneska vzpomenete na ty chvilky, kdy vám rodiče četli a vy jste přitom byli ve svém světě fantazie. A je to právě čtení, které nejmladším pomáhá se slovní zásobou, pravopisem a udržením pozornosti. Četba zkrátka celkově kultivuje.

A co dělají moderní technologie?

foto: Shutterstock, zdroj: TheEpochTimes

Televize a dětský mozek | Prameny zdraví

Rozvíjející se dětský mozek reaguje na faktory životního stylu a podněty z okolního prostředí obzvlášť citlivě. Televize na něj působí velmi silně.

Rubrika: Zdraví dětí | Typ článku: Články

Psycholožka Jane Healyová se specializuje na čtení a učeni. Známé jsou její vědecké práce týkající se účinků televize na rozvíjející se dětský mozek. Píše: „Vědci si jsou dobře vědomi, že velké dávky jakéhokoliv typu zážitků vykazují velmi silný přetvářející vliv na rozvíjející se mozek.“ Mnohým dětem se dostáv větších dávek televize než čehokoliv jiného – s výjimkou spánku.

Když dojde na vzdělávání, televize nemůže soutěžit s knihami, vzájemným působením a zkušenostmi z reálného života.

Pouhé pozorování písmen a čísel, které létají přes obrazovku, se nepřenáší tak dobře do těch částí mozku, které mají na starosti duševní procesy, soustředěnou pozornost, psaní, kritické myšlení a aktivní řešení problémů.

“ Trávení nadměrného množství času před televizní obrazovkou ve skutečnosti tyto důležité dovednosti poškozuje, a to jak u dospělých, tak u dětí.

Nadměrné sledování televize může vést k tomu, že se u dětí nerozvinou mozkové okruhy potřebné ke zvládnutí rozhodujících mentálních dovedností.

Jiné části mozku, které sice stále touží po něčem novém a po pocitu uspokojení, ale nevyžadují příliš mnoho přemýšlení, se naopak stávají „předrátované“.

Trávíme-li dnes před televizní obrazovkou tolik volného času, už sám tento fakt přináší závažné důsledky týkající se etického, sociálního i intelektuálního pokroku v naší společnosti.

Nedávná studie zveřejněná v časopise Pediatrics, která se zabývala účinky televize na mozek, uvádí: „Opakované vystavení jakémukoli stimulu v dětském prostředí může násilně ovlivnit duševní i emocionální rozvoj, a to tím, že se buď posílí zvláštní okruhy (,myšlenkové návyky'), anebo se mozek ochudí o jiné zkušenosti. Zdá se, že tento proces, který má vliv jak na stavbu mozku, tak na jeho funkce, ovlivňuje rozvoj buněk i aktivitu neurotransmiterů.“

Televize představuje pro rozvoj dítěte dvojí nebezpečí. Je zde problém s nadměrným vystavením mediálním vlivům, které působí na mozek. Nevýhodou je rovněž nahrazování řady prospěšných aktivit mnoha hodinami strávenými před televizní obrazovkou. Jednoduše řečeno: kvůli televizi se spousta věcí nedělá.

Dimitri Christakis, vědecký pracovník Children's Hospital and Regional Medical Center v Seattlu zjistil, že s každou další hodinou, kterou stráví dítě předškolního věku u televize, je spojeno desetiprocentní zvýšení rizika, že u něj později dojde k poruchám pozornosti.

Patří mezi ně potíže soustředit se, neklid, impulzivnost a snadné podléhání zmatku. Dr. Christakis, který si všímá toho, že televize může nadměrně stimulovat a permanentně měnit strukturu rozvíjejícího se mozku, dále uvádí: „Existuje celá řada důvodů, pro které by se děti neměly na televizi dívat.

Jiné studie ukázaly, že sledování televize je spojeno s obezitou a agresivitou.“

Měli bychom se tedy sledování televize raději zcela vzdát? Ne. Televize může být zdrojem vzdělávání, informací, zábavy, a dokonce i odpočinku.

Kvalitní pořady věnované vědě, historii, přírodě, náboženství, umění a lidské angažovanosti mohou poskytnout příjemné rozptýlení a vzbudit zájem o nové studijní oblasti.

K učení na vyšší úrovni však dochází v důsledku aktivního duševního úsilí, které televize obecně nestimuluje – většinou se jedná o pasiv ní zážitek.

Učení na vyšší úrovni bychom mohli popsat jako proces, který vyžaduje dobrovolnou, nikoli nucenou pozornost, a využívá se při něm aktivní myšlení, mentální dovednost a vytrvalost.

Naproti tomu pasivní učení spoléhá na rychlou a velmi intenzivní vizuální nebo sluchovou stimulaci. Pasivní učení vyvolává odezvu v částech mozku, které mají na starosti přijímání nových informací a strach.

Vyžaduje však minimální duševní úsilí a neposkytuje dostatek času pro mravní zhodnocení.

Z knihy Vicki Griffin a spol. Cesta ke svobodě. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 3 266 Datum: 27. 4. 2020

Doba strávená u obrazovek může u malých dětí vyvolat změny na mozku, zjistila studie

Výzkum provedli experti z Dětského zdravotnického centra z Cincinnati. Využili data Americké pediatrické akademie (AAP) o tom, kolik času děti tráví s obrazovkou. V souborech dat byly obsažené informace o různých druzích používaných elektronických zařízení (včetně těch mobilních), ale i typy obsahů, které děti konzumují, a způsob, jak s nimi interagují.

Studie vedená doktorem Johnem Huttonem zahrnovala 47 zdravých dětí, 27 dívek a 20 chlapců, ve věku mezi třemi a pěti roky. Děti musely vyplnit standardní kognitivní testy a pak podstoupily magnetickou rezonanci, která je schopná odhalit integritu bílé mozkové hmoty. Ta má vliv na proces formování myelinového obalu kolem nervů, který umožňuje, aby se nervové impulsy pohybovaly rychleji.

Rodiče dětí také museli vyplnit dotazník, ve kterém odpovídali na to, kolik času jejich potomci před obrazovkou tráví.

Ukázalo se, že čím více času děti u obrazovek trávily, tím horší byla jejich schopnost rychle a správně pojmenovávat různé objekty. Horší byly také jejich schopnosti učit se číst.

Současně měly děti s velkým množstvím času stráveného u obrazovek nižší integritu bílé hmoty v částech mozku, které jsou zodpovědné za jazyk a řeč a také za dovednosti spojené se čtením. Mezi ty patří například procesy spojované s duševní kontrolou a také sebekontrolou. Tyto děti měly horší výsledky v jazykových testech i testech chápání textu.

„Tato studie nám klade otázku, jestli některé aspekty médií založených na interakci s obrazovkou nemohou v dětském věku poskytovat horší stimulaci mozku. V tomto období totiž dochází k rychlému vývoji lidského mozku,“ uvedl John Hutton.

„Nejsme sice schopní říct, jestli tyto strukturální změny způsobuje přímo čas strávený před obrazovkou, nebo jen přispívá k větší míře rizika. Naše výsledky ale ukazují, že je důležité, abychom lépe pochopili podstatu těchto hrozeb a případně správně nastavili hranice používání technologií,“ dodal vedoucí výzkumu.

Výsledky podle něj zdůrazňují potřebu pochopit dopady doby strávené před obrazovkou na mozek, zejména během období, kdy se v mladém dětství vyvíjí mozek. 

Používání elektronických přístrojů musí mít meze 

Americká pediatrická akademie (AAP) doporučuje rodičům ohledně používání elektronických zařízení jejich dětmi dodržovat několik zásad.

Děti mladší 18 měsíců by se měly vyhýbat obrazovkám úplně, s výjimkou videohovorů. Rodičům dětí ve věku 18 až 24 měsíců, kteří chtějí své potomky přivést k digitálním médiím, AAP doporučuje začít s jednoduchými aplikacemi, které formou hry představují základy programování.

Děti ve věku od dvou do pěti let by měly trávit před obrazovkami maximálně hodinu denně, a to jen s vysoce kvalitními programy. Rodiče by přitom měli trávit tento čas u digitálních médií společně s nimi, aby sledovali, co dělají a jak na tento nový svět reagují.

Podle AAP by také měli rodiče definovat dobu, po kterou nebude možné elektronická zařízení používat, například během společné večeře nebo během cestování. Dalším doporučením je vyhradit v domácnosti místnosti, kde se nesmí s elektronickými médii pracovat, například v ložnici.

Co byste měli vědět o dětech a sledování televize

Dnes už to neznamená jen sledování televizních pořadů. Jsou zde také DVD, streamování videa, hraní videohera daleko více. Děti jsou vystaveny vlivu tohoto média nejen prostřednictvím samotného TV přijímače, ale i počítačů, smartphonů, iPadu, přenosných DVD přehrávačů – a ve výčtu bychom mohli pokračovat. Může čas strávený před obrazovkou či monitorem dětem uškodit?

Následující myšlenky vám mohou pomoci zařídit vše ve prospěch vašich dětí.

Není televize pro děti nevhodná?

Televizní pořady mohou být zábavného i vzdělávacího rázu. Všeho moc ale škodí – a to zcela určitě platí i o televizi. Níže uvedené skutečnosti byste měli mít na paměti, až budete kontrolovat čas, který děti před televizí tráví.

Jde o sedavou činnost

Vysedávání před obrazovkou po celé hodiny brání dětem aktivně se zapojit do hry a fyzických činností, které ke zdravému vývoji potřebují.

Může být také překážkou sociálního sdílení a rozvoje představivosti prostřednictvím tvořivé hry

Je stále zřejmější, že učení se tvořivou hrou, zejména ve společnosti dalších dětí, je základním kamenem dětského vývoje. Sledování TV pořadů, i když může být zábavné, je pasivní činností a nerozvíjí plně dětský potenciál.

Mnohé prvky TV programů nejsou pro děti vhodné

I když máme k dispozici zařízení pro rodičovskou kontrolu a nabídka dětských online pořadů a televizních kanálů pro děti se neustále rozšiřuje, nemůžete kontrolovat a blokovat vše.

Jaké TV pořady jsou pro děti vhodné?

Sledujte s dítětem programy, které odpovídají jeho věku, a to jen po omezenou dobu. Snažte se nepoužívat televizi nebo počítač jako chůvu po celé dlouhé hodiny. Budete tak mít lepší přehled o tom, co dítě sleduje, a dostatek prostoru, abyste si s ním o tom mohli povídat.

Budete mít zájem:  Nenabízejte nám ovoce a zeleninu s mnoha pesticidy, vyzývají odborníci

Pokud je dítě ještě malé, smějte se a i jinak se zapojte do děje, který se na obrazovce odehrává, i když vám je tento druh humoru cizí. Pomůže vám to upevnit váš vzájemný vztah  s dítětem a užít si dokonale chvíle rodinné pohody.

Dětský zrak: Může sledování televize poškodit zrak dítěte?

Sledování jakékoli obrazovky nadměrně dlouhou dobu může způsobit únavu očí a další oční potíže, hlavně u dětí, jejichž zrak se stále ještě rozvíjí. Mozek dětí se vyvíjí dokonce ještě po dvacátém roku věku mladého člověka.

Na co byste měli pamatovat:

  • Jak vaše děti, tak i vy byste měli při sledování obrazovky nechat každé 2 hodiny oči na 15 minut odpočinout.
  • Každých několik minut se také na pár vteřin podívejte mimo obrazovku (to je snadné, pokud se na televizi díváte s dítětem a během vysílání spolu hovoříte).
  • Vy ani vaše dítě byste se nikdy neměli dívat na televizi v úplné tmě.

Sedí-li dítě příliš blízko k televizoru, může to být známkou toho, že potřebuje brýle. Pravidelně objednávejte dítě na oční prohlídku, a máte-li jakékoli otázky či vás něco trápí, promluvte si s očním lékařem.

Jako vše v životě má i televize své výhody a nevýhody. Může být zdrojem zábavy a vzdělání. Může také poskytnout příležitosti pro utužení rodinných vztahů. Příliš časté sledování televize nebo obrazovky však brání dětem v provozování jiných zdravých činností, vystavuje je programům, na které ještě nejsou připraveny, a namáhá jejich oči.

Televize je jako šafrán – malá špetka vystačí velmi dlouho.

Výroky zveřejněné v tomto článku nejsou míněny jako lékařské rady ani nenahrazují doporučení zdravotnických odborníků. Máte-li jakékoli konkrétní dotazy, informujte se u očního specialisty.

Sledování televize a demence: Každá hodina ničí šedou kůru mozku

Série studií ukazuje, že koukání na televizi – a nikoli jen přehnaně časté – ve středním věku se pojí se zhoršováním mozkového zdraví. A nezachrání to pak ani cvičení, píše deník Times.

Výzkumy prezentované minulý týden na lékařské konferenci o prevenci a životním stylu uvádějí, že umírnění až náruživí televizní diváci mají v pozdějším věku horší výsledky testů kognitivních funkcí. A skeny ukazují, že mívají méně šedé kůry, což bývá znamení horších mozkových funkcí.

Podle expertů nejde nutně o televizi jako takovou, rozhodně ovšem přispívá, že se u ní pasivně sedí či leží.

„Z pohledu mozkového zdraví není každá sedavá činnost stejná; s nepodnětnými aktivitami, jako je sledování televize, se pojí větší riziko zhoršování kognitivních funkcí, zatímco kognitivně stimulující sedavé činnosti – čtení, počítačové či deskové hry – se pojí s udržením kognice a menší pravděpodobnosti demence,“ vysvětluje Ryan Dougherty z Univerzity Johnse Hopkinse. „Zvážit rozdíly v kontextu různých sedavých činností je pro zkoumání mozkového zdraví klíčové.“

Televize a demence 

S kolegy zkoumal data šesti stovek Američanů z dlouhodobé zdravotní studie. Od začátku 90. let každých pět let vyplňovali komplexní dotazníky, mimo jiné v nich odpovídali, jak často sledují televizi. Málokdo prý své návyky v průběhu let měnil. Po dvaceti letech pak tito dobrovolníci podstoupili magnetickou rezonanci mozku.

Když si Dougherty dal výsledky skenů dohromady s dotazníky, vyšel celkem jasný výsledek. Za každou hodinu, kterou průměrně člověk každý den koukal na televizi, ztratil po té době půl procenta objemu šedé kůry. Tolik se zhruba ztrácí i stárnutím ve středním věku, čili každá hodina denně před televizní obrazovkou v podstatě může o rok urychlit nástup stařecké demence.

„Je to důležité zjištění. Už panuje shoda, že neurobiologie demence a zakrňování mozku začíná už ve středním věku,“ uvádí Dougherty. „V tomto období lze cílit na změny chování, jako třeba na přehnané sledování televize, a podporovat zdravé stárnutí mozku.“

Magnetická rezonance ukázala úbytek šedé kůry i v jiné studii dávající ho do souvislosti s četností sledování televize.

„Jiné studie ukázaly pozitivní dopad cvičení na zdraví mozku, zato méně se ví o potenciálních důsledcích dlouhodobé sedavé činnosti, třeba sledování televize, na strukturu a funkci mozku,“ říká autorka, Kelley P. Gabrielová, která se na Alabamské univerzitě v Birminghamu specializuje na pohyb a chronické choroby.

Jak připomíná Priya Paltaová z Kolumbijské univerzity v New Yorku, demenci neumí zastavit žádný známý lék, zato mnoho případů je možné oddálit či dokonce odvrátit vhodnou životosprávou.

Ve své studii zkoumala 10700 dospělých, kteří s mnohaletými odstupy postupovali testy paměti, vyjadřování či rychlosti přemýšlení.

Ti, kteří sledovali televizi „často“, ale i jen „občas“ (jak se sami vyjádřili; dotazník se neptal na počet hodin), vykazovali v testech po 15 letech o 6,9 procenta horší výsledky.

„Víme, že co je dobré pro srdce, je dobré pro mozek. Všichni lidé s demencí by měli mít podporu v udržování zdravého životního stylu, včetně cvičení, jež pomáhá omezit symptomy,“ řekl pro Times Paul Edwards z charitativní organizace Dementia UK.

Jak dětem škodí tablety a televize? Hůře přemýšlejí i tráví

Nejen potíže s chápáním mluveného slova. Technika může u dětí způsobit i potíže s pamětí. A když se při jídle dívají na televizi, tak i se zažíváním. V rozhovoru na to upozorňuje neurolog Jakub Hort.

Praha – Tablety, televize a počítače rozmazlily dnešní děti natolik, že ve škole neporozumějí běžnému vyprávění pohádky. Bez obrazového doprovodu se neobejdou, popsalo minulý týden Aktuálně.cz. Pokud jim totiž rodiče nečtou, zakrní dětem příslušné centrum mozku.

Podle odhadů pedagogických psychologů a dětských neurologů, u kterých problémoví školáci končí, má potíže s koncentrací na mluvené slovo dokonce dvacet procent dnešních prvňáčků. U mnohých přetrvají problémy do dospělosti.

Ukazuje se však, že problém může být ještě hlubší. Docent Jakub Hort z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že moderní technika může způsobit i další komplikace: problémy s pamětí, abstraktním myšlením, ba i zažíváním.

Učitelé nejmenších dětí se shodují, že až pětina prvňáčků nedokáže vnímat mluvený projev, pokud ho nedoprovodí obraz. Čím to je?

Děti se dnes velmi brzy setkávají s moderními technologiemi, například s telefony a počítači. Pokud slyší pohádky, tak jen v té podobě, při které je slovo doprovázeno obrazem.

Příběhy už jim téměř nikdo nepředčítá a nevypráví. Nejsou potom navyklé zvukové informace zpracovávat. Mají problém je vstřebat a soustředit se na ně. To je první důvod.

Další příčina tkví v takzvaném multitaskingu – děti jsou navyklé dělat víc věcí najednou.

V čem je špatný multitasking? Jak to ovlivňuje porozumění mluvenému slovu?

Dítě je obecně nesoustředěné. Mluvíme o fragmentaci osobnosti. Dnešní děti jsou zvyklé odbíhat od jedné činnost ke druhé. Mají tak velké množství hraček, že u jedné těžko vydrží. To dnešní děti také výrazně hendikepuje.

Jak? Co se děje s jejich mozkem?

Vnímání dnešních dětí je velmi povrchní, nesoustředěné a krátkodobé. Je to dáno tím, že se dostatečně nestimuluje část spánkového laloku, která souvisí se sluchem, a potom jiná část spánkového laloku, která souvisí s pamětí.

Místo toho se cvičí buď jen takzvaný okcipitální lalok, kde se zpracovává zraková informace, nebo se stimulují obě centra přes zrak a sluch současně. Děti potom mohou mít problém dělat věci pořádně.

Mohou mít potíže nejen s nasloucháním, ale také s pamětí nebo abstraktním myšlením. Vede to k určité segmentaci pozornosti.

Zůstane jim tato nedokonalost napořád, nebo se mohou některé dovednosti časem doučit?

Mělo by se to dát spravit, ale je to složitější. Je to jako s cizími jazyky. Pokud se je naučíte v nízkém věku, umíte je velmi dobře. Paměťová stopa, která se v mozku vytvoří, je totiž fixována velmi dobře. Spoje v mozku jsou pevnější. Naučit se něco v pozdějším věku vyžaduje mnohem větší úsilí. A ne každému se to povede.

Co televize a jídlo? Nakolik může ovlivnit vývoj dítěte skutečnost, že se při obědě dívá na pohádku nebo surfuje na internetu?

I tady vzniká samozřejmě problém. Jsme zpátky u zmíněného multitaskingu. Doba oběda by měla být skutečně chvíle, kdy se dítě soustředí jen na jídlo. Jakákoliv další činnost je nežádoucí. Děti by si neměly vytvářet dojem, že je normální, že k jakékoliv činnosti neustále běží audiovizuální stimulace.

Navíc nervová soustava je nadřazena soustavě trávicí. Takže dítě, které při obědě sleduje pohádku, nemusí dostatečně přijatou potravu strávit. Mohou vznikat poruchy trávicího traktu jako pálení žáhy nebo zažívací potíže.

Už východní nauky a čínská medicína lidi nabádaly, aby se na jídlo a jeho chuť i vůni soustředili.

Nakolik tedy obklopovat děti moderní technikou? Je správné, že dnes mají prakticky všechny děti od raných školních let mobilní telefon?

Rozumím potřebám dnešních rodičů vybavit své dítě moderní technikou. Společnost to do jisté míry vyžaduje, navíc je to praktické. Mělo by se k tomu ale přistupovat střídmě – už jen kvůli přebytku vlnových frekvencí, které nás každý den obklopují.

Tato otázka sice stále není dořešena, ale radiové vlny z mobilních telefonů, wifi a satelitů budou mít také na činnost mozku a paměť určitý vliv. Bylo to prokázáno u starších mobilních telefonů, které mozek zahřívaly, protože měly velký výkon.

Dneska už výkon telefonů tak velký není, ale zase nám vlnových frekvencí přibývá. Předpokládá se, že mají vliv třeba na pozornost a kvalitu spánku.

Co byste tedy doporučil rodičům malých dětí?

Zní to trochu absurdně a paradoxně, protože doba nás všechny nutí používat stále častěji moderní techniku, ale doporučoval bych jim trávit čas s dětmi i bez této techniky. Není to vždy tak, že moderní technologie přinášejí užitek.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector