Vitamín D – sluneční vitamín – jeho zdroje, co se děje při nadbytku nebo nedostatku?

Pokud si chcete udržet pevné zdraví, je vitamín D jednou z nejdůležitějších látek. Jedná se o hormon, který pomáhá zajistit správné fungování buněk lidského těla. Protože většina lidí trpí nedostatkem vitamínu D, je užívání doplňků stravy s tímto vitamínem velice časté. Pokud užíváte více vitamínu D než kolik vaše tělo potřebuje, může se začít v těle hromadit a vyvolávat nežádoucí účinky.

Naštěstí je otrava vitamínem D (odborně hypervitaminóza nebo předávkování vitamínem D) poměrně vzácná, ale přesto je potřeba si na tento vitamín dávat pozor.

V tomto článku se podíváme na 6 nežádoucích účinků spojených s nadbytkem vitamínu D.

Nedostatek a nadbytek vitamínu D

Vitamín D se podílí na vstřebávání vápníku, zajišťuje správné fungování imunitního systému a chrání kosti, svaly a srdce. Přijímáme ho jednak v potravě a vzniká také při opalování na slunci.

Bohužel jsou potravinové zdroje vitamínu D velmi omezené a s výjimkou tučných ryb je jen málo potravin, které vitamín D obsahují v dostatečném množství. A navíc, řada lidí nechodí na sluníčko a jejich tělo tak nevyrábí dostatek vitamínu D.

Z těchto důvodů je nedostatek vitamínu D velmi častý a studie odhadují, že až 1 miliarda lidí na světě trpí nedostatkem (hypovitamiózou) vitamínu D (1).

Proto je velmi časté užívání doplňků stravy, které obsahují vitamíny D2 i D3. Vitamín D3 si tělo vyrábí samo při opalování pokožky sluncem a nachází se také v potravinách živočišného původu (hlavně v rybách). Naproti tomu vitamín D2 se vyskytuje v potravinách rostlinného původu.

Vitamín D3 zvyšuje koncentraci vitamínu D v krvi podstatně více než vitamín D2. Studie potvrzují, že každých 100 mezinárodních jednotek (IU) vitamínu D3, které denně sníte, průměrně zvýší celkovou hladinu vitamínu D v krvi o 1 ng/ml (2,5 nmol/l) (2, 3).

• Nicméně dlouhodobé užívání vysokých dávek vitamínu D3 může vést k jeho ukládání v organizmu a ke vzniku otravy.
• Za otravu vitamínem D se považuje jeho koncentrace v krvi vyšší než 150 ng/ml (375 nmol/l).
• Protože vitamín D patří mezi vitamíny rozpustné v tucích (spolu s vitamíny A, E a K), ukládá se do tukové tkáně a dochází k jeho pomalému uvolňování do krve.
• Proto se jeho toxické účinky projevují postupně a mohou trvat i několik měsíců poté, co doplňky stravy s vitamínem D přestanete užívat (4).
• Naštěstí není otrava vitamínem D příliš častá a dochází k ní prakticky výhradně u lidí, kteří dlouhodobě užívají vysoké dávky doplňků stravy s vitamínem D bez toho, aniž by si kontrolovali hladinu tohoto vitamínu v krvi.

K otravě vitamínem D může dojít také náhodně. Některé potravinové doplňky totiž obsahují mnohem více vitamínu D, než kolik je uvedeno na obalu. Pokud takové doplňky stravy užíváte,můžete si otravu přivodit, aniž byste o tom věděli.

1. Na druhou stranu je velmi obtížné dosáhnout nebezpečně vysokých koncentrací vitamínu D v krvi, pokud ho přijímáte pouze v potravě nebo se často opalujete.
2. Většina lidí se tedy hypervitaminózy D nemusí obávat.
3. Pojďme se nyní společně podívat na 6 hlavních projevů otravy vitamínem D.

Vysoká koncentrace vitamínu D v krvi

Dostatečná hladina vitamínu D v krvi má řadu prospěšných účinků. Například posiluje imunitu a chrání před nemocemi, jako jsou osteoporóza nebo rakovina (5).

A dokonce pomáhá i při hubnutí.

Nicméně názory odborníků na optimální koncentraci vitamínu D v krvi se poněkud liší.

Většina lékařů považuje za dostatečnou hladinu vitamínu D v krvi 30 ng/ml (75 nmol/l), ale některé zdravotnické organizace doporučují udržovat koncentraci vitamínu D v krvi v rozmezí 40–80 ng/ml (100–200 nmol/l). Koncentrace vitamínu D nad 100 ng/ml (250 nmol/l) je pak obecně považována za škodlivou (6, 7).

Přestože řada lidí nyní užívá doplňky stravy s vitamínem D, vysoká koncentrace tohoto vitamínu v krvi se objevuje jen velmi vzácně.

Doplňky stravy s vitamínem D mohou způsobit otravu

Jedna studie sledovala více než 20 tisíc lidí, kteří užívali doplňky stravy s vitamínem D, po dobu více než 10 let.

Hypervitaminóza (nadbytek vitamínu D), tedy koncentrace nad 100 ng/ml (250 nmol/l) byla zjištěna pouze u 37 lidí, z nichž se otrava vitamínem D projevila pouze u jedné osoby, která měla hladinu vitamínu D 364 ng/ml (899 nmol/l) (8).

V jedné případové studii byla ženě, která po dobu 2 měsíců užívala doplněk stravy se 186 900 IU vitamínu D3, naměřena hladina vitamínu D v krvi 476 ng/ml (1171 nmol/l) (9). To představuje 47x vyšší koncentraci vitamínu D v krvi, než kolik je doporučovaná horní mez bezpečné hranice (4000 IU denně).

• Tato žena přišla do nemocnice z důvodu únavy, zapomětlivosti, nevolnosti, zvracení, potížemi s mluvením a dalšími příznaky (9).
• Přestože k tak prudké otravě vitamínem D dochází až při požití obrovských dávek, i největší zastánci vitamínu D doporučují, aby lidé nepřekračovali maximální horní hranici 10000 IU denně (3).

Shrnutí: Koncentrace vitamínu D v krvi vyšší než 100 ng/ml (250 nmol/l) je považována za zdraví škodlivou. Projevy otravy se vyskytují při extrémně vysoké koncentraci vitamínu D v krvi v důsledku užívání obrovských dávek doplňků stravy s vitamínem D.

Vitamín D zvyšuje vstřebávání vápníku z potravy. To patří mezi jeho nejdůležitější úkoly v organizmu. Pokud užíváte nadměrné množství vitamínu D, může se hladina vápníku v krvi zvýšit až na nebezpečnou úroveň a poškodit vaše zdraví.

Mezi projevy hyperkalcémie (zvýšené koncentrace vápníku v krvi) patří:

• Trávicí potíže jako například zvracení, nevolnost či bolesti břicha
• Únava, závratě a zmatenost
• Nadměrná žízeň
• Časté močení

Normální koncentrace vápníku v krvi je 8,5–10,2 mg/dl (2,1–2,5 mmol/l).

V jedné studii byl starší muž s demencí, který užíval 50 000 IU vitamínu D denně po dobu šesti měsíců, opakovaně hospitalizován kvůli hyperkalcémii (nadměrné koncentraci vápníku v krvi) (10).

V další studii užívali 2 muži doplňky stravy s vitamínem D, kde byl na obalu uveden nesprávný údaj o množství tohoto vitamínu. Hladina vápníku v krvi, kterou lékaři u těchto mužů naměřili, byla 13,2–15 mg/dl (3,3–3,7 mmol/l). Navíc trvalo rok, než se jejich hladina vápníku v krvi normalizovala, poté co užívání příslušného potravinového doplňku ukončili (11).

Shrnutí: Nadměrný příjem vitamínu D může prudce zvýšit vstřebávání vápníku z potravy, což je spojeno s několika potenciálně nebezpečnými projevy.

Řada projevů otravy vitamínem D je spojena s nadměrnou koncentrací vápníku v krvi. Mezi tyto nežádoucí projevy patří i nevolnosti, zvracení a nechutenství. Tyto příznaky se však nevyskytují u všech osob s hyperkalcémií. Jedna studie sledovala 10 lidí s vysokou hladinou vápníku v krvi v důsledku užívání doplňků stravy s vysokým obsahem vitamínu D.

U 4 osob se vyskytly projevy nevolnosti a zvracení a u 3 osob pak nechutenství (12).

Podobný vliv obrovských dávek vitamínu D byl zaznamenán i v dalších studiích. Jedna žena trpěla nevolností a hubnutím poté, co užívala doplněk stravy s vitamínem D, který obsahoval 78x vyšší koncentraci vitamínu D, než kolik bylo uvedeno na obalu. Tento přípravek jí přitom prodal její léčitel (13, 14).

Je důležité poznamenat, že se tyto příznaky vyskytly u osob, které užívaly obrovské dávky vitamínu D3 ve formě doplňků stravy, což způsobilo zvýšení hladiny vápníku v krvi na hodnoty vyšší než 12 mg/dl (3.0 mmol/l).

1. Shrnutí: Léčba obrovskými dávkami vitamínu D může vyvolat nežádoucí účinky v podobě nevolnosti, zvracení a nechutenství, a to zejména v důsledku vysoké koncentrace vápníku v krvi.
2. Bolesti břicha, zácpa a průjem jsou časté trávicí potíže, kterými trpí lidé se syndromem dráždivého tračníku nebo intolerancí (nesnášenlivostí) některých potravin.
3. Nicméně tyto projevy mohou být také známkou zvýšené hladiny vápníku v krvi v důsledku otravy vitamínem D (15).
4. Bolesti břicha, zácpa nebo průjem se tak mohou vyskytnout i u osob, které užívají vysoké dávky vitamínu D v reakci na jeho nedostatek (hypovitaminózu).

Bolest břicha může být příznakem hypervitaminózy D

A stejně jako u ostatních projevů otravy vitamínem D, i tyto příznaky působí na každou osobu jinak a nemusí se projevit u všech.

V jedné studii užívali dva bratři stejné množství doplňků stravy s vitamínem D a došlo u nich ke stejnému zvýšení koncentrace vápníku v krvi. Zatímco jeden z bratrů trpěl bolestmi břicha a měl zácpu, u druhého se žádný z těchto příznaků neobjevil (16).

V další studii byly dítěti (ve věku 18 měsíců) denně podávány doplňky stravy s 50 000 IU vitamínu D3 po dobu 3 měsíců. U tohoto dítěte se vyskytly průjmy, bolesti břicha a další příznaky hypervitaminózy D. Poté, co bylo užívání doplňků stravy s vitamínem D3 ukončeno tyto příznaky odezněly (17).

Shrnutí: Bolesti břicha, zácpa a průjem mohou být projevy otravy vitamínem D v důsledku vysoké hladiny vápníku v krvi.

Protože vitamin D hraje důležitou roli při vstřebávání vápníku a podílí se také na správném fungování kostního metabolizmu, jeho dostatečný příjem má zásadní význam pro udržení silných kostí. Nadbytek vitamínu D ale může vaše kosti poškodit.

Většina nežádoucích účinků spojených s nadměrným přísunem vitamínu D je připisována vysoké koncentraci vápníku v krvi. Někteří odborníci ale naznačují, že užívání obrovských dávek vitamínu D ve formě doplňků stravy může vést ke snížení hladiny vitamínu K2 v krvi (18).

Jednou z nejdůležitějších funkcí vitamínu K2 je udržování vápníku v kostech a mimo krevní oběh. Studie naznačují, že velmi vysoké hladiny vitaminu D mohou snižovat aktivitu vitamínu K2, což může vést ke ztrátě pevnosti kostí a k častým zlomeninám (18, 19).

Proto, pokud se chcete před nadměrnou ztrátou kostní hmoty chránit, vyvarujte se nadměrného užívání vitaminu D a pokud takové doplňky stravy musíte užívat, berte si současně i potravinové doplňky s vitamínem K2. Můžete také konzumovat potraviny bohaté na vitamín K2, jako jsou například mléčné výrobky nebo maso.

• Shrnutí: I když je vitamín D nutný pro dostatečné vstřebávání vápníku z potravy, jeho vysoká koncentrace v krvi může způsobit poškození kostní hmoty, protože narušuje správnou funkci vitamínu K2, který udržuje vápník v kostech a mimo krevní oběh.
• Nadměrný příjem vitamínu D může způsobit selhání ledvin.

V jedné případové studii pacientovi lékař předepsal injekci vitamínu D. Po její aplikaci musel být hospitalizován z důvodu prudkého zvýšení koncentrace vápníku v krvi a selhání ledvin (20).

1. Většina studií potvrzuje, že u lidí často dochází ke středně těžkému až závažnému poškození ledvin v důsledku otravy vitamínem D (9, 12, 13, 14, 16, 17, 21).
2. Jedna studie na 62 osobách, kterým byl vitamín D aplikován injekčně ve velmi vysokých dávkách potvrdila, že u všech osob došlo k nějaké formě poškození ledvin, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o osobu se zdravými ledvinami nebo o osobu, která již nějakým onemocněním ledvin trpěla (21).
3. Selhání ledvin se léčí zavodněním organizmu (dostatečným přísunem tekutin) a léky.
4. Shrnutí: Nadměrný přísun vitamínu D může vést k poškození ledvin, a to bez ohledu na to, zda máte zdravé nebo nemocné ledviny.

Vitamin D je nesmírně důležitý pro vaše zdraví a většina lidí trpí jeho nedostatkem, protože jeho potravinové zdroje jsou velmi omezené. Proto pro dosažení optimální koncentrace v krvi užívá řada lidí doplňky stravy s vitamínem D. Bohužel i nadměrné množství zdraví prospěných věcí škodí, a tak byste si měli dávat pozor na otravu vitamínem D.

Za bezpečnou denní dávku vitamínu D se považuje max. 4000 IU. Pokud užíváte doplňky stravy s vitamínem D, vždy byste si měli jeho koncentraci v krvi pravidelně měřit.

Než si zakoupíte jakýkoli doplněk stravy s vitamínem D, ujistěte se, že kupujete výrobek od renomované firmy, protože některé na trhu prodávané potravinové doplňky mohou obsahovat mnohem vyšší koncentraci vitamínu D, než kolik je uvedeno na obalu. V takovém případě vám pak hrozí otrava vitamínem D a nemusíte o tom ani vědět.

O užívání doplňků stravy s vitamínem D se vždy předem poraďte s vaším lékařem a pokud se u vás vyskytnou některé z výše uvedených příznaků, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.

Můžu se předávkovat vitamínem D?

Vitamín D je nezbytný pro zdravé kosti, ověřují se i jeho další výhody, jako jsou ochrana proti nachlazení nebo prevence deprese.

Celkem ovlivňuje vitamín D v našem těle přes dvě stě různých funkcí. Přitom více než 95 % populace v ČR nedosahuje potřebné hodnoty tohoto důležitého vitamínu. Proto je potřeba věnovat péči jeho přívodu a je vhodné ho doplňovat, upozorňují odborníci. Současně vysvětlují, za jakých okolností by mohlo hrozit předávkování.

Slunce a „předávkování“ vitamínem D

Vzhledem k současnému životnímu stylu má část populace problém získávat dostatek vitamínu D tou nejpřirozenější cestou – pobytem na sluníčku.

„Stručně řečeno, pro osoby s hnědými vlasy a světlejší kůží je potřeba v létě ozářit čtvrtinu těla po dobu asi 5–10 minut, z jara a na podzim je již potřeba asi 15–25 minut, aby se v těle vytvořilo asi 10 ug vitamínu D,“ přibližuje potřebný čas slunění prof. Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Záleží také na věku, mladší a starší lidé tvoří méně vitamínu D než dospělé osoby. Jak ostatně ukázala nedávná studie SZÚ, českým dětem vitamín D chybí, protože mají málo slunce.

Pokud by se někdo obával „předávkování“ ze sluníčka, nemusí mít strach z nadbytku vitamínu D – ale spíše z jiných důvodů. „Delší expozice UVB záření nepřináší riziko tvorby nadbytku vitamínu D v těle. Riziko je spíše spojeno s poškozením kůže při opalování,“ uvádí Jiří Ruprich.

Odborníci Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ opakovaně upozorňují, že přívod vitamínu D dietou je pro populaci v ČR relativně nízký. Je tomu tak i v dalších okolních zemích. Nové poznatky ukazují, že stravou či doplňky potřebujeme přijmout větší množství vitamínu D, než se dosud myslelo.

Platí to zejména pro období od podzimu do jara, kdy trávíme venku méně času a kůže je kryta oděvem a často i UVB ochrannou kosmetikou. „Dříve se věřilo, že 5 ug na osobu a den dostačuje k pokrytí potřeb organismu, protože zbytek si tělo vytvoří po ozáření kůže UVB paprsky slunce.

Nové poznatky ale ukazují, že k dosažení minimální vhodné koncentrace vitamínu D v krevním séru je potřeba přijmout dietou asi 20 ug vitamínu D,“ upřesňuje prof. Ruprich.

Vitamín D získáme například z ryb či vaječných žloutků, případně ze speciálně obohacených potravin, například mléka, rostlinných tuků, cereálií či džusů. Vitamín D při krátkém vaření odolá z 50–80 % do teplot 180 ℃, je ale citlivý i na kyselé prostředí a oxidaci.

Galerie: Velký přehled – potraviny obohacené vitamínem D na českém trhu 

U normální konzumace nemusíme mít strach z předávkování: „Je velmi nepravděpodobné, že by se spotřebitel předávkoval z běžné diety. Situace může nastat při kombinaci předepsaných léčiv a doplňků stravy s vysokým obsahem vitamínu D.

Za tolerovatelnou dávku pro dospělé osoby se považuje ještě hodnota 100 ug/den, pro děti ve věku 1–10 roků 50 ug/den a pro kojence 25 ug/den,“ popisuje prof. Ruprich. Při vyšší dávce vitamínu D je pozorována tzv. hyperkalcemie (zvýšený obsah vápníku v krvi).

Pokud berete léčiva s vysokým obsahem vitamínu D, lékař, který vám přípravek předepisuje, by vás měl vždy upozornit na případná rizika.

Zdroje a další informace: SZÚ

Vitamin D – Česká veganská společnost

K čemu tento vitamin slouží? Kde se vyskytuje? Jaké množství bychom měli denně konzumovat? Máme ho dostatek?

Vitamin D patří do skupiny liposolubilních (v tucích rozpustných) vitaminů. Pomáhá udržovat optimální hladiny vápníku a fosforu v krvi.

Zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva, snižuje jeho vylučování ledvinami a je proto důležitý zejména pro mineralizaci kostí a zubů, svalové kontrakce a nervovou signalizaci. Vitamin D má ovšem mnohem širší spektrum účinků.

Podílí se na prevenci rakoviny, zejména tlustého střeva, je důležitý pro správnou funkci imunitního systému, má vliv na prevenci cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění. [1]

Typy vitaminu D

Vitamin D je souhrnným názvem pro celou skupinu vitaminů. Mezi dva nejdůležitější typy vitaminu D patří ergokalciferol neboli vitamin D2 a cholekalciferol také zvaný vitamin D3. Ergokalciferol se vyskytuje v rostlinných surovinách, cholekalciferol je přítomen v potravě živočišného původu.

 Cholekalciferol je schopný vyvolat vyšší odezvu v syntéze aktivního 25- hydroxyvitaminu D než ergokalciferol. Studie publikovaná v American Journal of Clinical Nutrition v roce 2012 tento názor potvrzuje. [2] Proč je to důležité? To se dočtete v sekci „Jak lze vitamin D doplňit“ na konci článku.

Přírodním zdrojem vitaminu D je sluneční záření. Mezi další způsob, jak vitamin D doplnit, patří konzumace stravy bohaté na vitamin D nebo suplementace doplňkem.

Vitamin D3 je obsažen ve stravě bohaté na tučné ryby, vejce, máslo, játra a některá masa, nicméně zmíněné potraviny jsou také zdrojem nasycených tuků a cholesterolu a doporučujeme je proto ve vašem jídelníčku omezovat. Mezi rostlinné zdroje vitaminu D patří především houby, obohacené výrobky typu mléka, jogurtu, tofu či cereálií nebo také pomerančový džus. Tyto produkty však neobsahují dostatečné množství tohoto vitaminu.

U hub je také nutné, aby byly během pěstování ozářené UV zářením. Jen tak si mohou vitamin D2 vytvořit. V dnešních podmínkách jsou často houby pěstovány ve tmě a nejsou dostatečným zdrojem vitaminu D.

Vystavením kůže slunečnímu záření dochází k syntéze vitaminu D z jeho prekurzorů, přičemž konečné metabolity se pak tvoří v játrech a ledvinách. Doporučuje se proto denně pobývat 20-30 minut na slunci. Tuto radu však považujeme za velmi obecnou. Je potřeba vzít v úvahu ještě několik dalších faktorů:

• Vzdálenost od rovníku: čím dál od rovníku jsme, tím slabší je sluneční záření. Sílu ultrafialového slunečního záření můžeme ověřit pomocí UV indexu. Tento index je uveden na webových stránkách hydrometeorologického ústavu, často je i součástí mobilních aplikací o počasí. Pokud je UV index pod 4 (střední až nízký), sluneční záření není dost silné na to, aby v kůži vyvolalo dostatečnou syntézu vitaminu D. V případě, že žijete v oblasti s UV indexem permanentně nad 4, pravděpodobně deficitem vitaminu D trpět nebudete. Zvýšená pozornost je nutná především v zimních měsících.
• Vystavená část pokožky– Je důležité přímému slunečnímu záření (tzn. bez opalovacích krémů) vystavit především obličej a ruce.  
• Věk – se stoupajícím věkem klesá schopnost tvorby vitaminu D, je proto nutné trávit na slunci více času

V neposlední řadě lze vitamin D získat suplementací výživovým doplňkem. To je vhodné zejména v zimních měsících, kdy ultrafialové záření nemá obzvlášť v České republice takovou sílu.

Doporučená denní dávka u osob do 70 let činí 600 IU, u osob starších je vhodné navýšit příjem na 800 IU denně. [3] Některé organizace doporučují denně přijímat až 1000 IU.

Maximální dávka vitaminu D, který přijmete jak stravou, tak suplementy, by měla zůstat pod 4000 IU. Jak bylo zmíněno již v úvodu, Vitamin D je rozpustný v tucích, proto se z těla nevylučuje močí, tak jako vitaminy rozpustné ve vodě.

Je tudíž nutné si hlídat celkový příjem vitaminu D stravou a doplňky a předejít možné akutní či chronické intoxikaci. Dlouhodobý pobyt na slunci tento efekt nemá, protože pokud je vitaminu D dostatek, přestane ho tělo v kůži syntetizovat.

Příjem vitaminu D je proto nutné hlídat jak ve smyslu nedostatku, tak nadbytku.

Tip: Uvedená jednotka IU neboli International unit se používá v souvislosti s vitaminem D poměrně často. Stejně tak můžete na etiketách najít obsah vitaminu D v mikrogramech (μg). Pokud potřebujete dávku v mikrogramech, jednoduše vydělte obsah v IU čtyřiceti.

Př. 600 IU vitaminu D odpovídá 15 μg.

Nedostatek vitaminu D

Centrum zdraví, výživy a potravin (CZVP SZÚ) dospělo v roce 2017 k závěru, že méně než 1% české populace přijímá stravou dostatek vitaminu D. [4] Nedostatečný přísun tohoto vitaminu se netýká pouze osob konzumujících čistě rostlinnou stravu, ale všech dospělých a seniorů.

Podobné výsledky uvedlo CZVP SZÚ i u dětí věku 5-9 let, kdy dostatečných hladin vitaminu D dosáhla jen třetina z testovaných. [5] Problém nastává hlavně v zimních měsících, kdy není dostatečně silné ani ultrafialové sluneční záření.

V tomto období je vhodné vitamin D suplementovat doplňkem.

Nedostatek vitaminu D vede ke snížení hladiny vápníku, což se projeví nespecifickými obtížemi jako je únava, nevýkonnost či vyšší nemocnost (z důvodu vlivu vitaminu D na imunitní systém).

Mezi další typické příznaky patří bolesti kostí a svalů, prodloužené hojení ran nebo vypadávání vlasů.

U dětí s insuficiencí vitaminu D dochází k rozvoji křivice (rachitis), u dospělých pak k osteomalacii (nedostatek anorganické stavební složky kostí) a zvýšenému riziku zlomenin kostí.

Na nízké hladiny vitaminu D je potřeba také myslet při projevech deprese, opět obzvlášť v zimních měsících. Sub optimální hladina vitaminu D se také může podílet na vzniku kardiovaskulárních onemocnění, infekcí respiračního traktu nebo rozvoji diabetu mellitu 2. typu (cukrovky).

U těhotných žen je nedostatek vitaminu D provázen rizikem rozvoje těhotenské cukrovky, preeklapsie či předčasným porodem. [6]

Vyšetření hladin vitaminu D

V krvi existují dvě formy vitaminu D. Těmi jsou 25-hydroxyvitamin D and 1,25-dihydroxyvitamin D. 25-hydroxyvitamin D (kalcidiol) tvořený v játrech je neaktivní formou hormonu. Aktivní forma,  1,25-dihydroxyvitamin D je tvořena ledvinami.

Proto je pro dostatečnou tvorbu vitaminu D nutná správná funkce jater i ledvin.

Obzvláště u seniorů, kteří často trpí několika onemocněními, nevychází tak často na slunce a jejich strava není optimální (nedostatek vitaminů, minerálů, ale i celkové přijaté energie), je potřeba hladiny vitaminu D kontrolovat.

Kalcidiol má vyšší koncentraci v séru, je proto obvykle používán ke sledování a monitorování hladin vitaminu D v těle. [7] Nechte si u vašeho lékaře hladinu 25-hydroxyvitaminu D v zimních měsících (říjen až březen) zkontrolovat.

Jak lze vitamin D doplňovat?

Jak jste se již dočetli, příjem vitaminu D stravou není v České republice dostatečný a v období od října do března není dostatečné ani ultrafialové záření. Proto bychom Vám v tomto období doporučili zvážit užívání výživového doplňku.

Většina dostupných doplňků obsahuje cholekalciferol (D3), který je živočišného původu (pochází nejčastěji z potních žláz ovcí). Existují i syntetické suplementy obsahující vitamin D2, který vzniká z kvasinek. Tyto doplňky jsou čistě rostlinného původu. Nemají však takový potenciál aktivovat tvorbu 25-hydroxyvitamnu jako doplňky s D3 formou.

V dnešní době jsou na trhu již i suplementy D3, které jsou veganské. Cholekalciferol je v tomto případě získáván z lišejníku. Doplňěk VEG1, který kromě vitaminu D3 obsahuje i jiné vitaminy a minerály najdete u nás v e-shopu.  

Vitamin D – Jak ho získat? Jak dávkovat vitamín D?

Objev vitamínu D sahá do roku 1922, kdy byl identifikován v rybím oleji jako látka, která pomáhala předcházet degenerativnímu onemocnění kostí u dětí, tzv. rachitidě. Jelikož se jednalo o vitamín objeven v pořadí jako čtvrtý, byl mu přidělen název „Vitamín D“. V přírodě se vyskytuje ve dvou formách – vitamín D3 (cholekalciferol) a vitamín D2 (ergokalciferol).

Vitamín D se od většiny vitamínů významně liší tím, že si ho člověk umí syntetizovat sám. Pod vlivem slunečních UV-B paprsků se v pokožce přítomen derivát cholesterolu mění na vitamin D3 (cholekalciferol). Tuto skutečnost objevili v roce 1925 lékař Alfred Fabian Hess a chemik Adolf Windaus, kkteří za tento objev získali společnou Nobelovu cenu za chemii.

Na co je dobrý vitamin D?

V lidském organismu je nejvýznamnější známou funkcí vitamínu D zdraví kostí.

Tento vitamín se v játrech a ledvinách mění na hormon kalcitriol, který reguluje vstřebávání vápníku, hořčíku a fosfátů v tenkém střevě a udržuje optimální hladinu těchto minerálních látek v krvi.

Vitamin D v dostatečném množství je proto kritický pro růst kostí a jejich regeneraci. Podílí se také na regulaci buněčného růstu, činnosti svalů, fungování imunitního systému a snižování zánětu v těle.

Vitamín D a dávkování – referenční výživové dávky

Aktuální výzkum v oblasti vitaminu D naznačuje, že aktuální oficiální doporučení pro příjem vitamínu D v množství 200 – 600 IU jsou významně podhodnocené a nedostatečné pro optimální zdraví člověka, a že horní tolerovaná hranice je také významně vyšší.

Dávkování vitaminu D v množství 2000 IU denně pro dospělé lidi se ukazuje konzervativní a bezpečnou hodnotou, založenou na dosavadních vědeckých poznatcích. Pro stanovení obdobných vyšších doporučení pro další věkové kategorie však aktuálně nejsou k dispozici dostatečné data.

Cílová populace	Věk	PRP (PRI)*	Horní limit (UL)**
Novorozenci	0-11 měs.	10 μg/400 IU denně	35 μg/1400 IU denně
Děti	1-3 let	15 μg/600 IU+ denně	50 μg/2 000 IU denně
Děti	4-6 let	15 μg/600 IU+ denně	50 μg/2 000 IU denně
Děti	7-10 let	15 μg/600 IU+ denně	50 μg/2 000 IU denně
Děti	11-14 let	15 μg/600 IU+ denně	100 μg/4 000 IU denně
Děti	15-17 let	15 μg/600 IU+ denně	100 μg/4 000 IU denně
Dospělí	≥ 18 let	50 μg/2 000 IU+ denně	100 μg/4 000 IU denně
Těhotné ženy	≥ 18 let	50 μg/2 000 IU+ denně	100 μg/4 000 IU denně
Kojící ženy	≥ 18 let	50 μg/2 000 IU+ denně	100 μg/4 000 IU denně

Zdroj:Referenční výživové hodnoty pro EU (Dietary Reference Values for the EU)

*PRP (PRI) vyjadřuje Populační referenční příjem (Population reference intake): Úroveň (denního) výživového příjmu, která je dostatečná prakticky pro všechny lidi ve skupině obyvatelstva.

**HL (UL) vyjadřuje Horní limit (Upper limit): Maximální chronický denní příjem o němž se předpokládá, že nebude představovat riziko nepříznivých účinků na zdraví lidí. .

*** Aktuální výzkum v oblasti vitaminu D konzistentně naznačuje, že aktuální oficiální doporučení pro příjem vitamínu D (200 – 600 IU) jsou významně podhodnocené a nedostatečné pro optimální zdraví člověka a že horní tolerovaná hranice je také významně vyšší.

Množství 2000 IU vitaminu D denně pro dospělé lidi je konzervativní a bezpečnou hodnotou, založenou na dosavadních vědeckých poznatcích. Pro stanovení obdobných vyšších doporučení pro další věkové kategorie však aktuálně nejsou k dispozici dostatečné data.

Optimální koncentrace vitaminu D v krvi?

V minulosti byly za optimální hranici považované hladiny vitamínu D (25-hydroxyvitamin D) v krvi nad 20 ng/ml nebo dokonce nižší. Ty však byly stanovené podle míry metabolismu vápníku a zdraví kostí a nebraly v úvahu další úlohy vitamínu D.

Aktuální výzkumy, které zkoumají i vliv hladiny vitamínu D a celkovou úmrtnost a souvislost s onemocněním COVID 19, však nazačují, že skutečné optimum se nachází výrazně výše.

Jako nejnižší hodnotu pro dosažení přínosů pro snížení celkové úmrtnosti a snížení rizika komplikací při onemocnění COVID 19 je možné určit 30 ng/ml (75 nmol/ml), kterou může zdravý dospělý jedinec překročit při suplementaci 2000 IU vitaminu D denně.

Fyziologické hladiny 25-hydroxyvitamínu D v krvi, dosahované domorodými populacemi v rovníkové Africe, se pohybují nad 40 ng/ml (100 nmol/ml). Horní optimální hranici není na základě aktuálních poznatků možné přesně stanovit, některé výzkumy však naznačují, že optimální hodnoty mohou sahat ještě výše.

Když chybí vitamín D – Jak se projevuje nedostatek vitaminu D? 

Nedostatek vitaminu D je v populaci poměrně častý a podle výzkumů dosahuje až 40%. Mírný nedostatek vitamínu D se může projevovat oslabením imunity a jeho sníženou schopností při boji s infekcemi.

Nedostatek vitaminu D také zhoršuje průběh zánětlivých onemocnění trávicího traktu (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida) a některých dalších autoimunitních onemocnění, a to zejména v důsledku chybějícího protizánětlivého efektu vitaminu D. Dlouhodobý nedostatek je příčinou závažných poruch vývinu kostí. U dětí se projevuje formou rachitidy, při které dochází k poruchám vývinu kostry a deformacím tenkých a křehkých kostí. U dospělých dochází k osteomalacii, což je onemocnění charakteristické měknutím kostí.

Vitamin D a osteoporóza

Mít vitamin D v optimální hladině je důležité v průběhu celého života. Kostní struktura člověka se od dětství postupně vyvíjí a zvyšuje se celkový objem kostní hmoty, který dosáhne nejvyšší bod mezi 25. a 35. rokem života. Od tohoto věku objem kostní hmoty postupně klesá, což může vést až k osteoporóze.

Osteoporóza postihuje 15% lidí ve věku 50-59 let a 70% lidí nad 79 let a je charakteristická křehkostí kostí, při které hrozí riziko zlomenin při běžných činnostech.

Pro prevenci osteporózy je důležité dosáhnout v mládí co nejvyšší objem kostní hmoty a zpomalovat jeho úbytek v následujících letech.

Vitamin D hraje v tomto procesu kritickou úlohu a jeho nedostatek je charakteristický pro časný nástup osteoporózy.

Vitamin D, imunita, koronavirus a onemocnění COVID-19

Úloha vitaminu D na imunitu organismu je dnes dobře známá a prověřena. Výzkumy například potvrzují, že doplňování vitaminu D je účinným preventivním prostředkem proti akutním onemocněním dýchacích cest, mezi které patří například chřipka.

Vitamin D sám o sobě není lékem, ale dostatek vitaminu D je důležitým předpokladem pro správné fungování imunitního systému. Receptory pro vitamin D se nacházejí ve většině typů buněk, kde mohou aktivovat až 500 různých genů, z nichž mnohé jsou spojeny s imunitní funkcí.

Vitamín D například v sliznicích dýchacích cest aktivuje produkci látek se schopností ničit bakterie a viry, včetně viru SARS-CoV-2, původce onemocnění COVID-19.

Podle nejnovějších výzkumů, u lidí s dostatečnou hladinou vitaminu D v krvi je výrazně nižší riziko závažného průběhu onemocnění COVID-19, a také nižší riziko úmrtí na toto onemocnění.

COVID-19 totiž u některých pacientů způsobuje nadměrnou zánětlivou reakci organismu, známou jako cytokínová bouře. Ta přispívá k poškozování orgánů napadených virem a zhoršuje tak průběh onemocnění.

Vitamín D pomáhá regulovat zánětlivou reakci organismu, snižuje hladinu prozánětlivých faktorů a může přispívat ke snadnějšímu průběhu a nižšímu riziku úmrtí na COVID-19.

Kdy mám nadbytek vitamínu D?

Jako toxické se pro dospělé lidi ukázaly dlouhodobě užívané dávky vitamínu D od 10 000 IU denně.   Bezpečná horní hranice příjmu vitamínu D byla stanovena podstatně nižší, na 4000 IU denně. Nadměrný příjem může způsobovat poruchy srdečního rytmu, nadměrné močení, anorexii a extrémní hubnutí.

Když se vitamin D přijíma v nadměrném množství a dlouhodobě, způsobuje to ukládání vápníku ve svalech, cévách, srdci a ledvinách, což může vést k jejich selhání. Při vysokých dávkách vápníku s vitamínem D se může zvyšovat riziko ledvinových kamenů.

Co obsahuje vitamin D?

Ideální zdroj vitaminu D je vlastní syntéza v pokožce.

Pod vlivem slunečních UV-B paprsků se v pokožce přítomen derivát cholesterolu mění na vitamín D3 (cholekalciferol).

Vystavení paží a obličeje slunečnímu záření na patnáct až třicet minut v době mezi 10:00 a 15:00 hod. je podle výzkumů většinou dostatečné pro udržení opitmálnej hladiny vitaminu D.

Ve střední Evropě je však možné získat dostatek vitaminu D ze slunečního záření pouze v období od dubna do konce září. V chladnější části roku totiž velká část UV-B záření neproniká vrstvou atmosféry a vitamin D se tak v pokožce nemůže vytvořit. UV-B záření blokují také mraky, oblečení, sklo, opalovací krémy a kožní pigment.

Vitamin D obsahuje jen malé množství potravin, a tak se ve stravě ve významném množství téměř nevyskytuje. Výjimku tvoří obohacené potraviny, rybí olej a houby, které byly cíleně ozářeny UV-B zářením.

Pro získání dostatečného množství vitamínu D v zimním období jsou proto nejspolehlivějším zdrojem výživové doplňky. Totéž platí iv případě, že se slunečnímu záření cíleně vyhýbáme.

Jak doplnit vitamín D? Veganské zdroje vitaminu D

Nejspolehlivější způsob jak doplnit vitamin D jsou výživové doplňky.

Vitamin D3 se zpravidla získává ze živočišných tuků, avšak na trhu jsou už i veganské varianty vitamínu D3, které jsou získávány ze speciálně pěstovaných lišejníků. Tehdy se jedná se o vegan přírodní vitamín D. Pokud doplněk vitamín D3 není jako veganský přímo označený, je s vysokou pravděpodobností živočišného původu.

Vitamin D2 je výlučně rostlinného původu. Účinnost obou forem, vitaminu D2 a vitaminu D3, byla opakovaně potvrzena a obě formy jsou účinné pro správný metabolismus vápníku a zdraví kostí. Ve studiích o vlivu vitaminu D na specifické onemocnění a délku dožití prokázal vyšší potenciál právě vitamin D3.

Autor: Bc. Radek Látal, DiS.

Zdroje informací:

How Much Vitamin D Should You Take? – https://nutritionfacts.org/video/how-much-vitamin-d-should-you-take/

Chronic rheumatic conditions – https://web.archive.org/web/20150427154245/http://www.who.int/chp/topics/rheumatic/en

Meta-analysis of All-Cause Mortality According to Serum 25-Hydroxyvitamin D –  https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4103214

Optimal serum 25-hydroxyvitamin D levels for multiple health outcomes. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18348447

Osteoporosis: the role of micronutrients – https://academic.oup.com/ajcn/article/81/5/1232S/4649817

The Discovery of Vitamin D: The Contribution of Adolf Windaus – https://academic.oup.com/jn/article/134/6/1299/4688802

The link between vitamin D and COVID‐19: distinguishing facts from fiction – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7405052/ 

Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky – https://www.uvzsr.sk/docs/info/hv/OVD_pre_SR_tabulky.pdf 

Vegan Nutrition for Mothers and Children: Practical Tools for Healthcare Providers – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6356233/

Vitamin D deficiency in Europe: pandemic? – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5527850/

Vitamin D: Fact Sheet for Health Professionals – https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-HealthProfessional/

Vitamin D for COVID-19: a case to answer? – https://www.thelancet.com/journals/landia/article/PIIS2213-8587(20)30268-0/fulltext

Vitamin D receptor stimulation to reduce acute respiratory distress syndrome (ARDS) in patients with coronavirus SARS-CoV-2 infections – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7289092/

Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract infections: systematic review and meta-analysis of individual participant data – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5310969/

Vitamin D sufficiency, a serum 25-hydroxyvitamin D at least 30 ng/mL reduced risk for adverse clinical outcomes in patients with COVID-19 infection – https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0239799&fbclid=IwAR2xWdAo9Qg9zR0HGRIwsVqO9FPuCzexZE1-OikxULxqGWTtaQQhhWWJq7Y

Kolik vitaminu D může zachránit vaše zdraví? – Blog Biohack Planet

Na začátek si nalijme čistého vína. Ano, pravděpodobně i vám chybí vitamin D. A ne, není to v pořádku. Právě vitamin D totiž může sehrát podstatnou roli v posílení vaší imunity, a to nejen době pandemie…

České ministerstvo zdravotnictví varuje: většina Čechů má málo vitaminu D. Podle informací ministerstva trpí jeho nedostatkem až 75 procent české populace [1]. Vitamin D je přitom pro správné fungování organismu a posílení imunity – obzvlášť v době pandemie covid-19 – naprosto klíčový.

V těle máme desítky vitaminů a minerálů, které se vzájemně ovlivňují, nedostatek vitaminu D tak souvisí s nedostatkem hořčíku a vitaminu C, nadbytkem vitaminu A a tak dále. To vede k pandemii civilizačních chorob. Co za ní stojí, by bylo na další diskusi, ve zkratce si ale škodíme dnešním toxickým životním stylem.

K čemu vitamin D slouží?

 

Pokud by skutečně existoval elixír štěstí a zdraví, jedno je jisté – určitě by byl plný vitaminu D. Účinky vitaminu D na naše zdraví a psychickou pohodu jsou téměř zázračné.

Zlepšuje buněčnou diferenciaci a účinně tak působí jako prevence rakoviny.

Kromě toho se ale vitamin D podílí i na snižování rizika zánětů, zlepšování nálady, zmírňování bolesti svalů a fibromyalgie (poruchy charakterizované bolestí pohybového aparátu, hlavně svalů) a také na stavbě kostí.

Vitamin D a jeho vliv na kosti

 

Právě v souvislosti s jeho příznivým vlivem na kosti a zuby se o vitaminu D často mluví. Ne nadarmo se mu někdy říká „antirachitický vitamin“, významně totiž ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu, které jsou pro správnou stavbu kostí a zubů nezbytné.

Velmi důležitý je proto především pro malé děti – jeho nedostatek se právě u dětí projevuje měknutím kostí a křivicí, u dospělých pak osteoporózou.

Vitamin D a civilizační choroby

 

Nedostatek vitaminu D odborníci spojují i se vznikem celé řady civilizačních chorob.

Například ve studii, kterou na začátku tisíciletí provedl tým vědců z University of South Australia, odborníci zjistili, že suplementace vitaminem D může snížit riziko vzniku cukrovky 1.

typu až o 80 procent, pozitivní vliv ale má i v případě dalších civilizačních chorob, jako jsou nemoci srdce a cév nebo autoimunitní onemocnění [2].

Vitamin D a imunita

 

Tím však přínos vitaminu D pro naše zdraví nekončí. Naopak – jak prokázala například studie, kterou v roce 2012 publikoval americký National Center for Biotechnology Information, vitamin D je důležitý především pro náš imunitní systém [3]. Účinně totiž „vyzbrojí“ buňky k boji s různými druhy chorob, naopak jeho nedostatek se projevuje větší náchylností k infekcím.

„Existují důkazy, že víc než polovina populace nemá dostatek vitaminu D,“ shrnuje světoznámý lékař Mark Hyman, vedoucí strategie a inovací na Clevelandské klinice pro funkční medicínu a také autor 13 lékařských bestsellerů [4].

„Nízká hladina vitaminu D souvisí s onemocněními, jako jsou rakovina, autoimunitní onemocnění, deprese, demence a podobně. Na základě mé práce s tisíci pacienty vám mohu říci, že pro některé může právě optimální hladina vitaminu D znamenat rozdíl mezi zdravím a nemocí,“ zdůrazňuje.

Přínosy vitaminu D pro naše zdraví jsou zřejmé. Když ale přijde na to, kde vitamin D vzít, začíná se situace výrazně komplikovat. Na rozdíl od jiných vitaminů totiž pouhá vyvážená strava nestačí.

Kde vzít vitamin D? Pomůže vám sluníčko

 

Žádné ovoce ani zelenina, ale „obyčejné“ sluneční paprsky. Právě ty jsou nejvhodnějším zdrojem vitaminu D. „To, čemu říkáme vitamin D, totiž ve skutečnosti žádný vitamin ani nutrient není. Je to hormon produkovaný tělem přímo v kůži při fotolytické reakci na ultrafialové záření,“ vysvětluje lékař Mark Hyman v jednom ze svých odborných článků [5].

„Proto platí, že ti, kdo se nebojí slunce, by v létě měli uvážlivě vystavovat co nejvíce kůže přímému slunečnímu záření, a to přibližně na čtvrtinu času, po který trvá, než pokožka zčervená.

(…) Lidé s tmavou kůží budou potřebovat přibližně 5–10krát delší dobu než lidé se světlou pletí. (…) Nenechte se ale sluncem spálit.

Produkce vitaminu D bude na maximu, ještě než se pokožka zbarví do růžova, další vystavování slunci může zvýšit riziko rakoviny kůže,“ upozorňuje světoznámý lékař.

Opalování: ano, či ne?

 

Právě sluneční paprsky jsou podle něj (i podle většiny lékařských odborníků) nejlepším zdrojem vitaminu D. Právě tady ale narážíme na problém – slunce je totiž v našich zeměpisných šířkách poměrně omezeným zdrojem. V porovnání s krajinami umístěnými blíže rovníku ho máme během roku relativně málo, a to především především na podzim a v zimě.

Sluneční světlo bychom jako zdroj vitaminu D stále měli preferovat. Aby k nám ale skrz atmosféru pronikla UVB složka záření, která jediná tvoří vitamin D, musí Slunce vystoupat nejméně 50 stupňů nad horizont. To se v Česku děje pouze od dubna do srpna, navíc na omezenou dobu kolem poledne. Vitamin D se však dá doplnit i umělým UVB světlem, například v soláriu.

Mějte také na mysli, že k fotolytické reakci, při které vitamin D vzniká, navíc v našem těle často vůbec nedochází – používáme totiž příliš mnoho ochranných opalovacích krémů, a sluneční paprsky se tak ke kůži vůbec nedostanou.

Sečteno, podtrženo: většina Čechů a Slováků nemá dostatečný přísun vitaminu D, což se negativně projevuje nejen na stavu jejich kostí a zubů, ale především na jejich snížené imunitě (na což ostatně upozorňuje i české ministerstvo zdravotnictví [6]).

Jak tedy nedostatek vitaminu D suplementovat? Vždy platí jednoduché pravidlo – klíčem ke zdraví je přirozená strava. V případě vitaminu D je to ale trochu složitější…

Které potraviny obsahují vitamin D?

 

Najdete ho především v tučných rybách, které kromě kvalitních bílkovin, esenciálních omega 3 mastných kyselin, selenu či jódu obsahují i slušnou zásobárnou vitamínu D. Na tučné ryby, jako je losos, makrely nebo sledi, je ale klasický český jídelníček poměrně chudý.

Menší množství vitaminu D obsahují i žloutky vajec, stopové prvky vitaminu D najdete i v mléku a mléčných výrobcích. Speciální kategorií pak jsou některé průmyslově zpracované potraviny, do nichž výrobci vitamin D přidávají – obvykle se jedná o nejrůznější tuky na pečení, oleje nebo výrobky z obilovin.

Nenechte se ale zlákat a takovým potravinám se raději vyhněte: častá konzumace průmyslově zpracovaných potravin (byť se některé z nich mohou tvářit jako dietní, nebo dokonce zdravé) totiž vede k obezitě a zkracuje život, podobně jako třeba nedostatek pohybu.

Pokud jde o vitamin D, na stravu bych nespoléhal. Je v ní vitaminu D málo. Rybí oleje jako jeho nejčastější zdroj spolu navíc nesou další rizika v kvalitě a toxicitě.

Vitamin D. Mají smysl doplňky stravy?

 

Jak je vidět, z přirozené stravy se vitamin D získává pouze obtížně. A sluneční paprsky nejsou samospásné – obzvlášť když v našich zeměpisných šířkách přijde podzim a zima a s nimi i zkracující se dny a menší intenzita slunečního záření.

Především v zimě má proto nedostatek vitaminu D jediné řešení: doplňky stravy. Přečtěte si, co doporučuje lékař Mark Hyman [7].

1. Než začnete s doplňováním vitaminu D, poproste svého lékaře, ať vám změří jeho hladinu v krvi. To by vám mělo poskytnout poměrně jasnou představu o tom, kolik vitaminu D budete pravděpodobně potřebovat doplnit. Úroveň vitaminu D si nechte pravidelně kontrolovat každé tři měsíce.

   Nezapomeňte, že vitamin D je hormon, takže u každého kolísá odlišně a ovlivňují ho také sezónní změny. Optimální hodnoty koncentrace vitaminu D v krvi jsou podle Hymana 30 až 80 ng/ml. Mimochodem, vyšetření biochemie krve vám udělají i v soukromé laboratoři, běžná cena je kolem 700 Kč.

2. Používejte přípravky, které obsahují vitamin D3, a to nejlépe ve formě tobolek nebo kapek. Pro zlepšení vstřebávání vitamin D užívejte s jídlem, které obsahuje trochu tuku. Vitamin D je totiž rozpustný v tucích.

3. Rozhodnete-li se suplementovat vitamin D doplňky stravy ve větší míře než 2500 UI denně, konzultujte takový krok se svým lékařem. Pokud to totiž se suplementací vitaminu D přeženete, může vám hrozit předávkování.

A jaká je optimální denní dávka vitaminu D? Doporučená denní dávka vitaminu D podle českého zákona je 200 IU (5 ug). Vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) se v těle hromadí, takže je snadné se jimi předávkovat.

Za bezpečnou dávku se považuje nejvýše 1000 IU denně, vyšší dávky už mohou být problematické, je u nich riziko vzniku hyperkalcémie. Důležitá je rovnováha živin. Není dobrý nápad užívat megadávky vitaminu D a ignorovat vše ostatní.

Dávka se kumuluje, takže lze užívat např. 5000 IU jednou týdně.

Mimochodem, pokud si s různými hodnotami, v nichž se hodnoty vitaminu D udávají, nevíte rady, pomůže vám tato užitečná kalkulačka.

Zdroje

Článek jsme převzali ve spolupráci s Nutricbistro.cz: https://www.nutricbistro.cz/post/vitamin-d