Vědci upozorňují, kolik Čechů denně pije

Lidé v tuzemsku do sebe otočí 7,5 milionu panáků tvrdého alkoholu denně. Českými hrdly dle Státního zdravotního ústavu proteče asi 375 tisíc litrů čtyřicetiprocentní kořalky každý den.

Češi se tak řadí na první příčky světových žebříčků v konzumaci alkoholu. Ať ho sestaví jakákoli organizace, figurují vždy v první desítce. Přeborníky jsou především tuzemští muži – ročně vypijí téměř trojnásobek světového průměru.Takže se nelze divit, že se závislostí na lihu v zemi bojuje milion lidí.

„KOŘALEČNÍ MOR“Největší problém s pitím mají Moravané, především lidé z Olomoucka a Brněnska, vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který srovnal počet léčených alkoholiků a tamních obyvatel.

Proč pijí právě oni? Bylo to tak odpradávna, tvrdí odborníci.„Už v roce 1901 vyšla publikace O rozšíření moru kořalečního v Království českém, kde se o moravském lidu píše jako o největších konzumentech alkoholu,“ poukazuje Petr Popov z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Lidé na Moravě podle něj žijí velmi společensky. Navíc se tam vždy vyráběla laciná kořalka.

Se závislostí se ale léčí i mnoho lidí v Praze. To je zase dáno dostupností alkoholu. „V hlavním městě ho seženete kdykoliv a kdekoliv,“ vysvětluje Popov.V metropoli navíc žije široké spektrum konzumentů – od těch, kteří popíjejí jen krabicové víno, až po lidi, kteří si kupují nejdražší nápoje.

MUŽI, ŽENY, DĚTIOdborníci varují, že přístup Čechů k alkoholu je stále benevolentnější. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že by průměrná spotřeba neměla překročit šest litrů stoprocentního lihu na osobu a rok, v Česku už dnes každý vypije více než deset litrů.

Češi do sebe lijí zejména pivo, na které po přepočtu připadá polovina zkonzumovaného čistého alkoholu. Třeba předloni (tedy podle posledních dostupných dat) vypili 293 půllitrů piva.

Vedle toho připadlo na hlavu každého Čecha skoro 95 „dvojek“ vína a 173 velkých panáků za rok.„A spotřeba dál roste. Pijí všichni. Přitom dříve se nestávalo, že by ženy masově chodily do hospody. Problém je i s dětmi,“ popisuje Petr Popov.

Ani kapku alkoholu v posledních dvanácti měsících nevypila jen desetina lidí starších 15 let. A celoživotních abstinentů je v Česku pouhých 2,6 procenta.

PADESÁTKA A SMRTNadměrná spotřeba lihu přitom zabíjí. V Česku má nadměrné pití na svědomí 5000 předčasně zemřelých mužů ročně.Alkohol totiž likviduje ledviny a játra, podporuje také růst zhoubných nádorů. Komplikuje průběh cukrovky, přivolává epilepsii a souvisí s depresí.

„Lidé, kteří se potýkají s problematickým pitím, se proto dožívají výrazně nižšího věku. Umírají už kolem padesátky,“ vypočítává Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví. Vyplynulo to podle něj z průzkumu, který se v Česku prováděl dvacet let a který sledoval více než 90 tisíc lidí. U běžné populace je průměrný věk dožití asi o dvacet let vyšší.

Vědci upozorňují, kolik Čechů denně pijeZdroj: Deník

Asi vypadám jako alkoholik, co potřebuje pauzu, směje se jedna z tváří kampaně

Jižní Čechy – Má rád pivo, dá si ho, když má chuť. Kromě únorových dní. Slovesný dramaturg Českého rozhlasu, Jihočech Ivan Studený, je jednou z tváří kampaně Suchej únor.

Když se uživatel internetu podívá na webové stránky akce Suchej únor, pozná, že jste jednou z tváří této kampaně. Jak se to stalo?Mně jsou vůbec kampaně a aktivity Ligy otevřených mužů sympatické. Poprvé jsem si před čtyřmi lety všiml jejich akce zaměřené proti násilí na ženách a dětech.

Pak jsem se přidal k projektu Patron, který pomáhá mladým klukům z dětských domovů, a Suchej únor, to už bylo takovým logickým pokračováním spolupráce. Letos jsem se přihlásil jako ambasador Suchýho února, což znamená třeba i to, že jsem si s několika dalšími kluky stoupl před objektiv.

A proč je můj ksicht na titulní stránce webu? Asi můj vzhled evokuje ty správné asociace o příběhu alkoholika, co potřebuje pauzu.

Jaký alkoholický nápoj máte nejraději?Můj jazyk je věrný české tradici a lahodí mu pivo a rum. Jenom těch žejdlíků nemusí být denně deset a destilát ocením třtinový, dovezený z Jižní Ameriky. Tedy se rovnou přiznávám, že alkoholické nápoje do svého pitného režimu zařazuji, nejsem a pravděpodobně nikdy nebudu propagátorem ryzí abstinence.

Heslem „ani kapku“ se letos v únoru nebudete řídit poprvé. Jaký byl loňský únor na suchu? Stálo vás hodně sil odolat chuti třeba na pivo?Bylo to snazší, než jsem čekal.

Ale přiznávám, že jsem ucítil, kdy alkohol vyhledávám jako berličku, a vyzkoušel si, jak takové situace zvládám bez něj. Třeba tréma nebo pracovní stres nebo splín. V půlce měsíce jsem se moc na březen těšil, jak si to první pivo vychutnám.

Pak jsem na to nějak zapomněl, soustředil se na něco jiného, a mimoděk si tak protáhl sucho o týden.

Podporoval vás v tomto úsilí někdo z okruhu rodiny, přátel? Podařilo se zlomit někoho, aby se k vám přidal?Má drahá manželka mě podporuje ve všem, je to její vzácná vlastnost. Tady ovšem říká, že jsou tu jiní, kteří by Suchej únor skutečně potřebovali. Já se snažím nikoho moc nelanařit.

Dokážete si představit, že byste byl celoživotním abstinentem?Představit si to dokážu a vím, že by život bez alkoholu byl stejně zábavný. Na druhou stranu, dokud jsem to já, kdo skutečně svobodně rozhoduje, kdy se napiju, a pokud mi pití nějak zdravotně neškodí, nevidím důvod, proč trvale abstinovat.

V čem je podle vás největší přínos kampaně Suchej únor?Jednoduše v tom, že vytváří ve společnosti pozitivní a nekonfliktní vzor svobodného vztahu ke konzumaci alkoholu. Bez afektu vyvolává diskusi o závislosti a negativních důsledcích pití. A také obnažuje nesmyslnost mýtů o mužnosti spojené s chlastem.

Nejcitovanější Češka: vědecké publikace stíhá po večerech, přes den léčí

V seznamu nejcitovanějších vědců světa se za uplynulý rok objevilo hned deset českých zástupců. Mezi nimi jediná žena: kardioložka Renata Cífková. Vědecké publikace stíhá hlavně po večerech a o víkendech. Přes den se věnuje pacientům – v pražské Thomayerově nemocnici vede Centrum kardiovaskulární prevence – a také svým studentům na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Tabulky ukazují v Česku vysoké kardiovaskulární riziko, které stále přetrvává.

Do seznamu Highly Cited Researchers, který vydává společnost Clarivate Analytics v USA od roku 2014 a v němž letos figuruje například i sedmnáct držitelů Nobelovy ceny, Cífkovou vyneslo hlavně zpracování evropských doporučení pro kardiovaskulární onemocnění. Profesorka Cífková se specializuje právě na prevenci a léčbu vysokého krevního tlaku a v poslední době také na sekundární prevenci cévních mozkových příhod nebo na prevenci kardiovaskulárních onemocnění u pacientů po onkologických onemocněních.

Přečtěte si: Mezi nejcitovanějšími vědci světa je deset Čechů

Když jsem chvíli po poledni přišla, měla jste za sebou už výuku mediků a několik prvních vyšetřených pacientů.

To je váš běžný den?

A to jsem dnes odsud z nemocnice odcházela v šest ráno, protože jsem zpracovávala výsledky studií, takže jsem si dala jen dvě hodinky spánku. Jsem zodpovědná za menší ambulantní pracoviště a náš hlavní zdroj financování jsou platby od pojišťoven.

Takže musíme vykazovat výkony, a tak se tady celý den věnuju pacientům. Na vědu mi pak zbývají večery. Na druhou stranu se mi to ale i hodí, protože většina z těch světových odborníků, s nimiž spolupracuji, komunikuje večer.

Jsou na tom podobně: přes den taky nemají čas, i když třeba můžou mít trochu lepší podmínky. Takhle to prostě je, a nebojte se – jsem pak klidně schopná spát i šestnáct hodin v kuse, tak si to všecko naspím.

Co vás u vědy vlastně drží?Jsem ráda, že se pohybuju ve světě mezi špičkovými odborníky, kteří jsou příjemní i jako lidé. Mají absolutní kredibilitu, neudělají podraz, dobře se s nimi spolupracuje.

Takový profesor Giuseppe Mancia, největší guru v oblasti hypertenze, nebo skvělý profesor Alberto Zanchetti, který nedávno zemřel, o těch se dá říct, že jsou gentlemani. Lidé, u kterých vím, že když něco slíbí, že se na to můžu spolehnout.

Tam absolutně platí to, čemu se říká gentleman agreement. Na dlouholetou spolupráci s nimi jsem opravdu hrdá.

V Evropské kardiologické společnosti se teď stala revoluce: prezidentkou bude poprvé žena, Italka, která pracuje v Oxfordu a dělá základní výzkum. 

Jmenovala jste zatím dva muže. Mezi nejcitovanějšími českými vědci jste na seznamu jediná žena. Vypovídá to něco o podmínkách ve vědě pro ženy? Je to smutné.

Ukazuje to na to, že u nás je pro ženy stále obtížné proniknout mezi absolutní špičku.

Zároveň i finanční ohodnocení žen je stále výrazně horší než finanční ohodnocení mužů stejné kvalifikace, to platí i pro vědu, takže i když peníze ve výzkumu většinou nebývají hlavní motivací, ženy jsou na tom pořád hůř.

Je to tak i ve světě?V mé oblasti, tedy v Evropské kardiologické společnosti, se teď stala revoluce: prezidentkou bude poprvé žena, Barbara Casadei, původem Italka, která pracuje v Oxfordu a dělá základní výzkum.

Ze schůzek, jichž se v rámci Evropské kardiologické společnosti účastním, vím, že se snaží ženskou otázku hodně otevřít. I já sama vím, že je to složité. Třeba kolegyním, které jsou na mateřské dovolené, se snažím všemožně pomoci.

Budete mít zájem:  Zbarvení kůže i zápach z úst ukazují na poškození jater. Potvrdí je jaterní testy

Jak? Určitě by měly mít možnost částečných úvazků. Vím, že někteří kolegové přednostové se s těmi, kteří nejsou ochotni pracovat na full time, vůbec nechtějí bavit. To se mi nelíbí.

Naopak mě inspirovala Evropská kardiologická společnost, která když má kongres – což je kongres, kam jezdí víc než třicet tisíc účastníků – tak je zajištěna i mateřská škola, protože se jej účastní třeba i oba rodiče-vědci a potřebují, aby se jim o děti někdo postaral.

Vědci upozorňují, kolik Čechů denně pije

  • kardioložka, profesorka pro obor vnitřní lékařství na 1. LF UK, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence v Thomayerově nemocnici v Praze
  • promovala na fakultě všeobecného lékařství UK v r. 1980
  • poté 6 let působila v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), dále jako odborná asistentka Katedry kardiologie Institutu pro doškolování lékařů a farmaceutů v Praze, 2 a půl roku působila zároveň jako postdoctoral fellow na Memorial University St. John’s v Newfoundlandu v Kanadě
  • od roku 1992 byla přednostkou Pracoviště preventivní kardiologie IKEM
  • od r. 2010 je vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze
  • profesorkou pro obor vnitřního lékařství byla jmenována v roce 2009
  • absolvovala řadu zahraničních pobytů v Evropě, v USA a dva a půl roku v Kanadě, zaměřovala se na problematiku rizikových faktorů aterosklerózy a prevence kardiovaskulárních onemocnění
  • v rámci studií získávala informace o stavu české populace v oblasti rizikových faktorů aterosklerózy, výsledky studií MONICA a Czech post-MONICA se staly podkladem pro sestavení tabulek SCORE pro odhad celkového kardiovaskulárního rizika v České republice
  • publikovala více než 220 prací v časopisech s impact faktorem, její H-index je 47, je členkou redakční rady šesti zahraničních a tří českých odborných časopisů
  • je milovnicí vína, v mládí závodně plavala, ráda lyžuje
  • byla čtyřikrát členkou Joint Task Force of the European Society of Cardiology, European Atherosclerosis Society and European Society of Hypertension on prevention of coronary heart disease in clinical practice, dále členkou ESC Task Force on cardiovascular disease in pregnancy a ESH/ESC Task Force for Joint Guidelines for the Management of Arterial Hypertension
  • přednáší pravidelně jako pozvaný řečník na mezinárodních kongresech Evropské kardiologické společnosti (ESC) a Evropské společnosti pro hypertenzi, ale i v zámoří
  • řadu funkcí postupně zastávala a také nyní zastává v českých, ale i evropských odborných společnostech a jejich pracovních skupinách – v letech 2009–2013 byla např. předsedkyní Pracovní skupiny preventivní kardiologie ČKS, v letech 2000–2002 byla členkou revizní komise České kardiologické společnosti (ČKS); v letech 1997–2005 byla členkou výboru Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH) a v letech 1999–2005 zastávala funkci tajemnice této společnosti
  • od roku 2000 každoročně organizuje pro ESH Letní školy hypertenze a po dobu deseti let organizovala ESH Advanced Courses on Hypertension
  • za svou práci získala řadu ocenění – kromě českých např. cenu Petera Sleighta za přínos výzkumu v oblasti hypertenze a prevence kardiovaskulárních onemocnění, kterou uděluje Evropská společnost pro hypertenzi
  • je čestnou členkou České angiologické společnosti ČLS JEP, České internistické společnosti ČSL JEP, Slovenské společnosti pro hypertenzi, Maďarské, Polské a Rumunské společnosti pro hypertenzi (za využití zdroje: Cor et Vasa)

A co u nás? Několikrát jsem dávala podnět, aby se něco podobného udělalo třeba na sjezdu České kardiologické společnosti, kde počet účastníků bývá kolem čtyř tisíc. Mladé maminky-lékařky, které musí zůstat doma s dítětem, by to velmi uvítaly. Opravdu je pro ně problém, že dítě po dobu kongresu nemají kam dát.

A proč to nevyšlo?Ukázalo se to legislativně velmi složité. Abyste u nás mohli provozovat podobné zařízení, musíte mít spoustu povolení.

Souhlasíte tedy s výzkumem Akademie věd, že ženy mají víc překážek postoupit do vyšších pozic?Jednoznačně. Já jsem měla štěstí: žádné příkoří, protože jsem žena, se mi nikdy nedělo.

Ale kdybych byla muž, měla bych to určitě snazší. Každopádně se mi zdá, že muži konkurenci přijmou daleko snáze, když je to mužská konkurence, než když je to žena. S tím se hůře vyrovnávají.

Jako by prohráli dvakrát.

Pozici na seznamu vám mimo jiné vynesla účast v evropských doporučeních pro hypertenzi. Tomu předcházely už od osmdesátých let studie MONICA a později i post-MONICA, na kterých jste se podílela a které získávaly informace o kardiovaskulárním riziku v české populaci. No, já jsem tu první z nich, kterou zmiňujete, naopak velmi kritizovala.

Vy jste otevřeně kritizovala státní studii za socialismu?Taky jsem si za to užila své. Ale to bych nijak nerozváděla. Zkrátka, kritizovala jsem její design. Chyběla tam spousta údajů a díky tomu, že přidáváme další faktory – teď jsme dokončili 4. průřezové šetření v rámci studie postMONICA – se studie stále zkvalitňuje.

Jaké údaje třeba chyběly?Třeba z těch základních rizikových faktorů tam původně nebyl dotaz, jestli má pacient cukrovku. Hladina cukru se vůbec neměřila. Takže jako první jsme změnili, že jsme začali vyšetřované osoby odebírat na lačno a přidali jsme stanovení glykemie na lačno.

A letos jsme přidali glykovaný hemoglobin, takže máme seriózní data, jak to vypadá s prevalencí diabetu – tedy počtem osob, které trpí cukrovkou. To vychází někde kolem devíti procent v populaci středního věku, ale třeba ve věku nad 55 let, konkrétně ve skupině 55–64 let, je to čtvrtina žen, což je strašné.

Nebo máme přístroj na ambulantní detekci obstrukční spánkové apnoe. Data ještě nemáme uzavřená, ale zatím to vypadá, že obstrukční spánková apnoe se u nás nevyskytuje zdaleka tak často jako ve Spojených státech. Teď provádíme detekci primárního hyperaldosteronismu, to je nejčastější forma sekundární hypertenze.

Všude se uvádělo, že prevalence je mezi pěti až deseti procenty, a nyní se zdá, že to budou možná dvě procenta, a to kdoví jestli. Záleží vždy na tom, koho vyšetřujete. Údaje o deseti procentech byly ze specializovaných center v Itálii.

Samozřejmě ve specializovaných centrech je těch pacientů víc, ale v běžné populaci to není zas takový problém, jak se z toho dělalo.

Data, která jste ta léta získávali, posloužila i jako podklad pro tabulky SCORE, které odhadovaly kardiovaskulární riziko u nás.

Jak na tom tedy v Česku jsme?Když se na ty tabulky podíváte, pro Evropu existují dvě verze: pro země s nízkým a vysokým kardiovaskulárním rizikem.

Když porovnáme tu naši se zeměmi s vysokým rizikem, je ještě temnější: ukazuje vysoké kardiovaskulární riziko, které stále přetrvává, i když došlo během těch 30 let k ohromnému poklesu a mortalita se posouvá do vyššího věku, což je velký úspěch prevence.

Co je největší problém?Problém je – a to nejen u nás, ale na celém světě – že přestože máme ohromnou paletu léků na léčbu hypertenze, tak v obecné populaci zhruba jen 50 procent těch, co jsou léčení, dosahuje cílových hodnot, tedy

Obezita a alkohol v Česku

 Výzkum založený na datech Světové zdravotnické organizace (WHO), Americké zpravodajské služby a Světové plicní organizace  porovnával složení obyvatel 179 zemí světa z hlediska obezity, konzumace alkoholu a cigaret.

Zejména obezita a konzumace alkoholu „pomohly“ Česku na nelichotivé první místo. Z analýzy vyplývá, že každý Čech vypije ročně 13,7 litru čistého alkoholu, což je více než jeden a půl panáka tvrdého alkoholu denně.

Deník The Independent píše o Češích dokonce jako o největších ochmelcích na světě. 

Nicméně není zcela jasné, jak analýza pracovala s procenty obsahu alkoholu. Porovnávat litr piva a litr tvrdého alkoholu není možné. Data ze Státního zdravotního ústavu za rok 2017 se také s daty zmíněné studie rozcházejí. Podle výzkumu SZÚ čeští muži vypijí průměrně deset litrů čistého alkoholu ročně, Češky 3,7 litru. 

V rozhovoru pro Českou televizi to zpochybnil i Jan Pirk, přednosta kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze: „Věřím jen tomu, že na litry je to možné, protože v zemích na východ od nás se pije tvrdý alkohol stejně jako u nás pivo.

Také není jasné, zda studie zohledňuje jen české konzumenty alkoholu, nebo se do ní počítá i to, co u nás vypijí zahraniční turisté.

“ A doplňuje: „Samozřejmě nemá se hodně pít, ale střídmé pití alkoholu, tedy sklenička vína denně, je tělu prospěšné.“ 

Za námi právě díky vysoké konzumaci alkoholu skončilo Rusko, Slovinsko a Polsko. Celkově v první desítce jsou státy východní a střední Evropy a desáté jsou USA a Litva. 

Uznávaný kardiolog zpochybňuje celou studii: „Je to nesmysl. Když se podíváme na průměrnou délku života, tak by to dopadlo úplně jinak.“ Poukazuje tak na fakt, že jako nejzdravější země z výzkumu vyšel Afghánistán.

Do skupiny deseti „nejzdravějších“ jsou zařazeny další velmi chudé země jako Guinea, Niger nebo Eritrea, Somálsko a Etiopie.

Studie vůbec nezohledňuje skutečnost, že v těchto zemích je podvýživa, časté epidemie nemocí a jsou ohroženy válečnými konflikty. Taktéž konzumace a držení alkoholu je ve většině z nich zakázána.

Vyměnit tak život v nejnezdravějším Česku za život v nejzdravějším Afghánistánu by chtěl jen šílenec. 

Budete mít zájem:  Ginkgo biloba: 3 tipy, jak využít listy jinanu

Jak se pije v Česku?

Nicméně to nic nemění na faktu, že Češi konzumují alkohol více, než je zdrávo, Podle poslední výroční zprávy o stavu užívání drog za rok 2015 je ohroženo závislostí na alkoholu 640 000 obyvatel Česka. Denně nebo téměř denně pije alkohol 19 procent mužů a 6 procent žen nad 15 let. Alarmující je stále narůstající počet mladých do 18 let, kteří se pravidelně opíjejí. 

Svou vinu na tom má jak nízká cena, tak dostupnost alkoholu všude v obchodech, což v ostatních zemích není úplně obvyklé.

Například v severní Evropě seženete tvrdý alkohol jen ve specializovaných obchodech, které mají omezenou otevírací dobu.

Alkohol se navíc nesmí konzumovat na ulici (do městské vyhlášky si to od letošního roku dala i Praha).To nahrává jak vzniku závislosti u Čechů, tak alkoholové turistice ze západní Evropy. 

Nejsme nejvíc obézní na světě, jen v Evropě

Ačkoliv data ze studie můžeme zpochybnit, situace není růžová ani na poli obezity. Češi patří k nejtlustším Evropanům už dlouhodobě. S nadváhou nebo obezitou se potýká 66 procent Čechů. Také je 28 procent lidí ohroženo metabolickým syndromem, který stojí za vznikem diabetu, infarktu myokardu, aterosklerózy a mrtvice.

„Metabolický syndrom a nadváha nejsou spojeny jen s genetickou zátěží, ale také s životním stylem,“ upozorňuje Pavel Kolář, přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole. Závěrům studie ale také nevěří.

Rozhodně bychom neskončili lichotivě, ale na druhou stranu si nemyslím, že bychom byli nejméně zdraví,“ řekl pro Českou televizi.

Sám není zastáncem úplně asketického zdravého životního stylu, podle něj je důležité, aby byl život kvalitní, a to až do poslední minuty.

Alarmující je podle něj nedostatek pohybu, zejména u dětí. Podle průzkumu amerického Centra pro kontrolu nemocí a prevenci má nedostatečný pohyb čtvrtina chlapců mezi 6 a 11 lety a celá polovina dívek. U starších dětí je to pak ještě horší.

Překvapivě na prvním místě ve vysokém stupni obezity neskončily Spojené státy americké se svými 35 procenty, ale Oceánie. Téměř polovina obyvatelstva Samoy má BMI (Body Mass Index – Index tělesné hmotnosti) nad 30 bodů. Normální rozmezí se přitom pohybuje mezi 18,5 až 25 body. Mezi dalšími obézními národy se umístili také obyvatelé Fidži, Tonga, Tuvalu a Kiribati. 

Co se týče kouření, obsadili Češi v tomto dílčím kritériu 11. místo. Můžeme však shlížet s nadějí k tomu, že vzhledem k zákazu kouření v restauracích a veřejných prostorách, který platí od května letošního roku, budou data za příští rok příznivější.

Ačkoliv studii lze velmi jednoduše zpochybnit, Češi by se měli nad svým životním stylem zamyslet. Zdravý životní styl ovlivňuje kvalitu života zejména ve stáří, kdy už nic nedoženeme. „Je důležité, aby lidé neumírali v nemocnici na hadičkách, aby nepřidávali léta životu, ale život létům,“ uzavírá Pavel Kolář. 

  • Podrobné výsledky studie najdete na Clinic Compare.

Články | Pet Health Care

Okřídlené úsloví „dělat psí oči“ je v češtině velmi rozšířené – protože u psů tento pohled opravdu dobře známe. Jenže poslední výzkumy ukazují, že psi cítí při tomto pohledu úplně jinou emoci, než si jejich majitelé myslí. Psi tento pohled nasadí, když se něčeho dopustí – předpokládáme tedy, že pohled naznačuje vinu. Podle psích psychologů to ale signalizuje… Číst více

Praha – Češi za péči o domácí mazlíčky utratí dvě miliardy korun ročně. Do výdajů jsou zahrnuty všechny služby, tedy veterinární péče, ale třeba i psí kosmetické salony nebo psí hotely.

Při započtení nákladů na pořízení zvířete, krmiva a dalších potřeb pro chov částka činí 12,6 miliardy korun ročně. Vyplývá to z údajů, které Český statistický úřad zveřejnil v časopise Statistika&My.

… Číst více

Prevence zaklíštění i zablešení musí být systematická. Používají se k ní ektoparazitika, léčiva proti vnějším cizopasníkům. Mají obvykle formu pipet a obojků. Jejich účinnými složkami jsou chemické sloučeniny, anebo látky přírodní.

Před aplikací přípravků obsahujících chemické insekticidy je třeba uvážit jejich bezpečnost s přihlédnutím k plemenné příslušnosti, věku a zdravotnímu stavu psa, k možnému vlivu na člověka,děti a životní prostředí.

Je nutno se… Číst více

My Češi jsme milovníci zvířat. Celosvětově vynikáme v množství doma vlastněných koček a psů. Podle studií z roku 2012 máme doma celkem téměř dva miliony psů a milion koček. Většina chovatelů příliš neřeší, čím vším je může jejich miláček nakazit, ačkoliv riziko přenosu zde stále je a s narůstajícím počtem psů a koček chovaných doma riziko stále stoupá. Čeho bychom se vlastně… Číst více

Stejně jako člověk musí mít určitý příjem tekutin, tak i psi musí mít správný příjem tekutin. Mějte na paměti, že pokud Váš pes pije hodně a nebo naopak málo, může to být naznačení nějaké nemoci. Pokud pes pije málo může to signalizovat parvovirózu, Leptospirosis nebo zánět slinivky břišní. Velký příjem tekutin může znamenat infekční onemocnění jako infekci… Číst více

150 g tvarohu 6 polévkových lžic mléka 6 polévkových lžic olivového oleje 1 vaječný bílek 200 g mletých ovesných vloček Z přísad vypracujeme těsto a z něj vytváříme malé kuličky. Pečeme na plechu asi 30 minut při 200 stupních Celsia. Do těsta můžeme přidávat i různé příchutě – sýr, med, slaninu nebo maso.

250 g ryby 150 g mouky 2 až 3 vejce cca. 0,5 l vody 1 polévková lžíce rybího tuku (lososového oleje) Rybu rozmixujeme, přidáme vejce a smícháme s moukou, vodou a olejem.  Těsto vyválíme a vytvarujeme malé tyčinky. Pečeme asi 20 – 25 minut při 180oC

150 g čerstvých hovězích jater 300 g celozrnné mouky 1 vejce 2 polévkové lžíce olivového oleje cca. 125 ml vody Rozmixovaná játra smícháme s moukou, vejcem, olejem, vodou. Hotové těsto vyválíme a formičkami vypichujeme malé kostičky. Pečeme asi 30 minut při 180 C.

Z televize určitě všichni znáte reklamy, které Vás upozorňují na důležitost udržování zdravé střevní mikroflóry. K tomu slouží zejména potraviny, bohaté na probiotické bakterie. Název těchto potvůrek pochází z řečtiny a překlad už vám napoví více pro bio = pro život. Jednoduché, že? Podle vědců je jedno o jakého savce se jedná. Probiotika pro jeho organismus mají vždy stejný… Číst více

Za starší bývají psi obvykle považováni v době, kdy dosáhnou poloviny očekávané délky života. Je zřejmé, že ke starému psu se musíme chovat s ohledem na jeho věk. Je nezbytné věnovat mu velkou pozornost a péči jak po fyzické tak i psychické stránce. Psi, jako právoplatní členové naší domácnosti, nám projevují svou oddanost a lásku bez ohledu na věk, proto… Číst více

Patří Češi skutečně mezi největší alkoholiky? Čísla zásadně ovlivňuje alkoturismus

spotřeba alkoholu

„V posledních letech si můžeme všimnout, že se v naší zemi rozmáhá alkoholová turistika. Lidé ze zahraničí využívají nízkých cen alkoholu a jezdí se do České republiky opíjet.

Ve statistikách je proto těžké odlišit, kolik alkoholu vypijí Češi a kolik turisté.

Lze předpokládat, že Češi pravděpodobně budou menšími milovníky alkoholu, než uvádí většina statistik,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček ve zprávě zaslané Echo24.

Český statistický úřad však oponuje tím, že také Češi nakupují alkohol a cigarety v zahraničí. „Spotřeba alkoholu a cigaret bilancuje se saldem zahraničního obchodu, tuzemskou výrobou a odhadu samozásobení (u alkoholu).

Co se turismu týká, předpokládá se, že turisté v ČR nakupují alkohol a naopak Češi nakupují alkohol v zahraničí při svých cestách a pobytech.

Jedná se tedy o veškerý alkohol a cigarety zakoupené na území ČR,“ řekl za ČSÚ Tomáš Chrámecký pro Echo24.

Foto:

Foto: Echo

Z historických dat ČSÚ vyplývá, že Češi v současnosti pijí a kouří výrazně více než v minulosti.

V roce 1948, odkdy se statistika měří, vypil průměrný Čech 84,4 litru alkoholických nápojů, což odpovídalo 2,4 litru čistého alkoholu. Hned po prvním roce komunistické vlády se spotřeba alkoholu prudce zvýšila.

Konzumace lihovin vzrostla více než dvojnásobně a v přepočtu na čistý alkohol průměrný člověk vypil 4,2 litru.

Rekordní rok: 2005

V průběhu komunistické éry spotřeba alkoholu narůstala. Nejvíce alkoholických nápojů bylo vypito v roce 1983. Průměrný Čech tehdy vypil 6,3 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 13,7 litru vína a 161,9 litru piva.

V přepočtu na čistý alkohol však bylo dosaženo maxima o dva roky dříve, kdy bylo vypito více tvrdého alkoholu a vína.

V roce 1981 průměrný konzument spotřeboval 9,4 litru čistého alkoholu, což se podařilo převýšit až po sametové revoluci.

Dosavadního rekordu v pití alkoholických nápojů bylo podle ČSÚ dosaženo v roce 2005, kdy průměrný obyvatel naší země vypil 188,1 litru. To zahrnovalo 7,8 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 16,8 litru vína a 163,5 litru piva.

Maxima čistého alkoholu jsme do sebe vstřebávali v letech 2007 až 2009, kdy průměrná spotřeba na osobu dosahovala výše 10,4 litru.

V loňském roce bylo v průměru vypito 172,5 litru alkoholických nápojů, což představovalo meziroční nárůst o 1,1 procenta.

V Česku lihoviny od příštího roku zřejmě podraží v důsledku zvýšení spotřební daně. Vládní návrh minulý týden schválila Poslanecká sněmovna, je ale pravděpodobné, že ho ještě vrátí Senát.

V případě půllitrové lahve 40procentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 Kč. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 Kč.

Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká.

Budete mít zájem:  Léky Na Úzkost A Deprese Bez Předpisu?

„Ze statistických dat je zřejmé, že současná míra konzumace alkoholu a cigaret je na velmi vysoké úrovni. Po sametové revoluci se zvýšilo množství vypitého alkoholu i vykouřených cigaret.

V současnosti lidé za rok vypijí zhruba čtyřikrát více čistého alkoholu než v roce 1948 a za den vykouří přibližně o dvě cigarety více než v roce 1955.

Bude zajímavé sledovat, zda na tomto vývoji něco změní plánované navýšení daní u alkoholu a tabáku,“ vysvětluje Křeček.

Česká republika zaujala čtvrtou pozici, pokud jde o roční spotřebu alkoholu na obyvatele podle aktuálních údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Žebříčku vévodí Litva, kde člověk starší 15 let ročně v průměru vypije 12,3 litru stoprocentního lihu. Následuje Rakousko a Francie.

Česko kleslo z druhé příčky v předchozí zprávě, nynější čtvrté místo znamená spotřebu 11,6 litru na osobu.

Čtěte také: Praha trpí pod náporem turistů. Ročně ji navštíví 8 miliónů a číslo neustále roste

1,5 milionu lidí má v ČR nakročeno k závislosti na alkoholu. Pomoci mají i nové národní stránky alkohol-škodí.cz

PRAHA, 20.07.2018 – Je pro Českou republiku za pět minut dvanáct? 1,5 milionu lidí má nakročeno k závislosti na alkoholu. Letní festivaly a dovolené jsou v plném proudu a jak se ukázalo, Češi je často prožívají se skleničkou něčeho silnějšího v ruce. Roční spotřeba čistého alkoholu je až 12 litrů na osobu.

Podle tabulek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se dělíme o 2. místo s Francií, celkově vede Litva s 13 litry. Dosavadní řešení nadměrného užívání alkoholu v Česku je podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila nedostatečné. K akci vyzývá Čechy také Světová zdravotnická organizace (WHO).

Jednou z informačních pomocí by měly být nové národní stránky pro podporu omezení konzumace alkoholu www.alkohol-skodi.cz, které spustilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.

S prázdninami je úzce spojeno také pití dětí a studentů mladších 18 let.

Při posledních kontrolách České obchodní inspekce před létem 2018 s mladistvými figuranty v obchodních řetězcích a za účasti národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila se prokázalo, že předpoklad, že obchodní řetězce tvrdý alkohol dětem neprodají, je zcela mylný.

„I tvrdý alkohol u nás vnímá přes 85 % studentů jako velmi snadno dostupný. Česko dlouhodobě vede v užívání alkoholu u dětí,“ potvrdil Jindřich Vobořil.

Světová doporučení versus přístup českých politiků

Pití alkoholických nápojů je u nás i v mnoha dalších zemích úzce spojeno se společenským setkáváním. Není to neškodné. Pití nese nepříznivé zdravotní a sociální důsledky a je spojeno se zvýšeným rizikem úrazů a dopravních nehod.

V ČR umírá v důsledku konzumace alkoholu asi 6500 osob ročně. Více než 1,5 milionu (17–20 %) dospělých obyvatel ČR pije rizikově, z toho více než 500 tisíc (5–8 %) dospělých obyvatel ČR pije alkohol takovým způsobem, že to má výrazné škodlivé dopady na jejich fyzické či duševní zdraví.

Před skutečností rizikové tolerance českého pití varoval Čechy před dvěma lety také vedoucí programu boje se závislostí z WHO Lars Møller, který doslova uvedl: „Česko mě svou dostupností alkoholu a cigaret šokovalo.

Zcela tady chybí politická vůle, která by řešila rizika spojená s vysokou konzumací alkoholu.“

Tuto skutečnost potvrzuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, který koncem června 2018 představil teze nové Národní strategie v oblasti protidrogové politiky, v nichž se opřel o doporučení WHO a zdůraznil potřebu legislativně regulovat dostupnost i cenu, zároveň vytvářet podmínky pro preventivní a léčebná opatření.

„Opakovaně se ve většině rozvinutých zemí ukázalo, že změny v dostupnosti a cenotvorbě měly výrazný efekt, a to v podobě jak snížení problémového užívání, tak i frekvence užívání.

Je zkrátka rozdíl, jestli vypiji denně šest piv, nebo dvě, nebo jestli si dám pět panáků, nebo jednoho,“ vysvětlil Vobořil s tím, že vládě doporučoval zdražení alkoholu, zvýšení spotřební daně a refinancování prevence, ale bezvýsledně.

Přístup ministerstva zdravotnictví vnímá Jindřich Vobořil již dvě desetiletí jako pasivní: „Navzdory opakovaným upozorněním na ekonomické a zdravotní dopady, se ministerstvo zdravotnictví a politická reprezentace staví neochotně k řešení dostupnosti a prevence v oblasti alkoholu. Česká republika by se mezinárodními doporučeními WHO měla řídit, ne je ignorovat.“

Podle Vobořila je třeba znovu vytvořit systém prevence a léčby, který nechalo ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny v uplynulých letech padnout: „Jsme již v takové krizi, že jen legislativa tomu nepomůže. Je třeba najít fungující model regulace spolu s jeho vymáháním. Včasná intervence je velmi důležitá, stejně jako rozumná regulace a informační kampaně.“

Jste závislí? Kolik utratíte za alkohol? Odpoví vám nové národní stránky o alkoholu

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti spustilo v souvislosti s kritickou situací v Česku nové národní stránky pro podporu omezení konzumace alkoholu www.alkohol-skodi.cz.

Na stránkách lze nalézt jak informace o alkoholu, jeho dopadech na zdraví a na vztahy s blízkými, tak i řadu testů, kalkulaček a odkazů na pomoc.

Můžete si na nich projít vědomostní test o alkoholu nebo si otestovat, jestli máte problémy s pitím a do jaké míry vás pití omezuje.

Navíc si na stránkách spočítáte, kolik za alkohol ročně utratíte, kolik kalorií obsahuje alkohol, který vypijete, kam se obrátit pro odbornou pomoc a další tipy a rady.

„Stránky jsme zřídili nejen pro ty, kteří mají pocit, že pijí rizikově a chtějí přestat, ale i pro ty, kteří mají o někoho starost kvůli nadměrné konzumaci alkoholu a pro veřejnost obecně.

Stránky patří státu, je garantována jejich kvalita a udržitelnost. Podobně již fungují naše stránky kouření-zabíjí.cz a hazardní-hraní.

cz,“ uvedl vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Adresa stránek kouření-zabíjí.cz byla umístěna pod zdravotnická varování na všech krabičkách cigaret.

Stránky jsou spojeny s telefonickou národní linkou pro odvykání kouření 800 35 00 00, „Stejně jako stránky ke kouření jsou uvedeny na krabičkách cigaret, stránky k hazardu na hráčských stránkách, mohla by být nabídka pomoci k dispozici na etiketách alkoholických nápojů jako v jiných zemích. Podmínky jsme pro to vytvořili,“ dodal Viktor Mravčík.

Národní stránky jsou zřizovány Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti, které je součástí odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky, který plní roli Sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky.

Více na www.alkohol-skodi.cz.

Kontakt pro média: MgA. Renata Povolná Média a PR, Odbor protidrogové politiky M +420 728 302 397

e-mail: [email protected]

www.vlada.cz  www.drogy-info.cz www.alkohol-skodi.cz

Jaké to je, mít 70 litrů vody na den? Kovy se v nové výzvě učí neplýtvat – Forbes

Na to, že Česko trpí suchem už pár let, upozorňují vědci či lesníci a teď se k nim přidávají i známé osobnosti. O víkendu si život s omezeným množstvím vody vyzkouší dobrovolně i influencer Karel Kovář alias Kovy. Na svém instagramovém účtu bude dokumentovat, jaké to je, mít jen 70 litrů denně na pití, sprchování nebo třeba praní prádla.

„Uvědomuji si závažnost situace s vodou v Česku a myslím, že je nutné o tom začít nahlas mluvit,“ říká Kovář.

Limit 70 litrů na den nebyl určen náhodou – taková je hranice pro obyvatele Kapského Města, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem pitné vody, a proto úřady čas od času omezí příděl právě na 70 litrů na osobu a den.

„Byl jsem v Kapském Městě, když reálně hrozilo, že voda dojde. Byl to apokalypticky nepříjemný pocit,“ vzpomíná třiadvacetiletý Kovář.

„Když člověk sleduje, jaká je situace v Česku, ví, že to může v některých částech země taky brzy nastat a voda z kohoutku nepoteče,“ vysvětluje člen našeho výběru 30 pod 30, proč se rozhodl zapojit do výzvy #zachranvoduchallenge.

Že by ji nesplnil, se nebojí. A tvrdí, že některé dny se do limitu určitě vejde i bez výzvy. „Odmala se třeba sprchuji místo koupání ve vaně, protože vím, že tak mám menší spotřebu vody. Vím, jak vodou šetřit,“ říká. A dodává, že smyslem kampaně je spíše dát lidem tipy, jak spotřebu vody ve vyprahlém Česku zmírnit.

Češi spotřebují průměrně 133 litrů vody na osobu za den, v domácnostech pak průměrný člověk spotřebuje denně 89,2 litru vody, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Spotřeba navíc meziročně stoupá, a to i proto, že země zažívá suché roky. Lidé tak více zalévají zahrady a napouštějí bazény pitnou vodou.

Podle odborníků je sucho, které trvá od roku 2015, nejhorší za 500 let. Ve výzvě proto influenceři v čele s Kovym budou radit, jak šetřit pitnou vodou bez nutnosti se výrazněji omezovat.

„Víc si teď zjišťuji podrobnosti o sekundární spotřebě vody, tedy kolik vody je potřeba na výrobu věcí a produkci potravin. Kvůli tomu se snažím omezovat maso v jídelníčku, protože vodní stopa jedné porce masa se může vyšplhat až k tisícům litrů vody,“ vysvětluje.

Šetřit vodu ale mohou i zdánlivé banality. „Když si člověk při čištění zubů naplní kelímek vodou místo toho, aby ji nechal puštěnou, ušetří až desítky litrů,“ popisuje jeden z tipů.

Do výzvy výrobce úsporných baterií Grohe #zachranvoduchallenge se kromě Kovyho zapojí třeba i moderátorka Nikol Štíbrová. Oba dohromady sleduje 1,2 milionu fanoušků.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector