Vitaminy rozpustné ve vodě

29. Prosinec 2015

Vitamíny jsou v určitém minimálním množství nezbytné pro látkovou přeměnu a regulaci metabolizmu každého živočišného organizmu. Nejsou ani zdrojem energie ani stavebními látkami, ale vesměs mají funkci jako součást katalyzátorů biochemických reakcí.

Vitamíny rozdělujeme podle rozpustnosti na vitamíny rozpustné v tucích a vitamíny rozpustné ve vodě. Vitamíny rozpustné ve vodě se v organizmu neakumulují, jejich přebytek se vylučuje močí a nelze je tudíž předávkovat.

Vitamíny rozpustné v tucích se v organizmu koně ukládají do zásoby a při jejich nepřiměřeném podávání může dojít k předávkování.

Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří vitamín C a skupina vitamínů B, v tucích jsou rozpustné vitamíny A, D, E a K.

Požadavky na vitamíny jsou závislé na věku, fyziologickém stavu, pracovním zatížení a stresu koně. Suplementace vitamínů je důležitá především u vysoce sportovně zatěžovaných koní. U koní s mírnou zátěží bývá potřeba vitamínů pokryta poskytnutím kvalitní krmné dávky, tj. především kvalitní zelené píce.

Suplementace vitamíny je vhodná především v následujících případech:

pro koně krmené krmnou dávkou tvořenou vysokým procentem jádra a malým objemem sena a zelené píce, v případě zkrmování nekvalitního sena a také sena staršího 1 rok. Vitamíny v seně stářím rychle degradují. Např. vitamín A ztrácí svoji aktivitu při skladování sena o 9,5 % každý měsíc.
pro koně, kteří prodělali léčbu antibiotiky. Antibiotika zabíjejí užitečnou střevní mikroflóru, která syntetizuje vitamíny skupiny B a vitamín K.
pro koně ve stresových situacích, jako je cestování nebo závody.

pro koně se špatným příjmem potravy, po nemocích nebo zraněních.
pro koně s horším krevním obrazem a anemické koně.

Pro doplnění vitamínů, minerálních látek a stopových prvků do krmné dávky koní doporučujeme přípravek GELAPONY® VITAMÍN

A) VITAMÍNY ROZPUSTNÉ V TUCÍCH

Vitamín A (retinol)

Funkce: vitamín A je důležitý pro zdraví epitelových tkání – epitelů dýchacího, trávicího a reprodukčního traktu. Je absolutně nezbytný pro zachování zdraví oční rohovky. Má i další důležité úlohy jako je nepostradatelnost při tvorbě spermií a vajíček.

Je důležitý i pro normální růst kostí a pro zdraví kůže a srsti.Zdroje: nejdůležitějším zdrojem vitamínu A je kvalitní čerstvá píce a vysoce kvalitní seno. Obsah vitamínu A v senu však rychle klesá s jeho stářím. Vitamín A se v těle syntetizuje z beta-karotenu, který je obsažen především v krmné mrkvi nebo řepě.

Deficit: deficit vitamínu A se projevuje šeroslepostí, špatnou kvalitou kůže a srsti, častým výskytem respiračních infekcí, nebo reprodukčními problémy. U mladých koní může vést jeho deficit ke špatnému vývinu kosterní soustavy.

Jako všechny v tucích rozpustné vitamíny vitamín A špatně přechází přes placentu a proto se hříbata rodí s jeho deficitem. Jestliže obsahuje potrava klisny po porodu dostatečné množství vit.

A, nebo beta-karotenu, je tento deficit skrze mateřské mléko brzy odstraněn, v opačném případě se prohlubuje a způsobuje u hříbat průjmy, šeroslepost a špatný růst a vývin kosterní soustavy. Trvalý přebytek tohoto vitamínu může způsobit lámavost kostí, slabost a sníženou srážlivost krve.

Doporučená denní dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 15 – 30 tis. IU (mezinárodních jednotek) denně.

Suplementace tohoto vitamínu se doporučuje především rostoucím koním, kojícím klisnám a hřebcům v připouštěcím období.

Vitamín D (cholekalciferol)

Funkce: vitamín D je důležitý pro střevní absorpci vápníku a pro jeho zabudování do kostí.Zdroje: vitamín D není běžně obsažen v krmné dávce. Prekurzory tohoto vitamínu jsou obsaženy v rostlinných krmivech a jsou také syntetizovány v organizmu koně. Tyto prekurzory se ukládají v kůži koně a jsou přeměňovány na vitamín D vlivem slunečního záření.

Deficit: nedostatek vitamínu D může zapříčinit poruchy růstu a špatný vývoj kosterní soustavy, případně nechutenství.

Doporučená denní dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 3300 IU.

Suplementace vitamínem D je užitečná v případě rostoucích koní kteří nejsou odchováváni pastevně s dostatečným přísunem slunečního záření. Vhodné je podávání vitamínu D při léčbě zlomenin kostí a koním, kteří byli dlouhou dobu drženi ve stáji bez kontaktu se slunečním zářením.

Vitamín E (ðtokoferol)

Funkce: vitamín E působí jako antioxidant, který neutralizuje škodlivé volné radikály poškozující tělní tkáně. Vitamín E stabilizuje buněčné membrány a společně se selenem chrání svalovou tkáň koně. Má významnou roli v imunitním systému a v ochraně tkání před působením bakterií a virů.

