Vanad – stopový prvek a jeho vliv na zdraví

Seznamte se s minerály, které si naše tělo žádá. ✔️ Znáte zdroje železa, jódu, zinku, mědi, manganu, chrómu či selenu? Tyto minerály mají významnou úlohu při růstu a následně pro metabolismus celého organismu. Nezapomeňte je proto doplňovat z kvalitních zdrojů.

Minerální látky – seznamte se

Minerální a stopové prvky jsou pro fungování lidského těla nepostradatelné. Denně jich sice potřebujeme jen miligramy či mikrogramy, ty jsou ale naprosto nezbytné. Mají totiž klíčový vliv na biochemické procesy našeho organismu, který si je ale nedovede vyrobit svépomocí. Proto tyto látky musíme tělu dodat spolu se stravou nebo pomocí doplňků stravy.

Kromě množství je také velmi důležitý vzájemný poměr minerálů a stopových prvků, které tělo dostává.

Mají totiž významnou úlohu při tvorbě tkání a zajišťování konstantního osmotického tlaku v tělesných tekutinách. Zároveň aktivují procesy látkové přeměny a upravují je.

Jako složky a aktivátory hormonů a enzymů jsou minerální látky nepostradatelné i pro přenos nervových impulsů a prevenci civilizačních chorob.

Značná část lidí včetně dětí ale kvůli špatné stravě trpí nedostatkem nebo naopak škodlivým nadbytkem těchto látek. Nedostatek nebo přebytek minerálních látek je způsoben nevhodnou stravou, nedostatkem tekutin či nadměrným pocením. Stejně tak se na úbytku podílí léčiva či onemocnění, spojená s ledvinami, játr nebo zažívacím traktem.

Naopak, některé stavy a situace vedou ke zvýšené potřebě minerálů, zvláště těhotenství, nadměrná fyzická námaha, chronický stres a nedostatek odpočinku. V takovém případě byste tyto minerály neměli opomíjet a zvýšit jejich příjem.

Jak se dělí minerální látky

Než si představíme ty nejzásadnější minerály pro tělo, zkusíme si je rozdělit. Tím základním je rozdělení minerálních látek podle toho, kolik jich člověk potřebuje. Je-li toto množství větší než 100 mg za den, pak hovoříme o makroelementech (elektrolyty). Naopak, pokud jich potřebujeme méně než 100 mg za den, pak mluvíme o tzv. mikroelementech.

Poslední skupinu tvoří stopové prvky, jejichž množství je udávané v mikrogramech. Jak je tedy správně rozdělit?

  • Makroelementy – vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlor, síra
  • Mikroelementy – železo, zinek, měď, jód, mangan, chróm, selen, molybden, fluor, kobalt
  • Stopové prvky – křemík, vanad, nikl, bor, cín, kadmium, hliník, bór, arsen

Mezi nejdůležitější minerální látky řadíme:

  1. Vápník (Ca)
  2. Železo (Fe)
  3. Hořčík (Mg)
  4. Sodík (NA)
  5. Zinek (Zn)
  6. Jód (I)
  7. Draslík (K)
  8. Selen (Se)
  9. Molybdén (Mo)
  10. Fosfor (P)

A samozřejmě, mnohé další. Pojďme se nyní podívat na některé významné zástupce minerálních látek:

Vápník

Minerál, který se v lidském organismu vyskytuje v největší míře, a to pouze v zubech a kostech. Klíčový je jeho příjem hlavně pro člověka do 23 let věku, kdy se tvoří “kostní základ” a pro těhotné ženy.

Pokud v onom citlivém věku tělo nedostává dostatek vápníku, vitaminu D, magnézia, fluoru a dalších důležitých látek, ve stáří je náchylnější k osteoporóze. Zatímco pro malé dítě začíná denní potřeba vápníku na 400 mg, s věkem se zvyšuje a pro dospělého tato hodnota tvoří až 1200 mg denně.

Naše tělo nejlépe využije vápník přijatý z mléčných výrobků a mléka. Košťálová zelenina, mandle a jiná olejnatá semena jsou ale také vhodným zdrojem kalcia.

Kvalitní zdroje vápníku:

  • mléko a mléčné výrobky
  • ovoce
  • chléb
  • ořechy
  • ryby

Vanad – stopový prvek a jeho vliv na zdraví

Fosfor

Pro stavbu kostí, proteinovou syntézu, přeměnu energie ve svalech a další tělesné procesy je fosfor nesmírně důležitý. Stejně tak pro správnou funkci nervů a mozku. Jeho nedostatek nebývá v našich zemích obvyklým jevem. Přemíra tohoto minerálu však může zkomplikovat vstřebávání vápníku ze střev. Tím je tělo ochuzeno nejen o vápník, ale také o železo.

  • Nedostatek fosforu se obecně projevuje poruchou funkce ledvin, křivicí a nedostatečným ukládáním minerálních látek v kostech.
  • Fosfor můžeme tělu dodat veškerými potraviny živočišného původu, rybami, mléčnými výrobky, vaječnými žloutky, ořechy a luštěninami.
  • Kvalitní zdroje fosforu:
  • mléko
  • maso
  • obilí
  • ryby
  • vejce

Sodík a draslík

Minerály, které naše tělo potřebuje pro úpravu osmotického tlaku a rovnováhy kyselin a zásad.

Hlavním zdrojem sodíku je sůl a náš organismus pro správné fungování potřebuje denně asi 0,5 g soli. Vzhledem k tomu, že sůl je dnes součástí většiny potravin, které jíme, je její reálná spotřeba na osobu až dvacetkrát vyšší. To vede k nadbytku sodíku, což způsobuje hypertenzi.

U draslíku je průměrná spotřeba oproti skutečným potřebám organismu vyšší až čtyřikrát. Nadbytkem sodíku tělo přichází o potřebný draslík. Nízký příjem draslíku se na našem těle projevuje zácpou, únavou, poruchami srdečního rytmu, zadržováním vody v těle nebo nespavostí.

Zdrojem draslíku jsou celozrnné obiloviny, brambory, luštěniny a ořechy.

Sodík se vyskytuje v soli.

Hořčík

Důležitý minerál zejména pro správné fungování svalstva, transformaci glukózy v energii a regulaci rytmu srdce. Zároveň hořčík pomáhá budovat obranyschopnost těla proti chorobám, má vliv na množství enzymů, srážení krve a tvorbu estrogenů.

Lidské tělo denně potřebuje až 400 mg hořčíku, který nalezneme zejména v potravinách obsahujících chlorofyl. Dostatečnou dávku potřebují zejména osoby s velkou fyzickou zátěží, pod dlouhodobým stresem, v období rychlého růstu, v těhotenství a při kojení.

Nedostatek může zapříčinit křeče svalstva, tiky v oku, závratě, psychickou nepohodu a nervozitu.

Kvalitním zdrojem hořčíku jsou:

  • ryby
  • zelená listová zelenina
  • celozrnné potraviny
  • luštěniny
  • semínka
  • jablka
  • různé druhy klíčků

Vanad – stopový prvek a jeho vliv na zdraví

Železo

Tento minerál je základem, který by neměl chybět ve vaší výbavě. Železo je zodpovědné za tvorbu červeného krevního barviva a zásobuje kyslíkem životně důležité orgány. Také se díky němu tělo lépe brání infekcím. Potřebná denní dávka železa se liší dle pohlaví a věku.

Zatímco ženy ve svém plodném období potřebují přijmout až 15 mg železa denně, mužům a starším ženám denně stačí gramů 10. Při příjmu nedostatečné dávky železa hrozí chudokrevnost a k ní patřící bolesti hlavy, bledost a závratě.

Nadbytek železa je také závažným problémem. Hrozí totiž otrava, která může způsobit krvavé průjmy, genetické poškození či zvracení. Zajímavé je, že mléko znehodnocuje železo, pokud si tedy dopřáváte mléčné smoothie z listového špenátu, vaše tělo si z nápoje nevezme naprosto žádné železo.

Bohatým zdrojem železa jsou

  • vnitřnosti
  • maso
  • listová zelenina
  • kopřivy
  • meruňky
  • celozrnné obiloviny

Jód

Primárním úkolem jódu je tvorba hormonů ve štítné žláze a urychlování přeměny živin. Jeho optimální přísun má za následek kvalitní a zdravé vlasy, kůži, zuby a nehty a psychickou pohodu. Naopak nedostatek může zapříčinit poruchy funkce štítné žlázy a u těhotných žen špatný mentální a pohlavní vývoj dítěte.

Jód můžeme doplnit jodidovanou solí, třešněmi, řeřichou nebo třeba mořskými řasami.

Fluor

Udržuje zubní sklovinu odolnou a kvalitní. Nadměrné množství fluoru v organismu vede ke křehkosti zubů a kostí.

Zdrojem fluoru jsou mořské ryby, černý čaj a fluoridovaná voda

Selen

Zvyšuje imunitu a brání vzniku nádorových onemocnění. Chrání tělo tím, že ničí volné radikály a peroxidy, díky tomu je považován za jeden z nejlepších antioxidantů. Nepřímo ovlivňuje krevní tlak a podporuje optimální funkci srdce.

Nejkvalitnějším zdrojem selenu je:

  • kukuřice
  • cibule
  • vejce
  • luštěniny
  • chřest
  • semena
  • mořské plody
  • celozrnné obilovny

Vanad – stopový prvek a jeho vliv na zdraví

Zinek

Zesiluje v lidském těle vliv a délku účinkování inzulinu. Z části na něm závisí také zrakové funkce a pomáhá organismus chránit před rakovinou. Nedostatek může být důvodem zhoršení obranyschopnosti organismu a špatného vývoje a poškození pohlavních žláz.

Zdrojem zinku jsou:

  • ústřice
  • slanečci
  • dýňová semínka
  • otruby
  • cibule
  • vejce
  • pšeničné klíčky

Minerální látky – zdroje a význam pro tělo

Aktuální článek: Minerální látky – význam pro tělo a jejich zdroje

Vanad: neznámý stopový prvek, který je ale důležitý pro zdraví dětí i dospělých

Vanad – stopový prvek a jeho vliv na zdraví
Důležitým zdrojem vanadu jsou rostlinné oleje (zdroj: Samphotostock.cz)

Vanad patří mezi minerály, o nichž se v souvislosti s lidským zdravím takřka nemluví. Přesto se jedná o důležitý stopový prvek.

Potraviny s vysokým obsahem vanadu

Vanad (V) patří mezi kovové prvky a vyskytuje se především v zemské kůře. V průmyslu se přidává do vysoce kvalitní oceli a využívá se i do slitiny s titanem a hliníkem, která má výtečnou odolnost proti mechanickému poškození.

Možná vás proto překvapí, že se zároveň jedná o stopový prvek, který je důležitý pro lidské zdraví. Musíme jej proto přijímat ve stravě. Jaké potraviny jej obsahují větší množství? Jedná se o rostlinné oleje a některé minerální vody.

Tento minerál se nachází rovněž v zelenině, stejně jako v rybím mase.

Důležitost pro lidské zdraví

Denní potřeba vanadu činí zhruba 100 až 300 mcg, přičemž musíme doplnit, že se poměrně těžko vstřebává.

Proč je ale pro lidský organismus tento prvek tak důležitý? Jeho důležitost ještě nebyla plně odhalena, na druhou stranu má nepochybně význam při syntéze hemoglobinu (krevního barviva), jehož funkcí je přenos kyslíku. Navíc se hovoří o pozitivním působení na kardiovaskulární systém, když se prý např.

podílí na snižování hladiny „zlého“ LDL cholesterolu. Údajně by měl mít pozitivní vliv na plodnost a některé výzkumy ukazují, že příznivě ovlivňuje stav diabetiků, tedy nemocných cukrovkou.

Nedostatek a nadbytek vanadu

Při dlouhodobém nedostatku vanadu ve stravě může být důsledkem anémie (chudokrevnost), tedy stav, při němž je v krvi snížena koncentrace hemoglobinu pod danou normu.

Budete mít zájem:  Nedostatek vitamínu C a kurděje

V souvislosti s nedostatkem tohoto stopového prvku se hovoří o kardiovaskulárních onemocněních a neprospěje ani ledvinám. Dokonce má údajně vliv i na úmrtnost dětí.

Na druhou stranu v našich podmínkách zřejmě jeho nedostatek nehrozí.

Síra: opomíjený minerál, který je ale podstatný pro krásu a zdraví

Co se týče nadbytku vanadu, ten se může projevit zvracením, průjmy, poklesem krevního tlaku, zrychlením srdečního tepu, kožními ekzémy a dokonce i selháním jater a nadledvin.

Musíme nicméně upozornit, že tyto potíže nemohou nastat v souvislosti s potravou.

Projevují se totiž u lidí, jež přicházejí s tímto minerálem každodenně do styku při jeho výrobě a zpracování, případně při pití kontaminovaných (důlních) vod.

Sodík: důležitý minerál ve stravě, který nás ale může i zabít
Vanad – stopový prvek a jeho vliv na zdraví

Minerály v kostce: Téměř neznámý prvek vanad. Opravdu může pomoci diabetikům?

Vanad – stopový prvek a jeho vliv na zdraví

Jeho funkce v lidském těle nebyla doposud důkladně prozkoumána. Přesto má vanad velkou pozornost chemiků, biologů, biochemiků, toxikologů a farmakologů. Experti z těchto oblastí vanad neustále zkoumají, neb patří mezi minerály, které mohou mít velký potenciál v mnoha oblastech lidského života i zdraví.

I když vanad nepatří mezi esenciální (nezbytné) minerály pro lidský organismus, jeho nedostatek v těle může mít za následek v krajním případě i chudokrevnost. Vanad je všudypřítomný – v půdě, ve vodě i ve vzduchu. Hraje důležitou biologickou roli a má široké spektrum využití.

Vanad: Vanadium, V

Vanad objevil hned zkraje 19. století, v roce 1801, španělský mineralog a vědec Andrés Manuel del Río. Ten jen, podle červené barvy sloučeniny pojmenoval „erythronium“.

Objev však nebyl přijat kvůli chybě, které se v roce 1805 dopustil jeden z členů Komise francouzského národního institutu v Paříži.

Znovuobjevení prvku následovalo znovu až v roce 1831, kdy minerál objevil švédský chemik Nils Gabriel Sefström. Jméno mu dal podle švédské bohyně Vanadis.

Minerály: Vanad a jeho vliv na zdraví

Minerály jsou složité, u některých se doposud nepodařilo prokázat veškerý vliv, který na lidský organismus mají. Vanad je jedním z nich. Dodnes se přesně neví, jak v lidském těle funguje. Ví se, že patří mezi minerály, které mohou regulovat hladinu cholesterolu. Je rovněž důležitý pro mineralizaci kostí a kloubů.

Hraje také velkou roli v prevenci vzniku cukrovky. Údajně také může u diabetiků během času pomoci snížit užívané dávky inzulínu. Což je, podle odborníků, dáno především tím, že vanad je schopen v lidském těle inzulín napodobit. Avšak nikdy nebylo prokázáno, že by vanad fungoval stejně v těle diabetika a v těle zdravého člověka. Tyto výzkumy jsou hudbou budoucnosti.

I když některé stále probíhají.

Minerály: Je vanad prevencí rakoviny?

Nikdo stále ještě přesně neví, jak vanad v lidském těle přesně funguje. V souvislosti s mnohými proběhlými i stále probíhajícími výzkumy se hovoří o možném protirakovinném působení.

Může mít vliv na činnost štítné žlázy a také by mohl být jakousi přírodní ochranou před kardiovaskulárními chorobami. Vanad se, podle expertů, podílí také na tvorbě červených krvinek.

V neposlední řadě pak údajně má výraznější vliv na plodnost mužů i žen.

Minerály: Vanad v potravinách

Denní dávka vanadu se pohybuje v rozmezí 100–300 mikrogramů. Prvek se může vzájemně ovlivňovat s mědí i chromem. A to tak, že narušuje jejich distribuci tělem.

Pokud bychom – minerály všeobecně – chtěli doplňovat, pak je vždy na místě poradit se s lékařem a činit tak na základě aktuálních krevních testů. Nejlepší formou je pochopitelně příjem minerálních prvků z přírodních zdrojů.

U prvku „vanad“ jsou to zejména ryby a plody moře, rostlinné oleje, červené maso, fazole, bílé zelí, celá zrna, houby, pažitka, kopr, mrkev, ředkvička, ostružiny, petržel, česnek, hrušky, jablka, tvaroh a mléko.

Vanad – stopový prvek a jeho vliv na zdraví

Minerály: Vanad a jeho nedostatek

Dlouhodobý nedostatek vanadu ve stravě by se mohl projevit chudokrevností. Dále by mohl mít za následek kardiovaskulární onemocnění, poruchy funkce ledvin, neplodnost či cukrovku. Z testů na laboratorních zvířatech rovněž vyplynulo, že by nedostatek prvku mohl vést i k potratům, poruchám vývoje kloubů či poruchám růstu.

Minerály: Vanad a jeho nadbytek

Naopak nadbytek či předávkování by mohly vyvolávat zápal plic, astma, kožní ekzémy, zvracení, průjem, bolesti břicha, snížení krevního tlaku, zrychlení srdečního tepu, průjmy, křeče, sníženou hladinu krevního cukru, selhání jater i nadledvinek.

Relativní toxicita prvku může mít za následek poškození mozku i ledvin. Je však také nutné dodat, že vanad se obtížně vstřebává ze zažívacího ústrojí, tudíž jsou jeho toxické účinky extrémně vzácné.

O jakémkoliv doplňování minerálů či vitamínů se vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem.

Vanad – Wikipedie

Vanad

[Ar] 3d3 4s2
50 V
23

↓ Periodická tabulka ↓

Obecné

Název, značka, číslo

Vanad, V, 23

Cizojazyčné názvy

lat. Vanadium

Skupina, perioda, blok

5. skupina, 4. perioda, blok d

Chemická skupina

Přechodné kovy

Koncentrace v zemské kůře

135 až 150 ppm

Koncentrace v mořské vodě

0,002 mg/l

Vzhled

Šedo-bílý kov

Identifikace

Registrační číslo CAS

7440-62-2

Atomové vlastnosti

Relativní atomová hmotnost

50,9415

Atomový poloměr

134 pm

Kovalentní poloměr

153 pm

Iontový poloměr

59 pm

Elektronová konfigurace

[Ar] 3d3 4s2

Oxidační čísla

−I, I, II, III, IV, V

Elektronegativita (Paulingova stupnice)

1,63

Ionizační energie

První

650,9 KJ/mol

Druhá

1414 KJ/mol

Třetí

2830 KJ/mol

Čtvrtá

4800 KJ/mol

Látkové vlastnosti

Krystalografická soustava

Krychlová

Molární objem

8,32×10−6 m3/mol

Mechanické vlastnosti

Hustota

6,0 kg/dm3

Skupenství

Pevné

Tvrdost

6,7

Tlak syté páry

100 Pa při 2523K

Rychlost zvuku

4560 m/s

Termické vlastnosti

Tepelná vodivost

30,7 W⋅m−1⋅K−1

Termodynamické vlastnosti

Teplota tání

1909,85 °C (2 183 K)

Teplota varu

3406,85 °C (3 680 K)

Skupenské teplo tání

21,5 KJ/mol

Skupenské teplo varu

495 KJ/mol

Měrná tepelná kapacita

490 Jkg−1K−1

Elektromagnetické vlastnosti

Elektrická vodivost

4,89×106 S/m

Měrný elektrický odpor

197 nΩ·m

Standardní elektrodový potenciál

−1,18 V

Magnetické chování

Paramagnetický

Bezpečnost

R-věty

R17, R36/37/38

S-věty

S7, S26, S33, S37, S43, S60

Izotopy

I

V (%)

S

T1/2

Z

E (MeV)

P

48V

49V

50V

50V

51V

je stabilní s 28 neutrony

umělý 15,973 5 dne ε β+ 4,015 0 48Ti
umělý 330 dní ε 0,601 9 49Ti
0,250% 1,4×1017 roků ε β+ 2,207 6 50Ti
umělý 1,4×1017 roků β− 1,038 1 50Cr
99.75%

Není-li uvedeno jinak, jsou použityjednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Titan ≺ V ≻ Chrom
⋎Nb

Vanad (chemická značka V, latinsky Vanadium) je spolu s niobem a tantalem členem 5. skupiny periodické tabulky prvků. Vanad patří mezi kovové prvky. V praxi je používán pro výrobu speciálních slitin a průmyslových katalyzátorů.

Historie

Poprvé ho objevil v roce 1801 A. M. del Rio ve vzorku mexické olověné rudy. Ale pod vlivem nesprávných názorů H. V. Collet-Descotilse od svého objevu upustil.

Znovu byl tento prvek objeven v roce 1830 N. G. Sefströmem ve švédských železných rudách. Název získal podle skandinávské bohyně krásy Vanadis. Čistý kov izoloval v roce 1867 H. E.

Roscoe redukcí chloridu vanadičného VCl5 vodíkem.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Kovový vanad

Vanad je tvrdý, šedo-bílý, kujný kov s vysokými teplotami tání a varu. Naopak za teplot pod 5,38 K je supravodivý. Při přidání malého množství uhlíku nebo oxidu k vanadu se jeho teploty tání a varu ještě zvyšují. Chemicky je poměrně značně odolný jak vůči běžným kyselinám tak alkáliím. Za normálních podmínek reaguje pouze s kyselinou fluorovodíkovou a lučavkou královskou. Za zvýšené teploty však poměrně snadno podléhá oxidaci vzdušným kyslíkem. Vanad se za tepla slučuje také s dusíkem, uhlíkem, křemíkem, arsenem a dalšími prvky.

V chemických sloučeninách se vyskytuje v řadě mocenství od mocenství V+2 po V+5. V některých komplexech se vyskytuje s oxidačním číslem V+I a V−I.

Výskyt

Vanadinit

Obsah vanadu v zemské kůře je 136 ppm (19. nejrozšířenější prvek). Jeho obsah v mořské vodě činí přibližně 0,002 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom vanadu na 50 milionů atomů vodíku.

Navzdory jeho poměrné velkému průměrnému obsahu v zemské kůře existuje jen několik bohatších ložisek. Většina vanadu se získává jako vedlejší produkt při zpracování některé z asi 60 rud, v nichž je obsažen. Mezi nejdůležitější minerály patří polysulfid patronit VS4.

Nejčastěji se však vanad vyskytuje v rudách ve formě sloučeniny s kyslíkem. Příkladem může být vanadinit – podvojný chlorid-vanadičnan olovnatý PbCl2·3Pb3(VO4)2 nebo carnotit [K2(UO2)2(VO4)2.3H2O]. Zajímavý je i poměrně významný obsah vanadu v surové ropě nebo uhlí.

Výroba vanadu

Vanad se vyrábí pražením rozdrcené rudy nebo zbytků kovového vanadu s chloridem sodným (NaCl) nebo uhličitanem sodným (Na2CO3) při teplotě 850 °C. Tímto procesem vzniká vanadičnan sodný NaVO3, který se louží vodou. Okyselením získaného výluhu na pH 2–3 dojde k vysrážení polyvanadičnanu (červený koláč), z něhož můžeme tavením při 700 °C získat černý technický oxid vanadičný V2O5.

V dalším kroku se tento oxid zredukuje pomocí kovového hliníku. Příprava čistého kovového vanadu se provádí redukcí VCl5 vodíkem nebo hořčíkem.

Vysoce čistý vanad můžeme získat reakcí surového vanadu s jodem (van Arkelův proces) při teplotě 850 °C, vzniklý těkavý jodid vanaditý se následně rozkládá na wolframovém vlákně při teplotě 1000 °C.[1]

2 V + 3 I2 ⇌ 2 VI3

Využití

Ferovanad

Vanad se přidává do vysoce kvalitních ocelí s vysokým obsahem chromu, kde tvoří s uhlíkem karbid V4C3. Ten se v oceli rozptýlí a tím zjemňuje zrnitou strukturu oceli, která je díky tomu odolnější proti opotřebení (především za vyšších teplot). Jiným příkladem železných speciálních slitin je například Vicalloy, obsahující 9,5 % vanadu, 52 % kobaltu a 38,5 % železa. Uvedené nerezové slitiny na bázi ocelí se využívají pro výrobu chirurgických nástrojů a dalších průmyslových komponent, které vykazují vysokou chemickou i mechanickou odolnost.

Slitiny s titanem a hliníkem se vyznačují vynikající mechanickou odolností a nízkou hustotou a nacházejí uplatnění při výrobě leteckých motorů a speciálních součástek pro konstrukci letadel a kosmických sond, družic a podobných aplikací.

V poslední době se uplatňuje i při výrobě elektrických článků a baterií a slitiny vanadu s galliem patří k materiálům pro přípravu supravodivých magnetů.

Vanad se užívá také k přípravě organokovových sloučenin. Nejznámější je vanadocen. V poslední době je zkoumána antitumorová aktivita derivátů vanadocendihalogenidů, které by mohly později sloužit jako chematerapeutika místo cis-platiny.

Tenká vrstva oxidu vanadičitého (VO2) vyloučená na skleněném povrchu pohlcuje dopadající infračervené záření a současně neovlivňuje optické vlastnosti skla ve viditelné oblasti spektra.

Nanokrystalický VO2 je v současné době předmětem intenzivního výzkumu jako polovodič, protože při teplotě kolem 70 °C u něj dochází ke skokové přeměně jeho vodivostních charakteristik z vodiče na polovodič elektrického proudu.

Teplota přechodu může být navíc výrazně ovlivněna přídavky stopových množství dalších příměsí.

Průmyslové katalyzátory na bázi oxidu vanadičného (V2O5) se využívají při výrobě kyseliny sírové tzv. kontaktním způsobem při oxidaci oxidu siřičitého na oxid sírový a v syntéze některých organických sloučenin.

Biologický a zdravotní význam

Muchomůrka červená obsahující amavadin.

  • Potravou se do organizmu dostává jako složka rostlinných olejů, některých minerálních vod, vyšší koncentraci vanadu nalezneme i v rybím mase a zelenině.
  • Je základním stavebním kamenem některých enzymů jako například nitrogenázy, která je nezbytná pro funkci mikroorganizmů, která zprostředkují fixaci dusíku v půdě a tím jeho dostupnost pro výživu rostlin.
  • Poslední výzkumy naznačují, že některé sloučeniny vanadu příznivě ovlivňují stav nemocných cukrovkou (diabetes mellitus), ale přesný popis funkce vanadu v metabolismu cukrů zatím není znám.[2][3]

Vanad má význam i při syntéze krevního barviva hemoglobinu, které slouží pro přenos kyslíku krví z plic do tělesných tkání. Dlouhodobý nedostatek vanadu ve stravě se proto může projevit chudokrevností.[4]

Nadbytek vanadu působí naopak výrazně negativně. Toxicita sloučenin vanadu se uplatňuje především při každodenní expozici postižených osob nadměrným dávkám tohoto prvku při jeho výrobě a metalurgickém zpracování nebo z kontaminovaných důlních vod.[5]

Chronická otrava vanadem se projevuje zvracením, průjmem, bolestí břicha, poklesem krevního tlaku, zrychlením tepu srdce, sníženou hladinou krevního cukru, selháním jater a nadledvin.[5]

Otravy vanadem

Čína uzavřela v říjnu 2008 tři továrny na výrobu vanadu poté, co kvůli jejich provozu onemocnělo 1000 lidí kožními chorobami. Továrny v okrsku Ťien-li v provincii Che-pej byly poprvé uzavřeny již v roce 2006, ale majitelé výrobu nelegálně obnovili.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ CARLSON, O. N.; OWEN, C. V. Preparation of High-Purity Vanadium Metalb by the Iodide Refining Process. Journal of The Electrochemical Society. 1961, roč. 108, čís. 1, s. 88. Dostupné online [cit. 2021-08-04]. DOI 10.1149/1.2428019. (anglicky) 
  2. ↑ HALBERSTAM, M, et al. Oral vanadyl sulfate improves insulin sensitivity in NIDDM but not in obese nondiabetic subjects.. Diabetes

Stopové prvky – třetí část

U části stopových prvků dosud není v jejich působení zcela objasněno a je i nadále zkoumáno.

Jsou takové prvky, které se vyskytují v těle ve velmi nízkých koncentracích a nebylo doposud prokázáno, zdali jsou esenciální nebo toxické.

U některých živočichů bylo pro tyto prvky zjištěna esenciální role, u lidí však často pro tuto úlohu chybí důkazy a je potřeba dalších studií. Jedná se stopové prvky jako jsou lithium, nikl, cín, křemík nebo vanad.

Lithium

je velmi lehký a měkký kov, který lze krájet i nožem. Na základě experimentálních studií se však soudí, že lithium by mohlo ovlivňovat prenatální vývoj, mít vliv na rozvoj kardiovaskulárních nemocí, stejně tak jako mentálních poruch.

 Zdrojem lithia v potravě jsou zejména některé druhy zeleniny, jeho obsah však značně kolísá v závislosti na obsahu v půdě. Lithium je používáno k léčbě maniodepresivní psychózy v dávkách o tři až čtyři řády vyšší, než je jeho přirozená koncentrace v krvi.

Mezi nežádoucí účinky této léčby patří zažívací problémy, svalová slabost, třes, může dojít i ke vzniku křečí a poruchám vědomí, je možné tyto příznaky dát i do souvislosti právě s vyšší koncetrací lithia.

Nikl

se vyskytuje v celé řadě enzymů, které hrají důležitou roli v metabolismu vitaminu B12 a kyseliny listové. Uplatňuje se také v metabolismu kostí regulací tzv. vápníkových kanálů. Zdrojem niklu v potravě jsou zejména luštěniny, celozrnné obiloviny, čokoláda. Nikl může dráždit zažívací trakt, vést k chudokrevnosti (anémii).

Nejčastější je ale kožní alergie na nikl, která je v populaci velmi častým jevem. Projevuje se svěděním, vyrážkou provázenou až puchýři, které se projeví na kůži v kontaktu s niklem (například hodinky).

Protože je nikl obsažen například i v zipech, špercích, je nutné si při objevu alergie dávat velký pozor na kov, který je v přímém kontaktu s kůží, aby se alergie dále nezhoršovala.

Křemík

je jeden z nejrozšířenějších prvků na Zemi. V lidském organismu hraje klíčovou roli v metabolismu kostní a pojivové tkáně. Hlavním zdrojem křemíku jsou potraviny rostlinného původu. Příznaky nedostatku křemíku nejsou u člověka jednoznačně zdokumentované.

Nedostatek křemíku by tak měl vést k porušené funkci pojivových tkání, včetně narušení elasticity stěny tepen vedoucí v konečném důsledku k ateroskleróze. Křemík je dále dáván do souvislosti se stavem kůže, nehtů, vlasů, kterým dodává pružnost a pevnost.

Významným přírodním zdrojem křemíku je přeslička rolní (Equisetum arvense), extrakt z ní obsahuje nejlépe vstřebatelnou formu přírodního křemíku.

Vanad

jeho funkce v těle člověka není zcela přesně známa. Na základě experimentálních studií se soudí, že vanad by mohl mít účinky podobné inzulinu, ovlivňuje reprodukční funkce i metabolismus štítné žlázy, nezanedbatelné jsou jeho potenciální protinádorové účinky.

 Hlavním zdrojem vanadu v potravě jsou některé druhy zeleniny (kopr, petržel), je obsažen v pepři nebo v houbách.

 Příznaky nedostatku vanadu nebyly u člověka dosud popsány, nicméně ze studií na laboratorních zvířatech vyplývá, že deficit vanadu by mohl vést k potratům, k poruchám vývoje kloubů, k poruchám štítné žlázy i k poruchám růstu.

Z těchto prvků se nejspíše setkáte s křemíkem. Při zvýšené lomivosti nehtů vám s výběrem vhodného přípravku rádi poradíme.

Při objevení se alergie na nikl platí opatření jako u jiných alergických kožních reakcí, která nespočívá jen v přeléčení akutní fáze alergie, ale také v celkové péči o pokožku.

V lékárnách EUPHRASIA je k dispozici široký výběr vhodných přípravků, s výběrem Vám opět odborně poradíme s ohledem právě na Váš stav a potíže.

autor článku tým EUPHRASIA s.r.o.

Proč nemůžete být zdraví, když budete jíst pestrou stravu?

Kvůli přílišnému hnojení a urychlování růstu chybí v rostlinách i v mase důležité vitamíny. Dozvíte se jak nízkými náklady odstranit většinu svých potíží. Výhodou doplňování vitamínů je, že nemůže způsobit škodlivé vedlejší účinky. Vlivem znečištění prostředí se některé potraviny bohaté na prospěšné látky nesmějí jíst. Je tedy výhodné nahradit je doplňky stravy.

Nečekejme brzkou nápravu. Jedním z důvodů je také snížení kvality půdy. Vlivem kyselých dešťů se vyplavily důležité minerály. Proto rostliny nedokážou vytvářet vitamíny a koenzymy, i když jsou na pohled zralé. Zhoršená úrodnost půdy se nepodaří obnovit ani za 100 let.

Velmi častý názor z diskusí:

Kristyn Kikinix · Technická univerzita v Liberci
Ale kdo odsouhlasil bezpečné normy … to je dikutabilní, co je a co není dobře.

Já bych jen podotkla, že s jídlem, co máme běžně k dispozici, rozhodně není něco v pořádku, jen když se rozhlédneš na ulici, kolik lidí má např. akné.

A rozhodně to není tím, že by tu bylo tolik puberťáků, nebo lidí s nedobrou hygienou, nebo celulitidu a tu rozhodně nemají jen tlusté holky, to vše je jen smítko, když vezmu v potaz ty rakoviny všeho možného.

První, co nás napadne, je, že v potravinách se vyskytuje nějaký jed

Sice jedy mohou mít také podíl, viz článek: Které jedy nám škodí nejvíce. Přesto při pohledu do nákupních košíků v hypermarketech je zřejmé, že skladba potravin mnoha lidí je nezdravá a už jen to stačí k vyvolání oněch nemocí.

Následující prvky a vitamíny nemůžeme získat ani z pestré stravy:

vitamín K2

Chybí u 90% populace. Vitamín K2 se původně vyskytoval v tucích zvířat živených zelenou trávou. Jenže hospodářská zvířata dostávají kukuřici, pšenici a šrot, ve kterých není vitamín K1, v lepším případě suplementaci umělým vitamínem K3, který se nepřeměňuje na K2.

Navíc lidé jsou poučováni (mylně), aby jedli levné margaríny a rostlinné tuky a vyhýbali se zdravým nasyceným tukům v másle, sádle mléce a vejcích. Máte pocit, že by to mělo být naopak?.

To je proto, že nevyjímaje lékařů popřáváme sluchu reklamě, která překřičí vědecké poznatky.

V čem pomáhá: Odstraňuje bolesti různého původu, zad, hlavy a svalů (bez cvičení). Zlepšuje prokrvení, erekci, odstraňuje kalcifikaci cév. Zhoustnou vlasy, zlepší celkový vzhled, pleť.

Léčí únavu/ nespavost/ ospalost, nervozitu. Podrobnější článek o účinku vitamin K2. Je přímým lékem na osteoporózu. Brání odumírání buněk po glutamanu sodném.

Pouze forma MK-7 dodává zdravou barvu a sílu, omlazuje.

vitamín D3

Objevuje se stale vice článků o prospěšnosti vitamin D3 u starších lidí, kde vitamin D3 pomáhá zvyšovat vstřebávání vápníku a hořčíku ale i vsřebávání kadmia. Vitamín D3 by ve skladbě neměl nikdy chybět, protože dostatečné hladiny chrání před úbytkem mozkových buněk I pro zachování fyzické kondice.

kyselina listová

Po 2. světové válce se jako radioprotektivum na ochranu před výbuchem A-bomby používal homocystein. Zelenina byla plná kyseliny listové a ta jej během pár minut přeměnila na cystein. Dnes 2 kg zeleniny taktak stačí pokrýt denní potřebu.

Dokonce se z homocysteinu stal strašák, protože lékaři jej považují omylem za škodlivý.

Škodlivý je stav, kdy chybí Vitamín B12 a kyselina listová, čímž nedochází k redukci zplodin oxidace tak organismus není chráněn antioxidačním účinkem ochranných látek.

V čem pomáhá: u mnoha degenerativních onemocnění, kůže, nehty, vlasy, proti průjmům. Vitamín B12 totéž a navíc bystří myšlení. Zlepšuje funkci mozku a zraku.

rybí olej -> CLA

Dlouhou dobu se tvrdilo, že nenasycené tuky jsou zdravé, atd. Ale to byly zmanipulované informace. Opak je pravdou. Pojídáním ryb bychom do sebe dostávali kvanta kumulativních těžkých kovů.

Rybí olej měl bránit brání zánětům, tlumit otok, bolesti a degenerativní procesy, zlepšuje učení, ale ne při pravidelném nadměrném příjmu. Dnes už víme, že nenasycené oleje urychlují stárnutí.

Naopak pro dlouhé mládí bez šedin je potřeba používat tuky s co nejvyšší teplotou přepalování, tj. nasycené tuky.

Denní potřebu vitamínu F, to jsou ty blahodárné mastné kyseliny v množství 1 gram denně, pokryje spotřeba másla a sádla.

Tedy ne rybí olej, ale CLA, konjugovaná kyselina linolová obsažená v mase a živočišném tuku je nedostatkovým zbožím. Usnadňuje hubnutí a působí protizánětlivě. CLA je účinným antioxidantem. Jelikož je to potrava, živina, prochází dobře do nitra buněk a působí na celý organismus.

vitamín PQQ

Je to nově objevený vitamín, který podporuje vznik nových mitochondrií a tím odstraňuje únavu. Vitamín PQQ v eshopu.
V čem pomáhá: Vhodný pro sportovce, unavené lidi a důchodce obávající se demence.

Vitamín B15, DMG

Nově prozkoumaný vitamín, který si získává stále větší popularitu. Používá se pro léčení autismu, ADHD neboli zlobivých dětí. Odstraňuje únavu. dimetylglycin více info.

hořčík

Rostliny nepotřebují hořčík k růstu. Hnojí se především fosforem. Dochází k relativnímu nedostatku Mg, protože nadbytek P snižuje vstřebávání Mg.
V čem pomáhá: proti únavě, křečím, nespavosti/ospalosti nervozitě, lenosti. Po vyspání svěží.

selen a jód

tyto 2 prvky se v naší zemi vyskytují v nedostatečném množství. Je to v celé i v celé střední a severní Evropě, kterou kdysi pokrýval ledovec.

Aminokyselina selenomethionin je stavebním kamenem semene a je potřeba v množství 200-400 mcg Se denně pro intenzivní ejakulaci. Při nedostatku selénu se chybějící ochranný účinek kompenzuje snížením teploty, což vede k prověšeným varlatům.

Jak vidíte v pornofilmech, tento jev se neobjevuje v severní a jižní Americe a Asii, kde jsou hodnoty selenu v půdě dostatečné.

zinek

Zinku je sice dost v potravě, ale zároveň je v ní mnoho kadmia, které zinek vytěsňuje z enzymů. Proto se mnoho lidí po užívání zinku cítí lépe.

V kombinaci 1g Mg + 15 mg Zn + 50 mg P-5-P současně má obrovský vliv na růst svalů a sexualitu.

V čem pomáhá: růst svalů, paměť, tvorbu protilátek, sexualitu, smyslové orgány především zrak a čich, při depresích, kůže nehty, vlasy. Probouzí libido.

bór, boron

Účinky bóru byly objeveny teprve nedávno. Prokázané jsou 2:

1) Zmírnění zánětů. Zvláště si ho chválí u onemocnění, kde běžné prostředky nezabírají, např. u artritídy, osteoporózy a podobně. Jelikož je bór velmi levný (pod 100 Kč měsíčně), tak si brzo najde cestu k léčení všech bolestivých stavů. A používat se může i při snižování hmotnosti, neboť bór je chybějící nutrient a zároveň zbavuje únavy a navozuje chuť k pohybu.

2) Zvyšuje hladiny volných sexuálních hormonů u mužů i žen. U mužů zvyšuje testosteron o 30% a snižuje estrogeny, které mužům kazí vylučování testosteronu. Používá se pro růst svalů, hubnutí  i pro zvýšení chuti na sex.

Je to způsobeno vlivem bóru na SHBP (sexuální hormony vázající protein) takže dojde ke zvýšení volného testosteronu na úkor vázaného na SHBP. To je velmi prospěšné, neboť to zvyšuje hladiny hormonů jak mladým, tak stárnoucím lidem.

přípravek s bórem

lithium

Lithium se vyskytuje v půdě a vodě nerovnoměrně. Při redukčních kůrách je příjem nedostatečný. Nedostatečné množství lithia přispívá k mentální destabilizaci. O příznivých účincích lithia se ví už dlouho, ale teprve nedávno se zjistil mechanismus účinku.

Lithium inhibuje enzym GSK-3, který urychluje stárnutí, a tak chrání před sklerózou, nemocemi srdce, stejně tak před cukrovkou a před vysokým krevním tlakem. Lithiem lze příznivě ovlivnit závislost na omamných drogách, alkoholu, agresivitu i nesnášenlivost apod.

V oblastech s dostatkem lithia (např. ve více než 70 µg lithia v litru vody) jsou lidé srdečnější, benevolentnější, přátelštější a v těchto krajích je také méně nespokojenosti, brutality a zločinnosti. V oblastech s nedostatkem lithia je to pak přirozeně naopak.

Více info * Lithium v eshopu
Článek o lithiu a jeho dalších účincích proti stárnutí, cukrovce a zánětům

vanad

Je opomíjený stopový prvek, který zlepšuje inzulínovou rezistenci. To pacienti chápou jako nadbytečný výdaj, když berou antidiabetika. Ale tak to není. Vanad významně snižuje chuť k jídlu (pomáhá proti obezitě).

Vanad dále zpevňuje kůži a svaly. Proto jej využívají kulturisti jako pravidelý doplněk vanadyl sulfát k zlepšení poměru svalů k tukovým zásobám. Výhoda vanadu je že zesiluje růstový účinek inzulínu, nikoliv ukládání tuku. To vám žádné antidiabetikum není schopné nahradit.

Následky: akne, celutida, šediny, rakovina i duševní nemoci

Smutné je, že z vašeho pohledu bezvýznamné vitamíny a prvky vám mohou převrátit život na ruby. Nedostatek zinku a selenu zvyšuje výskyt rakoviny až na dvojnásobek.

Nedostatek vitamínu K2, hořčíku, kyseliny listové a vitamínu B12 poškozuje mozek a u citlivých lidí vede k projevům duševních nemocí. Právě u těchto tří vitamínů došlo k největšímu poklesu v potravinách za posledních 70 let.

Proto přibývá duševních chorob, mnohdy vyžadujících tlumivé léky až do smrti. Po podávání vitamínů se zlepšuje až polovina případů. I pro nás ostatní je dobré pamatovat na stařeckou senilitu, která se nevyhýbá nikomu.

V 70 letech poklesne výkonnost paměti a rychlost myšlení na 1/2 oproti mladosti. Určitě si ji nechcete přivodit dříve.

Ukázka jak stovky uživatelů otestovaly a ohodnotily nejúčinnější vítamíny k vyšší výkonnosti.

Jak doplňovat vitamíny a minerály?

Na trhu je nepřeberné množství vitamínů. Většina výrobců se snaží zaujmout mnoha složkami, které však jsou obsažené v nepatrném množství. Aby cenu udrželi nízkou, vynahrazují to vyšším množstvím levných vitamínů. Po čtyřech hodinách zkoumání jsem z trhu vybral 2 druhy které obsahuje u všeho alespoň 100% DDD, včetně důležitých složek

  • chromium polynikotinát
    selenomethionin
  • gama tokoferol
  • Mnoho důležitých složek NEní obsaženo v žádných multivitamínech, a sice:
  1. Vitamín K2
    karotenoidy a xantofyly na ochranu zraku, čichu
    k zachování plodnosti,
    na ochranu před spálení sluncem
  2. proti zánětům aj.
  3. Všechy je v dostatečném dávkování najdete v Health Booster (na 2 měsíce) jakoby se sloučilo 6 lahviček do jedné.

Hořčík se nedává do multivitamínů, protože je třeba brát 1000 až 1500 mg (2-3 tablety) Magnezium laktátu denně a nejlépe na lačno. Dostatečně dobrý hořčík najdete v každé lékárně.

Vitamíny můžete získat ve zdejším eshopu

Všechny dostaly až   od stovek zákazníků  amerického eshopu se suplementy
 

Proč v dnešní době už nestačí ke zdraví vyvážená strava?

Za posledních 30 let se zdvojnásobil obsah kadmia a arzénu v životním prostředí. Kadmium je kumulativní jed, který se téměř nevylučuje. Arzén působí nevratné poškození DNA a blokuje reparaci zlomů DNA. Z toho důvodu se nesmějí jíst v potřebném množství zdravé potraviny, především ryby, játra, houby, aj.

Už si nemůžeme tak jako naše babičky vybírat zdravé potraviny. My si musíme vybírat jen z těch potravin, které mají nízký obsah kadmia a arzénu, a proto je nutno potřebu nutričních látek doplńovat uměle, požíváním suplementů (doplńků výživy).

Kadmium a arzén jsou pozoruhodné trvalými následky. Kadmium se hromadí a nejde odstranit. Nevratné změny po arzénu zůstávají i po jeho vyloučení.

To víme z výzkumů v Indii, kde jsou na převážné většině území zamořená arzénem a postižení obyvatelé zmírají předčasně na chronické nemoci, třebaže začnou pít čistou vodu.

 
Navrhované čtení:

Srozumitelně podaná zdravá výživa z historické kuchařky (stručně na jednu stránku).

Vytvořeno/ naposledy upraveno: 29.6.14 – 4.3.2020

Related

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector