Jaro je v našich zeměpisných končinách spojováno se znovuzrozením a obnovením vitality. Po zimě, kdy šlo hlavně o to přežít, začne opět vládnout teplo a vlévat mízu do žil. Jarní dny s příchodem všeho živého a barevného dodávají inspiraci k přetvoření všeho starého a k novým, lepším začátkům.
Slunce nás začne vyhřívat a vyživovat a intuitivně cítíme, že by bylo skvělé udělat něco pro naše zdraví. Jedna z věcí, která nás napadne jako první, je očista těla. Za podzim i zimu se toho v organismu nastřádalo dost a nyní je čas to vše zase poslat pryč.
Jaro je k očistě jako stvořené, díky teplu se člověk nemusí bát dopřát si odlehčenou stravu nebo začít čistit jednotlivé orgány, což by na podzim a v zimě bylo pro tělo náročné.
Detox organismu může vyřešit spoustu zdravotních problémů.
Způsobů, jak se pročistit, je velmi mnoho, každému bude vyhovovat něco jiného, dle jeho typologie. Možná budete chtít jen odlehčit vašemu trávení, možná shodit po zimě pár kil, ženy zase bude zajímat, jak se zbavit celulitidy.
Věřte, že detoxikace těla je mocný nástroj, který vám může pomoci vyřešit spoustu zdravotních problémů. Záleží, jak hluboko chcete jít.
Prvním krokem může být změna stravování. Pod pojmem zdravá strava si různí lidé představují různé věci. Existuje mnoho pohledů a principů, které nám radí, co bychom měli jíst, a každý z nich nám může něco přinést.
Možná vám bude chvíli trvat, než najdete svůj směr. Nicméně nejdůležitější je začít se zajímat o to, co jíte.
Co při jarní očistě může pomoci?
Snažte se jíst opravdu hodně ovoce. Ovoce je úžasný léčivý regenerátor těla, který jej přivádí do rovnováhy, detoxikuje a odkyseluje jej a dodává mu enzymy, které jsou naprosto nezbytné pro život.
Je zdrojem obrovského množství energie, jelikož obsahuje jednoduché cukry, které tělo velmi rychle zpracovává. Pokud je již dostatečně teplo, můžete vyzkoušet třeba ovocný den, kdy budete jíst pouze ovoce. Nebudete se cítit tak unaveně, jako kdybyste detox začali půstem.
Ze zdravotního hlediska je základem očisty vynechání masa. Zakyseluje tělo a jeho trávení spotřebuje velké množství energie. Zplodiny při jeho zpracovávání ucpávají střeva, kde se hromadí toxiny, a jedy se pak dostávají do krevního oběhu.
Mléčné výrobky dle klasické i tradiční čínské medicíny silně zahleňují a zanášejí lymfatický systém. Konzumace mléčných výrobků snižuje funkčnost štítné žlázy a tím i vstřebávání vápníku.
Zkuste se vyhnout složeným cukrům. Silně zakyselují organismus a pro tělo jsou v podstatě jedem. Sladkosti nahraďte kouskem ovoce. Obzvláště to sušené, jako fíky či datle by měly uspokojit i ty největší mlsouny.
Bílé pečivo zkuste nahradit celozrnným nebo bezlepkovým, které obsahuje mnohem více živin a které je pro tělo prospěšnější.
Kávu můžete vyměnit za ovocné a zeleninové šťávy. Kávu běžně konzumujeme proto, že nemáme dostatek energie. Únava ale často bývá způsobena nesprávnou životosprávou a nedostatkem živých enzymů ve stravě. Čerstvé šťávy jsou jich plné, takže díky nim okusíte přirozenou tělesnou vitalitu. Navíc na rozdíl od kávy nezpůsobují závislost.
Při očistě jezte co nejjednodušší jídla. Některé potraviny vůbec není vhodné kombinovat, protože je na jejich trávení potřeba jiných procesů a jiných trávicích enzymů.
Kombinace příliš mnoha surovin způsobuje v těle paseku – nadýmání, průjem, pálení žáhy, zhoršení vstřebávání, nadváhu nebo kožní problémy.
Při detoxu je vhodné zařadit adzuki fazole, které obsahují jedinečný minerál molybden ve vysoké koncentraci. Tento minerál pomáhá k detoxikaci jater.
Všechny tyto kroky se vám mohou zdát jako velmi nesnadné a příliš zasahující do vašich jídelních zvyků. Zde proto radíme – než dělat velké změny, ze kterých budete frustrovaní, dělejte raději malé kroky. Zkuste začít navýšením množství čerstvého ovoce. Pokud jste nadšenci a stravu změníte hned, dobře pro vás.
Očista těla může proběhnout různými způsoby. Každý si zkrátka musí najít to své.
Možná se postupně dopracujete až k vitariánské stravě, která pro vás bude z hlediska detoxikace a zdraví velice přínosná. Pokud ne, každý výše zmíněný bod vaše tělo jistě také ocení.
Pomoci vám mohou i různé druhy půstů, kdy nepřijímáte potravu vůbec. To je sice způsob o něco náročnější, ale o to intenzivnější.
Dalším krokem na vaší cestě za zdravím mohou být očisty jednotlivých tělesných orgánů. Změna stravy už udělá nějakou práci předem, ovšem na opravdovou očistu do hloubky je hlavně potřeba dodržovat některé přesně dané postupy.
Nejlepší je vždy začínat očistou střev, kterou lze provést různými způsoby – od konzumace zeleného jílu, psyllia nebo chlorelly přes provádění klystýrů až po praktikovány jogínské šankaprakšalány.
Čistá střeva jsou důležitá pro dobrou imunitu a jejich zanesení způsobuje v těle celou řadu problému. Nahromaděný odpad ve střevech se dostává do krevního systému a proto je jejich úklid naprosto zásadní, pokud chceme tělo detoxikovat do hloubky.
Očista střev je základem také pro některé další očisty – například detox jater a ledvin. To je opět poněkud složitější proces, jehož základem je pití jablečné šťávy, odlehčení stravy, konzumace epsomské soli a nakonec vypití čerstvého grepfruitu a olivovového oleje.
Slezinu vám pomůže detoxikovat čínská medicína. Poradí vám vynechat mléčné výrobky a naopak zařadit jáhly, které odhleňují.
Některé postupy se mohou zdát příliš složité, ale věřte, že jsou odzkoušeny mnoha generacemi. Na vaše tělo navíc mohou mít blahodárný vliv.
TIP: Pro podporu červených krvinek a zkvalitnění vlasů doporučujeme vyzkoušet pórkovou polévku.
Skvělým pomocníkem pro vás může být tradiční čínská medicína nebo ajurvéda. Pochopení hlubších souvislostí a vaší tělesné typologie vám napoví, které tělesné orgány máte oslabené a co by právě pro vás ve vaší očistě a léčbě bylo to nejlepší. Zkušení terapeuti používají také bylinné prostředky, které mohou zasáhnout přesně tam, kde potřebujete.
Před začátkem očisty je dobré vědět, že hluboká detoxikace organismu je vlastně léčebným procesem a může být doprovázena lehce nepříjemnými detoxikačními účinky. Projevit se mohou na kůži, změnou trávení, únavou nebo bolestmi hlavy. Nenechte se odradit, vaše tělo se čistí a po skončení kůry vám bude lépe než kdy jindy.
TIP: Při detoxikaci těla je velmi oblíbená Zaječická hořká. Jedná se o přírodní minerální vodu, která má projímavé účinky.
Detox organismu má pozitivní účinky jak na fyzické, tak na psychické zdraví.
Pokud však hodláte podstoupit hlubší očistu organismu, například při těžších zdravotních obtížích, doporučujeme mít po ruce zkušeného detoxikačního poradce.
Odměnou za pročistění těla vám bude zdravější pleť, dobré trávení a přirozená vitalita Zbavíte se kil navíc a možná se zlepší i vaše nálada.
Nezapomeňte, že mysl je půl zdraví. Zkuste více vnímat své tělo se vším, co k němu patří. Pokud si budete více vědomi svých tělesných pocitů a zároveň i myšlenek a emocí, budete mnohem více spojeni sami se sebou a váš očistný proces bude úspěšnější. V rámci hlubšího detoxu se mohou vaše nálady i pocity měnit.
Zvolte takový druh očisty, který vám bude vyhovovat. Příliš rychlý a striktní detox může způsobit více škody než užitku. Lepší je postupovat pomalu a mít radost z malých pokroků, než trpět a svou léčbu nenávidět.
Mějte rádi své tělo a jídlo. Buďte na sebe hodní. Myslete na to, že tělo je odrazem vašeho dosavadního života a je jen na vás, jak se budete cítit. Své zdraví máte ve svých rukou a ve svém talíři.
Očista vám může přinést mnohem více, než byste čekali.
Hodně štěstí !
Publikováno: 24. 02. 2021
Michal Hardyn
Tématům týkajícím se veganství, vegetariánství a zdravého životního stylu se věnujeme již řadu let. Naším cílem je poskytovat informace přínosné pro každého, kdo se rozhodl vyřadit živočišné produkty z jídelníčku. Autor je 10 let vegetarián/vegan.
Rozhovor: Raw jako začátek nové cesty
Dnes jsem měla tu čest vyzpovídat Lucii, Honzu a Lenku z Vitalvibe, kteří praktikují raw veganství již několik let. Povídali jsme si o jejich cestě k raw, kterou bych vám chtěla zprostředkovat.
Lenka je studentkou Masarykovy univerzity, aktivně se zajímá o raw stravování, posilování a design. Lenka je na rozdíl od Honzy a Lucie teprve na začátku. Zajímalo nás u Lenky, jak s raw začít, které potraviny jsou vhodné a proč si tuto cestu zvolit.
Honza a Lucie jsou majitelé Vitalvibe, kteří praktikují raw veganství již několik let, oba se zajímají o zdravý životní styl a jógu. Honza nám ukázal, jak raw změnilo jeho tělo a také to, že díky raw stravě je možné se cítit lépe a uzdravit se. Lucie raw stravu vidí jako svoji cestu a klíč k vědomému životu, který ji posunul až k přechodu na pránu, o kterém se více dozvíte v článku.
Pamatuješ si své první setkání s raw stravou?
Lucie: Mé první setkání bylo na Yoga Teacher Training na Bali, kde raw food bylo součástí kurzu. Nevěděla jsem, co bych si pod tím měla představit, a i po nastudování slovníku, jsem si nebyla jistá, co to vlastně znamená. Tenkrát mi bylo řečeno, ať si představím, že raw food jsou saláty. Byla to pro mě nová realita.
Honza: Mé první setkání bylo před sedmi lety o prázdninách na ostrově Bali, kde jsem se dozvěděl, že něco jako raw stravování existuje a s velmi nezdravým způsobem života jsem skočil do 100% raw stravy. Samozřejmě pro mé tělo to první dva až tři týdny byl velký šok.
Lenka: První setkání s raw stravou mě potkalo před třemi lety, když jsem četla internetový recept a článek o tomto způsobu stravování.
Co tě přesvědčilo začít s raw stravováním?
Co tě přesvědčilo začít s raw stravováním?Lucie: Přesvědčila mě vlastní zkušenost, to jak jsem se cítila a do jakých stavů vědomí jsem se otevřela díky raw food. Byl to další z klíčů k vědomému životu.
Honza: Hlavní impuls byla chuť se změnit, jelikož jsem ve svých 25 letech vážil 93 kg a cítil jsem se velmi unavený a nezdravý. Díky informacím od Lucie a okolí jsem zjistil, že raw stravování přináší mnoho benefitů a já měl možnost se zbavit všech odpadních látek ve svém těle. Také jsem zhubl během prvních 2–3 měsíců 23 kg.
Lenka: Nejdříve jsem zkoušela různé druhy stravování například i detoxikaci na šťávách, ale nejvíce mě přesvědčil Raw festival, kde jsem viděla, jak jsou lidé šťastní, plní života a přitom mají spoustu energie a to nemusí tolik jíst.
Tedy vlastně ano, pokud jste na raw stravě jíte opravdu hodně, ale je to velmi přirozené. A samotná přirozenost mě v tomto druhu stravování zaujala nejvíce. Konečně jsem svému tělu dávala to, co jsem cítila za přirozené a co po mně tělo vyžadovalo.
Dodržuješ 100% raw stravování, nebo jsou nějaké výjimky?
Lucie: Aktuálně jsem přešla na pránu, což znamená, že nejím, ale jen piji a přijímám energii přímo ze zdroje, vůní a barev. Tento stav trvá necelý měsíc a přijímám ho jako cestu do přirozenějšího bytí.
Honza: První rok jsem byl velmi ortodoxní, ale poté jsem si uvědomil, že je v pořádku si dát něco vařeného. Dnes jím to, co cítím, že je pro mé tělo dobré, a kdybych měl vyjádřit míru do jaké dodržuji raw, řekl bych, že je to stále 95 %.
Lenka: Nemohu říci, že bych byla 100% raw vegan, jelikož jím i krémové polévky. Myslím, že i zásadní problém je u oříšku, které často bývají tepelně zpracované a někteří lidé se tím nechají napálit. Zde vidím největší problém v tom, že v tom, že pro „raw označení“ neexistuje legislativa.
Mohl/a bys nám říct, jak se od té doby změnilo tvé zdraví a tvé tělo?
Lucie: Pro mé zdraví to byl velký detox, obzvlášť se spojením s pranajámou. Už předtím jsem byla vegetarián, tudíž se moje fyzické tělo tak nezměnilo.
Honza: Zhubl jsem, měl jsem spoustu energie a neměl jsem žádné zdravotní problémy.
Lenka: Nejvýraznější změnu vidím především ve vnímání chutí a výrazně rychlejším trávením. Například jsem nemohla jíst papriku, nebo houby a teď je mám opravdu ráda.
Kdy je podle tebe nejvhodnější začít s raw stravou a proč?
Kdy je podle tebe nejvhodnější začít s raw stravou a proč?Lucie: S ohledem na roční období je to jaro a léto, kdy tělo přijímá lehčí a energeticky studenější stravu.
Nebo když je člověku dobře a chce se cítit ještě lépe, nebo naopak špatně, ale má vůli se změnit a cítit se dobře.
Pokud ale zažíváme velký stres, nedoporučuji dělat tak velkou změnu, protože i samotný stres a krize je velká změna, která přináší nové věci a zároveň opouští ty staré.
Honza: Kdykoliv, když člověk cítí, že je to pro něj životní cesta, nebo mu nevyhovuje jeho styl stravování, nefungují mu léky, nebo chce udělat restart.
Důležité je si uvědomit, že i jídlo nám může být lékem, ale chce to pevnou vůli a nezačít se stravovat stejně jako předtím. Minimální doba pro takový restart je několik týdnů, nejlépe několik měsíců.
Rozhodně bych to doporučil každému jako způsob detoxikace.
Lenka: Kdykoliv a postupně. Nejvhodnější obdobím je určitě jaro, protože je teplo a vše v přírodě ožívá.
Máš nějaké oblíbené potraviny, popřípadě recepty?
Lucie: Nejoblíbenější je pro mě udělat si velký salát a dobrý dresing, také miluji raw sushi. Ale celkově bych řekla, že miluji všechno jídlo, jeho vůně a barvy.
Aktuálně jídlo odděluji na hmotu, chuť a vůni, která mi dodává energii. Hmotu již nepotřebuji, ale samozřejmě neříkám, že už nikdy nebudu jíst. Chuť mi způsobuje příjemné energetické vlny.
Když toto začneme vnímat, tak nepotřebuje takové extrémy, jako jsou průmyslové potraviny.
Honza: Mám jich spoustu. Teď si připravuji obvykle zelený koktejl ze směsi zelených super potravin, MSM prášku, domácích jablek, banánů, proteinu, baobabů a dalších probiotických látek. Na Bali si připravuji hlavně čerstvé potraviny, mladý kokos, papáju a podobně.
Lenka: Moje nejoblíbenější potraviny jsou oříšky, banány, houby a klíčené potraviny.
Je dle tvého názoru lepší postupná změna jídelníčku, nebo radikální přechod k raw?
Lucie: To záleží na člověku, jeho zázemí a i zázemí sám v sobě. Pokud jej mám sám v sobě, doporučuji radikální změnu, jelikož když se posunu o takový kus cesty a vždy se vrátím zpět, moje zkušenost je větší.
Kdybych to měla vyjádřit kroky, tak když se posunu o pět kroků dopředu pomocí radikální změny, tak se vrátím jen o tři zpátky a ty dvě pomyslná políčka mám za sebou.
Pokud přecházím postupně, dostanu se pět kroků dopředu, tak se vždy vrátím o čtyři kroky zpátky, jsem na prvním políčku.
Honza: Jak pro koho, pro mě byla lepší radikální změna, jelikož bych se do toho tak nevžil a neužil si tu energii tak rychle. Přechod na raw vyžaduje svůj čas, takže tu jsou různé cesty a každý z nás si musí vyzkoušet, co mu vyhovuje.
Lenka: Jak pro koho, záleží na naší fyzické aktivitě a prostředí ve kterém žijeme a pracujeme. Lidé s kancelářským povolováním jsou schopní vydržet celý den na šťávách, naopak lidé co mají velký výdej energie, by si měli nechat poradit od odborníků, jak doplnit energii.
Kde hledáš inspiraci k vaření?
Kde hledáš inspiraci k vaření?Lucie: Jelikož jsem si prošla hodně kurzů a pracovala jsem jako „rawchef kuchařka“, tak jsem si hodně raw food kuchařek načetla a zároveň jsem měla možnost pracovat s úžasnými lidmi z celého světa, kteří mě velmi inspirovali a předali mi spoustu nových informací a jejich zkušeností. A v tu chvíli, kdy je toto tvojí součástí, tak už si s tím vším jen hraješ.
Honza: Za začátku to byly videa na internetu a lidé kolem mě, teď se řídím svým tělem.
Lenka
O veganství stále koluje řada mýtů
S doktorkou Radanou Dymáčkovou, pracující v Masarykově onkologickém ústavu na Klinice radiační onkologie, se potkáváme v malé, tiché kavárně. Hned z úvodního povídání zjistím, že je jednou z mála českých lékařek, které jsou zároveň členkami České veganské společnosti.
Nyní zakládá českou pobočku mezinárodní neziskové organizace Physicians Association for Nutrition (PAN), zabývající se rostlinnou stravou a jejími zdravotními výhodami. Podílí se též na tvorbě různých projektů a radí veganům, jak při přechodu na novou stravu postupovat. Sama na vegetariánství přešla v devatenácti a deset let nato se začala stravovat vegansky.
Téma našeho hovoru je tedy nasnadě: výživová doporučení, specifika veganské stravy, neopomíjíme ani těhotné ženy a děti stravujícící se čistě rostlinně.
https://sedmagenerace.cz/wp-content/uploads/2020/06/Rozhovor-s-Radanou-Dymáčkovou.mp3
Jaký je nejčastější důvod pro přechod na veganství?
Kolem mě je nejvíce etických veganů, ale myslím, že v dnešní době začíná být veganství populární i kvůli ekologii jakožto aktuálnímu tématu.
Já sama jsem s vegetariánstvím začala z etických důvodů, postupem času jsem si však pustila k tělu více informací o mléčném průmyslu a zjistila jsem, že je v některých ohledech snad ještě horší než masný, a motivovalo mě to k přechodu na veganství.
Stále častější je také změna stravování ze zdravotních důvodů. V kolektivu lékařů, se kterými spolupracuji, mám dva, kteří jsou vegani vyloženě kvůli zdravotní stránce.
Můžete tedy jmenovat konkrétní zdravotní výhody, které má veganská strava oproti té běžné?
Veganství může sloužit jako prevence různých civilizačních onemocnění. Rostlinná strava totiž neobsahuje cholesterol, takže může být vhodná pro lidi se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob. Může také vést ke snížení rizika mrtvice nebo některých druhů rakovin, například rakoviny tlustého střeva nebo rakoviny prostaty a prsu. Zdravotní výhody tak vnímám zejména v prevenci.
Jsou naopak onemocnění, při kterých veganská strava není prospěšná?
U této stravy mohou nastat zdravotní problémy, když je nesprávně sestavená, jinak by problematická být neměla. Stejně tak jako každá jiná strava má i veganství samozřejmě svá úskalí. Musí se dávat pozor, aby v ní byly zastoupeny všechny látky, vitamíny a minerály.
U veganské stravy se musí zejména dbát, aby byl doplňován vitamín B12, který se v rostlinných surovinách vyskytuje jen velmi málo, respektive téměř vůbec.
Pro odbornou společnost je často vnímáno veganství i v souvislosti s mentální anorexií, v této souvislosti jde ale pouze o skrývání onemocnění za typ stravy a veganství rozhodně není jeho příčinou.
Lidé si po přechodu na veganskou stravu často stěžují na únavu. Mají to „přetrpět“, nebo je to signál, že je v těle něco špatně?
Buď je chyba v jídelníčku, nebo to chce vydržet déle. Lze to přirovnat k přechodu na jakoukoliv jinou speciální dietu, člověk si na ni musí zvyknout nejen psychicky, ale i po stránce střevního mikrobiomu, a tomu adaptace trvá okolo tří měsíců. Mezitím se můžou dostavit pocity nadýmání a těžkého břicha, přece jen zařadíte do jídelníčku více luštěnin a vlákniny.
Do těch tří měsíců by si ale mělo tělo zvyknout. Když jsem přešla na veganskou stravu, měla jsem pořád pocit hladu, ale spíš to je o zvyku. Někteří lidé opravdu první měsíc trpí únavou. Někdo to má zase naopak a cítí hned od začátku velký příval energie. Každý je individualita, a tak nelze adaptaci jednoduše zobecnit.
Pokud se ale ani po třech měsících necítíme ideálně, měli bychom se určitě ujistit, zda neděláme něco špatně.
Co je podle vás při přechodu na veganskou stravu nejtěžší?
To je hrozně individuální, pro mnoho lidí je způsob této stravy nepředstavitelný. Cítí velká omezení, ale postupně zjistí, že jí pestřeji. Tedy že nemají každý den maso s rýží nebo těstovinami, ale vymýšlejí si vlastní pestřejší jídla. Změní se jim i chutě a cítí je intenzivněji.
Paradoxně pro většinu lidí není ani tak problém vyřadit z jídelníčku maso, jako spíše mléčné výrobky. To je dáno mimo jiné tím, že v mléku jsou prekurzory morfinu, které si tělo vyžaduje. Najdeme je i v mateřském mléce. V těle kvůli tomu vzniká jakási závislost na mléčných výrobcích.
Klíčová je vstřebatelnost
Které složky chybí veganům a vegetariánům nejčastěji?
Když nesuplemenetují, chybí jim již zmíněný vitamín B12.
Já sama jsem s jeho suplementací měla problém, protože jsem si říkala, že když je pro nás rostlinná strava přirozená, proč musím jíst nějaký suplement? Jenže dříve nebyla voda chlorovaná a bylo z ní možné B12 přijímat, nebo i ze zeleniny ze zahrádky. Teď je ale všechno více sterilní a z vody ani zeleniny B12 nepřijmeme. I hospodářská zvířata tento vitamín musejí dostávat formou suplementů.
Často se také říká, že vegani a vegetariáni mají problém s bílkovinami, ale s nedostatkem bílkovin u veganů jsem se osobně zatím nesetkala. Měli by si ale pohlídat vápník.
Je třeba dbát více i na příjem železa?
Dobré je, když jíme potraviny bohaté na železo. Například jáhly, čočka a sezam jsou jeho dobrými zdroji. Neměli bychom k nim ale pít kávu nebo čaj, protože ty vstřebatelnost snižují. Vhodné je ale naopak k jídlu přidat ovoce.
To totiž obsahuje vitamín C, který vstřebatelnosti naopak napomáhá. Dále příjem nutrientů zvyšujeme jejich úpravou. Třeba u oříšků a semínek namáčením a klíčením.
Díky tomu odstraníme látky, které nám blokují vstřebávání minerálů a vitamínů.
foto: archiv Radany Dymáčkové
Zmínila jste, že množství bílkovin problémem nebývá, jak si ale ohlídat jejich správné složení?
U bílkovin je důležité kombinovat luštěniny a obiloviny. Kombinací těchto surovin se dá dojít k oné plnohodnotné bílkovině. Plnohodnotná bílkovina je například v sójových bobech, pohance nebo quinoi.
Zmínila jste i vápník. Jak je to u rostlinné stravy s jeho vstřebatelností?
Vstřebatelnost hraje u potravin velkou roli. Například špenát má vysoký obsah vápníku, ale vstřebatelnost je pouze pět procent. Pro porovnání — kravské mléko má okolo třiceti procent.
Jsou ale i suroviny, které mají vstřebatelnost ještě vyšší, třeba brokolice. U kravského mléka je problém, že se v něm vedle vápníku a bílkovin vyskytují i látky pro tělo zbytečné nebo škodlivé, třeba cholesterol.
V mléce se navíc vyskytuje i stopové množství antibiotik a zánětlivých látek.
Nehrozí u rostlinné stravy podobné riziko skryté ve formě pesticidů?
Asi ano, to je ale obecný problém, protože zeleninu a ovoce by měl konzumovat i člověk stravující se konvenčně. Je proto dobré podporovat lokální potraviny od místních farmářů, protože získáte potraviny nejen čerstvější, ale i kvalitnější. Stoprocentní záruka to samozřejmě není, ale vedle nákupů v supermarketu se určitě dají vymyslet i jiné alternativy.
V rámci zemědělských souvislostí veganství se často skloňuje avokádo, v poslední době stále více oblíbené nejen u veganů. Jeho pěstování ale začíná připomínat druhou palmu olejnou. Napadá vás nějaká naše potravina, která by jej nutričně dokázala nahradit?
Avokádo je taková superpotravina. Je pravda, že ekologická zátěž je kvůli velké spotřebě vody a energie při jeho pěstování a dovozu velká. Záleží tedy, jaká je vaše motivace k veganství.
Určitě nebude ideální potravinou pro lidi, co smýšlejí více ekologicky. Jako náhrada mě napadají jedině potraviny, jako jsou ořechy, červená řepa, zelí a růžičková kapusta.
Chuťově mě nenapadá nic konkrétního, co by jej nahradilo.
Jarní únava — maskovaný nedostatek vitamínů
Když odhlédneme od nedostatků ve stravě veganů, co obecně našincům ve stravě chybí?
Rozhodně postrádají vlákninu, ovoce a zeleninu. Většina Čechů denně nepřijímá dostatek vlákniny. Při preventivních odběrech pak často zjišťujeme nedostatek vitamínu D, který souvisí i s řídnutím kostí.
Takže i když máme dostatek vápníku ve stravě, bez vitamínu D se nám bude špatně vstřebávat a ukládat do kostí. Tento vitamín získáváme hlavně ze sluníčka, takže v zimě ho bývá u nás v mírném pásmu nedostatek.
Dá se získat i konzumací ryb, ale nemyslím si, že v naší republice někdo takové množství jí. Ono se ani nedoporučuje to s konzumací ryb přehánět, protože se v nich ukládají těžké kovy.
Takže za mě bych jej spíše doporučila od podzimu do jara dodávat tělu formou doplňku stravy. Když se podíváme na jarní deprese, únavy a pocity vyčerpanosti, vidíme nejčastěji souvislosti právě s nedostatkem vitamínu D a B12.
Jak velký vliv má na vstřebávání vitamínu D roční období?
Rozhodně významný. Pokud svítí sluníčko a UV index je vyšší než čtyři, jsme si schopni vitamín D tvořit v kůži. Stačí přitom dvacet, třicet minut denně, když máte odkryté ruce a obličej.
Takže kdybych se celé léto mazala padesátistupňovým opalovacím krémem, dělám to špatně?
Ano, to by bylo špatně. Nejprve dvacet minut bez, a až pak se namazat opalovacím krémem. Děti obecně dostávají od narození suplementaci vitamínu D automaticky, protože se předpokládá, že novorozence dávat na sluníčko nikdo nebude.
Rozporuplná doporučení pro děti
Téma dětí a veganství je pořád dosti citlivé. Co si myslíte, že stojí za nedávným zpřísněním doporučení Německé výživové společnosti týkajících se dětských veganů?
Řešili jsme to s kolegy, ale popravdě jsme se nedobrali ke konkrétnímu důvodu, proč už Němci veganství pro děti a těhotné nedoporučují. Když se ale podíváme například do Anglie nebo Spojených států či Kanady, tam nadále doporučení platí. Hodně se ale dbá na to, aby těhotné ženy měly svého nutričního poradce.
U nás je situace obdobná jako nyní v Německu, ale když se Česká vegetariánská společnost ptala, proč je to jinak u nás než ve většině Evropy, odpovědí bylo, že jsme jakožto postkomunistická země neměli takové možnosti, co se dostupnosti potravin a informací týče.
Takže v současnosti je toto nařízení z mého pohledu v podstatě opatrností.
V čem se liší strava dospělých a dětí stravujících se vegansky?
Navíc se hlídají omega-3 mastné kyseliny, ty jsou velmi důležité pro vývoj nervové soustavy, je možné je získat ze lněného semínka či chia semínek. Pokud jejich příjem není dostatečný, je doporučováno doplňovat omega-3 formou suplementace. U dětí je pak ještě nutné hlídat vápník, bílkoviny a železo.
foto: Gustavo Fring, Pexels
V dětství jsem často slýchávala děsivé informace o tom, proč nejíst sóju. Vzpomínám si, že tehdy o jejích rizicích plamenně mluvili i v televizních pořadech. Jak se pohlíží na sóju nyní?
Obava veřejnosti z konzumace sóji vznikla především ze studií prováděných na potkanech, jenže ti sóju metabolizují jinak než člověk. U sóji existuje strach z fytoestrogenů, což jsou látky podobné lidským hormonům — estrogenům. Nepotvrdilo se ale, že by fytoestrogeny způsobovaly nějaké hormonální změny u lidí.
Ze sóji se vyrábí i kojenecká mléka a je to shledáno jako bezpečné. Pro veganské maminky nebo pro děti s alergií na laktózu je toto jedna z nejběžnějších možností náhrady mléka. Takže určitě ani v raném dětství, ani v pubertě se není nutné sóji vyhýbat. Velmi zdravá je například fermentovaná sója ve formě tempehu, nebo i sójové boby.
Obzvláště pro děti je pak vhodné tofu srážené vápenatými solemi jakožto zdroj vápníku.
Obavy přicházejí z okolí
Jak na veganství v současnosti pohlížejí čeští lékaři?
Mezi zdravotníky stále přetrvává mýtus, že vegetariánská nebo veganská strava není úplně zdravá. I když si myslím, že opak je již dávno dokázaný a potvrzuje to mnoho studií.
S kolegy jsme proto založili pobočku mezinárodní sítě neziskové organizace Physicians Association for Nutrition, která by měla zdravotníky vzdělávat. Nyní se často stává, že lidé, často i těhotné ženy, svým doktorům neříkají, že jsou vegany, protože se bojí, aby nebyli nuceni s touto stravou přestat.
Z mé zkušenosti vyplývá, že je těhotným ženám stále mnohými doktory doporučováno přestoupit aspoň o ten jeden stupeň dolů, na vegetariánství.
A udělají to?
Spíše ne. Myslím si, že není rozumné, aby v takto kritickém období vystavily tělo dalšímu šoku spojenému s náhlým přechodem na jinou stravu. Těhotné se spíše často ptají, zda nedělají něco špatně, a žádají si doporučení. Tlak na změnu je spojený zejména s obavami okolí. Já se ale setkávám s tím, že v těhotenství ženy u veganské stravy většinou setrvají.
Jaká jsou poté speciální lékařská opatření u veganských dětí?
Zvýšené prohlídky nejsou povinné, ale maminky si to často hlídají samy. Setkávám se s tím, že dítěti raději preventivně nechají udělat krevní testy, aby bylo vidět, že je dítě v pořádku, a vyhnuly se tak případným nepříjemnostem.
Řada konvenčně se stravujících dětí dnes jí velice nezdravě, a často téměř nezavadí o ovoce ani zeleninu, takže opatrnosti určitě není nazbyt ani u výživy neveganských dětí.
Tady totiž narážíme na další problémy, například na dětskou obezitu.
Soucitnější zítřky
Pokud nechceme maso úplně vynechat, jaké je optimální množství jeho konzumace?
Když někdo jí maso několikrát denně, je to podle mě špatně. Když se ohlédnu zpět, zvykem našich prarodičů bylo jíst maso jednou, dvakrát do týdne. Toho bych se snažila držet i dnes. Takovéto množství masa ze zdravotního hlediska tolik neublíží, etické hledisko je už pak zase něco jiného. Avšak i toto stravování lze v případě dodržení pestrosti považovat za zdravou variantu jídelníčku.
Jaký je váš názor na veganské náhražky, jako jsou veganské burgery, masové kuličky, sýry a podobně?
Určitě je zařazovat jen jako zpestření stravy. Tyto náhražky a průmyslově zpracované potraviny by neměly tvořit základ stravy. To pak člověk může jíst sice vegansky, ale když bude konzumovat junk food každý den, benefity to jeho tělu určitě nepřinese. Takže i na průmyslově zpracované potraviny je třeba si dávat pozor a nepovažovat vše s veganskou nálepkou za něco automaticky zdravého.
Co se v posledních letech ohledně rostlinné stravy mění?
Doufám, že doba spěje k tomu, že rostlinná strava se dostává do popředí s ohledem na to, že naše Země potřebuje, abychom byli soucitnější nejen ke zvířatům, ale i k planetě celkově, a zároveň u toho dbali na své vlastní zdraví. Také doufám, že se ohledně stavování podaří bořit hranice mezi lékaři a pacienty.
Připravila Veronika Charvátová. Kontakt: [email protected].
Je veganství zdravé, nebo ne?
Pokud poslední roky sledujete dění ve vašem okolí, patrně vám neuniklo, že se z veganství stala nová černá. Odmítat jíst živočišné výrobky, v radikálnější verzi i nosit cokoliv koženého a používat kosmetiku testovanou na zvířatech, je jeden velký trend, který už pěkně dlouhou dobu válcuje sociální sítě. Někteří jsou vegani z přesvědčení, jiní se dali na veganskou stravu s vidinou lepšího zdraví a krásnější postavy. Je veganství skutečně cesta k tomu, abychom se cítili a vypadali lépe?
Abyste mě správně chápali, nechci vás tu dnes jakkoliv ovlivňovat. Sama se stravuji velmi zdravě, často plant-based, ale veganka ani vegetariánka nejsem.
Maso i vejce mám dost výjimečně a z mléčných výrobků jím pravidelně jen kvalitní bílé jogurty a syrovátkový protein.
Ale jelikož se o zdravou stravu zajímám už nějakých pár let, nedá mi to a musím vám říct jednu krutou pravdu, na kterou mnoho lidí při přechodu na veganskou stravu zapomíná: Veganské neznamená automaticky zdravé. A už vůbec ne dietní.
Ať už jde o veganské burgery, párky, všechny ty nádherně vypadající raw dortíky, čokolády nebo rostlinná mléka, když trochu prozkoumáte jejich nutriční hodnoty, dojde vám, že se (co se kalorií týče) od jejich normálních protějšků zase tak neliší. Je úplně jedno, jestli osmažíte řízek, nebo seitan. Vysněnou postavu nezízkáte ani po jedné z variant. Bohužel.
A jelikož mi tohle téma už pěkně dlouho leží v hlavě, přivolala jsem si opět na pomoc nutriční terapeutky z poradny Ne Hladu a poprosila je, zda by mi sepsaly, jak to s tím veganstvím vlastně je. Takže se teď pohodlně usaďte, dejte si kafe (ať už s rostlinným mlékem, nebo bez) a Verunka z Ne Hladu vám o výhodách i nevýhodách veganské stravy poví víc;
Jak vidí veganství nutriční terapeutky?
Vegetariánství, a zejména veganství zažívají nový boom a je jistě skvělé, že vzniká tolik nových podniků, které dokazují, že to není potřeba s konzumací masa přehánět.
Jako Češi ho skutečně jíme kolikrát více, než je nutné, a některé rodiny bez masa vůbec nevaří, natož aby sem tam vyřadili i ostatní živočišné produkty.
Co tedy na tento trend říká zdravá výživa?
Vzhledem k současným poznatkům vědy je nejvhodnější jíst „vše“, tedy jíst pestře, zařadit i maso, mléčné výrobky a vejce, ale všeho s mírou. Porce masa jednou týdně může bohatě stačit, takže takové „omezení“ je úplně nejlepší, co se týče pokrytí potřeb těla i prevence civilizačních onemocnění.
Ale i pokud se někdo rozhodne maso vyřadit, jeho jídelníček může být zdravý a dostatečný. Vegetariánství je dokonce vhodné i pro děti a těhotné ženy. Veganský jídelníček už je ale potřeba sestavovat s větší pečlivostí a je důležité pohlídat zejména příjem některých živin.
A také je důležité zamyslet se nad fyziologickým stavem jedince, který se chce vegansky stravovat. Zdravý dospělý nemusí mít vůbec žádné potíže ani po letech veganské stravy, ale u dětí již hrozí určitá rizika. Stejně tak u těhotných žen či u nemocných jedinců.
Jakákoliv operace, zánět v těle či hojení rány jsou komplikacemi, protože se zvyšují nároky těla na některé živiny a běžná veganská strava je nemusí pokrýt. Naštěstí mám pozitivní zkušenost s tím, že si lidé např.
v nemocnici často dají říct, a i když se běžně stravují vegansky, po dobu nutné rekonvalescence zařadí alespoň ty mléčné výrobky.
Pokud se tedy rozhodnete omezit živočišné produkty a zařadíte víc luštěnin, zeleniny, celozrnných obilovin a dalších, paráda. Pokud se rozhodnete je z jídelníčku úplně vypustit, myslete na následující body;
Bílkoviny
Veganská strava vůbec nemusí být chudá na bílkoviny. Vegan klidně může bílkovin přijímat víc než někdo, jehož hlavní zdroj masa je nekvalitní uzenina nebo na své stravování vůbec nemyslí. Důležitý je však obsah jednotlivých aminokyselin, tedy stavebních jednotek proteinů.
Deficitní může být lysin a methionin, což je problematické zejména u dětí ve vývoji. U sportovců pak mohou chybět větvené aminokyseliny známé jako BCAA. Proto lze doporučit veganům jednotlivé zdroje bílkovin pravidelně střídat, zařazovat méně tradiční obiloviny jako je quinoa, pohanka či amarant a ideálně jídelníček doplnit ještě proteinem.
(Vhodná je třeba kombinace konopného, hrachového a rýžového.)
Co se týče vegetariánského jídelníčku, ve kterém se vyskytují mléčné výrobky a vejce, tak tam by pak neměl být s dosažením dostatečného množství bílkovin i jednotlivých aminokyselin problém.
Vitamin B12
Suplementace vitaminu B12 je naprostý základ a pokud ji některý vegan odmítá, je skutečně sám proti sobě. Suplementací se myslí i konzumace obohacených rostlinných potravin.
Tento vitamin může být pouze živočišného či bakteriálního původu, musí však projít žaludkem, aby se mohl vstřebat, takže nestačí, že ho produkují střevní bakterie.
Každý jedinec má zásobu tohoto vitaminu, která postačí na určité období nedostatku, takže nestačí zajít na krevní testy půl roku nebo rok od začátku veganství, ale důležité je hlídat hladinu vitaminu B12 po celý život a nepodceňovat jeho doplňování.
Vláknina
U vlákniny není problém s nedostatkem, jako u jiných živin, ale potíže může způsobit její nadbytek. Nikoho jistě nepřekvapí, že rostlinná strava plná celozrnných obilovin, luštěnin, semínek a zeleniny je bohatá na vlákninu.
Bohužel, často je obsah vlákniny až příliš vysoký, což může zhoršovat vstřebávání už tak problematicky dosažitelných minerálních látek, jako je vápník a železo. Jejich vstřebání je z rostlinných zdrojů zhruba třetinové oproti živočišným potravinám a nadměrný příjem vlákniny ho ještě snižuje.
U dětí či u lidí s nižším apetitem je pak problém i to, že vláknina může předčasně zasytit a člověk pak není schopný přijmout dostatečné množství energie a ostatních živin.
Proto není na škodu, když vegan občas zařadí světlé pečivo, bílou rýži nebo klasické těstoviny a vyváží tak „nálož“ vlákniny třeba z luštěnin.
Vápník a železo
Jak již bylo zmíněno, jejich vstřebatelnost z rostlinných zdrojů je nižší. Navíc srovnání obsahu vápníku v mléku a např.
v řeřiše nebo máku, které lze najít na internetu, je zcestné z toho důvodu, že vypít 100 ml mléka je poměrně snadné, ale sníst každý den 100 g semínek se už podaří málokomu, nehledě na to, že v takovém množství semínek příjme člověk také většinu denní doporučené dávky tuků.
Vegan by proto měl vybírat produkty obohacené o vápník a železo a každé dva roky chodit na krevní testy, aby se přesvědčil, že mu nic nechybí. V pozdějším věku, zejména u žen po menopauze, je vhodné do jídelníčku vrátit mléčné výrobky, protože se zhoršuje riziko osteoporózy („řídnutí kostí“) a s tím souvisejících komplikovaných zlomenin.
Co z toho plyne?
Samozřejmě nelze srovnávat stravování uvědomělého vegana a jedince, který výživu neřeší a libuje si ve fastfoodech a uzeninách. Ale stejně tak jako je důležité varovat před rizikem nadměrného příjmu tučného masa či slaných sýrů, je důležité upozornit na rizika veganství.
Za sebe mohu doporučit především inspiraci ve veganské kuchyni, skvělá pražská veganská bistra, jako je Forrest nebo Plevel, ale pokud k veganství nemáte silné osobní důvody, nenechte se strhnout davem v dobré víře, že jedině veganskou stravou uděláte pro své tělo to nejlepší.
Důležitá je zejména střídmost.
A jaký názor máte na veganství vy?
Veronika ♥
Líbil se vám článek? Pošlete ho dál!