MUDr. Petr Holý, Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice Praha
MUDr. Zdeněk Dítě, FEAPU, doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc., Urologická klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1.LF Univerzity Karlovy Praha
Vysvětlení pojmu a problému
Noční pomočování (enuréza) je nedobrovolný únik moči během spánku, který není způsoben jiným přirozeným podnětem nebo onemocněním.
Mnozí rodiče očekávají, že děti ve věku tří let už musí být v noci suché.
I když se to mnoha dětem v tomto věku podaří, není výjimkou potřebovat plenky v noci až do školního věku. Noční pomočování považujeme za normální u dětí ve věku do 5 let. Nicméně i po tomto věku je noční pomočování časté.
Zhruba jedno ze sedmi dětí ve věku pěti let a jedno z 20 dětí ve věku 10 let se v noci pomočuje.
Dítě, které nebylo nikdy v noci suché, má takzvanou primární noční enurézu. U dětí, u kterých se noční pomočování opět objevilo po delším období suchých nocí (alespoň půl roku) se jedná o sekundární noční enurézu. Noční pomočování je dvakrát častější u chlapců než u dívek.
Je třeba si uvědomit, že noční pomočování není chyba vašeho dítěte. Příčinou může být zvýšená produkce moči během spánku, potíže s přechodem mezi spánkem a bdělostí a/nebo snížená kapacita močového měchýře. Důležitou roli hraje i celková zralost a vyspělost dítěte.
Níže uvedené okolnosti mohou zhoršit potíže a četnost pomočování:
– Stres může znovu spustit noční pomočování u dětí po delším suchém období. Například: zahájení školní docházky, narození nového dítěte, změna kolektivu, nemoc, ale i šikana nebo zneužívání dítěte.
– Nápoje a potraviny, které obsahují kofein (čaj, káva, kola, čokoláda apod.) jsou nevhodné, protože zvyšují množství moči.
– Zácpa. Objemná stolice v konečníku může tlačit a mechanicky dráždit na spodině močového měchýře. Děti, které mají trvalé obtíže se zácpou mají větší pravděpodobnost nočního pomočování.
Důležité je také věnovat pozornost obtížím s močením během dne. Například silné nucení na močení (urgence), časté močení (víc jak 14x během dne) nebo úniky moči přes den. U dětí, které mají denní obtíže je přítomna porucha funkce dolních močových cest. V těchto případech je potřeba vyhledat lékaře, který odhalí příčinu obtíží a zahájí účinnou léčbu.
Závažnost onemocnění, tj. jakým způsobem onemocnění dítěti zasahuje do běžného života, čím ho může ohrozit do budoucna
Noční pomočování je problém zejména společenský. Může snižovat sebevědomí dítěte a jeho zařazení do kolektivu dětí. U naprosté většiny dětí nakonec dochází k získání přirozené kontroly a zastavení pomočování i bez léčby.
Čím je dítě starší, tím je toto pravděpodobnější. Nicméně, léčba umožňuje tento čas zkrátit.
Nočním pomočováním se ale může projevit i závažnější porucha funkce močových cest.
Bez správné léčby by mohlo u těchto dětí dojít ke zhoršení funkce ledvin a močového měchýře.
- Doporučujeme navštívit svého lékaře nebo specialistu zejména v těchto případech:
- • Děti, které mají výrazné obtíže během dne (silné nucení na močení, které může a nemusí být provázeno pomočením během dne)
• Při opakovaných močových infekcích - • Děti, u kterých selhala léčba dětským lékařem po šesti měsících.
Jaká vyšetření jsou potřebná pro stanovení či upřesnění diagnózy a pro rozhodnutí o léčbě?
Není nutné se vyšetření lékařem obávat. První návštěva je obvykle přátelský pohovor s rodiči a dítětem. Cílem je získat podrobný přehled obtíží dítěte.
Významnou pomůckou je “pitná a mikční karta”.
Je to deníček, do kterého rodiče zapisují kdy a kolik tekutin dítě vypilo a kdy a kolik moči vymočilo. Dále se zaznamenávají další významné informace, např. únik moči, silné nucení na močení apod. Vyplňuje se obvykle po dobu alespoň dvou po sobě následujících dní.
Informace o četnosti nočního pomočení či o problémech s odchodem stolice by měly zahrnovat delší časové období (měsíc).
Další vyšetření se provádějí podle obtíží dítěte nebo při podezření na závažnější poruchu funkce dolních močových cest.
Vedle základního vyšetření moči zahrnují ultrazvukové vyšetření a kontrolu zbytku moči v močovém měchýři po vymočení, vyšetření průtoku moči (dítě se vymočí do přístroje, který vyhodnotí proud moči). Toto vyšetření může být provedeno i s nalepovacími elektrodami na hýždích blízko konečníku (tzv.
ElektroMyoGrafie EMG) k posouzení aktivity svalstva pánevního dna a svěrače močové trubice. Všechna tato vyšetření jsou zcela nebolestivá, jen někdy je potřeba provést i odběr krve k ověření funkce ledvin.
Možné léčebné postupy – jejich stručná charakteristika (způsob provedení, načasování, zátěž pro nemocného, délka trvání léčby, příp. hospitalizace, možné komplikace)
1) Jednoduchá režimová opatření:
• Odměňování. Stručně řečeno, můžete si se svým dítětem dohodnout odměnu za dosažení určitého cíle. Ze začátku by cílem nemělo být zůstat suchý až do rána (většina dětí skutečně nemá dostatečnou kontrolu).
Domluveným cílem by mohlo být např. jít na záchod před spaním, probudit se a říct rodičům, že jsou mokré, pomáhat převléct postele apod.
V dalším období je možné do deníčku kreslit hvězdičky za každou suchou noc a odměnu vztáhnout k počtu suchých nocí v týdnu.
• Dbát na pravidelný příjem tekutin během dne. (1000-1400ml pro dítě starší 5 let)
• V žádném případě se nesnažit “vytrénovat” močový měchýř tím, že dítěti omezujeme možnost se vymočit, aby se močový měchýř zvětšil. Naopak je nutné močit tak často, aby se předcházelo nepříjemnému a náhlému nucení na močení.
• Omezit příjem sladkých, dráždivých a kofein obsahujících nápojů, zejména večer. Vhodné je také omezit sycené nápoje.
2) Alarmy
Zařízení, které spustí alarm a probudí dítě při pomočení je jednoduchá a poměrně účinná léčba. Dobrá šance na vyléčení je u dětí ve věku 7 let a více.
Alarm je obvykle zapotřebí používat po dobu 3-5 měsíců, než se dítě naučí samo se probudit a jít se v noci vymočit, když je potřeba. S používáním alarmu Vám pomůže Váš dětský lékař nebo urolog. Tato léčba není hrazena ze zdravotního pojištění.
Ve srovnání s ostatními způsoby léčby (pomocí léků) je úspěšnost trvalého vyléčení vyšší s pomocí alarmu, avšak častěji je léčba přerušena a nedokončena.
3) Léky používané při léčbě
• Lék, který snižuje tvorbu moči (Desmopresin)
Desmopressin je lék nejčastěji používaný k léčbě nočního pomočování. Tento lék po určitou dobu snižuje tvorbu moči. Díky tomu je relativně snadno a rychle dosaženo kýženého cíle (úspěšnost léčby je v 7 z 10 případů). Po přerušení léčby se noční pomočování může opět vrátit.
Desmopresin je také velmi užitečný k zajištění krátkého rizikového období. Například, během prázdnin nebo v případech, kdy dítě přespává mimo domov. Je podáván hodinu před spaním. Při jeho užívání je nutné přísně omezit příjem tekutin.
Pokud se desmopresin používá dlouhodobě, je vhodné vždy po 3 měsících léčbu na týden vysadit a posoudit nutnost dalšího podávání.
• Léky, které snižují aktivitu (svalu) močového měchýře (anticholinergika)
Ačkoli je samostatná léčba léky z této skupiny při nočním pomočování ménně účinná, může zlepšit léčebnou odpověď v kombinaci s alarmy nebo desmopresinem, zejména u obtížně léčitélných případů. Tyto léky ovlivňují činnost svaloviny močového měchýře. Jsou obvykle při správném dávkování dobře snášeny. Mohou se ale nepříznivě projevit zhoršením zácpy a suchostí v ústech.
Prognóza, nutnost dalšího sledování, či dlouhodobé léčby
Protože většina dětí z pomočování časem “vyroste”, je šance na zbavení se potíží s pomočováním výborná – a to i bez aktivní léčby.
Léčba pomáhá snazšímu a rychlejšímu dosažení cíle, klidnému spánku rodičů i dítěte bez pomočení. Samotná motivace a výše popsaná režimová opatření pomáhají u 7 z 10 dětí. Lék na snížení tvorby moči – desmopresin – je bezpečný a účinný pro dlouhodobé podávání.
Při přerušení léčby se potíže mohou znovu objevit a s léčbou je nutné dále pokračovat. Ve srovnání s ostatními způsoby léčby (pomocí léků) je úspěšnost trvalého vyléčení vyšší s pomocí alarmu, avšak častěji je léčba přerušena a nedokončena.
Jakmile se dítě zbaví potíží a přestane se pomočovat, není obvykle nutná další léčba a sledování specialistou – dětským urologem.
Publikováno: 22. 3. 2015
Vlhká můra enuréza: viník nočního pomočování – Vitalia.cz
N. M. Sčelovanov právě před šedesáti lety publikoval v učebnici pro zdravotnické školy názor, že již čtyřměsíční dítko lze naučit čistotě. Seriozní autoři uvádějí, že o volní kontrole močení lze hovořit kolem druhého roku.
Po celou noc bez probuzení je „suchý zákon“ trvalý až kolem třetího roku. Pomočování během dne lze považovat za problém ještě o něco později. Jednou je nikdy.
Konzultace s lékařem se doporučuje za předpokladu, že během posledních šesti měsíců se pětileté dítko pomočilo po dvě noci.
Neudržení moči mnohdy souvisí s psychikou
Enuréza je česky „bezděčné pomočování“. Řecké kořeny cizího slova nemusí být na první pohled zřejmé. Zato název v ruštině „nočnoje něděržanije moči“ nenechá nikoho na pochybách. Chorobné „něděržání“ může trvat nebo se objevit po určité době bez problémů ve zmíněné oblasti.
Za podmínku klasické enurézy bývá považováno, že jde o člověka tělesně zdravého. Stav tudíž nesouvisí například s nemocí ledvin či močového ústrojí. S psychickým zdravím to může být problematičtější. Zvláště u dětí jde o jeden z důsledků možných dopadů nadměrného stresu a neurotizace.
Dříve více než v současnosti se předpokládal vliv hlubokého spánku.
Choroba, přesněji řečeno její simulace, se v minulosti zlatým písmem zapsala do volního a cílevědomého usilování o jeden z největších cílů mladých českých vzdělanců – získání tzv. modré knížky. Pokud jste úspěšně předstíral hypnuresis (synonymum enurézy – pomočování ve spánku, jež může nastat v noci i ve dne), nakonec vás přestali nutit nosit v tornistře maršálskou hůl.
Otázku, zda enuretici nejsou pouze líní a simulující „vyčuránci“, řešili dávno před vojenskými lékaři naši lidové armády jejich kolegové v 17. století. V té či oné době byla enuréza coby choroba již dlouho známa.
Enuréza od Hippokrata k Freudovi
Záznamy o ní najdeme v tzv. Eberthově papyru, jehož stáří se odhaduje na 3500 let. Věnovali se jí například Hippokratés, Galén, Avicenna. V mnohém byli pokrokovější než lékaři na počátku 20. století. Tehdy se docela vážně tvrdilo, že jde o zlozvyk srovnatelný s dumláním palce.
Moderní přístup připouští možnost dědičných vlivů. Jde o jakousi primární poruchu, vývojový defekt nebo o opoždění konkrétní specifické funkce.
„Není snad jediné žlázy s vnitřní sekrecí, jíž by někdy nebyl připisován podíl na enuréze,“ citujeme z odborného textu. Prognóza je optimistická, spontánní úprava v pozdějším věku je možná. Enuréza je častější u lidí s labilnějšími emocemi, může někdy souviset se zvýšenou agresivitou, jindy s poněkud infantilním celkově nezralým osobnostním laděním.
„Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde…“ enuréza nemůže být výjimkou. Jste ženou? Pak pomočováním sdělujete svoji touhu po změně pohlaví, přesněji řečeno po schopnosti výronu semene. Jste mužem? Pak takto dáváte najevo potlačenou touhu po menstruaci.
Jste buď mužem, nebo ženou? Pomočováním projevuje třeba jen nevědomou agresi vůči rodičům. Narodil se vám sourozenec? Jak jinak než nepřiměřeným čuráním proklamovat, že ho hodláte odsunout z pozice milovaného kojence, jež nic nemusí, ale může vše, co činí.
À propos kastrace – máte strach o svůj penis nebo jej závidíte chlapcům? Jistě uhodnete, jaký to má vliv. Nutno ovšem zdůraznit, že jde o impulsy nevědomé, leč o to silnější.
Pomočování jako špatný návyk
Velmi přijatelně vyznívají přístupy vycházející z teorií učení. Mnohé nesnáze vnímá jako „nevhodně naučené vzorce chování“. Enurézu vnímá spíše jako nedostatečně vypracovaný návyk než vzorec neurotického chování. Mám ovšem dojem, že obé lze spojit.
Vzhledem k neurotickému chování se objevuje nedostatečně vypracovaný nebo narušený návyk.
Klasik české dětské psychiatrie psychoanalytik Otakar Kučera se o enuréze zmiňuje jako o jednom z příznaků LDE v dodnes podnětné knize Psychopatologické projevy při lehkých dětských encefalopatiích.
Každé dítě je jiné. Odlišné bývají i vlivy z okolí na ně rozličným způsobem působící. Důkladné lékařské vyšetření s vyloučením organických příčin i dietních chyb (mnoho pití před usnutím) je nezbytným předpokladem nápravy. K zamyšlení nad příčinami může sloužit i neveselá příhoda z autorovy psychologické praxe.
Případ se špatným koncem
Coby začínajícího poradenského psychologa, čerstvého absolventa kurzu hypnózy a autogenního tréninku mne vyhledala matka s dospívajícím synem. Otec onoho dítka byl velmi ambiciózní a poněkud pedantický vysokoškolák. Velel rodině, nikdy nikoho nepochválil. Chlapec se po jedné rodinné scéně začal pomočovat.
Po tělesné stránce bylo vše v pořádku. Po 18. hodině nepil, leč mokrých nocí bylo 5–6 do týdne. Nepomáhaly tresty, domluvy, ba ani přislíbená finanční odměna nabízená babičkou. Kluk byl vášnivý čtenář, líbily se mu podobné knihy jako v jeho věku mně. Našli jsme i jiné společné zájmy a dobře si rozuměli.
Snadno jsme nacvičili autogenní trénink a posléze jsem použil i hypnózu. Vše šlo jako po másle. Pomočovat se přestal. Původně ke mně chodil 5× do týdne, posléze 2×, pak stačilo jednou. Posléze jsme přešli na interval 1× za 14 dní. Plně to postačovalo.
Do hypnotického stavu hoch upadal málem již při spatření tužky, na jejíž hrot měl v úvodu sezení fixovat pohled.
V té době jsem si do pracovny pořídil šachy. Hra leckdy usnadňovala kontakt s dětskými klienty. Když si jich vyléčený enuretik povšiml, zazářily mu oči. Požádal mne o partii a já souhlasil.
Dopadl jsem po tuším dvaceti tazích jako Napoleon u Waterloo. Přijal jsem nabídku odvety. Ta skončila obdobně a ještě dřív.
Chlapce jsem chválil, opravdu jsem z něj měl radost a rozešli jsme se v nejlepším.
Za dva dny na to mi telefonovala jeho matka. Syn se po obě noci pomočil. Enuréza nocturna pokračovala i následující dny. Autogenní trénink mu přestal jít, hypnóza nezabírala. Zkrátka neúspěšný případ, debakl.
Z krizového vývoje neplyne poučení „nehrajte s enuretiky šachy“. Poučením naopak je:
- Pozor na situaci v rodině, dítko může být scénami těžce neurotizováno.
- Nadměrná přísnost, perfekcionismus a velké ambice rodiče si mohou koledovat u potomka o problémy s pomočováním.
- Děti potřebují imponující vzory.
- Ztratit obdiv dítka je snadné. Z dospělého pohledu banalita může mít velmi negativní důsledky.
- Stefan Zweig měl pravdu s výrokem: „Vidíme dál než Freud, stejně jako vidí dál trpaslík na ramenou obra.“ Nad ortodoxně psychoanalytickou interpretací nočního pomočení jako varianty slz zklamání můžeme jen nevěřícně kroutit hlavou. Já ale toho chlapce zřejmě strašně zklamal – a jak to dopadlo?
Noční pomočování: nehledejte viníka, hledejte řešení
Noční pomočování je poměrně běžným a většinou nezávažným problémem dětského věku. Únik moči během spánku nijak neovlivňuje zdravý růst dítěte. Epizody nočního pomočování však mohou značně ovlivnit psychiku dítěte i celé rodiny. Rodiče by v žádném případě neměli vinit z pomočování svého potomka nebo sami sebe. Vědomá chyba totiž nebývá ani na jedné straně.
Nejste v tom sami
Pokud váš potomek trpí nočním pomočováním, nevěste hlavu. Stejný problém totiž trápí miliony rodin po celém světě. Lékaři odhadují, že epizody nočního pomočování v Evropě postihují až 16 % dětí ve věku 5 let.
Samovolný únik moči během spánku však není výjimkou ani v pozdějším věku. Vlhkou nehodu jednou za čas zažije i 1 % dospělé populace. Noční pomočování tak nečiní z vašeho dítěte odpadlíka společnosti.
Jedná se o naprosto přirozený jev daný nezralostí nervové soustavy a močového měchýře. Není tedy na místě svalovat vinu na sebe nebo vašeho potomka.
Emocionální dopad na rodinu
Ačkoliv jsou poruchy vyměšování poměrně častým problémem, jejich výskyt negativně narušuje psychickou pohodu celé rodiny. Pomočující se děti trpí nedostatkem sebevědomí a mají sklony k sebeobviňování.
Důležitou roli tak hrají rodiče, kteří by měli k obtížím přistupovat s nadhledem. Statistiky uvádějí, že celá třetina rodičů své potomky za noční pomočování trestá. Trestání ale většinou problém ještě více zhoršuje.
Rodiče se tak dostávají do začarovaného kruhu, kdy stále přísnější tresty vedou k ještě horším příznakům nočního pomočování.
Obviňování nic nevyřeší
Strach, starost, frustrace, vztek. Pocity, které se nejednomu rodiči mohou honit hlavou při neustálých epizodách nočního pomočování. Je potřeba si uvědomit, že chyba nevězí v rodičích ani dětech.
Výjimkou mohou být stresové příčiny nočního pomočování, mezi něž například patří stěhování, neustálé hádky rodičů, rozvod, šikana nebo špatný prospěch ve škole.
Po těchto důvodech je potřeba pátrat, jestliže lékař neodhalí jinou příčinu nočního pomočování.
Pomoc v ordinaci odborníka
Pokud vaše dítě trpí samovolným únikem moči během spánku, neváhejte a ihned navštivte dětského lékaře. Odborník vám pomůže zvládnout všechny nástrahy nočního pomočování. Základní podmínkou úspěšné léčby je pozitivní motivace, důvěra a ochota k dlouhodobé spolupráci s lékaři. Svalování viny na svá bedra a negativní přístup obtíže nijak nevyřeší, ba naopak často je ještě zhorší.
Hlavu vzhůru! Nemějte strach z toho, že noční pomočování ovlivní budoucnost vašeho potomka. Únik moči během spánku je v drtivé většině případů přechodným jevem.
Růst a vývoj vašeho dítěte tak není nijak narušen. Příkladem mohou být slavní lidé, kteří měli taktéž problémy s kontrolou svého močového měchýře.
Jmenujme alespoň amerického prezidenta Franklina Roosevelta, spisovatele George Orwella či zpěvačku Katy Perry.
(holi)
Zdroj: www.come-over.to
Hodnocení článku Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 5
Čtěte dále
Jste rozladění a vyčerpaní, současně však máte veliké obavy o zdraví vašeho dítěte, které již několikátým rokem navštěvuje školku, ale stále se po ránu probouzí počurané? Nebojte se, nejste v tom sami, podle některých dat se s nočním pomočováním potýká téměř 20 % dětí předškolního věku.
číst více
Při léčbě enurézy je nutné dodržovat správný pitný režim. Nadbytečný příjem vody však situaci zhoršuje, dehydratací ale ohrozíme dítě ještě více. Jak tedy správně pít?
číst více
Zatímco přes den si vaše dítě pomalu zvyká na nový školní rozvrh, během noci u něj může zcela nečekaně dojít k úniku moči. Změna v režimu aktivit dítěte v kombinaci se stresem z nového prostředí totiž může posloužit jako spouštěč pro vznik nebo obnovení problémů s nočním pomočování.
číst více
Oblíbená loutková postavička provází holky a kluky při návštěvě lékařů a nemocnic. Podívejte se s Vašimi dětmi na krátké video s Hurvínkem o nočním pomočování.
číst více
Pomočování čili enuréza je problém, který se týká téměř každého pátého dítěte. Doma bývá nepříjemné, ale co teprve tehdy, když chce dítě přespat u kamaráda? Můžete mu jako rodič pomoci?
číst více
Pomočování po 4. roce věku, hlavně v noci, se odborně nazývá enuréza. Tento problém trápí mnoho dětí i jejich rodičů. Někteří možná ani nevědí, jak „mokré noci“ s potomky řešit. Poradíme!
číst více
Enuréza
Enuréza je nekontrolovaný únik moči v období, kdy již okolí dítěte považuje za normální, že dítě mikci kontroluje. Podle International Consultation on Incontinence je enuréza nedobrovolný únik moči v noci u dětí starších 5 let, a to častěji než dvakrát za měsíc, pokud nebyl prokázán vrozený ani získaný defekt centrální nervové soustavy a močového traktu. Většina dětí se pomočuje v noci (enuresis nocturna). Mezi pomočením jsou vždy intervaly, kdy dítě mikci zvládá. Inkontinence moči je stav, kdy dítě není prakticky nikdy schopné kontrolovat únik moči a jeho pleny/prádlo jsou trvale vlhké/mokré. Příčinou je většinou hyperaktivní detrusor močového měchýře.[1][2]
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
- primární enuréza – dítě dosud nikdy nekontrolovalo mikční akt;
- sekundární enuréza – dítě se po předchozím suchém intervalu (alespoň 6 měsíců) začne znovu pomočovat;
Nebo:
- (primární) monosymptomatická (noční) enuréza (80 % případů)[2] – pomočování u dítěte bez další anatomické patologie močových cest a bez anamnézy významné dysfunkce močového měchýře;
- sekundární enuréza – závažnější organická či funkční porucha.[1]
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Enuréza je velmi častý fenomén. Při nástupu do školy v 6 letech se ještě pomočuje okolo 10 % dětí, v 10 letech 5 %, ve 20 letech 1-3 % osob. Příležitostně se pomočuje asi 0,5-1 % dospělých.[1]
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Příčiny jsou multifaktoriální. Při monosymptomatické noční enuréze na podkladě funkční poruchy močového měchýře hrají roli genetické predispozice.
V noci je zvýšená diuréza až noční polyurie – nad 130 % kapacity močového měchýře. Moč má nižší osmolalitu.
Mezi další příčiny patří anomálie vývodných močových cest; spina bifida occulta; syndrom fixované míchy (tethered cord syndrome); neurogenní močový měchýř.[1]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- anamnéza: suchá pauza, psychomotorický vývoj, stresové faktory;
- mikční karta: příjem tekutin, počet mikcí (normální je 4-8 denně), množství moči v jednotlivých porcích (vážení suchých a mokrých plen);
- kapacita močového měchýře: 30ml + (věk v letech × 30); u dětí nad 12 let: 300-400 ml;
- uroflowmetrie: dítě by mělo po vyzvání k mikci začít močit ihned, bez viditelného úsilí, proud moči má být silný, nepřerušovaný;
- fyzikální vyšetření: zevní genitál (fimóza, synechie labií), prádlo, okolí análního otvoru, lumbosakrální oblast (kožní vklesliny? → MR páteřního kanálu a míchy); výška, hmotnost, krevní tlak;
- základní vyšetření moči, specifická hustota ranní moči (norma: > 1010 g/l);
- event. ultrazvuk uropoetického traktu a základní funkční vyšetření ledvin;
- při poruše mikce – mikční cystouretrografie (MCUG), event. urodynamické vyšetření;
- postmikční reziuduum – ultrazvukem do 5 minut po mikci (opakovaně zjištěné reziduum > 20 ml → funkční porucha vyprazdňování).
Poruchy mikce:
- opožděný start mikce, zapojení břišního lisu při mikci, slabý a přerušovaný proud – susp. funkční porucha měchýře nebo infravezikální obstrukce;
- zadržovací manévry – dítě cítí potřebu mikce, ale oddaluje ji zkřížením dolních končetin, stoupáním na špičky a dřepnutím na paty, které tlačí na perineum;
- postmikční dribling – u dítěte se bezprostředně po mikci objevuje nekontrolovaný únik moči;
- vaginální reflux (influx) – při mikci vniká moč do vaginy a poté odtud volně odtéká;
- nízká frekvence mikcí se často spojuje s poruchou vyprazdňování stolice a enkoprézou.[1]
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Při monosymptomatické noční enuréze jsou indikována režimová opatření například omezení tekutin v pozdních odpoledních a večerních hodinách. Pacient si vede enuretický deník, zavádí se systém odměn při suchých nocích. Podle potřeby se doplňuje psychologická péče.
Nejrychleší efekt má farmakologická terapie využívající analog antidiuretického hormonu (desmopressin acetát). Minirin-Melt se sublingválně aplikuje před spaním, významně snižuje objem moči, ale často se objevuje návrat enurézy po vysazení.
Při předávkování hrozí riziko retence tekutin až otrava vodou (bolesti hlavy, nauzea, zvracení až tonicko-klonické křeče). Dále je možné předepsat tricyklická antidepresiva (imipramin hydrochlorid), perorální aplikace, po vysazení často návrat enurézy.
Při předávkování jsou patrné závažné CNS příznaky, GIT komplikace, kardiotoxicita.
Nejlepší dlouhodobý účinek mají enuretické alarmy. Do postele či spodního prádla dítěte se vloží elektrické vodiče napojené na zdroj o nízkém napětí.
Elektrický okruh se zapojí, pokud se v oblasti elektrod objeví moč (stačí několik ml), zazní alarm, dítě se probudí a zadrží mikci. Terapie vyžaduje velkou spolupráci rodiny.
Enuréza mizí cca za 1–3 měsíce, po vysazení relaps, ale výrazně méně často než u desmopressinu.
Na dráždivý močový měchýř se využívají anticholinergika (oxybutynin).[1]
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
Monosymptomatická enuréza většinou ustoupí spontánně, prognóza ostatních forem závisí na příčině. U starších dětí je pomočování závažný stresový faktor, snižuje jejich sebevědomí; u rodičů často klesá tolerance vůči enuréze a směřuje k trestání enuretiky[1].
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Enkopréza
- Inkontinence moči v dospělosti
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- LEBL, Jan, Jan JANDA a Jan STARÝ, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2012. 698 s. ISBN 9788072627721.