Zdroje: nejbohatším zdrojem vitamínu E jsou za studena lisované rostlinné oleje. Vitamín E obsahuje i zelená píce a seno, ale 30 – 80 % vitamínu E je zničeno během sekání a sušení sena. S postupem skladování dále jeho obsah rychle klesá, zejména při vyšší skladovací vlhkosti.

V jadrných krmivech je vitamín E ničen šrotováním, mačkáním a veškerými jinými technologickými úpravami.Deficit: menší než optimální příjem antioxidantů má za následek špatnou toleranci ke stresu, pokles výkonnosti, náchylnost k infekcím a špatné hojení ran. Neadekvátní příjem vitamínu E oslabuje imunitní systém koně.

Jeho příjem společně se selenem je velmi důležitý pro vývoj a správnou funkci svalstva. Podávání vitamínu E a selenu pomáhá předcházet svalovým onemocněním a napomáhá jejich léčbě.

Doporučená denní dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 500 – 1000 IU denně. Ještě vyšší dávky se mnohdy používají u intenzivně zatěžovaných dostihových a sportovních koní.

Společně se selenem je vhodné podávat vitamín E všem sportovně zatěžovaným koním, březím a kojícím klisnám a novorozeným hříbatům. U sportovních koní je suplementace vitamínem E a selenem vhodná k omezení svalových onemocnění a pro jejich léčbu.

Vitamín K (menadion)

Funkce: vitamín K je zodpovědný za normální srážlivost krve. Zdroje: prekursory vitamínu K jsou běžné v rostlinných zdrojích. V játrech koně se přeměňují na aktivní formu vitamínu K. Deficit: deficience vitamínu K se běžně nevyskytuje. Teoreticky je možná u koní s chronickými problémy zažívacího traktu a jater.

Doporučená denní dávka: nestanovuje se.

B) VITAMÍNY ROZPUSTNÉ VE VODĚ

Vitamín B1 (thiamin)

Funkce: vitamíny skupiny B jsou důležité pro každou životní funkci a pro každou buňku v živočišném organizmu. Thiamin je nezbytný pro metabolizmus karbohydrátů, tuků a bílkovin. Bez adekvátního přísunu thiaminu je organizmus neschopný odbourat laktát a pyruvát a ty se hromadí v krvi koně.

Thiamin je také nezbytný pro proces přepisu DNA a pro přenos nervových impulzů.Zdroje: poměrně vysoká množství vitamínů skupiny B obsahují jadrná krmiva a krmné kvasnice. Vitamíny skupiny B jsou také syntetizovány v trávicím traktu pomocí mikroorganizmů žijících ve slepém vaku koně.

Deficit: u koní krmených běžnou krmnou dávkou se deficit vitamínů skupiny B nevyskytuje. Nedostatek thiaminu se může objevit u koní nedostatečnou nebo nekvalitní krmnou dávkou, nebo u koní s dlouhodobým onemocněním trávicího traktu.

Deficit thiaminu se pak projevuje nervovými poruchami, vyšší hladinou laktátu a pyruvátu v krvi, svalovými křečemi a nechutenstvím.

Doporučená denní dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 30 – 62,5 mg denně.

U koní v mírné zátěži není potřeba vitamín B1 dodávat, suplementace je vhodná pro sportovní a dostihové koně ve vysoké zátěži. Vyšší dávky působí slabě sedativně a mohou redukovat nervozitu koní. Nepřiměřeně velmi vysoké dávky však mohou působit opačně až excitačně.

Vitamín B2 (riboflavin)

Funkce: riboflavin je důležitý pro celkový metabolizmus, pro svalovou a nervovou funkci. Účastní se především aerobních procesů metabolizmu.

Zdroje: riboflavin je obsažen v jadrných krmivech a kvasnicích. Je také syntetizován střevními mikroorganizmy, ale jeho syntéza klesá pod vlivem stresu.

Deficit: u koní s běžnou krmnou dávkou se deficit vitamínu B2 téměř nevyskytuje.

Doporučená denní dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 20 – 25 mg denně.
Přídavek vitamínu B2 lze doporučit vysoce výkonným koním a koním s vysoce koncentrovanou krmnou dávkou a krmnou dávkou s přídavkem rostlinných olejů.

Vitamín B6 (pyridoxin)

Funkce: vitamín B6 zasahuje do celkového metabolizmu, je nezbytný pro červenou krvetvorbu a utilizaci aminokyselin. Je důležitý také pro vytváření energetických rezerv ve formě glykogenu.

Zdroje: jako všechny vitamíny skupiny B je obsažen v jádru a krmných kvasnicích. Je také produkován střevními mikroorganizmy, ale za stresu jeho produkce rapidně klesá.Deficit: nedostatek tohoto vitamínu se vyskytuje velmi zřídka.

Projevem nedostatku může být anémie, snížená výkonnost, oslabená imunita a nervózní chování.

Doporučená denní dávka (dle NRC pro 500 kg koně): nestanovuje se. V případě suplementace se obvyklé dávky pohybují v rozmezích do 300 mg na denní dávku.

Jako všechny vitamíny skupiny B, měl by být pyridoxin dodáván především vysoce zatěžovaným koním, koním s malým příjmem potravy, nebo s onemocněním trávicího traktu, případně koním oslabeným nebo v rekonvalescenci.

Vitamín B12 (kobalamin)

Funkce: vitamín B12 je nezbytný především pro červenou krvetvorbu a pro metabolické pochody. Zdroje: podobně jako ostatní B vitamíny je nejvíce obsažen v jádru a krmných kvasnicích.Deficit: nedostatek je velmi vzácný. Může se objevit anémie, ztráta výkonnost nebo úbytek na hmotnosti.

Doporučená denní dávka (dle NRC pro 500 kg koně): nestanovuje se. V případě suplementace se obvyklé dávky pohybují v rozmezích do 200 mcg na denní dávku.

Kyselina pangamová (vitamín B5)

Funkce: zasahuje do celkového metabolizmu.Zdroje: kyselina pangamová je obsažena především v jadrných krmivech.Deficit: nedostatek pangamové kyseliny se obvykle neprojevuje. U vysoce výkonných koní může její deficit znamenat pomalejší a horší regeneraci po zátěži.

Doporučená denní dávka: nestanovuje se. V případě suplementace se obvyklé dávky pohybují v rozmezích do 100 mg na denní dávku.

Budete mít zájem: Jaké to je, žít s lupénkou

Kyselina listová (folacin)

Funkce: kyselina listová má podobné funkce jako ostatní vitamíny skupiny B. Zasahuje do celkového metabolizmu a účastní se při tvorbě červených krvinek.Zdroje: obdobně jako ostatní B vitamíny je kyselina listová nejvíce obsažena v jádru a krmných kvasnicích. Též je syntetizována střevními mikroorganizmy.

Deficit: deficit kyseliny listové může způsobit anémii a sníženou výkonnost.

Doporučená denní dávka (dle NRC pro 500 kg koně): nestanovuje se. V případě suplementace se obvyklé dávky pohybují v rozmezích do 15 mg na denní dávku.

Suplementace je vhodná jen pro vysoce výkonné koně.

Biotin (vitamín H)

Funkce: Biotin má metabolickou roli v karboxylačních reakcích organizmu. Na biotinu závislé enzymy mají funkci v životně důležitých metabolických procesech glukózy a syntézy tuku a mají také prokazatelný efekt na jiné důležité metabolické procesy.

Biotin je tedy nezbytný pro normální utilizaci živin, podporu a růst tělesných tkání a pro reprodukci zvířat. Zcela nepostradatelný je pro zdravou kopytní rohovinu.

Biotin iniciuje procesy spojené s kopyty tím, že chrání senzitivní tkáně a zesiluje rohovinu spodních částí kopytní stěny.

Zdroje: biotin je řídce rozšířen v některých rostlinách. Nejbohatší zdroje jsou kvasnice, ořechy a olejnatá semena. Částečně je syntetizován střevní mikroflórou, avšak o absorpci

a využitelnosti takto získaného biotinu se vedou spory.

Deficit: deficit biotin se v prvé řadě projevuje nekvalitní, suchou, drolivou rohovinou kopyta a slabou kopytní stěnou.

Doporučená denní dávka (dle NRC pro 500 kg koně): nestanovuje se. V případě suplementace za účelem zlepšení kvality kopytní rohoviny je klinickými studiemi osvědčená denní dávka 40 mcg denně.

Podávání biotinu se doporučuje zejména koním s nekvalitní rohovinou kopyta. Po léčbě biotinem (cca za 6 měsíců) je možné pozorovat podstatné zlepšení kvality kopytní rohoviny, kopytní stěna se stává silnější a pevnější.

Vitamín C (kyselina askorbová)

Funkce: vitamín C působí jako antioxidant a chrání tkáně před poškozováním škodlivými volnými radikály. Zasahuje do celkového metabolizmu a je nezbytný pro krvetvorbu. Působí protistresově a urychluje regeneraci po zátěži.

Zvyšuje odolnost organizmu proti infekcím a je důležitý pro zdraví pojivových tkání, kostí, šlach a vazů.Zdroje: vitamín C se nachází především v čerstvé píci a krmných okopaninách. Koně mají schopnost syntetizovat si záchovné množství vitamínu C v játrech z glukózy.

Deficit: obecné příznaky deficitu vitamínu C zahrnují špatnou toleranci ke stresu, sníženou výkonnost, náchylnost k infekcím a špatné hojení ran.

Doporučená denní dávka (dle NRC pro 500 kg koně): nestanovuje se. V případě suplementace se obvyklé dávky pohybují v rozmezích až do 10 g na denní dávku.

Pro intenzivně zatěžované dostihové koně jsou doporučovány dávky 5 – 20 g denně. Suplementace vitamínu C je v podstatě prospěšná pro každého koně. Pozitivně se projeví lepší odolností vůči infekcím, lepší regenerací po zátěži a odolností vůči stresu. Vitamín C je také vhodný pro prevenci a jako doplněk léčby onemocnění kostí, kloubů, vazů a šlach.

Denní doporučené dávky u jednotlivých minerálních látek a stopových prvků jsou čerpány z normy National Research Council, Equine Nutrient Requirements (2007, Body Weight 500 kg).

Pro doplnění vitamínů, minerálních látek a stopových prvků do krmné dávky koní doporučujeme přípravek GELAPONY® VITAMÍN.

Všechny produkty můžete objednat v našem internetovém obchodě, nebo na bezplatné infolince: 800 108 999, kde Vám navíc rádi poradíme s výběrem nejvhodnějšího produktu. Poštovné a balné je ZDARMA.

Mohlo by Vás dále zajímat:

Nedostatek vitamínů

Název vitamíny je odvozen od latinského slova vita=život. Mají základní význam pro vývoj a existenci organismu.

Vitamíny jsou základní složky lidské potravy, které společně se sacharidy, tuky a bílkovinami slouží jako katalyzátory biochemických reakcí, jsou součástí látkové výměny, podporují výstavbu nových tkání, zpomalují proces stárnutí, posilují a obnovují imunitní systém. Vitamíny je z většiny nutné doplňovat prostřednictvím potravy nebo uměle vyrobených přípravků.

Dělení vitamínů

Vitamíny dělíme na vitamíny rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě.

1) Vitamíny rozpustné v tucích je organismus schopen ukládat do zásoby a z ní pak čerpat. Patří sem vitamíny A, D, E, K.

Vitamin A (retinol) ovlivňuje vidění, pohlavní žlázy a epitelové buňky.

Je obsažen v živočišných potravinách (vepřové, hovězí a tresčí játra, máslo, mléko), rostlinách (mrkev, petržel, špenát, broskve, meruňky, …).
Nedostatek se projevuje suchostí a loupáním kůže, poškozením rohovky až oslepnutím (zhoršené vidění v noci), průjmem, střevní infekcí, často ječnými zrny, četnými skvrnami na kůži.
Nadměrné množství způsobuje bolest hlavy, podrážděnost, praskání rtů, negativně ovlivňuje vývoj plodu.

Vitamin D je skupina látek s účinkem proti řídnutí kostí. Je částečně vytvářen v těle vlivem ultrafialových paprsků.

Přírodním zdrojem jsou hovězí a tresčí játra, vaječné žloutky, kakao.
Nedostatek vede k rachitidě (deformace kostry, osteomalácie – tj. demineralizace kosti).

Nadměrné dávky (způsobené vysokým příjmem) způsobují bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, dezorientaci.

Vitamin E má antioxidační účinky i schopnost působit v procesech způsobených volnými radikály. Vitamin E je využíván v podpůrně při léčbě některých nemocí, zejména srdečního a svalového původu. Sehrává i jistou roli v prevenci karcinogenního bujení a řady civilizačních onemocnění, příznivý vliv má i na nervovou a cévní soustavu a krvetvorbu.

Doporučená denní dávka představuje 12,5 mg.

Nachází se např. v rostlinných olejích, ořechových jádrech, hrášku. Dále pak v játrech a ostatních vnitřnostech, vepřovém a králičím mase nebo vejcích.
Nedostatek bývá zřídka, většinou při genetických nebo metabolických poruchách.
Předávkování také zřídka, bývá nevolnost, průjmy, kterém ustupují po přerušení příjmu. Vitamín E má dobrou tepelnou odolnost, méně se ztrácí při tepelné úpravě potravin.

Vitamin K je dvojsložkový vitamín představovaný vitamínem K1 a K2, ovlivňuje správnou funkci srážlivosti krve,podílí se s vitamínem D také na vývoji a stavbě kostí. Zvýšený příjem se doporučuje při užívání antibiotik a při onemocnění jater.

Doporučená denní dávka je 0,001 mg /kg hmotnosti.
V rostlinách se vyskytuje v rajčatech, špenátu, kapustě, brokolici, sojovém oleji. Dále v hovězích játrech.

Nedostatek vitamínu K v organismu se objevuje zřídka, zejména u kojenců, nebo při onemocnění jater. Snížený stav vede k nebezpečným poruchám srážlivosti.
Zvýšený příjem je nebezpečný pro pacienty s těžkým postižením funkce jater.

2) Vitaminy rozpustné ve vodě si tělo, mimo vitamínu B12, neumí ukládat do zásoby, proto musí být průběžně dodávány. Jejich přebytek je z organismu vylučován močí. Patří sem vitamíny B-komplexu a vitamín C. Vitaminy skupiny B zahrnují vitamíny B1, B2, B3, B6, B12, kyselinu panthotenovou (B5), kyselinu listovou a vitamín H (biotin).

Vitamin B1 (thiamin) má pozitivní vliv na nervový systém. Je součástí léčby otrav olovem, arzénem a nikotinem, důležitý je jeho příjem v těhotenství. Zvýšené potřeba je při fyzické zátěži, stresu apod. Zvýšené odbourávání je při konzumaci kávy a čaje.

Doporučená denní dávka thiaminu se pohybuje okolo hodnoty 1,5 mg.
Je obsažen v pivovarských kvasnicích, luštěninách, vepřovém mase.

Při nedostatku jsou bolesti hlavy, poruchy koncentrace, deprese nebo melancholie, ztráta chuti k jídlu, špatná paměť, podrážděnost, nedostatek energie.
Předávkování nepřináší prakticky žádné komplikace.

Vitamin B2 (riboflavin) pomáhá spalování cukrů, ovlivňuje zrakové funkce (vidění za šera), má podíl na tvorbě krevních elementů, zárodečných buněk a produkci hormonů v nadledvinkách.

Denní dávka je přibližně 1,5 mg, závisí na energetickém výdeji.
Zdrojem jsou pivovarské kvasnice, mléko, vejce, ořechy, brambory, hovězí a vepřové maso.
Nedostatek riboflavinu se projeví zvýšenou citlivostí ústních koutků, zánětem sliznic dutiny ústní a jazyka, zánětem spojivek či citlivostí na světlo; šupinatěním kůže okolo nosu, na čele a uších. Vitamín B2 je odolný vůči teplu, ale je velmi citlivý na světlo.

Vitamin B3 (niacin, nikotinamid) ovlivňuje funkci mozku a metabolismus cholesterolu a tuků v těle. Niacin je částečně syntetizován v těle z tryptofanu.

Denní dávka je 15 mg, vyšší potřeba je u lidí pijících alkohol a konzumujících sladká jídla.
Je obsažen v rýži, čočce, hovězích a vepřových játrech.

Mírný nedostatek způsobuje nechutenství, bolestivost sliznic úst, nespavost.

Vitamín B5 (kyselina pantothenová). K nedostatku dochází zřídka, protože kyselina pantothenová je ve většině potravin. Projevuje se únavou, poruchami spánku, nevolností.

Vitamín B6 (pyridoxin) je součástí enzymatických látek, ovlivňuje metabolismus tuků a bílkovin i imunitní systém. Užívá se v doplňkové léčbě ledvinných kamenů nebo revmatických onemocnění.

Denní dávka je 2 mg, vyšší je potřeba u žen s hormonální antikoncepcí a sportovců.
Je v kvasnicích, rybím a drůbežím mase, bramborách, zelí, mrkvi, sóji atd.
Nedostatek vitamínu B6 se projevuje poruchami paměťových funkcí, nervového a trávícího systému.

Předávkování prakticky nehrozí.

Kyselina listová (folacin, vitamín B9) ovlivňuje vývoj a růst organismu a funkci nervového systému.

Denní dávka je 0,2 mg.

Je v listové zelenině, fazolích, v játrech.
Nedostatek je poměrně častý, zvláště u lidí trpících infekčními chorobami a těhotných žen (až předčasný porod). Projevuje se únavností a zvýšenou citlivostí. Při tepelném zpracování se jeho obsah v potravinách výrazně snižuje.

Vitamin B12 (cyanocobaltamin) ovlivňuje zejména funkci nervové soustavy, je lékem při makrocytární anémii. Chybí zejména u lidí bez konzumace živočišných produktů.

Denní dávku představuje 0,003 mg.
Je v droždí, mléku, játrech, ledvinách.
Nedostatek může vést k anémii a neuropatii. Je dobře odolný při tepelné úpravě, ale světlo citlivý.

Vitamin H (biotin) je důležitý pro vývoj organismu, významně ovlivňuje stav pokožky.

Doporučená dávka je 0,15 mg.
Je obsažen v droždí, játrech, ledvinách, žloutku.

Nedostatek spíše výjimečně u kojenců a lidí pravidelné konzumujících alkohol.

Budete mít zájem: Limit Na Léky Pro Důchodce?

Vitamin C (kyselina askorbová) ovlivňuje funkci imunitního systému, je důležitý v prevenci a podpůrné léčbě řady chorob.

Denní dávka 60 až 100 mg, v případě potřeby možno zvýšit až 10 krát.

Je v ovoci (jahody, černý rybíz, jeřabiny) a zelenině (paprika, křen, …).
Nedostatek se projevuje malátností, únavou, snížením imunity, až krvácivost z dásní, padáním zubů. Dlouhodobá absence příjmu vitamínu C může vyústit ve smrt.

Léčba nedostatku vitamínů

Nedostatek určitého vitamínu (částečný = hypovitaminóza, kompletní = avitaminóza) nebo jeho nadměrné množství (hypervitaminóza) se v těle projevují poruchami a onemocněními různé závažnosti. Nedostatek může být způsoben nedostatečným příjmem, poruchou žaludeční sekrece případně působením antivitamínů. Hypervitaminóza (nadbytek) je možná v podstatě jen u vitamínů rozpustných v tucích.

Přírodní a doplňková terapie

Existuje celá řada léků a potravinových doplňků s obsahem vitamínů a minerálů pro preventivní užívání. Jejich složení a kombinace je vhodné volit podle příznaků jejich nedostatku, při závažnějších problémech po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.

Vitamín C – PharmDr. Margit Slimáková

Vitamín C, známý i jako kyselina askorbová, je silným antioxidantem a v organismu se podílí na tvorbě a ochraně tkání, jako jsou kosti, kůže a cévy. Patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě. Je bohatě přítomen v ovoci a zelenině.

Proč potřebujeme vitamín C?

Pomáhá opravovat tkáně a hojit rány, ochraňuje před nemocemi srdce, podporuje vstřebávání železa z potravy a snižuje množství riskantního LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi.

Podle některých studií může vitamín C díky svému antioxidačnímu působení ochraňovat před určitými druhy nádorových onemocnění.

Suplementace vitamínem C může zkracovat délku a projevy nachlazení, zabránit vzniku anebo oddálit katarakt a podporovat obranyschopnost.

Jak se projevuje nedostatek?

Nedostatek se může projevit jako únava, svalová slabost, bolesti kloubů a svalů, krvácející dásně a častější infekční onemocnění.
Extrémní nedostatek (avitaminóza) způsobuje nemoc kurděje, která se projevuje chudokrevností, krvácivostí, vypadáváním zubů, otoky kloubů a dásní, křehkostí kostí, častými infekcemi, oslabováním svalstva a žaludečními vředy.
Kolik ho potřebujeme?

Doporučené denní dávky pro dospělé v EU jsou 60 mg. Mnozí nezávislí odborníci, ke kterým se přidávám, doporučují denně až 250 mg. Vyšší potřebu mají zejména kuřáci, lidé ve stresu a lidé, u nichž probíhá infekčních onemocnění.

Zajištění vitamínu C z potravin

Vitamín C se snadno získává z potravin. Bohatě je obsažen v mnoha druzích ovoce a zeleniny. K dobrým zdrojům patří berries, jablka, citrusové plody, paprika, brokolice, melouny, tmavě zelená listová zelenina a rajčata.

Ztráty vitamínu C

Při tepelném zpracování potravin dochází k úbytku vitamínu C v nich. Vařením se ničí až 60 % tohoto vitamínu. Nejšetrnější k vitamínu C je mražení.

Rizika nadbytku

Vitamín C je považován za bezpečný, a to i při užívání vyšších dávek a cestou suplementace. Nežádoucí účinky jsou jen výjimečné při příjmu mnohem vyšších než doporučených množství. Patří k nim nevolnost až zvracení, bušení srdce, křeče a bolesti hlavy. Jednorázově většina z nás zvládne přijmout pouze 250 mg, vyšší dávkování je třeba rozložit do více denních dávek.

V době onemocnění, při zranění, při kouření a dalších situacích, kdy je zvýšen oxidativní stres, potřebuje organismus běžně vyšší než doporučená množství. Suplementace nad 2 000 mg denně může vést k tvorbě ledvinových kamenů a dráždit žaludek.

Vitamín C a další živiny a léky

Vitamín C může ovlivnit užívání acetaminofenu, antacid obsahujících hliník, kyseliny acetylsalicylové a Warfarinu. Barbituráty, tetracyklinová antibiotika a hormonální antikoncepce mohou snižovat účinnost vitamínu C. Vitamín C může zvyšovat využitelnost železa a ochranného luteinu.

Zajímavosti

Někteří experti doporučují užívat extrémně vysoké dávky vitamínu C. Hlavním propagátorem super dávek byl dvojnásobný držitel Nobelovy ceny Linus Pauling. Doporučoval vitamín C k terapii nejrůznějších zdravotních potíží od nachlazení až po nádorová onemocnění. Sám denně běžně užíval 12 000 mg vitamínu C.

Podle svých chemicko-fyzikálních vlastností se vitaminy rozdělují do dvou skupin, na rozpustné v tucích (lipofilní) a rozpustné ve vodě (hydrofilní).

Mezi hydrofilní vitaminy řadíme vitamin C a skupinu vitaminů skupiny B (vitamin B1, B2, B6, B12, niacin, kyselina pantothenová, kyselina listová a biotin).

Podívejme se nyní, kde se jednotlivé vitaminy nacházejí a proč jsou pro náš organismus důležité.

Vitamin C

Vitamin C zaujímá mezi ostatními vitaminy zvláštní postavení. Pro lidský organismus je velice důležitý, účastní se mnoha metabolických procesů, imunitní odpovědi organismu a má antioxidační účinky.

Vitamin C se vyskytuje nejčastěji ve formě kyseliny askorbové zejména v ovoci a zelenině. Hlavními zdroji vitaminu C jsou citrusové plody, černý rybíz, paprika, jahody, rajčata, brokolice, brambory a zelí. Z živočišných zdrojů jsou to především játra a ledviny, ale množství vitaminu C je v živočišných zdrojích ve srovnání s rostlinnými velice malé.

Vitamin C je poměrně nestabilní, je citlivý na světlo, teplo, a vzdušný kyslík. Při kuchyňské úpravě se sníží obsah vitaminu C v potravinách až o 70 %. Např. při skladování brambor při pokojové teplotě se obsah vitaminu C každý měsíc sníží o 15 %. Vařením oloupaných brambor se sníží obsah vitaminu C o 30 až 50 % v závislosti na době vaření.

Vitamin C má v lidském organismu mnoho funkcí. Je velice důležitý pro tvorbu kolagenu – látky, která tvoří strukturu svalů, cévních tkání, kostí a chrupavek a dodává jim pevnost a pružnost.

Dále přispívá k dobrému stavu zubů a dásní. Je velice důležitý pro správnou funkci imunitního systému, podporuje odolnost organismu proti infekcím.

Řada studií prokázala, že podávání vitaminu C během nachlazení zkracuje dobu a zmírňuje průvodní symptomy tohoto onemocnění.

Jako antioxidant chrání náš organismus před negativním působení volných radikálů a také regeneruje vitamin E.

Vitamin C působí preventivně při tvorbě nežádoucích nitrosaminů v žaludku, které zde vznikají při metabolické přeměně nitrátů – látek, vyskytujících se v uzených nebo nasolených potravinách.

Nitrosaminy jsou karcinogenní pro zvířata a považují se za karcinogenní také pro lidský organismus.

Denní doporučená dávka vitaminu C závisí na věku, pohlaví a na životním stylu. V ČR je průměrná denní doporučená dávka 60-75 mg/den. Větší spotřebu vitaminu C mají muži, kuřáci, alkoholici, starší lidé (především v ústavní péči), lidé žijící ve znečištěném ovzduší, pod stálým stresem apod.

První příznaky nedostatku vitaminu C jsou velice nespecifické – malátnost, zvýšená únavnost, ztráta chuti k jídlu, nízká odolnost vůči infekcím.

Déletrvající nedostatek vitaminu C se projevuje krvácivostí dásní a ztrátou zubů a onemocněním zvaném kurděje, které se projevují se oslabením a narušením kolagenních struktur a rozsáhlou kapilární krvácivostí. Neléčený stav může vyústit ve smrt.

Tak jako ostatní vitaminy rozpustné ve vodě se i vitamin C při nadbytku vylučuje močí a musí se průběžně doplňovat. Jeho zásoba v organismu vydrží cca 2-6 týdnů. Hypervitaminóza není známa, velké dávky vitaminu C dodávané po delší dobu mohou mít mírný laxativní účinek.

Vitaminy skupiny B

Mezi vitaminy skupiny B patří: vitamin B1, B2, B6, B12, biotin, niacin, kyselina listová a pantothenová.

Vitamin B1 (thiamin)

Vitamin B1 je v přírodních zdrojích velmi rozšířený, i když se vyskytuje v poměrně malém množství. Nejbohatším zdrojem jsou sušené pivovarské kvasnice, celá obilná zrna, neloupaná rýže, rajčata, zelí, květák, brokolice. Mezi nejbohatší živočišné zdroje patří játra, ledviny, srdce a vepřová svalová tkáň.

Thiamin je nezbytný pro získávání energie, účastní se přeměny glukózy na energii. Podílí se také na vedení nervových impulsů.

Vitamin B2 (riboflavin)

Vitamin B2 je jedním z nejrozšířenějších vitaminů a vyskytuje se v nepříliš vysokých koncentracích v mnoha rostlinných a živočišných tkáních. Nejbohatšími zdroji jsou droždí a játra, mezi běžné zdroje vitaminu B2 patří mléko a mléčné produkty, maso, vejce a zelená listnatá zelenina.

Riboflavin se podílí na metabolismu živin a je také nezbytný pro správnou funkci některých částí sliznic a kůže, např. sliznice dutiny ústní. První příznaky nedostatku vitaminu B2 jsou bolavé a citlivé ústní koutky, záněty sliznic vnitřní části ústní dutiny a jazyka a záněty spojivek.

Vitamin B6 (pyridoxin)

Nejbohatším zdrojem pyridoxinu je kuřecí maso, hovězí játra, vepřové a telecí maso. Mezi další zdroje vitaminu B6 patří šunka, ořechy, chléb a celozrnné cereální výrobky. Ovoce a zelenina jsou chudším zdrojem tohoto vitaminu, větší množství se nachází v fazolích, květáku a banánech.

Vitamin B6 se podílí především na metabolismu aminokyselin a na uvolňování energie přeměnou glykogenu na glukózu. Vitamin B6má preventivní a podpůrný účinek při léčbě nervových onemocnění, revmatických onemocnění a premenstruačního syndromu.

Vitamin B12 (kobalamin)

Vitamin B12 se na rozdíl od ostatních vitaminů skupiny B skladuje v organismu v takovém množství, že jeho zásoba stačí na 2 až 5 let.

Zdrojem vitaminu B12 jsou pouze živočišné produkty, zejména vnitřnosti (játra, ledviny, srdce a mozek), mezi další zdroje patří ryby, vejce a mléčné produkty. Nedostatek vitaminu B12 je vzácný.

Setkáváme se s ním ale u veganů, lidí, kteří vyloučili ze své stravy veškeré živočišné produkty. U dětí, kojených veganskými matkami, se mohou v prvním roce života projevit neurologické a hematologické poruchy.

Zvýšené množství vitaminu B12 je doporučováno pro těhotné a kojící ženy.

Vitamin B12je důležitý pro tvorbu krevních tělísek a pro tvorbu deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která nese genetickou informaci.

Biotin

Nejbohatšími zdroji biotinu jsou droždí, játra a ledviny, mezi běžné zdroje patří vaječný žloutek, soja, ořechy, cereálie. Podobně jako ostatní vitaminy skupiny B je i biotin důležitý pro metabolismus živin.

Budete mít zájem: Žaludeční Vředy Příznaky Léčba?

Niacin

Niacin se vyskytuje jak v živočišných, tak v rostlinných surovinách. Z cereálních produktů je niacin špatně využitelný. Hlavní funkcí niacinu je účast na získávání energie během metabolických přeměn sacharidů, tuků a bílkovin.

Niacin je důležitý pro adekvátní vývoj a růst. V poslední době se dostává do popředí další funkce niacinu — ve formě nikotinamidu aktivně snižuje hladinu cholesterolu v krvi, čímž přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Kyselina pantothenová

Kyselina pantothenová je v přírodních zdrojích téměř všudypřítomná. Hraje klíčovou roli v metabolických procesech organismu, a tak se podílí na stavbě a odbourávání buněk a tkání. Účastní se energetického využití mastných kyselin a je potřebná pro syntézu sterolů, např.

cholesterolu, žlučových kyselin, provitaminu D a některých hormonů. Kyselina pantothenová také stimuluje obnovu kožních buněk, zklidňuje pleť a zabraňuje jejím zánětům a zarudnutí při jejím podráždění. Má rovněž schopnost hydratovat a regenerovat narušené a poškozené vlasy.

Kyselina listová

Nejbohatším zdrojem kyseliny listové jsou játra, tmavě zelená listová zelenina, fazole a obiloviny.

Kyselina listová má důležitou roli v metabolismu aminokyselin, stavebních složek bílkovin, takže se podílí prakticky na všech růstových a vývojových procesech v organismu.

Účastní se rovněž biosyntézy nukleových kyselin – molekul, které nesou genetickou informaci v buňce, a některých složek nervových tkání.

Kyselina listová je nesmírně důležitá pro správný vývoj a optimální funkci nervového systému v embryonálním stádiu vývoje plodu.

Nedostatek kyseliny listové v obecné populaci je poměrně častý, a to i v průmyslově vyspělých zemích. Kritický je nedostatek kyseliny listové u těhotných žen, kdy nedostatek tohoto vitaminu může způsobit závažné vývojové vady plodu, předčasné narození, příp. potrat.

Přehled vitamínů – proč jsou důležité a kde je najít – Schär

Vitamíny, malí bezlepkoví pomocníci s výborným účinkem!

Vyvážená a pestrá strava bohatá na vitamíny (viz naše bezlepková pyramida) nejen že zvyšuje fyzickou výkonnost, ale i duševní pohodu. Kdo nemá dostatek vitamínů, cítí se brzy unavený a vyčerpaný.

Jsou totiž životně důležité: Řídí a stimulují metabolické procesy, dodávají tělu energii, posilují imunitní systém.

Zjistěte s námi, kde se malí pomocníci skrývají, jaké z nich vyhledat a zda jsou čerstvé produkty lepší než doplňky stravy.

Vitamíny jsou pro nás nepostradatelné a musí být dodávány stravou, protože tělo je samo nedokáže produkovat. Najdete je v ovoci a zelenině, v mléce, mase i v zrní. Narůstá trend většího pohodlí, který vede k tomu, že si mnoho lidí myslí, že mohou nedostatek vitamínů kompenzovat vitamínovými tabletami.

Potravinový doplněk je opravdu užitečný jen v některých případech: vitamin D se například vyvíjí v kůži pod vlivem slunečního záření. Což může být v zimě problém. Těhotným ženám a těm, které chtějí děti, se často doporučuje příjem kyseliny listové, která pomáhá při vývoji nervového systému nenarozeného dítěte.

A nejen vegetariáni a vegani se musí ujistit, že mají dostatek vitaminu B12, který se vyskytuje téměř výhradně v mase, vejcích, sýrech a mléce. Stejně jsou na tom osoby s celiakií, protože nemoc způsobuje špatné vstřebávání tohoto vitamínu ve střevech.

Pokud tělo není zásobováno dostatečným množstvím vitaminu B12 v potravě, mělo by jej získat z medikamentů nebo obohacených potravin. Ti, kteří jedí různorodou stravu, mohou užívat doplňky stravy; Odborníci v nutričních společnostech (jako je DGE) s tím souhlasí.

Proto je vhodné, i při bezlepkové stravě, držet dietu bohatou na vitamíny s množstvím čerstvého ovoce a zeleniny. Doporučený příjem vitamínů uvádí např. referenční úrovně doporučené německou výživovou společností. A pomocí bezlepkové pyramidy si každý může zkontrolovat, zda má ve svém jídelníčku dostatek čerstvých potravin bohatých na vitamíny.

Kde se který vitamín vyskytuje a k čemu je dobrý?

Existuje celkem 13 vitamínů rozdělených do dvou skupin: vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) a vitamíny rozpustné ve vodě (všechny vitamíny B a C).

Při vyvážené bezlepkové stravě si může tělo uchovávat malou rezervu vitamínů rozpustných v tucích, a proto není nutné je denně přijímat stravou.

Vitamíny rozpustné ve vodě tělo ukládat nemůže a z toho důvodu je nezbytné jíst čerstvé ovoce a zeleninu, mléčné výrobky a celozrnné výrobky každý den. Zde je přehled toho, jaké účinky mají jednotlivé vitamíny a ve kterých potravinách je nalezneme.

Vitamíny rozpustné v tucích

Vitamín A

Čemu prospívá? Očím, růstu, reprodukci; svědčí kůži a sliznicím; důležitý pro imunitní systém.
Kde se vyskytuje? V játrech, másle, sýru, vejcích. Prekurzory vitamínu A jsou obsaženy ve žluté a oranžové zelenině a ovoci, stejně jako v kapustě a špenátu, v těle pak mohou být přeměněny na vitamín A.
Možné příznaky nedostatku Zvýšená náchylnost k infekci, snížená zraková ostrost, suché oči, suchá kůže a sliznice
Ztráty 20 % teplem a světlem oxidací.

Vitamín D

Čemu prospívá? Reguluje vápník a fosfát. Je zásadní pro silné zuby a kosti.
Kde se vyskytuje? Tělo si jej vytváří samo pomocí slunečního záření. Vyskytuje se v potravinách s vysokým obsahem tuku, jako sleď, úhoř, losos, houby, žloutky a některé sýry a další mléčné výrobky.
Možné příznaky nedostatku U dětí může jít o rachitidu (deformace kostí), u dospělých o osteomalacii (změny v kostech), také o únavu a zvýšenou náchylnost k infekci.
Ztráty 10 % oxidací a světlem

Vitamín E

Čemu prospívá? Chrání buňky a tepny před škodlivými účinky destruktivních látek nazývaných volné radikály. Posiluje imunitní systém a zabraňuje zánětu.
Kde se vyskytuje? V rostlinných olejích, v ořechách, avokádu, v zelené listové zelenině.
Možné příznaky nedostatku Nemoci nervového systému, poruchy pohybové koordinace, poruchy vidění, poruchy koncentrace.
Ztráty 10 % světlem a teplem

Vitamín K

Čemu prospívá? Podílí se na srážlivosti krve, svou úlohu má v kostním metabolismu.
Kde se vyskytuje? V zelené zelenině, v zelí, luštěninách, žloutku, slunečnicovém oleji, v játrech.
Možné příznaky nedostatku Poruchy srážlivosti krve, spontání krvácení, u novorozenců mozkové krvácení
Ztráty Minimální světlem.