Ve sprchách žijí nebezpečné bakterie

Bez vody nemůžeme žít, to ví každý. A nejen my, ale i živočichové či rostliny. Co už ovšem každý neví nebo si to neuvědomuje, je skutečnost, že voda je přirozené místo výskytu mikroorganismů, kam se řadí i různé bakterie. Které jsou nejčastější, a jak nám mohou škodit? Jak se jich zbavit a pít pouze čistou a nezávadnou vodu? Na vše se pokusíme odpovědět v tomto článku.

Bakterií je ohromné množství a v základu je můžeme rozdělit podle složení buněčné stěny, podle způsobu absorpce živin, podle způsobu získávání energie, podle vztahu kyslíku, podle hygienického ukazatele, podle původu v jejich prostředí a podle dalších kritérií.

Známé a zdraví ohrožující bakterie

Mezi nejznámější bakterie, které se ve vodě vyskytují, patří dozajista Legionella pneumophila a Koliformní bakterie. Těmto dvou se budeme věnovat podrobněji.

Legionella pneumophila

Legionella žije především ve stojatých vodách vodovodního potrubí v rozsahu teplot 30 až 50 °C. Jedná se o velmi nebezpečnou bakterii. Způsobuje Legionářskou nemoc a člověk se touto bakterií může nakazit vdechnutím.

Nemoc se podobá zápalu plic a u osob se sníženou imunitou může způsobit i smrt. Limity Legionell musí být hlídány a jsou stanoveny vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb.

V ní jsou uvedeny limity především pro zdravotnická a ubytovací zařízení, sprchy u veřejných bazénů a koupališť. Pro ostatní platí doporučená hodnota.

Ve sprchách žijí nebezpečné bakterie

Jak eliminovat bakterie Legionelli z rozvodů?

K odstranění a prevenci se nejčastěji používá termická desinfekce, chemická desinfekce a samozřejmě je důležité udržovat celý rozvodový systém. Termická dezinfekce není příliš účinná a musí se neustále opakovat.

Spočívá v zahřívání vody v potrubí na více než 70 °C alespoň jednou týdně. Nejúčinnější je periodická chemická dezinfekce nebo ionizace těžkými kovy. A používá se také známý chlór, oxid chloričitý (ClO2), chloramin, ozon nebo UV záření.

Nejčastěji je to právě chlór nebo v poslední době stále více využívaný a zároveň i šetrnější a účinnější chlordioxid.

Koliformní bakterie

Koliformní bakterie patří k nejdůležitějším hygienickým indikátorům fekálního znečištění. Jsou přítomné v trávicím traktu lidí a živočichů. Jedná se o gramnegativní aerobní až fakultativně anaerobní tyčinky, které zkvašují laktózu na plyny, kyseliny a aldehydy. Bakterie se řadí do čeledi Enterobacteriaceae.

Koliformní bakterie žijí běžně, mimo trávicího traktu, i v půdě. Vyskytují se mezi nimi i patogenní kmeny tvořící toxiny, které mohou proniknout do tkání a ohrozit zdraví lidí (salmonela, shigella, enterocolitica a další onemocnění). Kontaminovaná voda může způsobit průjem, nevolnost či zvracení.

Bakterie typu Salmonella mohou způsobit i břišní tyfus, paratyfus a salmonelózu.

Koliformním bakteriím vadí velké teplo a při teplotách nad 72 °C by měly být spolehlivě odstraněny. Bakterie indikují slabou ochranu vodního zdroje. Vyhláška jasně stanovuje, kolik jich může být v pitné vodě určené k hromadnému zásobování (100 ml) i k individuální spotřebě (10 ml).

K jejich odstranění se většinou využívají vhodné dezinfekční prostředky dávkované v pravidelných intervalech či speciální filtrace. Je možná i kombinace obojího.

Ve sprchách žijí nebezpečné bakterie

Další druhy bakterií, se kterými se můžete setkat:

  • Enterokoky – jsou resistentní vůči vysokému pH. Mohou způsobovat infekce močových cest, infekce žlučových cest či gynekologické záněty.
  • Pseudomonas – objevují se ve vodě či uvnitř těl rostlin. Jejich velké množství dokáže přežít v různých nádobách či umělohmotných lahvích s balenou vodou. Způsobují záněty ran, infekce uší, očí či zánět průdušek.
  • Escherichia coli – je součástí mikroflóry tlustého střeva u většiny teplokrevných živočichů. Obvykle se dostane do těla ihned po narození a mimo hostitele neumí dlouho fungovat. U zdravých lidí nevyvolává žádné potíže.

Ne všechny bakterie jsou zdraví nebezpečné, naopak jsou mnohé prospěšnou součástí lidského těla i těl jiných živočichů. Veškeré limity jsou stanovené ve vyhlášce.

Vždy je však důležité bakterie ve vodě nepodceňovat a v případě nejistoty se raději obrátit na odborníky, kteří dokáží dát vodu účinně a spolehlivě do pořádku.

Nemoci ze znečištěné vody | BENU.cz

Nemoci z vody se řadí mezi infekční onemocnění – způsobují je mikrooraganismy vyskytující se v kontaminované vodě. Nezávadnost vody a zda spadá do kategorie vody pitné určuje v rámci Česka Státní zdravotní ústav.

I přes přísné vyhlášky a limity bakterií ve vodě může dojít k její kontaminaci – například ve vodovodním potrubí.

Voda ze studní také není vhodná – může dojít k jejímu infikování výkaly či zbytky hnojiv, proto jsou důležité pravidelné kontroly.

Jako běžný člověk závadnost vody neodhalíte. Voda se může zdát na první pohled v pořádku – nezapáchá, není zakalená ani nemá jinou barvu. Bakterii v takovém případě nerozpoznáte. Problém se ukáže až následně při střevních a žaludečních obtížích. Pokud máte podezření na závadnost vody, ihned ji nechte otestovat nebo nahlaste příslušným úřadům.

Příznaky nemocí z vody

Ve sprchách žijí nebezpečné bakterie Bakterie vyskytující se ve vodě

Voda je plná různých mikroorganismů. Některé člověku nevadí, ale některé vám mohou ublížit a způsobit spoustu neplechy v těle. Jaké nebezpečné bakterie se ve vodě vyskytují?

Koliformní bakterie

Nejčastějším mikroorganismem, který ve vodě můžeme najít, jsou koliformní bakterie.  Napomáhají ke správnému rozkladu potravy v lidském těle. Tyto bakterie se mohou snadno dostat do podzemních vod, studní.

Způsobují střevní potíže a koliku, ale pozor můžou vyvolat i vážné onemocnění jako je břišní tyfus. Koliformních bakterií se můžete snadno zbavit. Zahubíte je při teplotě vyšší než 50°C – proto převařením vody dosáhnete jejich vymýcení.

Je nutné, abyste kontaminovanou vodu dezinfikovali.

Enterokoky

Enterokoky jsou naší přirozenou součástí – nachází se ve střevech lidského organismu. Najdete je i ve vodě, v půdě a na rostlinách.

Tyto bakterie jsou odolné vůči vysokým teplotám a vysokému pH. Způsobují infekce močových a žlučových cest a gynekologické záněty.

Přítomnost enterokoků ve vodě svědčí o tom, že došlo k jejímu fekálnímu znečištění. Pro jejich odstranění použijte dezinfekci.

Jsou i mnohé další bakterie, které mohou vodu kontaminovat a způsobit nám nepříjemné trávící a žaludeční obtíže, patří mezi ně například – Legionella či Pseudomonas.

Ve sprchách žijí nebezpečné bakterie Dejte si pozor, co pijete

Možná jste to do téhle chvíle netušili, ale konzumace kontaminované vody představuje vysoké zdravotní riziko při cestování a na výletech do přírody. V České republice jsme zvyklí pít vodu z kohoutku, v cizích zemích to pravidlem není. Na svých cestách raději kupujte vodu balenou, u které budete mít jistotu, že není infikovaná. 

Když vás potká nepříjemný a pro cestovatele častý cestovatelský průjem, nezapomeňte organismus dostatečně hydratovat. Vařte si čaje, pijte ovocné šťávy a navracejte tělu sílu pomocí vývaru. V každém případě s sebou mějte léky na průjem a léky proti zvracení a nevolnosti.

Jak problémům předejít?

Základním kamenem, proto abyste neonemocněli z vody, je nepít nevhodnou tekutinu. Buďte obezřetní, dávejte pozor na to, jakou vodu pijete, umýváte nádobí, potraviny. 

Na cestách je vhodné mít s sebou dezinfekci, která vodu čistí. Vhodné jsou dezinfekční přípravky založené na chloru či chlorioxidu. Neriskujte – nepijte v zahraničí kohoutkovou vodu. Všude není zvykem ji pít jako u nás. V mnoha zemích ani taková voda není určená ke konzumaci. Předejděte tím trávícím a žaludečním potížím.

Dávejte si pozor i na led. Na výlet si s sebou berte dostatek pitné vody. V zahraničí navíc často naleznete na plastovém víčku bílý obal, který garantuje, že láhev nebyla otevřena.

Voda ze studny je také častým zdrojem výskytu nežádoucích mikroorganismů – ani tuto vodu tedy nepijte. Stejně tak je tomu i u vody z přírodních zdrojů – potoků, řek, jezer.

Zvažujte, jakou vodu pijete a z jakých zdrojů pochází. Nemoci z vody jsou velmi nepříjemné a dokáží pokazit celou dovolenou, proto jim předejděte – především svou opatrností. 

Léky na průjem

Nebezpečí číhá ve sprše. Pozor na legionelózu

Ve špatně provedených rozvodech teplé vody nebo nesprávně provozovaných zásobnících se může množit nebezpečná bakterie legionella. Ta představuje život ohrožující riziko hlavně pro seniory, malé děti a pro lidi s oslabeným imunitním systémem. Počet  nakažených v Česku roste.

Ve sprchách žijí nebezpečné bakterieNejčastější cestou k nákaze legionelózou je sprcha kontaminovanou teplou vodou.

V České republice dlouhodobě roste počet lidí nakažených legionelózou. Jedná se o horečnaté onemocnění, které se může podobat zápalu plic.

Pro zdravé dospělé lidi, jde spíš o krátkodobou nepříjemnost, legionářská nemoc (jak se také legionelóza nazývá) však může být nebezpečná dětem a starším osobám.

Zatímco v roce 2009 bylo podle statistik Státního zdravotnického ústavu v Česku evidováno pouhých 25 případů této nemoci, v loňském roce je jich zaznamenáno 212.

Legionella – nepříjemný obyvatel rozvodů teplé vody Legionella pneumophilla je bakterie způsobující horečnatá onemocnění a onemocnění podobné zápalu plic – takzvanou legionářskou nemoc. Důvodem jejího názvu je první popsaný případ epidemie této nemoci na sjezdu amerických válečných veteránů – legionářů, kteří se hromadně nakazili z hotelové klimatizace.

Budete mít zájem:  Máte rádi müsli či cereální tyčinky? Pozor na tuk!

Ve starých domech i novostavbách

Legionella se množí ve vlhkém prostředí při teplotách 20–45 °C. Pro svůj růst potřebuje také dostatek živin. Právě proto se jí daří v rozvodech teplé vody v klimatizacích. Prevencí je hlavně vysoká čistota všech ohřívacích zařízení a dostatečně vysoká nebo naopak u studené vody nízká teplota vody.

Legionella může být závažným problémem nesprávně provozovaných zásobníků a starších nebo rozsáhlejších rozvodů vody v hotelích, nemocnicích, ale i v bytových domech. Může se však vyskytovat i v nově postavených domech s nevhodně navrženým systémem přípravy teplé vody.

Bakterie legionella se totiž dobře množí zejména tam, kde se po delší dobu udržuje z nějakého důvodu teplota vody v určitých mezích a to zejména tam, kde jsou dále přítomny určité živné materiály nebo nánosy. Nebezpečné mohou ale být i klimatizace.

Horečka, kašel a bolest hlavy

K nákaze pak dochází většinou při sprchování. Nakazit se totiž můžete pouze vdechováním bakterií. Naopak při pití nakažené teplé vody by k nákaze docházet nejspíš nemělo, ale jeden nikdy neví.

Nemoc doprovází horečka, kašel, bolest hlavy a nezřídka i průjem. Pro zdravého člověka není legionelóza ohrožující, nebezpečná však může být pro děti, staré lidi a osoby se sníženou imunitou. Právě těm pak hrozí i další komplikace.

Nemoc se léčí podáním antibiotik.

Chybí hlavně informace

Správný návrh technického zařízení budov s ohledem na legionellu specifikuje norma ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody – Navrhování a projektování z roku 1998. Odborníci však uvádějí, že jak projektantům, tak i široké veřejnosti informace o legionelle a možnostech její prevence chybí.

Původce nepříjemné plicní nemoci – bakterie legionella. Foto 123rf.com

Jako účinná prevence proti legionelle fungují například zásobníky, které umožňují hygienickou přípravu teplé vody. Ta spočívá v průtokovém ohřevu vody zamezujícím její delší stagnaci.

Další možností je například pravidelná termická desinfekce zahřátím na vyšší teplotu – například 70°C.

Tento způsob ovšem přináší nevýhody v podobě zvýšeného vylučování vodního kamene a vyšších nákladů na přípravu teplé vody v použití s moderními zdroji tepla (tepelné čerpadlo, solární systém, kondenzační plynové kotle).

Co způsobuje množení bakterií legionella:

  • Trvale nízká teplota vody v potrubí a zásobníku,
  • koroze stěn zásobníku,
  • delší odstávka ohřívače vody,
  • usazeniny v zásobníku a v potrubí,
  • nedostatečná cirkulace teplé vody v rozsáhlejších rozvodech,
  • umístění potrubí se studenou vodou příliš blízko zdroji tepla (např. potrubí teplé vody),
  • nekvalitní a špatně navržené rozvody vody.

Ve sprchách žijí nebezpečné bakterie

Břišní tyfus: proč je očkování důležité?

Ve sprchách žijí nebezpečné bakterie

Břišní tyfus je způsoben bakteriemi Salmonella typhi. Onemocnění je v průmyslově vyspělých zemích spíše vzácné, v rozvojovém světě však zůstává vážnou zdravotní hrozbou. Břišní tyfus se šíří kontaminovanými potravinami a vodou nebo blízkým kontaktem s nakaženou osobou.

Příznaky obvykle zahrnují vysokou horečku, bolesti hlavy, bolesti břicha a buď zácpu nebo průjem. Nákazu je možné léčit antibiotiky, nicméně proti břišnímu tyfu existuje vakcína. Ta se doporučuje především pro osoby, kteří cestují do rizikových oblastí.

Co je břišní tyfus?

Závažné střevní onemocnění známé pod pojmem břišní tyfus způsobuje bakterie jménem Salmonella typhii. Ta se podobně jako jiné infekce projevuje horečkou, bolestmi hlavy, ale navíc také bolestmi břicha a nevolností. U slabších jedinců může vést k vážným komplikacím a ohrozit je na životě. Ročně touto nemocí údajně ve světě onemocní kolem 22 miliónů osob.

Zdrojem nemoci je pouze člověk, tudíž k přenosu dochází při přímém kontaktu s nemocným nebo prostřednictvím infikovaných potravin či předmětů. Bakterii se daří především ve špatných hygienických podmínkách, tím pádem se nejvíce vyskytuje v chudých zemích s horším hygienickým standardem. V České republice se bakterie nachází velmi ojediněle.

Zdroj a šíření břišního tyfu

Bakterie, jež má onemocnění na svědomí, přežívá v lidském střevním traktu. Bacilonosičem však není jen člověk, který je infikován, ale stejně tak jedinec, který nemoc prodělal.

V případě, že dotyčný je pouze přenašečem, bakterie obvykle přežívají v zánětlivém žlučníku nebo močových cestách.

Nejčastěji se bakterie šíří vodou nebo jinými tekutinami, potravinami  a také předměty, kterých se dotýkaly ruce přenašeče.

Infekce zasahuje tzv. Payerovy pláty v tenkém střevě, které se vlivem bakterie zduří a postupně nekrotizují.

Následně se rozvíjejí vředy a hrozí rovněž vznik jizev, které zvyšují riziko perforace (protržení) střeva, což může člověka ohrozit na životě.

Bakterie se množí v lymfatické tkáni a mohou se dále šířit lymfatickou či krevní cestou. Po uplynutí dvou týdnů by se však při léčbě defekty ve střevech měly postupně hojit.

Jaké má břišní tyfus příznaky?

Nejprve je dobré zmínit, že inkubační doba infekce představuje obvykle 7 až 14 dní. U dětí bývá průběh nemoci mírnější, zatímco u starších osob existuje vyšší riziko možných komplikací. V prvním týdnu vypuknutí nemoci se zpravidla dostavuje:

  • Bolest hlavy
  • Horečka a zimnice
  • Nechutenství
  • Zácpa (výjimečně průjem)
  • Schvácenost
  • Bolest břicha

Po uplynutí prvního týdne se obvykle dostavují další specifické příznaky nemoci. Pro dospělé jedince bývá nejrizikovější výše zmíněná perforace střeva, jelikož může člověka ohrozit na životě.  Typickými symptomy v 2. týdnu nemoci jsou:

  • Bledost
  • Hnědě povleklý jazyk
  • Růžová vyrážka na břiše (není však častá)
  • Snížený krevní tlak
  • Vypadávání vlasů
  • Poškozené svalstvo
  • Zvětšené uzliny (až do velikosti švestky)

Rizikové faktory břišního tyfu

Břišní tyfus zůstává vážnou celosvětovou hrozbou, zejména v rozvojových zemích, která každoročně postihuje přibližně milióny lidí.

Toto onemocnění se vyskytuje (endemicky) zejména v Indii, jihovýchodní Asii, Africe, Jižní Americe a mnoha dalších oblastech.

Celosvětově jsou nejvíce ohroženy děti, i když obvykle mají mírnější příznaky než dospělí. Zvýšené riziko nákazy hrozí, pokud:

  • Pracujete nebo cestujte do oblastí, kde se vyskytuje tyfus (endemický)
  • Pracujete jako klinický mikrobiolog zabývající se bakteriemi
  • Máte blízký kontakt s někým, kdo je nakažen nebo byl nedávno nakažen břišním tyfem
  • Pijete vodu znečištěnou odpadními vodami

Diagnostika břišního tyfu

Diagnostiku břišního tyfu lze obvykle provést analýzou vzorků krve, stolice nebo moči. Ty budou vyšetřeny pod mikroskopem na bakterie Salmonella typhi. Bakterie nejsou vždy detekovány poprvé, takže možná budete muset podstoupit řadu testů.

Nejpřesnější způsob diagnostiky břišního tyfu je testování vzorku kostní dřeně. Získání vzorku je však časově náročné a bolestivé, takže se obvykle používá pouze v případě, kdy jsou jiné testy neprůkazné. Pokud se potvrdí břišní tyfus, může být nutné otestovat i další členy vaší rodiny v případě, že jste byli v kontaktu.

Léčba

Pokud se u vás po návratu domů z rizikových oblastí objeví známky a příznaky, zvažte konzultaci s lékařem, který se zaměřuje na mezinárodní cestovní medicínu nebo infekční nemoci. Specialista může být schopen rozpoznat a léčit vaše onemocnění rychleji než lékař, který tyto oblasti nezná.

Léčba nemoci probíhá formou antibiotik, jimiž se především předchází možným komplikacím v pokročilém stádiu a rovněž umožňují potlačení nepříjemných příznaků nemoci. V průběhu léčby je nutné dodržovat především pitný režim a klid na lůžku.

Bohužel i po léčbě antibiotiky malý počet lidí, kteří se z břišního tyfu zotavili, nadále uchovává bakterie ve svých střevních traktech nebo žlučnících často po několik let. Tito lidé, jež se nazývají chroničtí přenašeči, jsou schopni infikovat ostatní, i když již sami nemají žádné příznaky onemocnění.

Podstoupili jste už očkování proti břišnímu tyfu?

Prevence proti břišnímu tyfu

V mnoha rozvojových zemích je obtížné dodržet určité standardy v oblasti veřejného zdraví, které mohou pomoci předcházet a kontrolovat nemoci, jako je břišní tyfus. To znamená zajistit bezpečnou pitnou vodu, lepší hygienu a adekvátní lékařskou péči. Z tohoto důvodu se odborníci domnívají, že před návštěvou vysoce rizikových populací je nejlepší ochranou očkování.

Očkování se doporučuje, pokud žijete nebo cestujete do oblastí, kde je riziko vzniku břišního tyfu vysoké. Jde o neživou polysacharidovou vakcínu, tudíž na ni organismus reaguje zpravidla dobře bez komplikací.

Jedna dávka účinkuje po dobu 3 let, poté ji musíte v případě potřeby znovu obnovit.

 O tom, zda je ve vaší situaci očkování žádoucí, případně zda potřebujete v rizikových oblastí i další očkování (například proti žloutence nebo žluté zimnici) se poraďte s lékařem v centru očkování a cestovní medicíny.

Jak se chránit kromě očkování?

Bohužel ani vakcína není stoprocentně účinná a vyžaduje opakovanou imunizaci, protože její účinnost se časem snižuje. Z tohoto důvodu raději postupujte při cestách do rizikových oblastí podle těchto pokynů:

  • Myjte si důkladně ruce. Nejlepší způsob léčby infekce je časté mytí rukou mýdlem v horké vodě. Zejména před jídlem nebo přípravou jídla a po použití toalety. Pokud není k dispozici voda, noste na ruce alkoholový dezinfekční prostředek.
  • Vyvarujte se pití neupravené vody. Kontaminovaná pitná voda je problémem právě v oblastech, kde je endemický břišní tyfus. Z tohoto důvodu pijte pouze balenou vodu nebo konzervované či balené sycené nápoje, víno a pivo. Sycená balená voda je vždy bezpečnější než neperlivá balená voda. Stejně tak si dávejte nápoje bez ledu. K čištění zubů použijte balenou vodu a snažte se nepolykat vodu ve sprše.
  • Vyvarujte se syrového ovoce a zeleniny. Protože syrové produkty mohly být omyty v kontaminované vodě, vyvarujte se ovoce a zeleniny, které nemůžete oloupat. Abyste byli absolutně v bezpečí, možná se budete chtít úplně vyhnout syrovým potravinám.
  • Upřednostněte teplá jídla. Vyvarujte se potravin, které jsou skladovány nebo podávány při pokojové teplotě. Ačkoli neexistuje žádná záruka, že jídla podávaná v nejlepších restauracích jsou bezpečná, je nejlepší vyhnout se jídlu od pouličních prodavačů. Je pravděpodobnější, že budou kontaminovány.
Budete mít zájem:  Účinky barev na náš organismus a na naše zdraví – colorterapie

Zdroje: cestovni-nemoci.cz, ockovacicentrum.cz, mayoclinic.org

Solární sprchy mohou být zdrojem smrtelně nebezpečné legionelly! Jak se chránit?

Slunce a voda mohou způsobit smrt, varují hygienici a lékaři před tzv. legionářskou nemocí! V létě se vyvarujte koupání ve sprchách se solárním ohřevem nebo dětských bazéncích. Ohroženy jsou hlavně malé děti, staří, lidé s oslabenou imunitou, ale i kuřáci.

Legionella pneumophylis (hovorově Legionella) je bakterie, která žije a množí se ve vodním prostředí při teplotě 20–45 °C a může u člověka způsobit zápal plic i smrt. K nákaze touto bakterií dochází běžným vdechnutím do plic člověka nebo požitím nakažené vody.

Právě to se děje prostřednictvím mikro kapének při sprchování! Ideální podmínky pro množení nacházejí bakterie v umělohmotných sprchách a sprchových hadicích, zásobnících vody, ale i dětských bazéncích. Všude tam se usazují nečistoty, tzv. biofilm, který je pro Legionellu živnou půdou.

K množení bakterií přitom v sluncem ohřáté vodě dochází už po 4 hodinách!

Co je to Legionella

Pod pojmem Legionella je myšleno 40 typů různých bakterií. Přibližně 20 z těchto bakterií je velmi nebezpečných. Legionella může u člověka vyvolat tzv.

legionářskou nemoc – pojmenovanou po velké nákaze touto plicní nemocí mezi americkými legionáři během setkání veteránů v roce 1976. Má-li člověk oslabený imunitní systém (děti, staří a nemocní lidé, pooperační stav atd.

), dojde po vniknutí bakterie Legionella do organismu k rychlému rozvoji zánětu plic, který může v 10–15 % končit i smrtí.

Tropická vedra nás chrání

Bezpečné jsou pouze opravdu horké dny, kdy se voda v solární nádrži nebo hadici ohřeje nad 60 °C, vysokou teplotu Legionella nesnáší. Bohužel takových dní je v Čechách velmi málo. Další možností desinfekce je zvýšené chlorování, UV záření nebo ionizace.

To však u solárních sprch ani dětských bazénků není prakticky možné nebo vhodné. Nejbezpečnější je napojení venkovní sprchy přímo na vodovodní řad s teplou i studenou vodou. Bezpečné jsou také zahradní nerezové sprchy.

  Předpokládá se, že jen v Německu legionářskou nemocí každý rok onemocní okolo 20 000 osob, z nichž několik tisíc z důvodu nákazy umírá. (Zdroj: Robert Koch-Institut).

Vdechnutí Legionelly – cesta do plic

Bakterie Legionelly mohou být člověku smrtelně nebezpečné tehdy, když se kapénkami dostanou do plic pomocí tzv. aerosolů. Právě při sprchování vznikají jemné kapičky vody – tzv. aerosoly – které proniknou až do plic (jde o tzv. respirabilní areosoly). Tak se dostanou do našich plic také bakterie Legionelly ze sprchové hadice.

Legionella a prostředí

Ve sprchách žijí nebezpečné bakterie

Ideálním prostředím pro Legionellu jsou pak nádrže a zahradní hadice z PVC, plastu nebo gumy, kde se usazuje tzv. biofilm

Legionella je poměrně náročná bakterie, která, aby přežila, potřebuje určité podmínky. Především horkost vody ovlivňuje, jak se Legionele daří. Ideální teplota vody je pro tuto bakterii 20–45°C. Při teplotách o více stupních Legionella již nepřežívá.

Pokud je teplota nižší než 20 °C, bakterie se nerozmnožuje, ale může se ponořit do „spánku“, ve kterém přetrvá tak dlouho, než je teplota voda opět vyšší. Rozmnožovací perioda bakterie je 4 hodiny. Za čtyři hodiny se rozdělí na dvě nové bakterie.

Znamená to, že pokud by v 1 ml byla 1 bakterie, po čtyřech hodinách tam budou bakterie dvě a po 72 hodinách tam bude již 262 144 bakterií.

Jak se před Legionellou chránit:

– napojte sprchu přímo na vodovodní řad (ať už teplovodní nebo pouze se studenou vodou)

– pokud přesto chcete solární sprchu, zvolte potrubí a díly, které nejsou náchylné k vytváření biofilmů a přehřátí (měď, nerez). Díly a systém z plastu PVC a gumy jsou živnou půdou pro Legionellu.

  • – zajistěte ohřev vody nad 60 °C na dostatečně dlouhou dobu (viz. tabulka níže) nebo jinou formu dezinfekce vody
  • – u sprchy napojené na hadici zajistěte vyprázdnění před jejím použitím (nechte odtéct min. 10–15 s)
  • – u solární sprchy vyprazdňujte zásobník s vodou každý den!
  • – každý měsíc pročistěte sprchu i systém chlorem
  • – vířivky nebo zahradní bazény jsou bezpečné právě díky pravidelné chlorizaci vody

Zahradní sprchu je bezpečné napojit přímo na hygienicky kontrolovaný vodovodní řad, ideálně z měďi, která přirozeně zabraňuje množení bakterií. Vhodné jsou i sprchy z nerezu

Co dělat při zamoření Legionellou:

Pokud dojde k zamoření pitné vody Legionellou, je nutné provést dezinfekci. Z dezinfekčních metod je jednoznačně upřednostňována dezinfekce bez změny kvality vody, tedy dezinfekce vysokou teplotou.

1) Dezinfekce vysokou teplotou bez změny kvality vody:Teplota vody 60°C – doba dezifnekce 20 minTeplota vody 65°C – doba dezifnekce 10 min

Teplota vody 70°C – doba dezifnekce 5 min

Nepouštějte sprchu na tvář! Hrozí nebezpečné nákazy | Žena.cz

V Praze už zase chodí lidé pro vodu k cisterně. V teplovodním potrubí se skrývá nebezpečný mikroorganismus,  který způsobuje tzv. leginářskou nemoc. Takových případů bude zřejmě přibývat – vodovodní potrubí je je ve špatném stavu, staré a nepřehledné, a může skrývat nejrůznější překvapení. Nejen v Praze.

V květnu to byl průsak kanalizace do vodovodu, kdy onemocnělo více než čtyři tisíce lidí. Teď jde o bakterii Legionella pneumophila, jejíž počet stonásobně překročuje doporučenou hodnotu.

Jsou všude a strašně rychle se množí

Pokud má legionella přiznivé podmínky – a to ohřívané vodě má – množí se neuvěřitelnou rychlostí. Pokud by v 1 ml byla 1 bakterie, po čtyřech hodinách tam budou bakterie dvě a po 72 hodinách tam bude již 262 144 bakterií. Ano, v jediném mililitru…

Při teplotách nižších než 20 °C se sice nerozmnožuje, ale může se ponořit do „spánku“. V něm přetrvá tak dlouho, než se voda opět zahřeje. Rozmnožovací perioda této bakterie jsou právě ty čtyři hodiny. K infekci dojde běžným vdechnutím do plic nebo polknutím nakažené vody.

Doporučujeme: Letní sprchy skrývají děsivou bakterii

Legionella může být člověku smrtelně nebezpečné, když se kapénkami dostanou do plic pomocí tzv. aerosolů. Právě to se děje prostřednictvím mikrokapének při sprchování! Proto odborníci varují před mytím hlavy a obličeje, a zvlášť připomínají, aby se voda nedostala do úst, očí, uší a nosu.

Antibiotika nepomáhají

Tato pravidla se však jako prevence mohou hodit každému a kdekoliv. Všechna potrubí, která vedou teplou vodu, totiž osídlila pestrá směs děsivých a nesmírně odolných bakterií, které nás mohou potenciálně připravit o život. Žijí a množí se ve vodním prostředí při teplotě 20 – 45 °C. Jde například o MRSA, E.coli, salmonela nebo klostridie.

Souhrnně se jim říká nemocniční bakterie a patří k postrahům nemocnic, protože se roznáší teplovodním vedením a zabíjejí pacienty.

Existují však kdekoliv – a právě proto jsou tak nebezpečné. Prakticky proti nim neexistuje léčba, protože bývají odolné vůči antibiotikům.

Ze stejného tepla a vlhka ve starých rourách ke nám často připlují i zákeřné mykobakterie.

Další nemoci „ze sprchy“

Kašlete, jste unavení a zchvácení? Možná to máte ze sprchy. Stoupající obliba sprchování možná stojí za nárůstem nebezpečných plicních infekcí, které se šíří světem jako lavina. Rizikem je hlavně pustit si vodu rovnou do tváře.

Přečtěte si: Vyžeňte bakterie: Tipy, jak udržet domácnost čistou!

Nákaza, způsobená  zákeřným mikroorganismem Mykobakterium avium,  se projevuje se trvalým kašlem, dýchavičností a únavou, která pokračuje až celkovou slabostí a pocením.

Tyto příznaky často své nositele pořádně vyděsí.

Budete mít zájem:  Test kakaa: Důležité informace chybí

Působí totiž jako symptomy rakoviny nebo třeba tuberkulózy, která se po letech v útlumu zase vrací i do vyspělých zemí, třeba s imigrantskou vlnou. Tyto infekce však mají na svědomí tzv.

mykobakterie, které se mohou skrývat právě ve sprchových hlavicích nebo vodovodním potrubí. Navíc jsou rezistentní k dezinfekčním prostředkům.

Nepouštějte si vodu na obličej

„Pokud si ihned po spuštění sprchy necháte proudit vodu do tváře, můžete dostat zásah obrovským množstvím nebezpečných mikroorganismů,“ vyplynulo z nedávného britského průzkumu. Podle něj se při sprchování rozptýlí bakterie do vzduchu a je velmi snadné vdechnout je hluboko do plic.

Ze závěrů studie vyplývá, aby lidé se sníženou imunitou používali kovové sprchové hlavice a často je měnili. Pro všechny však platí, že je dobré udržovat sprchu v čistotě a nechat vodu chvíli odtéct.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

  • Bakterie v koupelně: Můžou za ně hlavně vaše (zlo)zvyky
  • Jak se liší sexuální praktiky mezi národy?
  • Pozor na nemoc od koček: Mění mozek i chování

Vstoupit do galerie | 11 11 dobrých rad pro snadné zhubnutí
  Video Mohlo by Vás také zajímat: Dvořák může vést ČT jen pár měsíců. Policie byla psychologické divadlo, říká Rožánek | Video: Michael Rozsypal

Nebezpečná bakterie, která číhá ve vodovodech. Jak může dojít k nákaze a jak ji poznáme?

08. února 2019 06:22 / Shutterstock

Víte, co je Legionella? Pokud ano, obáváte se jí nebo se domníváte, že se není třeba bát? Zjistili jsme za vás, kde je těmto zákeřným a někdy až smrtícím bakteriím vysloveně dobře a jaké prostředí nesnášejí. A také to, jak se jí případně bránit a s kým podezření na její výskyt řešit.

Věděli jste například, že bakterie se nejraději množí v bytech, nikoli v hlídaných centrálních rozvodech dodavatele teplé vody?

Ale pojďme od začátku. Legionella není jen jedna jediná. Je to rod bakterií s více než 50 druhy. Některé druhy lze dále rozlišit na dvě i více sérologických skupin.

I laika ale asi nejvíce zajímá druh Legionella pneumophila, protože může nést s sebou nepříjemné zdravotní dopady. Aby to ale nebylo jednoduché, i ona obsahuje 16 sérologických skupin.

Z nich nejvíce onemocnění způsobuje L. pneumophila séroskupina 1, podskupina Pontiac.

Kde a za jakých podmínek přežívají?

Legionelly jsou vázány na vodní prostředí, ale vyskytují se i v půdě. Kolonizují člověkem vytvořené vodní systémy. Vyznačují se značnou tolerancí k teplotě.

Na rozdíl od jiných běžných vodních mikroorganismů se dokážou množit až do teploty 45 °C, ale dokážou přežít i teplotu vyšší.

Tato vlastnost jim umožňuje namnožit se například ve špatně konstruovaných nebo nedostatečně udržovaných rozvodech teplé vody, v teplých bazénech, chladicích věžích, fontánkách atd.

„Legionelly jsou nitrobuněční parazité améb a v jejich sporách dokážou přežít i ve velmi nepříznivých podmínkách. Žijí v biofilmu na vlhkých površích, odkud mohou být proudem vody strhávány nebo se aktivně uvolňovat do vodního sloupce.

Důležitou živinou je kromě organických látek i železo,“ přibližuje nebezpečného nepřítele číhajícího na nás někdy při troše smůly ve vodovodu hygienik Matěj Čermák. Ostatně to je asi otázka, která zajímá každého.

Jak se mohou tyto bakterie dostat do běžného vodovodního řadu?

Odpověď je, že teoreticky ta možnost je, ale nemohou se tam většinou namnožit kvůli nízké teplotě pitné vody v řadu a jejího velkého proudění.

Kde se ale namnožit můžou, jsou špatně izolovaná místa rozvodů pitné vody v objektech. Anebo se do pitné vody také mohou dostat z kontaminovaných výtokových kohoutů a sprch v bytech.

 Proto by pitná voda v kohoutku měla být co nejstudenější, maximálně 20 °C.

Proč se často vyskytují třeba v nemocnicích?

Rozsáhlé rozvody teplé vody ve velkých budovách, jako jsou nemocnice, hotely apod., mohou snáze splňovat podmínky pro namnožení Legionelly.

Riziko je, když:

  • Je teplota vody v rozmezí 20 – 45 °C.
  • Voda stagnuje v akumulačních nádržích, v nepoužívaných (nebo málo používaných) výtokových kohoutech, popřípadě slepých ramenech rozvodů.
  • Pokud je prokázaná přítomnost živin, rzi a kalu ve vodě.

Jak může dojít k nákaze a jak ji poznáme?

Lehce, vdechnutím vodního aerosolu (mikroskopických kapének) obsahujícího Legionellu. Poté už postižený jedinec může na sobě pozorovat příznaky nemoci.

Ty spočívají často v těžkém zápalu plic, horečce, bolestech hlavy, únavě, kašli, dušnosti, průjmu, nevolnosti, zvracení. Může však dojít až k poruchám vědomí skončit i úmrtím nemocného.

„K nákaze jsou vnímaví lidé se silně oslabenou imunitou. Inkubační doba se uvádí v délce 2 až 14 dní. Nutno poznamenat, že k onemocnění dochází relativně vzácně. A není přenosné z člověka na člověka.

Mírnější formou je pontická horečka, velmi podobná chřipce,“ vysvětlil dále hygienik.

Obrana proti nákaze?

Pokud existuje podezření na přítomnost Legionelly či se dokonce potvrdí, cesta, jak se jí vyhnout, spočívá v tom, že by se člověk neměl vystavovat vdechování kontaminovaného aerosolu. Pacienti po návratu do domácí péče mohou dočasně použít speciální filtry na výtokové kohouty, které jsou schopné Legionellu z vody odstranit.

V domech a bytech bychom měli dbát na to, aby byly vodovodní a teplovodní systémy udržované ve stavu, který neumožní rozmnožení bakterie Legionelly. I nájemníci by měli požadovat, aby teplá voda v kohoutku v jejich bytě měla alespoň 50 °C.

Podle hygieniků je také dobré před použitím vodu odtočit. Doporučují pak i to, abychom nezanedbávali čištění hlavice sprchy dezinfekčním prostředkem, a po pár letech ji vždy nahrazovali za novější.

To samé platí o perlátorech a sítkách na kohoutcích.

Mezi další doporučení patří odkalování akumulační nádrže. A v případě, že je rozvod teplé vody v takovém stavu, že není možné běžným způsobem dosáhnout doporučených hodnot Legionelly, je vhodné takový systém odborně dezinfikovat.

Takovou dezinfekci provádí odborná firma dávkováním schválených chemických látek do rozvodů vody. Spotřebitelé by měli být o této skutečnosti předem informováni. Každopádně – chemická dezinfekce by měla být ale až poslední možností vedoucí k eliminaci bakterií.

Trvalá dezinfekce teplé vody je jinak odůvodnitelná v nemocnicích, které mají obvykle komplikované a rozsáhlé rozvody náchylné k pomnožování Legionelly a zároveň se zde koncentruje mnoho lidí se sníženou imunitou, tudíž k bakterii a nákaze vnímavějších.

Jaké potrubí má Legionella raději a proč?

Kdo máte potrubí na vodu z mědi, může si být jistý, že tento kov bude působit pro bakterie nepřátelsky. Pokud jde ale o Legionellu, výrazný vliv na ni mít přesto nebude. Jediná cesta vedě přes zmíněný postup dezinfekce.

Pokud máte vodovodní trubky z umělé hmoty, pak vás asi nepotěší fakt, že podle hygieniků v nich je bakteriím dobře a mohou se tam šířit a množit. Proto je třeba se informovat o tom, zda máme v bytě nebo domě takové plastové rozvody, které splňují požadavky pro styk s pitnou vodou.

Bohužel, nebezpečí nečíhá jen na lidi v bytech a domech napojené na vodovodní síť. Zasažen může být jakýkoli vodní systém, včetně studny, pokud dojde k naplnění výše uvedených podmínek.

Nutno říci, že za domovní rozvody teplé, ale i pitné (studené) vody odpovídá vždy vlastník objektu. Je tedy na něm, aby o rozvody (včetně výtokových kohoutů) řádně pečoval a udržoval je ve stavu, který nepovede ke zhoršování kvality dodávané teplé i pitné (studené) vody.

Případně si na vlastní náklady ověřil, že tomu tak skutečně je.

Kdo je povinen informovat o riziku?

Informovat spotřebitele o nevyhovující kvalitě vody ze zákona musí výrobce této vody. Hygienické předpisy jako kompromis připouštějí určité množství (100 KTJ na 100 ml) Legionelly v teplé vodě bytových domů. Tato hodnota však není pro výrobce teplé vody závazná a výrobce nemá stanovenou povinnost ověřovat, zda se této hodnotě alespoň blíží.

V případě podezření, že by se Legionella mohla týkat i vás, je nutné se obracet na výrobce (distributora) vody. A chtít od něj, aby doložil, že vodu do objektů dodává v pořádku. Měl by též spotřebitele ujistit, že se voda proudící vnitřními rozvody nikde po cestě nekazí.

Hygienické stanice tyto vlastnické povinnosti nesuplují. V případě rizika je však jejich povinností o něm informovat – zvlášť, když by vlastníci domu nereagovali a možné podezření neřešili.

Pro zajímavost, v hlavním městě výskyt bakterie Legionelly monitoruje Pražská teplárenská od roku 2008. Jen v roce 2015 bylo provedeno 30 plánovaných odběrů a navíc 23 odběrů na základě oznámení hygienické stanice. Zjištěny byly 4 výskyty Legionelly. (Dále čtěte: Rekonstruujete koupelnu? S našimi tipy to zvládnete hravě).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector