Váš farmář má jméno

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Čerstvé listy Aloe ze Španělské BIO farmy.

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Bohemia Olej – český výrobce rostlinných, za studena lisovaných olejů a 100% rostlinných proteinů v RAW kvalitě.
Oleje i proteiny vyrábíme z rozličných oříšků a semínek tradiční metodou za studena.

Produkty jsou živoucí, jelikož je jakkoliv chemicky, tepelně ani jinak neupravujeme, nerafinujeme. Nenaleznete v nich nic navíc – žádné přísady, barviva, „éčka“ a podobně.

Díky takto velmi šetrnému zpracování deklarujeme RAW kvalitu a zachování mnoho, pro organismus prospěšných látek, nenasycených mastných kyselin a vitamínů , které se nacházejí ve vstupní surovině.

Vzniká tak výrobek prospěšný nejen pro zdraví, ale i kulinářský skvost lahodné přirozené chuti tak, jak to příroda vymyslela. Oleje i proteiny vyrábíme s láskou a pečlivě si vybíráme oříšky či semínka, jež jsou výhradně prvojakostní. Preferujeme české suroviny od místních dodavatelů tak, aby byl produkt lokální.

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Bezlepkové cukroví na Vašem stole

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Název není jen náhodným sestavením dvou slov, ale má i hlubší význam. Slovo „Fair“ nejen odkazuje na certifikaci spravedlivého obchodu Fairtrade, ale reprezentuje náš přímý a spravedlivý přístup – nejen ve smyslu spravedlivého obchodu mezi námi a výrobci, ale také rovné a otevřené jednání mezi námi a našimi zákazníky.

Slovo „Made“ znamená vyrobený, udělaný. V názvu společnosti reprezentuje fakt, že většina surovin pro výrobu našich produktů byla nejen sklizena, ale i zpracovávána ručně. Dohromady spojení „Fair Made“ odkazuje na vše, co bylo vyrobeno/vykonáno spravedlivě a čestně, neboli odkazuje na hlavní princip, kterého se v našem podnikání držíme.

Jak říká zakaladatelka „Naší hlavní myšlenkou je šířit nejen kvalitní fair trade produkty, ale i celou myšlenku fair trade přístupu k obchodu. Svou práci děláme s přesvědčením, odhodláním a velkou chutí, protože nás baví.

Díky vzdělání v oboru a zkušenostem jsme se vyvarovaly spousty chyb, zároveň nás ale podnikání denně přesvědčuje o tom, že nemůžeme usínat na vavřínech.“

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Příroda na Vašem stole

Více informací o dodavateli

Pan Štastný s rodinou farmaří v oblasti polabské nížiny.

Pro práci v zemědělství, přesně řečeno pro pěstování salátů, okurek a bylinek, se s rodinou rozhodl několik let po revoluci, tedy v době, kdy většina ostatních obyvatel v jeho vesnici a okolí zemědělskou činnost opouštěla a nadobro dodnes opustila.

V současné době po celou sezónu nám vozí nejen klasický hlávkový salát,ledový, ale i lollo biondo a rosso, salátek dubový, vyhlášený římský salát a další.

Nabídku doplňuje hromada bylinek: máta, rukola, kopr, koriandr, pažitka, plochá aromatická petrželová nať/listová petržel, které se v odborných kruzích říká též persil, kudrnatá nať petržele, zkráceně kudrnka, bazalka a tymián. Ze zeleniny je specialistou na okurky a nám od něj moc chutnají 😀 … hospodaří v systému integrovaného hospodářství 😉

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Krásné podkrušnohorské kanadské borůvky.

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Iswari Superfood je česká firma, která pod svou vlastní značkou ISWARI, společně se dvěma partnerskými firmami Iswari Portugal a Iswari Ireland, vyrábí a dodává na trh BIO superpotraviny a vlastní produkty na jejich bázi.

Samotná výroba probíhá v České republice a stejně tak u nás doma vznikají receptury na většinu výrobků, zejména na velmi populární BIO-RAW-SUPERFOODS snídaňové směsi, které jsou nejen na českém trhu zcela unikátní díky prémiové kvalitě ingrediencí, vynikající nutriční hodnotě a současně skvělým chuťovým vlastnostem.

Značku ISWARI založili v roce 2010 Goncalo Sardinha z Portugalska společně se svými kamarády Jasonem Lintonem (Irsko) a Františkem Lomským , který je majitelem a jednatelem Iswari Czech Republic.

Ve stejném roce tak vznikly tři samostatné společnosti v Česku, Portugalsku a Irsku, které velmi úzce spolupracují a koordinují svoji činnost, přičemž „svým“ zákazníkům a příznivcům ve svém regionu mohou nabídnout domácí podporu a to nejlepší zboží určené pro místní trh.

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

„GOOD KARMA PRODUCTS“ Náš claim “Good karma products” mluví za vše. Karma je fenoménem dnešní doby a i když se tímto slovem ohání každý, je potřeba ho trochu objasnit. Jedná se o zákon založený na kvantové fyzice, který zjednodušeně vyjadřuje – co dáš se ti vrátí a to hned, dříve nebo později.

Proto šetrnost, úměrnost, láska, péče, rozvážnost k sobě samým, k ostatním lidem a k životnímu prostředí jsou součástí našeho způsobu života a naší filosofie. Společně dáváme přednost kvalitě před kvantitou a to je způsob, jak žít spokojeně a plnohodnotně v dnešním moderním světě.

Příroda v sobě skrývá pravé bohatství, hodnotu a léčivé síly, které s námi můžete radostně využívat a přispívat tak k univerzální spokojenosti nás všech. Značka GOODIE Již starověký řecký lékař Hippokrates svým citátem: „Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda.“ sdělil to nejpodstatnější pro udržení zdraví.

Příroda nabízí vše co potřebujeme pro udržení nejlepší psychické i fyzické kondice.

Veškeré známé i znovuobjevené produkty GOODIE přináší hodnotu pro celkové zdraví člověka, jsou etické, 100% čisté, přírodní a založené na základních předpokladech: vegan
v částečně nebo 100% recyklovatelných obalech
ekologické
bez cukru
bez palmového oleje
bez laktózy
bez umělých dochucovadel
bez chemikálií
bez škodlivých éček
bez barviv
bez konzervantů

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Hrádecká medovina na Vašem stole

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Kvalitní Italské potraviny na Vašem stole

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Ježkův statek

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Lahodné sýry na Vašem stole

Více informací o dodavateli

Mouka, voda, kvas a čas… 

Více informací o dodavateli

Květuščino pesto

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Přirozeně fermentovaný veganský salát

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Voňavé perníčky

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Voňavé perníčky na Vašem stole

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Pivovar Zichovec
V malé vesničce u Slaného uvaří až 90 různých speciálů ročně Zichovec, malou, poklidnou vesničku, zhruba deset kilometrů od Slaného, ještě před deseti lety znalo jen pár lidí z blízkého okolí.

Pak se v hlavě Ivana Husáka, někdejšího finančního ředitele společnosti Linet, místního rodáka a starosty, zrodil nápad – vybudovat v obci pivovar s restaurací a sálem, který by sloužil pro kulturní i sportovní akce. Nikoliv náhodou se první idea zrodila při návštěvě místní samoobslužné hospody Kreditbar, od které měl každý místní klíče a místo peněz se dělaly čárky „na futro“.

Nápad si Husák nechal od starousedlíků posvětit v referendu, začalo se stavět a v létě roku se v Zichoveckém pivovaru vařila první várka piva. K již vybudované restauraci a multifunkčnímu sálu časem přibyl penzion, zbrusu nová radnice, školka, obchod se stálou prodejní dobou a také kaple se špičatou střechou, která byla předobrazem pro charakteristické logo pivovaru.

„Zpočátku jsme se zaměřovali na klasická piva plzeňského typu a také černé, poté se do chodu firmy zapojili oba synové a začali jsme se ve větší míře věnovat i speciálům,“ vzpomíná Ivan Husák.
Kapacita zichoveckého minipivovaru se časem ukázala jako nedostatečná, proto se rodina rozhodla vybudovat další kapacitnější výrobnu.

Volba padla na Louny, které jsou od Zichovce vzdáleny zhruba 15 kilometrů. Husákovi odkoupili bývalou tankovou střelnici, poslední budovu lounských kasáren, kde za více než 50 milionů postavili kompletně nový pivovar včetně linky na stáčení lahvového piva. „Zatímco v zichoveckém pivovaru zůstala výroba speciálů, v Lounech vaříme desítku a dvanáctistupňový ležák.

Také pronajímáme kapacitu létajícím pivovarům,“ vysvětluje Jan Husák, který se stará o obchod a marketing. Výtečná zichovecká desítka a dvanáctka nesou po dědečkovi jméno Krahulík, stále významnější je produkce speciálů, zejména svrchně kvašených piv jako je Mosaic Ale, Zichovec IPA.

Za zmínku stojí i polotmavý ležák Magor 15°, nebo velmi žádaná novinka poslední doby, ejlový speciál Juicy Lucy typu New England IPA, které speciální dávka aromatických chmelů přidává šťavnatost i aroma tropického ovoce. I kvůli širokému portfoliu pro pivovar pracuje šest různých sládků. „Letos uvaříme až devadesát různých piv, včetně malosériových speciálů, kdy například pivo leží rok v dubových sudech po skotské whisky,“ uzavírá Jan Husák.

Více informací o dodavateli

To nejlepší pro Vaše děti 🙂

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Kvalitní řecká mýdla.

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Čerstvá ryba na Vašem stole

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Vinařství Thaya

Více informací o dodavateli

Zvěřina na Vašem stole

Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli Více informací o dodavateli

Skvělý šumavský kapr a další sladkovodní rybky

Více informací o dodavateli

Portál farmáře MZe – Státní zemědělský intervenční fond

Přihlášení slouží pro registrované uživatele Portálu farmáře. V případě problémů při přihlášení kontaktujte Technickou podporu (volba 2) na čísle 222 871 871.

„Portál farmáře“ je informační portál, který poskytuje žadateli přístup k individuálním informacím detailního charakteru o jeho žádostech a umožňuje mu využívat služby, jejichž cílem je žadateli pomoci, případně mu poskytnout podporu při vybraných úkonech. Přístup k individuálním informacím a službám na Portálu farmáře mají pouze registrovaní uživatelé. Pro získání uživatelského jména a hesla do portálu farmáře SZIF a eAGRI postupujte podle pokynů uvedených v dokumentu: Informace pro žadatele.

Přílohy:

Žádost o přístup do portálu eAGRI a do portálu farmáře SZIF – žádost je určena pro nové uživatele portálu eAGRI a SZIF, kteří dosud nemají uživatelské jméno (ve formátu 99xxx) a heslo pro přístup do privátní zóny portálu.

Žádost o přístup do portálu eAGRI pro prodejce sudových vín a příjemců nebaleného vína – žádost je určena pro nové žadatele o přístup do portálu eAGRI z důvodů plnění povinností vyplývajících z novely zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství.

Žádost o přístup do portálu eAGRI pro příjemce podpor malého rozsahu (de minimis – RDM) – žádost je určena pro nové žadatele o přístup do portálu eAGRI

Žádost o přidělení role ADMIN do portálu eAGRI – žádost je určena pro dodatečné přidělení role ADMIN k již existujícím účtům začínajícím 99. Role ADMIN funguje pouze pro portál eAGRI.

Upozornění!!!

Každý žadatel o dotaci by si měl být vědom komu zřídil přístupová práva na Portál farmáře a ve vlastním zájmu takto zřízená přístupová práva aktualizovat.

Osoba, která má k účtu zřízena přístupová práva, může za žadatele činit veškeré úkony jako sám žadatel. Jakýkoliv úkon učiněný prostřednictvím Portálu farmáře bude vždy posuzován pouze podle jeho obsahu, tzn. bez ohledu na to, která osoba mající platná přístupová práva jej za žadatele učinila. Případné vady podání půjdou vždy k tíži žadatele.

• Přístupová práva k vašemu účtu si můžete ověřit na PF v „Seznamu účtů s přístupem do PF pro dané JI“, který je k dispozici po přihlášení v záložce Nastavení / Účty PF.
• Jste registrovaný uživatel pro odběr novinek SZIF a zapomněli jste heslo? Zašleme vám ho na vaši e-mailovou adresu

Letošním hitem jsou farmářské bedýnky, nový byznys vás uživí

Proč navštěvovat farmářské trhy, když si můžu nechat přivést stejnou nabídku až přímo do domu. Tak uvažují noví zákazníci firem a družstev, které zajišťují dodávku tzv. farmářských bedýnek.

Byznys je to relativně nový a jak je vidět, jeho popularita vysoce stoupá. Možná rychleji než u farmářských trhů.

Čeští farmáři tak mohou ještě lépe obejít maloobchodní řetězce, kterým musí své produkty prodávat často pod cenou, s níž svoje hospodářství jen těžko uživí.

Co je to farmářská bedýnka

Farmářská bedýnka je buď jednorázová či pravidelná dodávka čerstvě a právě sklizené sezónní zeleniny a ovoce, kterou produkují místní zemědělci. Systém vznikl již v 60. letech v sousedním Německu a Švýcarsku a je založen na podpoře místního zemědělství.

Výhodou tohoto systému je, že farmář má zajištěn pravidelný příjem a může se tedy lépe soustředit na své pěstitelství, zákazník má zase zaručenu čerstvost a původ svých potravin. Po aféře s bakterií e.coli jsem si častěji začala všímat označení země původu u zeleniny a ovoce.

Byla jsem v šoku, když jsem ve svém oblíbeném supermarketu našla z české produkce jenom hlávkový salát, vše ostatní bylo dovozové zboží, svěřila se serveru Podnikatel.cz jedna z čtenářek a nyní již pravidelná zákaznice jedné “bedýnkářské” firmy.

Čtěte také: Při otevření stánku s občerstvením si dejte pozor na výběr živnosti i hygienu

Převažujícímu dovozovému zboží v supermarketech se není čemu divit. Českým zemědělcům se prostě nevyplatí za výkupní ceny zboží maloobchodním řetězcům nabízet. Jejich obchodní politika je totiž velmi tvrdá a zemědělci by tak museli jít velmi hluboko pod cenu, což se jim nevyplatí.

I právě z tohoto popudu začaly vznikat první farmářské trhy v České republice, které český zemědělský byznys rozhýbaly. Paradoxem je, že mezinárodní obchodní řetězce, které u nás působí, nechtěly přijít ani o tento příjem, a proto ve svých obchodních domech zřídily farmářské trhy pod střechou.

Od farmářů alespoň vybírají nájemné a zákazníci se jim nerozutečou do ulici.

Jenže s velkou kvantitou farmářských trhů začala velmi prudce, kromě vyhlášených tržišť, klesat kvalita nabídky. Jak vyplývá z databáze Farmářských tržišť na Vitalia.cz, jenom v Praze je v současné době 36 farmářských ohlášených tržišť a zjistit, kde mají aktuálně kvalitní nabídku, je až nadlidský úkol.

Právě přesycení trhu a navíc i trochu českou vlastnost v podobě lenosti využili další podnikavci. Rozjeli v Česku byznys farmářských bedýnek. Jako první s tím přišly klasické farmářské trhy, které se tak zbavovaly neprodaných přebytků či chtěly umožnit klientům zakoupit si zboží i v jiný den, než se trh konal. Podobnou službu nabízí např. Farmářskétržiš­tě.cz.

Bedýnky posloužily zároveň jako další zdroj příjmů i těm farmám, kterým se působnost na farmářských trzích nevyplatí, anebo na to nemají čas.

Někteří naopak uzavřeli se svými blízkými spojenci družstvo a dělají si distribuci ke konečným zákazníkům sami.

Nemusí se tak spoléhat na nahodilé nakupující na tržištích a naopak si budují základnu stálých a spokojených zákazníků, kteří jim zároveň poskytují stálý zdroj příjmů. Mohou se tak soustředit i na pěstování méně známých druhů zeleniny a ovoce.

TIP: Seznam prodejců farmářských bedýnek na Bedýnky.cz

Prostředníci mezi farmářem a spotřebitelem

Ve většině případů však existují zprostředkující firmy, které jsou prostředníkem mezi farmářem a zákazníkem. Jednu takovou živnost si založila i Jana s Petrem z e-shopu Světbedýnek.cz. Svůj byznys rozjeli teprve loni v srpnu a již nyní jsou na tom tak dobře, že je práce v bedýnkovém byznysu uživí oba.

Jana se stará o komunikaci s klienty, Petr bedýnky rozváží. Takovou službu jsme dlouho hledali a před rokem, kdy jsem s touto službou začali, jsme v našem okolí nenalezli žádnou firmu, která by nám bedýnky přivezla až domů, popisuje svoji motivaci rozjet nový byznys Jana.

Ta zdůraznila, že jejich nabídka je složena pouze z produktů vyprodukovaných českými farmáři. Do bedýnek vkládáme sezónní zeleninu a ovoce – vše pochází od českých farmářů. Nabídku doplňujeme o mnoho dalších výrobků z České republiky, jako například vajíčka, mošty, medy, marmelády, pečivo, moravská vína atd., doplnila Jana.

Čtěte také: Prodávejte potraviny přes internet. Cestou k zákazníkovi se ale nesmí zkazit

Naráží tak na to, co ne všichni dodavatelé farmářských bedýnek dodržují, že totiž obsah bedýnky je vždy složen z českých produktů. Pro uspokojení celé škály ovoce a zeleniny doplňují někteří dodavatelé bedýnky dovozovým zbožím. Například Farmářskábedýn­ka.cz má ve své nabídce červenou a žlutou papriku z Nizozemí (bedýnka Apolena).

Farmářská bedýnka má pro konečného spotřebitele ale také jednu nevýhodu, nemůže plně ovlivnit její obsah. Ten se totiž odvíjí od sklizně, nicméně bedýnkářské firmy umožňují z bedýnky odstranit až 2 druhy zeleniny a ovoce a nahradit je jiným druhem. Aktuální nabídku zasílají v dostatečném předstihu také e-mailem a vystavují na svém webovém portálu.

Novinkou letošního roku je, že k bedýnce si může konečný zákazník objednat i dodatkové zboží jako jsou vajíčka, pečivo, mošty a také maso.

Zde už však podnikatel, který dodává takové zboží, musí dodržovat přísné hygienické normy, které jsou samozřejmostí i u dodávek samotných farmářských bedýnek.

Dbáme na veškerou hygienu, je to jedna z nejdůležitějších podmínek v tomto druhu podnikání. Vše musí být čerstvé, uvedla pro server Podnikatel.cz Jana z portálu Světbedýnek.cz.

S dodávkou vajíček, masa nebo mléka a mléčných výrobků musí dodavatel disponovat chladicí technikou přímo ve svém voze. V opačném případě se vystavuje pokutě ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Provozovatel webu, na kterém nabízí dodávku farmářských bedýnek, nesmí totiž zapomínat, že pro něj platí stejné podmínky jako pro prodejce v kamenném obchodě. Inspekce v tom nevidí žádný rozdíl.

Musí být vždy zachována bezpečnost potravin z hlediska možného ohrožení zdraví spotřebitelů, musí být zachovány podmínky značení, skladování i podmínky zachování dob spotřeby nebo minimální trvanlivosti, uvedla již dříve pro server Podnikatel.

cz Drahomíra Homolková z Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje. Čtěte také: Doložit zdravotní způsobilost musí i prodejce balených potravin

• zdravotní způsobilost personálu
• dodržování osobní hygieny zaměstnanců
• správné skladování potravin podle požadavků výrobce
• čistotu používaných prostor
• bezpečnost potravin
• aby prodávané potraviny vyhovovaly jakostním požadavkům
• aby prodávané potraviny byly označené v souladu s předpisy

Každou krávu znám jménem, říká ekofarmář od Tiché Orlice

K hospodaření si Ondřej Podstavek vytvářel vztah odmalička: „Moji rodiče pocházeli z Rumunska a pak jsme bydleli ve vesničce Souvlastní u Zdobnice v Orlických horách. Odmalička jsme pomáhali doma na vesnici mezi dobytkem, doma jsme měli jalovice, pomáhali jsme krmit a člověku to přirostlo k srdci.“

Vyučil se opravářem zemědělských strojů v Dolní Lipce u Králík, později pracoval ve družstvu na všech možných pozicích. Jezdil s traktorem, krmil dobytek, Zkušenosti sbíral ve šlechtitelském chovu krav.

Dveře na hnůj, okna do lesa

Po roce 1989 se s manželkou rozhodli pro vlastní hospodářství. Nakonec se rodina Podstavkových  od roku 2002 usadila u Borohrádku, kde si v roce 2002 pronajali statek Bozetice, a ten v roce 2005 odkoupili. Statek leží na břehu Tiché Orlice zcela o samotě. „Dveře máme na hnůj a okna do lesa, jsme tady úplně sami, nemáme žádné sousedy,“ usmívá se Ondřej Podstavek.

Manželé statek spláceli a postupně zvelebovali. „Třicet let nevíme, co je dovolená. Občas vypadneme na jeden den do Čejkovic, na slavnost bylinek firmy, pro kterou pěstujeme bylinky, to nás zastoupí syn Zdeněk,“ říkají manželé, kteří jsou už několik let v důchodu, ale jen věkem.

Jsou v práci od rána do večera, to ale k zemědělství patří. „Vážím si toho, že jsem svým pánem. Ráno nejprve uděláme dobytek a pak se nasnídáme my. Když vidím spokojený dobytek, tak jsem spokojený i já,“ říká Ondřej Podstavek.

Ekofarma v Bozeticích je postavená na udržitelném způsobu hospodaření. Spojuje živočišnou i rostlinnou výrobu. Půda musí uživit zvířata i rodinu, přitom se hnojí přirozeně, tedy hnojem od zvířat. Kromě krav chovají Podstavkovi prasata, slepice, nebo králíky.

Každá kráva má své jméno

Každá kráva dostane jméno a Ondřej Podstavek je všechny zná jménem. „Tohle je Lucina, tohle Blažena.

V Holandsku dělali výzkum, kde srovnávali pojmenované a nepojmenované dojnice a ty pojmenované dávaly o několik set litrů mléko ročně víc,“ vysvětluje Ondřej Postavek, který říká, sledováním přírody se člověk celý život učí.

„Máte radost z toho, když se vám narodí telátko, přijdete do chlíva, kravička ho oblizuje, přijdete k prasátkům, spokojeně polehávají. Hlavní je ale rodina, pracujeme, musíme se tolerovat, vidět na každém hlavně to dobré a neřešit to špatné.“

Chov zvířat v Bozeticích doplňuje pěstování obilí, zeleniny nebo bylinek, které odebírá od farmáře firma vyrábějící biočaje. Své bioprodukty pak farmář prodává přímo ze dvora.

Rodina musí držet pohromadě

Klíčem k úspěchu je rodinná soudržnost a pohoda: „Rodina je základ, těšit se z toho dobrého a zbytečně se nezabývat tím špatným,“ říká Ondřej Podstavek a paní Marie ho doplňuje: „Děláme to, protože nás to baví, s radostí a láskou. Celý den jsem se svým milým, se svou rodinou a děláte práci, která vás naplňuje.“

Farmáře trápí zbytečná byrokracie. Také podle něj takřka vymizel zdravý, selský rozum. Zemědělců je podle něj vzhledem k způsobu hospodaření v Česku málo a proto nemají takový hlas, jaký by si zasloužili.

„Zemědělců je málo, to znamená málo voličů a politiky moc nezajímáme,“ konstatuje bez hořkosti.

Ekofarmář Ondřej Podstavek by si přál, aby se lidé k sobě chovali lépe: „Ať se nám daří, ať si přestaneme závidět, abychom jeden druhého tolerovali a byli k sobě upřímní a ne falše a vydělávat za každou cenu.“

Vážení vinaři, vinohradníci a zástupci vinařské veřejnosti,

dovolte, abychom Vám k přání hezkého léta připojili informace, které řada z Vás jistě shledá jako užitečné. Jak zřejmě víte, většina z Vás má aktuální povinnost podat prohlášení o zásobách, které skladujete ke dni 31. 7. 2009. Povinnost podat prohlášení o zásobách je zakotvena v zákoně 321/2004 Sb.

o vinohradnictví a vinařství. Zákon uvádí, že s výjimkou maloobchodníka a konečného spotřebitele je každý povinen každoročně odevzdat prohlášení o zásobách hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu a vína, které skladuje k 31. červenci.

Vyplnění prohlášení o zásobách je nejen plněním zákonné povinnosti, ale také je nezbytnou podmínkou pro každého úspěšného uchazeče o dotační podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic. Dotační podpora bude odepřena, pokud svou povinnost nesplníte včas.

Jste-li tedy osobou povinnou podat prohlášení, máte možnost tak učinit do termínu 10. 9. 2009.

S ohledem na význam tohoto prohlášení bylo pro Vás v letošním roce připraveno podstatné usnadnění možnosti podávat prohlášení o zásobách elektronicky přes Portál farmáře (www.farmar.eu) z pohodlí Vašeho domova bez zbytečného papírování, cesty na úřad a na poštu.

V čem je elektronické podání prohlášení o zásobách dostupnější?

Prohlášení o zásobách bylo možné podávat elektronicky již v loňském roce, ale pouze s elektronickým podpisem. Nyní máte možnost jednoduše vyplnit formulář, tedy podat platné elektronické prohlášení bez nutnosti vyřizování elektronického podpisu.

Pro identifikaci uživatele postačí Vaše přihlašovací jméno a heslo – tyto identifikační údaje slouží již dnes řadě z Vás pro přístup do zabezpečené části Portálu farmáře. Získání přístupu je bezplatné.

Portál farmáře Vám tak nabízí další zjednodušení komunikace s naším úřadem.

Jak konkrétně postupovat?

Jste-li osobou povinnou podat prohlášení, učiňte tak, prosím, do termínu 10. 9. 2009, prostřednictvím Portálu farmáře na www.farmar.eu, po přihlášení (zadáte login a heslo), kliknout na tlačítko „Registr vinic“, vybrat „Elektronická podání prohlášení“, vyplnit formulář a již jen kliknout na tlačítko “Odeslat prohlášení”.

V krajním případě lze svoji povinnost splnit i ručním vypsáním formuláře, který si stáhnete z www.farmar.eu (důležité manuály-speciální registry), vytisknete a zašlete poštou na adresu úřadu, nebo vypsáním stávajícího zelenobílého tiskopisu, který bude pouze do vyčerpání zásob k dispozici na obecních úřadech vybraných vinařských obcí a na pracovišti Oddělení registru vinic.

• ÚKZÚZ doporučuje využívat právě první možnost, tedy elektronické vyplnění a odeslání formuláře přes Portál farmáře, které znamená nejen významné úspory času a práce na straně Vaší i na straně úřadu. Posuďte sami následující desatero výhod elektronického podání:
•         1.       Neomezují Vás při kontaktu s úřadem žádné fronty, můžete podávat kdykoli, o víkendu nebo v noci
•         2.       Na Portálu farmáře máte možnost kdykoli dohledat, že Vaše povinnost byla splněna
•         3.       Formulář si můžete vytisknout, kdykoli jej potřebujete
•         4.       Elektronické podání je bezpečnější cesta, neriskujete ztrátu dokumentu poštou
•         5.       Šetříte práci sobě i pracovníkům úřadu
•         6.       Šetříte peníze na poštovném a dopravě
•         7.       Šetříte čas
•         8.       Šetříte papír
•         9.       Svou schopnost elektronicky podávat využijete také při dalších prohlášeních
•     10.       Nikdy to nebylo tak jednoduché

Nemáte login a přístupové heslo na Portál farmáře? Potom se nevyhnete jedné cestě, přístup na Portál farmáře bezplatně zřídíte na místně příslušné Agentuře pro zemědělství a venkov. Jednou získané přístupové údaje není třeba každoročně obnovovat, budou Vám stále sloužit i do dalších let.

Případné další dotazy vám budou zodpovězeny na tel. 515 304 119, 515 304 118, 515 304 130.

1. Na spolupráci se těší pracovníci Oddělení registru vinic
2. ÚKZÚZ, Odbor trvalých kultur
3. Oddělení registru vinic
4. Znojmo –Oblekovice 16
5. 671 81 Znojmo 5

Farmář začal maso sám i prodávat, teď nestíhá. Lidé už konečně oceňují kvalitu, říká

Drtivá většina kvalitního masného skotu se z Česka vyváží, říká farmář Martin Novotný v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Maso, které se prodává na pultech tuzemských obchodů, je tak paradoxně často z dovozu.

Sám Novotný se před časem rozhodl, že k chovatelství skotu přidá i prodej masa, které si sám staří. Po pomalém začátku si nyní nemůže na nedostatek zákazníků stěžovat.

„Chodí k nám lidé, kteří vědí, co chtějí kupovat, a jdou za kvalitou a původem,“ říká Novotný.

Farmář Martin Novotný chová francouzské plameno skotu. Aby víc vydělal, prodává hovězí maso přímo koncovému zákazníkovi. | Video: Blahoslav Baťa

Na co se vaše farma zaměřuje a jaký má v současnosti rozsah?Naše rodinná farma je zaměřená jak na rostlinnou, tak živočišnou výrobu.

To znamená, že částečně jsou tržby tvořené komoditami jako pšenice, řepka a hrách a dále prodejem masa z jatečních zvířat, který realizujeme v naší prodejně. Nyní je období telení, takže každý druhý den se narodí tele.

Aktuální stav činí kolem dvou set hlav, z čehož je šedesát až sedmdesát matek.

Co vás vedlo k tomu, dostat celý proces zpracování masa pod svou kontrolu?S masným dobytkem jsem začal pracovat v roce 1997, tehdy jsme odstoupili od produkce mléka.

Oblíbil jsem si plemeno limousine původem z Francie, což je plemeno speciálně na maso. To byla po revoluci novinka, protože do té doby v republice čistě masná plemena nebyla, používala se jen takzvaná kombinovaná.

V zahraničí jsme také tou dobou několikrát viděli, že na farmách mají zároveň i bourárnu a prodejnu.

Posledních deset let se rovněž hodně mluví o tom, že maso musí být po zabití zvířete ošetřené. Tedy nejen, že se vychladí, ale mělo by i zrát. Tím se samozřejmě zvyšuje kulinářská kvalita masa. Dalším důvodem bylo, že jsem chtěl zlepšit také svoji ekonomickou situaci.

Jak dlouho a jakým způsobem tedy váš byznys funguje?Prodejnu masa jsme otevřeli v prosinci 2016. My konkrétně zvířata neporážíme – to obstarávají certifikovaná jatka v Rosicích.

Já jim odvezu živý kus, u nich projde veterinární kontrolou a chlazením. Třetí den mi přivezou nazpět takzvané čtvrtě.

Já jsem vybudoval zrací komoru, kde maso formou suchého zrání visí třeba dva tři týdny a pak postupuje přes bouránu až na prodejnu.

Je tento typ byznysu podle vás správným rozhodnutím, například po ekonomické stránce?Pevně věřím tomu, že ano. I když je to běh na dlouhou trať.

Nicméně chovatelé, kteří v současnosti tento byznys provozují již třeba osm let, potvrzují, že začátky byly složité, ale v současnosti už nestačí kapacitně produkovat dostatek masa do prodejen. Po dvou až třech letech se dostali na to, co si představovali, a nyní již nestíhají.

Řekl bych, že my se nacházíme tak v první třetině této etapy, ale vidím, že neustále přicházejí noví zákazníci. To je pro mě signál správné cesty.

Pomohla i EU

• Farmář Martin Novotný pobírá stejně jako většina zemědělců jednak základní dotace na půdu, tak i dotace z programu rozvoje venkova (PRV). Tam jde konkrétně o dotaci na provozovny prodeje. „Na PRV musíte splnit řadu limitů, na ty dotace na půdu sice také, ale už to není tak složité,“ říká farmář. 
• Dotační programy EU se snaží motivovat zemědělce, aby zvyšovali svou produktivitu právě vymýšlením návazných činností s vyšší přidanou hodnotou. Nápad na staření a prodej masa však začínal bez podpory. „Ten projekt byl pět let v šuplíku. Povolení bylo vydáno asi před pěti nebo sedmi lety, ale tenkrát jsem na dotace nedosáhl. Ale poté to to byl příjemný bonus, zhodnocení mého úsilí,“ pochvaluje si farmář.
• Samotné dotace bere podle svých slov prostě tak, jak jsou. „Myslím si ale, že je tam obrovská administrativa. Jako malý zemědělec si musím najímat firmu, která mi to zpracovává. Velké firmy na to mají vyčleněného člověka. Ale nevím, jestli je vůbec možné zjednodušit. Žádosti samotné jsou jednoduché, ale je třeba toho spoustu doplnit a vykázat,“ uzavírá Novotný.

Lidé se stále učí poznávat kvalitní hovězí, i když jeho cena je vyšší. To je dáno tím, že se jednak nějakou dobu suší a pak ubývá jeho hmotnost.

Dalším důvodem je, že maso opracovávám do takzvané kuchyňské úpravy – zákazník s ním tedy už nemusí dále pracovat, je připravené k použití a není z něho další odpad.

Zaznamenal jste zvýšený zájem o prověřené maso od vypuknutí kauzy s masem z Polska?Zaregistrovali jsme dvaceti- až třicetiprocentní nárůst tržeb oproti loňskému únoru. Asi to bylo částečně kvůli této kauze. Myslím, že lidé, kteří váhali, jestli půjdou za svým chovatelem, se díky tomu rozhodli tak učinit.

Kdo jsou tedy vaši zákazníci?Maso u nás je na rozdíl od standardních řeznictví ve vyšší cenové hladině, takže jsme čekali, že to budou lidé s vyššími příjmy, což byl omyl.

Naši zákazníci jsou průřez celou společností – od lidí, kteří mají minimální mzdu, až po ty, kteří jsou, jak se říká, za vodou.

Chodí k nám lidé, kteří vědí, co chtějí kupovat, a jdou za kvalitou a původem.

Jak si děláte reklamu?V tom jsme se učili za pochodu. Začínali jsme s inzeráty v novinách, což nemělo žádnou odezvu. Potom jsme propagovali skrze letáky. To bylo o něco lepší, ale nebylo to to, co jsme si představovali. Momentálně je pro nás nejlepší reklama ta sdílená – tedy když si to zákazníci řeknou mezi sebou. Další velkou reklamou jsou pak pro nás sociální sítě.

2:43

Steak z čerstvého, nebo ze stařeného masa? Řezník vysvětluje rozdíl | Video: Tomáš Cetkovský

Jaká je podle vás situace v českém masném průmyslu?Vše má svůj vývoj. Jednak jde o samotný chov dobytka, který je určený pro produkci masa. Jednak o to, co si žádá spotřebitel.

Co se týče chovu, udělali jsme v Česku od revoluce obrovský pokrok. My jsme dnes schopni se s plemeny původem z Francie vrátit do té země na výstavu a tam s nimi dosáhnout velmi dobrých umístění. Takže potenciál pro chov tu je. Ovšem u nás se drtivá většina masného skotu vyváží. Jdou do zemí, jako jsou Itálie, Řecko, Estonsko, Lotyšsko. Kolem 80 procent těchto zvířat tak odejde z republiky.

Jatka se s tím musí vypořádat a maso dovážejí. Neznám konkrétní čísla ohledně naší masné soběstačnosti, ale jsme těžcí dovozci a soběstační dávno nejsme, hlavně u vepřového. Chybí tu dostatek kvalitního masa – respektive plemen, která jsou přímo na maso určená.

Na druhou stranu, když jsme otevřeli obchod, polovina zákazníků se ptala, jak má maso vařit. Nyní už zákazníci často hledí na původ plemene, jakým způsobem je ošetřeno, a toto procento lidí se neustále zvedá.

Reklamu nám v minulosti udělaly i kulinářské pořady – třeba ten pana Pohlreicha – které propagovaly, že se musí pracovat s kvalitními potravinami.

A napomohla i polská kauza, která spoustu lidí trkla, aby se o maso více zajímali.

Zelinář: Farmářské trhy v Příbrami si jméno zachovají už jen díky zahrádkářům

Tyto české potraviny najdete dnes dopoledne na zelném a ovocném trhu na Václavském náměstí v horní části Pražské ulice.

Už roky v Příbrami lidé mohou vídat usměvavou tvář zelináře Pavla Kloubského (na snímku). Jak hodnotí letošní sezonu? Co si myslí o hitu farmářských trhů? Odpovědi na otázky najdete v následujícím rozhovoru.

Dříve byly trhy sjednocené na náměstí TGM. Teď musíte rozbalit stánek na Václavském náměstí. Nebyla to změna k horšímu?Bude to trvat, než si nás tu lidé najdou nebo zda vůbec budou ochotni sem dojít. Pro mě je změna místa lepší ohledně vykládání a nakládání zboží. Ideální to pro mě bylo u Hořejší Obory, kde jsem se v poledne mohl sebrat a odjet.

Po poledni už vás lidé na trhu nenajdou?Jelikož jezdíme z Litoměřicka na trhy každý den, musíme se po poledni sebrat a vyrazit domů, abychom se mohli připravit na další den.

Tohle všechno zboží, co tu vidím, si pěstujete na svém?Ano, to všechno je naše. Máme v Třebouticích sedm hektarů sadů.

Ovocná a zeleninová sezona pomalu končí a těšit se budeme zase na jaro. Kdy začínáte vyjíždět?Sezonu začínáme sadbou kolem první dubnové dekády a to potrvá do konce května. To už začínají první květáky, kedlubny…

To už bychom moc předbíhali. Jak třeba hodnotíte letošní úrodu jablek?Samozřejmě přišly mrazy, což byl problém, ale ne takový, jako loni. Na jednu stranu je mráz dobrý, strom si nechá jen to, co unese. Bohužel ale 18. srpna u nás přišly kroupy a dá se říct, že dvě třetiny úrody je nějakým způsobem poničená.

Letošní sezona byla podle vás tedy horší?Nedá se to srovnat. Děláme dost velký sortiment a vždycky něco vyjde a něco ne. Katastrofální byl pro nás minulý rok, kdy přišly kroupy 22. června a poničily ranou zeleninu.

V posledních dvou letech jsou v módě farmářské trhy. Nevím, čím to je, ale mám pocit, že jejich váha trochu upadá. Jak to vidíte vy?Je to stejný systém, jako teď tady. Lidi si zboží musí vyzkoušet. Na jednom místě by mělo být soustředěné všechno – zelenina, ovoce, maso, cukrovinky a tak dále. Všechno by prodejci měli mít svoje.

Problém je ale v tom, že lidí, které ta práce baví, je minimum. Ten boom byl tak obrovský, v Praze je v týdnu 52 trhů. Ty, kterým se dá říct, že jsou opravdu farmářské, jsou asi čtyři. To ostatní je vyloženě byznys pro překupníky, kteří toho zneužívají.

Řekl bych, že v Příbrami se pojem farmářských trhů udržuje, jezdí sem spousta zahrádkářů a pěstitelů se svým zbožím, tak by to asi mělo být.

Mají podle vás farmářské trhy českých podmínkách budoucnost?Musím říct, že jo. Živnostenský úřad si všechno ověřuje. Co se týká půdy, postřiku, kvality vody a zavlažování. Není problém si zavolat na zemědělskou správu a vše si ověřit a zkontrolovat. To samé je u zpracovatelů koření a dalších.

Jak se vám v zemědělství podniká?Jakýkoli zemědělský obor se musí dělat s láskou. Člověk nemůže počítat s velkými příjmy. Většina lidí, kteří se vrhli z ničeho do podnikání v tomto oboru s vidinou velkých výdělků, zkrachovala.