Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu Vadné mitochondrie v embryu zvyšují riziko potratu  

Těhotenství je zázrak života v přímém přenosu. Mnohdy se nám jeho začátek odehrává pod nosem, aniž bychom to věděli. A někdy skončí tak rychle, jak přišlo, aniž bychom to postřehli. Dávno už víme, že „pouhé“ oplození k těhotenství nestačí. Perfektní genetická výbava jsou důležitým jazýčkem na vahách, ale jakou roli v tom všem sehrávají mitochondrie, organely s vlastním genomem?

Autor: Jan Nevoral 07.08.2020 11:16 3907x Diskuze: 0

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu Budeme místo konopí pěstovat kvasinky?  

Tým z University of California přišel s nápadem, jak syntetizovat většinu kanabinoidů z konopí setého (Cannabis sativa L.) v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae. Vytvořili tak zcela novou platformu pro produkci jak přírodních, tak syntetických kanabinoidů. Ty se budou dále používat ve studiích zabývajících se vývojem léků pro léčbu závažných zdravotních problémů.

Autor: Tereza Prokopová 08.07.2020 11:00 4711x Diskuze: 4

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu

Před časem proběhla odborným tiskem celá řada článků dokládajících, že naše geny stojí v pozadí i tak intimním lidským vlastnostem, jako je politická orientace. V tomto případě ale o politiku a sklony ke konzervatismu, či liberalismu, nejde. Zmíněný termín vymysleli biologové a vztahuje se k chování bakteriálních genů propůjčujících svým nositelkám rezistenci na antibiotika.

Autor: Josef Pazdera 02.07.2020 00:18 7839x Diskuze: 5

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu Hacknutá sinice vyrábí fotosyntézou spoustu vodíku  

Solární energetika je fajn, ale vodík je dnes v řadě ohledů praktičtější. Co to dát dohromady a vyrábět vodík fotosyntézou? V takovém případě jsou po ruce fotosyntetičtí mikrobi. Sinice s přestavěným fotosyntetickým aparátem dokáže růst a ještě k tomu vyrábí velké množství vodíku.

Autor: Stanislav Mihulka 12.05.2020 08:04 18390x Diskuze: 16

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu Loterie osudu: Jak SARS-CoV-2 mutuje?  

RNA viry obvykle mutují jako divé. Koronaviry jsou ale mezi nimi v tomto ohledu výjimkou, pandemický patogen SARS-CoV-2 nevyjímaje. Ostře sledovaný koronavirus ve skutečnosti mutuje jen málo a zatím nevytvořil nebezpečnější nebo naopak méně nebezpečné varianty. Pro vývoj vakcín je to dobrá zpráva.

Autor: Stanislav Mihulka 26.03.2020 03:32 21018x Diskuze: 2

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu Původ nepřítele: Kde se vzal virus SARS-CoV-2  

Nový koronavirus není z Marsu. Není to ani biologická zbraň. Objevil se v Číně, kde si ho vypěstovala Matka Příroda, která si s viry hraje velmi ráda. Naše chyba, že jí málo koukáme do karet. Jestli někdo může za tuhle pandemii, tak je to tajnůstkářství a papalášství jednoho režimu, který by měl hodně zpytovat svědomí.

Autor: Stanislav Mihulka 19.03.2020 08:49 378116x Diskuze: 76

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu Gigantický projekt sekvenování nádorových genomů pomáhá výzkumu rakoviny  

Rakovina je označení pro nemoci vyvolané nekontrolovaným množením tělních (somatických) buněk, které se přestaly ohlížet na pokyny mnohobuněčného těla, jehož jsou součástí. A množí se sobecky proti jeho vůli.

Cesta k úspěšné léčbě a prevenci vede přes pochopení toho, jak konkrétní formy rakoviny vznikají a jak se vyvíjejí. V tomto ohledu teď lidstvo poskočilo o hodný kus dopředu.

V prestižních časopisech začátkem února 2020 vyšel soubor článků, které jsou výsledkem desetiletého úsilí více než 1 300 vědců a lékařů z celého světa, kteří přečetli a analyzovali 2 658 kompletních genomů z 38 typů rakovin.

Autor: Magda Zrzavá 18.03.2020 01:43 3781x Diskuze: 0

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu Mají genotoxické karcinogeny práh účinku?  

Genotoxické karcinogeny jsou látky, které ovlivňují procesy genové exprese tak, že zvyšují riziko vzniku nádorových onemocnění. V rámci celé řady regulatorních procesů je jejich účinek považován za bezprahový – tedy za takový, u něhož nelze stanovit bezpečnou hranici. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto přístupu?

Autor: Miloslav Pouzar 05.02.2020 00:18 6541x Diskuze: 6

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu

Ani ne před rokem profesor Jiankui He v kongresovém sále univerzity v Hongkongu ohlásil narození editovaných dvojčat a popsal, jak jim genovou manipulací upravil genom.

Po vzedmuté vlně kritiky od něj dali ruce pryč jak jeho američtí spolupracovníci, tak mateřská univerzita i Čínská akademie věd. Vědec je nezvěstný a hrozí mu i výjimečný trest.

Článek, který dvojčatům prorokoval sníženou odolnost a výrazně tak ovlivnil veřejné mínění, se ukázal být nepravdou.

Autor: Josef Pazdera 22.10.2019 15:41 13449x Diskuze: 16

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu Novinka v prenatální diagnostice  

Metody odhalující vadné geny se množí jak houby po dešti. Poruchy, které lze jimi detekovat se už počítají na tisíce. Rozšíření diagnostiky do praxe nebrání ani tak vlastní provádění DNA testu, jako spíš získávání buněk plodu, na nichž lze takové vyšetření provést a aby to bylo pro něj i matku bez rizika.

Autor: Josef Pazdera 27.08.2019 14:58 5461x Diskuze: 0

Genomový editor CRISPR řádí nejen na Zemi, ale i na oběžné dráze. Astronauti na palubě ISS s tímto ultimátním genetickým nástrojem vůbec poprvé editovali. Tentokrát DNA kvasinek, kvůli experimentu s opravami simulovaného poškození DNA živými buňkami ve vesmíru.

Autor: Stanislav Mihulka

PANORAMA

Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu

Dva metry dlouhý, oranžový kluzák plul pomalu napříč Golfským proudem, přičemž byl hnán pouze jeho silou. Podmořský kluzák nemá žádné pohyblivé části, ale pouze jakási křídla, která mu umožnila pohyb rychlostí méně než kilometr za hodinu.

Třikrát denně se vynořil na hladinu a v průběhu patnáctiminutové relace udal svou polohu a předal výsledky provedených měření. Poté se vrátil zpět do pracovní hloubky, přibližně tisíc metrů pod mořskou hladinou.

Tento způsob získávání informací pomocí automatů bez posádky podle všeho zahájil novou etapu ve výzkumu oceánů. Bakteriofágy pomáhají léčit!Viry zabíjejí nebezpečné bakterieBakteriofágy jsou viry, které dokáží zabíjet bakterie a již téměř celé století jsou využívány k potlačení bakteriálních infekcí.

Pamětníci si možná ještě vzpomenou na epidemii dysenterie (úplavice) v letňanské Avii po druhé světové válce, kterou čeští bakteriologové zastavili právě pomocí bakteriofága, izolovaného z pražské kanalizace.

Čeští vědci mají své následovníky i v současnosti. Americký mikrobiologa imunolog Dr. Jeffery F. Miller totiž zjistil nové skutečnosti, jež by použití bakteriofágů při bakteriálních infekcích mohly výrazně usnadnit.

Zjistil totiž, že bakteriofág, napadající bakterii Bordetella bronchiseptika (způsobuje černý kašel), má pozoruhodné schopnosti. Vtip je v tom, že genom bakteriofága je proměnlivý a vede ke vzniku proteinů, vázajících se na povrchové receptory bakterií, což umožňuje bakterii virem – bakteriofágem zahubit.

Manipulací genomu bakteriofága by se tak daly získat léky na bakteriální infekce, a to zejména v případech, kdy se bakterie stanou rezistentní na antibiotika.

Nebezpečím je odkysličení mozku Vápník výrazně poškozuje buňkyPři ucpání některé z mozkových cév přestává být příslušná část mozku zásobována krví a odumírá – vzniká tak cévní mozková mrtvice provázená ochrnutím, poruchami řeči a často s trvalou invaliditou.

O tom, jak je tento problém vážný svědčí i fakt, že každých 45 vteřin je jeden Američan postižen mozkovou mrtvici, což představuje jen v USA 700 000 případů ročně. Vědci Zhi-Gang Xiong a Robert S. Dow již dříve dokázali, že při nedostatečném zásobení mozku krví se v postižené tkáni mění metabolismus, dochází k tzv.

anaerobní glykolýze a hromadí se kyselina mléčná. Je to následek nedostatku kyslíku, nezbytného pro normální metabolické zpracování glukózy. Novým objevem jsou ASIC (acid sensing ion channels), tj. na kyselost citlivé iontové kanály v mozkových buňkách, jimiž proudí do mozkových buněk při cévní mozkové mrtvici nadbytek vápníku, což působí jejich vážné poškození.

ASIC je možné blokovat některými jedy, např. jedem tarantule. Lékaři nyní hledají alternativní blokátory těchto iontových kanálů, které by zabránily nadměrnému toku vápníku do mozkových buněk a omezily tak poškození mozku do doby, než se léčebnými zásahy podaří prokrvení poškozené oblasti obnovit.

Létající laserové děloProtiraketový deštník USAV závěru minulého roku proběhl ve Spojených státech amerických úspěšný test výkonného bojového laseru, který byl nainstalován na palubě upraveného letounu Boxing 747.

Test proběhl zatím pouze na zemi, na Edwardsově letecké základně v Kalifornii. Nová zbraň, která by se v budoucnu měla stát součástí arzenálu americké armády, je primárně určena k ničení nepřátelských mezikontinentálních balistických raket.

Optika tohoto chemického kyslíko-iodového laseru umožňuje na vzdálenost několika stovek kilometrů rozžhavit plochu o velikosti několika čtverečních decimetrů natolik, že dojde k destrukci ozářeného materiálu a v důsledku toho i k rozpadu celé rakety.

Projekt si jen v roce 2005 vyžádá náklady ve výši 474 milionů dolarů.

Tajemství pohybu bakterií odhalenoOtáčení bakteriálního bičíku zajišťuje miniaturní háček!Mnohé bakterie se pohybují v kapalném prostředí otáčením dlouhých bičíků. Hrubá struktura takového bičíku je známa už řadu let.

Ví se například, že obsahuje jakýsi rotor, uložený v buněčné stěně a ji obklopujících membránách, dále pak ohebný „háček“ asi 60 nm dlouhý a pak až několik mikrometrů dlouhý šroubovitý bičík. Ve skutečnosti jde o dokonalou obdobu elektromotoru, poháněnou elektrickým potenciálem přes membrány.

Na rozdíl od eukaryontních bičíků a orgánů vyšších živočichů se nejedná o „hadovité“ vlnění či prohýbání, ale o otáčení podobné rotaci Reslova lodního šroubu. Skupina japonských a amerických vědců prozkoumala detailní strukturu ohebného háčku, který se ohýbá až o 90 ° při 300 otáčkách bičíku za sekundu.

V případě bakterie Salmonella typhimurium je háček tvořen dutou trubicí, složenou ze 120 molekul jediného proteinu označeného FlgE. Každá jeho molekula obsahuje 11 protofilament, která se díky ohýbání závěsu při otáčení bičíku, spojujícího dvě hlavní domény FlgE, natahují a smršťují až o 50 %.

Výsledkem studia na úrovni rozlišení 0,18 nm je, že bakteriální „háček“ se může výrazně ohýbat, ale nikoliv točit, čímž je dosaženo účinného přenosu energie z rotoru na vlastní bičík.

Budete mít zájem:  Glycin a jeho účinky na zdraví – v čem pomáhá?

Nové možnosti ve výzkumu buněčných membránVědci zdokonalili měření spekter jediné molekulyDva vědecké týmy, jeden německý a druhý americký, zvýšily citlivost fluorescenční spektroskopie natolik, že jsou schopny změřit signál od jediné molekuly.

To pravděpodobně umožní studium jednotlivých molekul bílkoviny v rámci buněčné membrány. Fluorescence, přinášející informace o stavbě molekuly, si lze představit jako vyzařování světla po předání energie atomovému jádru (excitaci), přičemž záření má kratší vlnovou délku.

Pro změření signálu jediné molekuly je třeba excitační signál zaostřit právě na tuto jedinou molekulu, což není snadné. Americký tým z univerzity v Utahu nasměroval laserový signál na zkoumaný vzorek pomocí velmi ostrého hrotu se špičkou o velikosti pouhých několika atomů.

Německý tým umístil hrot na konec tenkého světlovodu a na slídové podložce zkoumal fluorescenčním barvivem označené molekuly DNA.

Ostřelovaná ZeměOdhalených dopadových kráterů na naší planetě přibýváNaše planeta si prožila v minulosti intenzívní bombardování z vesmíru, o čemž svědčí další a další nálezy kráterů, vzniklých dopadem velkých planetek či jader komet.

Phillipe Paillou z univerzity ve francouzském Bordeaux odhalil pomocí radarových snímků saharské části Afriky kruhové geologické struktury. Je to pole stovky kráterů, o průměrech 20 metrů až 2 kilometry, rozesetých na ploše 5 000 čtverečních kilometrů.

Paillou prozkoumal 13 kráterů a výsledkem jeho výzkumu je potvrzení skutečnosti, že pocházejí ze stejné doby a jsou geologicky „mladé“ – jejich stáří je odhadováno na pouhých 50 milionů let. Protože jde o velký počet kráterů a rozptylové pole je značné, mohlo jít o současný dopad dvou i více meteorů, které se v atmosféře rozpadly.

Jednoznačná identifikace materiálů?Hmotnostní spektrometrie pomáhá kriminalistůmZ výzkumů, provedených společností Mass Spec Analytical, vyplývá, že stanovením poměrů stabilních izotopů vodíku, kyslíku a uhlíku metodou hmotnostní spektrometrie lze spolehlivě identifikovat lepící pásku.

Proč se však vědci zabývali právě lepící páskou? Odpověď je prostá, tento materiál totiž často užívají překupníci drog při balení svých zásilek. Metoda samozřejmě neumožňuje odlišení každé jednotlivé cívky lepící pásky, ale pomocí hmotnostní spektrometrie zmíněných prvků lze rozlišit jednotlivé výrobní várky či šarže.

Přesnost stanovení shody přitom úzce souvisí s výrobním postupem. Co platí v tomto případě pro lepící pásku, platí však pochopitelně i pro jiné materiály – např. balící papír, součástky pekelných strojů, obaly, v nichž vrahové ukrývají mrtvoly anebo třeba papír pro tisk falešných dokumentů.

Možnosti využití této nové technologie v kriminalistice jsou však určitě daleko širší.

Žili na Zemi trpasličí lidé?Nejmenší zástupce rodu „Homo“ – Homo floresiensisPrakticky ve všech médiích se koncem října objevila zpráva o objevu nejmenšího člověka evolučního vývoje. Poměrně dlouho je známo, že ve východní Asii se už ve starších čtvrtohorách vyskytovaly druhy Homo erectus a Homo sapiens.

Oba tyto druhy měly výrazně větší mozkovnu než jejich předkové, byli i vyšší a měli drobnější chrup než africký rod Australopithecus před 3,5 milionem let.

Nově objevené kostry, na ostrově Flores v Malých Sundách v Indonésii, se sice podobají dětským kostrám Homo sapiens, ale řada jejich rysů ukazuje, že jde o kostry dospělých lidí, kteří dorůstali výšky přibližně 1 m a jejichž mozkovna měla objem 380 krychlových centimetrů.

Zdá se, že se tento druh člověka, nazvaný Homo floresiensis, vyvinul před více než 100 000 lety z dřívějšího Homo erectus, přičemž v totální izolaci došlo k endemickému zmenšení růstu. Různé fáze jedné kapalinyPodobnost pevných látek není náhodnáNěkteré látky v pevném stavu existují ve více strukturních modifikacích.

U kapalin až doposud nic takového známo nebylo, s výjimkou helia 3 blízko teploty absolutní nuly. Zde však takové chování způsobují kvantové efekty. Badatelé Rei Kurita a Hajime Tanaka z Tokijské univerzity však zjistili, že trifenylfosfit může existovat ve dvou formách kapalin různé struktury, které přecházejí jedna v druhou při teplotě okolo 480 stupňů Celsia.

Obdobně se chová i roztavený fosfor při 1000 stupních Celsia a tlaku okolo 1 GPa, což prokázal výzkum taveniny metodou rentgenové difrakce. Při nižší teplotě tvoří kapalinu čtyřstěny ze čtyř fosforových atomů, při vyšší teplotě pak delší lineární molekuly.

Není vyloučeno, že takové chování je u kapalin stejně běžné jako u pevných látek.

I medúzy potřebují spát!Výzkum v terénu potvrdil laboratorní výsledkyPracovníci Univerzity Jamese Cooka v Austrálii sledovali chování prudce jedovaté medúzy čtyřhranky (Chironex fleckeri) a zjistili, že od pozdního odpoledne až do svítání ležely nehybně na mořském dně.

Občasné „zdřímnutí“ bylo zjištěno už dříve u čtyřhranek chovaných v laboratorní nádrži, ale bylo přisuzováno nepřirozeným životním podmínkám. Pravidelný spánek v přirozeném prostředí je připisován potřebě tohoto dravého živočicha odpočinout si a zotavit se po vysilujícím lovu drobných organismů.

Výstavba ISS nabírá skluzPodaří se dobudovat Mezinárodní kosmickou stanici?V USA se začalo hovořit o tom, že by se nemuselo podařit dostavět Mezinárodní kosmickou stanici (ISS), která měla být podle původního plánu dokončena již v roce 2010.

K tomu je zapotřebí 28 letů amerických raketoplánů, avšak ty od katastrofy Columbie v únoru 2003 nelétají a obnovení startů se stále odsouvá. Komplikace způsobil i nedávný hurikán, který zaútočil na kosmodrom.

Se startem prvního z raketoplánů se tedy počítá nejdříve v květnu. Státnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) tak vznikl problém, který by mohl dokončení Mezinárodní kosmické stanice zásadně ohrozit.

Bez raketoplánu se totiž další stavba neobejde. Některé části konstrukce jsou totiž vytvářeny s ohledem na velikost „zavazadlového“ prostoru raketoplánů a nelze je tudíž na oběžnou dráhu dopravit pomocí kosmické rakety.

Mezinárodní kosmická stanice tak stále čeká nejen na dvě laboratoře, které staví Japonsko a Evropa, ale i na další moduly. Novou hrozbou je rovněž vzrůstající cena startu raketoplánu, která se oproti době před havárií zvýšila o 50 % na současných 860 milionů dolarů.

Lék na Alzheimerovu chorobu?Ne teď, možná v budoucnosti…Vědcům z University of Wisconsin v americkém Madisonu se podařilo při experimentech se zvířaty identifikovat protein, nazvaný transthyretin, který zastavuje šíření Alzheimerovy choroby v lidském mozku.

Váže se totiž na jinou bílkovinu, zvanou beta-amyloid, která při Alzheimerově chorobě vytváří v nervových buňkách mozku složité struktury, čímž zhoršuje jejich činnost. K použitelnému léku je však ještě hodně daleko a vyvstáva i problém se způsobem podávání preparátu s transthyretinem tak, aby se do mozku skutečně dostal.

Vzhledem k existenci hematoencefalické bariéry v mozku totiž mohou nastat problémy i při podávání pomocí injekcí do krve. Podáváním tohoto léku se navíc neodstraňuje vlastní příčina vzniku beta-amyloidu, ale pouze jeho nepříznivé působení.

Povodně v Tibetu?Věda potvrdila dávné legendyTibetská náhorní plošina leží v nadmořské výšce 4 000 – 5 000 metrů nad mořem a vládne tu vysokohorské kontinentální podnebí. Nejvýše položená sněžná čára planety se proto nachází až mezi 5 000 – 6 000 metry.

Přitom podle dávných legend měli Tibeťané prožít dokonce i katastrofální povodeň, což nyní potvrdil tým geologa Davida Montgomeryho z University of Washington v Seattlu, který zkoumal velké říční terasy na řece Tsangpo, datované do roku 760 našeho letopočtu.

Řeka se dnes prodírá z náhorní tibetské plošiny na jih Himalájemi, přičemž na dvou stech kilometrech klesá její tok až o 2 400 m. Před 1300 lety se tu ale vytvořilo jezero hluboké 240 metrů, zadržující 80 krychlových kilometrů vody z ledovců.

Když se tehdy ledová hráz prolomila, průtok řeky dosahoval až milionu krychlových metrů za sekundu. Geologové našli i stopy dalšího tibetského jezera, které před 10 000 lety zadržovalo při hloubce 680 metrů 830 krychlových kilometrů vody.

Kde je hranice miniaturizace?Technologie „smart dust“ v chemické laboratořiTak jako uplatnění kvantových jevů vytyčuje meze miniaturizace současné elektroniky, kapilární jevy zastaví další miniaturizaci při provádění chemických reakcí.

Citlivé detekční metody umožnily v posledních desetiletích mnohonásobně zmenšit objem zkoumaného vzorku při zachování stanovené přesnosti, nicméně tradiční chemické postupy manipulace se vzorkem přestávají vyhovovat.

Z tohoto pohledu se jeví velmi zajímavou a přínosnou práce chemiků z Kalifornské univerzity v San Diegu, kteří spojili částice jemného křemíkového prachu s magnetickými částicemi oxidu železitého. Ty se mohou adsorbovat nejen na povrchu kapek vody či jiného rozpouštědla, ale i bakterií a virů.

Poté lze pracovat např. i pomocí běžného magnetu. Novou metodu otestovali tak, že pomocí magnetu zkontaktovali dvě kapky hydrofilního organického rozpouštědla, jednu s rozpuštěným dusičnanem stříbrným, druhou s jodidem draselným.

Při jejich smísení vznikla viditelná sraženina jodidu stříbrného. Současné spektrální metody tak umožňují přesně sledovat procesy, které v nepatrných kapičkách probíhají. Vesmírné nebezpečí?Hubblův kosmický teleskop ohrožuje pozemšťanyPracovníci NASA zveřejnili svůj další argument proti ponechání Hubblova kosmického dalekohledu po skončení jeho pracovního života osudu.

Pokud nebude opraven, ukončí některá zařízení svou funkci v roce 2007. Poté by jako vesmírný odpad kroužil kolem Země, patrně až do roku 2020, kdy se má jeho dráha snížit na výšku 122 kilometrů. Ve výšce 78 kilometrů se pak křehká aparatura rozpadne a její zbytky dopadnou na povrch Země.

Budete mít zájem:  Lyofilizované (sušené mrazem) ovoce a potraviny – jsou stejně zdravé jako čerstvé? někdy dokonce více!

Počítačový model předpokládá, že z 10,7 tuny těžkého tělesa by dopadla na zemský povrch celá pětina. Trosky by padaly v pruhu dlouhém 1220 kilometrů a některé jejich části by mohly mít velmi nebezpečnou hmotnost.

Riziko, že by mohl někdo zemřít nebo být těžce zraněn, je 1 : 250, což představuje závažný problém, protože NASA pro svou činnost považuje za přijatelné riziko pouze 1 : 10 000.

· Miniaturní optické čočky lze vyrábět ve velkém na rozhraní voda – dekan. Průhledný roztok latexové pryskyřice se samovolně uspořádá do kapek mikroskopických rozměrů, načež zatuhne a čočky jsou na světě.

· Vztlak porézních materiálů nasáklých vodou či vzduchem je o šest řádů vyšší než předpovídá klasická teorie. Praktická aplikace výsledků tohoto zjištění však zatím není příliš zřejmá. · S šířícím se pěstováním genově pozměněné řepky klesá v Kanadě, navzdory předpovědím odpůrců GM plodin, používání herbicidů.

Farmáři zde v letech 1995 – 2000 snížili na řepkových polích aplikaci herbicidů o celých 43 procent.· Nový čip, který umožní sledování televizního vysílání prostřednictvím mobilních telefonů, ohlásila společnost Texas Instruments.

O tuto technologii projevila zájem řada výrobců telefonů i mobilních operátorů.

Autor: Akademon, Marek Zouzalík Vědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonuVědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonuVědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonuVědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonuVědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonuVědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonuVědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonuVědci nyní mohou manipulovat s mozkovými buňkami pomocí smartphonu

Věda

  • Před 3 hodinamiOkamžiky těsně před smrtí budí fantazie lidstva od pradávna. Není to nikterak překvapivé – smrt čeká jednou na každého, a tak se na ni chceme co nejlépe připravit a pokud možno vědět, na co se můžeme ‚těšit‘, když to skutečně přijde. Vědci už se drahně let zabývají otázkou, co se vlastně děje v lidském těle, když postupně selhává a odchází. Jak se v takové chvíli chová mozek? A jaké procesy se nastartují v dalších orgánech?
  • Před 6 hodinamiPraha – Zhruba 60 lidí se dnes ve strašnickém krematoriu rozloučilo s astronomem Lubošem Perkem. Vědec, který získal mezinárodní uznání, zemřel v noci na 17. září ve věku 101 let. Jeho jméno nese i největší tuzemský dalekohled v Ondřejově u Brna, o jehož vybudování se zasloužil. Přelomy Perkova života a kariéry dnes ve Strašnicích připomněli astronomové Jiří Grygar a Jan Palouš. Z dalších známých osobností dorazili například Ivan Havel či někdejší československý kosmonaut Vladimír Remek.
  • Před 6 hodinamiWashington – Přes tři čtvrtiny Čechů tvrdí, že ochrana přírody má mít přednost i v případě, že by vedla k mírnému poklesu ekonomického růstu a zaměstnanosti. Opačného názoru je 18 procent obyvatel Česka. Vyplývá to z průzkumu americké agentury Pew Research Center, jehož výsledky byly zveřejněné dnes. Průzkum se zabývá názory obyvatel 20 zemí světa na vědu a na aplikované výsledky vědeckého bádání.
  • Před 7 hodinamiJedním z největších problémů globálního znečištění životního prostředí je všudypřítomnost plastů.
  • Před 7 hodinamiHomo sapiens sapiens poprvé dorazili na západ Evropy o 5 000 let dříve, než se dříve předpokládalo a možná se svým pobytem překrývali s posledními neandertálci (Homo neanderthalensis).
  • Před 11 hodinamiEvropská vesmírná agentura (ESA) zveřejnila první výsledky nasazení dalekohledu CHEOPS a hned můžeme mluvit o mimořádném objevu.
  • Před 12 hodinamiLidé, kteří prodělali onemocnění covid-19, nemusejí mít ještě vyhráno. I když je dosud příliš brzy na jakékoliv studie dlouhodobých efektů nemoci, vědci varují, že následky si mohou odnést nejen ti, kteří museli být s nemocí covid-19 hospitalizováni, ale i ti, u nichž měla nemoc mírný průběh.
  • Před 16 hodinamiParkinsonova choroba je tradičně spojována s poškozením nervového systému a typickým třesem. Nejnovější studie ukazuje, že choroba může mít počátek nejen v mozku, ale i ve střevech. Tato varianta by mohla ovlivnit budoucí léčbu a diagnostiku závažné neurodegenerativní nemoci.
  • Před 21 hodinamiPřečtení genomu původní plísně, díky které Alexander Fleming objevil penicilin, by mohlo pomoci v boji proti bakteriálním rezistencím.
  • Před 1 dnemDvě podobné činnosti v mozku vran mají odlišnou délku trvání. To naznačuje, že na činnosti jedné z nich se podílí „subjektivní“ neurony, a tudíž, že vrány mají subjektivní vědomí.
  • Před 1 dnemKočičí videa vládnou od dob internetu světu. Na mnohých z nich jsou kočky pod vlivem šanty kočičí, po které občas provádějí ještě větší lumpárny než kdykoli jindy. Vědci mají pro tuto kočičí závislost na rostlině vysvětlení.
  • Před 2 dnyZačátek 20. století značil posun snad v každém odvětví. Gugliemo Marconi uskutečnil první radiotelegrafní spojení přes Atlantik, Thomas Alva Edison si nechal patentovat elektromobil. Stranou nezůstal ani tehdy mladý fyzik Albert Einstein, ten 27. září 1905 zveřejnil čtyři články, které způsobily revoluci ve vědeckém prostředí.
  • Před 2 dnyDnes už jsou výzkumy o radioaktivitě dávno na úplně jiné úrovni. Vědci nosí ochranné oděvy, vědí, co si mohou dovolit, a co ne. Když ale před lety Marie Curie a její partner prováděly první zkoumání, neměli ani tušení, s čím si zahrávají.
  • Před 2 dnyV současné době, kdy svět zasáhla v podstatě druhá vlna pandemie koronaviru, společnost bedlivě sleduje, která vakcína zvítězí v boji s touto zákeřnou nemocí. Covid-19 má již na svědomí statisíce lidských životů. Počet nakažených neustále stoupá, a tak se lidstvo snaží vynaleznout látku, která bude účinná a pomůže onemocnění přecházet.
  • Před 2 dnyOperace nádoru jater, provedená v pražském IKEMu, je unikátní ve dvou směrech. Lékaři ji provedli ve dvou složitých operacích, a to u historicky nejmladšího dítěte na světě.
  • Před 3 dnyBěžně se udává, že nerezová ocel, tedy spojení železa a chrómu, byla vynalezena až v 19. století. Nové objevy britských archeologů v Íránu ale dokazují, že v regionu se taková ocel dělala skoro o 1000 let dříve.
  • Před 3 dnyWeb ScienceAlert se dotázal 13 odborníků, zda lidstvo prochází evolucí i dnes. Jednomyslně se shodli na tom, že se lidé i nadále vyvíjejí.
  • Před 3 dnyZnečištění vzduchu jako jemný prach, částečky o průměru méně než 2,5 µm, představuje vážnou hrozbu pro lidské zdraví. Vědci v Rakousku vyvinuli takzvaný nejmenší senzor částic na světě.
  • Před 4 dnySnímky z elektronového mikroskopu ukazují pachatele na místě činu. Vědci z univerzity v Severní Karolíně pozorovali mračna virů na uměle nakažených buňkách.
  • Před 4 dnyJak mořské řasy rostou, vážou do sebe atmosférický oxid uhličitý, hlavního původce oteplování atmosféry. Totéž sice umí i stromy, řasy ale snáze stáhneme ke dnu, odkud se uhlík jen tak neuvolní.
  • Před 4 dnyUkazuje se, že vliv hraní videoher na fungování lidského mozku přetrvává i mnoho let poté, co jedinci s hraním přestali.
  • Před 4 dnyNárodní ocenění Česká hlava by letos mohl získat molekulární imunolog Václav Hořejší. Vládě to doporučila Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). O rozhodnutí rady informoval její místopředseda Pavel Baran na tiskové konferenci po dnešním zasedání.
  • Před 4 dnyTzv. „plná“ krev zvyšuje šanci na přežití vážně zraněných s rozsáhlým krvácením. Česká republika ji začíná využívat mezi prvními na světě.
  • Před 4 dnyNaše fyzické zdraví souvisí s psychickým a naopak. Pravidelný pohyb nám pomůže s udržením zdravé váhy, srdce, ale pomůže nám bojovat i s úzkostí či depresí.
  • Před 5 dnyOceánský průzkumník a ekolog Fabien Cousteau (vnuk Jacquese-Yvese Cousteaua – slavného francouzského námořního důstojníka a oceánského průzkumníka) chce svou novou podmořskou vědeckou stanicí Proteus změnit podobu průzkumu oceánů.
  • Před 5 dnyCesta senátora a někdejšího kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše na Tchaj-wan se vzhledem k horší epidemiologické situaci uskuteční až na jaře. V dnešní tiskové zprávě to uvedl bývalý senátor Martin Mejstřík. Původně měl Drahoš zemi navštívit 21. až 29. října. Na Tchaj-wan s ním měli odletět vědci, epidemiologové a experti na kybernetickou bezpečnost.
  • Před 5 dnyElektroencefalografie je vědecká lékařská metoda, přesto byl jejímu objeviteli inspirací téměř mystický zážitek z mládí.
  • Před 5 dnyElektroencefalografie je vědecká lékařská metoda, přesto byl jejímu objeviteli inspirací téměř mystický zážitek z mládí.
  • Před 5 dnyJak dlouho trvá Zemi, než dokončí rotaci o 360 stupňů? Ukázalo se, že ne 24 hodin, ale přesněji 23 hodin a 56 minut.
  • Před 5 dnySpolečnost Seznam zpřístupnila nové letecké snímky povrchu naší vlasti. Mimo postupů těžby v hnědouhelných lomech a nové zástavby ukazuje také letošní kůrovcovou kalamitu.
  • Před 5 dnyVědci se zase o krok přiblížili možnosti vypěstovat orgány v laboratoři. Pomocí speciálního proteinového lešení se jim podařilo vytvořit miniaturní střeva, která funkčně a anatomicky odpovídají opravdovým orgánům.
  • Před 5 dnyMinisterstvo práce má mít příští rok výdaje zatím kolem 702 miliard korun. Proti původnímu návrhu resortního rozpočtu je to zhruba o dvě miliardy víc. Výdělky v sociálních službách se tak od ledna zvednou o deset procent. Na investice do domovů seniorů bude mít ministerstvo miliardu. Dohodly se na tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD). Ta ale žádá ještě 4,5 miliardy korun na zvýšení přídavků na děti. O plánu budou ministryně ještě jednat. Rozpočet ministerstva pro místní rozvoj na příští rok se proti letošku zvýší o 1,2 miliardy korun na 29,1 miliardy korun. Jsou v něm započítány i evropské dotace.
  • Před 5 dnyKdyž se nanočástice křemene o průměru 30 nanometrů převlékne za fenylalanin, tak se dovede vplížit do nádorové buňky. Tam pak spustí katastrofickou produkci kyslíkových radikálů, která přiměje dotyčnou buňku spáchat sebevraždu.
  • Před 6 dnyPraha – Cesta senátora a někdejšího kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše na Tchaj-wan se vzhledem k horší epidemiologické situaci uskuteční až na jaře. V tiskové zprávě to uvedl vedoucí Drahošovy kanceláře Martin Mejstřík. Původně měl Drahoš zemi navštívit 21. až 29. října. Na Tchaj-wan s ním měli odletět vědci, epidemiologové a experti na kybernetickou bezpečnost.
  • Před 6 dnyZhruba každé desáté dítě v současnosti trpí hyperaktivitou a poruchou pozornosti. Tato neurovývojová porucha je známá pod anglickou zkratkou ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Vědci nyní zjistili, že příčinou jejího vzniku může být nedostatek důležitého vitamínu v těle matky během těhotenství. ADHD se častěji vyskytuje u chlapců. Mezi příznaky patří neudržení pozornosti při nejrůznějších činnostech. Děti s ADHD nemají příliš rády úkoly zaměřené na trpělivost a soustředění.
  • Před 6 dnyMezi zásadními technologickými inovacemi, z nichž vychází současná elektrotechnika, patří k nejpřelomovějším integrovaný obvod, známější coby mikročip.
  • Před 6 dnyPraha – Čeští vědci úspěšně dokončili první fázi vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru. Prototyp testovaný na hlodavcích je bezpečný a vyvolal imunitní reakci, píší dnešní Lidové noviny (LN). Na vakcíně spolupracuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) s Ústavem hematologie a krevní transfuze a Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Další postup při vývoji bude záležet na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. O vývoj a výrobu očkování proti novému typu koronaviru usiluje ve světě řada firem a institucí.
  • Před 7 dnyMikroplasty pronikající do půdy zřejmě snižují počet drobného hmyzu a škodí tak biodiverzitě. Nejde o definitivní závěry, kupí se ale náznaky, že mikroplasty výrazně škodí malým živočichům, vliv můžou mít v součtu i na nás.
  • Před 7 dnyPozoruhodný důkaz evoluce sexu odhalil čínský tým ve vzorku mořských živočichů lasturnatek. Přesto pamatujete – spermie obecně jsou staré nejméně šestkrát víc než nynější objev.
  • Před 7 dnyVětšina hospodyněk peče rodince na víkend bublaninu, štrúdl či bábovku. Některé však doma pečou i chléb či housky a další dobroty. Zatímco pro někoho může být pečení pouze cesta jak ušetřit za kupované výrobky, pro jiného je motivací jíst zdravěji a pro dalšího potěšit něčím dobrým členy rodiny. Pak jsou i tací, kteří pečení zbožňují.
  • Před 7 dnyVelký úspěch v boji proti koronaviru si mohou připsat vědci z britské společnosti DnaNudge. Přišla totiž s testem, který poskytuje výsledky už za 90 minut a nemusí je ani vyhodnocovat laboratoř. Test pojmenovaný Covid Nudge je navíc velmi přesný; podle odborného posudku ve vědeckém časopise Lancet přítomnost covidu 19 správně odhalil téměř ve všech případech.
  • Před 7 dnyMůžeme cestovat červí dírou? Podle vědců by to nejspíš bylo příliš pomalé
  • Před 8 dnyLetošní masové nálezy uhynulých slonů v deltě řeky Okavango v Botswaně mají možná překvapivého původce- sinice. Informovala agentura Reuters.
  • Před 8 dnyČína se pomalu ale jistě chystá na zahájení mise Čchang-e 5, jejímž cílem bude dopravit měsíční horniny na naši planetu. Mise by mohla odstartovat už v listopadu a cílem konkrétně bude prozkoumat okolí Mons Rümker v severní části Oceánu bouří na přivrácené straně naší přirozené družice. Horniny by zde podle expertů měly být mladší oproti těm získaných v rámci programu Apollo.
  • Před 8 dnyKloubní náhrady na míru, které minimalizují zásah do organismu pacienta, vymysleli výzkumníci z Vysokého učení technického v Brně (VUT).
  • Před 8 dnyFágová terapie bude za pár let zcela jistě stejným spasením, jako penicilin v minulém století. Bakterie silně odolné vůči antibiotikům se vědci po celém světě snaží likvidovat mobilizací jejich přirozených nepřátel, virů. Brněnským vědcům se v tomto oboru podařil významný krok kupředu.
  • Před 8 dnyPod zemským povrchem se nacházejí rozličné druhy tvorů. Jde o mikroby, kteří jsou na naší planetě už miliardy let. Vědci o nich zjistili zajímavé informace, třeba to, že vůbec nedýchají.
  • Před 8 dnyČeští vědci ve spolupráci s kolegy ze Španělska představili v časopise Nature Communications nový druh polymerů, které byly dosavadními přístupy nedostupné.
  • Před 8 dnyNa konci minulého století se začaly psát dějiny jedné z nejvíce za vlasy přitažených konspiračních teorií s názvem chemtrails. Ačkoli kondenzační stopy za prolétávajícími proudovými letadly mají své logické vysvětlení, zastánci oné teorie se přesvědčit nenechají.
  • Před 8 dnyPejsek Kössi byl speciálně vycvičen pro rychlé rozeznávání lidí napadených novým typem koronaviru. Je mnohem rychlejší, než používané rychlotesty.
  • Před 8 dnyLidé odpradávna věřili, že ve světě okolo nás je „něco víc“. Bohové, duchové, tajemné síly. Nadpřirozeno. Po tisících letech se toho moc nezměnilo – touha po vyšším smyslu v mnohých zůstala. Třeba víra ve vliv hvězdného znamení, ve kterém jsme přišli na svět. Její historie se začala psát dávno před starými Babylóňany, ale přetrvala dodnes. Co na to ovšem NASA a moderní vědecké přístupy? Dá se horoskopům věřit? A jaký vztah má astronomie k astrologii?
  • Před 8 dnyNový a jednoduchý krevní test odhalí poranění mozku za pár minut
  • Před 8 dny…aneb Jedna z nejvýznamnějších událostí ve vývoji života na Zemi?
  • Před 9 dnyNový univerzitní podcast Technicky vzato spouští Vysoké učení technické v Brně. Od znělky přes grafiku až po samotné nahrávání vzniká pořad kompletně v produkci vysoké školy.
  • Před 9 dnyChráněno před vnějším světem žije na 200 panamských zlatých žab v akváriích umístěných v kontejnerech. V přírodě by nepřežily útok zabijácké houby, která ohrožuje na životě třetinu populace obojživelníků v Panamě. Píše o tom agentura AFP.
  • Před 9 dnyNASA chce v roce 2021 vypustit do vesmíru kosmickou sondu, která má narazit do malého asteroidu. Vědci tak chtějí prozkoumat, jestli bychom byli schopni zachránit planetu před tělesy přilétajícími z kosmu. Informaci přinesla agentura Reuters.
  • Před 9 dnyMezinárodní tým astronomů objevil vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku.
  • Před 9 dnyPodle elitního fyzika Rogera Penrose (a jeho kolegy anesteziologa) naše vědomí neumírá. To jen z mozku mizí kamsi do vesmíru.
  • Před 9 dnyLegenda astronomie Luboš Perek: Postavit ondřejovský „dvoumetr“ nebylo snadné
  • Před 10 dnySlitina železa, hliníku, niklu a přesně vyladěného množství chromu je superelastická. A také superodolná, protože na rozdíl od jiných podobných slitin si udrží své podivuhodné vlastnosti ve velmi širokém rozmezí teplot. Funguje od mínus 263 °C až plus 200 °C, takže by ji mohli využít i kosmičtí inženýři na Marsu nebo na Měsíci.
Budete mít zájem:  Vředy v krku, puse a jícnu – jak na ně?

Záření z mobilů zabíjí mozkové buňky, prokázali vědci

Hlavní obsahLogo kapelyFoto: Petr Hejna

Závěry švédské zprávy, která bude otištěna v příštím čísle vědeckého časopisu Environmental Health Perspectives, jsou založeny především na experimentech s mladými myšmi. Pokusy ukázaly, že záření z mobilních telefonů ničí nervové buňky v mozku. ‚Až uplyne několik desetiletí, možná budeme mít novou generaci postiženou předčasným mozkovým stárnutím kvůli mobilním telefonům,‘ poznamenal v deníku Aftonbladet vedoucí výzkumu neurochirurg Leif Salford.

Salford zkoumal nebezpečí z tohoto záření více než deset let. Novinkou výzkumu je podle něho to, že nyní může dokázat, že ‚nervové buňky v mozku odumírají v důsledku záření‘. Doufá zároveň, že jeho výzkum poslouží jako základ pro další zkoumání tohoto jevu.

Během pokusů autoři studie vystavili osm myší záření, které odpovídalo asi deseti procentům toho, které se vytváří při běžném hovoru mobilním telefonem. U sedmi z nich došlo ke změnám v mozku a k odumření nervových buněk. Vědci soudí, že příčinou odumírání buněk je skutečnost, že bílkovina albumin opouští krev a vstupuje do mozku vystaveného záření.

Čeští odborníci, kteří se podílejí na výzkumu vlivů záření z mobilních telefonů na lidský organismus, jsou k jednoznačnému tvrzení o škodlivosti mobilních telefonů skeptičtí. ‚Záření z mobilů nepatří mezi ta, které by nás přímo ohrožovala.

Má mnohonásobně menší vliv než například kosmické záření, které na nás dopadá z vesmíru,‘ uvedl přednosta neurologie pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice Otakar Keller.

Podle něj jsou vyšetřování vedena přímo na lidech a k výzkumům se používají různé elektrofyziologické metody.

Také doporučení některých lékařů, aby tyto přístroje neužívaly děti, je podle Kellera zbytečné. ‚Mnohem více si děti ubližují walkmany. Jednak narušují sluch a za druhé způsobují i psychické změny.

Je prokázáno, že na tato přenosná zařízení vzniká závislost s regulérními abstinenčními příznaky,‘ dodal neurolog.

Vůči pokusům na zvířatech je skeptická i primářka neurologie Fakultní nemocnice v Motole Blanka Žižková.

Pokud by mělo mít záření z mobilních telefonů vliv na lidský mozek, museli by lidé žít permanentně s telefonem na uchu a stejně by se to projevilo až za několik desítek let, uvedla.

I švédští výzkumníci trvají na tom, že ještě nemají k dispozici konkrétní údaje o tom, jak toto záření působí na lidský mozek.

Každopádně ale doporučují držet telefon co nejdále od hlavy a používat zařízení ‚hands-free‘.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *