Většina testovaných dětí žádné příznaky koronaviru neměla, říká lékař

Už osmý měsíc ovládá dění v Česku neviditelný nepřítel – koronavirus. Někdo ho překoná téměř bez obtíží, jiní bojují v nemocnicích o život.

Děti procházejí onemocněním prakticky bez příznaků, což ovšem může být pro okolí nebezpečné, muži mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se nakazí. Dokáže postihnout řadu orgánů v těle.

A imunologové vzkazují: virus se nijak výrazně nezměnil a chladnější počasí mu dodává na síle.

Server iROZHLAS.cz vyzpovídal doktory, kteří léčí těžce nemocné, imunology a další odborníky a prostudoval poslední dostupné studie. Co dnes, po více než deseti měsících od prvních nakažených v čínském Wu-chanu, víme o novém typu koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19? V řadě věcí udělal svět značné pokroky, ale stejně tak zůstává hodně neznámých.

Začněme tím, jestli a jak se virus proměňuje.

„Ze své podstaty je koronavirus mnohem méně náchylný k mutacím než jiné RNA viry, všechny mají opravný aparát. Umí si díky tomu mutace opravit,” říká virolog a biochemik Libor Grubhoffer.

Vědci se shodují na tom, že se koronavirus změnil oproti jaru jen málo, zaznamenané mutace si můžete prohlédnout zde.

Sílí ovšem hypotéza, že jedna změna má vliv. „Původní forma viru byla vystřídaná jinou formou a oprávněně se zdá, že je nakažlivější. A proto vytlačila tu původní variantu. Ale ne každý tomu věří,” popisuje imunolog Václav Hořejší.

Podle něj se sice snadněji přenáší, ale na průběh nemoci nemá vliv. „Stejně tak se nechová antigenně – laicky tedy protilátky z první vlny fungují i v té druhé,” vysvětluje.

Zatím nic nenaznačuje tomu, že by byla tato mutace nebezpečnější pro zdraví lidí. Naopak, některé indicie spíše vedou k tomu, že se na ni umírá méně. „Zdá se, že tato mutace převládla. A zdá se, že se šíří rychleji.

Sice to nevíme jistě, ale zajímavé je, že počet úmrtí v Evropě výrazně klesl v porovnání třeba se Severní Amerikou, Brazílií nebo dalšími částmi světa,“ uvádí Paul Tambyah, prezident Mezinárodní společnosti pro infekční choroby.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že zdravotnictví je na nemoc připravené mnohem lépe než na jaře. Jisté je, že koronavirus se v populaci šíří rychleji než chřipka a také způsobuje násobně více těžkých případů.

U chřipky se uvádí, že zhruba jedno procento nakažených skončí v nemocnici, u koronaviru je to mezi 5 a 20 procenty nakažených. Jaká je u koronaviru smrtnost, se nedá zatím přesně určit, nevíme, kolik lidí je opravdu nakažených.

Odborníci ji odhadují zhruba na jedno procento, pro srovnání u chřipky se udává smrtnost 0,1 procenta.

Před téměř rokem někteří věřili, že koronavirus možná přes léto sám vymizí. V podobném duchu mluvil ještě v srpnu český premiér Andrej Babiš (ANO), když tvrdil, že virus zeslábl. Nynější poznatky ale tyto domněnky vyvrací.

Koronavirus nezmizel. Nezeslábl. A bude tu s námi nejspíše navždy.

Navíc přírodní podmínky na severní polokouli naopak podle imunologů způsobí, že virus nabere na síle. „Nižší teplota koronaviru pomáhá stejně jako třeba viru chřipky. Proto i ty chřipkové epidemie jsou v zimě,” srovnává Hořejší.

A souhlasí s ním i další odborníci. „Kolegové fyzici říkají, že kapénky v takovém počasí déle vydrží a stejně jako u dalších respiračních chorob to viru usnadní šíření kapénkovou cestou. Ale není to jasně dané,” podotýká infektolog a epidemiolog Petr Smejkal.

„Nakažlivost covidu-19 závisí striktně na průměrné teplotě. Když o jeden stupeň klesne teplota, tak nakažlivost stoupne asi o tři procenta,” odkazuje Jaroslav Flégr na čínskou studii.

Podobně se ostatně chová většina respiračních onemocnění, včetně nemoci SARS, kterou způsobil jiný typ koronaviru.

Neznámou zůstává, jak ovlivní koronavirovou epidemii očekávaný nástup podzimních viróz a sezonní chřipky. „Nevylučuju, že by to mohlo zhoršit situaci.

Ale čekáme, co s tím udělá také fenomén interference (vzájemnému ovlivňování – pozn. red.) virů,” říká virolog a biochemik Grubhoffer.

Laicky řečeno: zatím není jasné, jestli onemocním koronavirem, pokud budu mít už chřipku nebo i obyčejnou rýmu.

Čím více nakažených, tím více poznatků, jak koronavirus řádí v lidském těle, pokud se do něj dostane. „Virus vstoupí přes sliznice nosohltanu a hltanu, popřípadě přes spojivky. Poté začne sestupovat přes lymfatický okruh do hrtanu a do dýchacích cest, kde začne postihovat plíce.

Předtím ho také spolknete a dostane se i do trávicího traktu a to může přinést symptomy jako průjem nebo zánět žaludku,” popisuje Martin Balík z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se starají o vážně nemocné pacienty s covidem. „Ti lidé zvrací a vypadá to jako střevní chřipka.

A buď se přes to přehoupnou, nebo se poté projeví i v dýchacích cestách. Někdy to žaludeční šťávy zničí, ale ne vždy.“

Po proniknutí do těla viry zaútočí na buňky v organismu. „Nasednou na povrch hostitelské buňky.

Poté následuje proces, ve kterém si vlastně ten vir otevře dveře do buňky a splyne s její povrchovou membránou a dostane dovnitř genetickou informaci.

Poté se podle ní začnou tvořit virové proteiny a výsledkem je, že v buňce vznikne velký počet kopií viru, a ty opouští buňky. Tak ji vysílí, že odumře, a viry se šíří dál,” vysvětluje imunolog Hořejší.

Podle dostupných poznatků koronavirus hlavně napadá dýchací soustavu a cévy. „Když se dostane do těla ve velké infekční dávce, tak začne dělat zánět po cévních stěnách a to se může projevit na každém dobře prokrveném orgánu – to jsou plíce, ale i cévní problémy a sraženiny, mohou tam být cévní mozkové příhody, případně mají plicní embolizace,“ vypočítává Balík.

Komplikací pro oběhovou soustavu jsou mikrosraženiny, které koronavirus způsobuje. Ty poškozují srdce. „Objevují se hlavně v akutní fázi, ale zanechá to po sobě hroznou paseku.

Myslím, že často ty problémy, co si pak lidé nesou, tak jsou spojené s tím, že virus jim tam zanechal mikrosraženiny. To souvisí i s tím, že jsou slabí a nevýkonní. To je zánět v kombinaci s mikrosraženinami. Ale bavíme se o těžkých formách,“ říká Balík.

Koronavirus postihuje nejen plíce a srdce, ale třeba i ledviny a mozek.

Nejčastější příznaky u covidu jsou: horečka, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů, únava. Dalším příznakem může být ztráta chuti a čichu.

A potom také takzvané kovidové prsty, což je u respiračních onemocnění nečekaný příznak. Podle lékařů souvisí už se zmíněnými mikrosraženinami. „To je přesně postižení té cévní stěny.

A i zánět aorty, který se popisuje jako syndrom u dětí, tak to také souvisí s tím,“ upozorňuje Balík.

„Souvisí to s tou srážlivostí. Je to tím, že vlásečnice jsou ucpané a projevuje se to na vzhledu prstů,” souhlasí imunolog Hořejší.

Covidové prsty | Zdroj: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Netypickým a tím pádem zajímavým příznakem je i ztráta čichu a chuti, což spolu souvisí.

„Zdá se, že je virus trochu neurotropní a jde po chuťových a čichových buňkách, když se namnoží na sliznici,“ popisuje Balík. „Čichové buňky jsou de facto nervová zakončení čichového nervu, který jde z mozku. A jak tam běží zánět na sliznici, tak je to poškodí a lidé pak nic necítí a všechno je bez chuti,“ říká Balík.

Záleží na míře poškození, ale čichové buňky se obnovují velmi pomalu, to je důvod, proč někteří lidé popisují, že se jim po vyléčení čich vrátil až po několika týdnech. Ztráta čichu je také poměrně jasný náznak toho, že koronavirus pronikl do těla. „Je to dobrý indikátor nemoci.

Když mi teď někdo z ambulantů zavolá, že ztratil čich, tak mu říkám: ‚Běž na test.’ A ještě se mi nestalo, že by neměli covid-19. Je to dost specifická věc.

U jiných virových nemocí respiračního systému se s tím moc nesetkáváme,” líčí pneumolog Vladimír Koblížek z Hradce Králové, který spolu se svými kolegy z fakultní nemocnice systematicky studuje dlouhodobé následky onemocnění.

Ztráta čichu může také naznačovat, že je jedinec odolnější a virus se tak zastaví v nose a neproniká dále do těla. „Anosmie má častější výskyt u asymptomatických pacientů, kteří se setkali s menší virovou náloží nebo jsou imunitně silnější.

Imunitní systém zadrží virus v oblasti čichových vláken a ten tak neproniká dále do plic, kde může být pro mnohé lidi fatální,“ cituje Deník N Jana Plzáka, přednostu Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, FN v Motole.

TikTok users turn their symptoms into a viral taste test challenge…. �

Jak děti šíří koronavirus? Vědci stále nemají jasno

Aktuální k 7. 5. 2020

Zpracovala Mgr. Marie Jankůjová, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Role dětí při šíření koronaviru je klíčovou otázkou od prvních dnů pandemie. Nyní, kdy spousta zemí znovu otevírá školy, se vědci snaží tuto otázku vyřešit. Děti reprezentují velmi malou část případů COVID-19 – méně než 2 % reportovaných případů z Číny, Itálie a Spojených států bylo u lidí mladších 18 let.

Budete mít zájem:  Chleba se salámem je out. Školním svačinám vévodí hamburger

Někteří vědci soudí, že děti se nakazí a šíří virus méně než dospělí. Jiní se přiklání k tomu, že děti jsou vystaveny nižšímu riziku a nejsou odpovědné za většinu přenosů a otevírání škol podporují.

Další skupina vědců argumentuje proti otevírání škol, protože výskyt infekce u dětí je nižší než u dospělých částečně proto, že nebyly vystaveny viru ve velké míře, i proto, že hodně škol bylo uzavřených. Také se zmiňují o tom, že děti nejsou testováni tak často jako dospělí, protože mají tendenci mít mírné nebo žádné příznaky.

Gary Wong, výzkumník dětského respiračního lékařství na čínské univerzitě v Hongkongu, říká že dokud bude komunitní přenos u dospělé populace, opětovné otevření škol jej pravděpodobně ještě usnadní, protože je známo, že ve školách cirkulují respirační viry.

Vyřešení této debaty však vyžaduje rozsáhlé, vysoce kvalitní populační studie (některé jíž probíhají), které zahrnují testy na přítomnost protilátek v krvi jako marker předchozí infekce. Jiní vědci studují imunitní odpovědi děti, aby zjistili, proč mají při infekci mírnější příznaky než dospělí.

Riziko přenosu
Ještě méně jisté je, zda nakažené děti šíří virus podobným způsobem jako dospělí.

Kirsty Short, viroložka na Queenslandské univerzitě v australské Brisbane, v ještě nezveřejněné analýze domácností v oblastech, kde v té době nebyly zavřeny školy, zjistila, že děti byly prvními přenašeči infekce pouze u zhruba 8 % domácností.

Wong však tvrdí, že takový výzkum je neobjektivní, protože domácnosti nebyly vybrány náhodně, ale až po potvrzené nemoci COVID-19 u dospělého.

Existuje jen málo studií přenosu ze škol do širší komunity, australská zpráva z probíhajícího šetření však naznačuje, že je omezená a mnohem nižší než u jiných respiračních virů, jako je chřipka.

Mezi více než 850 lidmi, kteří byli v kontaktu s 9 studenty a 9 zaměstnanci, kteří potvrdili, že mají COVID-19 na základních a středních školách ve státě Nový Jižní Wales, byly mezi těmito kontakty zaznamenány pouze dva případy COVID-19, oba u dětí.

Na základě těchto důkazů Munro, dětský výzkumník infekčních chorob z univerzitní nemocnice v Southampton, Velká Británie, říká, že děti by měly mít povolen návrat do školy. Znovuotevření škol neznamená návrat k normálu, říká Short.

Bude existovat spousta omezení a změn, aby se snížilo riziko přenosu. Důležité bude také studium přenosu na školách, jakmile se znovu otevřou.

Imunitní odpověď
Vědci souhlasí, že děti mají tendenci se s nemocí COVID-19 vyrovnat lépe než dospělí. Většina infikovaných dětí má mírné nebo žádné příznaky, některé však onemocní nebo dokonce umírají.

Jedna teorie, proč má většina dětí mírnější příznaky, říká Wong, je, že dětské plíce mohou obsahovat méně receptorů ACE2 (proteiny, které virus SARS-CoV-2 používá k vstupu do buněk) anebo jsou ještě méně zralé.

Ale aby to vědci potvrdili, museli by studovat vzorky tkáně od dětí, říká Wong, a ty je velmi obtížné získat.

Jiní navrhli, že děti jsou rutinně vystaveny jiným koronavirům, jako jsou například ty, které způsobují nachlazení, které je chrání před vážným onemocněním.

Wong naznačuje, že děti by si mohly na infekci vybudovat vhodnější imunitní odpověď – dost silnou na to, aby bojovaly s virem, ale ne tak silnou, že by to poškodilo jejich orgány.

Jeho předběžná analýza 300 jedinců s COVID-19 zjistila, že děti produkují mnohem nižší hladiny cytokinů, proteinů uvolňovaných imunitním systémem. Pacienti všech věkových skupin se závažným onemocněním mají tendenci mít vyšší hladiny cytokinů, říká.

Zdroj: Mallapaty S. How do children spread the coronavirus? The science still isn’t clear. Nature. 2020 May;581(7807):127-128. doi: 10.1038/d41586-020-01354-0. PMID: 32382119.

Trvá dlouho, než se po nakažení koronavirus projeví. Může u nás zdomácnět jako chřipka, říká Maďar

„Zatím je známo, že se z koronaviru vyléčilo 45 110 osob, a pokud předtím neměly žádnou nemoc nebo jinak křehké zdraví, daří se jim, pokud vím, dobře. Většina nakažených, kteří jsou ve statistikách mimo samotnou Čínu, mají mírnější průběh nemoci,“ napsal na dotazy čtenářů lékař Rastislav Maďar.

Zatím se podle Maďara zdá, že lidé, kteří se vyléčili z nakažení koronavirem, získávají imunitu. „Úplnou jistotu mít nemůžeme, ale do budoucna by se lidstvu dobrá postinfekční imunita při kontrole této nemoci dost hodila,“ dodal. 

Vir by však podle Maďara mohl v Evropě zdomácnět.

„Ta nákaza nás jako celou populaci neohrozí, tedy pokud nějak dramaticky nezmutuje, ale to teď není pravděpodobné, dokonce může časem u nás i zdomácnět s určitým sezonním výskytem, jako má např. chřipka,“ odpověděl čtenářům.

V takovém případě by podle něj lidem s křehčím zdravím pomohla vakcína. Na chřipku letos v Česku podle Maďara umřelo několik desítek lidí a je možné, že koronavirus více obětí mít nebude.

Riziko nakažení koronavirem v Česku je podle něj nízké. Z preventivních důvodů by například pražskou MHD neměli jezdit starší lidé a lidé s podlomeným zdravím.

Maďar popsal průběh onemocnění koronavirem jako onemocnění s mírnou, až bezpříznakovou formou.

Ale existují také středně těžké formy bez ohrožení života, až po případy těžkého zápalu plic s dechovou nedostatečností a nutností intenzivní péče, které hlavně u starších nebo lidí s chronickou nemocí či oslabenou imunitou mohou ohrožovat život nakaženého. Těžších případů je ale v rámci populace jako celku významná menšina. Karanténní doba trvá prozatím dva týdny.

Za problematické však Maďar označil to, že doba od nakažení po odhalení viru trvá dlouho. „U nového koronaviru je problém, že než zjistíte, že ho máte na svém území, mohou uplynout 2-3 týdny.

To dost omezuje efektivitu protiepidemických opatření, i když jsou okamžitá. Navíc dochází, jak víme, k vylučování viru v inkubační době a od bezpříznakových nakažených,“ odpověděl Maďar.

Podle něj se virus přenáší především kontaktem mezi lidmi, není zatím známo, jak dlouho virus přežije ve venkovním prostředí, například na klice u dveří.

Nový typ koronaviru se začal šířit na začátku prosince 2019 z čínského města Wu-chan. Po třech měsících je jím ve světě nakaženo přes 89 tisíc lidí v 64 zemích včetně Česka, kde se v neděli objevily první tři případy. Téměř 3000 lidí nákaze podlehly. 

Na dotazy čtenářů serveru iHNed.cz odpovídal Rastislav Maďar v pondělí 2. března od 10 do 11 hodin.

Děkujeme za Váš zájem, otázky již není možné vkládat.

Brazíle má 45 392 nových případů. Reálná hodnota je ale vyšší, málo se testuje

Postup pandemie covidu-19 je ve světě stále rychlejší, za jediný den se podle nové bilance Světové zdravotnické organizace nakazilo přes 292 tisíc lidí. Dramatická je dál situace v USA a v Brazílii, kde úřady za poslední den dohromady registrovaly více než sto tisíc nových výskytů infekce. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.

00:31

Ministerstvo zdravotnictví v pondělí zveřejní první mapu čtyřstupňového systému, který bude označovat jednotlivé okresy podle rizika nákazy covidem-19.

Takzvaný semafor bude vycházet z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky a budou s ním spojena doporučení pro opatření proti šíření nového koronaviru.

Jednotlivé stupně se budou označovat bílou, zelenou, žlutou a červenou barvou.

00:29

Čeští turisté od pondělka nepotřebují při návratu z Tuniska negativní test na koronavirus, Česko zařadilo tento stát mezi bezpečné země. Už minulý týden byla zrušena povinnost předkládat negativní test při cestě do severoafrické země.

Podle cestovních kanceláří může Tunisko českým turistům částečně nahradit zatím nedostupný Egypt a Turecko. Naopak lidé, kteří přicestují do Česka z Rumunska, se musí ode dneška hlásit příslušné krajské hygienické stanici a absolvovat test na covid-19, nebo podstoupit karanténu.

Nově budou mít povinnost dokládat test také zaměstnanci ze Španělska.

22:58

Kosovský premiér Avdullah Hoti dnes oznámil, že se nakazil covidem-19 a na dva týdny se uchýlí do domácí karantény.

Záhada dětí a covidu. Neskolí je, ale v pandemii mohou hrát klíčovou roli – Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Už víme, že dětských pacientů s covidem je minimum a prožijí jej nanejvýš s lehkými příznaky. Nová jihokorejská studie ale dává první odpovědi na otázky, nakolik mohou nemoc přenášet dál.

Už předešlé studie zjistily, že většina dětských přenašečů viru mívá příznaky mírné nebo vůbec žádné.

Nová studie se snažila objasnit, nakolik jsou děti, na první pohled zdravé, nebezpečím pro své starší okolí. Profesor Russell Viner z Royal College of Paediatrics and Child Health vysvětluje, že se téma děti a koronavirus dá shrnout do tří samostatných otázek: Mohou děti dostat covid? Jak vážný je průběh? Jak silní jsou přenašeči?

Přestože se potvrdilo, že se děti nakazit mohou, profesor Viner tvrdí, že data z krevních testů na protilátky ukazují, že jsou děti méně náchylné. Zejména pak ty mladší 12 let. Díky tomu, že mnohé z nich ani nevykazují příznaky, tvoří mezi ostatními pacienty vzácné procento.

To potvrdila nová britská studie zveřejněná v pátek, do které vědci zahrnuli pacienty ze 138 nemocnic v Británii. Děti tvořily necelé 1 procento přijatých pacientů, z nichž šest nemocných dětí nákaze podlehlo. Všechny tyto děti ale trpěly i jinými zdravotními obtížemi nezpůsobenými covidem.

Budete mít zájem:  Jak na štíhlý obličej? Máme pro vás několik rad.

„Můžeme si být zcela jisti, že covid sám o sobě nezpůsobuje dětem škodu ve významném měřítku,“ řekl Malcolm Semple, profesor medicíny na britské univerzitě v Liverpoolu, který na výzkumu spolupracoval.

„Zásadní zprávou je skutečně to, že u nakažených dětí je těžký průběh nemoci vzácný a smrt o to vzácnější. Takže by rodiče mělo potěšit, že jejich děti nejsou návratem do školy přímo ohroženy,“ vysvětlil.

V návaznosti na to se nabízí třetí otázka, na kterou však jednoznačná odpověď zatím neexistuje. Přiblížit se jí pokusili vědci z Jižní Koreje svým výzkumem, ve kterém figurovalo 91 dětí.

Výtěry z jejich nosů jsou živoucím důkazem, že virus může v dětských nosech přežívat až tři týdny. Autoři tak dospěli k závěru, že skutečnost, že mají v nose detekovatelný virus, naznačuje, že jsou tím pádem schopné jej dále přenášet.

Díky způsobu testování, sledování a izolování jednotlivých příznakových a bezpříznakových skupin, mohli vědci testy libovolně opakovat do doby, než se jim dostalo konkrétních závěrů. Ty tak nabízejí několik nových informací o dětech jako nositelích viru a jejich potenciální schopnosti dalšího šíření. Jenže stejně jako ve spoustě studiích jeden díl skládačky chybí.

Fakt, že je virus v dětských nosech přítomen, definitivně neprokazuje, že jsou děti schopné ho šířit stejným tempem jako dospělí. Doktorka Roberta DeBiasi, šéfka oddělení dětských nemocí v Dětské národní nemocnici ve Washingtonu D.C.

, uvedla, že by bylo „nelogické si myslet, že děti v otázce přenosu infekce nehrají žádnou roli“.

Podle profesora Caluma Sempleho z univerzity v Liverpoolu, který se zabývá zdravím dětí, na druhou stranu „přítomnost virového genetického materiálu ve výtěrech v dýchacích cestách nemusí nutně napovídat přenosu, zejména pak u lidí, kteří nemají hlavní příznaky, jako je kašel a kýchání.“

Children can carry coronavirus in their noses for up to three weeks, according to a study from South Korea.

The study emphasises the continuing role of social distancing and good hygiene as children go back to school.https://t.co/9nUNGNty3i

— RNZ (@radionz) August 29, 2020

Z toho tvrzení tak logicky vyplývá, že jak asymptomatické děti i dospělí, kteří kašlem neroznesou virus vzduchem, jsou také pravděpodobně méně infekční. Jenže zvyšující se počet těchto bezpříznakových lidí může mít zásadní vliv na šíření infekce.

Ačkoli studie zdůrazňuje důležitost nošení roušek, dodržování hygienických opatření a sociálního distancování, podle profesora Vinera nelze považovat zrovna uzavření škol jako krok dobrým směrem. A to kvůli vývoji dětí, jejich vzdělání a duševnímu zdraví.

I když přesné riziko, které děti představují, zůstává pro tuto chvíli otevřenou otázkou.

Mnozí lékaři a vědci, včetně doktorky DeBiasi, věří, že zatímco má „převážná většina infikovaných dětí mírné nebo žádné příznaky onemocnění“, zřejmě sehrají „důležitou“ roli při řešení šíření infekce ve společnosti.

Koronavirus u dětí: Příznaky, průběh, léčba a komplikace

V březnu letošního roku ukazovala data z Číny na to, že děti do 19 let představují jen 2 % všech diagnostikovaných nemocných s koronavirem. Uvádí se, že právě děti mohou přenášet infekci na zranitelnější skupiny populace.

Vše o průběhu nákazy koronavirem čtěte zde.Informace o tom, jak se vyhnout nákaze, najdete zde.

Příznaky koronaviru u dětí

Převážná většina dětí po celém světě (90 %) má asymptomatický, mírný nebo středně závažný průběh nemoci. Významný rozdíl ve výskytu onemocnění Covid-19 u dívek a chlapců zaznamenán nebyl.

Podle dostupných informací se ovšem příznaky koronaviru u dětí se po celém světě mírně liší. Ukazují na to informace, které udávají jednotlivé země.

 Britský státní zdravotnický systém (NHS) oficiálně rozeznává jen tři symptomy: kašel, horečka nebo ztráta smyslů chuti a čichu.

 Oproti tomu ve Spojených státech příručky vydané Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) upozorňují na 11 hlavních příznaků koronaviru včetně průjmu a zvracení. Vše záleží samozřejmě i na rozsahu testování v jednotlivých zemích.

Další informace o tom, jak se různí příznaky koronaviru u dětí, čtěte zde.Oficiální seznam příznaků koronaviru najdete zde.

  • Pět stupňů závažnosti onemocnění
  • Závažnost nákazy koronavirem byla rozdělena podle klinických příznaků, laboratorních nálezů a RTG plic na 5 stupňů, které popisuje Ministerstvo zdravotnictví ČR:
  • Asymptomatický průběh
  • Bez klinických projevů, normální rtg plic; pozitivní výsledek testu na přítomnost nukleové kyseliny viru.
  • Jak funguje eRouška? Podívejte se na video: 
  1. Mírný průběh

Příznaky onemocnění horních dýchacích cest včetně horečky, slabosti, bolesti svalů, kašle, bolesti v krku, sekrece z nosu a kýchání. Fyzikální vyšetření ukazuje zarudlé hrdlo a normální poslechový nález. Některé případy mohou probíhat bez teploty nebo mohou mít jen gastrointestinální příznaky – nevolnost, zvracení, bolesti břicha a průjem.

Středně závažný průběh

Zápal plic, častá horečka, kašel – většinou zpočátku suchý a následovaný produktivním kašlem. U některých dětí pískoty, ale bez dušnosti. U některých dětí mohou chybět klinické příznaky, ale na CT hrudníku je patrné postižení plic.

Těžký průběh

Časné respirační příznaky jako horečka a kašel, které mohou být doprovázeny gastrointestinálními příznaky – průjmem. Onemocnění má progresivní průběh během jednoho týdne, rozvíjí se dušnost s centrální cyanózou. Saturace klesá pod 92 % a objevují se klinické známky hypoxie.

Kriticky závažný průběh

Stav dětí může rychle progredovat do syndromu akutního respiračního distresu (ARDS) nebo respiračního selhání. Může se rozvinout šok, encefalopatie, poškození srdečního svalu nebo srdeční selhání, poruchy koagulace a akutní poškození ledvin. Orgánové poškození může ohrožovat život.

  • Zatímco děti obecně mají zpravidla mírnější průběh nákazy koronavirem, lze podle odborníků předpokládat, že určité skupiny dětí jsou velmi zranitelné – patří mezi ně kojenci, děti s plicním onemocněním a děti s poruchou imunity.
  • Vše o zápalu plic u dětí čtěte zde.

Covidové prsty

U dětí a mladistvých se také mohou někdy objevit takzvané covidové prsty, jde o vyrážku v podobě červených hrbolů na prstech zejména u nohou. Je bolestivá a může svědit. Objeví se obvykle druhý až třetí den nemoci a do týdne zmizí. Kromě toho může mít nemocné dítě také třeba kopřivku nebo drobné výrony na kůži nohou.

Další informace o koronaviru u dětí čtěte zde.Vše o koronaviru v těhotenství najdete zde.

Multisystémový syndrom

V zemích s vysokým výskytem Covid-19 se objevily případy dětí (do 21 let) hospitalizovaných v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče pro vzácný zánětlivý multisystémový syndrom, před kterým oficiálně varuje americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). První pacient se objevil v USA letos počátkem dubna, ve Velké Británii se první případ vyskytl pár dní před koncem. Některé děti této nemoci podlehly.

Projevy tohoto onemocnění jsou kombinací příznaků typických pro poměrně vzácný tzv.

Kawasakiho syndrom a syndrom toxického šoku, které jsou charakterizovány kromě jiného horečkou, bolestmi břicha a hlavy a postižením srdce.

U většiny z těchto dětí byl testováním zjištěn pozitivní nález (buď PCR testem z nosohltanu, nebo sérologickým, tzn. krevním testem) na virus SARS-CoV-2.

  1. Vše o nejhorších pandemiích v historii lidstva čtěte zde.

Kdy jít k lékaři

Kdy raději k lékaři? Pokud se dítě necítí dobře, má zvýšenou teplotu, je unavené nebo nemá chuť k jídlu, není to automaticky důvod k přehnaným obavám. Co byste ale měli hlídat a kdy zpozornět?

  • vysoká teplota nebo horečka, která přetrvává déle než 48 hodin a neklesá
  • změna nebo ztráta chuti/čichu
  • na kůži se objeví vyrážka, ekzém, pupínky, zarudnutí či červené skvrny, mohou svědit nebo být bolestivé na dotek
  • zvětšení a citlivost lymfatických uzlin
  • změny v oblasti rtů a sliznice úst (otok, jahodový jazyk)
  • změny na rukou a nohou (otok, zatvrdnutí tkáně, modřiny, olupování kožních buněk, tzv. šupinkovatění)
  • pocit tísně, pálení nebo tlaku na hrudi
  • nevolnost, zvracení nebo průjem

Mýty a fakta o koronaviru. Co je pravda a co lež?

Prevence koronaviru u dětí

Nejvhodnějším způsobem, jak dítě před koronavirem chránit, je dodržovat všechna opatření nařízená vládou a chovat se podle doporučených zásad prevence. Nezbytné je:

  • Veškerá opatření by měli dodržovat důkladně všichni členové rodiny.
  • Kdykoli to je možné, důkladně si umývejte ruce mýdlem, případně používejte dezinfekci na ruce. Totéž vyžadujte po svých dětech.
  • Kašlejte či kýchejte do rukávu na předloktí, ne do dlaně, a naučte to i své děti.
  • Používejte jednorázové kapesníky, které po prvním užití ihned vyhoďte.
  • Ven nevycházejte bez roušky a roušku také správně používejte. Pamatujte, že roušky musí nosit všechny děti od dvou let věku!

Jaké roušky pořídit dětem? Více čtěte zde.

  • Vyhýbejte se nemocným lidem (hlavně těm, kteří kašlou či kýchají) a vůbec minimalizujte kontakt s cizími lidmi, ideálně vůbec nechoďte s dětmi do města či do obchodu.
  • Doma pravidelně uklízejte, vysávejte a dezinfikujte povrchy (zejména kliky, vypínače, dálkové ovladače, toaletu, umyvadlo a stoly).
  • Pravidelně perte prádlo, ideálně na vyšší teploty, pokud to je možné. Vhodné je vyprat i plyšové hračky.
  • Důkladně větrejte.
  • Posilujte svou imunitu zdravou stravou a pravidelným pohybem.
  • Buďte dětem v odpovědném chování sami příkladem.
Budete mít zájem:  Rus údajně vypil osm lahví vodky a žije

Jak dětem vysvětlit situaci, aby se nebály?

Jak se doma s dětmi vyhnout panice a stresu? Oblast mentálního zdraví je zejména v případě karantény klíčová. Rodiče by ji proto neměli podcenit jak u sebe, tak u svých dětí. Velmi důležité je zejména vyhnout se panice a stresu:

Léčba koronaviru u dětí

  • Na koronavirus zatím neexistuje žádná prokázaná léčba a na vývoji vakcíny se pracuje.
  • Onemocnění s teplotou hodnotí dětský lékař primárně jako respirační onemocnění bez určení původce a léčí dle příznaků, nemusí totiž vždy jít o koronavirus.
  • Pokud se akutní infekční onemocnění u dítěte projeví během pobytu ve škole (vzestup teploty, kašel, rýma, bolesti hlavy, nápadná únava, schvácenost či jiná akutní změna zdravotního stavu), zajistí škola izolaci dítěte od ostatních zdravých dětí a zaměstnanců školy a informuje neprodleně rodiče.

Doma zahájí rodiče symptomatickou léčbu (dle příznaků) dítěte spočívající v dostatečném přísunu tekutin, v léčbě horečky antipyretiky (léky snižující teplotu), v dostatečné hygieně nosu a dalším dle potřeby. Telefonicky informuje lékaře a domluví se na dalším postupu a případném testování na Covid-19.

Vše o léčbě koronaviru čtěte zde.

Pokud lékař zjistí vyšetřením pozitivitu SARS-CoV-2 (PCR), nařizuje pacientovi izolaci. Všechny osoby ve společné domácnosti dítěte mají nařízenou karanténu a dodržují zvýšená hygienická opatření. Nemocnému dítěti doporučí lékař domácí léčení minimálně 10 dní.

Léky na příznaky koronaviru

Horečka

„Pokud dítě netrpí na febrilní křeče a chová se „normálně“ (do 38-38,5°C), není potřeba horečku srážet. Vyšší teplota aktivuje imunitní systém a znesnadňuje množení a přežití patogenů,“ říká lékárnice Mgr. Pavla Horáková z Lékárna.cz.

„Při vyšší horečce použijeme ke sražení fyzikální metody (tělo na tělo, chladivé zábaly kotníků či zápěstí, u větších dětí lze zábaly přikládat na lýtka či zkusit vlažnou sprchu). Zábaly a sprcha by mněly mít teplotu o několik málo stupňů nižší než je teplota těla. Pozor na příliš studenou vodu. Používejte pouze v případě, že ruce a nohy jsou teplé,“ radí lékárnice.

Léky: U dětí lze podle Mgr. Horákové využít léky s obsahem paracetamolu (Paralen, Panadol) nebo ibuprofen (Nurofen, Ibalgin).

„Ke snížení horečky dobře poslouží i známé ochlazení tělíčka zábaly nebo sprchou s mírně vlažnou vodou. Dítě nebalíme do zbytečných vrstev oblečení. Doporučuji dostatečně a pravidelně větrat místnost, kde dítě spí a současně můžeme použít éterické oleje na čištění vzduchu a ulevení od příznaků onemocnění,“ doplňuje lékárnice Mgr. Kamila Horníčková z Lékárna.cz.

Pro děti jsou podle ní vhodné oleje z eukalyptu, borovice, ravinsary nebo tymiánu. „Často se kombinují i současně a použít je můžeme tak, že je rozprášíme do místnosti, odpařujeme v aromalampě, difuzéru nebo ve zředěné formě natíráme na spánky,“ říká lékárnice. 

„Při horečce dáváme dítěti pít vlažný čaj, vodu nebo zředěný džus. Respektujeme pocity hladu u dítěte a nenutíme jej jíst těžká jídla. Vhodné jsou přesnídávky z ovoce, banán, pár lžic lehké kaše nebo jogurt,“ uzavírá Mgr. Horníčková.

Kašel

Léky: „Při suchém kašli doporučuji  léky s obsahem butamirátu (Stoptussin, Sinecod, Tussin), dextromethorfanu (Robitussin) či levodropropizinu (Levopront).

Z přírodních produktů  Drosetux, Kaloba.

Na vlhký produktivní kašel zabírá acetylcystein (ACC, Solmucol), ambroxol ( Mucosolvan, Ambrobene) či bromhexin (Bromhexin),“ radí lékárnice Pavla Horáková z Lékárna.cz.

Jak rozeznat suchý a vlhký kašel? Více čtěte zde.

Příznaky koronaviru se dají léčit i přírodní cestou. Z přírodních léčiv může podle Mgr. Horákové dítě užívat Prospan, Hedelix, jitrocelový sirup, Kaloba, Stodal, Bronchipret, Thymomel nebo Biotussil.

„Krk mu můžeme potřít eukalyptovým balzámem, tymiánovou mastí nebo psím sádlem a zabalit do suchého šátku. K pití se hodí nedráždivé vlažné nápoje, čaj na kašel nebo na průdušky se slézem, lípou, mateřídouškou, jitrocelem a tymiánem.

Vykašlávání podpoří jitrocelový sirup, břečťanový sirup nebo homeopatický sirup na kašel Stodal. Snažíme se zvýšit vlhkost v místnosti, kde dítě spí,“ radí lékárnice Mgr. Kamila Horníčková.

    Autor: Marie Bezděková

    Většina lidí se s virem vypořádá dobře, říká primář infekčního oddělení Dlouhý

    Jak probíhá nemoc u mladších ročníků? Nejmladším nakaženým byl tříletý chlapec, u kterého se infekce zjistila při preventivním vyšetření – neměl žádné příznaky onemocnění. Několika nejstarším pacientům bylo 85 let. Potvrdili jsme, že u dětí probíhá infekce velmi lehce či dokonce bezpříznakově.

    On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE

    Také většina dospělých se s koronavirem vypořádala dobře a v domácí izolaci, s léky proti teplotě a kašli. Je známé, že závažný může být průběh u seniorů, zvláště pokud mají řadu další interních chorob.

    Ale i ve středním věku jsou rizikovými faktory vysoký krevní tlak a cukrovka, nebezpečný je virus pro obézní osoby s velkou nadváhou.

    Kuřáci stonali stejně často jako nekuřáci a průběh onemocnění se u nich nijak nelišil.

    Přečíst článek ›

    U kolika pacientů měla nemoc závažný průběh? Na jednotku intenzivní péče jsme museli umístit 70 pacientů, polovina z nich potřebovala napojení na ventilátor.

    V Ústeckém kraji zemřelo v souvislosti s covid-19 dosud 20 osob.

    Záměrně říkám „v souvislosti“, protože významná část zemřelých byla ve vysokém věku a s mnoha závažnými interními chorobami a virus neměl na jejich úmrtí zásadní podíl.

    Současně ale vidíme na příkladu litoměřického Domova seniorů U trati, že i lidé ve vysokém věku mohou přestát nákazu koronavirem dobře – ze 49 infikovaných seniorů potřebovala nemocniční péči jenom pětina, ostatní měli příznaky mírná či dokonce žádné.

    Je nemocnice dostatečně vybavena a připravena na léčbu koronaviru? Výhodou České republiky v době pandemie je určitě dostatečná lůžková kapacita v nemocnicích.

    O nízkém počtu zemřelých rozhodla rychlá a razantní opatření vlády na počátku epidemie, ale také dostatek intenzivních lůžek s ventilátory a síť infekčních oddělení rozmístěných po celé republice.

    Ředitelé některých nemocnic se v minulosti snažili infekční lůžka zrušit a nahradit je lukrativnějšími obory.

    Díky prozíravosti vedení Ústeckého kraje máme v Masarykově nemocnici moderní infekční pavilon se 75 lůžky (15 z nich tvoří jednotka intenzivní péče), který je vybaven špičkovou zdravotní technikou včetně rentgenů, ultrazvuků, ventilátorů, dialyzačních přístrojů, analyzátorů a nově zrekonstruovaného operačního sálu. Myslím si, že obdobné pracoviště byste po republice hledali jen těžko.

    Přečíst článek ›

    Které jiné epidemie zatížily v minulosti vaše oddělení? Užitečnost infekčního oddělení jsme v minulosti prokázali už opakovaně – například při epidemiích úplavice, spalniček či hepatitidy A.

    Ale i v dobách mimo epidemie poskytujeme péči každý rok zhruba 2500 pacientům z celého Ústeckého kraje, mnozí jsou hodně nemocní a mají závažné infekce vyvolané často mikroby velmi odolnými k antibiotikům.

    Vždy ale dodávám, že nejde jenom o budovy a přístroje.

    Největší naší devizou je tým zdravotníků – vzdělaných a zkušených lékařů, zdravotních sester a sanitářů, kteří jsou schopni starat se o nemocné s nebezpečnou infekcí a ochotní podstoupit všechna rizika s tím spojená. A za to jim patří velký dík.

    Podávali jste už pacientům krevní plazmu v souvislosti s Covid-19? Po celém světě se zkouší různé léky proti covid-19.

     Některé jsme už v minulosti používali u jiných diagnóz, třeba proti malárii či HIV/AIDS, jiné jsou zcela nové. Klinické studie nejsou většinou ještě ukončené, a proto k této léčbě přistupujeme opatrně.

    Přesto věřím, že budeme mít v krátké době k běžnému použití účinné léky – remdesivir je z nich nejvíce nadějný.

    Rekonvalescentní plazma od dárců, kteří prodělali nějakou infekci a vytvořili si protilátky, se používá i u jiných infekčních onemocnění. Proto jsme se touto cestou vydali i v případě koronaviru. Vytipovali jsme vhodné dárce a transfuzní oddělení nám už první dávky takové plazmy připravilo, zatím čeká na vhodného příjemce.

    Přečíst článek ›

    Jak vidíte vývoj vhodné vakcíny? Celý svět se pustil do výzkumu vakcín proti SARS-CoV-2, doufejme, že budou vědci úspěšní. Nejde zde jenom o účinnost, ale očkovací látka musí být zejména velmi bezpečná, protože se podává zdravým osobám jako prevence.

    Na druhou stranu je otázkou, jestli se lidé v případě dostupnosti vakcíny nakonec nechají očkovat. Zažili jsme to v případě mexické chřipky, která také budila zpočátku velké obavy a strach, protože umírali i mladí lidé včetně těhotných žen, ale očkovat se nechalo mizivé množství lidí a vakcína se nakonec vyhazovala.

    Určitě by bylo velmi užitečné, aby se lidé nechali očkovat již letos na podzim proti „obyčejné“ chřipce.

    Pokud by došlo v zimě ke druhé koronavirové vlně, lidé očkovaní proti chřipce budou mít výhodu. Doufejme ale, že epidemie brzy odezní a naše společnost se vrátí k normálnímu životu. Nebuďme vystrašení, nepodléhejme zbytečným obavám.

    Naprostá většina nakažených stonala lehce a uzdravila se bez jakýchkoliv následků. Spíše se zamysleme, zda nemůžeme udělat něco pro své zdraví – třeba zhubnout, změnit životosprávu, omezit kouření, více se hýbat, chodit na preventivní prohlídky.

    Tím zachráníme mnohem více životů.

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector