Ve středu se do unijních obchodů vrátí křivé okurky a hrbolaté mrkve - Úvod

Citrony, mrkev či rajčata. Co mají společného? Neměli bychom je uchovávat v ledničce, skladování v chladu jim totiž škodí. Rychleji se kazí, ztrácí chuť či klesne jejich kvalita. Které potraviny bychom tedy měly skladovat jinde?

Čerstvá bazalkaMáte pocit, že vám tato bylinka vydrží déle, když ji dáte do chladničky? Tak to je velký omyl. Bazalka totiž nasákne všechny pachy, které se uvnitř mísí. Nejdéle vám vydrží čerstvá ve sklenici s vodou. A neplatí to jen pro bazalku, do ledničky nepatří žádné bylinky.

ChlebaAni chleba vám v ledničce nevydrží déle čerstvý. V chladném prostředí rychleji tvrdne a vysychá, pakliže ho navíc dáte dovnitř v sáčku, zplesniví. Chleba je nejlepší skladovat v v dřevěné krabici s poklopem. Pokud ji nemáte a pořizovat si ji nechcete, dejte chleba do mrazáku. Po vytažení jej ale nikdy nerozmrazujte v mikrovlnce.

Olivový olejOlivovému oleji chlad vyloženě škodí. Při nízkých teplotách kondenzuje a houstne. Nejlepším místem je pro něj špíz, nebo tmavé místo na podlaze, kde je chladněji než na kuchyňské lince u sporáku.

CitrusyDo lednice rozhodně nepatří citrony, pomeranče, pomela, limetky či grepy. V chladném prostředí totiž rychleji měknou a plesniví. Nejlépe jim bude v míse na kuchyňské lince, dejte ale pozor, aby v míse měly dostatek místa. Pakliže například na citrony položíte těžké pomeranče, plíseň vznikne také.

AvokádoPokud jste zakoupili avokádo, které ještě není zralé, neměli byste jej dávat do chladničky. Chlad totiž zrání zastaví. Do lednice patří pouze zralé avokádo, které v něm nebudete dlouho skladovat.

Česnek a cibulePakliže do lednice dáte česnek, začne vám klíčit, nebo zplesniví. V chladničce zplesniví a změkne také cibule. Ta by měla být sice uchovávána na chladnějším místě, ale rozhodně ne v igelitovém pytlíku.

RajčataDo ledničky také určitě nedávejte rajčata, ztratila by chuť. Chladný vzduch zabrání procesu zrání stejně jako u avokáda, díky tomu také „zmizí“ jejich chuť. Navíc se změní i konzistence, rajčata skladovaná v ledničce jsou moučná.

BramboryI brambory patří do chladu, ale ne takového, který je v ledničce. Větší zima než třeba ve špajzu či sklepu bramborám škodí. Bramborový škrob se totiž při nízkých teplotách rychleji mění na sacharidy. Nejlépe je bramborám v papírovém sáčku v temném a chladném místě.

KávaStejně jako brambory je na tom káva. Vyžaduje suché, chladné prostředí. V ledničce je na ni ale příliš vlhko. Pokud máte větší množství kávy, které nespotřebujete ihned, můžete ji dát do mrazáku. Nezapomeňte ji ale zabalit do hermeticky uzavřeného pytlíku. Takto vám v mrazáku vydrží i měsíc.

Nakládané okurkyDávat nakládané okurky do lednice je zbytečné. Konzervační látky obsažené v láku jsou dostatečně silné, aby okurky vydržely i tři roky. Skladovat byste je ale měli na tmavém chladnějším místě.

Okurky a mrkevOkurky mají rády pokojovou teplotu, takže lednice není vhodným místem pro jeho zachování. To samé platí pro mrkve. I ty snesou pokojové teploty, v lednici se často „scvrknou“ a změknou.

Banány Ani banány nepatří do chladu. Teplota pod 12 stupňů jim vyloženě škodí. Místo, aby dozrávaly a sládly, v lednici moučnatí. Podobnou teplotu potřebuje i papája, mango nebo třeba ananas.

Křivé okurky mohou v unii znovu na pulty

Po letech hádání se daly ve středu státy sedmadvacítky Evropské komisi volnou ruku k tomu, aby se zbavila jednoho z nejsměšnějších byrokratických nařízení, které určovalo přesně parametry pro ovoce a zeleninu.

Od července 2009 se tak do regálů supermarketů budou moci vrátit nejen zahnutější okurky, ale i cukety nebo hrbolaté mrkve.

Šanci “nerůst podle jedné šablony” dostane i dalších 23 druhů „legrační zeleniny“ – třeba melouny budou moci vážit pod 1,5 kilogramu, květák zase bude smět mít průměr menší než 11 centimetru.

Dosud kupříkladu okurky byly přesně podle velikosti a zahnutí rozděleny do čtyř skupin.

„Zbavujeme se symbolu byrokracie. Nemá smysl vyhazovat kvalitní věci jen proto, že nesplnují ideál krásy,“ prohlásila dánská komisařka Mariann Fischerová Boelová.

Zrušit nařízení, které v roce 1988 nevymysleli bruselští úředníci, ale jednotlivé členské státy, pomohla i potravinová krize a vysoké ceny jídla. Velkou část úrody, až celou pětinu celoevropské produkce, zemědělci ničili jenom proto, že neměla první jakost nebo extra jakost.

Křivá nebo nesprávně zakulacená zelenina teď dostane příležitost a navíc podle odhadu komise může ušetřit zákazník až čtyricet procent na ceně.
„Každý přece ví, jak vypadá okurka,” posmíval se absurdní, dvacet let staré směrnici Edmund Stoiber, který se po odchodu z čela bavorské vlády snaží v Bruselu odstraňovat unijní byrokracii.
Deset druhů ovoce a zeleniny, včetně jablek, citrusů, broskví, jahod nebo rajčat, ale musí ale i po včerejším rozhodnutí zastupců 27 členských zemí nadále splňovat přísné normy – od barvy až po velikost.

Přesto například malá jablka a další ovoce nebudou muset bezpodmínečně končit jako džus. Pokud u jejich bedny v obchodě bude stát nápis „pro průmyslové zpracování“, bude je moci obchodník prodávat třeba domácnostem na vaření.

„Teď bude o všem rozhodovat sám trh, producenti se nebudou řídit podle jedné jasné normy, ale podle několika různých,“ obává se Johann Greiml z rakouské hospodařské komory.
Ideály krásy pro ovoce a zeleninu totiž stanovuje i hospodářská komise OSN v Ženevě.

Silné slovo navíc mají obchodní řetězce, které jasná pravidla chtějí, aby mohly prodávat zboží na kusy a nikoli na váhu.

„Normy také dávají záruku, že se okurky správně zabalí do krabic, že se jich tam vejde stejné množství. Zákazník si může být jistý stejnou kvalitou,“ řekl deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Hans-Dieter Stallknecht z německého zemědělského svazu.

Vysvětluje tak, proč se státy jako Španělsko, Itálie nebo Maďarsko, eurokomisařce vzepřely a nadále chtěly přesná pravidla nejen pro zakroucení okurek a kulatost ovoce.

Budete mít zájem: Léky Na Plíseň Nehtů?

„Když jsme teď chtěli byrokratickou normu odstranit už letos v červenci, většina členských zemí se překvapivě vzepřela. Co se prodávat bude a co nikoli, nemá určovat nějaká instituce v Bruselu, ale trh,“ tvrdí mluvčí komise Michael Mann.

„V zásadě se toho moc nezmění. Většina okurek stejně roste už dávno díky šlechtitelům rovně. Unie aspoň ukázala, že se byrokracie dokáže zbavit,“ poznamenal list Financial Times Deutschland.

Dosud platilo pro unijní okurky: délka – 25 centimetrů
průměr – 5 centimetrů
zakřivení – 1 cm na 10 cm délky

okurky ze skleníku mají mít alespoň 250 gramů

Na pulty se od zítřka vrátí „křivé” mrkve a banány

„Je to dobrý příklad našeho úsilí, jak snížit zbytečnou byrokracii. Takové věci na úrovni EU regulovat nemusíme,“ uvedla eurokomisařka Mariann Fischer Boelová. Změna se týká 26 druhů ovoce a zeleniny – například meruněk, cibule nebo pórku.

Meruňky, artyčoky, chřest, lilek, avokádo, fazole, růžičková kapusta, mrkev, květák, třešně, cukety, okurky, pěstované houby, česnek, lískové ořechy ve skořápce, hlávkové zelí, pórek, cukrové melouny, cibule, hrách, švestky, řapíkatý celer, špenát, vlašské ořechy ve skořápce, vodní melouny a salátová čekanka.

Co ponese označení jakosti

Jablka, citrusové plody, kiwi, salát, broskve, nektarinky, hrušky, jahody, sladké papriky, stolní hrozny a rajčata.

Podle normy nemohly být ovoce a zelenina znetvořené ani anomálně zakřivené. Pokud tomu tak bylo, nemohly se prodávat ve výběrové jakostní třídě.

Zatímco zelináři rozhodnutí kritizují, Ovocnářská unie ČR v normě problém nevidí.

„Pro naše pěstitele je to špatná zpráva. Náš trh se stane smetištěm Evropy, bude se k nám vozit nekvalitní zelenina, která běžně nemohla do prodeje. My jsme byli zvyklí dodávat kvalitu, která nyní bude deklasovaná,“ řekl předseda zelinářské unie Jaroslav Zeman.

V důsledku dovozu „nevzhledné“ zeleniny poklesne podle něj cena zeleniny.

Ovocnáři ve změkčení norem zásadní problém nevidí. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka se spotřebitelů nijak nedotkne. „Zhruba 80 až 90 procent ovoce jde na trh přes supermarkety a hypermarkety. Ty mají vlastní standardy kvality, které jsou přísnější než stávající normy,“ řekl.

Dodal, že stále bude platit všeobecná norma, podle které bude muset být ovoce čisté, nezávadné a bez hniloby.

Normy nicméně zůstanou zachovány pro deset druhů ovoce a zeleniny, mimo jiné pro jablka, jahody a rajčata. Ale i v případě těchto druhů budou členské státy moci poprvé povolit prodej, i když plodiny nebudou normám vyhovovat.

Budou ovšem muset být označeny tak, aby je bylo možné rozeznat od produktů kategorií „extra“, „I. jakost“ a „II. jakost“.

Ke zrušení zákona se zpočátku přistupovalo skepticky. Proti bylo mnoho států, které se domnívaly, že zrušení normy zhorší kvalitu ovoce a zeleniny na pultech obchodů. Kontroverzní zákon se ale zároveň v minulosti stal součástí několika protievropských kampaní.

Přísná pravidla pro prodej ovoce a zeleniny zavedla Evropská komise roku 1988. Eurokomisařka Mariann Fischer Boelová připomněla, že potraviny jsou v současnosti drahé a díky zmírnění norem lidé dostanou možnost širšího výběru.

Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 11. července 2009. Anketa je uzavřena.

Zprávy z médií | KPV ČR – Konfederace politických vězňů České republiky

PETICE:- 1

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu
petičním

NA KOMUNISTY SI ZVYKAT NECHCEME!

V listopadu 2008 uplynulo devatenáct let od pádu komunistického režimu v tehdejším
Československu. Tento listopad se však do dějin zapíše spíše jako měsíc, kdy se komunistům
povedl návrat k aktivní účasti na vládě v našich krajích, a to za veřejného souhlasu demokratů.

Je hříčkou historie, že se tak děje šedesát let po té,
kdy takzvaný „Vítězný únor“ zahalil naši zemi do temného pláště
komunistického bezpráví. Představitel jedné z hlavních demokratických stran
nám vzkázal, že si na účast komunistů na reálné politické moci zvykneme.

My,
níže podepsaní občané, však nahlas a veřejně prohlašujeme: „Na komunisty si zvykat

nechceme!“
Nástup obou totalitních režimů — nacistického a komunistického — k moci
se udál nenápadně na základě demokratických voleb. Stejně nenápadně se nám
jeví i postupná legitimizace vládnutí komunistů nejprve na krajské úrovni, aby byl
posléze umožněn jejich nástup i k převzetí moci celostátní.

Je pro nás nepochopitelné že, ačkoliv byl komunistický režim prohlášen
za nezákonný, je držitelce těchto idejí — komunistické straně — stále umožněno
ovlivňovat vývoj demokratické společnosti. Program, ideové materiály a prohlášení
politických představitelů KSČM svědčí o tom, že se současní komunisté mnoho neliší
od těch předlistopadových. Nejnovějším dokladem tohoto faktu je i personální

obsazení krajských rad bývalými funkcionáři komunistického establishmentu.
My, níže podepsaní občané, proto vyzýváme vládu České republiky,
zákonodárce a další státní orgány a představitele demokratické společnosti,

aby:
a) se veřejně postavili proti návratu komunistů
k reálné politické moci a veřejně se distancovali od takového
počínání;

b) důsledně postihovali veřejnou propagaci komunismu a ostatních
hnutí směřujících k potlačení práv a svobod jedince nebo skupiny obyvatel,
především rozpuštěním všech stran, spolků a hnutí, které se k této propagaci
hlásí;
c) vyslyšeli výzvu Senátu PČR k iniciování
soudního zákazu KSČM;

d) zavedli povinnou výuku novodobých českých dějin
do školních osnov tak, aby tato výuka nekončila rokem 1945, jak je tomu dnes ve většině případů
zvykem;
e) aktivně podporovali všechny vzdělávací, kulturní
a společenské projekty, které ukazují společnosti zločinnost všech totalitních režimů;

f) završili proces nápravy zločinů komunistického
režimu.
V Praze 17. listopadu 2008
Petiční výbor:

Jan Cieslar, Široká 6, Praha 1
Jan Jakob, Masarykova 883, Roztoky u Prahy
Viktor Meca, Pod Nouzovem 970/7, Praha 9

Jan Sixta, V Jinchařích 5, Praha 1
Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je
oprávněn:
Jan Cieslar, Široká 6, Praha 1

Podpisový arch k petici
č. …
Kompletní text petice je umístěn na první straně této složky, případně v těsné
blízkosti tohoto podpisového archu.

Dle §4 zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvádíme, že podpisový arch
se týká petice

Na komunisty si zvykat nechceme.
Dále uvádíme, že přílohou každé složky jsou citace z petičního
zákona.

Za petiční výbor:
Jan Cieslar, Široká 6, Praha 1

Čitelné jméno a příjmení

Bydliště (ulice a číslo)

Podpis

Příloha — Listina základních práv a svobod

Čl. 18

(1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu
má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány

a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

Příloha — zákon 85/1990 Sb . ze dne 27. března 1990 o právu petičním

Úvodní ustanovení
§ 1

(1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní
orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného
společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen
„petice“). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)
§ 2

Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva
nesmí být nikomu na újmu.

§ 3
Petiční výbor

(1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu
orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor.
(poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej
nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním
orgánem)
(3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat
ve styku se státními orgány.

§ 4
Shromažďování podpisů pod petici

(1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat
občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno,
příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem

řádně seznámil.
(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé,
jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno,
příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo
je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.

(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též
na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení
státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových
a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

(4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena
osoba, která dosáhla věku 16 let.

§ 5
Podání a vyřízení petice
(1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno
jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční
výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno,
příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci

zastupovat.
(2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho
působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu
a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

(3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů
písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede
stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.
Společná ustanovení

§ 9
Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před
státními orgány a přijímání a vyřizování stížností,
oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí
podle tohoto zákon

EUROMÝTUS: Brusel zakázal křivé banány a okurky

O přísných úřednících v Bruselu a „nesmyslných“ legislativách, které vydávají, se v zemích EU šíří řada mýtů a polopravd. Jak je to ale doopravdy? Například s křivými banány a okurkami?

Co se traduje?
Brusel zakázal křivé banány a okurky.

Jak je to doopravdy?

Brusel příliš křivé či rovné banány ani křivé okurky nezakázal.

Cílem evropské regulace o jakosti banánů a okurek bylo především definovat kritéria pro jednotlivé jakostní kategorie banánů a okurek určených k dodání v čerstvém stavu spotřebiteli a to podle mezinárodních obchodních standardů. V letech 2011 a 2013 bylo nařízení o banánech zjednodušeno. Nařízení o okurkách bylo v roce 2008 zrušeno.

Vysvětlení:

Spolu se vznikem jednotného trhu byla v EU přijata řada pravidel pro standardy kvality ovoce a zeleniny. Smyslem těchto pravidel bylo usnadnit obchod, umožnit spravedlivou hospodářskou soutěž, pomoci výrobcům splnit očekávání spotřebitelů a odstranit nevyhovující produkty z trhu.

Jedním z takových předpisů bylo i nařízení 2257/94 s cílem zajistit, aby byly na trh dodávány banány vyhovující jakosti. Smyslem normy bylo podle stanovených tříd jakosti (výběr, 1. jakost, 2.

jakost) odlišit rozdílnou kvalitu banánů s tím, že v nižších kategoriích byly povolené vady tvaru či povrchové vady.

Nařízení tedy především definovalo jakostní kategorie, do kterých se banány třídily, aby pro obchodníky i spotřebitele bylo snazší se orientovat na trhu a každý účastník trhu věděl, že prodává nebo nakupuje zboží určité kvality.

Podobným předpisem bylo i nařízení 1677/88, které stanovilo minimální požadavky na okurky určené k prodeji (např. aby okurky byly pevné, čerstvé, neporušené) a specifické požadavky pro jednotlivé kategorie jakosti.

Nařízení tedy především definovalo kategorie, do kterých se okurky dělily podle své velikosti, zakřivení a míry poškození.

Díky tomu bylo snazší s okurkami na evropském i mezinárodním trhu obchodovat a kupujícím to usnadnilo orientaci v nabídce.

Podobná pravidla navíc již dříve existovala – ovšem na národní úrovni (např. ve Francii, Itálii, Německu a Nizozemsku). Tím, že bylo přijato nařízení na evropské úrovni, došlo ke sjednocení různých národních norem. Pro obchodníky na evropském trhu tak společné nařízení představovalo zjednodušení, protože několik různých předpisů se nahradilo jediným.

Nicméně v reakci na kritiku, že takováto opatření jsou příliš složitá a vedou k plýtvání potravinami, Evropská komise v roce 2008 tuto legislativu přezkoumala a rozhodla se nařízení o okurkách od 1.

července 2009 zrušit a spolu s ním i další předpisy týkající se dalších druhů ovoce a zeleniny. Následně byly zjednodušeny také předpisy týkající se jakostních kategorií a obchodních norem pro banány.

Nadále existují podobná pravidla dohodnutá na jiné než evropské úrovni – např. v rámci OSN a OECD. Svá pravidla pro standardy kvality ovoce a zeleniny si vytvářejí i samotné obchodní řetězce.

Více informací:

Zrušené nařízení Komise (ES) č. 1677/88 ze dne 15. června 1988 (pouze v angličtině)

Nařízení Komise (ES) č. 1221/2008, kterým se mění obchodní normy v odvětví ovoce a zeleniny

Ovoce a zelenina (dTest 8/2020)

Nákup vzorků a testování proběhly podle přesně daných pravidel. Nákup vzorků se uskutečnil ve 22. a 24. kalendářním týdnu.

V každém z nich jsme během jednoho a téhož dne navštívili českou i německou prodejnu a nakoupili v ní trojici vzorků podle předem připraveného seznamu. Ve 22. týdnu jsme se vydali pro okurky, saláty a mrkev; zbylé druhy jsme pořídili o 14 dnů později.

Nakupovali jsme vždy ve stejném obchodě a rozdělením nákupu do dvou termínů jsme chtěli eliminovat náhodu, že by byla prodejna v jeden den zásobena mimořádně kvalitním zbožím.

Laboratorní analýzy spočívaly v senzorickém hodnocení, kdy panel deseti posuzovatelů známkoval vzhled, barvu, chuť, vůni, texturu či konzistenci, intenzitu vad a celkový dojem. Jednotlivé znaky se vždy porovnávaly s příslušným standardem.

Ten se druh od druhu lišil, ale obecně se předpokládaly celé, čisté, mechanicky nepoškozené kusy vyrovnané velikosti v čerstvém stavu, nenapadené hnilobou nebo škůdci. Sledovala se i zralost plodů. Očekávali jsme dostatečně vyvinuté zboží v uspokojivé zralosti, ale nikoliv přezrálé.

Počítá se totiž s tím, že se plody budou prodávat a konzumovat až několik dnů po sklizni, proto musí být prostor pro dozrávání. Chybou byly i jakékoliv cizí pachy a příchuti.

Dále jsme zjišťovali zralost kusů prostřednictvím měření refraktometrické sušiny šťávy. Nakonec jsme sledovali kalibr plodů, tedy jejich velikost vyjádřenou buď hmotností jednoho kusu, nebo jeho příčným průměrem v nejširším místě. Kalibr ovoce a zeleniny ovlivňuje cenu zboží; většinou platí, že větší kusy jsou ceněny více než ty malé.

Na první pohled nejvýraznější odlišností mezi českými a německými vzorky byl jejich kalibr. Až na jahody a rajčata se v Německu prodávaly těžší a větší kusy. Asi nejvýrazněji se lišila velikost balených jablek.

V českém nákupu jedno vážilo 154 g, z Německa jsme dovezli jablka o průměrné hmotnosti 228 g. Významně se lišila i hmotnost okurek (380 g vs. 456 g). Rozdílu ve velikosti však odpovídal i rozdíl v ceně.

Německé zboží bylo – s výjimkou ledového salátu a okurek – dražší.

V ostatních ohledech byla kvalita ovoce a zeleniny v českém a německém obchodě vcelku vyrovnaná. V konečném celkovém hodnocení vedlo s převahou 4 : 2 zboží zakoupené v českém obchodě. Zásluhu na tom mělo především lepší senzorické hodnocení. Německá zelenina si připsala celkové vítězství pouze v případě balené mrkve a okurek.

Test byl publikován ve vydání 8/2020.

Srovnání kvality ovoce a zeleniny

Nabízených ve stejném čase v české a německé prodejně řetězce Lidl.

jablka cena za 1 kg 35 Kč cena za kus (balení) 69,90 Kč celkové hodnocení dobře 62 % senzorické hodnocení dobře 75 % textura či konzistence [++] refraktometrická sušina šťávy 11,53 °Bx kalibrace uspokojivě 48 % podíl nepoužitelných kusů 8 %

jablka cena za 1 kg 42,40 Kč cena za kus (balení) 84,80 Kč celkové hodnocení uspokojivě 52 % senzorické hodnocení uspokojivě 52 % textura či konzistence [0] refraktometrická sušina šťávy 12,11 °Bx kalibrace uspokojivě 52 % podíl nepoužitelných kusů 11 %
jahody cena za 1 kg 179 Kč cena za kus (balení) 93 Kč celkové hodnocení dobře 70 % senzorické hodnocení dobře 78 % textura či konzistence [++] refraktometrická sušina šťávy 7,86 °Bx podíl nepoužitelných kusů 0 země původu Česká republika
jahody cena za 1 kg 148,30 Kč cena za kus (balení) 65 Kč celkové hodnocení dobře 65 % senzorické hodnocení dobře 75 % textura či konzistence [++] refraktometrická sušina šťávy 7,23 °Bx podíl nepoužitelných kusů 0

ledový salát cena za 1 kg 63,30 Kč cena za kus (balení) 29,90 Kč celkové hodnocení dobře 76 % senzorické hodnocení velmi dobře 84 % textura či konzistence [++] refraktometrická sušina šťávy 4,52 °Bx podíl nepoužitelných kusů 0 země původu Česká republika
ledový salát cena za 1 kg 31,20 Kč cena za kus (balení) 15,70 Kč celkové hodnocení dobře 71 % senzorické hodnocení dobře 79 % textura či konzistence [++] refraktometrická sušina šťávy 3,94 °Bx podíl nepoužitelných kusů 0
mrkev cena za 1 kg 29,90 Kč cena za kus (balení) 29,90 Kč celkové hodnocení uspokojivě 50 % senzorické hodnocení uspokojivě 50 % textura či konzistence [+] refraktometrická sušina šťávy 7,33 °Bx kalibrace uspokojivě 45 % podíl nepoužitelných kusů 6 %
mrkev cena za 1 kg 31,60 Kč cena za kus (balení) 31,60 Kč celkové hodnocení dobře 73 % senzorické hodnocení dobře 78 % textura či konzistence [++] refraktometrická sušina šťávy 9,01 °Bx kalibrace uspokojivě 53 % podíl nepoužitelných kusů 0
okurka cena za 1 kg 39,20 Kč cena za kus (balení) 14,90 Kč celkové hodnocení dobře 68 % senzorické hodnocení dobře 70 % textura či konzistence [+] refraktometrická sušina šťávy 2,92 °Bx podíl nepoužitelných kusů 0
okurka cena za 1 kg 28,50 Kč cena za kus (balení) 13 Kč celkové hodnocení dobře 69 % senzorické hodnocení dobře 68 % textura či konzistence [+] refraktometrická sušina šťávy 3,12 °Bx kalibrace velmi dobře 81 % podíl nepoužitelných kusů 0
rajčata cena za 1 kg 34,90 Kč celkové hodnocení uspokojivě 58 % senzorické hodnocení uspokojivě 58 % textura či konzistence [+] refraktometrická sušina šťávy 3,77 °Bx podíl nepoužitelných kusů 0 země původu Česká republika
rajčata cena za 1 kg 26,30 Kč celkové hodnocení uspokojivě 50 % senzorické hodnocení uspokojivě 50 % textura či konzistence [+] refraktometrická sušina šťávy 4,45 °Bx podíl nepoužitelných kusů 0

česká vlajka – zboží zakoupené v České republice německá vlajka – zboží zakoupené v Německu