Vakcína na COVID-19 pro Evropu a ČR

Očkovací místa

Krok 1: registrace

Krok 2: rezervace

Evropská komise schválila 11. března 2021 čtvrtou vakcínu proti onemocnění covid-19. Jedná se o jednodávkovou vakcínu Janssen firmy Johnson&Johnson. Více o vakcíně

Od pondělí 1. března 2021 je zpřístupněná registrace pro osoby starší 70 let, opět na adrese: registrace.mzcr.cz.

Do očkování se v týdnu od 1. března zapojí i praktičtí lékaři, a to dle domluvy s krajskými koordinátory. Díky tomuto zapojení se urychlí celý proces očkování.

V souvislosti se zapojením praktických lékařů prosíme zájemce o očkování, aby nerušili registrace a rezervace termínů na očkovacích místech. Očkovací látky jsou distribuované právě na základě provedených registrací a rezervací, může tak dojít k jejich nespotřebování a znehodnocení.

Jak probíhá očkování a jak se k němu přihlásit?

Připravili jsme pro vás návod k registraci a rezervaci pro zájemce o očkování. Tento manuál pro vás budeme nadále aktualizovat, jak budou přibývat další skupiny, které se mohou hlásit k očkování (například chronicky nemocní, starší 60 let).

Přihlášení k očkování probíhá ve dvou krocích.

Prvním krokem je registrace, na jejímž začátku vyplníte telefonní číslo. Dorazí vám SMS zpráva s ověřovacím kódem PIN1. Po vyplnění tohoto kódu zadáte údaje o sobě (jméno, trvalé bydliště, rodné číslo, číslo a název své zdravotní pojišťovny) a vyberete místo, kde se chcete nechat očkovat.

Registrace k očkování probíhá prostřednictvím centrálního rezervačního systému: registrace.mzcr.cz (nebo: crs.mzcr.cz). V případě, že je vám více než 70 let a jste imobilní, kontaktujte svého praktického lékaře.

Máte tak výjimku z registrace přes centrální rezervační systém, praktik se s vámi individuálně domluví, jak pro vás očkování zajistit.

Pokud se necítíte dostatečně technologicky zdatní, abyste provedli registraci sami, a nemáte nikoho, kdo by vám s registrací pomohl, můžete využít pomoci řady informačních linek, zřizovaných neziskovými subjekty či kraji. Krajské a obecní linky jsou určeny pro občany žijící v příslušném kraji či obci. Obrátit pro pomoc se můžete také na infolinku 1221.

Druhým krokem je rezervace. Ve chvíli, kdy se na vámi vybraném očkovacím místě uvolní termín, obdržíte zvací SMS zprávu s kódem PIN2. Po zadání tohoto kódu provedete rezervaci termínu.

Zvací SMS zpráva znamená, že očkovací místo má k dispozici volné dávky vakcíny.Rezervaci termínu očkování je po registraci možné provést na odkazu: rezervace.mzcr.cz.

Rezervaci je nutné udělat do 72 hodin od obdržení PIN 2.

Bez zvací SMS není rezervace možná.

Dle typu vakcíny proběhne očkování v jednom nebo ve dvou termínech. Rezervace se týká termínu aplikace první dávky vakcíny. Termín druhé dávky systém přiřadí automaticky. K samotnému očkování je třeba přinést občanský průkaz a průkaz pojištěnce.

Pokud jste vážně nemocní a máte zájem o očkování, na stránce pacientských organizací se dozvíte, jak funguje registrace k očkování ve vašem případě.

Jako potvrzení o tom, že jste podstoupili očkování proti covid-19, slouží vystavený certifikát. Ústav zdravotnických informací a statistiky vytvořil očkovací portál ocko.uzis.

cz, kde si každý občan může velmi jednoduchým způsobem ověřit záznam o provedeném očkování proti onemocnění covid-19. Současně si zde může zobrazit a stáhnout tento certifikát o provedeném očkování.

Podrobnosti k očkování proti covid-19 v ČR jsou dostupné v metodickém pokynu očkovací kampaně a ve strategii očkování.

Na stránce Otázky a odpovědi se dozvíte informace o registraci vakcín, jak vakcíny fungují, jak se registrovat k očkování jako imobilní, jaké výhody má očkovaný člověk, jaká je věková hranice pro podání jednotlivých vakcín a další.

Další informace a odpovědi na vaše otázky najdete také na portálu covid.gov.cz.

Zajímá vás více o jednotlivých vakcínách?

Více o vakcíně Janssen firmy Johnson&Johnson se dozvíte na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Kde se očkuje?

Očkovací místa jsou budována v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, jejich seznam najdete ve formuláři během procesu registrace.

Při registraci budete mít možnost vybrat si místo, které máte nejblíže. V týdnu od 1. března 2021 se do očkování zapojí i praktičtí lékaři a to dle domluvy s krajskými koordinátory.

Díky tomuto zapojení se urychlí celý proces očkování.

Na stránce ockoreport.uzis.cz najdete přehled kapacity očkovacích míst. Zjistíte, kolik osob už bylo v daném místě naočkováno, kolik z nich na termín očkování čeká, nebo průměrný počet lidí, které denně dané místo naočkuje.

Kdo se může očkovat?

Registrovat k očkování se od 15. ledna mohou osoby starší 80 let a od 26. ledna všichni zdravotničtí pracovníci.

Od 27. února 2021 se mohou přihlašovat i pedagogičtí pracovníci a nepedagogičtí zaměstnanci škol a školských zařízení. Registrace jim je umožněna na základě unikátního kódu, který obdrží od vedení škol.

Odpovědi na nejčastější dotazy ohledně očkování ve školství najdete na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. K dispozici je také potvrzení o zaměstnání, které musí pedagogičtí pracovníci a nepedagogičtí zaměstnanci škol a školských zařízení při očkování předložit.

Od 1. března je registrace otevřená pro osoby starší 70 let.

• Očkování je hrazené z veřejného zdravotního pojištění, a proto se mohou nechat očkovat všechny osoby, které jsou přihlášené k veřejnému zdravotnímu pojištění v České republice.
• Očkování je dobrovolné.

Na hrazené očkování mají za stejných podmínek jako čeští občané nárok i cizí státní příslušníci pojištění v českém systému veřejného zdravotního pojištění (např. z důvodu výkonu výdělečné činnosti anebo na základě evropských koordinačních nařízení). Osoby se registrují pomocí čísla pojištěnce, resp. přiděleného rodného čísla, které získají od české zdravotní pojišťovny.Na hrazené očkování mají také nárok cizí státní příslušníci pojištění v jiném členském státě Evropské unie, kteří mají v České republice nárok na tzv. plnou péči (držitelé nárokového dokladu S1) nebo kteří mají v České republice dle evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) nárok na nezbytnou péči. Tyto osoby se registrují pomocí čísla pojištěnce, které získají poté, co se výpomocně registrují u jedné ze sedmi českých zdravotních pojišťoven.O očkování cizích státních příslušníků, kteří nespadají do žádné z výše zmíněných kategorií, v tuto chvíli probíhají jednání.

Jak je to s očkováním po prodělaném onemocnění covid-19? Při omezené dostupnosti vakcíny je doporučované odložit očkování u osob, které prodělaly onemocnění covid-19, o minimálně 3 měsíce po ukončení izolace. V případě onemocnění covid-19 po aplikaci první dávky Česká vakcinologická společnost doporučuje odložení aplikace druhé dávky minimálně o 3 měsíce po ukončení izolace.

Zejména u osob ve vysokém riziku nákazy je nicméně možné provést očkování již nejdříve 7 dní po ukončení izolace při průběhu bez příznaků a nejdříve 14 dní po ukončení izolace při průběhu s příznaky. Ve studiích bylo prokázané, že očkování je pro osoby po prodělaném onemocnění bezpečné.

Očkování zdravotnických pracovníků Očkování pacientů a klientů sociálních služeb

Proč se očkovat?

Vakcíny proti covid-19 jsou léčiva, která brání vzniku onemocnění způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 tím, že vyvolávají imunitní odpověď proti tomuto viru. Covid-19 může způsobit závažné onemocnění s možnými doposud neznámými dlouhodobými následky nebo i úmrtí u osob jakéhokoliv věku, včetně jinak zdravých lidí.

Vakcinace je nejefektivnější způsob, jak dlouhodobě zastavit šíření epidemie u nás i ve světě. Zavedení vakcinace pomohlo už v minulosti ke snížení či dokonce vymýcení řady nemocí (např. pravé neštovice, dětská obrna, záškrt). Aplikace vakcíny je cestou k prevenci vážného či dokonce smrtelného průběhu covid-19.

Každý, kdo se naočkuje, pomáhá ochránit ty, kteří tak kvůli svému zdravotnímu stavu učinit nemohou. Neschopenka kvůli covid-19 znamená pro běžnou domácnost velké finanční ztráty. V případě komplikací tohoto onemocnění je samozřejmě nutná hospitalizace v nemocnici, po které obvykle následuje rekonvalescence.

Tomu všemu zabrání vakcína.

Očkované osoby od začátku března 2021 nemusí nastoupit do karantény po kontaktu s pozitivně testovanou osobou. 

Letáky ke stažení

1. Jak se objednat k očkování?
2. Jak probíhá očkování učitelů?
3. Jak probíhá očkování starších 70 let?
4. Zapojení praktických lékařů do očkování
5. Zajímá vás více o vakcíně Comirnaty od Pfizer/BioNTech?
6. Zajímá vás více o vakcíně firmy Moderna?
7. Zajímá vás více o očkovací látce od společnosti AstraZeneca?

Co jste o vakcíně mohli slyšet

• Je vakcína nebezpečná? Vakcína prochází před uvedením na trh rozsáhlými klinickými testy, které odhalí případné nežádoucí účinky. Teprve poté je možné uvést vakcínu na trh. Vakcíny se testují na desítkách tisíc dobrovolníků, a to pod lékařským dohledem. U registrovaných léčivých přípravků je zaručena jejich bezpečnost, účinnost a farmaceutická jakost. Bezpečnost vakcín je kontinuálně sledována i po jejich registraci a uvedení na trh.

• Je vakcína neúčinná?Virus SARS-CoV-2 je podobný virům SARS a MERS. Týmy, které se věnovaly výzkumu vakcín na tyto viry, tak mohly využít předchozí znalosti a začít pracovat na vakcíně pro aktuální virus. Vzhledem k tomu, že se jedná o celosvětovou pandemii, jsou farmaceutické firmy ochotné věnovat do výzkumu mnohem více finančních i lidských zdrojů než do jakéhokoliv jiného výzkumu. Kritéria pro registraci vakcín jsou přísnější než pro léky, protože takový přípravek se aplikuje zdravé populaci. Rozhodnutí o registraci vakcín je podloženo všemi potřebnými údaji.

• Způsobuje vakcína nemoc samotnou?Žádná z vakcín proti covid-19 neobsahuje celý virus, který by byl schopen se množit nebo dostávat se do buněk, a tedy není schopen infikovat člověka. Vakcíny obsahují jen součásti, které budou stimulovat imunitní systém, aby vytvořil protilátky. Vakcína není nebezpečná ani nezpůsobí nemoc samotnou.

• Stačí k vymizení viru promořit populaci?Odborníci se shodují, že k zastavení šíření covid-19 je potřeba dosáhnout 60 – 70 % imunizace společnosti. Kolektivní imunity lze efektivně a nejrychleji dosáhnout jedině prostřednictvím očkování. Samovolné promoření by mělo za následek příliš velké množství obětí, ve hře by byla také neustálá hrozba kolapsu zdravotního systému.  

• Očkování nemá význam pro ty, co nemoc prodělali? Jakkoliv není jasné, jak dlouho tzv. post infekční imunita vydrží, rozhodně nejde o celoživotní ani dlouhodobou imunitu. I když data ukazují, že po prodělané nemoci by člověk neměl onemocnět za krátkou dobu znovu, jsou zaznamenány i výjimečné případy, kdy lidé onemocněli dvakrát po sobě s odstupem jednoho nebo dvou měsíců. Očkovací látka vytvoří daleko vyšší hladiny protilátek a buněčnou imunitu. Taková imunita je robustnější, a proto také dlouhodobější.

• Očkování nemá smysl, protože virus stejně zmutuje?Z dosavadních výzkumů vyplývá, že chřipkový virus mutuje desetkrát častěji než virus SARS-CoV-2. Naopak, čím méně lidí bude očkovaných, tím více bude vir v populaci cirkulovat, a tedy i mutovat. Pokud se naočkuje dostatečné množství lidí, koloběh viru se zmírní. 

Jak probíhá schvalování vakcín

Vzhledem k naléhavosti pandemie jsou vakcíny proti COVID-19 vyvíjeny a registrovány rychleji než obvykle. Budou však splňovat stejně vysoké standardy jako všechny ostatní vakcíny.

Zdroj: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)

Užitečné odkazy

Bezpečné vakcíny proti COVID-19 pro Evropu

• 69,5 milionu dávek očkovacích látek bylo zatím do EU dodáno
• 51 milionu dávek již bylo v EU použito 

Poslední aktualizace: 16. března 2021 Zdroj: Výrobci očkovacích látek a údaje ECDC

Hlavní události

Zajištění dávek budoucích očkovacích látek

Evropská komise vede intenzivní jednání, aby vytvořila pro občany EU diverzifikované portfolio očkovacích látek za rozumnou cenu. Byly uzavřeny smlouvy se šesti slibnými výrobci vakcín, kteří zajišťují portfolio více než 2,6 miliardy dávek.

Počet dodávek očkovacích látek do zemí Evropské unie od prosince 2020 stabilně stoupá. Vakcinace obyvatel v celé EU nabírá na tempu.

Poté, co agentura EMA pozitivně posoudila bezpečnost a účinnost příslušných vakcín, vydala Komise doposud čtyři rozhodnutí o podmíněné registraci vakcín vyvinutých společnostmi BioNTech/Pfizer, Moderna, AstraZeneca a Janssen Pharmaceutica NV. Dalších několik očkovacích látek je v současné době v různých fázích evaluace prováděné Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Komise úzce spolupracuje s farmaceutickým průmyslem na zvýšení kapacit pro výrobu očkovacích látek v EU.

Zároveň se začala věnovat otázkám předvídání výskytu nových mutací viru a následného plánování reakce, aby bylo možné co nejdříve vyvinout a vyrábět účinné očkovací látky ve velkém rozsahu.

Proto zahájila program Inkubátor HERA. Cílem je zajistit spolupráci a koordinaci činnosti vědeckých institucí, průmyslových podniků a veřejných orgánů a využít veškeré dostupné zdroje v zájmu urychlení procesu, aby mohla Evropa na tuto hrozbu účinně reagovat.

Podnik  Druh očkovací látky Počet dávek (na osobu) Počet dávek (zajištěný) Stav

BioNTech/Pfizer	mRNA	2 dávky	600 milionů	schválena
Moderna	mRNA	2 dávky	460 milionů	schválena
CureVac	mRNA	2 dávky	405 milionů	vývoj stále probíhá
AstraZeneca	adenovirus	2 dávky	400 milionů	schválena
Johnson & Johnson/Janssen Pharmaceuticals	adenovirus	1 dávka	400 milionů	schválena
Sanofi-GSK	bílkovina	2 dávky	300 milionů	vývoj stále probíhá

Komise rovněž uzavřela předběžná jednání se

• společností Novavax s cílem nakoupit až 200 milionů dávek očkovacích látek
• a se společností Valneva za účelem nákupu až 60 milionů dávek.

Zprávy o bezpečnosti vakcín

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zveřejňuje aktualizované informace o bezpečnosti očkovacích látek proti covidu-19, které byly v EU dosud povoleny. Každý měsíc vydává zprávu s nejnovějšími informacemi o autorizovaných vakcínách.

Tyto zprávy shrnují údaje, které agentura od registrace jednotlivých vakcín získala. Rovněž uvádějí, zda některé informace o bezpečnosti vyžadují další ověření.

Více informací najdete na internetových stránkách agentury EMA.

Dezinformacím o koronaviru se v současné době velice daří. Nejnovější informace byste proto měli získávat pouze ze spolehlivých zdrojů. Řiďte se doporučeními zdravotnických orgánů ve vaší zemi a sledujte informace na internetových stránkách příslušných orgánů EU a mezinárodních organizací: Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC ) a Světové zdravotnické organizace (WHO).

Pomoci můžete také tím, že nebudete dále šířit neověřené informace pocházející z pochybných zdrojů.

Potírání dezinformací

Strategie EU pro očkovací látky

Prostřednictvím strategie pro očkovací látky chce Komise podpořit snahy o urychlení vývoje bezpečných a účinných vakcín proti koronaviru, které budou dostupné v časovém horizontu 12 až 18 měsíců, ne-li dříve. Realizace tohoto složitého úkolu vyžaduje provádění klinických hodnocení souběžně s investováním do výrobních kapacit, aby bylo možné vyprodukovat miliony, nebo dokonce miliardy dávek prověřené očkovací látky.

Strategie EU pro očkovací látky

Názor odborníků

Peter Piot, virolog

Dr Frank Ulrich Montgomery, předseda Stálého výboru evropských lékařů

Videozáznamy s názory odborníků na očkovací látku proti COVID-19

Názor veřejnosti

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) zahájil první průběžné hodnocení vakcíny proti nemoci COVID-19. Jedná se o vakcínu vyvíjenou společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.
 

Výbor začal hodnotit první části dokumentace a údaje o vakcíně, které pocházejí z laboratorních studií (neklinické údaje). Závěrem tohoto hodnocení tedy ještě nebude závěr o bezpečnosti a účinnosti vakcíny. Doložit bude třeba ještě další, zejména klinická data. Rozhodnutí Výboru zahájit průběžný přezkum (tzv.

rolling review) této vakcíny je založeno na předběžných výsledcích neklinických a časných fází klinických studií, které naznačují, že vakcína spouští dostatečnou produkci protilátek a tvorbu tzv. T buněk (buněk imunitního systému, přirozené obrany těla), které jsou zaměřeny proti koronaviru.

Rozsáhlé klinické studie zahrnující několik tisíc lidí stále probíhají a jejich výsledky budou k dispozici v řádu týdnů. Teprve poté bude známo a v následujících cyklech průběžného hodnocení také posouzeno, jak účinná je vakcína při skutečné ochraně před nemocí COVID-19.

Přezkoumány budou rovněž také všechny dostupné údaje o bezpečnosti vakcíny vyplývající z těchto studií, jakožto i údaje o její kvalitě (tj. dokumentace k výrobě a složení). Průběžné hodnocení tedy bude pokračovat, dokud nebude k dispozici dostatek dat k předložení formální žádosti o registraci u EMA.

„Vakcíny proti nemoci COVID-19 jsou dle legislativy povinně registrovány centralizovaně, tedy takovou registraci neuděluje SÚKL ani jiné evropské národní regulační autority, ale Evropská komise na základě odborného zhodnocení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky,“ dodává Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Tzv. rolling review je jedním z regulačních nástrojů, které EMA používá k urychlení hodnocení slibného léku nebo vakcíny během mimořádné situace ohrožení veřejného zdraví. Takovým případem je právě epidemie nemoci COVID-19. Podobný postup byl použit i při registraci remdesiviru.

Hodnocení vakcíny dokončí EMA podle obvyklých standardů pro zajištění kvality, bezpečnosti a účinnosti. I když skutečný časový harmonogram zatím nelze předpovědět, proces by měl být kratší než u běžného hodnocení, a to díky úspoře času získaného během tzv. rolling review.

„Jsem přesvědčena o tom, že vakcína, kterou Evropská komise schválí, bude bezpečná a účinná. Kritéria pro registraci vakcín jsou přísnější než pro léky, protože takový přípravek se aplikuje zdravé populaci. A toho si jsou všichni velmi dobře vědomi,“ říká Storová.

Za běžných okolností musejí být všechny údaje o účinnosti, bezpečnosti a kvalitě léčivého přípravku včetně požadovaných dokumentů předloženy na začátku hodnocení v rámci oficiální žádosti o registraci. V případě průběžného přezkumu Výbor hodnotí údaje doslova tak, jak přicházejí, tedy například už z probíhajících studií, a to do té doby, než rozhodne, že je již k dispozici dostatečné množství údajů a farmaceutická společnost může podat žádost o registraci.

Jak by měla tato vakcína působit?Vakcína by měla působit tak, že připraví tělo na obranu proti infekci koronavirem SARS-CoV-2. Tento virus má na svém vnějších povrchu bílkoviny, které se nazývají „spike proteiny“ a umožňují vstup viru do lidských buněk, kde následně způsobují onemocnění.

Vakcína COVID-19 AstraZeneca se skládá z jiného viru (tzv. adenoviru), který byl upraven tak, aby obsahoval gen pro produkci „spike proteinu“ SARS-CoV-2. Samotný adenovirus se nemůže množit a nezpůsobuje onemocnění. Jakmile je vakcína podána, vytvoří se díky tomu v lidském těle „spike protein“, avšak bez rozvoje onemocnění.

Imunitní systém člověka bude proti tomuto cizorodému proteinu vytvářet přirozenou obranu – protilátky a T buňky. Pokud později očkovaná osoba přijde do styku se skutečným virem SARS-CoV-2, imunitní systém ho rozpozná právě díky „spike proteinu“ na jeho povrchu a bude připraven na něj zaútočit.

Nedostane se tak do buněk v těle a nedojde k rozvoji onemocnění.

Tisková zpráva EMA je k dispozici zde.

Kontakty pro média: Mgr. Barbora Peterová, tisková mluvčí,
tel. 723 707 619, barbora.peterova@suklcz(tiskove@suklcz)

Jízdenky ven z pandemie. Těmito vakcínami se může Evropa bránit proti covidu-19

Helena Truchlá

Aktualizováno 3. 2. 2021 11:17

Dávek na očkování proti covidu-19 mají evropské státy méně, než by si přály, nabídka vakcín se ale rozšiřuje. Evropská léková agentura minulý týden doporučila ke schválení už třetí z nich, od britsko-švédské firmy AstraZeneca. Doplnila tím látky od firem Pfizer/BioNTech a od Moderny, kterými se už očkuje i v Česku. Podívejte se, kde objednávají očkování Maďaři a jak postupuje další vývoj.

Předběžně se Evropská komise dohodla na dodávkách vakcín s osmi výrobci.K proočkování 450 milionů obyvatel kontinentu chce EU rozdělit přes 2,3 miliardy dávek.

Do konce léta jimi chce proočkovat 70 procent dospělé populace. Unijní vakcinační strategii ale provází od samého začátku potíže.

Všichni tři výrobci, jejichž preparáty již EU schválila, oznámili větší či menší potíže s dodávkami.

Vakcínu nazvanou Comirnaty vyrábí americká firma Pfizer a německý BioNTech. Byla úplně první, kterou koncem loňského roku začaly státy EU používat. Celkem chce unie průběžně nakoupit 600 milionů dávek. 

V polovině ledna však výrobci oznámili, že omezí produkci a distribuci, neboť rozšiřují výrobní kapacitu svého závodu v Belgii.

 Po několika týdnech dohadování nakonec slíbili, že počet dodávaných vakcín od poloviny února vzroste.

Do konce března by to mělo být původně plánované množství, potom dokonce o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda. Belgický závod se totiž podařilo rozšířit a ještě zprovoznit další, v Německu. 

Vakcína podle výrobců ochrání před nemocí covid-19 s 95procentní účinností. Podobně je na tom třeba už nyní používaná vakcína proti spalničkám. Naopak očkování proti chřipce, které je každý rok jiné, má účinnost mezi 40 a 60 procenty. 

Každý člověk potřebuje dvě dávky, aby se stal imunním. Odolnost pak nastává necelý měsíc po té první.

Naočkovaní lidé zatím popisují mírné vedlejší účinky, jako je bolest a otok na místě vpichu, únava, bolest hlavy, svalů či kloubů, zimnice nebo horečka.

Teprve plošné nasazení a další testy ukážou, jakou dobu po očkování zůstane člověk proti covidu-19 odolný nebo jak funguje na děti a těhotné ženy. V tuto chvíli je určena pouze pro osoby starší 16 let. 

Do České republiky výrobci Pfizer/BioNTech v únoru dodají 335 tisíc dávek, většina půjde na přeočkování druhou dávkou. 

zahraničí Aktuálně.cz koronavirus vakcína očkování Evropská unie (EU)

Evropský rozměr boje proti koronaviru

• Dne 28. října 2020 Evropská komise stanovila konkrétní opatření, která mají pomoci omezit šíření koronaviru zahrnující propojení vnitrostátních kontaktních aplikací, rozšíření výjimek týkajících se cestování, rozsáhlejší testování a zajištění dodávek pro potřeby očkování.
• Dne 11. listopadu 2020 Evropská komise předložila soubor návrhů na posílení rámce EU pro zdravotní bezpečnost a posílení připravenosti na krize a reakce na ně ze strany klíčových agentur EU.
• Dne 18. listopadu 2020 Evropská komise přijala doporučení o používání rychlých antigenních testů k diagnostikování COVID-19 v zájmu zajištění volného pohybu osob a hladkého fungování vnitřního trhu.
• Dne 25. listopadu 2020 Evropská komise přijala Farmaceutickou strategii pro Evropu s cílem zajistit pro všechny přístup k cenově dostupným, dosažitelným a bezpečným lékům.
• Dne 14. prosince 2020 byla spuštěna bezplatná mobilní aplikace Re-open EU, která obsahuje pravidelně aktualizované informace o zdravotních, bezpečnostních a cestovních opatřeních, která přijaly jednotlivé země EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.
• Dne 21. prosince 2020 Evropská komise udělila registraci první očkovací látce proti COVID-19 vyvinuté společnostmi BioNTech a Pfizer.
• Dne 6. ledna 2021 Evropská komise udělila registraci pro druhou očkovací látku proti COVID-19, vyvinutou společností Moderna.
• Dne 8. ledna 2021 Evropská komise navrhla členským státům EU, že zakoupí dalších 200 milionů dávek očkovací látky vyráběné společnostmi BioNTech a Pfizer s možností dokoupení dalších 100 milionů dávek.
• Dne 12. ledna 2021 Evropská komise uzavřela předběžná jednání se společností Valneva ohledně zajištění nově vyvíjené očkovací látky proti COVID-19. Plánovaná smlouva by členským státům EU umožnila nakoupit celkem 30 milionů dávek s možností dokoupení dalších až 30 milionů dávek.
• Dne 21. ledna 2021 se na zasedání Evropské rady vedoucí představitelé členských států EU dohodli na urychlení očkování a na vytvoření standardizovaného dokladu o očkování pro lékařské účely.
• Dne 29. ledna 2021 Evropská komise schválila třetí vakcínu proti onemocnění COVID-19 vyvinutou společností AstraZeneca.

Již 17. června 2020 Evropská komise předložila evropskou strategii na urychlení vývoje, výroby a zavádění účinných a bezpečných očkovacích látek proti koronaviru. Cílem této strategie je zajistit do 12 až 18 měsíců všem občanům EU kvalitní, bezpečné, účinné a cenově dostupné očkovací látky proti COVID-19. Na základě této strategie Komise společně s členskými státy domlouvá záruky předběžného nákupu s výrobci očkovacích látek, které členským státům zajišťují právo na nákup určitého množství dávek očkovací látky za určitou cenu, jakmile bude daná vakcína k dispozici.

Výměnou za toto právo pro členské státy Komise formou záruk předběžného nákupu financuje výrobcům očkovacích látek část počátečních nákladů. Poskytnuté finanční prostředky jsou považovány za zálohu na očkovací látky, které členské státy později zakoupí.

Ve druhé polovině roku 2020 Evropská unie uzavřela smlouvy se společnostmi BioNTech-Pfizer, Moderna, AstraZeneca, CureVac, Johnson & Johnson / Janssen Pharmaceuticals a Sanofi-GSK, které členským státům EU zajišťují portfolio více než 2,3 miliardy dávek vakcíny.

Kromě toho Evropská komise uzavřela předběžná jednání se společností Novavax s cílem nakoupit až 200 milionů dávek a se společností Valneva za účelem nákupu až 60 milionů dávek. V průběhu prosince 2020 a ledna 2021 udělila Evropská komise podmíněnou registraci třem vakcínám vyvinutým společnostmi BioNTech-Pfizer, Moderna a AstraZeneca.

Očkování proti nemoci COVID-19 bylo napříč Evropskou unií zahájeno 27. prosince 2020.

Zajištění ochranných pomůcek

V souvislosti s epidemií koronaviru a nedostatkem roušek a dalších ochranných pomůcek Evropská komise již 28.

února 2020 zahájila s 26 členskými státy zrychlené společné zadávací řízení na nákup těchto ochranných prostředků (ochrana očí, těla, rukou a dýchacích cest). Dne 16.

března 2020 Evropská komise oznámila, že spouští společnou zakázku na masky, ventilátory, rukavice a ochranné brýle. O den později byla spuštěna další společná zakázka na testovací sady. Dne 6.

dubna 2020 Evropská komise informovala o podepsání rámcové dohody k dodávce ochranných pomůcek na ochranu očí a obličejových respirátorů. V první polovině května Evropská komise distribuovala první várku 1,5 milionu roušek a respirátorů 17 členským státům a Spojenému království.

Dne 19. března 2020 oznámil Evropský komisař pro krizové řízení zřízení skladu pro zdravotnické vybavení pod názvem rescEU na pomoc ČS v boji proti nemoci COVID-19. Využít jej mohou státy, kterým pro akutní potřeby chybí.

Ve fondu budou mimo jiné plicní ventilátory a další vybavení pro jednotky intenzivní péče, ochranné pomůcky, vakcíny a léky či potřeby pro laboratoře. Distribuci vybavení zajišťuje středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Počáteční rozpočet EU na tyto zásoby činí 50 milionů eur.

V návaznosti na žádost České republiky o pomoc Evropská unie 22. října 2020 do ČR poslala zásilku 30 ventilátorů z rezerv nástroje rescEU.

Podpora inovativních řešení pro boj s koronavirem

Za účelem podpory inovativních řešení pro boj proti koronaviru vyhlásila Evropská komise a členské státy výzvu k účasti v celoevropském hackathonu #EUvsVirus s cílem propojit inovátory, partnery a kupující v celé Evropě a usnadnit spolupráci na vývoji inovativních řešení pro boj s COVID-19. Hackathon, který se uskutečnil ve dnech 24. – 26. 4. byl strukturován podle kategorií problémů, které vyžadují krátkodobá řešení ve vztahu ke zdraví, kontinuitě podnikání, práci a vzdělávání na dálku, sociální a politické soudržnosti a digitálnímu financování.

Za vítěze evropského hackathonu  bylo 30. dubna 2020 vybráno 117 inovativních řešení na podporu obnovy po pandemii COVID-19. V soutěži uspělo i několik českých subjektů, firma CoroVent se umístila na druhém místě v kategorii „Ventilátory/respirátory“, česko-slovenský výukový projekt matika.

in se umístil druhý v kategorii „Výzvy pro základní a střední školy“ a další česko-slovenský projekt „qesadila e-voting“ se umístil na třetím místě v kategorii „Ochrana občanů a demokracie“. Vítězové hackathonu budou vyzváni, aby se připojili k platformě Evropské rady pro inovace (EIC) ke COVID-19, což jim usnadní spojení s koncovými uživateli, jako jsou např.

nemocnice, a rovněž poskytne přístup  k dalším možnostem financování z celé EU.

Dne 14. prosince 2020 byla spuštěna bezplatná mobilní aplikace Re-open EU, která občanům poskytuje nejnovější informace o zdravotních, bezpečnostních a cestovních opatřeních, která přijaly jednotlivé země EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, dostupné ve všech 24 úředních jazycích EU.

Opatření k ekonomickým dopadům pandemie koronaviru

Za účelem zmírnit ekonomické dopady pandemie koronaviru přichází Evropská unie s řadou opatření, která mají pomoci členským státům. V rámci tzv.

Investiční iniciativy v reakci na koronavirus avizovala Komise mobilizaci až 1 bilionu korun (37 mld. EUR) ze strukturálních fondů pro celou EU.

Peníze by měly být určeny pro zdravotnické systémy jednotlivých zemí, pro malé a střední podniky a oživení trhu práce a dalších citlivých částí ekonomiky.

Prostřednictvím iniciativy, která byla schválena Radou a Evropským parlamentem v rekordně krátkém čase, budou mobilizovány hotovostní rezervy v kohezní politice.

Členské státy nebudou muset nevyužité předfinancování v rámci koheze vracet do rozpočtu EU, ale mohou je ponechat v národních rozpočtech. V rámci EU se jedná o částku téměř 8 miliard eur.

České republice by byla v této souvislosti letos ponechána částka ve výši cca 300 milionů eur (přibližně 8,1 miliard korun).

V rámci iniciativy by měli být podpořeni zaměstnanci, kteří kvůli nynějším opatřením nebudou moci pracovat.

Podpora by měla směřovat buď z Evropského sociálního fondu a z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, nebo prostřednictvím programů na rekvalifikaci. Pomoc nejpostiženějším státům bude moci být vyčleněna také z Fondu solidarity.

Nyní je na členských státech, aby upravily své programy čerpání v reakci na schválené flexibility.

Na pomoc členským státům dále Evropská komise navrhla zřídit nástroj solidarity s názvem SURE, který má ochránit pracovní místa a pracovníky postižené pandemií koronaviru tím, že poskytne členským státům finanční pomoc v podobě výhodných půjček od EU v celkové výši až 100 mld. EUR.

Dalším opatřením je, že bankám bude umožněno poskytnout malým a středním podnikům, které se dostanou do potíží, likviditu. Z Evropského investičního fondu bude na záruky za úvěry vyčleněna 1 miliarda eur. Tato záruka by měla vést k financování malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací v rozsahu zhruba 8 mld. EUR.

Dne 23. dubna 2020 se vedoucí představitelé EU v zájmu podpory občanů, podniků a členských států EU při zotavování se z hospodářských dopadů pandemie koronaviru dohodli na vypracování Evropského plánu na podporu oživení. Dne 21.

července 2020 se vedoucí představitelé EU dohodli na balíčku ozdravných opatření v hodnotě 750 miliard eur, který má EU pomoci překonat krizi způsobenou pandemií COVID-19.

Celkem 390 miliard eur z balíčku bude členským státům rozděleno ve formě grantů a 360 miliard eur ve formě půjček.

Kromě fondu na podporu oživení se lídři EU rovněž dohodli na dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 ve výši 1074 miliard eur. Posledního kroku k přijetí příštího dlouhodobého rozpočtu EU bylo dosaženo dne 17. prosince 2020.

Dne 21. října 2020 vydala Komise v rámci evropského nástroje ke zmírnění rizik nezaměstnanosti během koronavirové krize (SURE) první emisi sociálních dluhopisů EU v objemu 17 miliard eur na pomoc při ochraně a zachování pracovních míst.

Monitorování situace a doporučení

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které je agenturou EU, každý den zveřejňuje aktuální epidemiologické údaje o celosvětové situaci a posiluje tak připravenost zdravotnických systémů jednotlivých členských států.

Evropská komise také pravidelně svolává Výbor pro zdravotní bezpečnost, který jedná o ohniscích nemoci a o souvisejících opatřeních v oblasti připravenosti a reakce. Jedná se například o cestovní informace, lékařská protiopatření nebo laboratorní a diagnostické kapacity.

Dne 17. března 2020 Evropská komise vytvořila poradní skupinu složenou z epidemiologů a virologů z různých členských států EU, která vytváří doporučení ohledně kroků potřebných k boji s šířením koronaviru.

V polovině dubna 2020 Evropská komise vytvořila na svých stránkách sekci, kde vyvrací dezinformace a mýty o koronaviru a uvádí pravdivá a ověřená fakta. Zároveň Evropská komise úzce spolupracuje s online platformami, které vybízí k propagaci spolehlivých zdrojů a upozadění obsahu, který byl na základě ověření faktů označen za nepravdivý nebo zavádějící.

Uzavření vnějších hranic EU

Evropská komise navrhla dočasně zakázat občanům cizích států vstup do unijních zemí s výjimkou nezbytných případů. Tento návrh podpořila Evropská rada, která jednala prostřednictvím videokonference 17. března 2020 a od té doby je naprostou většinou členských států implementován.

Tento zákaz by se neměl dotýkat následujících kategorií: 

• státní příslušníci všech členských států EU a států přidružených k schengenskému prostoru za účelem návratu domů, jejich rodinní příslušníci a státní příslušníci třetích zemí s dlouhodobým pobytem v těch zemích
• osoby, které cestují ze závažného důvodu nebo potřeby, tj.
  • zdravotničtí pracovníci, zdravotničtí výzkumníci a odborníci v oblasti péče o seniory;
  • příhraniční pracovníci;
  • přepravní personál zapojený do přepravy zboží a další přepravní personál v nezbytném rozsahu;
  • diplomaté, pracovníci mezinárodních organizací, vojenský personál a pracovníci humanitární pomoci při výkonu jejich funkcí

Dne 11. Června 2020 Evropská komise doporučila členským státům schengenského prostoru a státům k němu přidruženým, aby do 15. června 2020 zrušily kontroly na vnitřních hranicích a aby do 30. června 2020 prodloužily dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytné. Od 1.

července 2020 začaly členské státy postupně rušit cestovní omezení na vnějších hranicích pro rezidenty některých třetích zemí. Seznam těchto zemí, který vychází z kritérií a podmínek uvedených v doporučení přijatém Radou 30. června 2020.

, je každé dva týdny revidován a v případě potřeby aktualizován.

Podpora zachování volného pohybu zboží

Evropská komise vydala vodítka, jak postupovat při ochraně vnitřních hranic EU. Cílem těchto opatření je dosáhnout omezení pohybu lidí, které je nezbytné pro zpomalení šíření infekce koronavirem, a zároveň zachování pohybu zboží, který je podmínkou zásobování členských států klíčovými produkty, a je zásadní pro udržení ekonomiky v chodu.

Podle těchto vodítek by na zboží na jednotném trhu nemělo být ukládáno žádné omezení, není-li to řádně odůvodněno. Členské státy by měly určit prioritní pruhy pro nákladní dopravu, zejména pro zdravotnický materiál a zboží podléhající zkáze, převážně jídlo, a zvážit upuštění od stávajících víkendových zákazů nákladní dopravy. 

Repatriace občanů EU ze třetích zemí

Evropská unie, zejména její diplomatická služba Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), poslední týdny intenzivně spolupracuje s ambasádami členských států EU a pomocí svých diplomatických kanálů se snaží zprostředkovat hromadné návraty evropských turistů zpět do jejich domovů.

Od vypuknutí pandemie bylo díky společnému úsilí EU a členských států repatriováno dohromady již téměř 55 000 občanů EU.

Společné evropské repatriační lety jsou spolufinancovány prostřednictvím unijního mechanismu civilní ochrany, jenž byl v souvislosti s pandemií COVID-19 aktivován.

Tento mechanismus umožňuje užší spolupráci členských států EU a jejich lepší koordinaci a reakci na katastrofy uvnitř i mimo EU.

Doporučení pro studenty na Erasmu+

Evropská komise rozeslala oznámení na Národní agentury Erasmu a Evropského sboru solidarity s instrukcemi o postupu ohledně vyslaných studentů v zahraničí. Vysílající organizace by měly informovat svoje studenty o možnosti kontaktovat ambasády, či konzuláty svých zemí, zvážit případnou repatriaci a možnost dokončení výjezdů online.

V případě navýšení nákladů na mobilitu mají Národní agentury použít klauzuli „vyšší moci“ (force majeure) a postupovat dle „Guide for National Agencies“.

V případě vyšší moci je možné uhradit i vícenáklady spojené s předčasným návratem. Národní agentury mohou také odsouhlasit prodloužení, či posunutí mobilit.

Zároveň Evropská komise v oznámeních informuje Národní agentury o posunutí termínů aktuálních výzev pro oba programy.

Více informací

Stránka Evropské komise o opatřeních souvisejících s šířením koronaviru https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response_cs

Otázky a odpovědi ke koordinované reakci EU na pandemii koronaviru https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/qanda_20_458

Přehled opatření v zemích EU proti šíření koronaviru https://www.euroskop.cz/8953/34626/clanek/prehled-opatreni-v-zemich-eu-proti-sireni-koronaviru/